<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 As 121/2026- 88 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 As 121/2026 - 94<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy senátu JUDr. Viktora Ku ery a soudco JUDr. Lenky Matyáaové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní vci ~alobco: a) Zdravé ~ivotní prostYedí, z. s., se sídlem Na Korunce 324, Praha a b) K. P., oba zast. Mgr. JiYím Vozákem, advokátem se sídlem 1. máje 97/25, Liberec, proti ~alovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábYe~í Ludvíka Svobody 1222/12, Praha, za ú asti: Xeditelství silnic a dálnic s. p., se sídlem er anská 2023/12, Praha, zast. JUDr. Janem Mare kem, advokátem se sídlem Na `vihance 1476/1, Praha, a v právní vci navrhovatele: Zdravé ~ivotní prostYedí, z. s., se sídlem Na Korunce 324, Praha, zast. Mgr. JiYím Vozákem, advokátem se sídlem 1. máje 97/25, Liberec, proti odporci: Hlavní msto Praha, se sídlem Mariánské námstí 2/2, Praha, zast. Mgr. Petrem Sedlatým, advokátem se sídlem Vinohradská 2828/151, Praha, o kasa ních stí~nostech ~alovaného a osoby zú astnné na Yízení proti výrokom I., II., IV. a V. rozsudku Krajského soudu v Ostrav ze dne 22. 4. 2026, . j. 79 A 6/2025180,<br/>takto:<br/>Rozsudek Krajského soudu v Ostrav ze dne 22. 4. 2026, . j. 79 A 6/2025180, se ruaí ve výroku I., II., IV. a V. a vc se v daném rozsahu vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>1. Vymezení vci<br/><br/>[1] Nejvyaaí správní soud obdr~el dne 18. 6. 2026 kasa ní stí~nost ~alovaného [dále té~  st~ovatel a) ] a dne 21. 6. 2026 kasa ní stí~nost osoby zú astnné na Yízení [dále jen  st~ovatel b) ]. St~ovatelé a) i b) se svými kasa ními stí~nostmi domáhali zruaení vybraných výroko (I., II., IV. a V.) v záhlaví ozna eného rozsudku, kterým Krajský soud v Ostrav (dále jen  krajský soud ) zruail výrok III. rozhodnutí ze dne 16. 5. 2025, . j. MD35827/2023910/36, a vc v tomto rozsahu vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení (výrok I.); výrokem III. pYitom ~alovaný áste n zmnil územní rozhodnutí Magistrátu hlavního msta Prahy (dále jen  stavební úYad ) ze dne 12. 6. 2023, . j. MHMP 342424/2023, a ve zbytku potvrdil toto rozhodnutí, jím~ stavební úYad vyhovl ~ádosti st~ovatele b) o umístní stavby dopravní infrastruktury nazvané  Konsolidovaná DÚR stavby D0 510 zkapacitnní (dále jen  zámr ). Dále krajský soud zruail závazné stanovisko Magistrátu hlavního msta Prahy ze dne 20. 9. 2024, . j. MHMP 1777761/2024 (výrok II.), odmítl návrh na zruaení OpatYení obecné povahy . 43/2014  Zásady územního rozvoje hlavního msta Prahy  Aktualizace . 1, a to v ásti vymezující plochy Z/510/DK (výrok III.), a rozhodl o nákladech Yízení (výroky IV. a~ VII.).<br/><br/>[2] }ádost o umístní uvedeného zámru podal st~ovatel b) dne 30. 11. 2020. }ádost obsahovala návrh na umístní nových ástí dálnice D11 a D0, v etn kanalizace, jejich pYísluaenství a dalaích souvisejících staveb. Uvedená ~ádost nesplHovala pYedepsané nále~itosti, proto stavební úYad st~ovatele b) vyzval k odstranní nedostatko a Yízení pYeruail do jejich odstranní. Po doplnní vaech po~adovaných doklado stavební úYad v Yízení pokra oval a oznámením ze dne 19. 4. 2022, . j. MHMP 686047/2022, oznámil známým ú astníkom a dot eným orgánom zahájení uvedeného územního Yízení. Smyslem zámru je modernizace a rozaíYení existující ásti pra~ského okruhu v úseku Satalice  Bchovice, a to z tyYpruhové komunikace na komunikaci aestipruhovou. Uvedené rozaíYení se dje primárn na úkor airaího stYedního dlícího pásu. Stavební úYad uvedené ~ádosti vyhovl a zámr schválil, co~ ~alovaný  na základ odvolání mj. ~alobco a) a b)  v ásti potvrdil a v ásti rozhodnutí stavebního úYadu zmnil, a to výrokem III. (viz výae). Nicmén tato zmna není pro posouzení kasa ní stí~nosti relevantní.<br/><br/>2. Rozhodnutí krajského soudu<br/><br/>[3] Krajský soud rozhodnutí ~alovaného ve výroku III. zruail, a to ze dvou dovodo. Prvním z nich byla absence auditu bezpe nosti pozemních komunikací ve smyslu § 18g odst. 2 písm. b) zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znní ú inném od 1. 7. 2022 (dále jen  zákon o pozemních komunikacích ).<br/><br/>[4] Krajský soud se nejprve zabýval aktivní legitimací obou ~alobco ve vztahu k bezpe nosti zámru. PYi posouzení této otázky krajský soud reflektoval závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 9. 2025, . j. 6 As 186/2023104, na základ kterých shledal, ~e úspan namítat nedostate né hodnocení bezpe nosti zámru mohla toliko ~alobkyn b). }alobce a), jako~to ekologický spolek zalo~ený za ú elem ochrany ~ivotního prostYedí, toti~ v souladu s odkazovaným rozsudkem nemo~e namítat nezákonnost posouzení bezpe nosti zámru. }alobkyn b) je vaak lenkou ~alobce a), který uvádl, ~e jeho lenové v daném území bydlí, pracují a denn Yídí osobní automobily. }alobkyn b) tak pYednesla hajitelné tvrzení spo ívající v tom, ~e bydlí v blízkosti zámru a bude jej vyu~ívat, proto u ní vznikla oprávnná obava, zda zámr splHuje po~adavky na vysokou bezpe nost dálnic zaYazených do transevropské sít. Podle krajského soudu by vydání rozhodnutí, které by nekladlo doraz na dodr~ení po~adavko bezpe nosti, vedlo k ohro~ení veYejného subjektivního práva ~alobkyn b) jako u~ivatelky posuzované pozemní komunikace.<br/><br/>[5] }alovaný na rozdíl od stavebního úYadu ve svém rozhodnutí pYipustil, ~e zámr auditu bezpe nosti podléhal, nicmén uznal materiální splnní této povinnosti. Pro ú ely územního rozhodnutí toti~ byla vypracována podrobná studie, ozna ená  D0 510, studie bezpe nosti a analýzy rizik k DÚR, aktualizace pra~ský okruh D0, stavba 510 ´Satalice Bchovice, zkapacitnní (05/2018, Sweco Hydroprojekt a. s.) (dále jen  studie bezpe nosti ). Krajský soud nejprve uvedl, ~e pro zámr ml být proveden audit bezpe nosti, jeliko~ alo o pozemní komunikaci zaYazenou do transevropské silni ní sít. }alovaný ml identifikovat nezákonnost prvostupHového rozhodnutí stavebního úYadu spo ívající práv v absenci bezpe nostního auditu, co~ neu inil, a rozhodl tak v rozporu se zákonem. Tato skute nost pYedstavovala nezákonnost napadeného rozhodnutí, pro kterou bylo nutné jej zruait. Krajský soud nesouhlasil ani s materiálním posouzením výae ozna ené studie jako auditu bezpe nosti, neboe zákon o pozemních komunikacích vy~aduje, aby audit bezpe nosti zpracoval auditor bezpe nosti pozemních komunikací ve smyslu § 18h a násl. tohoto zákona.<br/><br/>[6] Dalaí dovod pro zruaení rozhodnutí ~alovaného, jako~ i závazného stanoviska . j. MHMP 1777761/2024, spo íval v nepYezkoumatelnosti práv tohoto závazného stanoviska. }alobci namítali, ~e v závazných stanoviscích vodoprávního úYadu chyblo posouzení podle § 17 odst. 6 zákona . 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákono (vodní zákon), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  vodní zákon ). Závazné stanovisko neobsahovalo posouzení mo~nosti zhoraení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody, ale pouze parafrázi zákona a zcela opomenulo nepYímé vlivy zámru (intenzivní a dlouhodobé u~ívání osobní a nákladní dopravou). Podle krajského soudu se sice vodoprávní úYad zabýval zákonem definovanými hledisky, nicmén jeho závr byl kusý a postrádal Yádné odovodnní. Ani nadYízený správní orgán nehodnotil zákonná hlediska blí~e, ale pouze konstatoval, ~e pokud prvostupHový vodoprávní úYad vyael ze stanoviska Povodí Vltavy s. p. (dále jen  Povodí Vltavy ), byly splnny podmínky pro vydání souhlasného závazného stanoviska, ani~ by se zabýval otázkou, zda stanovisko Povodí Vltavy obsahovalo veakerá nezbytná hodnocení. Krajský soud ovYil, ~e ze stanoviska Povodí Vltavy není patrné, zda se zabývalo pYímými i nepYímými vlivy zámru, jak vy~aduje metodický pokyn sekce vodního hospodáYství Ministerstva zemdlství a sekce technické ochrany Ministerstva ~ivotního prostYedí k posouzení mo~nosti vlivu zámru na stav dot ených vodních útvaro, . j. 5559/2018MZE15121 (dále jen  metodický pokyn ). Toto posouzení nedoplnil ani nadYízený správní orgán. Krajský soud proto závazné stanovisko nemohl pYezkoumat a pYistoupil k jeho zruaení.<br/><br/>[7] Krajský soud dále výrokem III., který nebyl kasa ní stí~ností napaden, stejn jako s ním související nákladové výroky VI. a VII., odmítl návrh na inciden ní pYezkum opatYení obecné povahy . 43/2014  Zásady územního rozvoje hlavního msta Prahy  Aktualizace . 1, a to v ásti vymezující plochy Z/510/DK, s odkazem na akcesori nost toho návrhu, která spo ívá v reálném významu pro rozhodnutí o ~alob proti rozhodnutí a je zvláatní podmínkou Yízení o inciden ním návrhu (viz usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 10. 2022, . j. 4 Ao 7/2021179). Krajský soud v napadeném rozsudku uvedl, ~e ~alob vyhovl ze zcela jiných dovodo, ne~ je tvrzená nezákonnost opatYení obecné povahy (spo ívající v rozporu s rámcovou smrnicí o bezpe nosti a neposouzením variant koridoru s ohledem na smrnici SEA), proto rozhodnutí o návrhu na jeho zruaení nemohlo jakkoliv ovlivnit právní postavení navrhovatele. Podle krajského soudu tedy nebyla splnna zvláatní podmínka Yízení o inciden ním návrhu na zruaení opatYení obecné povahy, co~ vedlo k jeho odmítnutí.<br/><br/>3. Kasa ní stí~nosti, vyjádYení ~alobco a dalaí podání<br/><br/>[8] Rozsudek krajského soudu napadli st~ovatelé samostatnými kasa ními stí~nostmi. St~ovatel a) v prvé Yad rozporoval legitimaci ~alobkyn b) k uplatnní námitek týkajících se bezpe nosti zámru. Krajský soud neoprávnn rozaíYil dosah právní vty rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 6 As 186/2023104. St~ovatel a) pova~uje za podstatný rozdíl, ~e v pYípad vci posuzované aestým senátem Nejvyaaího správního soudu alo o novostavbu zahrnující rozsáhlou mimoúrovHovou kYi~ovatku s mnoha vtvemi. Nyní posuzovaný zámr vaak Yeaí pouze zkapacitnní stávající pozemní komunikace, které se vtainov dje na úkor rezervy stYedního dlícího pásu s minimálním rozaíYením do stran a neobsahuje nové zásadní prvky. }alobkyn b) bydlí ve vzdálenosti více ne~ 1 km od zámru, a to navíc vzduanou arou, od ástí zámru, které obsahují  podstatnjaí úpravy , je pak vzdálena cca 1,6 km a 3 km. Z hlediska bezpe nosti je nezbytné klást jiné po~adavky na novostavbu a pouhé zkapacitnní. St~ovatel b) dále upozornil na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 7. 2025, . j. 22 As 78/202552, podle kterého tehdejaí st~ovatelé nemohli být dot ení na svých veYejných subjektivních právech umístním kYi~ovatky vzdálené více ne~ 4 km od jejich pozemko. Náhled krajského soudu by vedl k tomu, ~e i osoba vzdálená nkolik ni~ních desítek kilometro od zámru mo~e rozporovat bezpe nost zámru, jeliko~ ani tato vzdálenost v sou asné dob  nepYedstavuje ~ádnou pYeká~ku .<br/><br/>[9] St~ovatel a) dále namítal, ~e v územním Yízení nechybl audit bezpe nosti zámru a odkázal na studii bezpe nosti. Tato studie je psaná auditní terminologií a obsahuje ozna ení  audit bezpe nosti , proto st~ovatel a) s touto studií pracoval jako s podkladem rozhodnutí a dovodil, ~e se materiáln o audit bezpe nosti jedná. St~ovatel a) uznal, ~e zámr povinnosti vypracovat audit bezpe nosti podléhal, avaak uvedl, ~e by bylo formalistické lpt na zmn názvu studie, pokud tato studie obsahov parametry auditu bezpe nosti splHuje a na nkolika ástech obsahuje ozna ení  audit bezpe nosti . ZároveH podle st~ovatele a) nelze u podstatných úprav existující pozemní komunikace lpt na splnní vaech kritérií auditu bezpe nosti, neboe ten z podstaty vci nemo~e obsahovat napY. návrhy alternativních tras. Krajský soud nepYijal materiální pojetí uvedené studie jako auditu bezpe nosti, proto~e ten by musel zpracovat auditor bezpe nosti pozemních komunikací. Posuzovanou studii vaak zpracoval auditor bezpe nosti pozemních komunikací podle § 18h odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a její pYílohou bylo také povolení k výkonu innosti auditora bezpe nosti pozemních komunikací i osvd ení o absolvování pravidelného akolení.<br/><br/>[10] St~ovatel a) nesouhlasil ani se závrem krajského soudu o nepYezkoumatelnosti závazného stanoviska vodoprávního úYadu. Za podklad závazného stanoviska, které s ním tvoYí nedílný celek, je potYeba pova~ovat i stanovisko správce povodí. Stanovisko Povodí Vltavy detailn popsalo význam a pYínos vodohospodáYských stavebních objekto. Z uvedeného stanoviska jednozna n vyplývá, ~e jde o lepaí Yeaení oproti stávajícímu stavu. Závazná stanoviska, která z tohoto podkladu vycházela, se tak mohla s uvedenými závry toliko ztoto~nit. Krajský soud pominul, ~e zámr není novostavbou, ale zmnou dokon ené stavby, která je v provozu a posobí na vodní útvary, její vodohospodáYské Yeaení je vaak zastaralé a nevyhovující. Nyní posuzovaný zámr nezakládá nové významné odbry vod, nové vypouatní odpadních vod, ani jiné zásahy vyvolávající pochybnosti o mo~ném zhoraení stavu vodních útvaro. Naopak navr~ené Yeaení vede k vyaaí ochran vod oproti stávajícímu stavu, proto nebyl dovod podrobnji se zabývat tím, zda mo~e zámr vést ke zhoraení stavu dot ených vodních toko. Tento závr vychází z porovnání stávajícího a navr~eného stavu. Podle st~ovatele a) odborné stanovisko i závazná stanoviska vzala v úvahu konkrétní vlivy i stav dot ených útvaro, ~alobci po vcné stránce proti zaujatým zámrom brojili toliko obecn. Závazné stanovisko týkající se ochrany vod st~ovatel a) pova~uje za pYezkoumatelné, proto navrhl zruaení napadeného rozsudku a vrácení vci krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>[11] V závru kasa ní stí~nosti dále st~ovatel a) napadl také nákladový výrok rozsudku, kterým krajský soud pYiznal ~alobcom náhradu náklado Yízení za podání ~aloby i za její doplnní. Podle st~ovatele a) by vaak tyto úkony mly být posouzeny jako jeden úkon, popYípad ~aloba jako polovina úkonu a její doplnní jako celý úkon.<br/><br/>[12] St~ovatel b) svou kasa ní stí~nost opíral o velmi podobná tvrzení jako st~ovatel a) a v prvé Yad nesouhlasil s legitimací ~alobkyn b) k uplatnní námitky proti bezpe nosti zámru. Krajský soud  propojil námitky obou ~alobco, s ím~ st~ovatel b) nesouhlasí. St~ovatel b) rovn~ zdoraznil, ~e zámr není novostavbou, ale jde o zmnu zhruba 33 let provozované stavby a tato zmna je z hlediska bezpe nosti výhodnjaím Yeaením oproti stávajícímu stavu. St~ovatel b) té~ zdoraznil, ~e závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 6 As 186/2023104 nelze na nyní posuzovanou vc aplikovat, a to s ohledem na rozdílnost posuzovaných zámro i vzdálenost nemovitostí ~alobco.<br/><br/>[13] Nadto i podle st~ovatele b) v Yízení audit bezpe nosti nechybl. Je podstatný rozdíl mezi posuzováním novostavby dálnice a pouhou zmnou existující pozemní komunikace. U této zmny nelze o ekávat stejný charakter posuzování (zejména návrh alternativních tras). St~ovatel b) odkázal na výae ozna enou studii, která materiáln naplnila po~adavek na provedení auditu bezpe nosti a také dospla k závru, ~e navr~ené Yeaení pYedstavuje zlepaení bezpe nosti provozu. Uvedenou studii zpracoval auditor bezpe nosti pozemních komunikací.<br/><br/>[14] St~ovatel b) nesouhlasil se závrem o nepYezkoumatelnosti závazného stanoviska vodoprávního úYadu. Krajský soud nezohlednil provázanost jednotlivých podklado tohoto stanoviska. Je nepochybné, ~e stavba ji~ nyní ovlivHuje vodní útvary, její vodohospodáYské Yeaení je zastaralé a nevyhovující. Sou ástí zámru jsou opatYení, která vedou k vyaaí ochran vodního prostYedí, proto nebylo nutné podrobnji popisovat mo~né zhoraení stavu vodních útvaro. Stanovisko Povodí Vltavy bylo s ohledem na okolnosti nyní posuzované vci dostate n odovodnné. St~ovatel b) s ohledem na výae uvedené navrhl zruaení napadeného rozsudku a vrácení vci krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>[15] }alobci ve svém vyjádYení ke kasa ním stí~nostem uvedli, ~e se st~ovatelé domáhají doplnní odovodnní správního rozhodnutí na základ argumentace uplatnné a~ v soudním Yízení. K legitimaci ~alobkyn b) brojit proti bezpe nosti zámru ~alobci zdoraznili, ~e ~alobkyn b) tvrdila dot ení svých veYejných subjektivních práv a je nepodstatné, zda je posuzována novostavba i zmna existující stavby i její pYesná vzdálenost od bydliat ~alobce. K auditu bezpe nosti zámru ~alobci namítali, ~e je potYeba rozliaovat mezi odbornou studií zabývající se bezpe nostními otázkami a zákonem vy~adovaným auditem bezpe nosti, který nelze zptn nahradit dokumentem zabývajícím se bezpe ností. Audit bezpe nosti je zákonem pYedvídaný odborný podklad, nelze proto pYekvalifikovat studii na audit jen proto, ~e se zabývá otázkami bezpe nosti. Ani skute nost, ~e se na studii podílela osoba s pYísluanou kvalifikací, neznamená, ~e jde o audit bezpe nosti. Zámr má zásadní význam pro dopravu v Praze, proto je po~adavek na Yádné posouzení bezpe nosti obzvláae významný. }alobci souhlasili se závry krajského soudu stran nepYezkoumatelnosti závazného stanoviska vodoprávního úYadu. Ze závazného stanoviska musí být zYejmé, jaké pYímé a nepYímé vlivy hodnotí, jak je pomYuje se stávajícím stavem vodních útvaro a pro  správní orgán dospl k závru o neexistenci zákonné pYeká~ky. St~ovatelé se domnívají, ~e posta uje, ~e zámr zahrnuje nová i lepaí vodohospodáYská opatYení, proto není nutné jeho podrobnjaí posouzení. Tento pYístup je podle ~alobco chybný. Správní orgán musí vysvtlit, pro  jsou opatYení dosta ující ve vztahu ke konkrétnímu zámru a vlivom. V závru vyjádYení navrhli ~alobci zamítnutí obou kasa ních stí~ností.<br/><br/>[16] St~ovatel a) v replice k vyjádYení ~alobco uvedl, ~e výklad krajského soudu k legitimaci ~alobkyn b) pYedstavuje témY bezbYehou legitimaci osob namítat vady posouzení bezpe nosti dálnic. Stran uvedené studie st~ovatel a) pova~uje za klí ové, ~e alo o existující podklad (nikoliv dodate n poYízený), který následn posoudil jako audit bezpe nosti. Tato studie obsahovala stanovisko auditora bezpe nosti pozemních komunikací, který vcn identifikoval klady i zápory zámru, a naplnil tak po~adavky na audit bezpe nosti. Krajský soud uvedl jedinou vadu (audit nezpracovala oprávnná osoba), ale neozna il závr o materiálním charakteru studie jako auditu za excesivní, chybný nebo neudr~itelný. Ve vztahu k vodoprávnímu posouzení st~ovatel a) uvedl, ~e míra jeho podrobnosti musí odpovídat konkrétním rizikom.<br/><br/>4. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[17] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil formální nále~itosti kasa ních stí~ností a shledal, ~e ob kasa ní stí~nosti smYují proti rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost pYípustná, byly podány v as, osobami oprávnnými, neboe st~ovatel a) byl ú astníkem Yízení, z nho~ napadené rozhodnutí krajského soudu vzealo, a st~ovatel b) byl v tomto Yízení osobou zú astnnou na Yízení a je tak rovn~ oprávnn k podání kasa ní stí~nosti proti napadenému rozsudku; srov. § 102 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ). Oba st~ovatelé splHují podmínky § 105 odst. 2 s. Y. s. Nejvyaaí správní soud proto pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasa ních stí~ností a v rámci uplatnných dovodo, ovYil pYi tom, zda tento rozsudek netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti, a dospl k následujícímu závru.<br/><br/>[18] Kasa ní stí~nosti jsou dovodné.<br/><br/>[19] Krajský soud pYistoupil ke zruaení rozhodnutí ~alovaného ze dvou dovodo, z nich~ vaak podle Nejvyaaího správního soudu ~ádný neobstojí. Prvním zruaujícím dovodem byla absence auditu bezpe nosti ve smyslu § 18g odst. 2 písm. b) zákona o pozemních komunikacích. V této souvislosti oba st~ovatelé shodn namítali, ~e ~alobkyn b) nebyla oprávnna uvedenou vadu rozhodnutí ~alovaného namítat. Nejvyaaí správní soud se proto nejprve zamYil na posouzení aktivní legitimace ~alobkyn b).<br/><br/>4.1. Aktivní legitimace ~alobkyn b) <br/><br/>[20] Nejvyaaí správní soud se neztoto~Huje se st~ovatelem b) v tom, ~e by krajský soud nepYípustn propojil námitky obou ~alobco a na základ tohoto propojení dovodil legitimaci ~alobkyn b). Z ~aloby bylo hajitelné tvrzení ~alobkyn b) týkající se budoucího u~ívání zámru jednozna n patrné. Nad rámec krajským soudem zohlednného tvrzení skute nosti, ~e lenové ~alobce a) [pYi em~ ~alobkyn b) je nepochybn lenkou ~alobce a)] v blízkosti zámru bydlí, pracují a Yídí automobily, sama ~alobkyn b) uvedla, ~e se její nemovitosti nacházejí v blízkosti zámru, ím~ dojde k ohro~ení bezpe nosti její i leno její rodiny. }aloba tak obsahovala hajitelné tvrzení ve smyslu rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 6 As 186/2023104.<br/><br/>[21] Závr krajského soudu o legitimaci ~alobkyn b) k rozporování bezpe nosti zámru, který se opírá o závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 6 As 186/2023104, obstojí. V uvedeném rozsudku Nejvyaaí správní soud dovodil, ~e ~alobci, kteYí byli ú astníky Yízení podle stavebního zákona z dovodu mo~ného dot ení jejich vlastnického práva, mohou v soudním Yízení uplatnit námitky bezprostYedn související s ochranou jejich veYejných subjektivních práv, a to i nad rámec vcného práva, které zalo~ilo jejich ú astenství (viz bod [37]). Dále Nejvyaaí správní soud posoudil dot ení na veYejných subjektivních právech tehdejaích ~alobco, jako~to budoucích u~ivatelo umiseované pozemní komunikace, která spo ívá v existenci vyaaí pravdpodobnosti, ~e se mohou stát ú astníky dopravní nehody. Tvrzení tehdejaích st~ovatelo, ~e budou dot ený úsek pozemní komunikace u~ívat, jeliko~ k nmu dopravn pYiléhají jejich nemovité vci, Nejvyaaí správní soud pova~oval za hajitelné a s dostate nou mírou pravdpodobnosti za podlo~ené. Nedodr~ením povinností na úseku bezpe nosti by mohlo být dot eno veYejné subjektivní právo u~ivatelo pozemní komunikace na bezpe nost silni ního provozu.<br/><br/>[22] Práv popsanou optikou nahlí~el na ~alobu podanou v nyní posuzované vci také krajský soud. Nejvyaaí správní soud do ur ité míry rozumí obavám st~ovatelo o nepYípustném rozaiYování dopado právní vty II. vyplývající z jeho rozsudku . j. 6 As 186/2023104 [kde zdejaí soud rozhodoval mj. o kasa ní stí~nosti nynjaího ~alobce a), a to ve vci umístní stavby nazvané  Silni ní okruh kolem Prahy, stavba 511 Bchovice  dálnice D1 ], dle které  legitimace ~alobce, který byl ú astníkem územního Yízení z titulu mo~ného dot ení svého vcného práva k nemovité vci [§ 85 odst. 2 písm. b) zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu], a mohl v nm tak uplatHovat pouze námitky k jeho ochran (§ 89 odst. 4 vta druhá tého~ zákona), není v soudním Yízení omezena na ochranu tohoto veYejného subjektivního práva, nýbr~ zahrnuje vaechna jeho veYejná subjektivní práva dot ená napadeným rozhodnutím. }alobce je oprávnn namítat poruaení právních norem stanovených na ochranu veYejného zájmu, pokud souvisí s jeho veYejnými subjektivními právy. }alobce, jen~ pravdpodobn bude u~ívat stavbu pozemní komunikace, je oprávnn v Yízení o ~alob proti rozhodnutí o umístní stavby vznést námitku poruaení právních norem stanovených k ochran bezpe nosti provozu na pozemních komunikacích. Nicmén v tomto Yízení k ~ádnému nepYípustnému rozaíYení tchto dopado nedochází. Naopak je nutno pYisvd it krajskému soudu, ~e se nemovitost ~alobkyn b) nachází v  dostate né blízkosti k tomu, aby mohla bezpe nost provozu na dané pozemní komunikaci úspan rozporovat v soudním Yízení. Nemovitost ~alobkyn b) toti~ (stejn jako ve vci Yeaené pod . j. 6 As 186/2023104) k zámru dopravn pYiléhá a je pravdpodobné, ~e ~alobkyn b) bude astou u~ivatelnou umiseované pozemní komunikace. Podmínka mo~ného dot ení veYejných subjektivních práv ~alobkyn b) tak byla splnna.<br/><br/>[23] Na tomto závru ni eho nemní ani skute nost, ~e v odkazované vci se jednalo o novostavbu, zatímco nyní jde o zmnu existující pozemní komunikace. I v pYípad zmny stavby je potYeba klást vysoké po~adavky na splnní bezpe nostních po~adavko, neboe i tato zmna mo~e pYinést zvýaené nároky na bezpe nost provozu na dané pozemní komunikaci. Stejn tak ani rozsudek . j. 22 As 78/202552, kde se Nejvyaaí správní soud zabýval umístním zámru  D6 Karlovy Vary  Olaová Vrata (tedy ásti dálnice D6), nebrání závru o aktivní legitimaci ~alobkyn b). V tom toti~ Nejvyaaí správní soud zdoraznil, ~e st~ovatelé v kasa ní stí~nosti nevysvtlili, pro  se kYi~ovatky i pYes jejich vzdálenost dotýkají jejich právní sféry a argumentovali pouze obecn tím, ~e jsou oprávnni hájit veYejné zájmy, ím~ se uvedený pYípad odliauje od nyní posuzované situace, kde bylo toto dot ení specifikováno.<br/><br/>4.2. Audit bezpe nosti pozemních komunikací<br/><br/>[24] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval tím, zda obstojí závr krajského soudu o nezákonnosti rozhodnutí ~alovaného z dovodu absence auditu bezpe nosti. }ádný ze st~ovatelo v zásad nezpochybHuje, ~e zámr podléhal auditu bezpe nosti. Naopak st~ovatel a) výslovn zdorazHuje, ~e jako první pYipustil, ~e v Yízení mla být splnna tato podmínka.<br/><br/>[25] Samotný institut auditu bezpe nosti byl do zákona o pozemních komunikacích zakotven od 1. 7. 2011, a to na základ transpozice smrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o Yízení bezpe nosti silni ní infrastruktury. Ustanovení § 18g odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, ve znní ú inném do 30. 6. 2022, vaak povinnost vyhotovit audit bezpe nosti vázalo k osob ~ádající o vydání stavebního povolení, spole ného povolení, kterým se stavba umiseuje a povoluje (spole né povolení bylo do uvedeného ustanovení doplnno s ú inností od 1. 1. 2018), nebo o kolaudaci pro stavbu pozemní komunikace zaYazené do transevropské silni ní sít.<br/><br/>[26] Ustanovení, podle kterého auditu bezpe nosti pozemních komunikací podléhá také návrh dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, bylo do zákona o pozemních komunikací výslovn vtleno a~ 1. 7. 2022, a to § 18g odst. 5 písm. a) tohoto zákona (ve znní ú inném do 30. 6. 2023) na základ novely provedené zákonem . 178/2022 Sb. Podle pYechodných ustanovení uvedeného zákona (viz l. II bod 2.) platí následující:  Povinnost zajistit provedení auditu bezpe nosti pozemních komunikací podle § 18g zákona . 13/1997 Sb., ve znní ú inném ode dne nabytí ú innosti tohoto zákona, se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro vydání spole ného povolení, kterým se stavba umíseuje a povoluje, pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona; to neplatí, jdeli o pozemní komunikaci zaYazenou do transevropské silni ní sít. V nyní posuzované vci jde o stavbu zaYazenou do transevropské silni ní sít, proto auditu bezpe nosti pozemních komunikací podléhal také práv návrh dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, bye st~ovatel b) podal ~ádost o vydání rozhodnutí o umístní stavby ji~ dne 30. 11. 2022. Stavební úYad o této ~ádosti rozhodl dne 12. 6. 2023, tedy a~ po ú innosti uvedeného ustanovení.<br/><br/>[27] Závr, ~e návrh dokumentace pro vydání územního rozhodnutí podléhal auditu bezpe nosti, potvrdil ve svém rozhodnutí také ~alovaný, který vaak uvedl, ~e pYechodné ustanovení má retroaktivní charakter pro ji~ zpracovanou dokumentaci, pro kterou se zptnými ú inky stanoví novou povinnost. Toto východisko ~alovaný ve svém rozhodnutí zohlednil, a práv proto uznal materiální splnní zákonné povinnosti prostYednictvím studie bezpe nosti, která byla zpracována pro dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a která obsahovala pasá~ ozna enou za audit bezpe nosti.<br/><br/>[28] Krajský soud v napadeném rozsudku uvedl, ~e bylo na ~alovaném, aby identifikoval uvedenou vadu, která mla vést ke zruaení prvostupHového rozhodnutí. Nejvyaaí správní soud vaak má za to, ~e ~alovaný tuto vadu identifikoval, namísto zruaení prvostupHového rozhodnutí ovaem dovodil, ~e zákonná podmínka byla materiáln splnna. Nejvyaaí správní soud takový postup pova~uje v obecné rovin za mo~ný. Studie bezpe nosti toti~ byla vypracována práv pro ú ely dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, a nelze tak vylou it, ~e by po~adavky kladené na audit bezpe nosti pozemních komunikací mohly být naplnny i tímto zposobem.<br/><br/>[29] V tomto Yízení ovaem není mo~né materiální posouzení studie bezpe nosti jako auditu bezpe nosti blí~e hodnotit. Krajský soud se toti~ ve svém rozhodnutí nezabýval  materiálním posouzením studie bezpe nosti jako auditu bezpe nosti, a to s odovodnním, ~e zákon o pozemních komunikacích vy~aduje, aby byl audit bezpe nosti zpracován auditorem bezpe nosti ve smyslu § 18h zákona o pozemních komunikacích. Tomuto závru oponují oba st~ovatelé. Shodn uvádjí, ~e studii bezpe nosti zpracoval auditor podle § 18h odst. 1 zákona o pozemních komunikacích a její pYílohou bylo také povolení k výkonu innosti auditora bezpe nosti pozemních komunikací i osvd ení o absolvování pravidelného akolení. Nejvyaaí správní soud se seznámil se studií bezpe nosti, na kterou odkázal ~alovaný ve svém rozhodnutí, který s touto studií pracoval jako s podkladem tohoto rozhodnutí. Na stran 271 studie bezpe nosti se skute n nachází kopie povolení k výkonu innosti auditora bezpe nosti pozemních komunikací vydaného dne 10. 2. 2012 pro Ing. JiYího Landu. Na stran 270 této studie je pak kopie osvd ení o absolvování pravidelného akolení auditoro bezpe nosti pozemních komunikací vydaného dne 2. 6. 2017, a to rovn~ pro Ing. JiYího Landu. Studie bezpe nosti byla zpracována v kvtnu 2018 kolektivem zpracovatelo, hlavním in~enýrem projektu byl práv Ing. JiYí Landa. Studie bezpe nosti obsahuje ást ozna enou jako  Vlastní bezpe nostní audit DÚR D0  510 (str. 224 a násl.), na konci této ásti pak studie uvádí  za autorský tým Ing. JiYí Landa . Nejvyaaímu správnímu soudu proto není jasné, pro  krajský soud uzavYel, ~e nelze pYijmout  materiální posouzení studie bezpe nosti jako auditu bezpe nosti, a to s odkazem na povinnost jeho zpracování auditorem bezpe nosti pozemních komunikací. Sou ástí studie bezpe nosti bylo i potvrzení, ~e Ing. JiYí Landa auditorem bezpe nosti pozemních komunikací (alespoH ke dni zpracování této studie) byl, ale krajský soud tuto skute nost nezohlednil a svoj závr blí~e neodovodnil, Nejvyaaí správní soud jej tak pova~uje za nepYezkoumatelný.<br/><br/>[30] Nejvyaaí správní soud pro úplnost poznamenává, ~e kvalifika ní po~adavky kladené na auditory bezpe nosti pozemních komunikací se v zákon o pozemních komunikacích ani s ú inností od 1. 7. 2022 v zásad nezmnily. Podle § 18i zákona o pozemních komunikacích musí ~adatel prokázat svou odbornou zposobilost vzdláním, praxí a úspaným slo~ením zkouaky, po prokázání odborné zposobilosti se pak auditoYi bezpe nosti pozemních komunikacích musí ú astnit pravidelného akolení (viz § 18i odst. 4), v podrobnostech Nejvyaaí správní soud odkazuje na uvedené ustanovení. Zkouaku k prokázání odborné zposobilosti auditoro bezpe nosti pozemních komunikací a rozsah a obsah jejich pravidelného akolení pak upravuje vyhláaka Ministerstva dopravy a spojo . 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (viz § 38a a § 38b), ani v té vaak nedoalo k ~ádné zásadní zmn. Nejvyaaímu správnímu soudu tak není zYejmé, pro  krajský soud materiální posouzení studie bezpe nosti jako auditu bezpe nosti odmítl jen s obecným odkazem na povinnost jeho vypracování auditorem bezpe nosti pozemních komunikací. Krajský soud svou zmínku o povinnosti vypracovat audit bezpe nosti auditorem bezpe nosti pozemních komunikací nijak blí~e nevysvtlil, a Nejvyaaímu správnímu soudu tak není zYejmé, z jakých dovodo se krajský soud materiálním posouzením studie bezpe nosti nezabýval.<br/><br/>4.3. Závazné stanovisko vodoprávního úYadu<br/><br/>[31] Nejvyaaí správní soud pro úplnost shrnuje procesní vývoj posuzovaní vlivu zámru na vodní útvary. Povodí Vltavy, jako~to správce povodí, vydalo dne 3. 6. 2020 své souhlasné stanovisko se zámrem. Z uvedeného stanoviska následn vyael ÚYad mstské ásti Praha 20 a dne 4. 2. 2022 vydal ve form závazného stanoviska souhlas . j. MCP20 003241/2022/O}DP/Haj, a to podle § 17 odst. 1 písm. a) vodního zákona. Toto závazné stanovisko (spole n se stanoviskem tého~ vodoprávního úYadu ze dne 27. 4. 2020, . j. MCP20 007095/2020/OZPD/Varg, které bylo nadbyte né) v probhu odvolacího Yízení zruail Magistrát hlavního msta Prahy rozhodnutím ze dne 28. 3. 2024, . j. MHMP 580434/2024; v nm se tento nadYízený orgán výslovn vyjádYil k podmínkám uvedeným v závazném stanovisku, kdy z 11 obstály pouze 2 (které byly zachovány i v dalaím závazném stanovisku, viz dále). Následn ÚYad mstské ásti Praha 20 vydal dne 19. 6. 2024 ve form závazného stanoviska souhlas podle § 17 odst. 1 písm. a) a c) vodního zákona, . j. MCP20 016641/2024/OZDP/Haj; v nm zostaly u~ pouze dv podmínky týkající se navr~ení reten ních pYíkopo a rekonstrukce propustko. Magistrát hlavního msta Praha poté posledn uvedené závazné stanovisko ve form souhlasu potvrdil, a to závazným stanoviskem ze dne 20. 9. 2024, . j. MHMP 1777761/2024.<br/><br/>[32] Krajský soud dospl k tomu, ~e závazné stanovisko Magistrátu hlavního msta Prahy ze dne 20. 9. 2024, . j. MHMP 1777761/2024, je nepYezkoumatelné, a proto pYistoupil k jeho zruaení. Z napadeného rozsudku krajského soudu vyplývá, ~e dot ené správní orgány musí z úYední povinnosti pYi vydávání závazného stanoviska zjiaeovat, zda mo~e realizací zámru dojít ke zhoraení stavu nebo ohro~ení dosa~ení dobrého stavu vodního útvaru. A~ na výjimky podle § 23a odst. 8 vodního zákona není zhoraení stavu vodního útvaru pYípustné.<br/><br/>[33] Podle krajského soudu se sice závazné stanovisko obecn posouzením zámru zabývalo, ale jeho závry jsou kusé a postrádají bli~aí odovodnní. NadYízený vodoprávní úYad sám jednotlivá hlediska neposoudil, ani neposoudil, zda se jimi zabývalo stanovisko Povodí Vltavy, ze kterého vycházel dot ený prvostupHový vodoprávní úYad. Krajský soud uzavYel, ~e ze stanoviska Povodí Vltavy není zYejmé, zda se zabývalo pYímými a nepYímými vlivy podle metodického pokynu, proto nebylo mo~né pYezkoumat ani závazné stanovisko, které práv z posouzení Povodí Vltavy vycházelo. NepYezkoumatelnost závazného stanoviska byla dalaím dovodem pro zruaení ~alobou napadeného rozhodnutí.<br/><br/>[34] Krajský soud svoj závr o nepYezkoumatelnosti závazného stanoviska opYel o nedostate né posouzení vlivo zámru na vodní útvary pYi zohlednní metodického pokynu. Nicmén pYi hodnocení pYezkoumatelnosti závazného stanoviska je nezbytné zamYit se nejprve na po~adavky, které na toto stanovisko klade zákon. V nyní posuzované vci je klí ový § 17 vodního zákona, který upravuje souhlas vodoprávního úYadu ke stavbám, které nevy~adují povolení podle tohoto zákona, ale mohou ovlivnit vodní pomry. Podle § 17 odst. 6  Vodoprávní úYad pYed vydáním souhlasu podle odstavce 1 posoudí mo~nost zhoraení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody. ZároveH posoudí, zda provedením zámru nedojde k takové zmn fyzikálních pomro, která by vedla ke znemo~nní dosa~ení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojdeli k závru, ~e provedení zámru mo~e vést ke zhoraení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoraení stavu útvaru podzemní vody nebo znemo~nní dosa~ení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní ~adatele, ~e bez výjimky podle § 23a odst. 8 není mo~né zámr povolit ani provést a ~e bez této výjimky nelze souhlas podle odstavce 1 vydat. (doraz pYidán). V obecné rovin pova~uje Nejvyaaí správní soud za nepochybné, ~e závazné stanovisko zákonem vy~adované posouzení obsahovalo, otázkou vaak je, zda toto posouzení bylo dostate n odovodnné.<br/><br/>[35] V souladu s § 54 odst. 4 vodního zákona správci povodí poskytují stanoviska mimo jiné  pro udlení souhlasu (§ 17), závazného stanoviska (§ 104 odst. 9) a výjimky podle § 23a odst. 8, a to v etn posouzení mo~nosti zhoraení stavu nebo ekologického potenciálu zámrem dot eného vodního útvaru i nemo~nosti dosa~ení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu zámrem dot eného vodního útvaru (§ 23a odst. 7) . Zákonná úprava tedy pYedpokládá posouzení mo~nosti zhoraení stavu nebo ekologického potenciálu vodního útvaru ji~ správcem povodí. Podle krajského soudu ze stanoviska Povodí Vltavy, které bylo podkladem pro závazná stanoviska vodoprávních úYado, není zYejmé, zda se zabývalo pYímými a nepYímými vlivy zámru ve smyslu metodického pokynu.<br/><br/>[36] Nejvyaaí správní soud v prvé Yad upozorHuje, ~e metodický pokyn pYedstavuje právn nezávazný dokument. Po~adavky uvedené v tomto metodickém pokynu tak nelze vykládat natolik striktn, jak iní krajský soud. Na uvedený metodický pokyn je potYeba nahlí~et jako na upYesnní kritérií, na která se mají správci povodí zamYit pYi vydávání svého stanoviska pro udlení souhlasu ve smyslu § 17 vodního zákona. Nicmén (jak ji~ bylo uvedeno výae) pro ú ely pYezkoumatelnosti závazného stanoviska je potYebné posouzení ve smyslu § 17 odst. 6 vodního zákona. ZároveH v nyní posuzované vci nelze pominout, ~e metodický pokyn dot ené orgány (tj. správce povodí ani vodoprávní úYad) zcela neignorovaly, jak by mohlo vyplývat z rozsudku krajského soudu. Ze zruaeného závazného stanoviska je patrné, ~e se opíralo o stanovisko Povodí Vltavy. ZároveH toto závazné stanovisko výslovn uvádlo, ~e vodoprávní úYad postupoval v souladu s metodickým pokynem.<br/><br/>[37] Znalost metodického pokynu je zYejmá také ze stanoviska Povodí Vltavy, které v souladu s krokem 6 metodického pokynu obsahovalo vý et dot ených vodních útvaro. Metodický pokyn také uvádí výslovné znní kladného stanoviska správce povodí, které Povodí Vltavy do svého stanoviska zahrnulo. Dále stanovisko Povodí Vltavy obsahovalo vý et vodních staveb, a to jak stávajících, tak navr~ených. Stanovisko Povodí Vltavy se zcela konkrétn (v etn uvedení klí ových parametro vodních staveb) zabývalo kanalizací, odvodHovacími systémy, deaeovou usazovací nádr~í, reten ní nádr~í apod. }alobci tedy nepochybn mohli se závry správce povodí, pYípadn následn vodoprávních úYadu, polemizovat zcela adresn a konkrétn.<br/><br/>[38] Nejvyaaí správní soud zdorazHuje, ~e pYezkum závazného stanoviska i napadeného rozhodnutí se zásadn odvíjí od Yádn uplatnných ~alobních bodo. Ostatn sám krajský soud uvádl, ~e  [z]a této situace krajský soud nemo~e jeho závazné stanovisko pYezkoumat z hlediska ~alobní námitky . }alobci vaak v ~alob (stejn jako ve svých dYíve podaných odvoláních) nezákonnost závazného stanoviska vodoprávního úYadu namítali toliko v obecné rovin (zejména s odkazem na nedodr~ení po~adavko metodického pokynu). Konkrétní argumentaci ~alobci opírali o závazné stanovisko, které vaak bylo ji~ v probhu správního Yízení pro nadbyte nost zruaeno (srov. shora), a o nepYímé vlivy spo ívající v intenzivním a dlouhodobém u~ívání zámru osobní i nákladní dopravou, která je zdrojem oxidu dusíku ve mstech. Tuto argumentaci Nejvyaaí správní soud pova~uje za mimob~nou (týkající se primárn jiné oblasti, ne~ je ochrana vod) a zároveH upozorHuje, ~e vodoprávní úYady zjevn zohlednily podstatn více hledisek, ne~ se domnívají ~alobci. Ostatn Magistrát hlavního msta Prahy ve svém rozhodnutí . j. MHMP 580434/2024, kterým zruail povodní stanovisko ÚYadu mstské ásti Praha 20, uvedl napYíklad:  Jak ji~ bylo uvedeno v pYedchozím odstavci, navr~ená opatYení smYují také ke zlepaení jakosti odvádných srá~kových vod. Je na míst zdoraznit, ~e se jedná o ji~ existující komunikaci, která bude rozaíYena. Jedním z dovodo pro rozaíYení komunikace je zvýaení bezpe nosti silni ního provozu na vytí~ené komunikaci. Tím pYirozen dojde ke sní~ení nehodovosti a rizika úniku provozních kapalin pYi nehodách. I samotné zvýaení bezpe nosti tak ve svém dosledku bude pYispívat k ochran vod.<br/><br/>[39] Krajským soudem zruaené závazné stanovisko výslovn nepYímé vlivy zámru nehodnotilo, nicmén z jeho odovodnní a z okolností nyní projednávané vci je jasn patrné, pro  toto výslovné hodnocení ve stanovisku chybí. Krajským soudem zruaené závazné stanovisko uvádí, ~e  povaha zámru (rozaíYení stávající komunikace) vylu uje zhoraení stavu vodních útvaro. Se znalostí této povahy zámru je tedy patrné, ~e dot ené orgány (alespoH implicitn) vycházejí z toho, ~e dálnice, o její~ rozaíYení se jedná, vodní útvary ovlivHuje. Posuzovaný zámr pYináaí nové Yeaení ochrany vod, které zlepauje sou asný nevyhovující stav. Tato úvaha je ze zruaeného závazného stanoviska, ve spojitosti se stanoviskem Povodí Vltavy, nepochybn patrná. Ostatn i z pasá~e závazného stanoviska zruaeného pro nadbyte nost, je~ ~alobci ve své ~alob citovali, vyplývá, ~e sou asný stav je nutné zmnit, jinak bude nadále docházet ke zne iaeování ~ivotního prostYedí. ZároveH je v ~alobci citované pasá~i uvedeno, ~e je po prostudování dokumentace mo~né usuzovat, ~e se dokumentace sna~í o to, aby ke zhoraení stavu vodních útvaro nedocházelo. Stanovisky dot ených orgáno (správce povodí i vodoprávních úYado, viz napY. citace v pYedchozím odstavci) se tak shodn prolíná úvaha, ~e zámr nahradí nevyhovující vodohospodáYské Yeaení existující stavby a pYinese Yeaení nové, které bude lépe odpovídat po~adavkom na ochranu vod.<br/><br/>[40] Podle Nejvyaaího správního soudu je za nastínné situace formalistický po~adavek krajského soudu, aby se v závazném stanovisku vodoprávního úYadu (resp. ve stanovisku správce povodí) dot ený orgán explicitn zabýval vaemi hledisky, která jsou uvedená v metodickém pokynu. Nejvyaaí správní soud pova~uje za dostate né, pokud je z okolností pYípadu alespoH implicitn patrné, z jakého dovodu nebyly výslovn posuzovány vaechny vlivy zámru. Zámr rozaiYuje existující a intenzivn vyu~ívanou silni ní stavbu, která vodní útvary nepochybn ovlivHuje ji~ nyní. S ohledem na stáYí této stavby lze pYedpokládat, ~e stávající vodohospodáYské Yeaení neodpovídá dneaním po~adavkom, zámr vaak také usiluje o zmnu tohoto nevyhovujícího Yeaení. Ji~ stanovisko Povodí Vltavy výslovn hodnotilo parametry stávajících a navr~ených vodních staveb, které mají k ochran vod pYispívat  kanalizaci, odvodHovací systémy, deaeovou usazovací nádr~, reten ní nádr~ apod. }alobci v tomto ohledu nepochybn mohli konkrétn rozporovat vhodnost zvoleného Yeaení smYujícího k ochran vod, pYesto vaak pYednesli toliko obecnou argumentaci o nedodr~ení formálních po~adavko, ani~ by závry vodoprávních úYado vcn zpochybnili. Podle Nejvyaaího správního soudu je dovod, pro který byla míra podrobnosti odovodnní stanovisek ni~aí, ne~ jak by tomu bylo v pYípad posouzení zcela nových zámro, patrný z okolností této vci a ze vaech dostupných podklado vyjadYujících se k této otázce, které shodn odkazují práv na povahu zámru. Na základ uvedeného Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e závazné stanovisko . j. MHMP 1777761/2024 pova~uje za pYezkoumatelné. <br/><br/>4.4. Náklady Yízení<br/><br/>[41] Nejvyaaí správní soud shledal pYípustnou i tu ást kasa ní stí~nosti st~ovatele a), která smYuje proti nákladovému výroku napadeného rozsudku, neboe samotná kasa ní stí~nost nesmYuje jen proti tomuto výroku (viz § 104 odst. 2 s. Y. s.), ale také proti dalaím výrokom napadeného rozsudku. NepYípustnost kasa ní stí~nosti podle § 104 odst. 2 s. Y. s. se vztahuje na kasa ní stí~nost podanou výlu n proti výroku o nákladech Yízení (k tomu viz usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 1. 6. 2010, . j. 7 Afs 1/200764, . 2116/2010 Sb. NSS).<br/><br/>[42] Nejvyaaí správní soud souhlasí se st~ovatelem a), ~e na ~alobu a její doplnní bylo na míst nahlí~et jako na jeden úkon právní slu~by ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní pozdjaích pYedpiso. Postup ~alobco, kteYí konkrétní ~alobní argumentaci uplatnili a~ v doplnní ~aloby je sice legitimní, nemo~e vaak vést k umlému navyaování po tu úkono právní slu~by. V obecné rovin nic ~alobcom nebránilo v tom, aby veakeré ~alobní body (v etn argumentace týkající se aktivní legitimace) pYednesli v jednom podání. Nejvyaaí správní soud se proto ztoto~Huje se st~ovatelem a), ~e ~aloba a její doplnní pYedstavovaly jeden úkon právní slu~by. Napadený rozsudek krajského soudu nicmén Nejvyaaí správní soud tímto rozhodnutím zruail a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení, ve kterém krajský soud o náhrad náklado Yízení optovn rozhodne.<br/><br/>5. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[43] S ohledem na výae uvedené Nejvyaaí správní soud uzavírá, ~e kasa ní stí~nosti jsou dovodné, a proto v souladu s § 110 odst. 1 s. Y. s. zruail napadené výroky rozsudku krajského soudu a vc mu v daném rozsahu vrátil k dalaímu Yízení.<br/><br/>[44] V dalaím Yízení je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. Y. s.).<br/><br/>[45] Krajský soud v novém rozhodnutí o vci rozhodn rovn~ o náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti (§ 110 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/>Pou ení: <br/>Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. Y. s.).<br/><br/><br/>V Brn dne 11. záYí 2026<br/><br/><br/>JUDr. Viktor Ku era<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>