<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 32 Az 2/2026- 18 - text</title> </head> <body> ÿþ9 32 A 2/2026<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Mstský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Veselou v právní vci <br/>~alobkyn: nezl. M ., st. pYísluanice Gruzie<br/>zastoupená zákonným zástupcem M. Ch. <br/>ob bytem X <br/>právn zastoupena Mgr. Barbaru Martino, <br/>advokátkou se sídlem `tpánská 643/39, 11 000 Praha<br/>proti <br/>~alovanému: Ministerstvo vnitra - OAMP, I O 00007064, <br/>sídlem Nad `tolou 3, 170 34 Praha 7<br/><br/>v Yízení o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 6. 1. 2026, . j. OAM-1281/ZA-ZA11-ZA01-2025, <br/><br/>takto:<br/><br/>I. Rozhodnutí ~alovaného ze dne 6. 1. 2026, . j. OAM-1281/ZA-ZA11-ZA01-2025, se ruaí a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>II. }ádnému z ú astníko se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/>Odovodnní:<br/>I.<br/>Vymezení vci<br/>1. }alobou napadeným rozhodnutím (dále jen  napadené rozhodnutí ), bylo rozhodnuto o ~ádosti ~alobkyn o mezinárodní ochranu ze dne 9. listopadu 2025, kterou podala její matka. Mezinárodní ochrana ji nebyla udlena, jeliko~ nebyl shledán dovod pro její udlení ve smyslu ustanovení § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona . 325/1999 Sb. o azylu (dále jen  zákon ).<br/>2. Nezletilá ~alobkyn se narodila v Praze a její dovody pro udlení azylu se odvíjí od dovodo její zákonné zástupkyn (dále jen  matka ~alobkyn ) a to výhro~ky smrtí ze strany rodi o a bývalého partnera matky a její ú ast na protestních akcích v Gruzii.<br/>3. Rozhodnutí ~alovaného stojí na závru, ~e protesty ji~ nemají takovou intenzitu jako na konci roku 2024 a ~e Yadoví ú astníci demonstrací nejsou retrospektivn obviHováni i vyaetYováni. <br/>4. Co se tý e domácího násilí ~alovaný odkázal na Informaci OAMP  Gruzie: Domácí násilí. Legislativa, státní ochrana a podpora obtí ze dne 6. 8. 2025, ze které vyplývá, ~e existuje tísHová linka, azylové domy, sociální bydlení. Násilníka je mo~né vykázat z bydlení a je snaha sjednotit vyaetYování na úrovni policie i prokurátora.<br/>5. }alobkyní uvádné tragické pYípady se odehrály ji~ pYed 10 lety, kdy i jí uvádná statistika obtí je datována k roku 2021. Z výae avizovaných informací o zemi povodu je vaak zYejmé, ~e v posledních letech se Yeaení otázky domácího násilí v Gruzii ubírá pozitivním smrem a nelze v ~ádném pYípad hovoYit o tom, ~e by byl systém monitoringu domácího násilí ze strany státu neú inný. <br/>6. }alovaný tak dospl k závru, ~e nezletilé ~alobkyni, ani její zákonné zástupkyni tak dle hodnocení správního orgánu nehrozí, ~e budou v pYípad návratu do vlasti vystaveny jednání, které lze pova~ovat za pronásledování <br/>II.<br/>Podstatný obsah ~aloby a vyjádYení ~alované<br/>7. }alobkyn namítla, ~e správní orgán nedostál své povinnosti zjistit pYesn a úpln skute ný stav vci. V rozporu s tím bylo celé Yízení jednostranné a neobjektivní. }alovaný poruail svou povinnost postupovat Yádným procesním postupem v souladu s právním Yádem R, se zásadami a principy innosti správních orgáno. <br/>8. Informace pou~ité ~alovaným byly o ividn neaktuální. Správní orgán by ml pYi rozhodování o udlení i neudlení mezinárodní ochrany posoudit aktuální informace o zemích povodu a zjistit tak pYesn a úpln skute ný stav vci.<br/>9. }alovaný navrhl zamítnutí ~aloby. Dále pYipomenul, ~e v Yízení o ~ádosti zákonné zástupkyn ~alobkyn o mezinárodní ochranu bylo zjiatno, ~e její hlavním tvrzeným dovodem byla obava ze <br/>10. }alovaný dále zdoraznil, ~e azylové Yízení není prostYedkem k legalizaci pobytu, co~ je konstantn potvrzováno judikaturou. Pokud ~alobce ~ádá mo~nost dlouhodob pobývat v eské republice s rodinou, musí tak init výlu n prostYednictvím zákona o pobytu cizinco. Správní orgán poukazuje na to, ~e ~alobce této mo~nosti nevyu~il a ani se o ni nepokusil, pYesto~e mu nic nebránilo podat pYísluanou pobytovou ~ádost. Ú elová snaha obejít standardní pobytový re~im prostYednictvím institutu mezinárodní ochrany nemo~e být akceptována. Zákonodárce nikdy nezamýalel, aby azyl slou~il k rodinnému slou ení i stabilizaci pobytu v R. Námitky ~alobce proto ~alovaný odmítá jako právn irelevantní.<br/>11. }alovaný upozorHuje, ~e po novele zákona o azylu . 314/2025 Sb. byl institut humanitárního azylu (§ 14) zcela zruaen a pYechodná ustanovení výslovn brání jeho poskytnutí i v Yízeních zahájených pYed ú inností zákona, pokud nebylo dosud rozhodnuto. }alovaný proto neml ani zákonnou pravomoc tuto mo~nost posuzovat. ZdorazHuje vaak, ~e i kdyby humanitární azyl existoval, ~alobcem uvádné dovody by jej nezakládaly, proto~e legalizace pobytu ani pYítomnost rodiny v R nejsou mimoYádné okolnosti (srov. NSS . j. 2 Azs 8/2004). Pokud jde o doplHkovou ochranu, ~alovaný uvádí, ~e ~alobce neprokázal ~ádné konkrétní individuální riziko vá~né újmy. Správní orgán proto provedl hodnocení v souladu se zákonem i ustálenou judikaturou. Závrem ~alovaný uvádí, ~e rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem o azylu a správním Yádem.<br/>III<br/>Správní spis<br/>12. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro Yízení podstatné skute nosti:<br/>13. Matka ~alobkyn dne 13. 12. 2022 podala ~ádost o udlení mezinárodní ochrany, uvedla, ~e byl ohro~en její ~ivot, neboe v Gruzii je nepsaný zákon, ~e ~ena nesmí othotnt a mít dti nebo sexuální vztah, pokud není vdaná. Kdy~ othotnla, otec jí za al vyhro~ovat, ~e jí zabije, v tu dobu byla nezletilá. Jiné dovody nemá. <br/>14. Dne 16. 12. 2022 poskytla údaje k podané ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, sdlila, ~e nemá ~ádné politické pYesvd ení, nikdy nebyla lenkou ~ádné politické strany ani skupiny a politicky se neanga~ovala. Z Gruzie odcestovala letecky dne 7. 10. 2022, následn dva msíce pobývala u kamarádky v Praze a pak na radu své dalaí známé po~ádala o mezinárodní ochranu v R. Z vlasti odcestovala, proto~e othotnla a otec jí za al vyhro~ovat. Nechtl, aby se dít narodilo, vy ítal jí, ~e mu udlala ostudu. V tradi ní rodin je neman~elské dít hanba. Otec by její dceru nikdy nepYijal S partnerem, se kterým eká dít, mla asi tYímsí ní vztah, jakmile doty ný zjistil, ~e je thotná, rozeali se, jeliko~ o dít nestál a chtl, aby ala na potrat. Vyhro~oval jí zabitím, pokud na potrat nepojde. Matka ~alobkyn zpo átku svým rodi om neYekla, ~e je thotná. O ekávala pomoc od otce dítte, ale kdy~ ten pomoc odmítl, za al jí vyhro~ovat, tak to oznámila své rodin. V té dob byla ve tvrtém msíci thotenství a potrat by u~ byl slo~itý. Rodi e z toho byli v aoku a otec jí navrhoval rovn~ potrat. Kdy~ odmítla, za al vyhro~ovat, ~e ji vlastníma rukama zabije. K tmto událostem doalo v záYí 2022. Poté se obrátila na svou sestYenici, která jí umo~nila u ní bydlet a zaYídila jí cestovní doklad a finance na cestu do R. SestYenice i strýc jí litovali, ale nemohli se o ni postarat, proto~e otec zakázal ka~dému v rodin, aby jí pomohli. Finan ní situace zmínných pYíbuzných není tak dobrá, aby jí mohli déle podporovat. V této souvislosti jmenovaná doplnila, ~e ze svého okolí zná pYípady, kdy rodina zabila dceru, která othotnla mimo man~elství. Tyto informace má z televize, novin a z facebooku. Zákon lidi nechrání, a kdy~ policie nkoho obviní z vra~dy, vyaetYování trvá hodn let, pak je viník propuatn. S popsanými problémy se na nikoho s ~ádostí o pomoc neobrátila, proto~e mla strach. Otec jejího dítte jí vyhro~oval, ~e kdy~ pojde na policii, tak ji zabije, a~ se dostane na svobodu. Neala na policii, ani kdy~ jí vyhro~oval otec. Otec její útk z domu oznámil policii a chtl, aby ji naali; má finan ní mo~nosti, tak~e mo~e uplácet. Pokud by se na policii stejn obrátila, jednalo by se pouze o výhru~ku a nic by s tím neudlali. Bála se a stydla se st~ovat si na vlastního otce. Na otázku správního orgánu, zda se obrátila s ~ádostí o pomoc na njaké nevládní organizace pomáhající ~enám nebo nezletilým matkám, jmenovaná odpovdla, ~e organizace pomáhají, kdy~ othotní nezletilá. Ví pouze o takových centrech, kde by dceru musela odevzdat, co~ by nedovolila. V dob svých potí~í ji~ vaak byla zletilá, tak si myslí, ~e by jí nemohly pomoci. Proto se na nikoho neobrátila. Odcestovat do R se rozhodla na radu své sestYenice, která má v Praze X kamarádku. U ní po pYíletu bezplatn bydlela a finan n jí pomáhala. Do Gruzie se nechce vrátit, proto~e by tam byla úpln sama. Nemá tam nikoho, kdo by jí pomohl, nemla by ~ádné peníze a musela by ~ít na ulici. Bojí se také, ~e by jí nebo jejímu dítti mohl ublí~it její otec. V Gruzii nejsou takové organizace, na které by se mohla obrátit, a které by jí pomohly ~ít s díttem. Závrem pohovoru jmenovaná sdlila, ~e by chtla pomoc, aby mohla beze strachu porodit a vychovat své dít. <br/>15. V R ~ije v Praze s kamarádkou a jejím man~elem. Kamarádka je X a její man~el je Y. Jmenovaná v sou asnosti nepracuje a vaechny náklady jí hradí její otec ~alobkyn a pomáhá uvedená kamarádka a její man~el. Dlají to naprosto neziatn. Mají dobré srdce. V pYípad návratu do vlasti má ~adatelka obavu, ~e ji její otec nebo bývalý partner zabijí. Jestli by ublí~ili dceYi, neví. <br/>16. Správní orgán vycházel pYedevaím z výpovdi matky ~alobkyn a) a dále z informací, které shromá~dil v probhu správního Yízení ohledn politické a bezpe nostní situace a stavu dodr~ování lidských práv v Gruzii. Konkrétn vycházel z Informace OAMP - Gruzie: Základní pYehled o zemi ze dne 26. 6. 2025, z Informace OAMP  Gruzie: Domácí násilí. Legislativa, státní ochrana a podpora obtí ze dne 6. 8. 2025 a z Informace OAMP  Gruzie: innost Policie, ze dne 8. 7. 2025, tiskové zprávy TK  Gruzínský parlament zakázal zahrani ní financování televizí, píae server ze dne 1. 4. 2025, a  Tisíce Gruzínco opt demonstrovaly proti vlád a zastavení pYistupování k EU ze dne 7. 1. 2025 atd. <br/>17. Matka ~alobkyn neuvedla ~ádné skute nosti, na základ, kterých by bylo mo~no u init závr, ~e by s dcerou ve své vlasti vyvíjely innost smrující k uplatHování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, za kterou by byly azylov relevantním zposobem pronásledovány. }adatelka nemá ~ádné politické pYesvd ení a vysloven uvedla, ~e nebyla lenkou ~ádné politické strany ani skupiny a politicky se neanga~ovala.<br/>IV<br/>Posouzení vci soudem<br/>18. Mstský soud v Praze na základ podané ~aloby pYezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu dot eném ~alobou, jako~ i Yízení, které jeho vydání pYedcházelo, a to v mezích ~alobních bodo, kterými je vázán podle § 75 odst. 2 vta prvá zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ). Vycházel pYitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. Y. s.). <br/>19. Soud naYídil ve vci jednání.<br/>20. Soud pYi jednání matku ~alobkyn dovyslechl a krom toho, co ji~ uvedla ve správním Yízení, zjistil, ~e je jediným díttem svých rodi o, jeliko~ ji adoptovali.<br/>21. Soud pYedn uvádí, ~e pova~uje rozhodnutí ~alovaného za pYezkoumatelné. }alovaný se vypoYádal se vaemi odvolacími námitkami ~alobkyn v souladu s judikaturou NSS jeho rozhodnutí nezákonným (viz napY. rozhodnutí ze dne 19. 2. 2008, . j. 7 Afs 212/2006-74.) <br/>22. PYi pYezkumu napadeného rozhodnutí vycházel zejména z následujících ustanovení právních pYedpiso.<br/>23. Dle ust. § 12 zákona . 325/1999 o azylu, azyl se cizinci udlí, bude-li v Yízení o udlení mezinárodní ochrany zjiatno, ~e cizinec<br/>a) je pronásledován za uplatHování politických práv a svobod, nebo<br/>b) má odovodnný strach z pronásledování z dovodu rasy, pohlaví, nábo~enství, národnosti, pYísluanosti k ur ité sociální skupin nebo pro zastávání ur itých politických názoro ve stát, jeho~ ob anství má, nebo, v pYípad ~e je osobou bez státního ob anství, ve stát jeho posledního trvalého bydliat.<br/>24. Dle odst. 4, pronásledováním se rozumí záva~né poruaení lidských práv, jako~ i opatYení posobící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém soubhu dosahují intenzity pronásledování, pokud jsou provádna, podporována nebo trpna povodci pronásledování.<br/>25. Soud dále souhlasí se ~alovaným, ~e azylová situace ~alobkyn se odvíjí od azylové situace její matky. Proto se i s ohledem na námitky ~alobkyn, ~e správní orgán nevycházel z aktuální soustYedil na závr ~alovaného, ~e matce ~alobkyn nehrozí nebezpe í ze strany jejího adoptivního otce a jejího bývalého partnera, které uvádí, a ~e v zemi povodu existují státní mechanismy, které ji pYed domácím násilím ochrání.<br/>26. Ji~ z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 10. 3. 2004, . j. 3 Azs 22/2004-48, na který ve svém rozhodnutí odkázal ~alovaný, se uvádí, ~e ani skute nost, ~e ~adatel o azyl má v zemi povodu obavu pYed vyhro~ováním ze strany soukromé osoby, není bez dalaího dovodem pro udlení azylu podle § 12 zákona o azylu, tím spíae v situaci, kdy politický systém v zemi povodu ~alobce dává ob anom mo~nost domáhat se ochrany svých práv u státních orgáno, a tyto skute nosti v Yízení o udlení azylu nebyly vyvráceny. Soud se proto bude zabývat pYednostn otázkou, zda politický systém v zemi povodu ~alobkyn dává ~enám mo~nost domáhat se ochrany svých práv u státních orgáno.<br/>27. }alovaný postavil shora uvedený závr na Informaci OAMP  Gruzie: Domácí násilí. Legislativa, státní ochrana a podpora obtí ze dne 6. 8. 2025. Z této informace se podává, ~e vychází z podklado zpracovaných v letech 2022 a~ 2024, popY. z dokumento ze za átku roku 2025, zpracovávající informace z roku 2024 (viz CEDOCA, COI Focus: Gruzie, 12. února 2025, str. 74), kde se uvádí: <br/>Evropská komise ve své zpráv o rozaíYení z Yíjna 2024 konstatuje, ~e po et vra~d ~en zostává vysoký. Podle Evropské komise existuje prostor pro zlepaení, pokud jde o prevenci a Yeaení tohoto problému. Po et vra~d ~en a pokuso o vra~du ~en v roce 2023 je srovnatelný s rokem 2022. VeYejný ochránce práv zaznamenal v roce 2023 24 vra~d ~en, z nich~ 16 spáchal len rodiny. Krom toho bylo zaznamenáno 27 pokuso o vra~du, z nich~ 20 spáchal len rodiny. V roce 2022 se jednalo o 25 vra~d ~en, z nich~ 15 se odehrálo v kontextu domácího násilí. Krom toho bylo v roce 2022 zaznamenáno 37 pokuso o vra~du ~en, z nich~ 28 se odehrálo v rodinném kontextu. V roce 2021 doalo k 22 vra~dám ~en, z nich~ 11 se odehrálo v kontextu domácího násilí. VeYejný ochránce práv v roce 2023 zaznamenal zlepaení, pokud jde o identifikaci motivu genderu, který je pova~ován za pYit~ující okolnost, v soudních Yízeních týkajících se vra~d ~en a pokuso o vra~du ~en. PYesto zostává v ur itých situacích výzvou správn toto identifikovat ve fázi vyaetYování nebo u soudu. V roce 2022 hovoYí veYejný ochránce práv o pokroku, pokud jde o odovodnní rozsudko v trestních vcech souvisejících s genderem. To, co veYejný ochránce vaak pova~uje za problematické, je uplatHování mimosoudního vyrovnání u osob, které se dopustily pokusu o vra~du ~eny. VeYejný ochránce se v roce 2022 kriticky vyjadYuje k posuzování rizika soudem. Soudy tak asto neuplatHují opatYení omezující svobodu v pYípadech domácího násilí nebo pYi nedodr~ení soudního pYíkazu. V dosledku toho existuje riziko recidivy, pYi em~ hrozí, ~e pachatel bude s obtí zacházet jeat hoYe. HRC v záYí 2022 vyjádYila obavy ohledn po tu vra~d ~en. Podle HRC je to mimo jiné dosledkem skute nosti, ~e pachatelé domácího násilí jsou pravideln propouatni na kauci. Do zahájení soudního Yízení jsou pachatelé na svobod a zostávají v kontaktu se svou obtí (obemi). PYelo~eno soudem pomocí DeepL.com.<br/>28. Jeliko~ správní orgány vycházely vesms ze zpráv o zemi povodu pYed prezidentskými volbami na konci roku 2024, soud doplnil dokazování o dostupné aktuální zprávy o situaci v Gruzii publikované na stránkách Agentury Evropské Unie pro otázky azylu. <br/>29. Ve zpráv The State of the World's Human Rights; Georgia 2025 ( v pYekladu: Stav lidských práv ve svt: Gruzie 2025), dostupné na https://www.ecoi.net/en/document/2139298.html, se krom jiného uvádí:<br/>30. Gender-based violence: Women protesters were increasingly targeted with gendered abuse, including sexist insults, threats of sexual assault and degrading full strip searches. Such abuses continued to be reported despite a government pledge in June to end full-body searches. Misogynistic and sexist rhetoric from senior officials continued to fuel abuse against women protesters. Elene Khoshtaria, an opposition leader, was detained for protesting peacefully outside parliament on 28 March. She reported being violently restrained, stripped, forced to lie naked during her detention and denied medication needed for her condition. Kristina Botkoveli, an activist, was forced to strip naked during an arbitrary police raid at her home on 1 February, triggering a panic attack requiring emergency care.<br/>31. Soud provedl pYeklad pomocí voln dostupného pYeklada e DeepL.com:<br/>Násilí na základ pohlaví: Demonstrantky se stále astji stávaly ter em násilí motivovaného pohlavím, v etn sexistických urá~ek, výhro~ek sexuálního napadení a poni~ujících prohlídek s úplným svléknutím. O takovém zneu~ívání se nadále hlásilo i pYes slib vlády z ervna, ~e ukon í prohlídky celého tla. Misogynní a sexistická rétorika ze strany vysokých úYedníko nadále podncovala násilí vo i demonstrujícím ~enám. Elene Khoshtaria, vodkyn opozice, byla zadr~ena za pokojný protest pYed parlamentem dne 28. bYezna. Uvedla, ~e byla násiln zadr~ena, svle ena, bhem zadr~ení donucena le~et nahá a byla jí odepYena lé ba potYebná pro její zdravotní stav. Aktivistka Kristina Botkoveli byla donucena svléknout se do naha bhem svévolné policejní razie v jejím dom dne 1. února, co~ u ní vyvolalo záchvat paniky vy~adující neodkladnou lékaYskou pé i.<br/>32. Ve zpráv HRW  Human Rights Watch: World Report 2026; Georgia (HRW  Human Rights Watch: Svtová zpráva 2026: Gruzie), viz https://www.ecoi.net/en/document/2136214.html se uvádí:<br/>Events of 2025: Události roku 2025 (pozn. soudu: Soud provedl pYeklad pomocí voln dostupného pYeklada e DeepL.com)<br/>Situace v oblasti lidských práv v Gruzii se v roce 2025 výrazn zhoraila, kdy~ vládnoucí strana Gruzínský sen pYijala radikální zákony zamYené na decimaci ~ivé ob anské spole nosti v zemi a uml ení kritických médií. ÚYady také nadmrn zasahovaly do pYevá~n pokojných protesto. Tato opatYení jsou v rozporu se závazky Gruzie v oblasti lidských práv, pokud jde o svobodu projevu, shroma~ování a sdru~ování, jako~ i o rovnost a nediskriminaci. Nová legislativa o  zahrani ních agentech , pYijatá v bYeznu, vy~aduje, aby se organizace a jednotlivci pYijímající zahrani ní financování zaregistrovali ve státním registru, a ukládá jim pYísné povinnosti podávat zprávy pod hrozbou trestního stíhání. Dalaí represivní zmny vy~adují vládní schválení vaech zahrani ních granto a dále omezují pokojné protesty, nezávislá média a svobodu projevu. ÚYady také schválily odstranní pojmo  gender a  genderová rovnost ze vaech zákono a zruaily parlamentní Radu pro genderovou rovnost.<br/>Xíjnové komunální volby se konaly uprostYed rozsáhlého zásahu proti disidentom a áste ného bojkotu opozice. V den voleb se desítky tisíc lidí shromá~dily, aby protestovaly proti represivní politice vlády. Demonstrace pYerostla v nepokoje, kdy~ se nkteYí demonstranti pokusili vtrhnout do prezidentského paláce. Policie zatkla pYes 60 lidí na základ obvinní z podncování k násilnému svr~ení vlády a pokusu o zmnu ústavního poYádku.<br/>Evropská unie a její lenské státy odsoudily tento zptný krok jako  útok na základní práva a pYipomnly, ~e proces pYistoupení Gruzie zostává  de facto pozastaven . Vyzvaly Gruzii, aby zastavila represivní opatYení a zruaila represivní zákony. V lednu EU pozastavila bezvízový styk pro dr~itele gruzínských diplomatických a slu~ebních paso. Nkolik zemí EU rovn~ uvalilo zákaz cestování na vysoké vládní úYedníky. V ervenci Brusel varoval pYed mo~ným pozastavením bezvízového styku pro gruzínské ob any, pokud zem nesplní klí ové závazky v oblasti lidských práv. Ve své zpráv o rozaiYování zveYejnné v listopadu Evropská komise uvedla, ~e Gruzie  se dále odchýlila od cesty do EU , a popsala ji jako  kandidátskou zemi pouze podle jména . (pozn. zvýraznní provedl soud)<br/>33. Z dalaí zprávy COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT Georgia 2025 Report (PRACOVNÍ DOKUMENT ÚXADn KOMISE  Zpráva  Gruzie 2025 ) dostupné na https://www.ecoi.net/en/file/local/2132163/georgia-report-2025.pdf se krom jiného uvádí:<br/>34. The national action plans on combating violence against women and domestic violence and protecting victims expired. There was backsliding on the alignment with the Istanbul Convention and on efforts to address the 2022 recommendations by the Group of Experts on Action against Violence against Women and Domestic Violence (GREVIO). In 2024, the Prosecutor s Office identified 16 cases of femicide and 13 cases of attempted femicide. Various forms of gender-based violence against participants of protests were reported. Georgia made no progress in encouraging municipalities to sign and implement the European Charter for Equality of Women and Men in Local Life. The legislative amendments removing the words  gender and  gender equality from the national legal framework have created additional barriers to adopting the Charter at local level.<br/>35. Platnost národních ak ních pláno pro boj proti násilí na ~enách a domácímu násilí a pro ochranu obtí vypraela. Doalo k ústupu od harmonizace s Istanbulskou úmluvou a od snah o naplnní doporu ení z roku 2022, která vydala Skupina odborníko pro boj proti násilí na ~enách a domácímu násilí (GREVIO). V roce 2024 státní zastupitelství identifikovalo 16 pYípado femicidy (pozn. soudu: v roce 2023 to bylo 9 a v roce 2022 to bylo 10) a 13 pYípado pokusu o vra~du ~eny. Byly hláaeny rozné formy genderov podmínného násilí proti ú astníkom protesto. Gruzie neudlala ~ádný pokrok v povzbuzování obcí k podpisu a provádní Evropské charty rovnosti ~en a mu~o v místním ~ivot. Legislativní zmny odstraHující slova  gender a  rovnost pohlaví z vnitrostátního právního rámce vytvoYily dalaí pYeká~ky pro pYijetí charty na místní úrovni. (pozn. soudu: Soud provedl pYeklad pomocí voln dostupného pYeklada e DeepL.com)<br/>36. V rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. února 2022 ve vci stí~nosti . 73975/16 A a B proti Gruzii, bylo rozhodnuto:<br/>Soud tedy dochází k závru, ~e tuto vc lze pova~ovat za dalaí názorný pYíklad toho, jak obecná a diskrimina ní pasivita orgáno inných v trestním Yízení tváYí v tváY obvinním z domácího násilí mo~e vytváYet prostYedí, které napomáhá dalaímu aíYení násilí páchaného na obtech pouze proto, ~e jsou to ~eny. Bez ohledu na celou Yadu rozných ochranných opatYení, která byla pYímo k dispozici, orgány nezabránily násilí na základ pohlaví páchanému na nejbli~aí pYíbuzné st~ovatelek, které vyvrcholilo její smrtí, a toto selhání jeat zhoraily pasivním, ba dokonce vstYícným pYístupem vo i údajnému pachateli, který byl pozdji odsouzen za vra~du obti. Odporce tedy poruail své podstatné pozitivní povinnosti podle lánku 2 Úmluvy ve spojení s lánkem 14.<br/>37. Soud si je vdom, ~e shora uvedený pYípad domácího násilí na ~en páchaného jejím man~elem, který skon il jejím zastYelením v roce 2014, se odehrál pYed 10 lety. Soud má nicmén za to, ~e mentalita lidí se nemní ze dne na den, ale a~ výmnou generace. V tomto procesu samozYejm hraje roli nastavení státní moci a státních orgáno. V tomto pYípad vaak správní orgán rozhodující ve vci vzal v potaz zprávy o stavu lidských práv a pomoci ~enám v boji proti domácímu násilí pYed prezidentskými volbami v roce 2024, ve kterých vyhrál proruský prezident a vystYídal pYedchozí proevropskou prezidentku. Vycházel tedy ze zpráv o stavu vci za posobení bývalé proevropské hlavy státu  ~eny Salome Zurabiaviliové. Tu vaak vystYídal nový prezident, kritik západu Michail Kavelaavili, kterého do této role vybrali zákonodárci a regionální zastupitelé. U~ tento fakt podporuje závr, ~e smr, kterým se pYedchozí prezidentka vydala ve vci ochrany práv ~en a boji proti domácímu násilí, byl zvrácen novým prezidentem, co~ bylo rovn~ konstatováno ve shora citovaném dokumentu PRACOVNÍ DOKUMENT ÚXADn KOMISE  Zpráva  Gruzie 2025 . <br/>38. Soud má proto za to, ~e závry ~alovaného, ~e ~alobkyn se mo~e s dovrou obrátit na státní orgány, které ji budou schopny efektivn pomoci v její situaci, nemo~e obstát. Naopak shora popsaná situace po prezidentských volbách podporuje závr, ~e pYístup jak orgáno, tak samotných ob ano k ~enám a jejich právom, se vrátil do doby pYed posobením prezidentky Zurabiaviliové a nový prezident od veakerých evropských iniciativ v tomto smru odstupuje. Obavy matky ~alobkyn o svoj ~ivot jsou proto oprávnné.<br/>39. Soud proto uzavírá, ~e napadené rozhodnutí bylo vydáno na základ nedostate n zjiatného skutkového stavu vci ohledn aktuální situaci v zemi povodu, kdy jeho závr o nenaplnní podmínek pro udlené azylu dle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona o azylu není dostate n podpoYen.<br/>IV.<br/>Závr a náklady Yízení<br/>40. Zdejaí soud tak ze vaech výae uvedených dovodo dospl k závru o nedovodnosti ~alobních námitek v podob, v jaké byly ~alobcem uplatnny. ZároveH v Yízení nevyaly najevo ani ~ádné vady, k nim~ by bylo nutno pYihlí~et z úYední povinnosti. Podanou ~alobu proto zdejaí soud zamítl podle ustanovení § 78 odst. 7 s. Y. s. jako nedovodnou.<br/>41. O náhrad náklado Yízení jeho ú astníko rozhodl zdejaí soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobkyn sice ve vci mla úspch, ~ádné náklady Yízení ji vaak nevznikly.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty. PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s., a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/><br/>V Praze dne 22. kvtna 2026<br/><br/><br/>Mgr. Andrea Veselá v.r.<br/>samosoudkyn<br/><br/>Shodu s prvopisem provedla S. K.<br/><br/></body> </html>