<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 Azs 32/2026- 39 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 Azs 32/2026-42<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/><br/><br/>USNESENÍ<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Milana Podhrázkého, soudce Davida Hipara a soudkyn JiYiny Chmelové v právní vci ~alobkyn: A. M., zast. Mgr. JiYím Taalem, advokátem se sídlem Jezuitská 582/17, Brno, proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad `tolou 936/3, Praha 7, o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 30. 1. 2026, . j. 34 Az 17/2025-56,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se odmítá pro nepYijatelnost.<br/><br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobkyni na náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti ástku 5 070 K  k rukám jejího zástupce, a to do 30 dno od právní moci tohoto usnesení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/>[1] }alobkyn pochází z Ruské federace a v R po~ádala o mezinárodní ochranu podle zákona . 325/1999 Sb., o azylu. }alovaný ji ~alobkyni neudlil v ~ádné form (podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu) rozhodnutím ze dne 14. 4. 2025, . j. OAM-428/ZA-ZA11-P11-2024. }alobkyn ~ádala o mezinárodní ochranu z dovodu obav z problémo kvoli její sexuální orientaci a kvoli otevYenému odporu vo i ruské agresi proti Ukrajin i sou asnému vládnoucímu re~imu v Rusku. BezprostYedním dovodem pro podání ~ádosti pak bylo, ~e ~alobkyni nebyl prodlou~en pobyt na území R. }alovaný vaak dospl k závru, ~e ~alobkyn v zemi povodu nebyla pronásledována, ani jí nehrozí pronásledování z dovodo uvedených v § 12 písm. b) zákona o azylu, a to ani v souvislosti s její sexuální orientací, ani v souvislosti s jejími politickými názory. }alovaný shledal, ~e ~ádost je ú elová a ~alobkyn se pouze sna~í zlegalizovat si pobyt na území R. Nezjistil dovody pro udlení humanitárního azylu a ~alobkyn podle nj nesplnila ani podmínky pro udlení doplHkové ochrany.<br/>[2] }alobkyn se proti rozhodnutí ~alovaného bránila ~alobou u Krajského soudu v Brn, který jí v záhlaví ozna eným rozsudkem vyhovl, rozhodnutí ~alovaného zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. PYedn uvedl, ~e dovody pro udlení mezinárodní ochrany mohou vzniknout i po vstupu cizince na území R na základ principu ochrany sur place. V pYípad ~alobkyn bylo nutno zohlednit, ~e v Rusku doalo od po átku roku 2022 k významným zmnám, a tento vývoj opodstatHuje nezbytnost individuálního posouzení její ~ádosti. Rovn~ pYipomnl, ~e pYi posouzení odovodnnosti obav z pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu není rozhodné, zda ~alobkyn ji~ pro~ila njakou formu pronásledování v minulosti, ale posuzuje se budoucí hrozba pronásledování. Není sporu o tom, ~e osoby LGBT+ v Ruské federaci pYedstavují pro ú ely posouzení podmínek pro udlení mezinárodní ochrany samostatnou  sociální skupinu . V pYípad ~alobkyn nebylo v pYedchozím Yízení zpochybnno, ~e do této sociální skupiny spadá. V minulosti sice nebyla v Rusku pronásledována pro svou sexuální orientaci, ale to lze pYi íst skute nosti, ~e svoji orientaci skrývala. To samo o sob nemo~e vést k závru, ~e riziko pronásledování neexistuje. Komunita LGBT+ v Rusku elí systematickému potla ování, a koliv homosexualita jako taková není kriminalizována. To vyplývá z informací o zemi povodu, které krajský soud doplnil o aktuální zprávu EUAA. Z té vyplývá, ~e po roce 2022 se situace pro LGBT+ v Rusku znateln zhoraila.<br/>[3] Krajský soud se pak zabýval té~ otázkou zastávání politických názoro. Ty mohou být relevantní i tehdy, jsou-li utváYeny nebo projeveny a~ po vycestování ze zem povodu. Rozhodující je, ~e jednání ~adatele je mu pYi itatelné a ~e je státními orgány zem povodu vnímáno jako projev politického nesouhlasu. Z tvrzení ~alobkyn a z pYedlo~ených dokazo vyplynulo, ~e zastává názory odliané od názoro stávajícího vládnoucího re~imu v zemi povodu. V dob, kdy ji opouatla, tyto názory ji~ zastávala, ale nebyla za to pronásledována. Je zde nutné prospektivní posouzení bez vazby na minulé pronásledování. Krajský soud i zde pYihlédl k informacím uvedeným ve zpráv EUAA. Podle ní dovodem postihu ze strany ruských orgáno mo~e být i jednorázový projev nesouhlasu, pYi em~ ú astníci demonstrací na podporu A. N. byli systematicky identifikováni, evidováni a postihováni. }alobkyn i po vycestování z Ruska pokra ovala v projevech politického nesouhlasu, ú astnila se demonstrací na podporu Ukrajiny a poskytovala pomoc ukrajinským uprchlíkom. Podle zprávy EUAA pova~ují ruské státní orgány kritiku války na Ukrajin a projevy solidarity s Ukrajinou za záva~ný projev poltického odporu a tyto projevy jsou kriminalizovány. Ruské orgány monitorují i online aktivity, sociální sít a toky penz, a byly zaznamenány pYípady postiho osob na základ protivále ných projevo i finan ní pomoci na podporu Ukrajiny. PYedmtem zájmu jsou i ruatí ob ané navracející se ze zahrani í. Po roce 2022 pYitom mo~e docházet k rozným formám postihu u osob, které nejsou  profesionálními aktivisty.<br/>[4] Krajský soud uzavYel, ~e v pYípad ~alobkyn bylo nutné prospektivní posouzení mo~ného pronásledování. Její situace jako osoby spadající do komunity LGBT+ a sou asn s odlianými politickými názory mla být ~alovaným individuáln posouzena. Naplnní standardu pYimYené pravdpodobnosti pronásledování mlo být posouzeno na základ souhrnného hodnocení vaech relevantních okolností. Jak sexuální orientace, tak protire~imní politické názory jsou samostatn azylov relevantní skute nosti, bye na spodní hranici naplnní dokazního standardu. V pYípad ~alobkyn je vaak rozhodující kumulativní posobení nkolika azylov relevantních dovodo. }alovaný ml hodnotit vaechny skute nosti v jejich vzájemné souvislosti, proto~e jejich souhrn mo~e zalo~it existenci odovodnného strachu z pronásledování. U ~alobkyn soubh azylov relevantních skute ností pYekra uje práh dokazního standardu a zakládá pYimYenou pravdpodobnost pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu.<br/>II.<br/>[5] }alovaný (st~ovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasa ní stí~nost. <br/>[6] St~ovatel tvrdí, ~e krajský soud nerozhodl v souladu se zákonem a jednotnou a nerozpornou judikaturou Nejvyaaího správního soudu. Rozsudek je nezákonný, nepYezkoumatelný pro nedostatek dovodo a vnitYn rozporný. St~ovatel je pYesvd en, ~e rozhodl podle zákona a jeho závry jsou odovodnné a vycházejí z obsahu spisu. }alobkyn jako dovod své ~ádosti uvedla obavu z problémo kvoli sexuální orientaci a odporu vo i ruské agresi proti Ukrajin a sou asnému vládnímu re~imu v Rusku. Za bezprostYední dovod pak uvedla snahu legalizovat svoj pobyt na území R. }alobkyn ve vlasti nemla ~ádné problémy se státními orgány i s policií, nebyla tam trestána, a to ani po ojedinlé ú asti na demonstraci, ani ohledn svých aktivit na sociálních sítích. Z vlasti ~alobkyn odcestovala bez problémo s vlastním cestovním dokladem za ú elem studia, vrátila se a poté opt bez problémo odcestovala zpt do R. Zemi povodu tedy neopustila za jakýchkoliv objektivních tí~ivých okolností. V jejím pYípad se jedná o zneu~ití institutu mezinárodní ochrany a ~ádost je zjevn ú elová.<br/>[7] Tvrzené obavy kvoli sexuální orientaci st~ovatel hodnotil s ohledem na fakta obsa~ená ve spise a na konkrétní situaci ~alobkyn. St~ovatel opatYil aktuální informaci vztahující se k této problematice (Informace OAMP, Ruská federace, Sexuální menainy, ze dne 11. 9. 2024), z ní~ vyplynulo, ~e v roce 1993 byly zruaeny zákony, které zakazovaly a postihovaly homosexualitu. }alobkyn není osobou, která by ve veYejném prostoru aktivn propagovala LGBT+ hnutí, co~ je omezováno zákony o tzv. gay propagand. }ádným zposobem se nezapojila do propagace LGBT+ hnutí i nesouhlasu se zákonem omezujícím LGBT+, a to ani v Rusku ani v R. }alobkyn v Rusku v minulosti nemla ~ádné potí~e v souvislosti se svojí sexuální orientací. Proto podle st~ovatele ~alobkyni s vysokou mírou pravdpodobnosti nehrozí pYi návratu do zem povodu pronásledování ze strany ruských státních orgáno i bezpe nostních slo~ek z dovodu její sexuální orientace. K obav ~alobkyn z návratu do vlasti z dovodu jejího odporu vo i ruské agresi proti Ukrajin a sou asnému vládnímu re~imu st~ovatel uvedl, ~e ~alobkyn sice pYedlo~ila fotografie k ú asti na demonstraci na podporu Ukrajin, nicmén st~ovatel nedospl k závru, ~e by kvoli této aktivit mla být ~alobkyn v Rusku pronásledována. Na fotografiích nebyla ~alobkyn zobrazena, neobsahují ~ádné datum ani jiné konkrétní informace. Neposta ují proto jako dokazní materiál, ~e se ~alobkyn této demonstrace ú astnila. Ani aktivity ~alobkyn na sociálních sítích ji nemohou v zemi povodu nijak ohrozit. Na jejím údajném profilu na Instagramu se nenachází ~ádné pYíspvky ani ulo~ené pYíbhy. Na profilu není uvedeno jméno ~alobkyn a není známo, jak mla ~alobkyn v minulosti nastavené soukromí. Ruské státní orgány nemají kapacitu kriminalizovat veakeré projevy na sociálních sítích. NepYezkoumatelné je pak podle st~ovatele vyhodnocení krajského soudu k otázce prospektivního pronásledování ~alobkyn. Na jednu stranu postavil krajský soud najisto, ~e byla dosa~ena hranice rizika pravdpodobnosti pronásledování ~alobkyn v budoucnosti. Na druhou stranu uvedl, ~e ~alobkyn v Rusku pronásledována nebyla. Tyto závry pova~uje st~ovatel za nepYezkoumatelné a sou asn spekulativní a hypotetické. Rozsudek krajského soudu proto neobstojí v kritériu prospektivního pronásledování.<br/>[8] }alobkyn se ve vyjádYení pYedn ztoto~nila s napadeným rozsudkem. Rozhodnutí st~ovatele nevycházelo z dostate n individualizovaného a komplexního posouzení její situace. Podle ~alobkyn je kasa ní stí~nost nepYijatelná. Nesouhlasí se st~ovatelem v tom, ~e ~ádost podala ú elov. Nikdy nezastírala, ~e k podání ~ádosti byla jedním z hlavních impulso její pobytová situace. To vaak neznamená, ~e dovody ~ádosti nejsou azylov relevantní. }alobkyn mla v R pobytové oprávnní, které jí umo~Hovalo bezpe ný ~ivot. O mezinárodní ochranu ~ádá proto, ~e ~ivot v zemi povodu se pro ni stal rizikovým a potenciáln nebezpe ným. Skute nost, ~e ~ádá o mezinárodní ochranu a~ po delaí dob pobytu v R, je odovodnna dynamickým vývojem situace v Rusku po únoru 2022. Je zjednoduaující názor st~ovatele, ~e homosexualita není v Rusku trestná a ~alobkyn nepatYí mezi veYejn známé osoby, které by propagovaly LGBT+ tématiku. }alobkyn v Rusku svoji sexuální orientaci do zna né míry skrývala a pYi politických aktivitách postupovala opatrn. To nelze vykládat proti ní. Podstatné také je, ~e LGBT+ osoby jsou v Rusku vystaveny systémové stigmatizaci, represivní legislativ, spole enskému útlaku a riziku obt~ování a zásaho ze strany státních i nestátních aktéro. Sou asn stát dostate n takové osoby nechrání. St~ovatel rovn~ zcela opomnl kumulaci rizik. }alobkyn není jen osobou hlásící se k hnutí LGBT+. ZároveH zastává protivále né a protire~imní postoje, pomáhala ob anom Ukrajiny a projevovala se v tomto kontextu na sociálních sítích. Práv tyto okolnosti mohou zalo~it vyaaí míru rizika, ne~ jaká by plynula z ka~dé z nich izolovan. St~ovatel také tvrdí, ~e politické aktivity ~alobkyn jsou minimální, ú ast na demonstracích nebyla dostate n prokázána a její aktivity na sociálních sítích mají nízký dosah. S tím ~alobkyn nesouhlasí. St~ovatel hledá dovody, pro  jsou jednotlivé projevy ~alobkyn nedostate né. To vaak zcela míjí podstatu vci. St~ovatel posuzuje tyto skute nosti izolovan a formalisticky. V kasa ní stí~nosti nepYednesl ~ádné argumenty, kterými by zhojil nedostatky, které mu vytkl krajský soud. Napadený rozsudek je té~ srozumitelný.<br/>III.<br/>[9] Nejvyaaí správní soud se zabýval nejprve pYijatelností kasa ní stí~nosti (v dané vci rozhodovala u krajského soudu samosoudkyn). Pokud kasa ní stí~nost svým významem podstatn nepYesahuje vlastní zájmy st~ovatele, je tYeba ji odmítnout pro nepYijatelnost (§ 104a odst. 1 s. Y. s.). Pro vcný pYezkum by bylo nutné, aby Yeaená právní otázka mla pYesah nad rámec konkrétního pYípadu z dovodu 1) neexistence, nejednotnosti nebo potYeby pYekonání judikatury nebo 2) v pYípad zásadního pochybení krajského soudu (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, . j. 1 Azs 13/2006-39, . 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, . j. 9 As 83/2021-28). Kritéria pYijatelnosti se pYitom uplatní také v pYípadech, kdy je st~ovatelem ~alovaný správní orgán (rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2007, . j. 2 Azs 21/2006-59, . 1143/2007 Sb. NSS).<br/>[10] }ádná z tchto podmínek vaak v nynjaí vci splnna není a kasa ní stí~nost je nepYijatelná.<br/>[11] Argumentace st~ovatele pYedn míYí na nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku. Jde-li o nedostatky odovodnní, podle existující judikatury bude za nepYezkoumatelný pova~ován rozsudek, ze kterého není patrné, jaký skutkový stav vzal orgán rozhodující ve vci za rozhodný, jakým zposobem postupoval pYi utváYení právního závru a pro  pova~uje argumentaci ú astníka Yízení za nesprávnou (rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Azs 47/2003130, ze dne 1. 6. 2005, . j. 2 Azs 391/200462, i ze dne 21. 8. 2008, . j. 7 As 28/200875, obdobn té~ nálezy Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94, ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97, a ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 741/06). V projednávané vci vaak krajský soud vzal v potaz vaechny relevantní skute nosti a argumenty, vypoYádal se s nimi a své závry dostate n zdovodnil. V tomto smru tedy kasa ní stí~nost nemo~e být pYijatelná. Toté~ se pak týká i tvrzené rozpornosti (zmate nosti) závro napadeného rozsudku. Z nj je toti~ podle Nejvyaaího správního soudu zYejmé, jaké jsou jeho závry a co k nim krajský soud vedlo (k po~adavkom na srozumitelnost rozhodnutí správních soudo viz napY. rozsudek NSS ze dne 25. 4. 2013, . j. 6 Ads 17/2013-25). Pokud krajský soud dospl k tomu, ~e sice ~alobkyn v Rusku pronásledována nebyla, nicmén je u ní dána pravdpodobnost pronásledování do budoucna, nelze ani z toho podle Nejvyaaího správního soudu dovozovat nepYezkoumatelnost svd ící pYijatelnosti kasa ní stí~nosti. <br/>[12] St~ovatel dále v kasa ní stí~nosti pYedevaím zopakoval argumentaci, kterou ji~ uvedl v odovodnní svého rozhodnutí, a to v etn zdoraznní nkterých skutkových aspekto dané vci (situace ~alobkyn). V souvislosti s tím ale nijak nekonkretizoval, v em spatYuje nezákonnost rozhodujících úvah rozsudku krajského soudu, tím spíae ne takové intenzity, je~ by mla vést k závru o pYijatelnosti podané kasa ní stí~nosti. St~ovatel v kasa ní stí~nosti konkrétnji polemizuje s rozsudkem krajského soudu jen pokud jde o otázku prospektivního posouzení pronásledování ~alobkyn. St~ovatel zdoraznil, ~e ~alobkyn nebyla v Rusku vystavena negativnímu jednání a v dané vci nebyla dosa~ena hranice rizika pravdpodobnosti pronásledování ~alobkyn.<br/>[13] V Yízení o ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany je b~n nutné posuzovat riziko pronásledování do budoucna. Posouzení nároku na udlení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu je postaveno na potencialit pronásledování v budoucnu po pYípadném návratu ~adatele do zem povodu, jedná se tedy v~dy o prospektivní rozhodování (viz napY. rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2008, . j. 4 Azs 47/2007-60, i ze dne 9. 6. 2008, . j. 5 Azs 18/2008-83, i ze dne 31. 1. 2020, . j. 5 Azs 105/2018-46). Ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu pracuje s pojmem strachu jako subjektivním prvkem a odovodnností strachu z pronásledování jako objektivním prvkem, nestanoví vaak podmínku faktického pronásledování v minulosti (a koliv taková skute nost je velmi významnou indicií pYimYené pravdpodobnosti pronásledování i v budoucnu). V ka~dém pYípad je vaak zkoumána mo~nost budoucího pronásledování, pYi em~ je vyu~íván standard pYimYené pravdpodobnosti, co~ znamená, ~e tato mo~nost musí být reálná, nikoliv pouze hypotetická, rozhodn vaak nemusí dosahovat i pYesahovat 50 % (viz napY. rozsudky NSS ze dne 26. 3. 2008, . j. 2 Azs 71/2006-82, ze dne 13. 8. 2010, . j. 4 Azs 11/2010-112, a ze dne 31. 1. 2020, . j. 5 Azs 105/2018-46). Pro závr o odovodnnosti strachu z pronásledování tedy není zcela nezbytné, aby ~adatel o mezinárodní ochranu v minulosti ji~ konkrétní akt pronásledování utrpl (rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2019, . j. 9 Azs 39/2019-77).<br/>[14] Lze dodat, ~e v Yízení o udlení mezinárodní ochrany se asto rozhoduje za dokazní nouze. Proto je v tomto Yízení specificky rozlo~eno dokazní bYemeno ve prospch ~adatele o mezinárodní ochranu (srov. napY. rozsudky NSS ze dne 16. 7. 2015, . j. 5 Azs 100/2014-63, a ze dne 3. 6. 2016, . j. 5 Azs 50/2015-46). Pokud se ~adatel o mezinárodní ochranu po celou dobu Yízení dr~í jedné djové linie, jeho výpovdi jsou konzistentní a souladné s informacemi o zemi povodu, pak je tYeba z takové výpovdi vycházet. Azylový pYíbh je pYitom nutno vyhodnotit na základ dostate n aktuálních, dovryhodných, objektivních a zejména pYesných (adresných) informací o zemi povodu [viz § 23c písm. c) zákona o azylu a napY. rozsudky NSS ze dne 4. 2. 2009, . j. 1 Azs 105/2008-81, . 1825/2009 Sb. NSS, a ze dne 31. 5. 2017, . j. 5 Azs 62/2016-87].<br/>[15] Krajský soud v nyní projednávané vci v odovodnní napadeného rozsudku dostál po~adavkom uvedené judikatury, jeliko~ se dostate n zabýval posouzením standardu pYimYené pravdpodobnosti pronásledování ~alobkyn v pYípad jejího návratu do zem povodu. St~ovatel vrohodnost ~alobkyn a podstatu jejího azylového pYíbhu v základu nezpochybnil (krom díl ích pYedlo~ených fotografií z demonstrací a screenshoto ze sociálních sítí). V tomto smyslu bylo tudí~ tYeba zkoumat obavy popsané ~alobkyní, které konzistentn uvádla po celou dobu Yízení s ohledem na to, zda indikují pYimYenou pravdpodobnost pronásledování ~alobkyn z azylov relevantních dovodo v budoucnosti. Takto postupoval i krajský soud, pYi em~ st~ovatelem pou~ité informace o zemi povodu doplnil o zprávu EUAA (Ruská federace  zamYení na zemi z prosince 2025).<br/>[16] Nejvyaaí správní soud s ohledem na výae uvedené v dané vci neshledal ani hrubé pochybení krajského soudu svd ící pYijatelnosti kasa ní stí~nosti, pokud ten dospl k tomu, ~e st~ovatel nedostál své povinnosti individuáln posoudit situaci ~alobkyn. V pYípad ~alobkyn bylo nutné posoudit její situaci vzhledem k její sexuální orientaci a vzhledem k jejímu odporu vo i ruské agresi proti Ukrajin a sou asnému vládnímu re~imu v Rusku ve vzájemných souvislostech (tedy dva relevantní azylové dovody posoudit kumulativn, a následn kumulativn zhodnotit vliv na potenciální riziko pronásledování ~alobkyn v zemi povodu v budoucnosti, tedy v pYípad jejího návratu do zem povodu). To vae na základ dostate n aktuálních, pYesných a adresných informací o zemi povodu, které reflektují vývoj situace v Ruské federaci po únoru 2022. Argumentace uplatnná st~ovatelem v kasa ní stí~nosti pak pro zpochybnní takového postupu krajského soudu a pro závr o pYijatelnosti kasa ní stí~nosti nemohou být dostate né.<br/>IV.<br/>[17] Z napadeného rozsudku je podle Nejvyaaího správního soudu patrné, ~e závry krajského soudu jsou v souladu s ustálenou judikaturou. Krajský soud se ani nedopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatele. Nejvyaaí správní soudu ani neshledal potYebu se od závro krajského soudu nyní odchýlit, a proto odmítl kasa ní stí~nost jako nepYijatelnou (§ 104a odst. 1 s. Y. s).<br/>[18] PYi rozhodování o nákladech Yízení Nejvyaaí správní soud vycházel z usnesení rozaíYeného senátu ze dne 25. 3. 2021, . j. 8 As 287/2020-33, . 4170/2021 Sb. NSS, podle nho~ je odmítnutí kasa ní stí~nosti pro její nepYijatelnost, na rozdíl od jiných pYípado odmítnutí kasa ní stí~nosti, druhem zjednoduaeného meritorního pYezkumu napadeného rozhodnutí krajského soudu. Výrok o náhrad náklado Yízení se tedy opírá o § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. (usnesení NSS ze dne 16. 6. 2021, . j. 9 As 83/2021-28, bod 18). St~ovatel nebyl v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaný, a proto je povinen nahradit úspané ~alobkyni náklady zastoupení ve výai 4 620 K  za jeden úkon právní slu~by, tj. vyjádYení ke kasa ní stí~nosti [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], spolu s pauaální náhradou hotových výdajo ve výai 450 K  (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Advokát ~alobkyn je plátcem DPH, odmna za zastupování se tak zvyauje o tuto daH ve výai 21 %; výsledná ástka iní 5 070 K . Tuto ástku je st~ovatel povinen vyplatit k rukám zástupce ~alobkyn do 30 dno od právní moci tohoto usnesení.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn 10. ervence 2026<br/><br/><br/>Milan Podhrázký<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>