<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 As 182/2025- 57 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 As 182/2025 - 63<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy OndYeje Mrákoty, soudkyn Michaely Bej kové a soudce Vojtcha `imí ka v právní vci navrhovatele: Spolek pro Smrkovice, Na Návsi 5, Smrkovice, Písek, zastoupený advokátem JUDr. Adamem Novákem, Ph.D., Blanická 1008/28, Praha 2, proti odporci: msto Písek, Velké námstí 114/3, Písek, za ú asti osoby zú astnné na Yízení: RESIDENCE SMRKOVICE s. r. o., Pra~ská 483, Písek, zastoupená advokátkou Mgr. Kvtoslavou KYenkovou, Fráni `rámka 136, Písek, o návrhu na zruaení opatYení obecné povahy  zmny . 7 územního plánu msta Písek pYijaté usnesením zastupitelstva odporce dne 6. 2. 2025, . 18/25, v Yízení o kasa ní stí~nosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v eských Budjovicích ze dne 5. 8. 2025, j. 61 A 8/2025146,<br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko ani osoba zú astnná na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>1. Vymezení vci<br/>[1] Zastupitelstvo msta Písek (odporce) pYijalo usnesením ze dne 6. 2. 2025 zmnu územního plánu . 7 msta Písek (dále jen  zmna . 7 ), která nabyla ú innosti dne 4. 3. 2025.<br/>[2] Zmna . 7 mj. stanovila, ~e  v kapitole c) Urbanistická koncepce, v etn urbanistické kompozice, vymezení ploch s rozdílným zposobem vyu~ití, zastavitelných ploch, ploch pYestavby a systému sídelní zelen se v ásti vymezení zastavitelných ploch v tabulce u plochy Z.99 íslo a text  42 RD ruaí . Tím doalo k odstranní regulativu, který na ploae Z.99 umo~Hoval výstavbu 42 rodinných domo.<br/>[3] Spolek pro Smrkovice (navrhovatel) podal ke krajskému soudu návrh na zruaení zmny . 7. Namítl, ~e zmna nebyla Yádn projednána, veYejnost se s ní nemohla seznámit a uplatnit námitky a pYipomínky. Postup poYizovatele zmny . 7 hrani í se zneu~itím pravomoci úYední osoby. Odovodnní zmny nebylo dostate né.<br/>[4] Krajský soud návrh zamítl. Úvodem sdlil, ~e vc posuzoval podle zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon; dále jen  starý stavební zákon ); návrh tak shledal pYípustným, pYesto~e navrhovatel nepodal v Yízení o zmn . 7 námitky ani pYipomínky (§ 307 odst. 2 zákona . 283/2021 Sb., stavební zákon; dále jen  nový stavební zákon ). K vcnému posouzení návrhu uvedl, ~e navrhovatel soustYedil veakeré návrhové body vo i ploae Z.99, její~ úprava je vaak jen menaí ástí celé zmny . 7. Ve vztahu ke zbytku zmny . 7 tak návrh nemo~e být ji~ z tohoto dovodu úspaný. Jednotlivé námitky poté shledal nedovodnými.<br/>[5] Navrhovatel rovn~ podal dne 1. 11. 2024 návrh na zruaení zmny . 1 regula ního plánu Smrkovice II (schválené usnesením zastupitelstva odporce dne 1. 2. 2024, . 18/24), která v rozporu s tehdy ú inným územním plánem msta Písek zvýaila kapacitu rodinných domo na ploae Z.99 z 48 na 52. Krajský soud zamítl tento návrh a stejn tak u inil NSS ve vztahu ke kasa ní stí~nosti rozsudkem ze dne 14. 5. 2026, j. 22 As 242/2025-63.<br/>2. Kasa ní stí~nost a vyjádYení k ní<br/>[6] Navrhovatel (st~ovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasa ní stí~ností. Brojí pYedevaím proti postupu odporce pYi pYijímání zmny . 7. Namítl, ~e sou ástí zveYejnných podklado pro opakované veYejné projednání nebyla informace o tom, ~e se zmna . 7 týká také k. ú. Smrkovice a plochy Z.99. Z obsahu vzájemn rozporné grafické a textové ásti návrhu zmny územního plánu nelze zjistit, zda je dot ená plocha Z.99 skute n regulována. Je zYejmé, ~e nebyly splnny nále~itosti územního plánu ve smyslu § 13 vyhláaky . 500/2006 Sb. a zmna . 7 je nepYezkoumatelná. Není pYitom pravda, ~e by se napadenou zmnou územního plánu nemnilo vnitYní uspoYádání plochy Z.99. Zvyauje-li se po et pYípadn umiseovaných rodinných domo, logicky musí dojít i ke zmn vnitYního uspoYádání plochy. St~ovatel má rovn~ pochybnosti ohledn kompletnosti podklado k opakovanému veYejnému projednání podle § 52 starého stavebního zákona. Projektantovi byl dán pokyn k dopracování dokumentace a~ po opakovaném veYejném projednání. Touto skute ností se krajský soud nezabýval.<br/>[7] St~ovatel takté~ namítl, ~e krajský soud nijak nevá~il dopad poruaení § 13 odst. 2 vyhláaky . 500/2006 Sb. do jeho práv. Nezabýval se omezením práv st~ovatele a veYejnosti v pYístupu do procesu pYijímání zmny územního plánu. St~ovateli proto není mo~né klást za vinu, ~e nebyl v probhu pYijímání zmny aktivní. Navíc krajský soud pYi posuzování dostate nosti odovodnní zmny . 7 opomnl, ~e st~ovatel napadl té~ zmnu regula ního plánu Smrkovice II. V této souvislosti namítl, ~e krajský soud vylo~il § 71 odst. 4 starého stavebního zákona rozporn s jeho obsahem. Z uvedeného ustanovení zjevn plyne, ~e obec má povinnost uvést podYízenou územn plánovací dokumentaci (regula ní plán) do souladu s tou nadYízenou (územní plán), nikoli naopak. Odporce zmnil územní plán ú elov, aby zamezil napadení zmny regula ního plánu ze strany st~ovatele. Ani s tím se krajský soud nevypoYádal.<br/>[8] St~ovatel sdlením ze dne 3. 5. 2026 informoval NSS, ~e stavební úYad ji~ za al vydávat ve vci zmny . 7 rozhodnutí o povolení stavby.<br/>[9] Odporce se ztoto~nil se závry krajského soudu. Napadený rozsudek netrpí vytýkanými vadami, co~ podrobn rozvedl ve svém vyjádYení. <br/>[10] Podle RESIDENCE SMRKOVICE (OZNX) nemla být st~ovateli pYiznána aktivní legitimace k podání návrhu. Chybí zde asové i místní septí s lokalitou Smrkovice. OZNX poukázala na pasivitu st~ovatele v procesu pYijímání zmny . 7 a nelogi nost toho, ~e lenové st~ovatele projevili zájem o koupi pozemku v ploae Z.99, pYi em~ sou asn brojí proti stavb na tomto pozemku. Motivace st~ovatele jsou nízké a nejsou hodny právní ochrany. Jednotlivé kasa ní námitky nejsou ani dovodné, co~ OZNX dále rozvedla ve svém vyjádYení.<br/>3. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[11] PYedn NSS uvádí, ~e st~ovatel byl aktivn legitimován k podání návrhu i nyní posuzované kasa ní stí~nosti. St~ovatel je spolkem, jeho~ ú elem je podle stanov mj.  ochrana ~ivotního prostYedí, pYírody, krajiny a krajinného rázu Smrkovic a pYilehlého okolí a  ochrana zájmo obyvatel Smrkovic . Xada leno st~ovatele pYitom dlouhodob vlastní pozemky, které pYímo sousedí s dot enou plochou Z.99, pYípadn se nachází v její tsné blízkosti. Je zde tak zYejmé místní i asové septí. Tmto vlastníkom nelze klást k tí~i, ~e se rozhodli prosazovat své zájmy jednotn skrze osobu st~ovatele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, body 25-27).<br/>[12] NSS nesouhlasí se st~ovatelem, jen~ namítá, ~e napadený rozsudek krajského soudu je nepYezkoumatelný. Z odovodnní napadeného rozsudku je zYejmé, ~e krajský soud reagoval na veakeré návrhové body. Konkrétn krajský soud neshledal poruaení § 52 starého stavebního zákona spo ívající v pYíprav návrhu zmny . 7 pro opakované veYejné projednání (body 67, 70). V bodech 72 a~ 75 se zabýval poukazem na nále~itosti grafické ásti územního plánu ve smyslu § 13 odst. 2 vyhláaky . 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zposobu evidence územn plánovací innosti, a dopadem jeho poruaení do práv st~ovatele. Mo~nost ú asti osadního výboru v procesu pYijímání (zmny) územního plánu krajský soud vysvtlil v bod 89. Sou asné napadení zmny regula ního plánu Smrkovice II a s tím související námitky jsou zohlednny v bodech 5 a 86 a~ 88. Nkteré námitky jsou vypoYádány stru nji, avaak to nic nemní na skute nosti, ~e jejich vypoYádání napadený rozsudek obsahuje, a to z pohledu NSS dostate n. NSS dodává, ~e pou~ití tzv. ptistupHového algoritmu pro pYezkum opatYení obecné povahy není pro správní soudy povinné (usnesení rozaíYeného senátu ze dne 12. 12. 2023, j. 9 Ao 37/2021-57, . 4562/2024 Sb. NSS, bod 28).<br/>3.1 PYípustnost návrhu<br/>[13] Bye ~ádná ze stran Yízení u NSS nebrojila proti pYípustnosti návrhu na zruaení zmny . 7, NSS pova~uje za podstatné se k této otázce vyjádYit. Dospl toti~ k odlianému názoru ne~ krajský soud.<br/>[14] Podle § 103 o. s. Y. ve spojení s § 64 a § 120 s. Y. s. platí, ~e soud kdykoli za Yízení zkoumá, zda jsou splnny podmínky Yízení. Mezi podmínky Yízení spadá i pYípustnost návrhu (viz usnesení rozaíYeného senátu ze dne 16. 12. 2008, j. 8 Aps 6/2007 247, . 1773/2009 Sb. NSS, i rozsudky NSS ze dne 15. 2. 2012, j. 2 As 45/2011 64, a ze dne 22. 1. 2026, j. 10 As 161/2025-110, bod 11).<br/>[15] Odporce postupoval pYi pYijímání a vydání zmny . 7 podle starého stavebního zákona. St~ovatel nepodal proti zmn týkající se plochy Z.99 ~ádné námitky i pYipomínky (tvrzené námitky a pYipomínky, které st~ovatel uplatnil v procesu pYijímání zmny regula ního plánu Smrkovice II, samozYejm nejsou v tomto Yízení nijak relevantní). <br/>[16] Xízení u krajského soudu bylo zahájeno 14. 5. 2025, tedy za ú innosti nového stavebního zákona (k tomu viz bod [21] ní~e). Podle § 328 uvedeného zákona se tak Yídí novou právní úpravou. Nový stavební zákon pYitom stanovil v § 307 odst. 2 speciální pYípad nepYípustnosti návrhu na zruaení opatYení obecné povahy: Návrh na zruaení opatYení obecné povahy nebo jeho ásti je také nepYípustný, obsahuje-li pouze dovody, které navrhovatel neuplatnil v Yízení o vydání opatYení obecné povahy, a  tak u init mohl; to neplatí, jde-li o opatYení obecné povahy podléhající posouzení vlivo na ~ivotní prostYedí.<br/>[17] Citované ustanovení pYekonává dosavadní judikaturu NSS, podle ní~ navrhovatel mohl v Yízení u správního soudu (s ur itými omezeními) podat návrh na zruaení opatYení obecné povahy, i pYesto~e byl v procesu poYizování opatYení pasivní a nepodal ~ádné námitky ani pYipomínky (viz usnesení rozaíYeného senátu ze dne 16. 11. 2010, j. 1 Ao 2/2010-116, . 2215/2011 Sb. NSS, body 25-32, nebo rozsudek NSS ze dne 13. 5. 2014, j. 6 Aos 3/2013-29, body 10-18). <br/>[18] Vyvstává tak otázka, zda v pYípad opatYení obecné povahy fakticky vydaného podle povodní právní úpravy, jako tomu bylo v této vci, vzniklo navrhovateli právo podat návrh na zruaení opatYení obecné povahy za podmínek stanovených dosavadní právní úpravou, anebo je jeho návrh s ohledem na znní § 307 odst. 2 nového stavebního zákona nepYípustný.<br/><br/>3.1.1 Pou~ití § 307 odst. 2 nového stavebního zákona<br/>[19] Této otázce se vnoval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 27. 9. 2024, j. 41 A 18/2024-101. V bod 58 tohoto rozsudku dospl k závru, ~e  § 307 odst. 2 nového stavebního zákona je tYeba vylo~it ve prospch zachování práva na soudní pYezkum tak, ~e opatYením obecné povahy ve smyslu tohoto ustanovení je mínno pouze opatYení obecné povahy vydané a~ podle tohoto zákona, a nepYípustnost návrhu je spojena jen s neuplatnním dovodo, které mohly být uplatnny v Yízení o vydání opatYení obecné povahy vedeném ji~ podle nového stavebního zákona. Tento výklad ve spojení s § 323 odst. 9 nového stavebního zákona znamená, ~e podmínka omezující pYístup k soudní ochran stanovená v § 307 odst. 2 nového stavebního zákona se uplatní v pYípadech, kdy bylo veYejné nebo opakované veYejné projednání, pYi nm~ mohly být dovody uplatnny, zahájeno za ú innosti nového stavebního zákona, a navrhovatel si tedy ml být s ohledem na zásadu, ~e neznalost zákona neomlouvá, vdom dosledko spojených s pYípadnou pasivitou. Tomu by ml pYípadn pYizposobit míru pozornosti, kterou bude vnovat úYední desce a formulaci pYípadných pYipomínek (doraz pYidán).<br/>[20] Z citovaného textu plyne, ~e § 307 odst. 2 nového stavebního zákona se u~ije pouze tehdy, jestli~e úkon (resp. lépe Ye eno  fáze ), bhem nho~ bylo mo~né vznést dovody proti opatYení obecné povahy, probhl ji~ po ú innosti nového stavebního zákona. NSS se s tímto závrem ztoto~Huje a v tomto rozsudku z nj vychází. Závr odpovídá systematice a ú elu pYechodných ustanovení nového stavebního zákona (k tomu viz ní~e). Sou asn v nm nelze spatYovat nepYimYený zásah do právní jistoty navrhovatele. Byl-li § 307 odst. 2 nového stavebního zákona ú inný v dob, kdy navrhovatel mohl uplatnit dovody proti opatYení obecné povahy, ml si být vdom, ~e pokud tak neu iní, nebude se moci domáhat soudní ochrany, nepojde-li o výjimky v tomto ustanovení uvedené (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3241/24, bod 17). Shodný pYístup pYitom NSS zaujal ji~ pYi výkladu § 307 odst. 1 nového stavebního zákona Podle § 307 odst. 1 nového stavebního zákona: }aloba proti rozhodnutí stavebního úYadu je nepYípustná, obsahuje-li pouze skutkové a právní dovody, které ~alobce neuplatnil v Yízení o odvolání, a  tak u init mohl; to neplatí, jde-li o ~alobu proti rozhodnutí, které bylo vydáno v Yízení zahájeném z moci úYední, anebo kterým byla povolena stavba podléhající posouzení vlivo na ~ivotní prostYedí.<br/> (rozsudek NSS ze dne 13. 3. 2025, j. 7 As 320/2024-47, . 4679/2025 Sb. NSS, bod 33). NSS i krajský soud v rozsudku 41 A 18/2024-101 odkázaly na podporu své argumentace na závr Ústavního soudu v nálezu ze dne 3. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 420/09, podle kterého  pravidlo  neznalost právního pYedpisu neomlouvá pYedpokládá, ~e se daný právní pYedpis stal platným a ú inným .<br/>[21] Ve vcech týkajících se územního plánování pYitom nastala ú innost nového stavebního zákona dne 1. 7. 2024 (§ 334a odst. 1 nového stavebního zákona). VeYejné projednání návrhu zmny . 7 bylo zahájeno dne 6. 6. 2024 (k ur ení okam~iku zahájení veYejného, pYípadn opakovaného veYejného projednání viz rozsudek NSS ze dne 26. 2. 2026, j. 21 As 226/2025-78, body 34-50), tzn. jeat za ú innosti starého stavebního zákona. Úprava návrhu po veYejném projednání si vy~ádala opakované veYejné projednání. To bylo zahájeno dne 21. 10. 2024, tj. ji~ za ú innosti nového stavebního zákona. Vypuatní maximální kapacity plochy Z.99, tedy sporná otázka v této vci, bylo jednou ze zmn, pro které se konalo opakované veYejné projednání. Proto práv tato fáze poYizování zmny . 7 je pro ú ely posouzení pYípustnosti st~ovatelova návrhu u krajského soudu st~ejní. V rámci opakovaného veYejného projednání nebyla uplatnna ~ádná negativní stanoviska ani ~ádné námitky i pYipomínky (str. 10-11 odovodnní zmny . 7).<br/>[22] Krajský soud v bodech 55-57 napadeného rozsudku posoudil pYípustnost návrhu na zruaení zmny . 7. Ze skute nosti, ~e veYejné projednání zmny . 7 bylo zahájeno za ú innosti starého stavebního zákona dne 6. 6. 2024, dovodil, ~e ve vztahu ke zmn . 7 je zapotYebí aplikovat starý stavební zákon. Ustanovení § 307 odst. 2 nového stavebního zákona se tak v této vci neuplatní.<br/>[23] Krajský soud tedy bez jakéhokoli vysvtlení pominul probhlé opakované veYejné projednání, pYesto~e jej nový stavební zákon v § 323 odst. 9 výslovn ozna uje za jednu z fází poYizování zmny územního plánu, která ur uje pou~ití povodní, pYípadn nové právní úpravy. Podle § 323 odst. 9 nového stavebního zákona toti~ platí, ~e bylo-li pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona zahájeno veYejné projednání nebo opakované veYejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho zmny nebo regula ního plánu nebo jeho zmny, dokon í se podle dosavadních právních pYedpiso (doraz pYidán).<br/>[24] NSS proto pro ur ení pYípustnosti návrhu musí dále posoudit otázku, zda má být opakované veYejné projednání konané ji~ za ú innosti nového stavebního zákona vedeno podle dosavadní právní úpravy, jestli~e  standardní veYejné projednání bylo zahájeno jeat za ú innosti starého stavebního zákona. K této otázce se krajský soud nijak nevyjádYil a spokojil se s tím, ~e do 30. 6. 2024 bylo zahájeno  standardní veYejné projednání. Tím vaak vylou il jakýkoli význam opakovaného veYejného projednání ve smyslu § 323 odst. 9 nového stavebního zákona.<br/>3.1.2 Pou~ití § 323 odst. 9 nového stavebního zákona<br/>[25] Ustanovení § 323 odst. 9 ve svém nynjaím znní bylo do nového stavebního zákona doplnno novelou . 152/2023 Sb. Nový stavební zákon povodn obsahoval v tomto smyslu § 323 odst. 8, podle nho~ bylo-li pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona zahájeno zpracování návrhu územního plánu nebo jeho zmny nebo regula ního plánu nebo jeho zmny, dokon í se podle dosavadních právních pYedpiso. A~ v dosledku novelizace se § 323 z ásti vrátil do povodní podoby, jakou ml ve vládním návrhu nového stavebního zákona (snmovní tisk . 1008/0), tehdy jako § 321 odst. 9 ve znní: Bylo-li pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona zahájeno veYejné projednání nebo opakované veYejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho zmny nebo regula ního plánu nebo jeho zmny, dokon í se podle dosavadních právních pYedpiso. PoYizovatel zajistí uvedení obsahu návrhu poYizované územn plánovací dokumentace do souladu s tímto zákonem a jde-li o podstatnou úpravu, koná se opakované projednání v rozsahu provedených úprav. PYi opakovaném projednání a vydání se postupuje podle tohoto zákona.<br/>[26] Dovodová zpráva k povodnímu návrhu zákona . 283/2021 Sb. k § 321 odst. 9 uvádí:  Toto pYechodné ustanovení se vztahuje na návrh územního plánu nebo jeho zmny nebo regula ního plánu nebo jeho zmny v pYípad, kdy ji~ bylo ukon eno spole né jednání s dot enými orgány, návrh byl na základ jejich stanovisek a pYipomínek veYejnosti upraven a bylo zahájeno veYejné projednání. Ustanovení se vztahuje i na pYípady, kdy veYejné projednání ji~ probhlo a po nm bylo nutné provést podstatnou úpravu návrhu a bylo zahájeno opakované veYejné projednání. V tchto pYípadech se projednání dokon í podle dosavadních právních pYedpiso. Následn poYizovatel v~dy zajistí uvedení obsahu návrhu poYizované územn plánovací dokumentace do souladu s tímto zákonem a jedná-li se o podstatnou úpravu, koná se opakované projednání v rozsahu provedených úprav. PYi opakovaném projednání a vydání se ji~ postupuje podle tohoto zákona. (doraz pYidán) NSS je pYesvd en, ~e zvýraznná pasá~ citované dovodové zprávy odkazuje na opakované veYejné projednání, které bylo (shodn jako  standardní veYejné projednání) zahájeno pYede dnem nabytí ú innosti nového stavebního zákona, a proto se má dokon it  podle dosavadních právních pYedpiso . Takto to alespoH plyne ze znní vládního návrhu § 321 odst. 9.<br/>[27] Dovodová zpráva k novelizujícímu zákonu . 152/2023 Sb. spole n ke zmnám v § 323 uvádí, ~e:  Úpravou dochází k jednozna nému stanovení, jak se v rámci procesu poYizování územn plánovací dokumentace navazuje na novou právní úpravu v jednotlivých fázích procesu. Bye toto bylo obsahem ji~ vládního návrhu stavebního zákona, v Poslanecké snmovn doalo k uplatnní pozmHovacího návrhu, který v zásad stanovil, ~e vaechny územn plánovací dokumentace, u nich~ bylo zahájeno zpracování návrhu, se dokon í podle dosavadních právních pYedpiso. To se jeví jako nevhodná úprava. (& ) Postup podle dosavadních právních pYedpiso je ú elný ve chvíli, kdy je proces ji~ v závre né fázi a není tedy vhodné, aby byla vy~adována úprava návrhu (mnohdy vy~adující nové projednání). (doraz pYidán) Konkrétn k § 323 odst. 9 dovodová zpráva uvádí:  Doalo-li pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona k zahájení veYejného projednání (tj. bylo vyhláaeno datum a místo konání veYejného projednání), dokon í se proces projednání zcela podle dosavadních právních pYedpiso. To se obdobn vztahuje také na pYípady, kdy doalo k zahájení opakovaného veYejného projednání. (doraz pYidán)<br/>[28] Ze zvýraznných pasá~í obou dovodových zpráv je zYejmé, ~e se shodují v tom, ~e té~ okam~ik zahájení opakovaného veYejného projednání (nikoli jen veYejného projednání) je ur ující pro to, zda se pro samotné opakované veYejné projednání a následný schvalovací proces územního plánu (nebo jeho zmny) pou~ije právní úprava podle starého, nebo nového stavebního zákona.<br/>[29] Opa ný výklad by ostatn vedl k tomu, ~e by slova nebo opakované veYejné projednání byla v § 323 odst. 9 nového stavebního zákona zbyte ná. Na tom, zda a kdy bylo zahájeno opakované veYejné projednání, by vobec nezále~elo, neboe ka~dému takovému opakovanému veYejnému projednání v~dy pYedchází  standardní veYejné projednání. Druhá ze skute ností, které jsou podle pYechodného ustanovení rozhodné, by tedy nikdy nemohla nastat, ani~ by pYedtím nastala ta první, která by vaak v~dy mla prioritní význam.<br/>[30] K odlianému výkladu § 323 odst. 9 nového stavebního zákona ovaem dospl jak komentáY (doposud jediný) k novému stavebnímu zákonu (Bursíková, L.; Korbel, F.; erný, P.; Lachmann, M.; Rozto il, A.; Bohadlo, D. a kol. Stavební zákon. KomentáY. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2025), tak metodické sdlení Ministerstva pro místní rozvoj k postupu poYizování územních pláno a jejich zmn po 30. 6. 2024. Citovaný komentáY uvádí, ~e v pYípad zahájení veYejného projednání do dne ú innosti nového stavebního zákona se má postaru dokon it celý proces poYizování v etn pYípadného opakovaného veYejného projednání. Stejný názor zastává i ministerstvo v metodickém sdlení, kde se pro pYípad úprav návrhu po veYejném projednání uvádí, ~e návrh se v rozsahu úprav projedná na opakovaném veYejném projednání, pYi kterém se postupuje obdobn podle § 52 starého stavebního zákona (bod 14 metodiky). Metodické sdlení obecn vychází z toho, ~e bylo-li veYejné projednání zahájeno do 30. 6. 2024, dokon í se celý zbývající postup poYizování územního plánu nebo jeho zmny podle starého stavebního zákona (bod 11 a násl.). NSS na tomto míst pYipomíná, ~e komentáYová literatura ani metodická sdlení pro nj nejsou závazná (rozsudek NSS ze dne 25. 8. 2022, j. 6 Ads 138/2022-37, . 4389/2022 Sb. NSS, bod 15, i ze dne 16. 8. 2010, j. 2 Afs 53/2010-63, bod 18).<br/>[31] KomentáY opírá svoj výklad mj. o skute nost, ~e komentované ustanovení pou~ívá v odst. 9 spojku  nebo , pYed kterou neuvádí árku.  Z gramatického hlediska je tedy tímto ustanovením vyjádYena volba mezi dvma eventualitami, které jsou libovoln zamnitelné, a je jedno, která z tchto dvou variant bude platit, a v kone ném dosledku mohou nastat i ob. Komentovaný odstavec proto neobsahuje pomr vylu ovací, který by vyjadYoval zYejmý protiklad a podporoval výklad, ~e v pYípad, ~e je nutné konat opakované veYejné projednání, pak zahájení veYejného projednání podle dosavadních pYedpiso pro ú ely tohoto pYechodného ustanovení nemá význam, respektive se pYi opakovaném veYejném projednání bude postupovat podle nového stavebního zákona. S tímto výkladem NSS nesouhlasí. Absence árky pYed spojkou  nebo skute n dává najevo, ~e nastat mohou ob mo~nosti  nkdy probhne jen veYejné projednání, nkdy i opakované veYejné projednání. Ob uvedené fáze poYizování územního plánu pYitom vymezují okam~ik, podle kterého se ur í pou~itelná právní úprava. Naplnní kterékoli z hypotéz, které pYedvídá § 323 odst. 9 nového stavebního zákona (tj. zahájení veYejného projednání pYede dnem ú innosti nového stavebního zákona nebo zahájení opakovaného veYejného projednání pYede dnem ú innosti nového stavebního zákona), vede k aktivaci dispozice (dokon í se [územní plán nebo jeho zmna] podle dosavadních právních pYedpiso). To znamená, ~e pasá~e  bylo-li pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona zahájeno a  dokon í se podle dosavadních právních pYedpiso se vztahují shodn k okam~iku zahájení veYejného projednání i okam~iku zahájení opakovaného veYejného projednání (srov. rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 29. 8. 2017, j. 5 As 154/2016-62, . 3632/2017 Sb. NSS, body 16-19). PYítomnost árky by naopak nazna ovala, ~e okam~ik ur ující právní úpravu lze vztáhnout pouze k jedné z tchto fází, ani~ by vaak z ustanovení bylo zYejmé, kterou z tchto fází zvolit; veYejné projednání toti~ nastane v~dy, a to jako první v poYadí, opakované veYejné projednání nastane pouze za situace dYívjaího probhnutí  standardního veYejného projednání. Tím by se opt stala nadbyte nými slova  nebo opakované veYejné projednání .<br/>[32] NSS nesouhlasí ani s tím, ~e veYejné projednání je natolik pokro ilou fází, ~e by ji~ po ní nebylo ú elné upravit návrh územního plánu a postupovat podle nového stavebního zákona, jak komentáY takté~ uvádí. Jako dostate n pokro ilou fázi lze podle názoru NSS ozna it a~ okam~ik, kdy je ukon ena fáze veYejného, resp. opakovaného veYejného projednání a je ji~ nepochybné, ~e návrh nebude podstatn upravován. A~ v tento okam~ik se proces poYizování ocitá ve své závre né fázi, kdy by ji~ nedávalo smysl, aby se návrh upravoval podle nového stavebního zákona. <br/>[33] Jak NSS opakovan zdoraznil, pokud by se pYiklonil ke komentáYovému výkladu, potvrdil by, ~e slova  nebo opakované veYejné projednání jsou v § 323 odst. 9 nového stavebního zákona nadbyte ná. To jist zákonodárce nezamýalel. Tvorba zbyte ných ustanovení není slu itelná s pYedpokladem rozumného zákonodárce, z nho~ se pYi výkladu právních pYedpiso vychází. V pochybnostech výklad nemá vést k výsledku, podle kterého pro ur itá pravidla vzhledem k jejich vztahu k ostatním pravidlom nezbude ~ádný prostor pro jejich pou~ití.<br/>[34] VeYejné projednání lze chápat jako fázi, tedy jako ur itý procesní úsek pYi poYizování územního plánu, který za íná okam~ikem zahájení a kon í lhotou pro podávání námitek i pYipomínek a stanovisek dot ených orgáno (§ 52 odst. 3 starého stavebního zákona; viz té~ § 97 nového stavebního zákona, podle nho~ ji~ není mo~né podávat námitky). Ú elem veYejného projednání je toti~ nejen seznámit veYejnost s návrhem územního plánu, ale i umo~nit nad ním veYejnou debatu a shromá~dit námitky a pYipomínky (§ 22 starého stavebního zákona a k tomu napY. rozsudek NSS ze dne 21. 6. 2012, j. 1 Ao 7/2011-526, . 2698/2012 Sb. NSS, bod 625 a násl.; viz té~ § 96 a násl. nového stavebního zákona). Stejný smysl má i opakované veYejné projednání. To se vaak uskute ní pouze v pYípad podstatných zmn návrhu (§ 53 odst. 2 starého stavebního zákona; viz té~ § 103 odst. 3 nového stavebního zákona). Nejedná se tedy o marginální i nevýznamné úpravy. Práv pokud je úprava podstatná, je tYeba veYejné projednání v rozsahu provedených úprav návrhu zopakovat, a v takovém pYípad mají dot ené subjekty opt právo uplatnit námitky a podat pYipomínky, ty se vaak musí týkat provedených úprav (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2014, j. 50 A 15/2014-50, . 3212/2015 Sb. NSS, nebo rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2016, j. 8 As 121/2015-53, bod 35). Rovn~ z tchto dovodo pova~uje NSS za logické, aby se rozhodná právní úprava ur ovala nejen podle zahájení veYejného projednání, ale té~ opakovaného veYejného projednání. PYedmtem opakovaného veYejného projednání mo~e být mnohdy rozsáhlá zmna návrhu územního plánu.<br/>[35] Z dovodo výae pYedestYených NSS dospl k závru, ~e opakované veYejné projednání ve smyslu pYechodného ustanovení § 323 odst. 9 nového stavebního zákona má svoj samostatný význam a jako takové je rozhodující pro ur ení, zda se od okam~iku zahájení opakovaného veYejného projednání pou~ije re~im starého, nebo nového stavebního zákona. NSS tento závr u inil nejen s ohledem na výklad jazykový, ale té~ systematický  návaznost jednotlivých fází v pYechodném ustanovení § 323 nového stavebního zákona, historický a teleologický  zkoumání úmyslu zákonodárce z dovodových zpráv a srovnání ú elu veYejného a opakovaného veYejného projednání (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97).<br/>[36] Z § 323 odst. 9 nového stavebního zákona tak lze a contrario dovodit, ~e: doalo-li k zahájení veYejného projednání nebo opakovaného veYejného projednání a~ po dni nabytí ú innosti nového stavebního zákona, dokon í se proces projednání územního plánu a následný schvalovací proces podle tohoto zákona (závr, ~e se od okam~iku zahájení veYejného projednání nebo opakovaného veYejného projednání dokon í celý proces poYizování územního plánu nebo jeho zmny podle ur ené právní úpravy, potvrdil rozsudek 21 As 226/2025-78, body 51-52).<br/><br/>3.1.3 Pou~ití pYedchozích závro v nyní posuzovaném pYípad<br/>[37] V nynjaí vci bylo zahájeno veYejné projednání dne 6. 6. 2024. Následn se vaak konalo opakované veYejné projednání, pYi kterém bylo projednáváno zde sporné vypuatní omezení kapacity plochy Z.99. Opakované veYejné projednání bylo zahájeno a~ po dni ú innosti nového stavebního zákona dne 21. 10. 2024. Na fázi opakovaného veYejného projednání i následnou schvalovací fázi poYízení zmny . 7 tak dopadal nový stavební zákon a s ním i jeho § 307 odst. 2.<br/>[38] Pou~ití § 307 odst. 2 nového stavebního zákona je pYímo v tomto ustanovení podmínno tYemi pYedpoklady: 1) navrhovatel neuplatnil v Yízení o vydání opatYení obecné povahy ~ádné dovody proti tomuto opatYení; 2) navrhovatel mohl uplatnit dovody; 3) opatYení nepodléhalo posouzení vlivo na ~ivotní prostYedí.<br/>[39] První a tYetí z uvedených podmínek jsou v této vci splnny. Z odovodnní zmny . 7 je zYejmé, ~e v rámci opakovaného veYejného projednání nebyla uplatnna ~ádná negativní stanoviska ani ~ádné námitky i pYipomínky a ~e opatYení nepodléhalo posouzení vlivo na ~ivotní prostYedí (str. 10-11 a str. 27 odovodnní).<br/>[40] Druhou z podmínek je nutné blí~e posoudit. St~ovatel v kasa ní stí~nosti namítl, ~e mu bylo znemo~nno se proti zmn týkající se plochy Z.99 bránit. Poukázal na to, ~e z mapových podklado k návrhu pro opakované veYejné projednání není zYejmé, ~e se zmna . 7 týká té~ plochy Z.99. St~ovatel je pYesvd en, ~e mezi textovou a grafickou ástí k napadené zmn územního plánu panují rozpory a odporce poruail § 13 odst. 2 vyhláaky . 500/2006 Sb. (pozn. NSS  vyhláaka byla zruaena k 1. 1. 2024 a nahrazena novým stavebním zákonem).<br/>[41] Podle § 13 odst. 2 vty poslední vyhláaky . 500/2006 Sb. se ve výkresech vyzna í hranice Yeaeného území [pYípadn viz té~ pYíloha 8 ást I odst. 3 písm. a) bod 1 nového stavebního zákona: Grafická ást územního plánu obsahuje výkres základního lenní území, který obsahuje vyzna ení hranice Yeaeného území.]. Grafická ást návrhu zmny . 7 pro opakované veYejné projednání neobsahovala vyzna ení plochy Z.99, která byla pYedmtem opakovaného veYejného projednání. NSS se vaak pYiklání k závru krajského soudu, podle nho~ není mezi textovou a grafickou ástí rozpor. Ve vci je podstatné, ~e v pYípad plochy Z.99 doalo pouze k vypuatní regulativu, jím~ se ur ovala intenzita výstavby v dané ploae. Tato zmna nijak neovlivnila hranice plochy Z.99, její prostorové (neboli vnitYní  slovy krajského soudu) uspoYádání a ú elové ur ení (bod 74 napadeného rozsudku). Stanovení podmínek prostorového uspoYádání, na jeho~ údajnou zmnu st~ovatel upozorHuje, ostatn spadá pod textovou ást územního plánu [viz pYíloha 7 ást I odst. 1 písm. f) vyhláaky . 500/2006 Sb.; shodn pak pYíloha 8 ást I odst. 1 písm. f) nového stavebního zákona]. V grafické ásti se nijak nevyzna uje (srov. pYíloha 7 ást I odst. 4 té~e vyhláaky; pYípadn pYíloha 8 ást I odst. 3 nového stavebního zákona). Textová ást návrhu ve své výrokové ásti (bod 8) obsahovala informaci o zmn týkající se plochy Z.99. Tato zmna byla odovodnna v závru bodu 8.1 na stran 20 návrhu tím, ~e pro toto území je zpracovaný regula ní plán Smrkovice II, jen~ provYil kapacitu území a stanovil kapacitu zastavitelné plochy. Skute nost, ~e se zmna . 7 týká té~ plochy Z.99, byla nepochybn zYejmá z textové ásti návrhu zmny pro opakované veYejné projednání, která byla veYejnosti, tedy i st~ovateli, dostupná prostYednictvím úYední desky Mstského úYadu v Písku.<br/>[42] Krajský soud správn vypoYádal té~ námitku týkající se projednání zmny územního plánu s osadním výborem (bod 89 napadeného rozsudku). Podle § 121 odst. 1 zákona . 128/2000 Sb., o obcích (obecní zYízení), je osadní výbor oprávnn a) pYedkládat zastupitelstvu obce, rad obce a výborom návrhy týkající se rozvoje ásti obce a rozpo tu obce, b) vyjadYovat se k návrhom pYedkládaným zastupitelstvu obce a rad obce k rozhodnutí, pokud se týkají ásti obce, c) vyjadYovat se k pYipomínkám a podntom pYedkládaným ob any obce, kteYí jsou hláaeni k trvalému pobytu v ásti obce, orgánom obce. Podle odst. 2 po~ádá-li pYedseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být udleno. Z citovaného ustanovení ani jiného relevantního právního pYedpisu neplyne povinnost obce, aby osadnímu výboru pYedkládala návrh územního plánu nebo jeho zmny k projednání. Osadní výbor mohl k návrhu zmny . 7 pYedkládat svá vyjádYení a reagovat na pYipomínky a podnty ob ano obce, jak ustanovení pYedvídá.<br/>[43] Skute nost, ~e pozvánka k opakovanému veYejnému projednání byla u inna s odkazem na starý stavební zákon, nelze pova~ovat za objektivní dovod, pro který by bylo mo~né omluvit procesní pasivitu st~ovatele. Pozvánka byla Yádn zveYejnna, a st~ovatel tak ml mo~nost se proti zmnám, které byly pYedmtem opakovaného veYejného projednání, aktivn bránit.<br/>[44] Vaechny podmínky pou~ití § 307 odst. 2 nového stavebního zákona jsou v této vci splnny. Z tohoto dovodu by NSS ml pYistoupit ke zruaení rozsudku krajského soudu a návrh odmítnout namísto nj podle § 46 odst. 1 písm. d) s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s., a to ve znní ú inném od 1. 1. 2026 ( l. XI bod 1 zákona . 314/2025 Sb.), neboe st~ovatelov návrh na zruaení zmny . 7 byl od po átku nepYípustný podle § 307 odst. 2 nového stavebního zákona. Tím, ~e krajský soud tak neu inil a návrh vcn projednal, zatí~il Yízení zmate ností, jeliko~ ve vci chybly podmínky Yízení [§ 103 odst. 1 písm. c) s. Y. s.]. K této vad NSS pYihlí~í i bez kasa ní námitky (§ 109 odst. 4 s. Y. s.). Takový postup by vaak byl v nynjaí vci v rozporu s ústavn zaru eným právem na soudní ochranu.<br/>3.1.4 Ústavnprávní limity<br/>[45] Ústavní soud opakovan uvedl, ~e pokud soud svým procesním postupem vyvolá v ú astnících Yízení legitimní o ekávání, ~e k jejich podání bude pYihlí~eno nebo ~e bude projednáno, po~ívá toto legitimní o ekávání právní ochrany (nálezy ze dne 20. 1. 2015, sp. zn. II. ÚS 3157/14, bod 20, nebo ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. III. ÚS 2373/21, body 27 a 31). Obdobn k legitimnímu o ekávání ú astníko zalo~enému procesním postupem soudu pYistupuje i judikatura NSS (rozsudky ze dne 18. 2. 2022, j. 1 As 354/2021 27, bod 30, nebo ze dne 5. 5. 2023, j. 5 As 37/2022 24, body 15 16). Tyto závry lze vztáhnout té~ na správní orgány, které svým procesním postupem zalo~ily legitimní o ekávání ú astníko. Z práva na soudní ochranu podle l. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a z principu dovry jednotlivce ve správnost akto veYejné moci ve smyslu l. 1 odst. 1 Ústavy eské republiky  vyplývá povinnost orgáno veYejné moci, aby pYi posouzení toho, zda ur itý procesní prostYedek ochrany práva byl podán Yádn a v as, respektovaly princip dovry jednotlivce ve správnost akto veYejné moci. To znamená, ~e ú astníkovi Yízení nesmí být na újmu, pokud pYi vyu~ití takového prostYedku proti rozhodnutí orgánu veYejné moci postupoval v dobré víYe ve správnost v nm obsa~eného nesprávného pou ení (nález Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3476/11, bod 18).<br/>[46] Odporce postupoval pYi poYizování i schválení zmny . 7 podle starého stavebního zákona; stejn tak vyhláaka o opakovaném veYejném projednání obsahovala pou ení v souladu se starým stavebním zákonem. Krajský soud v napadeném rozsudku bez velkých pochyb uzavYel, ~e odporce postupoval správn, jestli~e vydal zmnu . 7 podle starého stavebního zákona. Ze spisu nevyplývá, ~e by nkterá ze stran v probhu Yízení o zmn . 7 nebo Yízení u krajského soudu i NSS brojila i se jakkoli vyjadYovala proti tomu, ~e proces vydání zmny . 7 probíhal podle povodní právní úpravy. St~ovatel v návrhu upozornil, ~e zmna . 7 byla vydána jeat podle starého stavebního zákona, a proto se na ni nevztahuje § 307 odst. 2 nového stavebního zákona. Dodal, ~e i kdyby ve vci ml být pou~it nový stavební zákon, st~ovatel neml faktickou mo~nost uplatnit pYipomínky, neboe nebyl o zmn územního plánu Yádn informován.<br/>[47] Odporce i st~ovatel tak byli po celou dobu pYípravy zmny . 7 v pYesvd ení, ~e je pYi jejím vydání správn postupováno podle starého stavebního zákona. Tento zákon ani soudní Yád správní pYitom nestanoví, ~e by uplatnní námitek i pYipomínek v Yízení o vydání opatYení obecné povahy bylo podmínkou pYípustnosti soudního pYezkumu tohoto opatYení (tuto podmínku zavedl a~ nový stavební zákon v § 307 odst. 2). Proto st~ovatel, jen~ byl pYi poYizování zmny územního plánu vedeného v re~imu starého stavebního zákona procesn pasivní, mohl být po celou dobu v pYesvd ení, ~e bude moci v Yízení pYed soudem uplatHovat veakeré návrhové body tzv. ptikrokového algoritmu pYezkumu opatYení obecné povahy, vyjma bodu posledního, kterým je pYezkum z hlediska proporcionality, tj. pYimYenosti výsledné regulace.<br/>[48] Pokud by NSS nyní odmítl návrh na zruaení zmny . 7 s ohledem na § 307 odst. 2 nového stavebního zákona namísto krajského soudu, poruail by jednu z ústavních zásad spravedlivého procesu, tj. právo na pYístup k soudu ve smyslu l. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. NSS proto vcn posoudil veakeré kasa ní námitky st~ovatele.<br/>3.2 Posouzení kasa ních námitek<br/>3.2.1 Postup odporce pYi poYizování zmny . 7 územního plánu<br/>[49] K námitkám, ~e bylo st~ovateli znemo~nno, aby se bránil proti zmn týkající se plochy Z.99, se NSS vyjádYil v pYedchozích bodech 42 a~ 44. <br/>[50] K obecné námitce, ~e dokumentace návrhu zmny . 7 nebyla k opakovanému veYejnému projednání pYedlo~ena  ve stavu, který je pYedpokládán podle § 52 starého stavebního zákona , NSS odkazuje na vyjádYení odporce ke kasa ní stí~nosti, se kterým souzní. Odporce na str. 9 vyjádYení vysvtlil, ~e po opakovaném veYejném projednání byly do finálního návrhu zmny . 7 doplnny kapitoly odovodnní a drobné textové úpravy, které nemly ~ádný dopad na obsah projednávané zmny. Takový postup je b~ný. NSS pYipomíná, ~e nepodstatné zmny nevy~adují opakované veYejné projednání (§ 53 odst. 2 starého stavebního zákona).<br/>3.2.2 Nesoulad územního a regula ního plánu<br/>[51] St~ovatel dále namítl, ~e regula ní plán Smrkovice není v souladu s územním plánem msta Písku, a to v ásti stanovující maximální kapacitu výstavby v ploae Z.99. Krajský soud popYel obsah § 71 odst. 4 starého stavebního zákona. Z ustanovení plyne povinnost obce uvést podYízenou územn plánovací dokumentaci do souladu s tou nadYízenou, nikoli naopak, jak to u inil odporce.<br/>[52] NSS uvádí, ~e tato námitka má své místo pYedevaím v Yízení o regula ním plánu Smrkovice II, který stanovil kapacitu zastavitelné plochy Z.99 a~ na 52 parcel pro rodinné domy (povodní územní plán Písek umo~Hoval výstavbu pouze 42 rodinných domo).<br/>[53] St~ovatel vznesl obdobnou námitku i v Yízení sp. zn. 22 As 242/2025 ve vci zmny . 1 regula ního plánu Smrkovice II. NSS vysvtlil, ~e územní plán je závazný pro poYízení a vydání regula ního plánu. To vaak neznamená, ~e úprava obsa~ená v regula ním plánu musí pYesn zrcadlit úpravu obsa~enou v územním plánu. Podstatné je, aby regula ní plán respektoval koncepci vymezenou územním plánem. Tu mo~e doplHovat a upYesHovat, ani~ by to vedlo k rozporu mezi územn plánovacími dokumentacemi. Ten by nastal v pYípad, pokud by regula ní plán pYinesl zcela novou regulaci, se kterou územní plán nepo ítá (viz bod 46 rozsudku 22 As 242/2025-63, i té~ rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2014, j. 9 Aos 2/2013-118, body 38-39). To v posuzovaném pYípad nenastalo. Regula ní plán pouze zpYesnil po et stavebních parcel, a to v rámci mantinelo stanovených územním plánem (rozsudek 22 As 242/2025-63, body 55-56). V této souvislosti zmna . 7 územního plánu Písek pro nadbyte nost vypustila index k ploae Z.99, jen~ upravoval mno~ství rodinných domo na dané ploae (str. 25 odovodnní zmny . 7).<br/>[54] Regula ní plán Smrkovice II a územní plán Písku tak nelze pova~ovat za vzájemn rozporné (22. senát v bod 57 svého rozsudku poukázal té~ na to, ~e údaje o maximální kapacit vymezených ploch v územním plánu jsou pouze orienta ní a ur ené zejména pro dimenzování dopravní a technické vybavenosti; to potvrzuje i odporce v závru str. 7 vyjádYení k návrhu). Nadto NSS ve své pYedchozí judikatuYe dovodil mo~nost, aby se obec do ur ité míry odchýlila od nadYazené územn plánovací dokumentace. Ta toti~ ze své povahy bývá zpravidla obecná a je na dokumentaci ni~aího stupn, aby ji vhodn konkretizovala. Odchylku je vaak nutné dostate n zdovodnit (rozsudky NSS ze dne 22. 12. 2011, j. 8 Ao 6/2011 87, . 2741/2013 Sb. NSS, body 73-77, a ze dne 14. 5. 2025, j. 10 As 19/2025-45, bod 18).<br/>[55] Odporce na str. 25 odovodnní zmny . 7 uvedl, ~e regula ní plán Smrkovice II provYil kapacitu území s ohledem na výmru zastavitelné plochy Z.99 cca 7,15 ha. PYi ode tu plochy nutné pro umístní komunikace (cca 0,85 ha) zbývá výmra cca 6,3 ha. Pro plochy individuálního bydlení je v územním plánu stanovena minimální výmra pozemko 800 m2, proto by bylo mo~né v ideálním pYípad situovat do zastavitelné plochy Z.99 a~ 80 pozemko. Regula ní plán vaak zpYesnil vyu~itelnost území optimáln a hospodárn na 52 pozemko. Odporce tak objasnil, jakým zposobem regula ní plán posoudil kapacitu sporné plochy. Z dovodu, ~e kapacita plochy je dostate n upravena regula ním plánem, vypustil z územního plánu regulativ maximální kapacity plochy. Takové zdovodnní je dostate né a logické.<br/>[56] NSS uzavírá, ~e neshledal rozpor mezi územn plánovacími dokumentacemi. <br/>4. Závr a náklady Yízení<br/>[57] St~ovatelovy námitky nebyly dovodné, proto NSS jeho kasa ní stí~nost zamítl (§ 110 odst. 1 vty poslední s. Y. s.). <br/>[58] O náhrad náklado Yízení soud rozhodl podle úspchu ve vci (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s.). St~ovatel neml ve vci úspch, náhrada náklado Yízení mu proto nenále~í. Odporci, kterému by jinak právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti pYísluaelo, v tomto Yízení nevznikly ~ádné náklady vymykající se jeho b~né úYední innosti.<br/>[59] O nároku osoby zú astnné na Yízení na náhradu náklado Yízení rozhodl soud podle § 60 odst. 5 ve spojení s § 120 s. Y. s., a to ve znní ú inném do 31. 12. 2025 ( l. XI bod 3 zákona . 314/2025 Sb.). Osoba zú astnná na Yízení by mla právo na náhradu jen tch náklado Yízení, které jí vznikly v souvislosti s plnním povinnosti ulo~ené soudem. To v této vci nenastalo.<br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/>V Brn dne 11. ervna 2026<br/><br/><br/>OndYej Mrákota <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>