<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 21 As 36/2025- 90 - text</title> </head> <body> ÿþ 21 As 36/2025 - 103<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK <br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Mgr. Radovana Havelce a soudco JUDr. Tomáae Rychlého a JUDr. Faisala Husseiniho v právní vci navrhovatele: msto Chlumec, se sídlem Chlumec, Muchova 267, zastoupený Mgr. JiYím Nezhybou, advokátem se sídlem Brno, Údolní 567/33, proti odporci: Ústecký kraj, se sídlem Ústí nad Labem, Velká Hradební 3118/48, za ú asti: I) Správa ~eleznic, státní organizace, se sídlem Praha 1, Dlá~dná 1003/7, zastoupená JUDr. Jaromírem Bláhou, advokátem se sídlem Praha 8, Prvního pluku 206/7, II) Ministerstvo dopravy, se sídlem Praha 1, nábYe~í Ludvíka Svobody 1222/12, v Yízení o kasa ní stí~nosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 2. 2025, . j. 142 A 6/2024  116,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádnému z ú astníko se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. Osoby zú astnné na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>[1] Navrhovatel se u Krajského soudu v Ústí nad Labem domáhal zruaení ásti opatYení obecné povahy  5. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, vydané usnesením Zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne 24. 6. 2024, . 018/29Z/2024 (dále jen  aktualizace ZÚR ). Aktualizací byl na území Ústeckého kraje vymezen koridor }D1 pro ~elezni ní vysokorychlostní trae RS4 (dále také jako  VRT ) v úseku od hranice StYedo eského a Ústeckého kraje u obce Mneta pYes Ústí nad Labem ke státní hranici s Nmeckem (dále jen  koridor ) a sou asn byl zruaen koridor územní rezervy VRT  ZR1 (dále jen  územní rezerva ). <br/>[2] Krajský soud neshledal návrh dovodným, a proto jej rozsudkem uvedeným v záhlaví zamítl.<br/>[3] Navrhovatel uplatnil celkem sedm ~alobních okruho. Pokud jde o první okruh námitek smYujících proti tvrzené absenci plnohodnotného posouzení varianty vedení koridoru vysokorychlostní trati v trase povodní územní rezervy z hlediska vlivo na udr~itelný rozvoj území, navrhovatel namítal, ~e zastupitelstvo podmínilo poYízení aktualizace sou asným provYením územní rezervy, pYi em~ toto provYení mlo být provedeno jako rovnocenné posouzení ve vztahu k nov navr~eným variantám }D1A, }D1B a }D1C. Podle navrhovatele takový postup neprobhl, ím~ mlo dojít k poruaení usnesení zastupitelstva i § 23b zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (dále jen  stavební zákon ).<br/><br/>[4] Krajský soud z obsahu napadené aktualizace a jejího odovodnní zjistil, ~e otázka vedení koridoru v trase územní rezervy byla v procesu poYizování posuzována. V rámci vyhodnocení vlivo na ~ivotní prostYedí (dále také jako  SEA ) bylo provedeno základní porovnání nov navr~ených variant se stávající územní rezervou, pYi em~ byly hodnoceny dopady na jednotlivé slo~ky ~ivotního prostYedí, na lokality soustavy Natura 2000 i na udr~itelný rozvoj území. Závry SEA poukazovaly na to, ~e varianta vedení trati v trase územní rezervy by v nkterých aspektech pYedstavovala srovnatelné zatí~ení jako nové varianty, avaak v jiných ohledech  zejména z hlediska zásahu do evropsky významných lokalit a záboru nejcennjaí zemdlské pody I. a II. tYídy ochrany  by byla mén pYíznivá.<br/><br/>[5] Krajský soud nepYehlédl, ~e posouzení územní rezervy neprobhlo ve stejném rozsahu a podrobnosti jako u nov navr~ených variant. Dospl vaak k závru, ~e takový postup nebyl nezbytný. Územní rezerva nebyla v daném pYípad provYována za ú elem jejího tzv.  pYeklopení do návrhového koridoru, nýbr~ naopak v souvislosti s jejím zruaením. Ustanovení § 23b odst. 3 stavebního zákona dopadá na situace, kdy má být územní rezerva zmnna na plochu i koridor umo~Hující stanovené vyu~ití; v projednávané vci vaak ke stanovení nového vyu~ití územní rezervy nedocházelo. Krajský soud proto neshledal, ~e by ze zákona vyplývala povinnost provést plnohodnotnou studii proveditelnosti i jiné podrobné provYení územní rezervy obdobn jako u nových variant.<br/><br/>[6] K námitce poruaení legitimního o ekávání krajský soud uvedl, ~e vymezení územní rezervy sice signalizuje pYedstavu orgáno územního plánování o budoucím mo~ném vyu~ití území, nezakládá vaak subjektivní právo na její realizaci v povodn pYedpokládané podob. Legitimní o ekávání nemo~e být absolutizováno tak, ~e by bránilo zmn koncepce, pokud k ní existuje legitimní dovod. V projednávané vci krajský soud takový dovod shledal ve zmn koncep ního pYístupu státu k rozvoji vysokorychlostních tratí, vyjádYeném v Programu rozvoje rychlých spojení, následné studii proveditelnosti a ve 4. aktualizaci Politiky územního rozvoje (dále jen  PÚR ).<br/><br/>[7] Navrhovatel dále namítal, ~e odporce nebyl vázán výbrem variant provedeným Ministerstvem dopravy, neboe PÚR nestanovila konkrétní trasu koridoru. Krajský soud pYipomnl, ~e PÚR je podle § 31 odst. 4 stavebního zákona závazná pro poYizování zásad územního rozvoje (dále také jako  ZÚR ). V l. 83a PÚR byl stanoven úkol vymezit koridor vysokorychlostní ~elezni ní dopravy na základ variant vybraných Ministerstvem dopravy. Jeliko~ se jedná o koridor republikového, respektive mezinárodního významu, nelze pYipustit, aby o jeho základním trasování rozhodovaly jednotlivé kraje autonomn. Úkolem ZÚR je takový koridor zpYesnit a rozvinout v nadmístních souvislostech, nikoli zcela nov koncipovat jeho trasu v rozporu s PÚR.<br/><br/>[8] Krajský soud sou asn zdoraznil, ~e závaznost PÚR neznamená automatické pYevzetí v nm uvedeného zámru bez dalaího hodnocení. V projednávané vci vaak návrh aktualizace proael procesem posouzení vlivo na ~ivotní prostYedí i dalaími zákonem pYedpokládanými postupy, v jejich~ rámci byla hodnocena realizovatelnost jednotlivých variant. Nebylo pYitom prokázáno, ~e by ~ádná z pYedlo~ených variant byla nerealizovatelná. Pokud by se tak stalo, bylo by namíst Yeaení na úrovni nadYazené dokumentace, nikoli autonomní výbr odliané trasy v rámci ZÚR.<br/>[9] Ze vaech uvedených dovodo krajský soud uzavYel, ~e napadená aktualizace ZÚR nebyla pYijata v rozporu s po~adavky stavebního zákona ani s obsahem PÚR a ~e námitky navrhovatele v tomto smru nejsou dovodné.<br/><br/>[10] Krajský soud se dále zabýval druhým okruhem návrhových bodo, v nm~ navrhovatel namítal, ~e v úseku dotýkajícím se jeho území nebyly provYeny jiné varianty koridoru vysokorychlostní trati ne~ ty, které pYedlo~ila Správa ~eleznic, a koli navrhovatel i dalaí subjekty mly pYedkládat konkrétní alternativní návrhy trasování.<br/><br/>[11] Ze správního spisu krajský soud zjistil, ~e veYejné projednání návrhu aktualizace ZÚR se konalo dne 24. 1. 2023. Navrhovatel ve lhot 7 dno podle § 39 odst. 2 stavebního zákona uplatnil námitky podáním ze dne 30. 1. 2023, v nich~ prosazoval vedení koridoru VRT v trase povodní územní rezervy, kterou se krajský soud zabýval v pYedcházející námitce. }ádnou jinou konkrétní alternativní trasu vaak navrhovatel ve stanovené lhot neuplatnil.<br/><br/>[12] Navrhovatel si následn nechal zpracovat spole ností PRO CEDOP s. r. o. materiál ozna ený jako  Studie alternativní trasy vysokorychlostní ~elezni ní trat RS4  Praha  Drá~any v úseku PYedlice  Kruanohorský tunel , který byl podle tvrzení navrhovatele vyhotoven v únoru 2024. Ze samotného dokumentu pYitom plyne pouze asové ozna ení  2023 2024 , z eho~ je podle krajského soudu zYejmé, ~e studie vznikla a~ po uplynutí lhoty pro uplatnní námitek. Ze spisu nevyplývá, ~e by navrhovatel tuto studii v probhu poYizování napadené aktualizace formáln pYedlo~il poYizovateli jako námitku. I pokud by tak u inil pYed rozhodnutím zastupitelstva o vydání aktualizace dne 24. 6. 2024, jednalo by se o opo~dné uplatnní alternativní trasy. Krajský soud v této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 9. 2014, . j. 8 Aos 2/2013  85 (rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), dle kterého musí být alternativní Yeaení uplatnno ve lhot pro podání námitek, jinak k nmu nelze pYihlí~et.<br/><br/>[13] Krajský soud rovn~ zdoraznil, ~e pYípadná alternativní trasa by musela být v souladu s PÚR, konkrétn s koridorem }D1, jen~ je na území navrhovatele invariantní. Studie PRO CEDOP se navíc týkala pouze pYibli~n osm kilometro dlouhého úseku mezi Ústím nad Labem a Chlumcem. Krajskému soudu nepYísluaí, aby v Yízení o návrhu na zruaení opatYení obecné povahy v první linii pYezkoumával technické a koncep ní parametry alternativní trasy, která nebyla Yádn uplatnna v procesu poYizování ZÚR.<br/><br/>[14] K tvrzení navrhovatele, ~e alternativní trasy navrhovaly i dalaí osoby, krajský soud uvedl, ~e navrhovatel takové subjekty nekonkretizoval. Nadto je navrhovatel vcn legitimován k ochran svých práv, nikoli práv jiných osob. Pokud jiné subjekty uplatnily námitky, bylo na nich, aby pYípadn samy vyu~ily soudní ochranu.<br/><br/>[15] Pokud navrhovatel namítal, ~e na jeho území nebyly zkoumány jiné varianty, neboe varianty }D1A, }D1B a }D1C mly v tomto úseku shodné trasování, krajský soud konstatoval, ~e tato skute nost sama o sob nepYedstavuje pochybení. V rámci poYizování aktualizace ZÚR byly posuzovány celkem tyYi varianty, v etn územní rezervy, pYi em~ odlianosti mezi variantami }D1A, B a C se projevovaly v jiných úsecích koridoru. Judikatura Nejvyaaího správního soudu pYipouatí, ~e za ur itých okolností mo~e být posuzována i jediná varianta zámru, jsouli splnny zákonné podmínky. V projednávané vci navrhovatel krom územní rezervy ~ádnou dalaí variantu trasování v as nenavrhl.<br/><br/>[16] Krajský soud vzal dále v úvahu, ~e v probhu roku 2024 fungovala pracovní skupina  Traeový úsek Ústí nad Labem  portál Kruanohorského tunelu , zYízená Správou ~eleznic po dohod s Ministerstvem dopravy. Jejím úkolem bylo provYit alternativy trasování a technická Yeaení úseku. V rámci této pracovní skupiny byly posuzovány varianty ozna ené jako V2  Stradov a V3a a V3b  eský Újezd , které byly porovnávány s výchozí variantou koridoru }D1. Z pYehledové tabulky stanovisek vyplývá, ~e navrhovatel neuvedl preferenci ~ádné z tchto variant; naopak Yada dalaích subjekto preferovala výchozí variantu koridoru }D1. <br/><br/>[17] Rovn~ námitce, ~e zahájení zadávacího Yízení na zpracování dokumentace pro územní Yízení Správou ~eleznic dne 2. 12. 2022 znamenalo faktické pYedur ení trasy a znemo~nní variantního posouzení, krajský soud nepYisvd il. Pova~oval za zYejmé, ~e zadavatel musel v zadávací dokumentaci vymezit základní parametry plánované stavby, v etn pYedpokládaného umístní portálu Kruanohorského tunelu. To vaak samo o sob neznamená nezákonnost procesu poYizování ZÚR. Teoreticky by v pYípad zmny vybrané varianty bylo mo~né upravit i parametry projektové pYípravy.<br/><br/>[18] K námitce zásahu do práva na samosprávu krajský soud pYipomnl judikaturu Ústavního soudu (nález ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15; rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná nahttp://.nalus.usoud.cz), podle ní~ mo~e k nepYípustné ingerenci dojít tehdy, pokud (i) kraj reguluje území do takové míry podrobnosti, která ji~ nále~í obci, nebo (ii) pokud je podstatná ást území obce vyHata z mo~nosti smysluplné regulace. V projednávané vci vaak alo o vymezení koridoru republikového významu, jen~ je pYedmtem nadmístní regulace. Navrhovatel ml mo~nost uplatnit námitky, co~ také u inil, a tyto námitky byly vypoYádány. Koridor }D1 zasahuje pYibli~n 10 % území navrhovatele, pYi em~ významná ást se nachází v nezastavném horském území. Nelze proto dovodit, ~e by byla samospráva navrhovatele fakticky vyprázdnna.<br/><br/>[19] Krajský soud kone n uvedl, ~e i pokud by odporce nesprávn vycházel z pYedpokladu, ~e je bezvýhradn vázán variantami vybranými Ministerstvem dopravy, nemlo by to samo o sob za následek nezákonnost celé aktualizace. Zastupitelstvo kraje mlo podle § 41 odst. 3 stavebního zákona mo~nost návrh zamítnout nebo vrátit poYizovateli k dopracování, co~ neu inilo. Napadená aktualizace obsahuje zdovodnní pYijatého Yeaení v souladu s § 40 odst. 2 písm. e) stavebního zákona a z podklado vyplývá, ~e jednotlivé varianty byly provYeny v dostate ném rozsahu.<br/><br/>[20] Krajský soud se zabýval také námitkami ve tYetím okruhu ~alobního návrhu smYujícími proti vyhodnocení vlivo aktualizace ZÚR na ~ivotní prostYedí (SEA), zejména ve vztahu k záborom ZPF, hluku, aíYce koridoru a jeho vlivu na krajinu. Ve vztahu k odhadu záboro ZPF konstatoval, ~e námitka nepYesnosti nebyla uplatnna v probhu poYizování aktualizace; vcn pak uvedl, ~e kvalifikovaný odhad vychází z územn analytických podklado Ústeckého kraje (ÚAP ÚK), je metodicky popsán v SEA i v odovodnní aktualizace ZÚR a odpovídá mYítku 1:100 000. Jde o odborný odhad zpracovaný podle zákona o ochran zemdlského podního fondu a vyhláaky . 271/2019 Sb., zahrnující pouze trvalé zábory; do asné zábory se Yeaí a~ v navazujících stupních dokumentace. K námitkám ohledn hluku, zú~ení koridoru a vlivu na krajinu krajský soud uvedl, ~e SEA vychází z obecných akustických charakteristik ~elezni ní dopravy a pYedpokládá Yeaitelnost kumulativních vlivo b~nými protihlukovými opatYeními, pYi em~ konkrétní parametry provozu budou pYedmtem navazujících Yízení. Tvrzené zú~ení koridoru ozna il za nepodlo~ené a zdoraznil, ~e v rámci ZÚR nelze hodnotit konkrétní podobu stavby. Pokud jde o krajinný ráz, odkázal krajský soud na hodnocení SEA, které vliv mimo tunelové úseky ozna uje jako pYímý a trvalý s lokáln významn negativními akcenty; toto hodnocení podle krajského soudu nepYedstavuje bagatelizaci dopado, ale vyjadYuje celkové posouzení koridoru jako celku.<br/><br/>[21] Ve tvrtém okruhu návrhových bodo navrhovatel namítal neúnosné zatí~ení svého území jak ve fázi výstavby VRT, tak pYi jejím následném provozu. Zatí~ení spatYoval zejména v plánovaném vybudování portálu Kruanohorského tunelu v prostoru mezi zastavnými ástmi Chlumce a Stradova, kde má být soustYedno aest kolejí, co~ má znamenat mnohaleté rozsáhlé staveniat a následn zvýaenou hlukovou a vibra ní zát~ v dosledku rozjí~dní a brzdní vlako.<br/><br/>[22] Krajský soud k tomu konstatoval, ~e s obsahov obdobnou námitkou se odporce vypoYádal v rozhodnutí o námitkách. Odporce zde uvedl, ~e konkrétní dopady výstavby portálu tunelu, technické Yeaení trati a následného provozu nemohou být pYedmtem posuzování v rámci poYizování zásad územního rozvoje, nýbr~ a~ v navazujících Yízeních, zejména v územním Yízení, pYípadn v rámci procesu EIA ke konkrétní stavb. Krajský soud se s tímto závrem ztoto~nil a zdoraznil § 36 odst. 3 stavebního zákona, podle nho~ ZÚR ani vyhodnocení vlivo na udr~itelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti nále~ející územnímu plánu i navazujícím rozhodnutím. Technické Yeaení trati proto nemo~e být pYedmtem ZÚR a nelze je v této fázi pYedjímat. Dále krajský soud uvedl, ~e vycházelli navrhovatel ze zadávací dokumentace veYejné zakázky vypsané Správou ~eleznic na zpracování projektové dokumentace pro územní Yízení (úsek Ústí nad Labem  portál Kruanohorského tunelu), nelze pYehlédnout, ~e zadávací dokumentace obsahuje podrobnosti nále~ející a~ navazujícím stupHom pYípravy stavby a není povinností poYizovatele pYihlí~et k jejímu obsahu pYi poYizování aktualizace ZÚR. To, ~e veYejná zakázka byla vypsána ji~ pYed vydáním napadené aktualizace, na tomto závru nic nemní.<br/><br/>[23] Krajský soud pYipomnl, ~e napadená aktualizace vymezuje toliko koridor o promnlivé aíYce cca 100 1 200 m, nikoli konkrétní stavbu, její~ aíYka se dle textové ásti odovodnní (str. 134) pYedpokládá maximáln 40 m v etn svaho náspu. Otázky konkrétního technického Yeaení, protihlukových a protivibra ních opatYení i pYípadných akod na nemovitostech budou Yeaeny a~ v navazujících povolovacích Yízeních na základ projektové dokumentace. Krajský soud nezpochybnil obecnou povinnost veYejné moci chránit obyvatele pYed hlukem a vibracemi podle zákona o ~ivotním prostYedí, avaak zdoraznil, ~e tato ochrana je poskytována v pYísluané fázi konkrétního Yízení, v nm~ mo~e navrhovatel uplatnit svá práva.<br/><br/>[24] K obavám ze zú~ení koridoru mezi obytnou zástavbou Chlumce a Stradova krajský soud uvedl, ~e jde o nepodlo~ené domnnky. Navrhovatel sám uvádí, ~e vzdálenost mezi okrajovými obytnými domy iní necelých 300 m. PYi maximální aíYce samotné budoucí stavby cca 40 m tak zostává významný prostorový odstup. Z pYedlo~ených situa ních podklado a vizualizací plyne, ~e portál Kruanohorského tunelu má být umístn ji~n od silnice I/13, na hranici s územím msta ChabaYovice, tedy mimo zú~ené místo mezi obytnými ástmi Chlumce a Stradova, pYi em~ severn od silnice I/13 má být trae vedena ji~ v tunelu pod zemí. Nejvýraznjaí zásah se proto mo~e týkat spíae území msta ChabaYovice, nikoli navrhovatele.<br/><br/>[25] Dále krajský soud upozornil, ~e s ohledem na urbanistické uspoYádání území a nutnost návaznosti na trasu smrem k Drá~anom, v etn koordinace s navazujícím koridorem ve Spolkové republice Nmecko, je prakticky nemo~né nalézt Yeaení, které by zcela vyhovovalo vaem dot eným subjektom. Dot ení práv navrhovatele proto nelze bez dalaího pova~ovat za nepYimYené.<br/><br/>[26] Pokud jde o obavy z rozsáhlého staveniat u portálu tunelu, krajský soud konstatoval, ~e z podklado pYedlo~ených samotným navrhovatelem plyne, ~e znázornné staveniat se nachází ji~n od silnice I/13 na území msta ChabaYovice. Ani z tohoto pohledu proto nelze dovodit nerealizovatelnost VRT v míst zú~ení koridoru i neúnosné zatí~ení území navrhovatele. Argumentaci navrhovatele o neúnosném zatí~ení krajský soud ozna il za neur itou a nepodlo~enou, zejména s ohledem na fakt, ~e v dot eném úseku má být trae vedena v tunelu.<br/><br/>[27] K námitce zásahu do krajinné památkové zóny Území bojiat u PYestanova, Chlumce a Varva~ova (rejstY. . ÚSKP 2387) krajský soud uvedl, ~e koridor }D1 je v daném území veden v tunelu pod povrchem. Odporce se námitkou zabýval na str. 235 rozhodnutí o námitkách a po jednání s Ministerstvem kultury byl do lánku 69b výroku napadené aktualizace doplnn úkol pro územní plánování smYující k minimalizaci vlivo na kulturní hodnoty memoriální krajiny v prostoru této památkové zóny. Krajský soud ovYil, ~e tento po~adavek byl do výroku skute n zapracován. ZároveH poukázal na to, ~e i zruaená územní rezerva (preferovaná navrhovatelem) by rovn~ zasahovala do té~e památkové zóny. Vzhledem k tunelovému vedení trati proto krajský soud neshledal dovodné obavy z nepYimYeného zásahu do památkové ochrany s tím, ~e konkrétní podmínky budou Yeaeny v navazujících stupních územního plánování.<br/><br/>[28] Krajský soud se dále zabýval pátým okruhem návrhových bodo, v nm~ navrhovatel namítal nedostate nost kompenza ních opatYení stanovených v napadené aktualizaci. Krajský soud konstatoval, ~e kompenza ní opatYení vztahující se k vybrané variant }D1C jsou uvedena na str. 45 46 textové ásti odovodnní napadené aktualizace, pYi em~ jsou systematicky rozdlena do tYí kategorií: (i) po~adavky na koncep ní opatYení, (ii) po~adavky na prostorová opatYení a (iii) po~adavky na projektová opatYení.<br/><br/>[29] K námitce, ~e kompenza ní opatYení jsou formulována pYília obecn a pouze pro celé varianty koridoru, krajský soud uvedl, ~e míra obecnosti odpovídá stupni územn plánovací dokumentace, jím~ jsou ZÚR. Odporce se obdobnou námitkou zabýval na str. 236 rozhodnutí o námitkách a vysvtlil, ~e v rámci ZÚR nelze posuzovat vlivy konkrétní stavby ani jejího provozu; vyhodnocovány jsou pYedpokládané vlivy koncepce jako celku (tj. vymezeného koridoru), v etn vlivo sekundárních, kumulativních a synergických. Navr~ená elimina ní a minimaliza ní opatYení jsou proto ve výroku aktualizace formulována jako úkoly pro dalaí stupn územního plánování a rozhodování stavebních úYado. V dob, kdy není známo technické Yeaení stavby ani její pYesné umístní, nelze podle odporce pYedvídat konkrétní dopady na jednotlivé slo~ky ~ivotního prostYedí ani na obyvatele. S tím se krajský soud ztoto~nil.<br/><br/>[30] Krajský soud dále poukázal na to, ~e mezi prostorová kompenza ní opatYení patYí po~adavek zajistit dostate nou aíYi koridoru pro pYípadnou instalaci potYebných protihlukových opatYení a minimalizovat vlivy hluku a vibrací na pYilehlé obytné prostYedí. Tento po~adavek pYedstavuje úkol pro dalaí stupn územního plánování, aby bylo v územním plánu zachováno dostate né prostorové Yeaení umo~Hující realizaci ochranných opatYení. Ve vztahu k obavám navrhovatele ze zú~ení koridoru mezi Chlumcem a Stradovem krajský soud odkázal na své dYívjaí závry, ~e vzdálenost mezi okraji obytných ástí iní témY 300 m a následn má být trae vedena v podzemním tunelu. Z argumentace navrhovatele pYitom nevyplývá, pro  by v dot eném území nebylo mo~né realizovat ú inná protihluková i protivibra ní opatYení; konkrétní Yeaení bude pYedmtem a~ územního i stavebního Yízení.<br/><br/>[31] Napadená aktualizace dále podle krajského soudu stanoví projektové opatYení vyplývající ze SEA, podle nho~ mají být tunelové portály umiseovány na základ podrobného vyhodnocení místních podmínek s cílem minimalizovat kolize s pYírodními a krajinnými hodnotami a se stávající zástavbou. Krajský soud uvedl, ~e ji~ samotné zaYazení tohoto po~adavku mezi projektová opatYení svd í o tom, ~e má být naplnn v rámci projektové dokumentace pro územní Yízení, kde budou místní podmínky podrobn vyhodnoceny. Námitka navrhovatele, ~e portál Kruanohorského tunelu lze umístit pouze na jediném míst na jeho území a ~e v tomto míst nebylo provedeno po~adované podrobné vyhodnocení, proto míYí do fáze, která nále~í navazujícím Yízením.<br/><br/>[32] V této souvislosti krajský soud optovn odkázal na § 36 odst. 3 stavebního zákona, podle nho~ ZÚR ani vyhodnocení vlivo na udr~itelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti nále~ející územnímu plánu i navazujícím rozhodnutím. Podrobné posouzení umístní portálu a konkrétní rozvr~ení stavby v území je pYedmtem územního Yízení, které vychází z projektové dokumentace; takové podklady v dob poYizování napadené aktualizace k dispozici nebyly. Ani pYípadná skute nost, ~e portál by mohl být umístn pouze na ur itém míst, nezakládá povinnost Yeait tyto podrobnosti ji~ na úrovni ZÚR.<br/><br/>[33] K námitce nepYezkoumatelnosti vypoYádání námitek krajský soud uvedl, ~e odporce své závry opYel mimo jiné o rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 11. 2018, . j. 2 As 81/2016  157, podle kterého stavební zákon na úrovni aktualizace ZÚR nevy~aduje pYesná a technicky konkrétní kompenza ní opatYení ke ka~dé ásti zámru; posta uje ulo~ení povinnosti kompenzovat popsané a zhodnocené kumulativní vlivy, pYípadn uvedení pYíklado opatYení technického, plánovacího i jiného charakteru, neboe není jisté, zda a jak konkrétn bude zámr v budoucnu realizován. Krajský soud pova~oval tento judikaturní závr za pYiléhavý a uzavYel, ~e odporce postupoval v jeho intencích. VypoYádání námitky je tak podle krajského soudu pYezkoumatelné i vcn správné.<br/><br/>[34] Krajský soud se dále zabýval aestým okruhem návrhových bodo, v nm~ navrhovatel namítal absenci pYedchozího geologického a hydrogeologického prozkumu jako podkladu pro napadenou aktualizaci. Konstatoval, ~e obsahov obdobnou námitkou se odporce zabýval na str. 236 238 odovodnní napadené aktualizace, kde vysvtlil, ~e po~adavek na provedení podrobného geologického prozkumu nelze vztahovat ji~ ke stadiu poYizování ZÚR. Ty, jako koncep ní nástroj, vymezují plochy a koridory nadmístního významu, ani~ by bylo známo konkrétní technické Yeaení stavby, její pYesné umístní i zposob zakládání. Odporce poukázal na to, ~e geologický posudek je právními pYedpisy vy~adován a~ pro dokumentaci k územnímu rozhodnutí, respektive ke spole nému povolení. V této souvislosti konstatoval, ~e stavby dráhy jsou povolovány spole ným povolením podle zákona . 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále jen  liniový zákon ), na nj~ navazuje vyhláaka . 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání spole ného povolení u staveb dopravní infrastruktury; ta výslovn po~aduje zjiatní geologické, hydrogeologické a in~enýrskogeologické charakteristiky území, v etn závro provedených prozkumo. Krajský soud se s tímto výkladem ztoto~nil.<br/><br/>[35] K argumentaci navrhovatele zalo~ené na § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona krajský soud uvedl, ~e povinnost provYovat rizika spojená s geologickou skladbou území se uplatHuje v ka~dé fázi územního plánování se zYetelem na její ú el a míru podrobnosti. Zásady územního rozvoje, územní plán i územní Yízení pYedstavují odliané nástroje s rozdílnou mírou konkretizace. Posouzení rizik vyplývajících z geologické skladby území a~ v územním Yízení proto není v rozporu s citovaným ustanovením. Krajský soud dále zdoraznil, ~e napadená aktualizace byla podrobena SEA, v jeho~ rámci byly hodnoceny i potenciální vlivy na horninové prostYedí, v etn sesuvných a poddolovaných území. V kapitole 3.4 SEA (str. 66 71) bylo provedeno základní vyhodnocení geologických a hydrogeologických pomro, na str. 142 143 byly uvedeny pokyny pro plánování liniových staveb v sesuvných územích a na str. 184 185 byly specificky posouzeny hydrogeologické pomry varianty }D1C. Na str. 219220 SEA byla stanovena projektová opatYení, spo ívající zejména v po~adavku na provedení podrobného geologického, hydrogeologického a in~enýrskogeologického prozkumu v trase koridoru v rámci projektové pYípravy (v etn projektové EIA), a to s cílem vytipovat riziková místa a minimalizovat vlivy na re~im povrchových a podzemních vod. Tato projektová opatYení byla pYevzata do textové ásti odovodnní napadené aktualizace (str. 45). Krajský soud uzavYel, ~e základní (hydro)geologické posouzení bylo na koncep ní úrovni ZÚR provedeno v rozsahu odpovídajícím míYe podrobnosti tohoto nástroje.<br/><br/>[36] K námitce, ~e ji~ ve fázi aktualizace bylo nutné ovYit realizovatelnost zámru, krajský soud odkázal na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, . j. 1 Ao 7/2011  526, podle nho~ je tYeba v rámci poYizování ZÚR koncep n provYit, zda zámry mají aanci být realizovány a zda nedochází ke kumulaci zát~í v území. V projednávané vci bylo takové koncep ní provYení provedeno práv prostYednictvím SEA, která hodnotila i vlivy na horninové prostYedí. Citovanou judikaturu nelze vykládat tak, ~e by aprobovala povinnost provést ji~ v této fázi podrobný geologický prozkum.<br/><br/>[37] Krajský soud uvedl, ~e rozsah posouzení geologických pomro byl výsledkem dohody dot ených orgáno na jednání dne 13. 9. 2022. Bylo dohodnuto, ~e s ohledem na § 36 odst. 3 stavebního zákona nelze v ZÚR bez podrobného in~enýrskogeologického posouzení detailn hodnotit geologickou stavbu území, neboe taková podrobnost nále~í a~ navazujícím Yízením. SEA u varianty }D1C výslovn po~aduje provedení podrobného geologického, hydrogeologického a in~enýrskogeologického prozkumu pYed zahájením ra~by tunelo a stanoví, ~e konkrétní stavebn technické Yeaení stavby musí vycházet z jeho výsledko. Tato projektová opatYení byla pYevzata do napadené aktualizace. Z toho plyne, ~e s prozkumem je po ítáno, avaak a~ ve fázi Yízení o umístní stavby, kdy mo~e slou~it jako podklad pro volbu konkrétního technického Yeaení.<br/><br/>[38] K odkazu navrhovatele na § 2f liniového zákona a nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 39/18 krajský soud uvedl, ~e citované ustanovení zakládá oprávnní provádt prozkumné práce i pYed zahájením povolovacího Yízení, nikoli vaak povinnost takový prozkum v ur ité fázi bezpodmíne n provést. Argumentace Ústavního soudu se vztahovala k otázce ústavnosti zásahu do vlastnického práva, nikoli k vymezení okam~iku, kdy musí být geologický prozkum realizován jako podklad pro ZÚR.<br/><br/>[39] Pokud jde o vyjádYení Agentury ochrany pYírody a krajiny ze dne 24. 3. 2021, krajský soud konstatoval, ~e alo o nezávazné doporu ení u inné nad rámec po~adované konzultace k biologickému prozkumu. V následném stanovisku podle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny ze dne 20. 10. 2021 se po~adavek na (hydro)geologický prozkum ji~ neobjevil.<br/><br/>[40] K poukazu navrhovatele na odborný lánek a video upozorHující na rizikovost geologického podlo~í v dot eném území, krajský soud uvedl, ~e tyto podklady nebyly uplatnny ji~ v rámci námitkového Yízení a ~e pro posouzení zákonnosti napadené aktualizace nejsou rozhodné. I s pYihlédnutím k tvrzením o nestabilním podlo~í v ásti území navrhovatele krajský soud setrval na závru, ~e provedení podrobného geologického a hydrogeologického prozkumu nále~í a~ do fáze územního Yízení a projektové pYípravy konkrétní stavby.<br/><br/>[41] Krajský soud proto uzavYel, ~e po~adavek na provedení geologického, respektive hydrogeologického prozkumu ji~ jako podkladu pro napadenou aktualizaci nemá oporu v právních pYedpisech a ~e odporce postupoval v souladu se zákonem. }ádnou z námitek uplatnných v aestém okruhu návrhových bodo proto neshledal dovodnou.<br/><br/>[42] Kone n se krajský soud zabýval námitkami uplatnnými v sedmém okruhu ~alobního návrhu, v nm~ navrhovatel namítal nepYezkoumatelnost vypoYádání nkterých svých námitek v rozhodnutí o námitkách. PYi posouzení této otázky soud vycházel z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 5. 2023, . j. 8 As 145/2021  51, podle nho~ je tYeba na odovodnní rozhodnutí o námitkách klást obdobné po~adavky jako na správní rozhodnutí, avaak zároveH se vyvarovat pYepjatého formalismu; míra podrobnosti vypoYádání se odvíjí od konkrétnosti samotné námitky.<br/><br/>[43] Ve vztahu k námitce týkající se nesprávného hodnocení vlivo na krajinný ráz krajský soud konstatoval, ~e navrhovatel ji uplatnil pouze stru n a bez konkrétní argumentace, kdy~ vyjádYil nesouhlas s hodnocením SEA a navrhl pYísnjaí klasifikaci vlivu. Odporce reagoval poukazem na metodiku hodnocení, skute nost, ~e posouzení probhlo pro celý koridor a ~e vycházelo z odborných podklado. Sou asn doalo k doplnní a úprav textu SEA, v nm~ byly akcentovány i lokální významn negativní vlivy. Krajský soud proto pova~oval vypoYádání této námitky za dostate né a pYezkoumatelné.<br/><br/>[44] K námitce neúnosného zatí~ení území krajský soud odkázal na své pYedchozí závry v rámci tvrtého okruhu návrhových bodo. Uvedl, ~e odporce se otázkou zatí~ení území zabýval, vysvtlil míru a zposob posouzení vlivo na úrovni ZÚR a zdoraznil, ~e konkrétní dopady stavby budou pYedmtem navazujících Yízení. Skute nost, ~e navrhovatel s tímto pYístupem nesouhlasí, nezakládá nepYezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách.<br/><br/>[45] Stejn tak krajský soud neshledal dovodnou námitku nepYezkoumatelnosti vypoYádání výhrad ke kompenza ním opatYením s tím, ~e touto otázkou se ji~ podrobn zabýval v rámci pátého okruhu návrhových bodo a uzavYel, ~e vypoYádání odporce bylo dostate né a vcn správné. <br/><br/>[46] Krajský soud proto uzavYel, ~e ani ~ádná z námitek nepYezkoumatelnosti není dovodná.<br/><br/>[47] Proti rozsudku krajského soudu podal navrhovatel (dále jen  st~ovatel ) kasa ní stí~nost, v ní~ se odvolával na kasa ní dovody dle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ). <br/>[48] V prvním okruhu kasa ních námitek st~ovatel brojí proti závru krajského soudu o vázanosti odporce variantami vedení koridoru VRT vybranými Ministerstvem dopravy podle l. 83a PÚR. St~ovatel se závazností PÚR souhlasí a nezpochybHuje postup, kdy Ministerstvo dopravy vybralo varianty které byly následn uplatnny v procesu poYizování aktualizace. Nesouhlasí vaak se závrem, ~e by tím byla vylou ena mo~nost posouzení dalaích alternativ navrhovaných jinými subjekty, zejména pYímo dot enými obcemi. Podle nj ~ádné ustanovení stavebního zákona nestanoví, ~e Ministerstvo dopravy je jediným subjektem oprávnným navrhovat varianty trasování. PÚR podle nj vymezuje pouze rámcový koridor RS4, v jeho~ mezích je mo~né zva~ovat rozné alternativy. <br/><br/>[49] Dále st~ovatel nesouhlasí se závrem krajského soudu, ~e vypuatní územní rezervy nepodléhalo posouzení podle § 23b odst. 3 stavebního zákona. Má za to, ~e opuatní varianty územní rezervy pYedstavovalo zásah do legitimního o ekávání dot ených obcí, a proto bylo tYeba provést plnohodnotné posouzení vlivo na udr~itelný rozvoj území, v etn posouzení vlivo na ~ivotní prostYedí, a to ve srovnání s nov vymezovaným koridorem VRT. Uvedené ustanovení se podle nj neuplatní pouze v pYípad  pYeklopení územní rezervy do návrhového koridoru, ale dopadá i na situaci, kdy je územní rezerva vypuatna a sou asn je vymezován nový koridor umo~Hující stanovené vyu~ití území. St~ovatel rovn~ poukazuje na usnesení zastupitelstva kraje ze dne 28. 2. 2022, . j. 018/13Z/2022, které podle nj výslovn po~adovalo posouzení vlivo koridoru územní rezervy na udr~itelný rozvoj území.<br/><br/>[50] Kone n st~ovatel namítá, ~e a koli krajský soud pYipustil, ~e PÚR neobsahuje konkrétní trasy koridoro VRT, a odkázal na judikaturu Nejvyaaího správního soudu, podle ní~ je na úrovni ZÚR mo~né zabývat se variantami Yeaení, sou asn aproboval postup odporce, který podle st~ovatele pYevzal konkrétní Yeaení v podrobnosti blí~ící se faktickému umístní stavby. Vymezení koridoru v úzkém pruhu mezi dvma zastavnými územími podle nj fakticky znemo~Huje alternativní trasování a odporuje rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 18. 11. 2009, . j. 9 Ao 3/2009  59, podle nj~ mají územní orgány pYebírat pouze koncep ní zámr, nikoli jeho faktickou realizaci. Sou asn nebyly odporcem reáln posouzeny jiné varianty trasování VRT. Z tchto dovodo pova~uje napadený rozsudek za nezákonný. <br/><br/>[51] Ve druhém okruhu kasa ních námitek st~ovatel pYedn brojí proti závru krajského soudu o jeho údajné pasivit v procesu poYizování napadené aktualizace (odst. 102 a 103 napadeného rozsudku). ZdorazHuje, ~e dne 30. 1. 2023 uplatnil vo i návrhu aktualizace obsáhlé námitky, v nich~ vytýkal konkrétní vady a navrhoval posouzení dalaí varianty vedení VRT, zejména zachování a vyhodnocení územní rezervy. Závr o jejich ne innosti proto pova~uje za rozporný s obsahem spisu a za nepYezkoumatelný.<br/><br/>[52] Dále st~ovatel namítá, ~e se krajský soud nesprávn odmítl zabývat jeho argumentací týkající se pou~ití ZÚR namísto územního rozvojového plánu (dále jen  ÚRP ) pro zámr celostátního významu, a to s poukazem na koncentraci Yízení. Podle st~ovatele se nejednalo o rozaíYení návrhu, nýbr~ o právní argumentaci. Má za to, ~e za ú innosti novely stavebního zákona provedené zákonem . 403/2020 Sb. ml být koridor republikového významu vymezen práv v ÚRP (§ 35a a § 35b stavebního zákona), vydávaném jako opatYení obecné povahy, pYezkoumatelného soudem. Postupem odporce mu byla odepYena mo~nost soudní obrany na této úrovni. Právní úvaha krajského soudu, podle ní~ nelze koridor VRT zahrnout do prvního ÚRP na základ pYechodných ustanovení zákona . 403/2020 Sb., je podle st~ovatele nesprávná, neboe tato pYechodná ustanovení dopadají pouze na ji~ vymezené zámry a na posuzovaný koridor VRT se nevztahují. <br/><br/>[53] St~ovatel rovn~ nesouhlasí se závrem krajského soudu, ~e nespecifikoval poruaená zákonná ustanovení ve vztahu k pYesnému vymezení polohy Kruanohorského tunelu. Odkazuje na ásti svého návrhu (4.3, 4.4 a 4.5), v nich~ namítal nedostatky vyhodnocení vlivo na ~ivotní prostYedí, neúnosné zatí~ení území a nedostate ná kompenza ní opatYení. Tvrdí, ~e koridor je na jeho území vymezen invariantn a fakticky v podrobnosti odpovídající dokumentaci pro územní Yízení, co~ je v rozporu s § 36 odst. 1 a 3 stavebního zákona i s § 3 správního Yádu, neboe odporce opomenul zohlednit alternativní varianty trasy koridoru. Postup odporce byl v rozporu s rozsudkem . j. 9 Ao 3/2009  59, podle nho~ mají územní orgány pYebírat pouze koncep ní zámr, nikoli jeho faktickou realizaci. St~ovatel krajskému soudu rovn~ vytýká, ~e po nm po~adoval pYedlo~ení alternativních studií v krátké lhot pro podání námitek, a koliv v námitkách jasn specifikoval vady návrhu aktualizace ZÚR, v etn absence posouzení jiných variant. Podle st~ovatele na nj krajský soud nepYípustn pYenesl povinnost zpracovat a posoudit dalaí varianty; takový postup odporuje závrom vysloveným v rozsudcích Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 5. 2023, . j. 8 As 145/2021  51, a ze dne 18. 9. 2008, . j. 9 Ao 1/2008  34. <br/><br/>[54] Ve vztahu k zásahu do práva na samosprávu st~ovatel nesouhlasí s aplikací závro plynoucích z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 178/15 krajským soudem. Má za to, ~e byly naplnny oba Ústavním soudem vymezené pYípady zásahu: jednak kraj reguloval území do nepYípustné podrobnosti, jednak regulace fakticky znemo~Huje smysluplné plánování podstatné ásti území obce. Vymezení koridoru v úzkém pruhu mezi zastavnými ástmi obce jí znemo~Huje naplnit úkoly stanovené aktualizací ZÚR a regulovat své území podle § 43 stavebního zákona. St~ovatel nikdy netvrdil, ~e je v jeho kompetenci vybírat jinou trasu, ale odporce nezákonn nevyhodnotil jiné reáln mo~né varianty trasování koridoru VRT. Napadená aktualizace proto nezákonn a protiústavn zasahuje do zaru ených pravomocí st~ovatele. Krajský soud podle jeho názoru nesprávn zú~il posouzení  podstatné ásti území na procentuální vyjádYení, ani~ zohlednil, ~e de facto mo~e být zasa~eno celé jeho území, a to jak samotnou stavbou, tak souvisejícím staveniatm.<br/><br/>[55] St~ovatel napadá i závr krajského soudu, ~e zú~ení koridoru na jeho území je nepodlo~enou spekulací. Srovnání se severní ástí koridoru pova~uje za nepYiléhavé, neboe tam koridor vede pYevá~n nezastavným územím a tunelem, zatímco na jeho území prochází mezi zastavnými a obydlenými oblastmi. Rozsudek je podle nj v této ásti nepYezkoumatelný pro nedostatek dovodo.<br/>[56] Dále st~ovatel brojí proti závru, ~e zadání veYejné zakázky na dokumentaci Kruanohorského tunelu pYed vydáním aktualizace ZÚR nepYedstavuje protiprávní zásah. Podle st~ovatele tato skute nost dokládá, ~e byla pYedem fixována konkrétní varianta a ~e odporce reáln nezva~oval jiné alternativy trasování. Rozsudek je vnitYn rozporný, neboe krajský soud na jedné stran uvedl, ~e k takové podrobnosti nelze na úrovni ZÚR pYihlí~et, na druhé stran vaak aproboval postup odporce, který vychází z varianty pYedem ur ené Ministerstvem dopravy a zpYesnné Správou ~eleznic. Závry krajského soudu jsou podle st~ovatele rovn~ v rozporu se skutkovými zjiatními a obsahem správního spisu. <br/>[57] V posledním okruhu kasa ních námitek st~ovatel namítá nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku a jeho vnitYní rozpornost, jako~ i nezákonný zásah do svých práv spo ívající v nedostate ném posouzení realizovatelnosti zámru koridoru VRT na jeho území. Poukazuje na rozpor mezi závrem krajského soudu v odst. 135, podle nho~ je poYizovatel ZÚR povinen pYevzít zámry z platné PÚR, avaak v pYípad prokázané neproveditelnosti nkterého zámru je jeho odpovdností iniciovat jeho vypuatní, a následnými úvahami krajského soudu v odst. 170, 172, 180, 182, 189 a 193. Podle st~ovatele odporce v probhu poYizování napadené aktualizace ZÚR neprovedl nezbytné provYení geologických vlastností podlo~í na jeho území a otázku realizovatelnosti zámru odsunul a~ do fáze navazujících Yízení. Krajský soud tento postup aproboval s odovodnním, ~e podrobné geologické posouzení nále~í a~ do Yízení o umístní stavby. Tím vaak podle st~ovatele rezignoval na posouzení alespoH základních aancí realizovatelnosti zámru ji~ ve fázi územn plánovací dokumentace.<br/>[58] St~ovatel má za to, ~e tento pYístup je v rozporu s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2013, . j. 50 A 24/2012  64, a usnesením Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 5/10, podle nich~ je tYeba se zabývat alespoH základní realizovatelností zámru ji~ pYi jeho promítnutí do územn plánovací dokumentace. Podle st~ovatele existují odborn podlo~ené pochybnosti o vhodnosti geologického podlo~í na jeho území, a míra rizika nerealizovatelnosti je natolik vysoká, ~e její posouzení nelze odkládat do dalaích fází pYípravy stavby.<br/>[59] Za nepYezkoumatelný pova~uje st~ovatel i závr krajského soudu, ~e výstavba Kruanohorského tunelu jeho území negativn nezasáhne, neboe bude probíhat pod zemí od ji~ního okraje silnice I/13. Krajský soud tento závr opYel o vizualizaci portálu tunelu z prezentace Správy ~eleznic ze dne 1. 7. 2024, pYesto~e sou asn uvedl, ~e koridor VRT nepYedjímá konkrétní podobu stavby. Podle st~ovatele není zYejmé, z jakého podkladu krajský soud dovodil, ~e realizace bude nepochybn podzemní, a nikoli napYíklad formou otevYeného výkopu v úseku mezi silnicí I/13 a tzv. kozí dráhou (úzké území mezi zastavným územím Chlumce a Stradova). Tuto úvahu pova~uje za vnitYn rozpornou.<br/>[60] St~ovatel dále namítá, ~e krajský soud bez dostate ného odovodnní odmítl provést jím navr~ené dokazy, zejména lánek Mgr. JiYího Zmítka  Kruanohorský tunel  úvodní pYedstavení publikovaný v asopise Tunel a video s vystoupením RNDr. Vladimíra Cajze, CSc., které poukazují na rizika spojená s geologickou nestabilitou dot eného území. Tmito dokazy chtl st~ovatel dolo~it, ~e s ohledem na geologické podmínky mo~e být stavba realizována nadzemn v otevYeném výkopu, co~ by vedlo k významným negativním vlivom na jeho území, v etn dlouhodobé zát~e hlukem, vibracemi, praaností a rozsáhlým záborem plochy staveniat o výmYe nejmén 90 000 m², a to po dobu pYinejmenaím deseti let. Krajský soud podle st~ovatele selektivn vycházel pouze z podklado pYedlo~ených Správou ~eleznic a navr~ené dokazy odmítl bez pYesvd ivého odovodnní.<br/>[61] Kone n st~ovatel namítá, ~e pouhý odkaz krajského soudu na provedené hodnocení SEA neposta uje, neboe toto hodnocení se podle nj nevypoYádalo s konkrétní námitkou geologické nestability podlo~í na jeho území ani neobsahovalo relevantní srovnání variant z hlediska realizovatelnosti.<br/>[62] Odporce se ve svém vyjádYení pln ztoto~nil se závry krajského soudu, které pova~uje za zákonné, pYezkoumatelné a vcn správné. Odmítá námitku, ~e byl povinen v rámci aktualizace ZÚR provYovat i jiné varianty trasování vysokorychlostní trati ne~ ty, které pYedlo~ilo Ministerstvo dopravy a oprávnný investor (Správa ~eleznic). Obsahem návrhu investora byl do ur ité míry vázán, neml zákonnou oporu ani odborné podklady pro iniciativní rozaiYování variant a st~ovatel navíc v zákonné lhot ani ~ádnou konkrétní alternativní trasu nenavrhl; jak plyne z rozsudku Nejvyaaího správního soudu, . j. 8 Aos 2/2013  85, pozdji zpracovanou studii spole nosti PRO CEDOP s. r. o. nebyl povinen zohlednit. <br/><br/>[63] K otázce územní rezervy VRT odporce uvádí, ~e usnesení zastupitelstva mu neulo~ilo provést její plnohodnotné variantní provYení. S ohledem na obecnost a nerozpracovanost varianty v územní rezerv nebylo mo~né provést rovnocenné srovnání s konkrétními variantami koridoru. PYesto bylo provedeno základní porovnání vlivo na udr~itelný rozvoj území, z nho~ vyplynuly i potenciáln mén pYíznivé dopady (napYíklad na ZPF a lokalitu Natura 2000  EVL KateYina). V odovodnní aktualizace ZÚR i v SEA je proto opakovan uvedeno, ~e koridor územní rezervy  nepYedstavuje plnohodnotnou variantu Yeaení . Ustanovení § 23b odst. 3 stavebního zákona se podle odporce neuplatní, neboe nedocházelo k tzv.  pYeklopení územní rezervy do návrhového koridoru. Odporce dále zdorazHuje, ~e územní rezerva nezakládá jistotu budoucí realizace zámru v daném míst. Koncepce rychlých spojení se v mezidobí zmnila (mj. s ohledem na napojení Ústí nad Labem) a výbru výsledných tYí variant pYedcházelo provYení airaího okruhu tras, v etn povodní rezervy, o jeho~ závrech byl st~ovatel informován.<br/><br/>[64] Odporce dále odmítá tvrzení st~ovatele o zásahu do jeho práva na samosprávu. Nesouhlasí s tvrzením, ~e krajský soud námitky st~ovatele dezinterpretoval; zmínka o pasivit st~ovatele se podle nj vztahovala pouze k posouzení otázky, zda vnikla povinnost poYizovatele zpracovat variantní Yeaení. S odkazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 8 As 125/2015  75 zdorazHuje, ~e poYizovatel nemá obecnou povinnost navrhovat zámr ve variantách, nevyplyneli taková povinnost z po~adavku dot eného orgánu i z konkrétních námitek; taková situace vaak podle odporce v projednávané vci nenastala. Skute nost, ~e Správa ~eleznic ji~ paraleln pYipravovala podrobnjaí projektovou dokumentaci, nemní zákonné limity obsahu ZÚR. Ty podle § 36 odst. 3 stavebního zákona nesmí Yeait podrobnosti nále~ející a~ do navazujících Yízení. Aktualizace proto podle odporce pouze vymezila koridor v promnlivé aíYi (100  1 200 m), nikoli konkrétní technické Yeaení tunelu i staveniat. Konkrétní zmírHující i kompenza ní opatYení mají být Yeaena a~ v dalaích stupních pYípravy a povolování zámru. Odporce rovn~ souhlasí se závrem krajského soudu, ~e návrh na zruaení opatYení obecné povahy nebylo mo~né dodate n rozaiYovat. Sou asn uvádí, ~e v dob poYizování aktualizace ZÚR neexistoval institut ÚRP, a vymezení koridoru na úrovni ZÚR proto pova~uje za legitimní.<br/>[65] K poslednímu okruhu kasa ních námitek odporce uvádí, ~e tvrzené dopady budování portálu Kruanohorského tunelu a samotné vysokorychlostní trati, jako~ i jejich provozu na území msta Chlumec, nemohou být posuzovány v rámci aktualizace, nýbr~ a~ v navazujících Yízeních o povolení konkrétního zámru. V této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, . j. 1 Ao 7/2011  526, dle kterého nelze vymezení koridoru v územn plánovací dokumentaci ztoto~Hovat s umístním stavby. Samotné vymezení koridoru proto nepYedstavuje bezprostYední zásah do imisních i hlukových limito, neboe konkrétní podoba a realizace zámru podléhá dalaím stupHom Yízení, v etn procesu EIA. Posouzení v rámci aktualizace ZÚR proto probíhalo na koncep ní úrovni a v odpovídající podrobnosti. V této fázi podle odporce nelze hodnotit konkrétní technické Yeaení, pYesné umístní stavby ani její detailní hlukové i imisní dopady na území jednotlivých obcí. Stejn tak i po~adavek na provedení konkrétního geologického prozkumu je podle odporce tYeba uplatnit a~ v Yízení o povolení zámru. Pro ú ely ZÚR posta ují územn analytické podklady. V rámci SEA byly potenciální vlivy na horninové prostYedí posouzeny a bylo doporu eno provedení geologického a hydrogeologického prozkumu v navazující projektové pYíprav. Hodnocení vlivo bylo provedeno pro celý koridor v mYítku ZÚR (1:100 000), které neumo~Huje detailní zohlednní specifik území jednotlivých obcí.<br/>[66] Odporce proto navrhl, aby kasa ní stí~nost byla zamítnuta.<br/>[67] Osoba zú astnná na Yízení I (dále jen  Správa ~eleznic ) ve svém vyjádYení uvedla, ~e pova~uje kasa ní námitky za nedovodné. Ztoto~Huje se se závry krajského soudu, podle nich~ byla napadená aktualizace ZÚR pYijata v souladu s právními pYedpisy i PÚR, která odporci ukládala vymezit koridor VRT na základ variant vybraných Ministerstvem dopravy. Jiné varianty proto nemohly být zohlednny a jejich neposouzení nemá vliv na zákonnost napadené aktualizace. Upuatní od územní rezervy nebylo podmínno zvláatním posouzením dle § 23b odst. 3 stavebního zákona a nezasáhlo do legitimního o ekávání st~ovatele, neboe nedoalo k tzv.  pYeklopení územní rezervy do vymezení pYísluaného koridoru. Námitky st~ovatele byly projednány a vypoYádány. Výhrady týkající se konkrétního umístní portálu Kruanohorského tunelu, geologických pomro nebo hlukových a jiných dopado podle Správy ~eleznic smYují do navazujících Yízení (zejména do procesu EIA a Yízení o povolení zámru), neboe ZÚR nemohou Yeait podrobnosti nále~ející územnímu plánu i povolovacím rozhodnutím. V této fázi proto posta uje koncep ní posouzení a stanovení úkolo pro dalaí stupn pYípravy stavby.<br/>[68] Osoba zú astnná na Yízení II se ke kasa ní stí~nosti nevyjádYila.<br/>[69] V replice st~ovatel vyjádYil nesouhlas s vyjádYením odporce a Správy ~eleznic, ani~ by uvedl nová tvrzení nad rámec tch, která ji~ uplatnil ve své kasa ní stí~nosti. <br/>[70] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a dovodo v ní uvedených (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). Ve vci rozhodl bez naYízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2 s. Y. s. <br/>[71] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[72] Vzhledem k provázanosti jednotlivých kasa ních námitek se Nejvyaaí správní soud zabýval námitkami v poYadí, v nm~ byly st~ovatelem uplatnny v kasa ní stí~nosti. Nezvolil proto obvyklou strukturu pYezkumu, kdy se nejprve samostatn posuzuje pYezkoumatelnost napadeného rozsudku a teprve následn jeho vcná správnost. V projednávané vci by takový postup nebyl pYehledný, neboe st~ovatel námitky nepYezkoumatelnosti, nesrozumitelnosti a vnitYní rozpornosti rozsudku krajského soudu neuplatnil souhrnn, ale vznesl je prob~n v rámci jednotlivých kasa ních námitek a v~dy je spojoval s konkrétními výhradami vo i díl ím závrom krajského soudu. Nejvyaaí správní soud proto pova~oval za vhodnjaí zabývat se tmito výhradami v~dy v rámci posouzení pYísluané kasa ní námitky, s ní~ byly obsahov propojeny.<br/>[73] Fakt, ~e v pYípad dovodnosti námitky nepYezkoumatelnosti napadeného rozsudku [§ 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s.] by zpravidla nebylo mo~né pYistoupit k vcnému pYezkumu dalaích kasa ních námitek, uvedenému postupu nebrání. Pokud jde o vymezení pojmu nepYezkoumatelnosti, z konstantní judikatury Ústavního soudu a Nejvyaaího správního soudu vyplývá, ~e máli být soudní rozhodnutí pYezkoumatelné, musí z nj být patrné, jaký skutkový stav vzal soud za rozhodný, jakým zposobem postupoval pYi posuzování rozhodných skute ností, pro  pova~uje právní závry ú astníko Yízení za (ne)správné a z jakých dovodo pova~uje argumentaci ú astníko Yízení za (ne)dovodnou (viz napYíklad nálezy Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1996, sp. zn. III. ÚS 84/94, ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 94/97 a ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 741/06, a rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Azs 47/2003  130, ze dne 29. 7. 2004, . j. 4 As 5/2003  52, ze dne 1. 6. 2005, . j. 2 Azs 391/2004  62, a ze dne 21. 8. 2008, . j. 7 As 28/2008  75). Touto optikou Nejvyaaí správní soud posuzoval dovodnost výtek nepYezkoumatelnosti prob~n pYi hodnocení jednotlivých kasa ních námitek, k nim~ se vztahovaly.<br/>[74] Nejvyaaí správní soud se zaprvé zabýval námitkami smYujícími proti posouzení variant vedení trasy. St~ovatel namítal, ~e krajský soud nesprávn vylou il mo~nost posouzení dalaích alternativních variant vedení koridoru navr~ených jinými subjekty. Této námitce Nejvyaaí správní soud nepYisvd il.<br/>[75] Podle st~ovatele krajský soud (nesprávn) konstatoval, ~e v rámci procesu pYijímání ZÚR je vylou eno posouzení jiných variant vedení trasy ne~ tch, které vybralo Ministerstvo dopravy. Takový závr vaak z napadeného rozsudku nevyplývá. Krajský soud se uvedenou otázkou zabýval v odst. 146 a násl. odovodnní svého rozsudku, pYi em~ konstatoval, ~e st~ovatel ve lhot 7 dno od veYejného projednání sice uplatnil námitky, avaak jako alternativu ozna il toliko vedení trasy v koridoru dYíve vymezené územní rezervy, která ji~ byla v procesu poYizování provYena. Jinou konkrétní variantu vedení trasy st~ovatel nenavrhl. Nejvyaaí správní soud ovYil, ~e v námitkách ze dne 30. 1. 2023 (srov. ást rozhodnutí o námitkách na str. 381 a násl.) není obsa~en návrh jiné konkrétní trasy. Není proto zYejmé, jakými dalaími variantami se ml odporce zabývat. Obecná výtka nedostate ného posouzení alternativních variant bez jejich konkretizace nemo~e sama o sob zalo~it nezákonnost postupu odporce.<br/>[76] Nejvyaaí správní soud nadto podotýká, ~e pYípadná existence jiné varianty by nanejvýa mohla vést k závru, ~e je v jejím svtle tYeba znovu zvá~it vhodnost navr~ených Yeaení, pYípadn návrh pYedlo~ený oprávnným investorem zamítnout nebo vrátit k dopracování. Neznamenala by vaak, ~e by mla být schválena varianta preferovaná st~ovatelem. V projednávané vci vaak st~ovatel ~ádnou konkrétní alternativní trasu ve lhot pro podání námitek neuplatnil, tak~e odporce neml k dispozici jiný návrh vedení koridoru ne~ varianty pYedlo~ené Správou ~eleznic.<br/>[77] Dále je vhodné zdoraznit, ~e aktualizace ZÚR byla poYizována na základ návrhu podaného Správou ~eleznic jako oprávnným investorem podle § 42a odst. 2 stavebního zákona. Nealo tedy o aktualizaci z vlastního podntu odporce, nýbr~ o postup iniciovaný konkrétním návrhem, jeho~ pYedmt vymezoval rámec poYizování. Odporce nebyl povinen z vlastní iniciativy vyhledávat a provYovat dalaí mo~né varianty vedení koridoru nad rámec podaného návrhu. Pokud by dospl k závru, ~e navr~ená varianta není pYijatelná, mohl by návrh zamítnout nebo jej vrátit poYizovateli k dopracování; nelze z toho vaak dovozovat jeho povinnost vytváYet i vyhledávat alternativní Yeaení a tato Yeaení s navr~enou variantou konfrontovat.<br/>[78] Ze správního spisu plyne, ~e v návrhu aktualizace ZÚR byly provYeny tYi varianty vedení koridoru (}D1A, }D1B a }D1C). Dále byla posouzena i varianta vedení v koridoru dYíve vymezené územní rezervy, nikoli vaak jako rovnocenná dalaí varianta návrhu, nýbr~ za ú elem vyhodnocení, pro  nebyla Správou ~eleznic navr~ena a pro  byla ozna ena jako nevyhovující. Jiná konkrétní varianta v zákonem stanoveném procesu uplatnna nebyla. Nejvyaaí správní soud ji~ dYíve judikoval, ~e nelze po poYizovateli po~adovat, aby na základ obecn formulovaných výhrad bez konkretizace alternativního Yeaení sám zahajoval proces vyhledávání nové varianty vedení koridoru, zvláat pokud zvolená varianta obstála v procesu SEA (srov. rozsudek . j. 8 Aos 2/2013  85). <br/>[79] Nejvyaaí správní soud proto shrnuje, ~e z odovodnní napadeného rozsudku nelze dovodit, ~e by krajský soud vylou il mo~nost navrhování alternativních tras jinými subjekty. Krajský soud pouze konstatoval, ~e ~ádná jiná konkrétní varianta, vyjma ji~ provYené územní rezervy, nebyla v zákonem stanoveném procesu uplatnna. Odporce tak neml povinnost ani mo~nost zabývat se jinými variantami, ne~ tmi, které byly v rámci návrhu pYedlo~eny. Stejn tak nelze z napadeného rozsudku dovodit, ~e by Ministerstvo dopravy bylo jediným subjektem oprávnným navrhovat varianty trasování; takový závr krajský soud nevyslovil. <br/>[80] Dále se Nejvyaaí správní soud zabýval námitkou, zda vypuatní územní rezervy podléhalo posouzení dle § 23b odst. 3 stavebního zákona. Uvedené ustanovení stanoví, ~e se územní rezerva pYi jejím vymezení neposuzuje z hlediska vlivo na udr~itelný rozvoj území, na ~ivotní prostYedí, ani na pYedmt ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo pta í oblasti; uvedené vlivy se posuzují následn pYi aktualizaci nebo zmn územn plánovací dokumentace, která má umo~nit stanovené vyu~ití.<br/>[81] Z jazykového i systematického výkladu citovaného ustanovení plyne, ~e plnohodnotné posouzení podle § 23b odst. 3 stavebního zákona pYichází v úvahu tehdy, máli dojít k tzv.  pYeklopení územní rezervy do návrhového koridoru se shodným funk ním ur ením (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 10. 2024, . j. 2 As 294/2023  36 odst. [26]). V projednávané vci vaak k takové situaci nedoalo. Územní rezerva byla sice povodn vymezena pro vedení ~elezni ního koridoru, avaak aktualizací ZÚR byl koridor vymezen v odliané trase a územní rezerva byla z územn plánovací dokumentace vypuatna. Nedoalo tedy k  pYeklopení rezervy do návrhového Yeaení, nýbr~ o její opuatní. Za této situace nebylo na míst aplikovat § 23b odst. 3 stavebního zákona, jak po~aduje st~ovatel. <br/>[82] Smyslem uvedeného ustanovení je zajistit, aby k podrobnému posouzení vlivo docházelo a~ v okam~iku, kdy je postaveno najisto, ~e povodn pouze provYované vyu~ití území bude skute n realizováno prostYednictvím návrhového Yeaení. K takovému  pYeklopení mo~e dojít a~ s asovým odstupem, pYi em~ zákonodárce zjevn vycházel z potYeby, aby posouzení vycházelo z aktuálních podklado a reflektovalo sou asný stav území i aktuální po~adavky, nikoli stav v dob, kdy doalo k vymezení územní rezervy. Výklad st~ovatele, podle nho~ se § 23b odst. 3 stavebního zákona uplatní i pYi pouhém vypuatní územní rezervy bez realizace jejího povodn zamýaleného vyu~ití, proto neodpovídá textu ani ú elu zákona.<br/>[83] St~ovatel dále namítal, ~e opuatní varianty územní rezervy významn zasáhlo do legitimního o ekávání dot ených obcí, a proto mlo být podrobeno plnohodnotnému posouzení. Ani této námitce Nejvyaaí správní soud nepYisvd il. Územní rezerva je institutem do asné povahy, jeho~ ú elem je provYit mo~nost budoucího vyu~ití ur itého území, nikoli takové vyu~ití pYedjímat. Nejvyaaí správní soud ji~ judikoval, ~e z vymezení územní rezervy nelze dovozovat závazné funk ní ur ení dot eného území; vyzna ení ú elu výhledu samo o sob nezakládá právo na jeho realizaci (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 8. 2016, . j. 2 As 39/2016  51). V rozsudku ze dne 15. 11. 2018, . j. 1 As 161/2018  44, pak Nejvyaaí správní soud uzavYel, ~e  [t]akové o ekávání [myaleno legitimní o ekávání  pozn. NSS] vaak nezakládá právo, aby se tak stalo. Budeli územní rezerva z legitimního dovodu vyu~ita jiným ne~ povodn plánovaným zposobem, nezakládá to nutn bez dalaího zásah do vlastnického práva vlastníka pozemku . Krajský soud vycházel z této ustálené judikatury a jeho závrom nelze ni eho vytknout.<br/>[84] Nejvyaaí správní soud rovn~ neshledal dovodnou námitku smYující proti hodnocení usnesení zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne 28. 2. 2022, . 018/13Z/2022, krajským soudem. Krajský soud v odst. 107 odovodnní napadeného rozsudku neozna il za spekulativní samotné tvrzení, ~e zastupitelstvo po~adovalo provYení územní rezervy, nýbr~ úvahu st~ovatele, ~e takový po~adavek byl veden povinností vyplývající z § 23b stavebního zákona. Z obsahu uvedeného usnesení takový závr neplyne. Odporce stanovil úkol provYit územní rezervu za ú elem získání dostate ných podklado pro vyhodnocení, zda by vedení koridoru v trase rezervy mlo lepaí i horaí výsledky z hlediska vlivo na udr~itelný rozvoj území ne~ 3 varianty pYedlo~ené Správou ~eleznic. Nealo tedy o plnní zákonné povinnosti podle § 23b odst. 3 stavebního zákona, nýbr~ o zajiatní podklado pro informované rozhodnutí. St~ovatel v tomto ohledu závry krajského soudu dezinterpretoval. <br/>[85] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval námitkou, podle ní~ krajský soud nesprávn aproboval postup odporce, který ml na úrovni ZÚR pYevzít Yeaení v podrobnosti blí~ící se faktickému umístní stavby, a koli PÚR konkrétní trasování koridoro VRT nestanoví. Podle st~ovatele vymezení koridoru v úzkém pruhu mezi dvma zastavnými územími fakticky vylu uje alternativní trasování a odporuje názorom vysloveným v rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 9 Ao 3/2009  59.<br/>[86] Ani tato námitka není dovodná. Z odovodnní napadeného rozsudku neplyne, ~e by krajský soud aproboval pYevzetí  faktické realizace zámru na úroveH ZÚR. Krajský soud správn vyael z toho, ~e PÚR vymezuje koncep ní rámec zámru republikového významu, nikoli jeho pYesnou trasu. Úkolem ZÚR (jako nástroje územního plánování ni~aí úrovn) je tento rámec zpYesnit a promítnout jej do území kraje (§ 36 odst. 1 stavebního zákona). Takové zpYesnní odpovídá funkci ZÚR a samo o sob nepYedstavuje nepYípustné pYenesení podrobnosti vyhrazené navazujícím Yízením. Rozsudek . j. 9 Ao 3/2009  59 sice zdorazHuje, ~e ZÚR mají pYebírat koncep ní zámr, nikoli faktické umístní stavby, nelze z toho vaak dovozovat, ~e koridor musí být vymezen toliko obecn i bez vazby na konkrétní územní podmínky. ZÚR musí být dostate n ur ité, aby plnily svou koordina ní a regula ní funkci. Vymezení koridoru jako prostorov vymezeného pásu, v jeho~ rámci bude poloha budoucí stavby konkretizována v navazujících stupních dokumentace, nepYedstavuje samo o sob její umístní, ale jen jeho limity. <br/>[87] V projednávané vci byl koridor vymezen jako územní pruh promnlivé aíYe. Skute nost, ~e v ur itém úseku probíhá mezi dvma zastavnými územími, sama o sob neznamená nepYípustnou konkretizaci zámru. Omezení prostoru pro alternativní vedení mo~e být práv dosledkem konkrétních územních pomro a po~adavku minimalizace zásaho do jiných chránných hodnot. Ze správního spisu pYitom plyne, ~e pYed pYijetím výsledné varianty byly provYeny tYi varianty vedení koridoru a rovn~ mo~nost vyu~ití trasy dYíve vymezené územní rezervy. Nealo tedy o bezvýhradné pYevzetí jediného, pYedem fixovaného Yeaení.<br/>[88] Tomu odpovídá i odovodnní krajského soudu, který v odst. 169 konstatoval, ~e aktualizace ZÚR vymezuje koridor o promnlivé aíYce 100 m a~ 1 200 m, nikoli konkrétní stavbu VRT, její~ pYedpokládaná aíYka má init maximáln 40 m v etn svaho náspo (viz str. 134 textové ásti odovodnní aktualizace ZÚR). I v míst namítaného zú~ení koridoru mezi Chlumcem a Stradovem iní vzdálenost mezi okrajovými bytovými domy v Chlumci a rodinnými domy ve Stradov 300 m (co~ navrhovatel nerozporuje). Krajský soud z tchto údajo správn dovodil, ~e trae mo~e být vedena tak, aby odstup od okrajo obydlených ástí pYesahoval 100 m. <br/>[89] Z uvedeného plyne, ~e ZÚR nestanovily ani v tomto míst konkrétní trasu ~elezni ní trati; její pYesné umístní bude pYedmtem navazujících Yízení. Pokud st~ovatel spatYuje nezákonnost v tom, ~e koridor nebyl vymezen ve více rovnocenných variantách, nelze mu pYisvd it. ZÚR standardn vymezují jeden výsledný koridor na základ pYedchozího variantního provYení; paralelní vymezení více rovnocenných tras není pravidlem, zejména jdeli o zámr nadregionálního i mezinárodního významu.<br/>[90] Nejvyaaí správní soud proto neshledal, ~e by vymezení koridoru }D1 v aktualizaci ZÚR pYekro ilo meze pYípustné podrobnosti nebo bylo v rozporu s citovanou judikaturou. Krajský soud nepochybil, uzavYelli, ~e odporce postupoval v mezích zákonného zmocnní a ~e vymezení koridoru pYedstavuje stanovení prostorového rámce pro budoucí realizaci zámru, nikoli jeho faktické umístní.<br/>[91] Námitka, ~e nebyly reáln posouzeny jiné varianty trasování, obsahov splývá s námitkami ji~ vypoYádanými výae. Jak bylo uvedeno, odporce vycházel z návrhu oprávnného investora zahrnujícího více variant, které byly v procesu poYizování aktualizace provYeny. Dalaí konkrétní alternativy nebyly v zákonem stanoveném postupu uplatnny. Ani z tohoto hlediska proto napadený rozsudek není nezákonný.<br/>[92] Nejvyaaí správní soud proto neshledal námitky uvedené v prvním okruhu kasa ní stí~nosti dovodnými. <br/>[93] V rámci druhého okruhu kasa ních námitek st~ovatel namítal, ~e mu krajský soud nesprávn pYi etl pasivitu v procesu poYizování aktualizace, a koli dne 30. 1. 2023 uplatnil proti návrhu námitky. Ani tato námitka není dovodná. St~ovatel v této souvislosti odkázal na odst. 102 a~ 105 odovodnní napadeného rozsudku, v nich~ krajský soud formuloval obecná východiska pro posouzení proporcionality aktualizace, nikoli vaak závr o jeho procesní pasivit. Z napadeného rozsudku nevyplývá, ~e by krajský soud st~ovateli vytýkal ne innost. Naopak opakovan konstatoval (srov. odst. 11, 48, 146 a 190 odovodnní), ~e st~ovatel v zákonné lhot uplatnil námitky, v nich~ navrhoval vedení koridoru v trase územní rezervy. Uvedlli krajský soud, ~e st~ovatel nenavrhl jinou konkrétní alternativní trasu, nejde o hodnocení jeho  procesní pasivity , nýbr~ pouze o popis obsahu jím uplatnných námitek.<br/>[94] St~ovatel dále namítal nesprávné posouzení koncentrace Yízení, neboe krajský soud se podle jeho názoru odmítl zabývat argumentací (uplatnné a~ v replice  viz ní~e), ~e ~elezni ní koridor ml být vymezen na úrovni ÚRP, nikoli ZÚR. Nejvyaaí správní soud pYipomíná, ~e podle § 101b odst. 1 s. Y. s. lze návrh na zruaení opatYení obecné povahy podat do jednoho roku ode dne jeho ú innosti; zmeakání této lhoty nelze prominout. Podle § 101b odst. 2 vty druhé s. Y. s. nelze bezvadný návrh po uplynutí této lhoty rozaiYovat o dalaí návrhové body ani o dalaí napadené ásti opatYení obecné povahy.<br/>[95] Ú elem této úpravy je ochrana právní jistoty odporce i dalaích adresáto opatYení obecné povahy a zachování stability právních pomro. Nejvyaaí správní soud opakovan judikoval, ~e dodate né uplatnní nových návrhových bodo po uplynutí lhoty stanovené v § 101b odst. 1 s. Y. s. je nepYípustné (srov. napYíklad rozsudek ze dne 8. 11. 2024, . j. 5 As 200/2023  51). RozaíYení argumentace k ji~ Yádn uplatnnému návrhovému bodu je sice pYípustné, nelze vaak pYipustit, aby byl obecn formulovaný návrhový bod dodate n naplHován zcela novým obsahem, který pYedstavuje nový pYezkumný okruh. Takový postup by popíral zásadu koncentrace Yízení (srov. napYíklad rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 9. 2008, . j. 8 Afs 91/2007  407, a ze dne 26. 8. 2013, . j. 8 As 70/2011  239, . 2929/2013 Sb. NSS).<br/>[96] V projednávané vci st~ovatel v návrhu na zruaení aktualizace ZÚR nenamítal, ~e by ~elezni ní koridor ml být (v kontextu nové právní úpravy) vymezen na úrovni ÚRP namísto ZÚR. Tuto argumentaci uplatnil poprvé a~ v replice ze dne 27. 1. 2025, zatímco návrh podal dne 6. 11. 2024. Vzhledem k tomu, ~e evidentn nejde jen o rozhojnní Yádn a v as uplatnné argumentace v návrhu, ale o formulaci nového právního dovodu tvrzené nezákonnosti napadeného opatYení obecné povahy, krajský soud správn uzavYel, ~e jde o nepYípustn nov uplatnný návrhový bod ve smyslu § 101b odst. 2 s. Y. s.<br/>[97] Krajský soud se touto námitkou nad rámec nezbytného odovodnní zabýval alespoH obiter dictum. PYipomnl, ~e institut ÚRP byl do stavebního zákona zaveden novelou . 403/2020 Sb. s ú inností od 1. 1. 2021 (§ 35a a násl. stavebního zákona), pYi em~ právní úprava po ítala s vydáním prvního ÚRP. Podle pYechodného ustanovení l. XXV bodu 1 zákona . 403/2020 Sb. mlo Ministerstvo pro místní rozvoj pYevzít do prvního ÚRP bez vcné zmny pouze ty zámry dopravní a technické infrastruktury, které byly ji~ vymezeny v ZÚR, byly sou asn obsa~eny v PÚR, pYedstavovaly veYejn prospané stavby nebo opatYení a uplynula u nich lhota pro soudní pYezkum. Obdobnou úpravu obsahuje i § 319 nového stavebního zákona. Za této právní situace nemohl první ÚRP obsahovat koridor }D1 na území Ústeckého kraje, neboe nebyla splnna podmínka jeho pYedchozího vymezení v ZÚR s uplynutím lhoty pro soudní pYezkum. Ze stavebního zákona ani z nové právní úpravy nevyplývala povinnost vymezit koridor dopravní infrastruktury na úrovni ÚRP pYed jeho promítnutím do ZÚR. <br/>[98] S uvedenými závry krajského soudu se kasa ní soud ztoto~Huje. Pro posouzení vci není rozhodné, kdy probhlo veYejné projednání návrhu ZÚR, nýbr~ zda byly splnny vaechny zákonné podmínky pro pYevzetí zámru do prvního ÚRP. Podmínka uplynutí lhoty pro soudní pYezkum aktualizace ZÚR splnna nebyla, neboe první ÚRP byl vydán a~ ve druhém pololetí roku 2024, tedy po schválení zmny ZÚR (dne 24. 6. 2024), ani~ by do té doby uplynula lhota pro její soudní pYezkum.<br/>[99] Argumentace st~ovatele, podle ní~ pYechodné ustanovení na koridor VRT nedopadalo, není podlo~ena konkrétním výkladem zákona. St~ovatel pouze obecn tvrdil, ~e pYechodná ustanovení dopadají pouze na  vymezené zámry , ani~ by specifikoval, o jaké zámry se má jednat a jak mly být vymezeny. Nejvyaaí správní soud proto uzavírá, ~e tato námitka byla v Yízení pYed krajským soudem nejen procesn nepYípustná, ale (mlali by být pYedmtem meritorních úvah soudu) i vcn nedovodná.<br/>[100] St~ovatel dále namítal, ~e v ~alobním návrhu specifikoval konkrétní zákonná ustanovení, která mla být pYijetím aktualizace ZÚR poruaena, a nesouhlasil tak se závrem krajského soudu (odst. 154 odovodnní napadeného rozsudku), ~e neuvedl, jaká konkrétní ustanovení zákona byla poruaena pYesným vymezením polohy Kruanohorského tunelu. Nejvyaaí správní soud se závrem krajského soudu souhlasí. St~ovatel vskutku neozna il ~ádné konkrétní ustanovení právního pYedpisu, které by výslovn vylu ovalo, aby ZÚR stanovily relativn pYesnjaí vymezení polohy konkrétního zámru v rámci koridoru. Jeho argumentace zostala v obecné rovin tvrzené nezákonnosti, ani~ by byla podlo~ena konkrétní právní normou, její~ poruaení by bylo mo~né pYezkoumat. Nelze pYitom pYehlédnout, ~e se jedná o liniovou stavbu, její~ umístní je z povahy vci determinováno geologickými a technickými podmínkami, co~ pYirozen omezuje rozsah mo~ných alternativ. <br/>[101] Pokud jde o námitku, ~e trasa koridoru na území st~ovatele je invariantní, Nejvyaaí správní soud odkazuje na své závry uvedené výae v rámci posouzení námitek prvního okruhu. Skute nost, ~e je v ZÚR vymezena jedna výsledná trasa koridoru, neznamená sama o sob invariantní Yeaení ve smyslu absence dalaí konkretizace. ZÚR b~n vymezují jeden koridor, v jeho~ rámci je následn zámr upYesHován (tj. jsou zva~ovány rozné varianty jeho konkrétního umístní v mezích koridoru) v navazujících stupních územního plánování a v územním Yízení. Koridor je v projednávané vci vymezen v promnlivé aíYi, která v nkterých úsecích dosahuje a~ 1 200 m, pYi em~ samotná stavba má mít podle tvrzení odporce aíYku maximáln 40 m v etn svaho náspo. Nejde tedy o pYesné umístní stavby v rozsahu odpovídajícím ~ádosti o vydání územního rozhodnutí. Nejvyaaí správní soud proto neshledal, ~e by vymezením koridoru doalo k poruaení § 36 odst. 1 stavebního zákona. <br/>[102] St~ovatel dále namítal, ~e krajský soud po nm nepYípustn po~adoval pYedlo~ení návrhu alternativních tras v krátké lhot pro podání námitek, ím~ by byl de facto nahrazován postup odporce, který ml sám povinnost alternativní trasy vyhodnotit. Nejvyaaí správní soud s tímto náhledem nesouhlasí. Lhota 7 dno je zákonnou lhotou stanovenou v § 39 odst. 2 stavebního zákona. Sou asn platí (jak ji~ bylo uvedeno výae), ~e odporce nebyl povinen ani oprávnn sám vyhledávat nové alternativní trasy vedení koridoru, neboe alo o aktualizaci ZÚR na základ podané ~ádosti. St~ovatel pYitom nepoukázal na jinou konkrétní alternativní trasu ne~ na trasu vedenou v územní rezerv. <br/>[103] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval námitkou tvrzeného zásahu do práva st~ovatele na samosprávu ve svtle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 178/15, na který odkázal krajský soud. Podle názoru Ústavního soudu mo~e být právo obce na samosprávu dot eno tehdy, pokud kraj (i) reguluje území do podrobnosti nále~ející obci, anebo (ii) pokud regulace znemo~Huje smysluplné plánování podstatné ásti území obce na úrovni územního plánu. Ani jedna z tchto situací vaak v projednávané vci nenastala.<br/>[104] K první podmínce Nejvyaaí správní soud znovu uvádí, ~e vymezení koridoru VRT nepYedstavuje regulaci takové míry podrobnosti, která by svým obsahem nahrazovala územní plán i navazující rozhodnutí (§ 36 odst. 3 stavebního zákona). Jak ji~ bylo uvedeno výae, koridor je vymezen v aíYi umo~Hující následné zpYesnní konkrétního umístní stavby i stanovení podrobnjaích podmínek její realizace. Úkoly stanovené v l. 69b napadené aktualizace (ochrana obytné zástavby, vedení tunelu, umístní portálo, za lenní do krajiny apod.) mají koncep ní charakter a pYedpokládají dalaí konkretizaci v navazujících stupních územního plánování a v následných Yízeních. St~ovatel tvrdí, ~e mu vymezení koridoru znemo~Huje tyto úkoly naplnit a ~e je takový postup v rozporu s § 36 odst. 1 stavebního zákona, avaak neuvádí, v em konkrétn má být jeho plánovací pravomoc fakticky paralyzována. Námitka tak zostává v obecné rovin polemiky se samotným vymezením koridoru, ani~ by byla podlo~ena konkrétními tvrzeními o nemo~nosti regulace ur ité ásti území. Za této situace Nejvyaaí správní soud, stejn jako krajský soud, neshledal, ~e by kraj (odporce) reguloval území do podrobnosti nále~ející obci.<br/>[105] Ani druhá podmínka formulovaná Ústavním soudem naplnna nebyla. Krajský soud nepochybil, pokud pYi posouzení intenzity zásahu zohlednil rozsah koridoru na území st~ovatele, a to i ve vztahu k celkové rozloze obce. Hodnocení, zda se regulace dotýká  podstatné ásti území , musí vycházet z objektivního rozsahu omezení plynoucího z napadené územn plánovací dokumentace, nikoli z pYedpokládaných budoucích stavebních zásaho i z hypotetických negativních vlivo provozu stavby, které navíc st~ovatel nijak nekonkretizoval. Argumentace poukazující na rozsah budoucího staveniat nebo na mo~né environmentální dopady smYuje primárn do roviny budoucí realizace zámru a navazujících Yízení, nikoli do samotného vymezení koridoru v ZÚR. Tyto skute nosti proto samy o sob nemohou zalo~it závr, ~e je regulací znemo~nno smysluplné plánování podstatné ásti území obce.<br/><br/>[106] Pokud st~ovatel dále namítá, ~e odporce nevyhodnotil jiné reáln mo~né varianty trasování, Nejvyaaí správní soud setrvává na svých výae uvedených závrech. St~ovatel neozna il konkrétní alternativní Yeaení, které by mlo být opomenuto, tím spíae pak neuvedl, v em by jeho posouzení mohlo vést k odlianému výsledku. Obecná polemika o existenci jiných variant bez jejich konkretizace nemo~e zpochybnit zákonnost napadené aktualizace ani zalo~it reálný zásah do práva na samosprávu. <br/><br/>[107] Nejvyaaí správní soud proto neshledal, ~e by napadená aktualizace zasahovala do pravomocí st~ovatele v rozporu s l. 100 odst. 1 a l. 101 odst. 4 Ústavy. Krajský soud posoudil otázku zásahu do práva na samosprávu srozumiteln a v souladu s judikaturou Ústavního soudu a jeho právním závrom není co vytknout.<br/><br/>[108] Nejvyaaí správní soud dále konstatuje, ~e krajský soud v odst. 165 odovodnní napadeného rozsudku nepou~il srovnání aíYky koridoru na území st~ovatele a severn, smrem k nmeckým hranicím, jako samostatný a rozhodující dovod pro zamítnutí námitky, nýbr~ jako podporný argument dokládající, ~e promnlivá aíYka koridoru je v rámci Yeaeného území b~ným jevem, vyvolaným místními charakteristikami jednotlivých lokalit. Smyslem tohoto srovnání nebylo tvrdit úplnou faktickou shodu obou úseko, ale ilustrovat, ~e rozdílná aíYka koridoru sama o sob nevypovídá o jeho nepYimYenosti, pota~mo nezákonnosti. Pravdivé není ani tvrzení st~ovatele, ~e krajský soud porovnával aíYku koridoru na jeho území se severní ástí koridoru. Porovnána byla ást na území st~ovatele s trasou koridoru po hranice se StYedo eským krajem. Z Výkresu ploch a koridoro v etn ÚSES je zYejmé, ~e od StYekova a~ po hranice se StYedo eským krajem je aíYka koridoru skute n srovnatelná se zú~ením na území st~ovatele. Není proto zYejmé, pro  st~ovatel argumentoval severní ástí koridoru (k nmeckým hranicím). Nelze tedy souhlasit s tvrzením, ~e by byl rozsudek krajského soudu v této ásti nepYezkoumatelný, neboe jeho argumentace je logická, srozumitelná a opYená o podklady obsa~ené ve správním spisu.<br/><br/>[109] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval námitkami týkajícím se zadání veYejné zakázky na zpracování projektové dokumentace ke stavb Kruanohorského tunelu. Základní teze argumentace krajského soudu, ~e pYedmtem pYezkumu v Yízení o návrhu na zruaení opatYení obecné povahy je zákonnost napadené aktualizace, nikoliv postup pYi zadávání veYejné zakázky na projektovou dokumentaci konkrétní stavby pro navazující Yízení, je zcela správná.<br/><br/>[110] Krajský soud pYiléhav poukázal na § 36 odst. 3 stavebního zákona, podle nho~ ZÚR nesmí obsahovat podrobnosti nále~ející do územního rozhodování. Zadávací dokumentace ke zpracování projektové dokumentace konkrétní stavby, v etn upYesnní umístní portálu tunelu, pYedstavuje práv takovou podrobnost. Odporce proto nebyl povinen  a ani oprávnn  zohledHovat tuto dokumentaci jako závazný podklad pro koncep ní vymezení koridoru. Námitka st~ovatele o vnitYní rozpornosti napadeného rozsudku tedy není dovodná. Skute nost, ~e krajský soud na jedné stran uzavYel, ~e odporce nebyl oprávnn pYihlí~et k zadávací dokumentaci jako k podkladu ur ujícímu obsah ZÚR, a na stran druhé  nezávisle na obsahu této dokumentace  aproboval volbu varianty vedení trasy vycházející z podklado pYedlo~ených Ministerstvem dopravy, nepYedstavuje logický rozpor.<br/><br/>[111] Nejvyaaí správní soud neshledal dovodnou ani námitku, dle které byl st~ovatel napadeným rozsudkem postaven do pozice, v ní~ se nemo~e ú inn bránit proti postupom orgáno veYejné správy. Jak bylo ji~ uvedeno, ZÚR vymezují koridor jako území ur ené k provYení a upYesnní budoucího zámru v navazujících Yízeních. Nezakládají bezprostYedn práva a povinnosti vlastníko dot ených pozemko ve vztahu ke konkrétní stavb ani neYeaí její technické parametry, v etn protihlukových opatYení i ochrany pYed vibracemi. Krajský soud nepopYel povinnost orgáno veYejné moci chránit obyvatele pYed nepYíznivými vlivy stavby podle zvláatních právních pYedpiso, nýbr~ správn uvedl, ~e tato ochrana bude konkretizována a~ v Yízeních o umístní a povolení konkrétní stavby. Takový postup odpovídá systematice stavebního práva, které rozliauje mezi koncep ní úrovní územního plánování a individuálními povolovacími akty.<br/><br/>[112] Argument st~ovatele o paradoxní situaci, kdy by byl v navazujících Yízeních odkazován zpt na úroveH ZÚR, nerespektuje fakt, ~e soudní ochrana je rozvr~ena do více na sebe navazujících stupHo, odpovídajících jednotlivým fázím procesu pYípravy a následné realizace stavby; námitky, které mohou být v jednotlivých Yízeních uplatnny, odpovídají tmto fázím a v tomto smyslu pro n platí princip koncentrace. To samo o sob neznamená odepYení efektivní soudní ochrany. Skute nost, ~e koridor je v ur ité ásti vymezen v ur ité minimální aíYce, neznamená, ~e by ji~ na této úrovni bylo definitivn rozhodnuto o vaech parametrech budoucí stavby. Koncep ní vymezení koridoru nevylu uje posouzení konkrétních technických Yeaení, v etn pYípadných opatYení k ochran obyvatel, v následných Yízeních.<br/><br/>[113] VnitYní rozpornost napadeného rozsudku nelze spatYovat ani v tom, ~e krajský soud ozna il fázi územního plánování za koncep ní a sou asn uvedl, ~e u vybraných variant doalo k podrobnjaímu posouzení z rozných hledisek. Z odovodnní napadeného rozsudku je zYejmé, ~e soud ml na mysli posouzení odpovídající míYe podrobnosti ZÚR, nikoli úroveH detailu pYísluaející navazujícím povolovacím Yízením. Takový závr tedy není vnitYn rozporný a odpovídá povaze pYezkoumávaného opatYení obecné povahy.<br/><br/>[114] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval námitkami uvedenými v posledním okruhu kasa ní stí~nosti smYujícími proti závrom krajského soudu ohledn provYení geologických pomro v dot eném území a realizovatelnosti zámru vymezeného v napadené aktualizaci ZÚR. St~ovatel pYedevaím namítal, ~e odporce v probhu poYizování aktualizace neprovedl dostate né provYení geologických vlastností podlo~í na jeho území a ~e krajský soud tuto skute nost aproboval s odkazem na mo~nost Yeait dané otázky a~ v navazujících Yízeních. Nejvyaaí správní soud tuto námitku neshledal dovodnou.<br/><br/>[115] Ze správního spisu plyne, ~e popis Yeaeného území z hlediska geologie a nerostného bohatství je obsa~en v kapitole 3.4 dokumentace SEA (str. 66 71). V kapitole 6 SEA byly následn vyhodnoceny a popsány vlivy jednotlivých variant koridoru VRT na sesuvná a poddolovaná území, lo~iska nerostných surovin, chránná lo~isková území, dobývací prostory i prognózní zdroje nerostných surovin. Na str. 71 SEA je výslovn uvedeno, ~e konkrétní dot ení uvedených jevo a skute né dopady realizace zámru bude mo~né blí~e predikovat a~ na základ podrobnjaí projektové dokumentace, její~ sou ástí bude i geologický prozkum. Tento závr odpovídá systematice stavebního práva ve smyslu postupné konkretizace zámru v jednotlivých fázích jeho pYípravy.<br/><br/>[116] Jak správn uvedl krajský soud v odst. 184 odovodnní napadeného rozsudku, posuzovaná koncepce byla podrobena posouzení vlivo na ~ivotní prostYedí (SEA), pYi em~ byly mimo jiné posouzeny i její potenciální vlivy na horninové prostYedí, v etn sesuvných a poddolovaných území. Byl zjiatn pYímý krátkodobý negativní vliv po dobu výstavby. Jako minimaliza ní opatYení bylo pro fázi projektové pYípravy (v etn projektové EIA) doporu eno provedení geologického a hydrogeologického prozkumu, co~ ostatn odpovídá b~nému postupu pYi pYíprav dopravních staveb. Krajský soud proto uzavYel, ~e po~adavek navrhovatele na provedení podrobnjaího geologického, respektive hydrogeologického prozkumu ji~ jako podkladu pro napadenou aktualizaci nemá oporu v právních pYedpisech. Sou asn vaak konstatoval, ~e základní posouzení (hydro)geologických pomro bylo v SEA provedeno, a to v rozsahu odpovídajícím koncep ní povaze ZÚR. Odkázal pYitom zejména na kapitolu 3.4 SEA (str. 66 71), pokyny pro plánování liniových staveb v sesuvném území (str. 142 143) a projektová opatYení pro variantu }D1C (str. 219 220), jako~ i na pasá~e vnované specificky hydrogeologickým pomrom vybrané varianty }D1C (str. 184 185). Projektová opatYení byla ze SEA pYevzata do napadené aktualizace.<br/><br/>[117] Nejvyaaí správní soud pYipomíná, ~e podle ustálené judikatury musí být v rámci poYizování ZÚR posouzena alespoH základní realizovatelnost zámru, nikoli vaak jeho technická proveditelnost do vaech detailo (srov. napYíklad rozsudek ze dne 21. 6. 2012, . j. 1 Ao 7/2011  526). Úkolem této fáze je ovYit, zda zámr není zjevn nerealizovatelný, nikoli definitivn vyYeait vaechny odborné otázky, které nále~í do navazujících stupHo pYípravy stavby. Sou asn platí, ~e aby byl navrhovatel úspaný s námitkou nedostate ného posouzení kumulativních i synergických vlivo, musí uvést konkrétní argumenty, z nich~ by bylo patrno, ~e pYi jejich Yádném vyhodnocení by zámr nebyl realizovatelný (srov. odst. [33] rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 10. 2015, . j. 9 As 218/2014  77). Obecné poukazy na existenci rizik i potenciálních negativních dopado bez konkretizace jejich intenzity a bez vymezení jejich vlivu na samotnou realizovatelnost zámru neposta ují.<br/><br/>[118] V nyní posuzované vci st~ovatel sice poukazuje na existenci sesuvných a poddolovaných území a dalaích geologických rizik, avaak netvrdí ani nedokládá, ~e by tato rizika dosahovala takové intenzity, která by ji~ na úrovni ZÚR vylu ovala realizaci koridoru jako takového. Z dokumentace SEA i z napadené aktualizace naopak plyne, ~e tato rizika byla identifikována, vyhodnocena a byly stanoveny podmínky pro jejich Yeaení v navazujících stupních pYípravy.<br/><br/>[119] Pokud jde o tvrzení st~ovatele o rozporu napadeného rozsudku se závry plynoucími z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/10, není zYejmé, kam tato argumentace st~ovatele smYuje, neboe zmiHovaný nález se Yeaené otázky nijak nedotýká. Tvrdíli st~ovatel, ~e se krajský soud nevypoYádal s jeho odkazem na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2013, . j. 50 A 24/2012  64, je tYeba pYipomenout, ~e povinností soudu není výslovn reagovat na ka~dé jednotlivé tvrzení ú astníka Yízení, postavíli své závry na ucelené argumentaci, která vcn pokrývá podstatu uplatnných námitek (k tomu srov. napYíklad nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1534/08, i rozsudky tohoto soudu ze dne 23. 12. 2015. . j. 2 As 44/2013  125, a ze dne 3. 4. 2014, . j. 7 As 126/2013  19). Krajský soud se otázkou realizovatelnosti zámru zabýval v rámci aestého okruhu námitek, pYedevaím v odst. 185 a násl. odovodnní. Nelze proto souhlasit s tvrzením, ~e by byl rozsudek krajského soudu v tomto ohledu jakkoli nepYezkoumatelný.<br/><br/>[120] Lze proto uzavYít, ~e základní posouzení geologických a hydrogeologických pomro bylo provedeno v rozsahu odpovídajícím povaze koncep ního dokumentu. Po~adavek st~ovatele na detailnjaí geologický prozkum ji~ v této fázi nemá oporu v právních pYedpisech ani v ustálené judikatuYe. Kasa ní námitky jsou proto i v této ásti nedovodné.<br/><br/>[121] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval námitkou nepYezkoumatelnosti napadeného rozsudku spo ívající v tvrzení, ~e krajský soud bez dostate ného odovodnní uzavYel, ~e výstavba Kruanohorského tunelu se území st~ovatele negativn nedotkne, neboe bude probíhat pod zemí, a sou asn selektivn pYistoupil k hodnocení navr~ených dokazo. <br/><br/>[122] PYedn je tYeba uvést, ~e krajský soud nebyl povinen provést vaechny dokazy navr~ené st~ovatelem, nýbr~ pouze ty, které pova~oval za potYebné k posouzení zákonnosti napadené aktualizace. Z odst. 94 a 180 odovodnní napadeného rozsudku je zYejmé, ~e soud pova~oval lánek z odborného asopisu Tunel i videozáznam zveYejnný na platform YouTube za podklady polemizující s technickým Yeaením budoucí stavby, nikoli za dokazy zposobilé zpochybnit zákonnost samotného vymezení koridoru v ZÚR. Takový pYístup nelze ozna it za selektivní i svévolný. Krajský soud pYitom srozumiteln vysvtlil, ~e ZÚR jsou koncep ním nástrojem, který nepYedjímá konkrétní technickou podobu stavby (jejího úseku) ani definitivní zposob její realizace. Námitky smYující proti hypotetickému vedení stavby v otevYeném výkopu i proti rozsahu deponií zeminy tak opt míYí primárn do fáze projektové pYípravy a navazujících Yízení, nikoli proti samotnému vymezení koridoru.<br/><br/>[123] Pokud krajský soud provedl dokaz vizualizací z prezentace Správy ~eleznic a z ní dovodil, ~e podle aktuáln pYedpokládaného Yeaení má být výstavba na území st~ovatele vedena pod zemí, neznamená to, ~e by tím nepYípustn pYedjímal kone nou podobu stavby. Jeho úvaha smYovala k posouzení plausibility tvrzených negativních dopado v rovin, v ní~ byly st~ovatelem prezentovány. Sou asn krajský soud výslovn uvedl, ~e koridor VRT nepYedjímá konkrétní podobu stavby (jejích ástí). Mezi tmito závry není rozpor: konstatování o pYedpokládaném podzemním vedení vycházelo z podklado obsa~ených ve spise, zatímco obecné vymezení koridoru skute n neur uje definitivní technické Yeaení.<br/><br/>[124] Nejvyaaí správní soud znovu zdorazHuje, ~e pYedmtem pYezkumu v Yízení o návrhu na zruaení opatYení obecné povahy není (a z povahy vci ani nemo~e být) konkrétní technologický postup výstavby ani detailní organizace staveniat, nýbr~ zákonnost vymezení koridoru jako takového. Úvahy st~ovatele o desetileté výstavb, rozsahu deponií zeminy, zvýaené hlu nosti, vibracích i praanosti vycházejí z pYedpokladu ur itého konkrétního technického Yeaení, které vaak v této fázi nebylo závazn stanoveno. Tyto aspekty budou pYedmtem podrobného posouzení v navazujících Yízeních, zejména v rámci projektové dokumentace a procesu EIA, kde bude mo~né hodnotit konkrétní stavební postupy, rozsah zaYízení staveniat i jejich dopady na okolní území.<br/><br/>[125] Pokud st~ovatel dále tvrdí, ~e výstavba se bude dotýkat celého jeho území a zposobí mu neúnosné zatí~ení, jedná se o obecné prognózy mo~ných budoucích dopado výstavby, jejich~ intenzita a rozsah budou záviset na konkrétním technickém Yeaení a podmínkách pYípadné realizace stavby. Z tchto tvrzení proto nelze dovodit nezákonnost samotného vymezení koridoru v ZÚR.<br/><br/>[126] Nejvyaaí správní soud na základ výae uvedeného uzavírá, ~e neshledal naplnní kasa ních dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a), b) ani d) s. Y. s. Krajský soud se uplatnnými návrhovými body zabýval srozumiteln a v potYebném rozsahu, jeho právní posouzení vci je správné a vydání napadeného rozsudku nepYedcházely procesní vady, které by mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí ve vci samé.<br/>[127] Ze vaech shora uvedených dovodo je zYejmé, ~e kasa ní stí~nost není dovodná. Nejvyaaí správní soud jí proto za podmínek vyplývajících z § 110 odst. 1, in fine, s. Y. s. rozsudkem zamítl. <br/>[128] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1, vty první s. Y. s., ve spojení s § 120 s. Y. s. Právo na náhradu náklado Yízení tak má procesn úspaný ú astník, kterým je odporce. Z obsahu spisu vaak nevyplývá, ~e by mu v Yízení o kasa ní stí~nosti vznikly náklady pYesahující rámec jeho b~né úYední innosti. Jako vyaaí územn samosprávný celek disponuje odborným personálem a potYebnými finan ními zdroji nezbytnými pro vedení slo~itého soudního Yízení (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, . j. 7 Afs 11/2014  47, publ. pod . 3228/2015 Sb. NSS, odst. [29]). Nejvyaaí správní soud proto ~ádnému z ú astníko náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznal.<br/>[129] Osoby zú astnné na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti v souladu s § 60 odst. 5 s. Y. s., ve spojení s § 120 s. Y. s. <br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3 s. Y. s.).<br/> <br/><br/>V Brn dne 30. dubna 2026<br/><br/> Mgr. Radovan Havelec <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/></body> </html>