<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 Af 25/2025- 72 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 31 Af 25/2025<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuakové, v právní vci <br/>~alobkyn: A. R.<br/>bytem X <br/> zastoupena advokátem Mgr. Petrem Hájkem<br/> sídlem Michalská 4, 412 01 LitomYice<br/>proti<br/>~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství<br/>sídlem Masarykova 427/31, 602 00 <br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 17. 6. 2025, . j. 13814/25/5200-10422-709827,<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. V této vci soud posuzoval otázku, zda cenou ur enou podle zvláatního právního pYedpisu ve smyslu § 10 odst. 5 zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo ( ZDP ), má být obvyklá cena pozemko, nebo zjiatná cena pozemko.<br/>2. }alobkyn na základ darovací smlouvy ze dne 16. 12. 2021 nabyla pozemky v k. ú. T. Jednalo se o pYevod mezi pYíbuznými osobami v Yad pYímé, pYíjem byl proto podle § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1. ZDP osvobozen od dan z pYíjmo. Následn ~alobkyn kupními smlouvami ze dne 23. 12. 2021 a ze dne 21. 4. 2022 své vlastnické právo k pozemkom v k. ú. T. pYevedla na spole nost RED Development a.s. za celkovou kupní cenu 30 000 000 K .<br/>3. V daHovém pYiznání k dani z pYíjmu fyzických osob za zdaHovací období 2022 ~alobkyn uplatnila oproti pYíjmu z prodeje pozemko výdaj ve výai 32 951 872 K  odpovídající cen obvyklé tchto pozemko na základ znaleckého posudku. Finan ní úYad pro Jihomoravský kraj ( správce dan ) dospl k závru, ~e výdajem mo~e být v tomto pYípad jen cena zjiatná podle zákona . 151/1997 Sb., o oceHování majetku a zmn nkterých zákono ( ZOM ). Tu správce dan stanovil ve výai 5 247 212 K  (z toho 5 244 840 K  je cena pozemko a 2 372 K  pak výdaje související s prodejem). Správce dan poté platebním výmrem na daH z pYíjmu fyzických osob ze dne 21. 11. 2023, . j. 4572965/23/3005-51523-704300 ( platební výmr ), ~alobkyni vymYil daH ve výai 5 537 013 K .<br/>4. }alobkyn proti tomuto platebnímu výmru podala odvolání, které Odvolací finan ní Yeditelství rozhodnutím ze dne 17. 6. 2025, . j. 13814/25/5200-10422-709827 ( napadené rozhodnutí ), zamítlo a dodate ný platební výmr potvrdilo. <br/>II. Shrnutí argumento obsa~ených v ~alob<br/>5. }alobkyn namítala, ~e je rozhodnutí nezákonné, jeliko~ správce dan stanovil výai daHov uznatelného výdaje nesprávn. Vycházel z pokynu Generálního finan ního Yeditelství . D-59 ( pokyn D-52 ), na základ kterého pova~oval za uznatelný výdaj cenu zjiatnou. }alobkyn v prvé Yad podotkla, ~e pokyn D-52 je pouze metodickou pomockou, nikoliv závaznou právní normou, a v pYípad nesouladu se zákonem je postup podle pokynu vylou en. Dle vyjádYení správce dan pak má být smyslem ceny zjiatné maximální pYiblí~ení cenám tr~ním, co~ vaak v daném pYípad rozhodn není pravdou. Nkolikanásobné podhodnocení ceny zjiatné v nynjaí vci je zjevn v rozporu se zájmem zákonodárce a nemo~e být pYi ítáno k tí~i ~alobkyn. Správní orgány by naopak mly zámr, ~e má cena zjiatná odpovídat cen tr~ní, promítnout i do svého rozhodování.<br/>6. V daném pYípad by pYi pou~ití ceny zjiatné nárost hodnoty majetku ~alobkyn inil za pouhé 4 msíce (mezi nabytím pozemko a jejich prodejem) témY ptinásobek povodní hodnoty, co~ zjevn neodpovídá skute nosti. ZdaHován má být pouze majetkový pYírostek, pYi em~ se musí jednat o pYíjem skute ný, nikoliv zdánlivý. V pYípad ~alobkyn tento princip dodr~en nebyl. Zdanní ~alobkyn má zcela neracionální povahu, neboe pYíjem, který nabyla darem, rozhodn ne inil 5 miliono K , ale 30 miliono K , a její skute ný zdanitelný pYíjem po prodeji tohoto daru za tr~ní cenu 30 miliono K  proto nebyl ~ádný. <br/>7. Ustanovení § 10 odst. 1 ZOM výslovn pYipouatí pou~ití ceny ur ené jiným zposobem, a to u~itím spojky  popYípad . Odvolává se na § 2 ZOM, podle kterého se jako jiná cena pou~ije cena obvyklá, s podmínkou  & které stanoví vyhláaka . Aby tedy mohla být aplikována cena obvyklá, musela by být stanovena vyhláakou. Ve vyhláace . 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceHování majetku (oceHovací vyhláaka), pak mo~nost vyu~ití obvyklé ceny vyplývá napY. z ustanovení § 1a. OceHování cenou obvyklou je tak mo~né, a to v pYípad, kdy cena zjiatná není pou~itelná, napY. proto~e, jako u ~alobkyn, zcela neodpovídá reálné hodnotn vci a neodpovídá tak vobec ú elu, pro který byla zjiatna. <br/>8. }alovaný pro u~ití zjiatné ceny argumentuje odkazem na rozsudek zdejaího soudu ze dne 31. 10. 2023, . j. 31 Af 17/2022-44, který pova~uje za pYiléhavý. Tento rozsudek vaak na vc nelze aplikovat, jeliko~ v nm soud Yeail smnu nemovitostí. Nákladem tak byla cena, za kterou se poYídila pozbývaná nemovitost, a výnosem zjiatná cena nemovitosti nabyté smnou. Sporným vaak bylo, zda lze cenu zjiatnou sní~it o existující omezení ve form vcného bYemene, co~ cena zjiatná neumo~Huje. Znalecký posudek pou~itý v odkazované vci byl proto nepYípustnou kombinací dvou metod, co~ nyní projednávanému pYípadu neodpovídá. <br/>9. }alobkyn dále poukazovala na rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 8. 2013, . j. 8 Afs 30/2012-32, a ze dne 22. 6. 2022, . j. 8 Afs 11/2020-102. Nejvyaaí správní soud v nich dospl k závru, ~e v situaci, kdy je cena ur ená dle cenových pYedpiso zjevn a výrazn ni~aí ne~ cena, za kterou by alo nemovitost skute n poYídit, je na míst upYednostnit znalecké zkoumání ceny. Nejvyaaí správní soud sice pracoval s pojmem reproduk ní poYizovací cena, která se obecn u pozemko nepou~ívá. Podle ~alobkyn je vaak s odkazem na eský ú etní standard . 013 reproduk ní cenou tYeba rozumt cenu, za kterou by byl majetek poYízen v dob, kdy se o nm ú tuje. Je proto na míst judikaturní závr aplikovat i nyní, a za cenu ur enou podle zvláatního právního pYedpisu o oceHování majetku pova~ovat i cenu obvyklou.<br/>10. }alobkyn té~ poukázala na odborné vyjádYení Ústavu soudního in~enýrství Vysokého u ení technického v Brn. Jeho výsledkem je konstatování, ~e cena zjiatná nereflektuje aktuální reálnou hodnotu oceHovaných pozemko, a je tedy pro zjiatní reálné hodnoty vci nepou~itelná. Cena by proto mla být ur ena jako cena obvyklá.<br/>11. }alobkyn má za to, ~e v jejím pYípad doalo k nedovolenému nerovnému zacházení. Pokud by toti~ pYed bezúplatným nabytím daru ohlásila zahájení ~ivnostenského podnikání a ú tovala o nabytí pozemko v jejich reproduk ní cen, byl by její daHový základ zcela odlianý. K pYevodom doalo v rámci blízké rodiny, man~el dcery ~alobkyn pozemky pYedvedl na dceru ~alobkyn. K pYevodu na ~alobkyni doalo z dovodu zdravotních obtí~í jejího man~ela, a od po átku bylo v plánu je prodat. }alobkyn i její rodinní pYísluaníci pYitom vycházeli z dovry ve spravedlivé zdanní. Nespravedlivému zdanní, kterého se ~alobkyni dostalo, se pYitom mohla vyhnout tím, ~e by man~el její dcery pozemky prodal (osvobozen od dan) sám, a následn by daroval výslednou utr~enou ástku. }alobkyn pova~uje za nespravedlivé, ~e bye by výsledek byl stejný, v jednom pYípad by její daHová povinnost byla nulová, a ve druhém je povinna uhradit daH v nemalé výai.<br/>12. }alobkyn z výae uvedených dovodo po~adovala napadené rozhodnutí zruait a vc vrátit ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>III. VyjádYení ~alovaného<br/>13. }alovaný s právním názorem ~alobkyn nesouhlasil a její námitky pova~oval za nedovodné. Odkázal na napadené rozhodnutí a správní spis a konstatoval, ~e stejné námitky uplatnila ~alobkyn u~ v odvolání, a tudí~ ji~ byly ~alovaným Yádn vypoYádány.<br/>14. }alovaný zopakoval, ~e pYi po~adavku zákona o daních z pYíjmo na cenu ur enou podle ZOM je tYeba vyu~ít cenu zjiatnou, nikoliv cenu obvyklou. Cena obvyklá se u~ije pouze subsidiárn vo i pYednostn aplikovaným zposobom oceHování. Pokyn D-52 byl vydán za ú elem sjednocení postupu v souladu se zákonem a judikaturou, a jako takový je závaznou správní praxí. <br/>15. }alobkyn mla reálný pYíjem ve výai 30 000 000 K , který nebyl osvobozený od dan z pYíjmo. A jeliko~ pYíjem nabyla bezúplatn, umo~nil jí zákon o dani z pYíjmo stanovit výdaje dle ZOM. }alovaný souhlasí, ~e judikatura hovoYí o zdanní reálného pYíjmu. Je vaak otázkou, zda pYi bezúplatném nabytí majetku a jeho následném prodeji se dá hovoYit o skute ném pYíjmu, kdy~ ~alobkyn nemusela na jeho poYízení vynalo~it ~ádné finan ní prostYedky, a pYesto je jí umo~nno uplatnit si výdaj v rozsahu ceny zjiatné.<br/>16. Cenu obvyklou nelze ur it u vaech nemovitých vcí. Proto je cena zjiatná nejvhodnjaí alternativou, která doká~e ocenit vaechny nemovité vci. Nelze toti~ pYipustit situaci, aby pro shodný ú el (bezplatné nabytí nemovité vci) byly ur ovány rozdílné ceny. Pou~itím jednotného zposobu ocenní je zabezpe en rovný pYístup ke vaem poplatníkom.<br/>17. }alovaný odmítá aplikaci ~alobkyní odkazovaných rozsudko Nejvyaaího správního soudu na nyní Yeaenou vc. Meritorní závry v nich pYedestYené vycházejí ze zásadn odlianého právního základu konstruovaného pro potYeby konkrétního osobitého institutu (reproduk ní poYizovací ceny pYi odpisech hmotného majetku). V rozsudcích aplikovaná právní úprava vobec neodkazuje na ZOM, ale na ú etní pYedpisy. V nynjaí vci ale není ur ována reproduk ní poYizovací cena pro potYeby ú etnictví. <br/>18. }alovaný pYitom nerozporuje, ~e cena obvyklá v nynjaí vci realitu trhu vystihuje lépe. Ocenní cenou obvyklou ale není v souladu se ZOM a ani ~alobkyní pYedlo~ené odborné vyjádYení na tom nemo~e ni eho zmnit.<br/>19. I v pYípad, ~e by ~alobkyn byla ú etní jednotkou, by pYi ur ení vstupní ceny bylo postupováno podle ZOM, a ur ená cena by byla cenou zjiatnou. K nerovnému zacházení proto nedochází. BezpYedmtná je rovn~ polemika o mo~nosti jiného postupu pYi pYevodu majetku. Správní orgány se nezabývají mo~nými jinými scénáYi, ale skutkovým stavem vci.<br/>20. Z výae uvedených dovodu tak ~alovaný pova~oval vaechny námitky za nedovodné a navrhl, aby soud ~alobu zamítl.<br/>IV. Posouzení vci<br/>21. }aloba není dovodná. <br/>22. PYíjmy z úplatného pYevodu nemovité vci spadají podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP mezi ostatní pYíjmy. Podle § 10 odst. 4 je základem dan (díl ím základem dan) pYíjem sní~ený o výdaje prokazateln vynalo~ené na jeho dosa~ení. Podle odst. 5 uvedeného ustanovení je u pYíjmo podle odstavce 1 písm. b) výdajem cena, za kterou poplatník vc prokazateln nabyl, a jde-li o vc nabytou bezúplatn, cena ur ená podle zvláatního právního pYedpisu o oceHování majetku ke dni nabytí. <br/>23. Jádrem sporu byla otázka, zda cenou ur enou podle zvláatního právního pYedpisu ve smyslu § 10 odst. 5 ZDP mla být obvyklá cena pozemko, nebo zjiatná cena pozemko. <br/>24. Podle § 2 odst. 1 ZOM platí, ~e pokud tento zákon nestanoví jiný zposob oceHování, oceHují se majetek a slu~ba obvyklou cenou. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení se obvyklou cenou pro ú ely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosa~ena pYi prodejích stejného, popYípad obdobného majetku nebo pYi poskytování stejné nebo obdobné slu~by v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenní. Podle odst. 7 platí, ~e cena ur ená podle tohoto zákona jinak ne~ obvyklá cena, mimoYádná cena nebo tr~ní hodnota, je cena zjiatná.<br/>25. Zákon o oceHování majetku tak má pojmem  obvyklá cena na mysli cenu, která bývá nkdy ozna ována za cenu tr~ní i obecnou. Jde o cenu, za kterou je mo~né stejnou nebo porovnatelnou vc v daném míst a ase na volném trhu prodat nebo koupit. U této ceny zákon o oceHování majetku nestanovuje povinný postup (metodu) jejího zjiatní. Obvyklá cena se tak zpravidla zjiaeuje porovnáním s ji~ realizovanými prodeji a koupmi obdobných vcí v daném míst a ase, pYípadn kombinací rozných metod a odborným odhadem. Z dikce § 2 odst. 1 zákona o oceHování majetku dále vyplývá, ~e pou~ití ceny obvyklé je subsidiární vo i jiným zposobom oceHování. Tyto jiné zposoby pak ZOM vyjmenovává v § 2 odst. 9 (nákladový, výnosový, porovnávací, oceHování podle jmenovité, ú etní i kurzové hodnoty a oceHování sjednanou cenou), pYi em~ dále v § 3 a~ § 24 závazn stanoví pou~ití jednotlivých jiných zposobo oceHování na jednotlivé druhy majetku i slu~by, které jsou pYedmtem ocenní. Jiné zposoby ocenní je tak nutno pou~ít pYednostn pYed cenou obvyklou pYi oceHování nemovitostí, majetkových práv, cenných papíro a dalaího majetku blí~e specifikovaného v citovaném zákon (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, . j. 1 Afs 147/2008-52, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2021, . j. 54 Af 39/2018-65, rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 28. 8. 2024, . j. 31 Af 4/2023-53).<br/>26. Pro ur ení ceny nemovitých vcí stanovuje ZOM v § 3 - 16b jiný zposob ocenní. }alobkyní prodávané pozemky byly v katastru nemovitostí evidovány jako orná poda, a jako takové jsou podle § 9 odst. 1 písm. b) pozemkem zemdlským. Zemdlský pozemek se ovaem podle § 6 odst. 1 a podle § 4 odst. 2 oceHovací vyhláaky ocení jako pozemek stavební, pokud je u nj územním rozhodnutím pYedpokládáno nezemdlské vyu~ití. Tak tomu v nynjaí vci bylo, jeliko~ byly pozemky územním plánem obce ur eny k zastavní a dne 26. 9. 2018 k nim bylo vydáno rozhodnutí o umístní stavby  Výstavba rodinných domo  TYebusice  U Prohonu  pYíprava pro výstavbu .<br/>27. Podle § 10 odst. 1 vty druhé ZOM platí, ~e se stavební pozemek oceHuje násobkem výmry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové map, kterou vydala obec. Není-li stavební pozemek ocenn v cenové map nebo nelze-li stavební pozemek ocenit cenou z cenové mapy, ocení se násobkem výmry pozemku a základní ceny za m2 upravené o vliv polohy a dalaí vlivy posobící zejména na vyu~itelnost pozemko pro stavbu, popYípad ceny ur ené jiným zposobem oceHování podle § 2, které stanoví vyhláaka.<br/>28. I v pYípad oceHování stavebních pozemko tedy platí výae uvedená subsidiarita ceny obvyklé. Ustanovení § 10 odst. 1 ZOM je tYeba vykládat tím zposobem, ~e primárn se stavební pozemky oceHují násobkem výmry pozemku a základní ceny za m2. A v pYípad, ~e oceHovací vyhláaka stanoví také njaký jiný zposob oceHování, je mo~no vyu~ít také tohoto jiného zposobu. Jiným zposobem oceHování je vaak tYeba rozumt ty, které jsou vymezené § 2 odst. 9 ZOM, tedy stále cenu zjiatnou dle ZOM, nikoliv cenu obvyklou, jak se myln domnívá ~alobkyn. <br/>29. OceHovací vyhláaka pak stanoví vzorec, podle kterého se ur uje základní cena. Jiný zposob oceHování pro pozemky nezavádí. Rozné zposoby oceHování upravuje pouze ve vztahu k oceHování staveb, u nich~ je mo~né pou~ít oceHování nákladovým zposobem, kombinací nákladového a výnosového nebo porovnávacím zposobem. U ~ádné nemovité vci ale neprivileguje cenu obvyklou, jak myln dovozuje ~alobkyn z § 1a. V pYípad, ~e má být cena obvyklá ve vztahu ke konkrétní nemovité vci vyu~ita, její pou~ití vyhláaka výslovn uvádí. Tak to iní napY. u oceHování stavby ur ené k odstranní, její~ cena se ur í jako obvyklá cena pou~itelného materiálu z jejího odstranní a sní~í se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu a popYípad i o náklady na úpravu terénu. Nic takového vyhláaka u stavebního pozemku neumo~Huje. <br/>30. Na podporu uvedeného právního názoru lze ostatn odkázat jeat na dovodovou zprávu k ZOM (tisk 48/0, Poslanecká snmovna Parlamentu, 2 volební období, www.psp.cz)., ve které je mj. uvedeno:  Obecná metoda oceHování vychází z definované obvyklé ceny, b~n pou~ívané pYedevaím pro oceHování movitého majetku. Vedle toho pro nkteré konkrétní druhy majetku zákon stanoví specifický zposob zjiaeování ceny. U vtainy nemovitostí to je nákladový zposob, u stavebních pozemko ceny odvozené ze sjednaných cen (cenové mapy), u pody, lesních a jiných porosto ocenní na bázi dlouhodobých potenciálních výnoso. U nkterých práv se vychází ze sjednané nebo výnosovým zposobem zjiatné ceny, u cenných papíro z kurzové nebo jmenovité hodnoty, u ú astí v dru~stvech a podílo ve spole nostech a sdru~eních z podílu na istém obchodním jmní v ú etní hodnot. <br/>31. Výae uvedené závry pak soud shodn ozYejmil také v ~alovaným odkazovaném rozsudku ze dne 31. 10. 2023, . j. 31 Af 17/2022-44, jeho~ pYiléhavost ~alobkyn rozporuje. Je sice pravdou, ~e skutkov alo o smnu nemovitostí, nikoliv o její prodej. Závry zdejaího soudu ohledn subsidiarity ceny obvyklé a nutnosti ocenní nemovité vci cenou zjiatnou vaak s nyní Yeaenou vcí zcela korespondují. Zdejaí soud se pak v pYedmtném rozsudku zabýval mimo jiné také ~alobkyní odkazovaným rozsudkem Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 8. 2013, . j. 8 Afs 30/2012-32, jeho~ pYiléhavost, stejn jako je tomu v nynjaí vci, zdejaí soud neshledal. Nejvyaaí správní soud se ve zmínném rozsudku zabýval metodou ur ení výae specifického druhu daHových náklado, a sice odpiso hmotného majetku, konkrétn potom pojmem  reproduk ní poYizovací cena .<br/>32. Výae uvedená relevantní ustanovení pro nyní posuzovanou vc pYitom nelze srovnávat s relevantními ustanoveními aplikovanými ve vci . j. 8 Afs 30/2012-32. Podle § 29 odst. 1 ZDP (ve znní ú inném do 31. 5. 1993) se vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku rozumí a) poYizovací cena, je-li poYízen úplatn, s výjimkou majetku nabytého podle zákona . 427/1990 Sb., o pYevodech vlastnictví státu k nkterým vcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znní pozdjaích pYedpiso, b) vlastní náklady, je-li poYízen nebo vyroben ve vlastní re~ii, c) reproduk ní poYizovací cena, zjiatná podle zvláatních pYedpiso nebo soudním znalcem, v ostatních pYípadech. Poznámka pod arou . 31 v písm. c) citovaného ustanovení umístnná za slovem  cena odkazuje na § 25 odst. 4 zákona o ú etnictví, který stanoví, ~e pro ú ely tohoto zákona se rozumí [...] b) reproduk ní poYizovací cenou cena, za kterou by byl majetek poYízen v dob, kdy se o nm ú tuje. Nejvyaaí správní soud pak uvedenou právní úpravu vylo~il takto:  Ji~ ze samotného prostého jazykového významu slov v citovaných ustanoveních ZDP a zákona o ú etnictví je patrný jejich smysl a ú el: ur it takovou výai vstupní ceny hmotného majetku, která co mo~ná nejvíce odpovídá její skute né, a tedy na trhu za peníze promnitelné hodnot v dob nabytí i jiného zposobu poYízení hmotného majetku. <br/>33. Následn pak Nejvyaaí správní soud dospl k tomuto závru:  Skute nost, ~e zákonodárce v konkrétním pYípad reproduk ní poYizovací ceny neu~il výrazu  obvyklá cena i  cena obvyklá na trhu , sama o sob není dostate n silným dovodem pro závr, ~e reproduk ní poYizovací cena se má liait od ceny ur ené s pYihlédnutím k fungování tr~ního mechanismu. Systematický argument hovoYí proti výkladu mstského soudu. Zákonodárce v ustanovení ZDP o reproduk ní poYizovací cen st~í pou~il poznámku pod arou . 31 a v ní obsa~ený odkaz na zcela konkrétní § 25 odst. 4 zákona o ú etnictví, je~ obsahuje definici reproduk ní poYizovací ceny, náhodou. Je tomu práv naopak  odkazem na uvedenou definici vyjádYil své pYání, aby se pojem reproduk ní poYizovací ceny pro ú ely ZDP významov kryl s tým~ pojmem zákona o ú etnictví. PYitom definice v zákon o ú etnictví je z hlediska rozhodných kritérií jednozna ná: reproduk ní cenou je cena, za kterou by byl majetek poYízen v dob, kdy se o nm ú tuje. <br/>34. V nyní posuzované vci vaak relevantní ustanovení ZDP odkazují bez dalaího pouze na ZOM. Není zde tak ~ádný prostor pro jiný výklad, ani pro pou~ití reproduk ní poYizovací ceny, co~ je pojem, se kterým ZOM vobec nepracuje. ZOM jednozna n vymezuje, ~e je cena obvyklá k cen zjiatné subsidiární, a ur uje konkrétní zposoby, jakými je tYeba pYi stanovení ceny zjiatné postupovat.<br/>35. Druhý ~alobkyní odkazovaný rozsudek ze dne 22. 6. 2022, . j. 8 Afs 11/2020-102, pak pln odkazuje na závry uvedené v rozsudku . j. 8 Afs 30/2012-32, ani z nj proto nelze dovodit, ~e by bylo mo~né pozemky ocenit cenu obvyklou.<br/>36. Dovodná není ani námitka nerovného zacházení. Kdyby ~alobkyn byla podnikatelem ú tujícím v soustav jednoduchého ú etnictví, ur ovala by se vstupní cena majetku pro odpisy podle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP, který, stejn jako je tomu v pYípad ~alobkyn jako~to fyzické nepodnikající osoby, pouze obecn odkazuje na ZOM. Cena pozemko by tedy byla také ur ena cenou zjiatnou. Srovnávat podnikatele ú tujícího v soustav podvojného ú etnictví a osobu, která ~ádné ú etnictví nevede, pak není na míst. Jde o dva rozné právní re~imy s odlianým ú elem. Ú elem ú etnictví je vrné a poctivé zobrazení majetku podnikatele, jeho hodnota se proto oceHuje reproduk ní poYizovací cenou, ekonomickou hodnotou pou~ívanou pro zobrazení finan ní situace ú etní jednotky, za kterou by bylo mo~né pozemek poYídit v daném ase. Naproti tomu v rámci dan z pYíjmo u fyzické osoby nejde o vykázání majetku, ale o výpo et daHového základu, který zákonodárce stanovuje normativn. Jeliko~ je dán odlianý ú el, mohou být i nástroje ocenní odliané. Nejde pYitom o nerovnost, ale o rozdílnou funkci. <br/>37. Co se pak tý e ~alobkyní pYedlo~eného odborného vyjádYení, je tYeba uvést, ~e se výkladem pro posuzovanou vc relevantních ustanovení nezabývá. Pouze konstatuje nevhodnost pou~ití ceny zjiatné namísto ceny obvyklé. Tato kritika vaak nemo~e nic zmnit na závrech v tomto rozsudku u inných, neboe ty vycházejí z platné a ú inné právní úpravy, na základ které je soud povinen rozhodovat. Soud proto uzavírá, ~e pYevody nemovitého majetku jsou zatí~eny daní, pokud nejsou od této dan osvobozeny. PYíjem ~alobkyn od dan osvobozený nebyl, a byla z nj proto povinna odvést daH. Základem dan byl v takovém pYípad pYíjem sní~ený o výdaje prokazateln vynalo~ené na jeho dosa~ení. A jeliko~ ~alobkyn na jeho dosa~ení ~ádné výdaje nevynalo~ila, umo~nil jí zákon jako výdaj uplatnit cenu zjiatnou dle ZOM. Jiný výklad zákon neumo~Huje. Pokyn D-52 je pak s uvedeným výkladem zcela v souladu.<br/>38. Nejde tedy o nelogi nost ani iracionalitu, ale o nutnost plynoucí ze zákonného odkazu na ZOM. Cena zjiatná je legitimní a svébytný zposob ocenní a není  horaí i  nelogická oproti tr~ní i obvyklé cen. Jen je pou~ívána v jiných situacích. Mezi cenou zjiatnou a cenou obvyklou proto není racionální vztah a jednu od druhé nelze odvozovat. Cena zjiatná je netr~ní hodnotou, která se pou~ije, pokud tak stanoví zákonodárce. Ten pYi jejím vyu~ití postupuje s ohledem na rozné veYejnoprávní cíle, jako je pYedvídatelnost i princip rovnosti. Nesleduje výhradn ekonomickou logiku a tr~ní pYírostek ~alobkyn. Cenu zjiatnou tak zákonodárce vymezil práv pro stanovení výdaje, který si mo~e ~alobkyn uplatnit vo i pYíjmu z prodeje pozemko nabytých bezúplatn. Pouze ze skute nosti, ~e by u~ití obvyklé ceny v nynjaím pYípad bylo pro ~alobkyni výhodnjaí, neracionalitu zákonné úpravy dovozovat nelze. <br/>39. Úvahy ~alobkyn o tom, ~e kdyby její zee pozemky prodal sám, a následn jí finan ní prostYedky daroval, oba pYíjmy by byly osvobozeny od dan, jsou pak pro posouzení vci irelevantní. Nad rámec lze pouze doplnit, ~e se podle soudu nejedná o analogickou situaci. Dle tvrzení ~alobkyn její zee pozemky nabyl úplatn, jako výdaj by si proto uplatHoval uhrazenou kupní cenu, a z dovodu asového testu by byl pYi jejich prodeji od dan osvobozen. Naproti tomu ~alobkyn od dan osvobozena nebyla a pozemky úplatn nenabyla. Správce dan ani soud nemohou posuzovat mo~né alternativní zposoby prodeje. Bylo zcela na voli ~alobkyn, jaký zposob transakce zvolí, a úkolem správce dan je následn posuzovat rozhodné skute nosti týkající se zvoleného zposobu pYevodu nemovitostí.<br/>40. }alobkyn v ~alob uvedla dokazní návrhy na podporu svých tvrzení. Znalecké posudky a odborné vyjádYení . 3/2023 soud k dokazu neprovádl, neboe tyto dokazní prostYedky ji~ byly sou ástí správního spisu, který soudu byl pYedlo~en. V Yízení pYed správním soudem se dokazování správním spisem v zásad neprovádí. Soud k tomu neshledal dovod ani v této vci. Dále ~alobkyn navrhovala k dokazu kupní smlouvy, kterými pozemky nabyl její zee. Ty soud k dokazu neprovádl pro nadbyte nost, neboe okolnosti nabytí tchto pozemko zetm ~alobkyn nejsou pro posouzení vci relevantní.<br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>41. Soud tedy shledal námitky ~alobkyn neopodstatnnými. Jeliko~ v Yízení nevyaly najevo ani ~ádné vady, k nim~ musí soud pYihlí~et z úYední povinnosti, zamítl ~alobu jako nedovodnou podle § 78 odst. 7 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní ( s. Y. s. ).<br/>42. O náhrad náklado Yízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobkyn ve vci úspch nemla, a proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jako~to úspanému ú astníku Yízení právo na náhradu náklado Yízení pYísluaelo, náklady Yízení nad rámec jeho b~né administrativní innosti nevznikly.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 31. bYezna 2026<br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>