<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 Af 12/2025- 50 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 31 Af 12/2025<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuakové, v právní vci <br/>~alobce: L. J.<br/>bytem X<br/> zastoupen daHovou poradkyní Ing. Marií Jelínkovou<br/> sídlem Hude kova 12/1097, 140 00 Praha<br/>proti<br/>~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství<br/>sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno <br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 5. 2. 2025, . j. 3494/25/5100-00460-708633,<br/>takto:<br/>I. Rozhodnutí Odvolacího finan ního Yeditelství ze dne 5. 2. 2025, . j. 3494/25/5100-00460-708633, se ruaí a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobci náhradu náklado Yízení ve výai 10 079 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám daHové poradkyn Ing. Marie Jelínkové.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. Soud se v této vci zabýval zákonností obecn závazné vyhláaky msta Svratka . 4/2023 ( OZV ), kterou msto zavedlo pro zdaHovací období roku 2024 místní koeficient 5 podle § 12 zákona . 338/1992 Sb., o dani z nemovitých vcí (ve znní ú inném od 1. 1. do 31. 12. 2024), pro budovy a bytové jednotky vyjmenované v pYíloze . 1 vyhláaky, v nich~ nemla ~ádná osoba evidovaný trvalý pobyt ve mst.<br/>2. }alobce je vlastníkem rodinného domu . p. 298 na pozemku parc. . st. X v k. ú S., který byl uveden v pYíloze . 1 OZV. Finan ní úYad pro Kraj Vyso ina ( správce dane ) hromadným pYedpisným seznamem ze dne 6. 5. 2024, . j. 650344/24/2900-11420-709759 ( hromadný pYedpisný seznam ), na Yádku . 5980 vymYil ~alobci daH z nemovitých vcí na rok 2024 ve výai 5 130 K . PYi výpo tu dan pYitom aplikoval místní koeficient 5 stanovený v OZV.<br/>3. }alobce podal proti hromadnému pYedpisnému seznamu odvolání, které ~alovaný rozhodnutím ze dne 5. 2. 2025, . j. 3494/25/5100-00460-708633 ( napadené rozhodnutí ), zamítl a Yádek . 5980 hromadného pYedpisného seznamu potvrdil.<br/>II. Shrnutí argumento obsa~ených v ~alob<br/>4. }alobce pocieuje jako diskrimina ní, hrub nespravedlivé a nemravné ptinásobn vyaaí zdanní rodinných domo nerezidento, jsou-li sou asn nízkým koeficientem privilegovány provozy zat~ující ~ivotní prostYedí i infrastrukturu obce. Takové vymezení je nezákonné, poruauje ústavní zásadu rovného zacházení a diskriminuje ~alobce na základ majetku. Je tudí~ zjevným vybo ením z ú elu zákonné úpravy místního koeficientu. Volba místa trvalého pobytu nemo~e být ústavn souladným dovodem vyaaího zdanní rodinného domu. S argumentací ~alobce o diskrimina ním charakteru se pYitom ~alovaný nevypoYádal s odkazem na absolutní vázanost podzákonným pYedpisem.<br/>5. Trvalý pobyt slou~í k jiným ú elom, zejména eviden ním. Ob an má svobodnou volbu místa pobytu, je~ mu nemo~e být k tí~i. OZV jako podzákonný pYedpis naopak ~alobce za jeho volbu trvalého pobytu sankcionuje ptinásobn vyaaím zatí~ením daní z nemovitých vcí. }alovaný se nevypoYádal s kolizí OZV a zákona . 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných íslech a o zmn nkterých zákono (zákon o evidenci obyvatel).<br/>6. Stanovisko ~alovaného, ~e nápravu mohou ve vci u init pouze soudy, je v rozporu se zásadou subsidiarity správního soudnictví a znamená odntí práva ~alobce na obranu v obou stupních správního Yízení. Je nezákonné, nemravné a hrub rozporné s principy dobré správy hnát jednotlivce pYes zbyte né správní Yízení, kde se mu apriori nemo~e dostat ochrany, ke správnímu i dokonce Ústavnímu soudu. Rozhodnutí ~alovaného je té~ v rozporu se základními zásadami správy daní.<br/>7. }alobce na základ výae uvedeného navrhl, aby soud zruail jak napadené rozhodnutí, tak hromadný pYedpisný seznam, prohlásil nezákonnost obecn závazné vyhláaky a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení, v nm~ nebude místní koeficient aplikován.<br/>III. VyjádYení ~alovaného, replika ~alobce<br/>8. }alovaný ve vyjádYení k ~alob zdoraznil, ~e orgány finan ní správy jsou vázány zásadou legality a na rozdíl od správních soudo nemohou posuzovat zákonnost obecn závazných vyhláaek. Nemohou tedy vyslovit neaplikovatelnost právních pYedpiso. Z opatrnosti vaak ~alovaný k zákonnosti OZV uvedl, ~e zákon o dani z nemovitých vcí umo~Huje Zastupitelstvu msta Svratka stanovit místní koeficient a~ do výae 5; zákonné meze tedy byly dodr~eny. OZV nabyla platnosti dne 13. 9. 2023 a ú innosti dnem 1. 1. 2024, je tak platnou sou ástí právního Yádu. Ultra vires není ani stanovení koeficientu pouze pro ást území obce, pYi em~ ~alovaný pova~uje stanovení rozdílného zdanní za racionální a legitimní. Jeho cílem bylo zvýaení pYíjmo do obecní pokladny za ú elem jejich vyu~ití pro zvelebení msta, jeliko~ mstu v pYípad nerezidento plynou pYíjmy pouze z dan z nemovitých vcí. <br/>9. Námitku kolize OZV a zákona o evidenci obyvatel ~alobce v odvolacím Yízení nevznesl. }alovaný vaak kolizi právních pYedpiso nespatYuje, jeliko~ OZV ~alobce ~ádným zposobem ve svobodné volb místa trvalého pobytu neomezuje.<br/>10. To, ~e je ~alovaný vázán zásadou legality, neznamená, ~e se v rámci Yízení OZV nezabýval, jen není oprávnn posuzovat její zákonnost. K poruaení zásady subsidiarity proto nedoalo. }alovaný neshledal poruaení zásad daHového Yízení ani jiné pochybení pYi stanovení dan. DaH byla stanovena ve správné výai a dle platných právních pYedpiso. <br/>11. Závrem ~alovaný navrhl, aby soud ~alobu zamítl jako nedovodnou. <br/>12. }alobce podal k vyjádYení ~alovaného repliku. Namítal, ~e argumentace ~alovaného je v rozporu s judikaturou, kterou ~alovaný sám cituje. Legitimním ú elem OZV nemo~e být bez dalaího ú el ekonomický. Musí k nmu pYistupovat také objektivní existence negativních vlivo konkrétní nemovitosti na veYejnou infrastrukturu. Msto Svratka zatí~ilo rodinný dom se zahradou bez jakýchkoliv negativních externalit koeficientem 5, a naopak naproti se nacházející promyslový areál zvýhodnilo koeficientem nejni~aím. Takový postup je libovolný, nelogický a diskrimina ní. Dále zopakoval, ~e ob an nemo~e být za volbu místa trvalého pobytu sankcionován, a to ani z ekonomicky rozpo tového dovodu. Jediným dovodem zdanní byla skute nost, ~e u vybraných nemovitostí není nikdo v obci hláaen k pobytu. Vyaaí zdanní se ale v takovém pYípad vá~e k osob poplatníka, nikoliv k pYedmtu zdanní. }alobce dále rozporoval tvrzení ~alovaného, ~e námitku kolize právních norem nevznesl v rámci odvolacího Yízení. Závrem optovn uvedl, ~e je v právním stát neospravedlnitelné, aby ~alobce musel absolvovat ryze formální proces celého daHového Yízení, pokud reáln nemohl docílit nápravy dan stanovené v nesprávné výai.<br/>IV. Posouzení vci<br/>13. }aloba je dovodná.<br/>14. Podle § 2 odst. 1 zákona o dani z nemovitých vcí jsou pYedmtem dan z pozemko pozemky na území eské republiky evidované v katastru nemovitostí.<br/>15. Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o dani z nemovitých vcí je pYedmtem dan ze staveb a jednotek, nachází-li se na území eské republiky, zdanitelná stavba, kterou se pro ú ely dan z nemovitých vcí rozumí dokon ená nebo u~ívaná budova podle katastrálního zákona.<br/>16. Poplatníkem dan z nemovitostí je v zásad jejich vlastník a v nkterých pYípadech jejich nájemce, pachtýY i u~ivatel (§ 3 a § 8 zákona o dani z nemovitých vcí). Základem dan je výmra pozemku, resp. zastavné plochy v m2 (u ostatních pozemko § 5 odst. 3, u zdanitelné stavby § 10 odst. 1 zákona o dani z nemovitých vcí), v~dy k 1. lednu zdaHovacího období. Zákon o dani z nemovitých vcí pak v § 6 pro pozemky a v § 11 pro zdanitelné stavby stanoví základní sazbu dan v K  za 1 m2. Tato základní sazba se dále podle § 6 odst. 4, resp. podle § 11 odst. 3, násobí koeficientem podle po tu obyvatel v obci. Tento koeficient pro úpravu základní sazby dan je obec oprávnna obecn závaznou vyhláakou zvýait i sní~it. <br/>17. Podle § 12 odst. 1 zákona o dani z nemovitých vcí ve znní ú inném pro zdaHovací období roku 2024 mo~e obec obecn závaznou vyhláakou stanovit jeden místní koeficient ve výai v rozmezí 0,5 a~ 5,0 pro vaechny nemovité vci s výjimkou pozemku zaYazeného ve skupin vybraných zemdlských pozemko, trvalých travních porosto nebo nevyu~itelných ostatních ploch nacházející se na území a) celé obce, nebo b) jednotlivé ásti obce. Tímto koeficientem se vynásobí (výsledná) daH poplatníka za jednotlivé druhy pozemko, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popYípad jejich souhrny, s výjimkou pozemko uvedených v § 5 odst. 1.<br/>18. Podle § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel se místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu ob ana v eské republice, která je vedena v základním registru obyvatel ve form referen ní vazby (kódu adresního místa) na referen ní údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si ob an zvolí zpravidla v míst, kde má rodinu, rodi e, byt nebo zamstnání. Ob an mo~e mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláatního právního pYedpisu11) ozna en íslem popisným nebo eviden ním, popYípad orienta ním íslem a který je ur en pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen  objekt ). V pYípadech stanovených tímto zákonem mo~e být místem trvalého pobytu sídlo ohlaaovny nebo sídlo zvláatní matriky, které je v informa ním systému ozna eno jako adresa úYadu. Podle odst. 2 tého~ ustanovení z pYihláaení ob ana k trvalému pobytu nevyplývají ~ádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.<br/>19. }alobce v této vci namítal, ~e mu daH z nemovitých vcí nebyla stanovena v souladu se zákonem, jeliko~ byla výsledná daH zvýaena o místní koeficient stanovený podle OZV, kterou ~alobce pova~uje za nezákonnou a diskrimina ní. St~ejním v této vci proto bylo posoudit zákonnost OZV.<br/>20. Pro posuzování souladu obecn závazných vyhláaek se zákonem a ústavním poYádkem je ustálen u~íván test tyY kroko (viz napY. nález ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 63/04). Dle tohoto testu soud zkoumá, (i) zda zastupitelstvo obce mlo pravomoc vydat obecn závaznou vyhláaku, (ii) zda se obec pYi vydání obecn závazné vyhláaky nepohybovala mimo zákonem vymezenou vcnou posobnost, tj. zda nejednala ultra vires, (iii) zda nezneu~ila zákonem svYenou pravomoc a posobnost a kone n (iv) zda pYijetím napadeného ustanovení nejednala zjevn nerozumn.<br/>21. V prvním kroku testu OZV obstojí, ostatn ani ~alobce proti pravomoci msta Svratka vydat OZV ni eho nenamítá. Jeliko~ lze dan a poplatky v souladu s l. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod ukládat jen na základ zákona, vyu~ilo msto Svratka zákonem mu svYenou pravomoc. Ustanovení § 12 zákona o dani z nemovitých vcí obci výslovn umo~Huje, aby stanovila místní koeficient a~ do výae 5.<br/>22. Ze správního spisu vyplývá, ~e zastupitelstvo msta usnesením ze dne 12. 9. 2023 pYijalo vyhláaku . 4/2023 za pYítomnosti nadpolovi ní vtainy leno zastupitelstva. Pro pYijetí hlasovalo vaech 14 pYítomných zastupitelo, co~ dle § 87 zákona . 128/2000 Sb., o obcích (obecní zYízení), posta uje k pYijetí platného usnesení. Vyhláaka byla dne 13. 9. 2023 zveYejnna ve Sbírce právních pYedpiso územních samosprávných celko a nkterých správních úYado. Soud tak konstatuje, ~e OZV nabyla podle § 12 odst. 1 zákona o obcích platnosti dne 13. 9. 2023 a ú innosti podle jejího l. 2 dne 1. 1. 2024, co~ odpovídá po~adavkom v § 16a odst. 1 zákona o dani z nemovitých vcí.<br/>23. }alobce ni eho nenamítá ani ve vztahu ke druhému kroku, tj. k pYekro ení mezí vcné posobnosti. Soud proto pouze konstatuje, ~e msto bylo oprávnno zavést místní koeficient dle § 12 zákona o dani z nemovitých vcí, i zvolit jeho výai, která odpovídá maximálnímu mo~nému zákonnému vymezení. V souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 4. 9. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 24/23, pak platí, ~e mohla-li obec místní koeficient vztáhnout na celé území obce, nemohla jednat ultra vires, pokud koeficientem zatí~ila jakoukoliv jeho menaí ást. Ani selektivní ozna ení konkrétních pozemko za jednotlivou ást obce tak samo o sob není vybo ením ze zákonného zmocnní. <br/>24. PYi hodnocení, zda doalo ke zneu~ití posobnosti (tYetí krok testu) se zkoumá, zda: (i) obec výkonem moci v zákonem svYené oblasti nesledovala ú el, který není zákonem aprobován, (ii) obec neopomenula relevantní úvahy pYi pYijímání rozhodnutí, i naopak (iii) nepYihlí~ela k nerelevantním úvahám (nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 63/04).<br/>25. PYi posouzení prvního bodu, tj. pYípustného ú elu obecn závazné vyhláaky, Ústavní soud pYipustil mo~nost obcí zatí~it vyaaím zdanním jen ur ité nemovitosti, ím~ mohou efektivn zajistit, aby výae zdanní nemovitostí skute n odpovídala negativním externalitám, které jsou s nimi spojeny v konkrétním míst ~ití. Tato mo~nost individualizovat výai daní z nemovitostí sleduje ú el efektivn zohlednit nerovné zatí~ení spole ného prostoru a sdílené infrastruktury v obcích a mstech, co~ naplHuje ústavní princip samosprávy a subsidiarity politické moci podle l. 8 Ústavy (viz bod 44 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/23). <br/>26. PYímo ze samotné OZV ani ze zápisu ze zasedání zastupitelstva neplyne, z jakých dovodo byla pYijata. Ú el zavedení místního koeficientu vaak vyplývá z odpovdi obce na výzvu ~alovaného k poskytnutí údajo pro správu daní. Ke schválení OZV zastupitelstvo pYistoupilo, jeliko~ chtlo prostYednictvím místního koeficientu zvýait pYíjmy do rozpo tu msta.  ProstYedky budou pou~ity na zvelebení msta, kulturních a sportovních zaYízení, které jsou prospané nejenom ob anom, ale i ostatním, kteYí se na území msta zdr~ují v rámci rekreace a sportovních aktivit. Dle rozpo tového ur ení daní nále~í do obecní pokladny asi 15 000 K  za obyvatele trvale pYihláaeného k pobytu, kde~to z jednotlivých nemovitostí pYichází pouze daH z nemovitosti. Obec tyto dovody pova~uje za objektivní a racionální.<br/>27. Soud nezpochybHuje, ~e hlavním dosledkem zvýaení místního koeficientu nepochybn je práv zvýaení pYíjmo mstského rozpo tu. Obec má pYitom na zisku vtaího mno~ství finan ních prostYedko nepopiratelný zájem, jeliko~ jí umo~Huje lépe plnit její úkoly, zvyaovat kvalitu ~ivota obyvatel a investovat do dalaího zvelebování msta. Stejn tak je pravdou, ~e trvalý pobyt obyvatel je jedním ze st~ejních kritérií pro rozpo tové ur ení daní dle zákona . 243/2000 Sb., o rozpo tovém ur ení výnoso nkterých daní územním samosprávným celkom a nkterým státním fondom. ím více lidí má v obci nahláaený trvalý pobyt, tím více penz získá obec ze státního rozpo tu, tedy dle vyjádYení zastupitelstva  asi 15 000 K  za obyvatele . Lze tak v zásad rozumt ekonomické úvaze obce, ~e pokud vlastník nemovitosti nemá v obci pYihláaen trvalý pobyt, lze adresným zvýaením místního koeficientu ve vztahu k takovému  nerezidentovi alespoH získat více finan ních prostYedko za jeho nemovitosti na území obce. <br/>28. Zvýaení místního koeficientu pouze za ekonomickým ú elem a jen ve vztahu k nemovitostem  nerezidento vaak podle soudu pYesto nemo~e obstát. Tento ú el se toti~ míjí jak se smyslem dan z nemovitých vcí, tak s výae pYedestYenými judikaturními závry. <br/>29. V prvé Yad je tYeba vyjít z toho, ~e pYedmtem dan je nemovitá vc (pozemek, stavba, jednotka), nikoliv osoba poplatníka. Veakerá zvolená kritéria pro stanovení místního koeficientu se proto musejí vztahovat výhradn ke zdaHované nemovité vci. Takovým kritériem mo~e být napY. velikost stavby, její funk ní vyu~ití, typ provozu, její umístní, stáYí, ekologická zát~ atd. Trvalý pobyt naproti tomu ozna uje adresu, kterou si ob an zvolí jako místo stálého bydliat, zpravidla v míst, kde má rodinu, rodi e, byt nebo zamstnání (§ 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel). Trvalý pobyt je tedy referen ní údaj v evidenci o konkrétní fyzické osob a sám o sob ni eho nevypovídá o vztahu osoby k dané nemovitosti ani o nemovitosti samotné. Jinými slovy skute nost, ~e v ur ité nemovitosti není ~ádná osoba pYihláaena k trvalému pobytu v obci, tuto nemovitost nijak smyslupln necharakterizuje. Jde tedy o kritérium, které je ji~ ze své podstaty nevhodné pro stanovení místního koeficientu pro daH z nemovitých vcí.<br/>30. Ústavní soud krom toho zdorazHuje, ~e obec nesmí jednotlivé nemovitosti zat~ovat daní libovoln i diskrimina n. Dovod vyaaího zdanní musí být rozumný, legitimní, a musí adekvátn reagovat na skute nost, ~e vymezené nemovitosti obec zat~ují negativními externalitami. Vyaaí daHové zatí~ení je v takovém pYípad vlastn jakousi kompenzací za zvýaené zatí~ení spole ného prostoru, sdílené infrastruktury, i zvýaených náklado z obecního rozpo tu. Jak vaak dovodn namítal ~alobce, v nynjaí vci obec ~ádné negativní externality spojené s vybranými nemovitostmi nevymezila. Netvrdila, ~e by rodinný dom ve vlastnictví ~alobce pro obec znamenal jakoukoliv zvýaenou zát~. Skute nost, ~e kvoli evidovanému pobytu vlastníka nemovitosti v jiné obci má msto na základ zákona o rozpo tovém ur ení výnoso daní ni~aí pYíjmy, není negativní externalitou nemovitosti, kterou má vyva~ovat zvýaený místní koeficient.<br/>31. }alobce má pravdu i v tom, ~e zvoleným kritériem se OZV dostává do kolize se zákonem o evidenci obyvatel. Ten toti~ zakotvuje veYejné subjektivní právo na volbu místa trvalého pobytu (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 2. 2007, . j. 2 As 64/2005-108). Tato volba pYitom není triviální zále~itostí, neboe s místem trvalého pobytu je spojena Yada dosledko (v etn napY. doru ování dle Yady procesních pYedpiso nebo výkonu volebního práva apod.). Soud pak pova~uje za nepYípustné, aby výkon tohoto zákonem chránného práva byl následn  trestán výrazn vyaaím zatí~ením daní z nemovitých vcí v tch obcích, v nich~ si poplatník místo trvalého pobytu nezvolil.<br/>32. Bylo-li cílem msta pYimt vlastníky nemovitostí, kteYí v nich nemají evidovaný trvalý pobyt, aby si trvalý pobyt do dané nemovitosti pYesunuli, pak ani tato skute nost pro obhájení zvoleného kritéria neposta uje. Pokud chce obec pYimt vlastníky nemovitostí, aby se stali jejími ob any, má je k tomu motivovat jinými zposoby. Mo~e se jednat napY. o lokální benefity pro registrované obyvatele, podporu komunitních akcí a vztahu obyvatel k obci, informa ní kampan atd. Naopak jako zposob nátlaku ke zmn trvalého pobytu nemo~e slou~it vrchnostenský zásah obce do vlastnického práva obyvatel v podob zvýaení daHové zát~e. Krom toho OZV nezohledHuje, ~e zmnu trvalého pobytu mohou fyzické osoby provádt kdykoliv (ani to vaak zohledHovat nemo~e, jeliko~ se vztahuje k nemovitosti, nikoliv k fyzické osob). ZdaHovací období je pak vymezeno v délce celého kalendáYního roku, vyhláaka tedy nemo~e být v probhu roku mnna v návaznosti na zmny v evidenci. To ovaem zposobuje, ~e osoba, která by na  nátlak obce pYistoupila, a napY. v listopadu roku 2023 by svoj trvalý pobyt do dané nemovitosti pYihlásila, by i pYes tuto skute nost byla po celé zdaHovací období znevýhodnna výrazn vyaaí daní z nemovitých vcí, a byla by tak diskriminována oproti ostatním obyvatelom obce.<br/>33. Soud tedy uzavírá, ~e msto nesplnilo první podmínku tYetího kroku testu, jeliko~ výkonem moci v zákonem svYené oblasti sledovalo ú el, který není zákonem aprobován. Místní koeficient podle § 12 odst. 1 zákona o dani z nemovitých vcí nemo~e být stanoven jen na základ toho, ~e v ur ité nemovitosti není nikdo pYihláaen k trvalému pobytu v obci. OZV je proto nezákonná.<br/>34. I pYes výae uvedené je vaak tYeba souhlasit s ~alovaným, ~e nebyl oprávnn ze své iniciativy OZV neaplikovat. Obecn závazné vyhláaky jsou jedním z prameno práva, a je proto tYeba u nich jako takových z pohledu adresáto v nich obsa~ených povinností respektovat jejich legalitu i legitimitu, a také se jimi Yídit. Správní orgány proto nejsou oprávnny zákonnost obecn závazných vyhláaek posuzovat i rozporovat. Je-li vyhláaka platnou a ú innou sou ástí právního Yádu, jsou jí vázány. }alovaný tak nepochybil, pokud sám zákonnost OZV neposuzoval. To pYísluaí výhradn soudom. Závazným a kone ným zposobem posuzovat zákonnost obecn závazné vyhláaky obce vydané v její samostatné posobnosti pak pYísluaí výlu n Ústavnímu soudu (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 7. 2014, . j. 3 As 111/2013-25). Zdejaí soud proto pYi posuzování zákonnosti správního rozhodnutí není oprávnn vyhláaku zruait. Je oprávnn v pYípad, ~e shledá její nezákonnost, rozhodnout o její neaplikaci v dané vci. Tato skute nost pYitom nepopírá subsidiaritu správního soudnictví. Správní soud slou~í jako kontrola veYejné moci a chrání jednotlivce tam, kde doalo k poruaení jeho práv. Nevykonává dozor nad výkonem samostatné posobnosti obce, tímto dozorovým orgánem je Ministerstvo vnitra. Pouze jemu, v pYípad potYeby, nebude-li nezbytná náprava zjednána jinak, pYísluaí v pYedepsané proceduYe podat návrh Ústavnímu soudu na zruaení obecn závazné vyhláaky nebo její ásti (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 5. 2019, . j. 9 As 323/2017-61).<br/>35. K ~alobcem namítané nutnosti projít  zbyte ným správním Yízením, aby mohla být nezákonnost vyhláaky posouzena soudem, lze uvést, ~e na tuto nepru~nost reagoval zákonodárce novelizací právní úpravy. Od 1. 1. 2025 je proto zastupitelstvo obce v pYípad, ~e chce místní koeficient stanovit pro konkrétn vymezené nemovité vci, povinno vydat opatYení obecné povahy. Vlastníci dot ených nemovitostí tak získali mo~nost pYímo vstupovat ji~ do procesu pYijímání pYísluaného správního aktu.<br/> V. Závr a náklady Yízení<br/>36. Soud z výae uvedených dovodo zruail ~alobou napadené rozhodnutí a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení, v nm~ je vázán právním názorem soudu [§ 78 odst. 1, 4 a 5 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní ( s. Y. s. )]. V dalaím Yízení ~alovaný nebude aplikovat obecn závaznou vyhláaku msta Svratka . 4/2023.<br/>37. Podle § 78 odst. 3 s. Y. s. mo~e soud v pYípad, ~e ruaí rozhodnutí správního orgánu, zruait i rozhodnutí správního orgánu ni~aího stupn, které takovému rozhodnutí pYedcházelo. Zruaení rozhodnutí správního orgánu prvního stupn je v zásad ponecháno na úvaze soudu. V rámci daHového Yízení pak mo~e soud prvostupHové rozhodnutí zruait v situaci, kdy platební výmr vydaný správcem dan vobec neml být vydán, nebo kdy pYedchozí daHové Yízení trplo takovými vadami, ~e v nm nelze dále pokra ovat (usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 11. 2009, . j. 1 Aps 2/2008-76). Jeliko~ daH v tomto pYípad stanovena být mla, pouze bez nezákonn stanoveného místního koeficientu, není na míst zruait také prvostupHové rozhodnutí správce dan. Nápravu mo~e sjednat ~alovaný.<br/>38. O náhrad náklado Yízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 vta první s. Y. s., podle ní~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobce byl pln úspaný, a má proto právo na náhradu náklado Yízení. Náklady ~alobce jsou tvoYeny odmnou jeho zástupkyn za tYi úkony právní slu~by (pYevzetí a pYíprava zastoupení, ~aloba, replika) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), pYi em~ mimosmluvní odmna za jeden úkon právní slu~by iní z tarifní hodnoty 5 130 K  ástku 1 500 K  [§ 7, § 10b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu]. Dále ~alobci nále~í náhrada hotových výdajo jeho zástupkyn v pauaální výai 450 K  za ka~dý úkon právní slu~by (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). K tomu soud pYipo etl náhradu za daH z pYidané hodnoty, kterou je zástupkyn ~alobce povinna odvést z odmny a náhrad ve výai 1 229 K  (§ 57 odst. 2 s. Y. s.) a zaplacený soudní poplatek ve výai 3 000 K . Celkem tedy ~alobci na náhrad náklado Yízení nále~í ástka ve výai 10 079 K . Soud ~alovanému ulo~il zaplatit náhradu náklado Yízení k rukám zástupkyn ~alobce v pYimYené lhot. }alovaný ve vci úspaný nebyl, a proto právo na náhradu náklado Yízení nemá.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 31. bYezna 2026<br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>