<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 As 12/2026- 32 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 As 12/2026 - 34<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>USNESENÍ<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Viktora Ku ery a soudco JUDr. Lenky Matyáaové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní vci ~alobce: L. K., zast. Mgr. Davidem erným, advokátem se sídlem Ve Vinicích 17, Mlník, proti ~alovanému: Magistrát hlavního msta Prahy, se sídlem Mariánské námstí 2, Praha, o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2026, . j. 19 A 51/2025-47,<br/>takto:<br/>I. Kasa ní stí~nost se odmítá pro nepYijatelnost.<br/><br/>II. }alovanému se náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznává.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>[1] Kasa ní stí~ností se ~alobce (dále jen  st~ovatel ) domáhal zruaení v záhlaví ozna eného rozsudku Mstského soudu v Praze (dále jen  mstský soud ), kterým byla zamítnuta jeho ~aloba proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 13. 10. 2025, . j. MHMP 1033429/2025/`ed. <br/><br/>[2] Tímto rozhodnutím ~alovaný zamítl odvolání st~ovatele a potvrdil rozhodnutí ÚYadu mstské ásti Praha 10 ze dne 25. 6. 2025, . j. P10-411066/2025, kterým byl st~ovatel uznán vinným ze spáchání pYestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona . 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zmnách nkterých zákono (zákon o silni ním provozu), ve znní ú inném ke dni spáchání pYestupku, jeho~ se st~ovatel dopustil tím, ~e dne 23. 5. 2024 v 16:55 v Praze na kYi~ovatce ulic Murmanská, Nad Primaskou a Ruská pYi Yízení vozidla pYekro il nejvyaaí dovolenou rychlost v obci nejmén o 41 km/h, za co~ mu byla ulo~ena pokuta ve výai 10 000 K  a zákaz innosti spo ívající v zákazu Yízení motorových vozidel vaeho druhu na dobu osmi msíco; zároveH byla st~ovateli ulo~ena povinnost zaplatit náhradu náklado Yízení v pauaální výai 2 500 K . <br/><br/>[3] Správní orgány pYi ur ení rychlosti st~ovatelova vozidla vycházely ze znaleckého posudku znalce Jaromíra TesaYe . 755-07/2024 vyhotoveného dne 24. 7. 2024 ve vci st~ovatelovy dopravní nehody, k ní~ pYi pYekro ení nejvyaaí dovolené rychlosti doalo. Znalecký posudek byl zalo~en na videozáznamu dopravní nehody a dospl k závru, ~e se st~ovatelovo vozidlo pohybovalo rychlostí 93 km/h, pYi em~ odchylku s ohledem na úhel kamery poYizující videozáznam stanovil na 2 km/h. <br/><br/>[4] St~ovatel brojil proti rozhodnutí ~alovaného ~alobou, kterou mstský soud podle § 78 odst. 7 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), zamítl. }alovaný podle mstského soudu zjistil skutkový stav, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti. Pro stanovení rychlosti neexistuje povinný dokaz, lze ji zjistit nejen mYením rychlomrem, ale té~ znaleckým posudkem. Znalecký posudek je pYesvd ivý a st~ovatel proti nmu ~ádné konkrétní argumenty nevznesl. Mstský soud nepYisvd il st~ovatelov námitce, ~e se pYi mYení rychlosti má pou~ít odchylka 3 km/h. Jde o nejvyaaí povolenou chybu mYení rychlomru RAMER 10 pYi rychlostech do 100 km/h, taková odchylka se ovaem odvíjí od pou~ité metody mYení. Znalecký posudek pYitom vysvtlil, ~e stanovil odchylku 2 km/h vzhledem k aikmému úhlu kamerového snímání. <br/><br/>[5] V kasa ní stí~nosti st~ovatel navrhl, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek, jako~ i rozhodnutí ~alovaného zruail. Podle jeho názoru pochybení ~alovaného i mstského soudu spo ívalo v nesprávném u~ití dokazních standardo a rozvr~ení dokazního bYemene, které bylo pYesunuto na st~ovatele. Ten v probhu Yízení konstantn a srozumiteln pYedkládal argumenty, podle nich~ jsou pochybnosti o správnosti ur ení rychlosti st~ovatelova vozidla. PYesné ur ení je pYitom st~ejní, neboe by v pYípad pYekro ení nejvyaaí dovolené rychlosti o 2 km/h mén pYicházela v úvahu mírnjaí kvalifikace st~ovatelova pYestupku. St~ovatel té~ opakovan namítal, ~e by znalecký posudek neml být jediným dokazním prostYedkem. V situaci, kdy jiný dokazní prostYedek k dispozici nebyl, mly správní orgány pYistoupit k zadání revizního znaleckého posudku. K tomu vaak nedoalo, a dokazní bYemeno tak bylo pYesunuto na st~ovatele. Vzhledem k uvedenému ~alovaný rozhodoval, ani~ by dostate n zjistil skutkový stav, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti. <br/><br/>[6] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl. Podle jeho názoru je znalecký posudek dostate ným podkladem pro rozhodnutí a jednozna n prokazuje, ~e st~ovatel jel rychlostí minimáln 91 km/h a pYestupku se dopustil. St~ovatel znalecký posudek zpochybHuje pouze obecn a nedolo~il ~ádný dokaz, který by závr posudku zpochybHoval. V Yízení o pYestupku tedy byl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, a to v rozsahu potYebném pro rozhodnutí. <br/><br/>[7] Nejvyaaí správní soud (NSS) nejprve posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a konstatuje, ~e kasa ní stí~nost je podána v as, smYuje proti rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost pYípustná, a st~ovatel je zastoupen advokátem. Vzhledem k tomu, ~e se v dané vci jedná o kasa ní stí~nost proti rozhodnutí ve vci, ve které rozhodovala specializovaná samosoudkyn, se Nejvyaaí správní soud dále ve smyslu § 104a odst. 1 s. Y. s. zabýval otázkou, zda kasa ní stí~nost svým významem podstatn pYesahuje vlastní zájmy st~ovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle daného ustanovení odmítnuta jako nepYijatelná.<br/><br/>[8] Pro vlastní vymezení institutu nepYijatelnosti Nejvyaaí správní soud odkazuje na své usnesení ze dne 26. 4. 2006, . j. 1 Azs 13/2006-39, . 933/2006 Sb. NSS, v nm~ vylo~il neur itý právní pojem  pYesah vlastních zájmo st~ovatele . Znaky tohoto pojmu jsou naplnny v pYípad  rozpoznatelného dopadu Yeaené právní otázky nad rámec konkrétního pYípadu . Podle citovaného rozhodnutí je tedy kasa ní stí~nost ve vcech, v nich~ o ~alob rozhodoval specializovaný samosoudce, pYijatelná v následujících typových pYípadech: (1) kasa ní stí~nost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vobec i nebyly pln Yeaeny judikaturou; (2) kasa ní stí~nost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou Yeaeny rozdíln; (3) kasa ní stí~nost bude pYijatelná pro potYebu u init judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského (mstského) soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatele. <br/><br/>[9] Ve svtle takto vymezených kritérií Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e podaná kasa ní stí~nost pYedestírá k rozhodnutí otázku dostate nosti zjiatní skutkového stavu na základ jediného znaleckého posudku, s jeho~ závry st~ovatel coby ú astník Yízení nesouhlasí. Uvedená otázka ovaem v daném pYípad podle pYesvd ení Nejvyaaího správního soudu nezasluhují pozornosti z dovodo ad (1) a~ (4) kritérií pYijatelnosti. Nejedná se o otázku, která by dosud nebyla v judikatuYe Nejvyaaího správního soudu Yeaena, resp. byla Yeaena rozdíln i vy~adovala u init judikaturní odklon; rovn~ tak se nejedná o pYípad zásadního pochybení mstského soudu, které by mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatele. Naopak mstský soud posoudil pYípad st~ovatele zcela v souladu s konstantní judikaturou, od které Nejvyaaí správní soud neshledal dovodu se odchýlit, a proto dospl k následujícímu závru.<br/><br/>[10] Kasa ní stí~nost je nepYijatelná.<br/><br/>[11] Dokazování ve správním Yízení upravuje zejm. § 51 odst. 1 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ), podle nho~  [k] provedení dokazo lze u~ít vaech dokazních prostYedko, které jsou vhodné ke zjiatní stavu vci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními pYedpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svdeckou výpov a znalecký posudek. <br/> <br/>[12] Hodnocení dokazo ve správním Yízení vychází ze zásady volného hodnocení dokazo, která má svoj odraz v § 50 odst. 4 správního Yádu, podle nho~  [p]okud zákon nestanoví, ~e nkterý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady, zejména dokazy, podle své úvahy; pYitom pe liv pYihlí~í ke vaemu, co vyalo v Yízení najevo, v etn toho, co uvedli ú astníci .<br/><br/>[13] Dokazování ve správním Yízení tedy nestojí na legální teorii dokazní, která by pYedepisovala správním orgánom, jakou váhu mají jednotlivým dokazom pYikládat, jakého dokazu je k prokázání té i oné skute nosti zapotYebí, nebo jaký po et dokazo je nezbytný k prokázání skute nosti, která je pYedmtem dokazování (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 16. 2. 2005, . j. A 6/2003-44, . 1038/2007 Sb. NSS). Zásada volného hodnocení dokazo dává prostor správnímu orgánu, aby sám vyhodnotil, které dokazy jsou pro jeho závry rozhodující, a ur il, jaký význam jednotlivé dokazy mají pro jeho rozhodnutí a zda o n mo~e opYít svá skutková zjiatní. To se v souladu se zásadou materiální pravdy musí dít tak, aby byl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti (§ 3 správního Yádu). Jedná se o stav, kdy je zjiatn dostate n jednozna ný, vzájemn provázaný a vnitYn nerozporný soubor informací, které nahlí~eny jako celek nemohou vést k jinému závru. Volné hodnocení dokazo je ve vcech trestání (a to soudn trestního i správního trestání) doplnno zásadou presumpce neviny a z ní vyplývající zásadou in dubio pro reo (srov. usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 14. 1. 2014, . j. 5 As 126/2011-68, . 3014/2014 Sb. NSS, a ze dne 17. 4. 2018, . j. 2 As 154/2017-44, . 3731/2018 Sb. NSS, i rozsudky NSS ze dne 14. 6. 2007, . j. 5 Afs 104/2006-73, ze dne 9. 12. 2015, . j. 1 As 264/2015-72, ze dne 25. 2. 2016, . j. 2 As 283/2015-56, i ze dne 24. 7. 2014, . j. 10 As 108/2014-25). <br/><br/>[14] Pokud jde konkrétn o znalecké posudky coby dokazní prostYedky, jejich hodnocení spo ívá zejména v posouzení, zda závry posudku jsou nále~it odovodnny, zda jsou podlo~eny obsahem nálezu, zda bylo pYihlédnuto ke vaem skute nostem, s nimi~ bylo tYeba se vypoYádat, zda závry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních dokazo a zda odovodnní znaleckého posudku odpovídá pravidlom logického myalení. S výjimkou vcné správnosti odborných závro, které správní orgán nemo~e pYezkoumávat, je tedy dokaz znaleckým posudkem hodnocen jako ka~dý jiný dokaz (k tomu srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 6. 2013, . j. 6 Ads 19/2013-35, . 2916/2013 Sb. NSS, ze dne 26. 4. 2017, . j. 8 As 92/2016-35, nebo ze dne 19. 9. 2024, . j. 10 As 98/2023-128, a dále té~ srov. rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, a usnesení Nejvyaaího soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2939/2013; závry v nich vyslovené jsou s ohledem na jejich obecnou platnost vyu~itelné i pro správní Yízení, které nevykazuje ve vztahu k hodnocení jednotlivých typových dokazních prostYedko ~ádná specifika  v tomto ohledu srov. napY. rozsudek NSS ze dne 4. 4. 2019, . j. 1 As 346/2018-33, bod [42]). <br/><br/>[15] Nutno podotknout, ~e ani zjiatní rychlosti vozidla znaleckým posudkem (nikoliv mYícím zaYízením, jak je tomu v b~ných pYípadech) pro ú ely Yízení o pYestupku není vylou eno (srov. napY. usnesení NSS ze dne 21. 12. 2023, . j. 2 As 264/2022-22, i ze dne 20. 4. 2023, . j. 6 As 44/2022-36). <br/><br/>[16] V pYípad, ~e ú astník Yízení nesouhlasí se závry znaleckého posudku, nezbývá mu ne~ jeho závry relevantn zpochybnit (není dosta ující tvrzení, ~e posudek není správný, ale je tYeba uplatnit konkrétní námitky). Pouze jsou-li pochybnosti o správnosti znaleckého posudku (ae u~ v dosledku vlastní úvahy soudu i správního orgánu, nebo v dosledku argumentace ú astníka Yízení), je namíst po~ádat o doplnní posudku nebo jiné odstranní jeho nedostatko, popYípad vypracování nového i revizního posudku, neboe správnost odborných závro správní orgány ani soudy pYezkoumávat nemohou (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 6. 2025, . j. 8 As 274/2024-64, bod [11], rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 21 Cdo 348/2014, i usnesení Nejvyaaího soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5783/2016).<br/><br/>[17] S ohledem na to, ~e právní úprava nestanoví pro prokázání pYestupku spo ívajícího v pYekro ení nejvyaaí dovolené rychlosti ~ádný povinný dokazní prostYedek, je tYeba vycházet ze zásady volného hodnocení dokazo. Správní orgány ani mstský soud tedy nepochybily, pokud vycházely ze znaleckého posudku jako z jediného rozhodujícího dokazu, neboe o jeho správnosti nejsou dovodné pochybnosti a není ani pochyb, ~e pYi hodnocení na základ výae uvedených judikaturních hledisek znalecký posudek obstojí. St~ovatel proti samotnému zjiatní a výpo tu rychlosti vozidla konkrétní argumenty nevznáael, a Nejvyaaí správní soud tedy pouze konstatuje, ~e znalecký posudek dospl k rychlosti 93 km/h na základ toho, ~e podle videozáznamu st~ovatel na svém vozidle urazil 62 m za 2,4 sec. St~ovatel vaak poukazoval na to, ~e maximální povolená odchylka pYi mYení rychlomrem iní 3 km/h, zatímco znalecký posudek vycházel z odchylky ve výai 2 km/h. Jak vaak mstský soud vysvtlil, jedná se o mYení zcela odlianou metodou, ne~ jakou rychlost vozidla stanovil znalecký posudek, a jiná výae odchylky mYení ve znaleckém posudku tedy není zposobilá zpochybnit jeho správnost. St~ovatel uvedl, pro  odchylku stanovil ve výai 2 km/h a st~ovatel tuto odchylku ~ádnou konkrétní argumentací nezpochybnil  omezil se pouze na poukazování na jinou výai odchylky u zcela jiného zposobu mYení rychlosti. <br/><br/>[18] Nadto zdejaí soud dodává, ~e i kdyby se uplatnila odchylka 3 km/h, na kterou st~ovatel opakovan odkazuje, na posouzení vci by se nic nezmnilo, neboe znalecký posudek ur il rychlost st~ovatelova vozidla na 93 km/h. V pYípad zapo tení odchylky 3 km/h by tedy výsledná rychlost st~ovatele byla 90 km/h, st~ovatel by pYekro il rychlost pYesn o 40 km/h a stále by naplnil skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silni ním provozu. <br/><br/>[19] Lze uzavYít, ~e za dané situace o správnosti skutkových zjiatných u inných ze znaleckého posudku nepanovaly dovodné pochybnosti, a správní orgány tedy stran rychlosti jízdy st~ovatele dokazní bYemeno unesly  bylo postaveno najisto, ~e st~ovatel po zohlednní znalcem ur ené odchylky jel minimáln 91 km/h, pro e~ pYekro il v obci nejvyaaí povolenou rychlost o 41 km/h. S ohledem na výae popsanou zásadu volného hodnocení dokazo nelze správním orgánom vytýkat, ~e ohledn zjiatní rychlosti st~ovatelova vozidla vycházely z jediného znaleckého posudku. Pokud správní orgány nezajiaeovaly ~ádné dalaí znalecké posudky ani jiné dokazy, bylo tomu tak z dovodu nadbyte nosti takového postupu. Naplnní skutkové podstaty pYestupku, jeho~ spáchání bylo st~ovateli kladeno za vinu, toti~ ji~ bylo spolehliv prokázáno (tYeba~e na základ jediného znaleckého posudku) a o skutkových zjiatních dovodné pochybnosti nevyvstaly.<br/><br/>[20] Nejvyaaí správní soud tak uzavírá, ~e dosavadní judikatura poskytuje dostate né Yeaení námitek uplatnných v kasa ní stí~nosti a zároveH kasa ní stí~nost svým významem podstatn nepYesahuje vlastní zájmy st~ovatele, ani nebylo shledáno zásadní pochybení mstského soudu, které mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatele. Z tchto dovodo kasa ní stí~nost ve smyslu § 104a s. Y. s. jako nepYijatelnou odmítl.<br/><br/>[21] PYi rozhodování o nákladech Yízení Nejvyaaí správní soud vycházel z usnesení svého rozaíYeného senátu ze dne 25. 3. 2021, . j. 8 As 287/2020-33, . 4170/2021 Sb. NSS, podle nho~ je odmítnutí kasa ní stí~nosti pro její nepYijatelnost, na rozdíl od jiných pYípado odmítnutí kasa ní stí~nosti, druhem zjednoduaeného meritorního pYezkumu napadeného rozhodnutí krajského (mstského) soudu. Výrok o náhrad náklado Yízení se tedy opírá o § 60 odst. 1 (nikoli odst. 3) ve spojení s § 120 s. Y. s. }alovaný sice ml ve vci úspch, ze spisu vaak nevyplývá, ~e by mu v tomto Yízení jakékoli náklady nad rámec b~né administrativní innosti vznikly, proto mu soud jejich náhradu nepYiznal.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto usnesení není opravný prostYedek pYípustný.<br/><br/>V Brn dne 9. dubna 2026<br/><br/><br/><br/>JUDr. Viktor Ku era <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>