<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 21 As 252/2025- 55 - text</title> </head> <body> ÿþ 21 As 252/2025 - 58<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy senátu JUDr. Tomáae Rychlého a soudco Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní vci ~alobce: A. A., zastoupený JUDr. Luciou MadleHákovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Nádra~ní 381/9, Mohelnice, proti ~alovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyaehradská 424/16, Praha 2, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti usnesení Mstského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2025, . j. 6 A 62/2025  26,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádnému z ú astníko se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. Ustanovené zástupkyni ~alobce, advokátce JUDr. Lucii MadleHákové, Ph.D., se pYiznává odmna za zastupování a náhrada hotových výdajo za Yízení o kasa ní stí~nosti ve výai 12 270 K , která bude vyplacena její zamstnavatelce, spole nosti Advokáti Maza ová a kolektiv s.r.o., z ú tu Nejvyaaího správního soudu do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku. Náklady zastoupení ~alobce nese stát.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>[1] Mstský soud v Praze (dále jen  mstský soud ) usnesením ze dne 3. 11. 2025, . j. 6 A 62/2025  26, odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ) ~alobu, kterou kvalifikoval jako ~alobu proti nezákonnému zásahu ~alovaného. Ten ml dle ~alobce spo ívat v nezákonném zamítnutí nejmén 14 jeho ~ádostí o vydání k výkonu trestu odntí svobody do domovského státu (X).<br/><br/>[2] Mstský soud uvedl, ~e ~alovaný pYi rozhodování o ~ádostech o vydání ~alobce k výkonu trestu do jiného státu vystupoval jako orgán zajiaeující mezinárodní justi ní spolupráci v trestních vcech, nikoli jako správní orgán. S ohledem na to mstský soud ~alobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. Y. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínek Yízení, pro který nelze v Yízení pokra ovat, neboe v daném pYípad není dána pravomoc správního soudu.<br/>[3] }alobce (dále jen  st~ovatel ) napadá usnesení mstského soudu kasa ní stí~ností z dovodu dle § 103 odst. 1 písm. e) s. Y. s.<br/><br/>[4] St~ovatel má za to, ~e dovod pro odmítnutí ~aloby neobstojí, neboe pravomoc soudu je dána. }alovaný vystupuje jako správní orgán, neboe (a) je ústYedním orgánem státní správy a organiza n je tedy sou ástí veYejné správy; (b) není orgánem inným v trestním Yízení; (c) naplHování ú elu trestního Yízení je mo~no dosahovat i správními innostmi (typicky ve výkonu trestu odntí svobody); a (d) vydání k výkonu trestu odntí svobody do domovského státu lze srovnat s pYemístním k výkonu trestu do jiné vznice, o kterém rozhoduje Yeditel vznice a které je výkonem veYejné správy, pYi em~ ~alovaný tak jedná na mezinárodní úrovni (na rozdíl od Yeditele vznice). <br/><br/>[5] St~ovatel té~ pova~uje za nedostate né odkazy mstského soudu na nálezy Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. I. ÚS 2015/15, a ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. IV. ÚS 1352/19 (správn jde v obou pYípadech o usnesení, chybn je vaak ozna il ji~ mstský soud v napadeném usnesení  pozn. NSS). Prvn uvedený nález dle st~ovatele svd í pro jeho argumentaci, neboe potvrzuje, ~e ~alovaný není v nynjaí vci orgánem inným v trestním Yízení a nevydává rozhodnutí dle trestního Yádu. Dále z nj plyne, ~e o vydání i nevydání osoby k výkonu trestu do zahrani í ~alovaný nevydává rozhodnutí. To vaak samo o sob pro závr, ~e ~alovaný proto není správním orgánem, nesta í. Druhý nález Ústavního soudu uvádí, ~e stát prostYednictvím svých orgáno poskytuje v rámci mezinárodní justi ní spolupráce sou innost druhému státu a naplHuje tak ú el trestního Yízení; to vaak dle st~ovatele pro u inní závru o povaze ~alovaného v dané vci nedosta uje.<br/><br/>[6] Dále st~ovatel namítá vadu Yízení pYed mstským soudem; a koli ~ádal o osvobození od soudních poplatko a o ustanovení právního zástupce, mstský soud této ~ádosti nevyhovl. Dle st~ovatele vaak ustanovený zástupce mohl upravit minimáln petit ~aloby. Mstský soud st~ovatele o formulaci projednatelného petitu nepou il a vyu~il jím nejasn formulovaného petitu k odovodnní odmítnutí jeho ~aloby. (Nejvyaaí správní soud zde pro nadbyte nost neshrnuje dalaí podání st~ovatele po uplynutí lhoty k doplnní kasa ní stí~nosti, jejich obsah se týká podmínek výkonu trestu a dalaích okolností, které nemají souvislost s dovody napadeného usnesení mstského soudu.)<br/><br/>[7] }alovaný se ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti ztoto~Huje s usnesením mstského soudu a navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl. Nejprve podrobn rekapituluje historii ~ádostí st~ovatele o pYelo~ení k výkonu trestu do X. Ohledn svého postupu a postavení ~alovaný odkazuje na zákon . 104/2013 Sb., o mezinárodní justi ní spolupráci ve vcech trestních (dále té~  zákon o mezinárodní justi ní spolupráci ). V pYípad podntu dle § 137 zákona o mezinárodní justi ní spolupráci o pYedání st~ovatele k výkonu zbytku tresto do domovského státu ~alovaný není správním orgánem dle správního Yádu. Aplikace správního Yádu je vylou ena § 3 odst. 1 zákona o mezinárodní justi ní spolupráci, podle kterého jsou postupy podle tohoto zákona Yízením trestním. }alovaný není orgánem inným v trestním Yízení dle § 12 odst. 1 trestního Yádu, ale má dle ustanovení § 2 písm. b) zákona o mezinárodní justi ní spolupráci v tomto Yízení zvláatní postavení ústYedního orgánu se specifickými kompetencemi. Vystupuje jako orgán vykonávající mezinárodní právní pomoc v trestním Yízení, tj. mimo posobnost správního Yádu i soudního Yádu správního, proto je vylou en pYezkum postupu ~alovaného ve správním soudnictví. V projednávané vci se nejedná ani o formální rozhodnutí podle trestnprávních pYedpiso. Sdlení, jím~ nebyl vysloven souhlas ~alovaného s pYedáním st~ovatele k výkonu trestu do X, je neformální úkonem, co~ potvrdil i Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 2015/15.<br/><br/>[8] Nejvyaaí správní soud nejdYíve hodnotil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a konstatoval, ~e byla podána v as (§ 106 odst. 2 s. Y. s.), osobou oprávnnou (§ 102, vta první s. Y. s.), proti rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost ve smyslu § 102 s. Y. s. pYípustná a st~ovatel je Yádn zastoupen advokátkou (§ 105 odst. 2 s. Y. s.). Nejvyaaí správní soud poté pYezkoumal napadené usnesení v rozsahu podané kasa ní stí~nosti (§ 109 odst. 3, vta pYed stYedníkem s. Y. s.) a z dovodo v ní uvedených (§ 109 odst. 4, vta pYed stYedníkem s. Y. s.). Ve vci pYitom rozhodl bez naYízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2, vty první s. Y. s.<br/><br/>[9] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[10] Nejvyaaí správní soud pro úplnost pYedesílá, ~e ve vci rozhoduje ji~ podruhé, neboe rozsudkem ze dne 9. 10. 2025, . j. 21 As 142/2025  44, zruail usnesení mstského soudu ze dne 25. 6. 2025, . j. 6 A 62/2025  9, o odmítnutí ~aloby z procesních dovodo. Proto~e se vaak Nejvyaaí správní soud tehdy nezabýval vlastními dovody usnesení, je nynjaí kasa ní stí~nost pYípustná (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu v usnesení ze dne 22. 3. 2011, . j. 1 As 79/2009  165, publ. pod . 2365/2011 Sb. NSS; vaechna zde citovaná rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).<br/><br/>[11] Jádrem sporu v nyní projednávané vci je otázka, zda je dána pravomoc správních soudo k pYezkumu postupu ~alovaného pYi rozhodování o podntu st~ovatele k vydání k výkonu trestu odntí svobody do domovského státu (X) podle § 137 zákona o mezinárodní justi ní spolupráci.<br/><br/>[12] Podle § 4 odst. 1, písm. a) s. Y. s. je správním orgánem orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jako~ i fyzická nebo právnická osoba nebo jiný orgán, pokud jim bylo svYeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veYejné správy.<br/><br/>[13] Zákon o mezinárodní justi ní spolupráci upravuje postupy justi ních, ústYedních a jiných orgáno v oblasti mezinárodní justi ní spolupráce ve vcech trestních (§ 1), ~alovaný (spolu s Nejvyaaím státním zastupitelstvím) je pak ústYedním orgánem dle § 2 odst. b) tohoto zákona. Subsidiární u~ití trestního Yádu upravuje § 3 odst. 1 zákona a implicitn (a contrario) tak vylu uje posobnost správního Yádu.<br/><br/>[14] Podle § 137 odst. 1 zákona o mezinárodní justi ní spolupráci nacházíli se osoba v eské republice ve výkonu nepodmínného trestu odntí svobody nebo ochranného opatYení spojeného se zbavením osobní svobody, mo~e ministerstvo po~ádat stát, jeho~ je tato osoba ob anem, nebo stát, ohledn nho~ lze pYedpokládat, ~e výkon rozhodnutí pYevezme, o její pYevzetí k výkonu takového trestu nebo ochranného opatYení, nebo udlit souhlas s pYedáním takové osoby, pokud<br/><br/>a) soud, který ve vci rozhodl v prvním stupni, udlil souhlas s pYedáním osoby,<br/>b) pYedáním osoby nebude zmaYeno nebo ztí~eno dosa~ení ú elu trestu nebo ochranného opatYení,<br/>c) v dob podání ~ádosti nebo udlení souhlasu ministerstva má osoba vykonat trest nebo ochranné opatYení v délce nejmén 1 rok; v pYípadech hodných zvláatního zYetele mo~e být osoba pYedána k výkonu trestu nebo ochranného opatYení krataího trvání,<br/>d) výkonem trestu nebo ochranného opatYení v cizím státu nedojde k poruaení závazko vyplývajících pro eskou republiku z mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách a<br/>e) pYedáním osoby nebude zmaYeno nebo ztí~eno dosa~ení ú elu trestního Yízení, které se pro jiný skutek ohledn této osoby v eské republice vede.<br/><br/>[15] V usnesení sp. zn. I. ÚS 2015/15, jím~ Ústavní soud odmítl ústavní stí~nost odsouzeného proti pYípisu ~alovaného, který nevyhovl ~ádosti tehdejaího st~ovatele o pYedání k dalaímu výkonu trestu odntí svobody na Y, soud uvedl, ~e (z § 137 zákona o mezinárodní justi ní spolupráci)  vyplývá, ~e je pYedevaím vcí státu, konkrétn Ministerstva spravedlnosti, zda vyvine aktivitu smrem k domovskému státu odsouzeného a po~ádá cizí stát o pYevzetí odsouzeného nebo udlí souhlas s pYedáním poté, co ovYí, ~e jsou splnny zákonné podmínky. Nárok odsouzeného být pYedán k výkonu trestu do ciziny, bez splnní zákonných podmínek, zákon zcela jist nezavádí. Tento závr vhodn citoval i mstský soud v napadeném usnesení.<br/><br/>[16] Pro posouzení, zda mstskému soudu pYísluaí rozhodnout o ~alob st~ovatele proti postupu ~alovaného, je rozhodné, zda ve vci ~alovaný rozhodoval jako orgán veYejné moci v oblasti veYejné správy. Mstský soud v napadeném usnesení (shodn se ~alovaným) dospl k závru, ~e ~alovaný takto nerozhodoval, neboe jednal jako ústYední orgán ili jako zvláatní orgán dle zákona o mezinárodní justi ní spolupráci ve vcech trestních, tedy mimo oblast veYejné správy.<br/><br/>[17] Pro posouzení této otázky je významné, ~e ~alovaný sice rozhoduje v airaím smyslu v oblasti trestního práva a za subsidiární posobnosti trestního Yádu, avaak není pYímo orgánem trestního Yízení. Judikatura Ústavního soudu a Nejvyaaího správní soudu toti~ opakovan staví práv innost orgáno inných v trestním Yízení mimo pravomoc správních soudo (viz napY. rozsudek NSS ze dne 9. 5. 2023, . j. 3 As 13/202227, a nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 3173/16).<br/><br/>[18] Nejvyaaí správní soud se ji~ také vyslovil k aktom vydaným orgánem veYejné moci (konkrétn Generálním Yeditelstvím cel) v souvislosti s mezinárodní spoluprací ve vcech trestních. V rozsudku ze dne 6. 1. 2021, . j. 8 As 184/202035, uvedl, ~e podle § 12 odst. 10 trestního Yádu (ve znní ú inném do 31. 12. 2024, v nynjaím znní se jedná o odst. 11  pozn. NSS) mj. platí, ~e trestním Yízením se rozumí Yízení podle tohoto zákona a zákona o mezinárodní justi ní spolupráci ve vcech trestních. Trestní Yízení tak zahrnuje veakerý proces, resp. postupy upravené trestním Yádem, ale i zákonem o mezinárodní justi ní spolupráci ve vcech trestních. Proto soud, státní zástupce nebo policejní orgán neztrácejí postavení orgáno inných v trestním Yízení jen z toho dovodu, ~e poskytují právní pomoc nebo jinou formu spolupráce pro ú ely trestních Yízení vedených v cizím státu. <br/><br/>[19] Nejvyaaí správní soud dále v usnesení ze dne 21. 8. 2003, . j. Na 579/2003  8, konstatoval, ~e pro soudy rozhodující ve správním soudnictví  ze soudního Yádu správního ani z ~ádného jiného zákona nevyplývá, ~e by [& ] byla zalo~ena jakákoli kompetence rozhodovat ve vci samé v soudn trestních vcech [& ]. Stejn tak ale není v pravomoci [& ] pYezkoumávat postup orgáno inných v trestním Yízení, ani proaetYovat a vyYizovat stí~nosti na tvrzený nesprávný postup správního orgánu .<br/><br/>[20] Vrcholné soudy se vaak dosud nevyslovily pYímo k postavení ~alovaného jako ústYedního orgánu, který pYímo není orgánem inným v trestním Yízení, ale postupuje práv jako ústYední orgán dle zákona o mezinárodní justi ní spolupráci. Je pYitom nesporné, ~e v nyní projednávané vci ~alovaný plní svoji roli v airaím kontextu trestního práva, tedy práv pYi mezinárodní justi ní spolupráci ve vcech trestních. Dle zákona o mezinárodní justi ní spolupráci pak v díl ích vcech rozhodují trestní soudy; podle nyní aplikovaného § 137 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona souhlas s výkonem trestu v domovském stát odsouzeného vydává soud, který ve vci rozhodl v prvním stupni, tedy soud trestní. <br/><br/>[21] }alovaný tedy sice není orgánem inným v trestním Yízení, ale vystupuje v trestním Yízení jako orgán sui generis, který vykonává administrativní a koordina ní innost v souvislosti s mezinárodní spoluprací v trestních vcech (zde v souvislosti s výkonem trestu).<br/><br/>[22] Nadto, podle Ústavního soudu odsouzený (tj. zde st~ovatel) nemá právo na pYedání k výkonu trestu do domovského státu; bye tak Ústavní soud konstatoval pouze v usnesení sp. zn. I. ÚS 2015/15, které nemá samo o sob  preceden ní charakter . PYesto vaak lze jeho závry nyní u~ít vzhledem k jejich pYesvd ivosti.<br/><br/>[23] Ústavní soud toti~ shodn jako ve výae uvedeném pYípad rozhodl i usnesením ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. I. ÚS 96/23. V tomto usnesení té~ odmítl ústavní stí~nost proti postupu ~alovaného pYi vyYizování podntu dle § 137 zákona o mezinárodní justi ní spolupráci. Navázal na závry prvn uvedeného usnesení a dodal, ~e  ~ádost adresovaná Ministerstvu spravedlnosti, jejím~ ú elem je iniciovat postup podle § 137 zákona o mezinárodní justi ní spolupráci ve vcech trestních, má pouze informativní charakter, resp. mo~e slou~it jen k tomu, aby toto ministerstvo uvá~ilo vhodnost uvedeného postupu. Vyrozumním podatele (odsouzeného) o tom, ~e ~ádosti nebylo vyhovno, Ministerstvo spravedlnosti nerozhoduje autoritativn o právech a povinnostech takové osoby, ale pouze o tom, zda realizuje své zákonné oprávnní . K tomu nyní zdejaí soud pro úplnost dodává, ~e ~alovaný tak realizuje svoji pravomoc v oblasti trestní dle odkazovaného zákonného ustanovení, proto nejde o výkon veYejné správy, ale o specifickou innost v oblasti práva trestního.<br/><br/>[24] Na roli ~alovaného nemní nic ani díl í argumenty st~ovatele, tedy ~e (a) ~alovaný je ústYedním orgánem státní správy a organiza n je tedy sou ástí veYejné správy. Pro nynjaí vc toti~ není významná obecná povaha ~alovaného, ale to, zda v nynjaí vci vykonává veYejnou správu a autoritativn rozhoduje o veYejných subjektivní právech st~ovatele. Tak tomu není (jak vysvtleno výae). Není té~ rozhodné, ~e (b) ~alovaný není orgánem inným v trestním Yízení; posta uje, ~e je ústYedním orgánem v oblasti mezinárodní justi ní spolupráce v trestních vcech. <br/><br/>[25] Pokud st~ovatel tvrdí, ~e (c) naplHování ú elu trestního Yízení je mo~no i správními innostmi (typicky ve výkonu trestu odntí svobody), zdejaí soud k tomu uvádí, ~e je obecn pravdou, ~e ve výkonu trestu (v eské republice) dochází ke správním innostem a vrchnostenskému rozhodování, které pYezkoumávají správní soudy. Mezinárodní justi ní spolupráce je vaak oblastí specifickou, která se práv této obecné kategorii vymyká, je upravena zvláatním zákonem, a pokud je podle nho dána pravomoc soudo, jedná se o soudy trestní, nikoli správní. Argument st~ovatele sub (d), ~e vydání k výkonu trestu odntí svobody do domovského státu lze srovnat s pYemístním k výkonu trestu do jiné vznice, o kterém rozhoduje Yeditel vznice a které je výkonem veYejné správy, té~ neobstojí, ze shodných dovodo, jaké jsou uvedeny výae. <br/><br/>[26] St~ovatel v kasa ní stí~nosti té~ nedoceHuje význam usnesení Ústavního soudu, na n~ správn odkázal mstský soud v napadeném usnesení, resp. se sna~í jejich význam omezit na díl í okolnosti postupu ~alovaného (napY. ~e není orgánem inným v trestním Yízení i ~e o podntu st~ovatele nevydává rozhodnutí). Dole~itý je vaak výae akcentovaný závr Ústavního soudu, ~e ~alovaný pYi rozhodování o podntu odsouzeného nerozhoduje o jeho subjektivních právech, pouze ho informuje o svém náhledu na vhodnost pYevzetí k výkonu trestu jiným státem.<br/><br/>[27] Nejvyaaí správní soud tedy k této otázce uzavírá, ~e ~alovaný není správním orgánem ve smyslu legální definice dle § 4 odst. 1 s. Y. s., svým postupem dle § 137 zákona o mezinárodní justi ní spolupráci nerozhoduje o veYejných subjektivních právech st~ovatele, a není proto dána pravomoc správních soudo jeho pYestup pYezkoumávat.<br/><br/>[28] Co se tý e kasa ní námitky, ~e mstský soud neustanovil st~ovateli zástupce, Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e pokud není dána pravomoc správních soudo a není tak splnna elementární podmínka Yízení pYed mstským soudem, není tYeba, aby soud pYed vydáním napadeného usnesení rozhodoval o ustanovení zástupce. Kasa ní soud konstatuje, ~e ~aloba je formulována sice laicky a obaírn, ale je z ní patrné, eho se st~ovatel domáhá; ostatn ani sám st~ovatel v kasa ní stí~nosti nenamítá, ~e by mstský soud chybn vymezil pYedmt Yízení a ~alobní návrh v napadeném usnesení.<br/><br/>[29] Nejvyaaí správní soud z výae uvedených dovodo shledal kasa ní stí~nost nedovodnou, a proto ji podle § 110 odst. 1 in fine s. Y. s. zamítl.<br/><br/>[30] O nákladech Yízení rozhodl podle § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 tého~ zákona. St~ovatel neml v Yízení úspch, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému, který byl ve vci úspaný, ~ádné náklady nad rámec jeho b~né úYední innosti nevznikly, kasa ní soud proto ~ádnému z ú astníko náhradu náklado Yízení nepYiznal.<br/><br/>[31] St~ovateli byla k jeho ~ádosti ustanovena usnesením Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 11. 2025, . j. 21 As 252/2025  6, zástupkyn JUDr. Lucia MadleHáková, Ph.D., advokátka. Náklady v podob odmny ustanovené zástupkyn a náhrady hotových výdajo platí stát (§ 35 odst. 10 ve spojení s § 120 s. Y. s.).<br/><br/>[32] Odmna zástupkyn st~ovatele byla stanovena za dva úkony právní slu~by spo ívající v první porad (v etn pYevzetí a pYípravy zastoupení) a v doplnní kasa ní stí~nosti [§ 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif)]. Zástupkyni st~ovatele tak nále~í odmna za tyto úkony celkem ve výai 9 240 K  [§ 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 5 advokátního tarifu]. Zástupkyn st~ovatele má dále právo na náhradu hotových výdajo ve výai 2 x 450 K , celkem tedy 900 K  (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Ustanovená zástupkyn vykonává advokacii v pracovním pomru ke spole nosti Advokáti Maza ová a kolektiv s.r.o., tedy na její ú et (viz § 15b odst. 2 zákona . 85/1996 Sb., o advokacii), pYi em~ tato spole nost je plátcem DPH. PYiznaná odmna v souhrnné výai 10 140 K  (9 240 K  + 900 K ) se proto navyauje o ástku, která odpovídá sazb této dan (21 %), tedy o 2 130 K  (zaokrouhleno na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 daHového Yádu). Celkov tedy zástupkyni st~ovatele pYísluaí odmna a náhrada hotových výdajo ve výai 12 270 K . Tuto ástku Nejvyaaí správní soud vyplatí zamstnavatelce ustanovené zástupkyn do 30 dno ode dne právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/><br/> V Brn dne 31. bYezna 2026<br/><br/><br/>JUDr. Tomáa Rychlý<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>