<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 21 Azs 134/2025- 36 - text</title> </head> <body> ÿþ 21 Azs 134/2025 - 40<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK <br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Tomáae Rychlého a soudco JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Radovana Havelce v právní vci ~alobce: V. H., zastoupený Mgr. Jaroslavem Zemanem, advokátem se sídlem Lazaretní 925/9, Brno, proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad `tolou 3, Praha 7, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 29. 5. 2025, . j. 34 A 2/2025  39,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobci na náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti celkem 6 135 K  k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Zemana, advokáta, a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/>[1] }alobci bylo rozhodnutím Policie R, Krajského Yeditelství policie Jihomoravského kraje ze dne 14. 4. 2021 ulo~eno podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3 a 4 zákona . 326/1999 Sb., o pobytu cizinco na území eské republiky a o zmn nkterých zákono (dále jen  zákon o pobytu cizinco ), správní vyhoatní a stanovena doba zákazu vstupu na území lenských státo EU v délce 5 let. Proti tomuto rozhodnutí podal ~alobce odvolání, které Policie R, Xeditelství slu~by cizinecké policie zamítla rozhodnutím ze dne 28. 6. 2021 a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdila. Proti rozhodnutí ze dne 28. 6. 2021 podal ~alobce ~alobu, kterou Krajský soud v Brn zamítl rozsudkem ze dne 7. 9. 2021, . j. 33 A 18/2021  29. }alobce proto dne 4. 12. 2021 území eské republiky opustil. Dne 15. 5. 2024 vaak ~alobce pYiletl zpt do eské republiky a po~ádal o mezinárodní ochranu. Následn mu rozhodnutím ~alovaného ze dne 28. 8. 2024 byla udlena doplHková ochrana podle § 14a odst. 2 písm. c) zákona . 325/1999 Sb., o azylu (dále jen  zákon o azylu ), na dobu 12 msíco (tj. do 19. 9. 2025).<br/>[2] }alobce dne 19. 8. 2024 podal ~ádost o odstranní tvrdosti správního vyhoatní a zruaení rozhodnutí o správním vyhoatní dle § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinco. Xízení o této ~ádosti Policie R, Xeditelství slu~by cizinecké policie (dále  prvostupHový správní orgán ) usnesením ze dne 16. 9. 2024, . j. CPR440644/ J2024930310V214 (dále  prvostupHové rozhodnutí ), zastavila podle § 102 odst. 4 správního Yádu. PrvostupHový správní orgán dospl k závru, ~e dovody pro vydání nového rozhodnutí dle § 122 odst. 5 písm. a) a b) zákona o pobytu cizinco ve spojení s § 102 odst. 4 správního Yádu nejsou dány, neboe mj. nepominuly dovody vydání rozhodnutí o správním vyhoatní. Odvolání proti prvostupHovému rozhodnutí zamítl ~alovaný rozhodnutím ze dne 19. 12. 2024, . j. MV1556603/OAM2024, a potvrdil závr pYijatý v prvostupHovém rozhodnutí. <br/>[3] Proti rozhodnutí ~alovaného podal ~alobce ~alobu ke Krajskému soudu v Brn. Ten jí vyhovl a rozsudkem ze dne 29. 5. 2025, . j. 34 A 2/2025  39, rozhodnutí ~alovaného ze dne 19. 12. 2024 zruail a vrátil mu vc k dalaímu Yízení. <br/>[4] Krajský soud nesouhlasil se závry správních orgáno v tom, ~e by u ~alobce nepominuly dovody vydání rozhodnutí o správním vyhoatní. Krajský soud nejprve vymezil dovody, které vedly k vydání rozhodnutí o správním vyhoatní. Dle nj dovodem pro vydání tohoto rozhodnutí v roce 2021 bylo zjiatní, ~e ~alobce na území eské republiky pobýval neoprávnn. }alobce se toti~ v eské republice zdr~oval od roku 2010 do roku 2020 bez oprávnní k pobytu a od roku 2015 bez platného cestovního dokladu (~alobce následn pYedlo~il cestovní doklad Ukrajiny vystavený s platností od 20. 8. 2020 do 20. 8. 2030). V pYípad ~alobce byl proto v souladu s pYísluanou právní úpravou aplikován institut správního vyhoatní, jeho~ hlavním ú elem je zajistit, aby cizinec, který nesplHuje podmínky pro pobyt na území eské republiky, toto území opustil a nezdr~oval se zde neoprávnn. Podle záva~nosti pochybení se pak v rozhodnutí o správním vyhoatní stanoví délka zákazu pobytu na území (v pYípad ~alobce to bylo 5 let). Uvedený dovod pro vydání rozhodnutí o správním vyhoatní (neoprávnný pobyt ~alobce na území eské republiky) tedy krajský soud porovnal se situací, v jaké se ~alobce nacházel v dob rozhodování o jeho ~ádosti dle § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinco.<br/>[5] Krajský soud pova~oval za podstatné, ~e ~alobci byla rozhodnutím ~alovaného ze dne 18. 8. 2024 udlena (s ú inností ode dne 19. 9. 2024) mezinárodní ochrana ve form doplHkové ochrany podle § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu, a to z dovodu hrozby skute ného nebezpe í vá~né újmy v dosledku probíhajícího mezinárodního ozbrojeného konfliktu. Tato skute nost sporná není a svd í mj. o tom, ~e ~alobce nemo~e být do zem povodu vyhoatn, resp. ~e po dobu udlené doplHkové ochrany nelze trvat na pokra ování výkonu rozhodnutí o správním vyhoatní. Krajský soud zdoraznil, ~e udlením doplHkové ochrany ~alobce získal oprávnní k pobytu na území po dobu stanovenou v tomto rozhodnutí (§ 53a odst. 1 zákona o azylu), a to na dobu 12 msíco, s mo~ností prodlou~ení (§ 53a odst. 4 zákona o azylu). Z uvedeného krajský soud vyvodil, ~e v dob rozhodování o ~ádosti ~alobce zde ji~ neexistoval dovod, pro který bylo ~alobci rozhodnutí o správním vyhoatní vydáno. }alobce byl a je oprávnn pobývat na území eské republiky jako po~ivatel doplHkové ochrany, se vaemi právy a povinnostmi s tímto statusem spojenými. V jeho pYípad tedy nelze hovoYit o tom, ~e by dovod pro vydání rozhodnutí o správním vyhoatní nepominul. Naopak pYísluanou podmínku lze pova~ovat za splnnou. To v pYípad ~alobce znamená, ~e splnil vaechny podmínky uvedené v § 122 odst. 5 písm. a) zákona o pobytu cizinco, a ~e tak bylo namíst zahájit Yízení o vydání nového rozhodnutí. Pokud bylo ~alobci ulo~eno správní vyhoatní z dovodu neoprávnného pobytu na území, a pokud mu byla z dovodu následné zmny skutkových okolností v zemi povodu udlena doplHková ochrana, podmínka pominutí dovodo vydání rozhodnutí o správním vyhoatní byla splnna.<br/>[6] Krajský soud navíc doplnil i úvahy ohledn mo~nosti posouzení ~alobcovy ~ádosti podle § 122 odst. 5 písm. b) zákona o pobytu cizinco. Podle krajského soudu toti~ nebylo sporu o tom, ~e ~alobce dobrovoln vycestoval z území v dob stanovené v rozhodnutí o správním vyhoatní. Správní orgány vaak vyhodnotily jako nenaplnnou dalaí podmínku dle § 122 odst. 5 písm. b) zákona o pobytu cizinco, a sice, ~e by zruaení platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní bylo pYimYené vzhledem k dovodom, pro které bylo vydáno. Práv zde byl podle krajského soudu prostor pro posouzení tvrzení ~alobce, ~e ponechání v platnosti rozhodnutí o vyhoatní je zásahem do jeho práva na rodinný ~ivot. Tento prostor vaak správní orgány nevyu~ily tak, jak s ohledem na tvrzení ~alobce a zjiatné skutkové okolnosti mly. <br/>[7] Správní orgány podle krajského soudu zcela pominuly promnu osobní situace ~alobce a jeho rodiny. Zejména nevzaly v potaz otázku vztahu mezi st~ovatelem a nezletilou dcerou jeho man~elky. Úvahy správních orgáno, jimi~ vypoYádávaly tvrzení ~alobce, byly podle krajského soudu selektivní, formální a nepYesvd ivé a ~ádný z argumento, které ~alovaný uvádl i v Yízení pYed krajským soudem, nemohl zvrátit závr o nezákonnosti jeho rozhodnutí. <br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alobce<br/>[8] }alovaný (dále  st~ovatel ) napadl rozsudek krajského soudu kasa ní stí~ností, kterou podYadil pod dovody dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ).<br/>[9] St~ovatel pYedn nesouhlasí s právním posouzením vci krajským soudem. Nejprve odkázal na § 120a odst. 7 zákona o pobytu cizinco, který se týká doplHkové ochrany. Z nj plyne, ~e zákonodárce pYímo po ítal se situací, kdy je cizinci pravomocn ulo~eno správní vyhoatní a následn je mu udlena doplHková ochrana. Pro zánik platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní v takovém pYípad stanovil konkrétní podmínky. Tyto podmínky vaak u ~alobce nejsou naplnny. Pokud by zákonodárce zamýalel, aby platnost rozhodnutí o správním vyhoatní zanikla pouze na základ získání doplHkové ochrany, jist by v zákon takovou podmínku zániku platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní stanovil. <br/>[10] Dovod vydání rozhodnutí o správním vyhoatní ~alobce byl dán. }alobce toti~ prokazateln pobýval na území neoprávnn. To, ~e získal následn  a~ po vydání pravomocného rozhodnutí o správním vyhoatní  doplHkovou ochranu, jeho pYedchozí neoprávnný pobyt nezahlazuje. Z výae uvedeného vyplývá, ~e nelze souhlasit s argumentací soudu uvedenou v odst. 26 napadeného rozsudku, dle které práv na základ udlení doplHkové ochrany, a tedy oprávnní pobývat na území eské republiky, pominul povodní dovod pro vydání rozhodnutí o správním vyhoatní (pYedchozí neoprávnný pobyt na území). V ~ádném pYípad se pak st~ovatel nemo~e ztoto~nit s navazující argumentací krajského soudu uvedenou v odst. 29 napadeného rozsudku, tedy ~e:  Lze tak u init st~ejní díl í závr, ~e pokud by bylo ~alobci ulo~eno správní vyhoatní z dovodu neoprávnného pobytu na území, a pokud byla tomuto ~alobci z dovodu následné zmny skutkových okolností v zemi povodu udlena doplHková ochrana, podmínka pominutí dovodo vydání rozhodnutí o správním vyhoatní byla splnna. <br/>[11] Podle st~ovatele vznik a trvání ozbrojeného konfliktu, který zapo al v únoru roku 2022, a s tím související  zmna pYístupu státu k ~alobci , jak o ní hovoYí krajský soud, nemá ~ádnou souvislost s jednáním cizince (~alobce), na základ kterého mu bylo správní vyhoatní v roce 2021 ulo~eno. Dovod k ulo~ení správního vyhoatní, tj. ~e ~alobce na území eské republiky pobýval deset let neoprávnn, a to v letech 20102020 bez oprávnní k pobytu a v letech 20152020 bez platného cestovního dokladu, sám o sob bez dalaího pominout nemo~e. Navíc samotný dovod udlení doplHkové ochrany, tj. fakt, ~e na Ukrajin probíhá ozbrojený konflikt, nemá ~ádnou spojitost s pYedchozím neoprávnným pobytem ~alobce a  neruaí jeho neoprávnný pobyt. <br/>[12] St~ovatel dále odkázal na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 11. 2007, . j. 1 As 39/2007  72, a to v souvislosti s argumentací krajského soudu o zva~ování nepYimYenosti zásahu do soukromého nebo rodinného ~ivota ~alobce. K tomu st~ovatel uvedl, ~e pominutí dovodo pro vydání správního rozhodnutí o vyhoatní cizince nastává jen v situaci, kdy vzhledem ke vaem okolnostem pYípadu, jako~ i vzhledem k pYípadným novým skute nostem, ji~ nedochází k ohro~ení zájmo státu a ponechání rozhodnutí o správním vyhoatní cizince v platnosti u~ neplní svoj ú el. St~ovatel se navíc hodnocením zásahu do rodinného a soukromého ~ivota cizince zabýval. V této vci provedl test proporcionality. V jeho rámci jednak zohlednil dovody, které vedly k ulo~ení správního vyhoatní. ZároveH vzal v potaz situaci zletilých dtí ~alobce, které pobývají v eské republice. }alobce sou asn Yádn nedolo~il pé i o nezletilé dít své man~elky. PYitom nebylo mo~né shledat dostate n silnou vazbu na hostitelskou zemi, která by vedla k mo~nosti závru o poruaení práv garantovaných l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (právo na respektování soukromého a rodinného ~ivota). <br/>[13] St~ovatel také poukázal na odstavec 28 napadeného rozsudku, v nm~ krajský soud uvedl, ~e  z argumentace správních orgáno není sou asn ani zYejmé, jaká jiná skute nost by mohla v pYípad ~alobce podmínku pominutí dovodo vydání rozhodnutí o správním vyhoatní naplnit . Podle názoru st~ovatele bYemeno dokazní a bYemeno tvrzení le~í primárn na ~alobci, který je dle § 122 odst. 8 zákona o pobytu cizinco povinen uvést veakeré rozhodné skute nosti, kterých se dovolává a ozna it dokazy. PrvostupHový správní orgán ani st~ovatel není povinen v odovodnní rozhodnutí sdlovat ú astníku Yízení, resp. ho pou ovat o tom, jaká skute nost by mohla v jeho pYípad podmínku pominutí dovodo vydání rozhodnutí o správním vyhoatní naplnit. <br/>[14] St~ovatel také nesouhlasí s krajským soudem v tom, ~e by správní orgán ml u init úvahu i ohledn otázky, zda je na míst trvat na existenci platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní v situaci, kdy z dovodu zásady nenavracení není mo~né ur it asové období mo~ného návratu cizince do zem povodu. Podle st~ovatele nelze takovou úvahu ani jakékoliv podobné predikce po~adovat. Správní Yízení se vede dle aktuálního stavu, správní orgán posuzuje fakta a dokazy, které jsou aktuální ke dni vydání rozhodnutí. <br/>[15] Dle názoru st~ovatele ~alobce prokazateln pobýval na území neoprávnn a to, ~e získal následn, a~ po vydání pravomocného rozhodnutí o správním vyhoatní, doplHkovou ochranu, jeho pYedchozí neoprávnný pobyt nezahlazuje. Jak toti~ podle st~ovatele vyplývá z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 19. 6. 2018 ve vci C181/16, Gnandi, na pobyt cizince po podání ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany nelze nahlí~et jako na neoprávnný. ZároveH pobývalli cizinec neoprávnn na území pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, je nerozhodné, zda Yízení o správním vyhoatní podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona o pobytu cizinco bylo zahájeno pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, sou asn s podáním ~ádosti, nebo a~ poté, co cizinec po~ádal o udlení mezinárodní ochrany. V ka~dém z tchto pYípado se toti~ bude neoprávnný pobyt na území v~dy vztahovat k dob pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, tedy k dob, kdy cizinci nesvd ilo postavení ~adatele o udlení mezinárodní ochrany. Nadto zákon pobytu cizinco stanoví s ú inností od 1. 7. 2023 v § 118 odst. 6, ~e podáli cizinec bhem Yízení o správním vyhoatní, které bylo zahájeno z dovodo souvisejících s neoprávnným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, ~ádost o udlení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, Yízení o správním vyhoatní se dokon í. Policie mo~e zahájit a dokon it Yízení o správním vyhoatní, jdeli o dovody související s neoprávnným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly pYed podáním ~ádosti o udlení mezinárodní ochrany, i pokud byla ~ádost o udlení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu podána pYed zahájením Yízení o správním vyhoatní. Ustanovení § 119 odst. 7 se pou~ije obdobn. Vedení Yízení o správním vyhoatní z dovodo nesouvisejících s neoprávnným vstupem nebo pobytem na území, zejména jdeli o dovody podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, tímto ustanovením není dot eno. Z toho dle st~ovatele vyplývá, ~e nemáli Yízení o udlení mezinárodní ochrany vliv na probh i dokon ení Yízení o správním vyhoatní cizince, nemo~e mít vliv na platnost pravomocného rozhodnutí o správním vyhoatní.<br/>[16] Naopak je podle st~ovatele v zákon o pobytu cizinco stanoveno pouze to, kdy není rozhodnutí o správním vyhoatní vykonatelné. Tomu odpovídá právní úprava obsa~ená v § 119 odst. 7 zákona o pobytu cizinco. Podle nj je rozhodnutí o správním vyhoatní cizince, který po~ádal v eské republice o mezinárodní ochranu, vykonatelné a~ po právní moci rozhodnutí, jím~ se a) mezinárodní ochrana neudluje, b) ~ádost o udlení mezinárodní ochrany zamítá jako nedovodná, c) Yízení o udlení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo d) azyl nebo doplHková ochrana odnímá, a jestli~e marn uplynula lhota pro podání ~aloby proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve vci mezinárodní ochrany nebo jestli~e podle zákona o azylu podání ~aloby proti rozhodnutí ministerstva ve vci mezinárodní ochrany nemá odkladný ú inek (rozhodnutí vaak není vykonatelné, pYiználi soud na ~ádost cizince jeho ~alob odkladný ú inek). Podle st~ovatele z uvedeného vyplývá, ~e získáním doplHkové ochrany ~alobce získal zvláatní postavení v tom smru, ~e nemo~e být nucen navrácen do zem povodu, kde by mu hrozilo skute né nebezpe í vá~né újmy, a to po dobu, dokud je dr~itelem doplHkové ochrany. V pYípad, ~e by mu doplHková ochrana byla odHata, stává se rozhodnutí o správním vyhoatní opt vykonatelným a znovu b~í doba, po kterou nelze cizinci umo~nit vstup na území smluvních státo, za podmínky, ~e nedojde k zániku platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní dle § 120a odst. 7 zákona o pobytu cizinco.<br/>[17] St~ovatel se tedy nedomnívá, ~e by pYi svém postupu poruail nkterá ustanovení zákona o pobytu cizinco i správního Yádu, ~e by v této souvislosti bylo jeho rozhodnutí nezákonné nebo ~e by ~alobce byl njakým zposobem zkrácen na svých právech. St~ovatel je rovn~ toho názoru, ~e dodr~el procesní postupy a pravidla formální právní logiky, ~e úpln a Yádn zjistil skutkový stav a na základ toho kvalifikovan rozhodl. Napadené správní rozhodnutí bylo nále~it odovodnno a postup správních orgáno nebyl zatí~en vadou Yízení. St~ovatel své rozhodnutí vydal v souladu se zákonem a se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv, ~alobce nebyl zkrácen na svých právech. Proto st~ovatel pokládá rozsudek krajského soudu za nezákonný a navrhuje Nejvyaaímu správnímu soudu, aby jej zruail a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/>[18] }alobce ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e se pln ztoto~Huje se závry krajského soudu. Je pYesvd en, ~e podmínka odpadnutí dovodo pro správní vyhoatní je v jeho pYípad naplnna. }alovaný nesprávn chápe § 122 odst. 5 písm. a) zákona o pobytu cizinco. Pominutí dovodo vydání rozhodnutí o vyhoatní pYedstavuje, jak krajský soud podrobn uvedl ve svém rozsudku, také legalizace jeho pobytu a vydání platného cestovního dokladu. Nejen ~e se ml tmito skute nostmi správní orgán zabývat, ale ml k nim pYihlédnout, stejn jako k osobní rodinné situaci ~alobce, jako~to k podstatným zmnám, které v probhu správního vyhoatní nastaly. Pokud by byla pYijata argumentace st~ovatele,  nepYicházela by u cizince, který se dopustil pYestupku, nikoliv trvajícího, mo~nost odstranní tvrdosti správního vyhoatní v úvahu .<br/>[19] Co se tý e povinnosti správního orgánu zabývat se pYi posuzování ~ádosti mj. novými skute nostmi v oblasti soukromého a rodinného ~ivota ~adatele, ~alobce nerozporuje, ~e vyhovní ~ádosti je postaveno na úvaze správního orgánu a ~alobce na nj nemá bez dalaího nárok. Nicmén po celou dobu správního Yízení a následn i v ~alob zdorazHoval, ~e se správní orgány tmito skute nosti dostate n nezabývaly.<br/>[20] }alobce navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost jako nedovodnou zamítl a pYiznal mu náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/>[21] V nyní posuzované vci pYed krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce. V souladu s § 104a s. Y. s. je proto nutné jeat dYíve, ne~ mo~e Nejvyaaí správní soud vcn posoudit námitky uplatnné v kasa ní stí~nosti, posoudit otázku její pYijatelnosti, tedy zda kasa ní stí~nost svým významem podstatn pYesahuje vlastní zájmy st~ovatele a je tak pYijatelná. O pYijatelnou kasa ní stí~nost mo~e jít, pokud (1) se kasa ní stí~nost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vobec i pln Yeaeny judikaturou Nejvyaaího správního soudu; (2) se kasa ní stí~nost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou Yeaeny rozdíln; (3) kasa ní stí~nost bude pYijatelná pro potYebu u init judikaturní odklon; nebo (4) by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatele (usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, . j. 1 Azs 13/2006  39, . 933/2006 Sb. NSS). Tato kritéria pYijatelnosti kasa ní stí~nosti jsou pou~itelná i po novele § 104a odst. 1 s. Y. s., která s ú inností od 1. 4. 2021 rozaíYila okruh pYípado, pYi jejich~ pYezkumu se posuzuje pYijatelnost kasa ní stí~nosti (viz napY. usnesení tohoto soudu ze dne 16. 6. 2021, . j. 9 As 83/2021  28, . 4219/2021 Sb. NSS, i ze dne 5. 8. 2021, . j. 10 Azs 196/2021  30).<br/>[22] Kasa ní stí~nost je pYijatelná. Nejvyaaí správní soud toti~ dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost obsahuje otázku, která doposud nebyla judikaturou Nejvyaaího správního soudu pln Yeaena. Jde o výklad § 122 odst. 5 písm. a) a b) zákona o pobytu cizinco v pYípad pominutí dovodo správního vyhoatní v souvislosti s dYíve neoprávnným pobytem a následným udlením pobytového oprávnní (zde ve form doplHkové ochrany). Rovn~ je tYeba korigovat nkteré závry vyjádYené krajským soudem. Nejvyaaí správní soud proto vc meritorn posoudil za podmínek dle § 109 odst. 2 a~ 4 s. Y. s.<br/>[23] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[24] Podle § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinco policie mo~e na ~ádost cizince vydat nové rozhodnutí, kterým zruaí platnost rozhodnutí o správním vyhoatní nebo zkrátí dobu, po kterou nelze cizinci umo~nit vstup na území lenských státo Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenatejnského kní~ectví, Norského království a `výcarské konfederace, uvedenou v rozhodnutí o správním vyhoatní, a to nejmén o jednu tYetinu této doby, jestli~e<br/>a) pominuly dovody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizinci umo~nit vstup na území, <br/>b) jde o cizince, který proká~e, ~e dobrovoln vycestoval z území v dob stanovené v rozhodnutí o správním vyhoatní, a zruaení platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní bude pYimYené vzhledem k dovodom, pro které bylo vydáno.<br/>[25] Jak ji~ bylo uvedeno shora v odst. [1] a [2], ~alobci bylo ulo~eno správní vyhoatní rozhodnutím Policie R, Krajského Yeditelství policie Jihomoravského kraje ze dne 14. 4. 2021 ve spojení s rozhodnutím Policie R, Xeditelství slu~by cizinecké policie ze dne 28. 6. 2021 na dobu 5 let. }alobce opustil území eské republiky dne 4. 12. 2021. Dne 15. 5. 2024 pYiletl zpt na území eské republiky a po~ádal o mezinárodní ochranu. Rozhodnutím st~ovatele ze dne 28. 8. 2024 mu byla udlena doplHková ochrana na dobu 12 msíco (do 19. 9. 2025). Dne 19. 8. 2024 podal ~alobce ~ádost o odstranní tvrdosti správního vyhoatní dle § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinco. St~ovatel souhlasil s tím, ~e byla naplnna podmínka uplynutí poloviny doby platnosti stanovené v rozhodnutí o správním vyhoatní, avaak druhou podmínku plynoucí z § 122 odst. 5 písm. a) zákona o pobytu cizinco (pominutí dovodo vydání rozhodnutí o správním vyhoatní) za splnnou nepova~oval. Krajský soud byl ovaem v napadeném rozsudku opa ného názoru. <br/>[26] Ve stru nosti lze také na tomto míst shrnout, ~e st~ovatel v kasa ní stí~nosti namítá nesprávné právní posouzení vci krajským soudem, pYi em~ poukazuje na § 120a odst. 7 (v nyní ú inném znní jde o odst. 8) zákona o pobytu cizinco a namítá, ~e zákonodárce pYímo po ítal se situací, kdy je pravomocn ulo~eno správní vyhoatní a následn je cizinci udlena doplHková ochrana, a pro zánik platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní v takovém pYípad stanovil konkrétní podmínky. Tyto podmínky vaak v pYípad ~alobce nejsou naplnny. Poukázal také na úpravu dle § 118 odst. 6 a § 119 odst. 7 zákona o pobytu cizinco. Z dané právní úpravy st~ovatel dovodil, ~e pokud by zákonodárce zamýalel, aby platnost rozhodnutí o správním vyhoatní zanikla automaticky, pouze na základ získání doplHkové ochrany, jist by do zákona takovou podmínku zániku platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní stanovil.<br/>[27] K tomu Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e dovody vydání rozhodnutí o správním vyhoatní upravuje taxativn § 119 zákona o pobytu cizinco. Zdejaí soud v rozsudku . j. 1 As 39/2007  72, uvedl, ~e  [n]které dovody jsou pYitom koncipovány tak, ~e jejich pominutí lze pomrn snadno definovat (napY. dovodné nebezpe í, ~e by cizinec mohl pYi pobytu na území záva~ným zposobem naruait veYejný poYádek, nebo ohrozit veYejné zdraví tím, ~e trpí záva~nou nemocí, zjevn pomine tak, ~e cizinec pYestane touto nemocí trpt). Naopak u jiných dovodo nelze pYedpokládat, ~e by samy o sob pominuly. NapYíklad pYekro ení hranic mimo hrani ní pYechod se ji~ jednou stalo, situaci nelze nijak navrátit zpt a tento dovod tedy nemo~e sám o sob v budoucnu pominout. Obdobné je to i s dovody v pYípad ~alobkyn (vstup na území na základ cestovního dokladu na cizí jméno a pobyt na území v délce dvou dno bez cestovního dokladu a bez víza). Z ustanovení § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinco vaak pYitom nevyplývá, ~e by se vztahovalo jen na dovody vydání rozhodnutí o správním vyhoatní, které mohou samy o sob pominout (zaniknout); naopak je zjevné, ~e pYedpokládá mo~nost pominutí veakerých dovodo obsa~ených v § 119 zákona o pobytu cizinco. <br/>[28] Citovaný rozsudek tak vyjádYil premisu, ~e mo~e pominout kterýkoliv dovod, pro který bylo vydáno správní vyhoatní. Pokud by tomu tak nebylo, pak podle stejné logiky, jakou argumentuje st~ovatel, by zákonodárce mo~nost odstranní tvrdosti správního vyhoatní u konkrétních dovodo, které vedly k vydání rozhodnutí o správním vyhoatní, vylou il. Bylo zároveH tYeba vyjít ze smyslu a ú elu rozhodnutí o správním vyhoatní, jím~ je zájem státu na tom, aby na jeho území nepobývaly ne~ádoucí osoby, které by mohly ohro~ovat jeho bezpe nost, celistvost i veYejný poYádek, pYípadn které nesplHují podmínky pro vstup a pobyt na území. Pominutí dovodo vydání správního rozhodnutí o vyhoatní cizince pak tedy nastává v situaci, kdy vzhledem ke vaem okolnostem pYípadu, jako~ i vzhledem k pYípadným novým skute nostem, ji~ nedochází k ohro~ení zájmo státu a ponechání rozhodnutí o správním vyhoatní cizince v platnosti ji~ neplní svoj ú el.<br/>[29] Ke konstatování uvedenému v odst. [28] je vaak nutné dodat a zdoraznit, ~e § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinco ve znní ú inném v dob vydání citovaného rozsudku (ke dni 22. 11. 2007) neupravoval stejné podmínky pro mo~nost odstranní tvrdosti správního vyhoatní: Policie mo~e na ~ádost cizince vydat nové rozhodnutí, kterým zruaí platnost rozhodnutí o správním vyhoatní, jestli~e a) pominuly dovody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizinci umo~nit vstup na území, nebo b) se jedná o cizince svYeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl vku 18 let a podle vyjádYení orgánu sociálnprávní ochrany dtí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území [nyní je materie povodn upravená pod písm. b) regulována pod písm. c) § 122 odst. 5 zákona o pobytu cizinco]. V pYedchozí úprav tedy chybl dovod, který by explicitn umo~Hoval posouzení konkrétního pYípadu a jeho individuálních okolností. V nyní ú inném znní ji~ zákon takový dovod uvádí v § 122 odst. 5 písm. b): jde o cizince, který proká~e, ~e dobrovoln vycestoval z území v dob stanovené v rozhodnutí o správním vyhoatní, a zruaení platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní bude pYimYené vzhledem k dovodom, pro které bylo vydáno. Proto v pYípad, kdy nelze mít za to, ~e dovody pominuly (nebo je jejich pominutí z logiky vci vylou eno  jako práv u pYedchozího nelegálního pobytu jako dovodu pro správní vyhoatní), je zapotYebí v pYípad cizince, který dobrovoln vycestoval z území v dob stanovené rozhodnutím o správním vyhoatní, posoudit pYimYenost zruaení rozhodnutí o správním vyhoatní (pYípadn zkrácení jeho doby) ve smyslu aktuálního znní § 122 odst. 5 písm. b) zákona o pobytu cizinco.<br/>[30] Nejvyaaí správní soud tak nemo~e za daného právního stavu souhlasit se zjednoduaujícím závrem krajského soudu, ~e udlením doplHkové ochrany automaticky dochází k pominutí dovodu správního vyhoatní, a tedy k naplnní podmínky podle § 122 odst. 5 písm. a) zákona o pobytu cizinco. Naopak, jak uvádí st~ovatel, dYívjaí neoprávnný pobyt je dovodem pro vyhoatní, který z povahy vci pominout nemo~e. Ale zároveH ani v pYípad dYívjaího neoprávnného pobytu ovaem není vylou eno odstranní tvrdosti správního vyhoatní postupem dle § 122 odst. 5 písm. b) zákona o pobytu cizinco. <br/>[31] Nejvyaaí správní soud vaak z pohledu podmínek plynoucích z posledn zmiHovaného ustanovení souhlasí se závrem krajského soudu, ~e se správní orgány nedostate n vypoYádaly se zmnou rodinné situace ~alobce. Z rozhodnutí st~ovatele, a ostatn i ze znní kasa ní stí~nosti, plyne, ~e st~ovatel své úvahy o rodinném ~ivot omezil jen na zletilé dti ~alobce, které jsou dle jeho názoru ji~ samostatné, a na neprokázání intenzivnjaí vztahu s nezletilou dcerou ~alobcovy man~elky. Ve shod s krajským soudem proto musí Nejvyaaí správní soud konstatovat, ~e úvahy st~ovatele o rodinném ~ivot ~alobce jsou formální a selektivní v neprospch ~alobce. <br/>[32] Nejvyaaí správní soud tak koriguje úvahy krajského soudu týkající se § 122 odst. 5 písm. a) zákona o pobytu cizinco, avaak výrok napadeného rozsudku obstojí s ohledem na to, ~e se st~ovatel nedostate n zabýval otázkou rodinného ~ivota ~alobce. V podrobnostech lze odkázat na odstavce 36 a~ 42 napadeného rozsudku. St~ovatel tak zejména pominul fakticitu aktuálních rodinných pomro ~alobce (to se týká pYedevaím pé e o nezletilou dceru man~elky a vztah ~alobce k ní). I v takovém typu Yízení, jaké je pYedmtem nynjaího pYezkumu (Yízení o ~ádosti), jsou správní orgány pYi pomYování dopado správního rozhodnutí do soukromého a rodinného ~ivota cizince povinny se zabývat také situací nezletilých dtí a zohledHovat jejich nejlepaí zájem (v podrobnostech rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 3. 2020, . j. 5 Azs 404/2019  28, v etn v nm uvedené judikatury Evropského soudu pro lidská práva). Pro vyhodnocení ~alobcových tvrzení a doklado o pé i o nezletilé dít a pevnosti vztahu k nmu st~ovatel zohlednil v podstat jen to, ~e ~alobce nedolo~il právní vztah mezi ním a tímto díttem. St~ovatel tedy neuvedl pYesvd ivé dovody, pro které by s ohledem na zmnu skutkových okolností po vydání rozhodnutí o správním vyhoatní bylo zruaení platnosti ( i jeho zkrácení) rozhodnutí o správním vyhoatní nepYimYené vzhledem k dovodom, pro které bylo vydáno. <br/>[33] Ani námitka st~ovatele, ~e vaichni rodinní pYísluaníci ~alobce jsou Ukrajinci, není v dob probíhající vále ného konfliktu na Ukrajin zcela namíst. Jak ji~ uvedl krajský soud, pokud by mlo být rozhodováno o vyhoatní ~alobce v tchto dnech, s ohledem na probíhající konflikt na Ukrajin by podle judikatury Soudního dvora EU ani nebylo mo~né takové rozhodnutí vydat (viz závry rozsudku velkého senátu ve vci C69/21 ze dne 22. 11. 2022). Pokud by pYesto bylo vydáno, muselo by být rozhodnuto o odlo~ení vykonatelnosti takového rozhodnutí (§ 120a odst. 4 zákona o pobytu cizinco).<br/>[34] Pro úplnost Nejvyaaí správní soud poznamenává, ~e v dané vci je opakovaný odkaz st~ovatele na § 120a odst. 7 (resp. odst. 8) zákona o pobytu cizinco irelevantní. Toto ustanovení upravuje zánik platnosti rozhodnutí o správním vyhoatní ex lege, a proto jsou zvoleny jiné podmínky, pYi jejich~ splnní dochází k  automatickému zániku platnosti rozhodnutí. Toto ustanovení se nedotýká podmínek, za nich~ je mo~no rozhodovat o odstranní tvrdosti správního vyhoatní.<br/>[35] Zdejaí soud uzavírá, ~e se krajský soud sice dopustil nesprávného právního posouzení vci ve vztahu k § 122 odst. 5 písm. a) zákona o pobytu cizinco, avaak výrok rozsudku i nadále obstojí ve vztahu ke správnému posouzení § 122 odst. 5 písm. b) zákona o pobytu cizinco. Kasa ní dovod dle § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s. tedy nebyl naplnn. Co se tý e kasa ního dovodu dle § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s., tak jeho existenci st~ovatel obecn tvrdil v úvodu kasa ní stí~nosti, ale nijak jej dále nekonkretizoval. Nebylo tak jasné ani to, zda se domnívá, ~e napadený rozsudek je nepYezkoumatelný nebo zda se krajský soud dopustil v Yízení vady, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé. Ani v tomto smru tedy nelze pova~ovat kasa ní stí~nost za dovodnou. <br/>[36] V dalaím Yízení se tak st~ovatel (ve smyslu korekce závro krajského soudu vyjádYených v tomto rozsudku) bude zabývat zejména otázkami, které krajský soud vymezil v odstavci 42 svého rozsudku. Dle nich je tYeba s ohledem na naplnní podmínek § 122 odst. 5 písm. b) zákona o pobytu cizinco, aby by byly Yádn posouzeny vazby ~alobce na jeho rodinu, zvláat pak na nezletilé dít, o jeho~ pé i se ve spole né domácnosti podílí. A koli bYemeno tvrzení a dokazní le~í v tomto smru primárn na ~alobci, a je to tedy zejména on, kdo by ml uvést veakeré rozhodné skute nosti, kterých se dovolává, a ozna it k nim dokazy (§ 122 odst. 8 zákona o pobytu cizinco), je správní orgán i v takto vymezeném rámci odpovdný za dostate né zjiatní skutkového stavu vci a je vázán povinností pe liv se zabývat nejlepaím zájmem nezletilého dítte, mo~eli být vydávaným rozhodnutím do tohoto zájmu zasa~eno.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[37] Nejvyaaí správní soud kasa ním námitkám nepYisvd il a neshledal ani vadu, ke které by musel pYihlédnout z úYední povinnosti. Kasa ní stí~nost proto zamítl podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s.<br/>[38] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodl Nejvyaaí správní soud podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatel tak nemá právo na náhradu náklado Yízení, neboe ve vci neml úspch. Pln úspanému ~alobci Nejvyaaí správní soud pYiznal právo na náhradu náklado Yízení. V Yízení o kasa ní stí~nosti se jednalo o odmnu advokáta za jeden úkon právní slu~by  sepsání vyjádYení ke kasa ní stí~nosti, tj. 1 × 4 620 K  [§ 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 5 a § 7 bodem 5 advokátního tarifu ve znní ú inném od 1. 1. 2025], k emu~ nále~í náhrada hotových výdajo ve výai 1 × 450 K  (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, opt ve znní ú inném od 1. 1. 2025). Proto~e je advokát ~alobce plátcem dan z pYidané hodnoty, zvyaují se náklady Yízení o ástku 1 065 K  (zaokrouhleno na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 daHového Yádu), odpovídající dani (21 %), kterou je advokát povinen z odmny za zastupování a z náhrad hotových výdajo odvést podle zákona . 235/2004 Sb., o dani z pYidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. Y. s.). Náklady Yízení o kasa ní stí~nosti tak pYedstavují ástku ve výai 6 135 K . St~ovatel je povinen uhradit náhradu náklado Yízení v celkové výai 6 135 K  k rukám ~alobcova zástupce, a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 31. bYezna 2026<br/><br/><br/><br/>JUDr. Tomáa Rychlý<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>