<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 21 Afs 208/2025- 28 - text</title> </head> <body> ÿþ 21 Afs 208/2025-30<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Tomáae Rychlého a soudco Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní vci ~alobkyn: LAKUM  AP, a.s., se sídlem Ostravská 384, Frýdlant nad Ostravicí, zastoupená JUDr. Ing. OndYejem Lichnovským, advokátem se sídlem Palackého 151/10, Prostjov, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Ostrav ze dne 13. 8. 2025, . j. 25 Af 6/2024  108,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádnému z ú astníko se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>[1] }alovaný rozhodnutím ze dne 6. 12. 2023, . j. 39213/23/5300-22441-711776, zamítl odvolání ~alobkyn a potvrdil celkem 9 dodate ných platebních výmro Finan ního úYadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen  správce dan ) ze dne 18. 2. 2019, jimi~ správce dan domYil ~alobkyni daH z pYidané hodnoty (DPH) za zdaHovací období ervenec 2014, Yíjen 2014, kvten 2015 a ervenec 2015 a~ prosinec 2015 v celkové výai 630 000 K  a penále ve výai celkem 126 000 K . <br/>[2] Dovodem domYení dan bylo, ~e daHové orgány neuznaly ~alobkyni odpo et DPH v souvislosti s pYijetím reklamních a propaga ních slu~eb od spole nosti TONDINO SE (dále jen  spole nost TONDINO ) na fotbalových stadionech v Olomouci a Uherském Hradiati, proto~e transakce byly zasa~eny podvodem na DPH. <br/>[3] Proti rozhodnutí ~alovaného podala ~alobkyn ~alobu ke Krajskému soudu v Ostrav (dále jen  krajský soud ), který ji rozsudkem ze dne 13. 8. 2025, . j. 25 Af 6/2024  108, zamítl jako nedovodnou.<br/>[4] }alobkyn namítala, ~e nebyl zjiatn a prokázán podvod na DPH, nebyly prokázány objektivní okolnosti svd ící o vdomosti ~alobkyn o podvodu, a ~e pYijala veakerá opatYení pro pYedejití ú asti na podvodu. Krajský soud tyto námitky shledal nedovodnými. Odkázal na odsuzující trestní rozsudek Krajského soudu v Ostrav ze dne 1. 9. 2021, . j. 34 T 4/2018-19028, (dále jen  trestní rozsudek KS ) a následný rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 11. 2023, . j. 5 To 21/2022-20.229 (dále jen  trestní rozsudek VS ), jimi~ byla ~alobkyn shledána vinnou ze spáchání zlo inu krácení dan, poplatku a jiné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku. Trestní rozsudek KS a jeho závry pYitom ve svém odovodnní zmiHoval ji~ ~alovaný, nicmén v dob jeho rozhodování jeat nebyla vc pravomocn skon ena, proto ~alovaný nemohl své závry s ohledem na presumpci neviny  pYetavit do svého rozhodnutí.<br/>[5] Krajský soud dále konstatoval, ~e ze skutkové vty trestního rozsudku VS plyne, ~e ~alobkyn prostYednictvím konkrétn identifikovaných dodavatelských faktur vystavených spole ností TONDINO mla neoprávnn zkrátit svou daHovou povinnost na DPH, popY. vylákat nadmrný odpo et DPH tím, ~e jako odbratel tyto faktury zohlednila v podávaných daHových pYiznáních mj. k DPH, tyto nechala zahrnout do svého ú etnictví prostYednictvím Ing. `., a cenu v nich uvedenou nechala hradit v . DPH na bankovní ú et spole nosti TONDINO s vdomím, ~e odeslané prostYedky nebudou ani áste n vyu~ity k plnní daHových povinností, ale budou po jejich hotovostním výbru u~ity ve prospch vyjmenovaných ob~alovaných.<br/>[6] Krajský soud poté odkázal na § 52 odst. 2 vty první soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ), podle nho~ soud je vázán rozhodnutím soudo o tom, ~e byl spáchán trestný in a kdo jej spáchal, jako~ i rozhodnutím soudu o osobním stavu, a na relevantní judikaturu Nejvyaaího správního soudu, podle ní~ je správní soud v souladu s § 52 odst. 2 s. Y. s. vázán výrokem rozsudku trestního soudu o vin jako celku, a to v ásti skutkové i právní. Dospl tedy k závru, ~e a koli ~alobkyn rozsáhle argumentovala, ~e k podvodu na DPH nedoalo, popY. ~e o jeho existenci nemohla vdt, práv trestní rozsudky ji usvd ují z opaku.<br/>[7] Proti rozsudku krajského soudu podává ~alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) kasa ní stí~nost, její~ dovody podYazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s.<br/>[8] V první kasa ní námitce st~ovatelka namítá, ~e jí daHové orgány domYily penále, které má povahu trestní sankce. Trestní soudy vaak tuto skute nost nezohlednily, tak~e by jí nyní naopak správní soudy zohlednit mly. V opa ném pYípad by ulo~ení penále st~ovatelce poruailo zásadu ne bis in idem. ZdorazHuje, ~e touto námitkou je soud povinen zabývat se z úYední povinnosti, tak~e je pYípustná, bye ji st~ovatelka v ~alob neuplatnila.<br/>[9] V druhé kasa ní námitce st~ovatelka upozorHuje na díl í odliané závry ~alovaného a trestních soudo. Podle trestního rozsudku VS byla spole nost TONDINO tzv. missing trader, avaak dle ~alovaného byla tzv. bufferem. Dále podle tého~ trestního rozsudku bylo skute ným úmyslem st~ovatelky nikoli zajiatní reklamy, ale dosa~ení neoprávnného majetkového prospchu zkrácením dan. Z toho st~ovatelka dovozuje, ~e dle trestního rozsudku nebyly splnny hmotnprávní podmínky pro odpo et DPH, co~ je odlianý dovod pro domYení dan ne~ ú ast na podvodu na DPH, u které mají daHové orgány hmotnprávní podmínky odpo tu DPH za splnné. Správní soudy musejí s ohledem na § 99 daHového Yádu zohlednit závaznost skutkového a právního hodnocení trestního soudu, jsou proto povinny rozhodnutí ~alovaného zruait a  dát mu tak prostor onu vázanost promítnout do svého rozhodnutí . St~ovatelka také namítá, ~e krajský soud vyprázdnil podstatu soudního pYezkumu a zbavil ji práva na soudní ochranu dle lánku 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, proto~e se opíral v zásad jen o trestní rozsudky.<br/>[10] }alovaný se ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti ztoto~Huje s napadeným rozsudkem krajského soudu a navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl. K první kasa ní námitce poruaení zákazu dvojího trestání nejprve uvádí, ~e jde o kasa ní námitku pYípustnou a ~e penále má charakter trestní sankce. Jinak ovaem s kasa ní námitkou nesouhlasí a odkazuje na rozsudek NSS ze dne 27. 6. 2024, . j. 10 Afs 26/2024  62, na nj~ té~ odkazovala st~ovatelka v kasa ní stí~nosti. Zatímco ta zmínila tento rozsudek jen na podporu svého tvrzení o pYípustnosti své první kasa ní námitky, ~alovaný poukazuje na to, ~e tehdy NSS podobnou kasa ní námitku shledal sice pYípustnou ale nedovodnou, proto se ~alovaný dovolává vcných závro odkazovaného rozsudku k této otázce. Tehdy kasa ní soud pYipustil mo~nost soub~ného i následného Yízení o tomté~ skutku jak v Yízení trestním, tak v Yízení daHovém, a ulo~ení trestu v obou tchto Yízeních. Dále uvedl, ~e mezi obma Yízeními je úzká vcná i asová souvislost, byla dána sou innost orgáno inných v trestním Yízení a správce dan; lze tedy vycházet z toho, ~e daHové a trestní Yízení sledovala vzájemn se doplHující cíl. Poté uzavYel, ~e k poruaení namítané zásady nedoalo. }alovaný k tomu nyní dodává, ~e neml jinou mo~nost dle zákona ne~ penále ulo~it a prostor pro pYípadné zohlednní dvojího trestání by mohl být a~ v pYípadném Yízení o prominutí penále.<br/>[11] Co se tý e druhé kasa ní námitky, ~alovaný nesouhlasí s tvrzením, ~e by se jeho závry a závry trestního rozsudku VS zásadn liaily. K díl ímu argumentu ohledn jiného hodnocení role spole nosti TONDINO ~alovaný uvádí, ~e ozna ení lánko v podvodném Yetzci je pouze schématické, role lánko se mo~e mnit v ase, popY. v Yetzci ani nemusejí existovat vaechny lánky podvodové terminologie. K díl ímu argumentu ohledn nesplnných podmínek pro odpo et DPH, ~alovaný tvrdí, ~e v nyní projednávané vci byly tyto podmínky formáln splnny, bylo prokázáno uskute nní reklamy, jak bylo deklarováno na daHových dokladech. Sama st~ovatelka v ~alob tvrdila, ~e reklama posobila na diváky na stadionu i na televizní diváky, tak~e nynjaí zmna jejího tvrzení (tj. doraz na to, ~e sledovala neoprávnný majetkový prospch nikoli ekonomický u~itek reklamy  pozn. NSS) je ú elová. Ani argument poruaení práva st~ovatelky na spravedlivý proces není dle ~alovaného relevantní; závry z trestních rozsudko nebyly pro st~ovatelku nové i pYekvapivé, neboe ~alovaný na trestní rozsudek KS odkázal i ve svém rozhodnutí. Tento trestní rozsudek byl tedy u~it jako dokaz ji~ v daHovém Yízení a st~ovatelka proti jeho u~ití v ~alob nebrojila.<br/>[12] Nejvyaaí správní soud nejdYíve hodnotil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a konstatoval, ~e byla podána v as (§ 106 odst. 2 s. Y. s.), osobou oprávnnou (§ 102, vta první s. Y. s.), proti rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost ve smyslu § 102 s. Y. s. pYípustná a st~ovatelka je Yádn zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. Y. s.). Nejvyaaí správní soud poté pYezkoumal napadený rozsudek v rozsahu podané kasa ní stí~nosti (§ 109 odst. 3, vta pYed stYedníkem s. Y. s.) a z dovodo v ní uvedených (§ 109 odst. 4, vta pYed stYedníkem s. Y. s.). Ve vci pYitom rozhodl bez naYízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2, vty první s. Y. s.<br/>[13] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[14] Nejprve se zdejaí soud zabýval první kasa ní námitkou poruaení zásady ne bis in idem. Mezi stranami je nesporné a soud tomu té~ pYisvd uje, ~e tato kasa ní námitka je pYípustná, neboe, i kdy~ nemá pYedobraz v ~alob, soudy jsou povinny se touto otázkou zabývat z úYední povinnosti  viz výae zmínný rozsudek NSS . j. 10 Afs 26/2024  62 (odst. 38). V tém~e rozsudku je té~ podán podrobný rozbor existující judikatury tohoto soudu, Nejvyaaího soudu i Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) k soubhu daHového a trestního Yízení a u~ití zásady ne bis in idem (odstavce [41] a [42] rozsudku, základní podmínky pro soubh Yízení stanovil rozsudek ESLP ze dne 15. 11. 2016, ve vci A. a B. proti Norsku, . 24130/11 a 29758/11); na tento rozbor soud nyní té~ odkazuje. <br/>[15] Nejvyaaí správní soud souhlasí se ~alovaným, ~e skutková situace v tehdy a nyní projednávané vci je podobná, neboe mezi daHovým a trestním Yízení i nyní existuje úzká asová i vcná souvislosti, daHové orgány a orgány inné v trestním Yízení spolupracovaly a rozhodnutí ~alovaného výslovn odkazuje na trestní rozsudek KS (viz napY. odstavce 72 a 73), co~ jasn indikuje, ~e daHové i trestní Yízení sledovala vzájemn se doplHující cíl, a mo~nost komplementárního postihu tak ani nemohla být pro st~ovatelku pYekvapivá. St~ovatelka v kasa ní stí~nosti rovn~ nepYedlo~ila ~ádná konkrétní tvrzení, v jakém ohledu ulo~ený test v Yízení trestním a ulo~ené penále v Yízení daHovém pYedstavují nepYípustné dvojí trestání.<br/>[16] Nejvyaaí správní soud pYisvd uje ~alovanému, ~e z pohledu daHových pYedpiso neml jinou mo~nost ne~ penále st~ovatelce ulo~it v zákonem ur ené výai. Je té~ pravdou, ~e st~ovatelka má nadále prostYedek obrany proti pYípadnému excesivnímu penále z hlediska poruaení zásady ne bis in idem, a to ~ádost o prominutí penále podle § 259a daHového Yádu. <br/>[17] Co se tý e druhé kasa ní námitky, st~ovatelka identifikuje díl í odliané závry trestního rozsudku VS a rozhodnutí ~alovaného a sna~í se z nich dovodit dovod ke zruaení posledn uvedeného rozhodnutí. St~ovatelka vaak neuvádí, jak (podle jakého zákonného ustanovení) by prostá existence takových díl í rozdílo mezi uvedenými rozhodnutími mohla zposobit zptn nezákonnost rozhodnutí ~alovaného. <br/>[18] St~ovatelka se mýlí, pokud dovozuje, ~e by se správní soudy musely Yídit § 99 daHového Yádu, podle jeho~ vty první vyskytne-li se v Yízení otázka, o které ji~ pravomocn rozhodl pYísluaný orgán veYejné moci, je správce dan takovým rozhodnutím vázán. Jak je patrné, uvedený pYíkaz (vázanost) se týká správce dan, nikoli správního soudu. Významnjaí vaak je, ~e v nyní projednávané vci nebyla v probhu daHového Yízení trestní ást Yízení pravomocn skon ena, tak~e daHové orgány nebyly rozhodnutími trestních soudo vázány, bye ~alovaný zohlednil existenci nepravomocného trestního rozsudku KS ve svém rozhodnutí a u inil tak logicky a správn.<br/>[19] Vázanost správních soudo je pak upravena v § 52 odst. 2 vt první s. Y. s., na nj~ správn poukázal i krajský soud v napadeném rozsudku. Tato vázanost se týká rozhodnutí soudo o tom, ~e byl spáchán trestný in a kdo jej spáchal. Krajský soud toto pravidlo v napadeném rozsudku pln respektoval. Vázanost vaak nelze vykládat tak, ~e by ka~dá díl í úvaha v trestním rozsudku, odlianá od úvah daHových orgáno, striktn zavazovala správní soudy, ba dokonce ~e by následn musela vést ke zruaení rozhodnutí ~alovaného. Takový výklad stojí na mylném pYedpokladu st~ovatelky, ~e sebemenaí díl í rozdíl v odovodnní rozhodnutí v trestním Yízení vo i rozhodnutí v Yízení daHovém má fatální dosledky pro zákonnost dYívjaího rozhodnutí ~alovaného. Tak tomu jist není.<br/>[20] Nejvyaaí správní soud ji~ dYíve v rozsudku ze dne 5. 8. 2020, . j. 10 Afs 43/2020  35, uvedl, ~e  orgány inné v trestním Yízení zkoumají pYípady, v nich~ mlo dojít ke spáchání daHových trestných ino z jiné perspektivy. Zjednoduaen Ye eno, zjiaeují hlavn to, zda nkdo (pachatel) ve vtaím rozsahu nezkrátil daH (§ 240 odst. 1 zákona . 40/2009 Sb., trestní zákoník) , a dále ~e  [d]aHové právo není trestním právem. Svt daHového a trestního práva je oddlený, podmínkou domYení dan rozhodn není zjiatní daHového trestného inu. Postupy orgáno inných v trestním Yízení a správce dan se nepodmiHují. Závry innosti orgáno inných v trestním Yízení nelze bez dalaího mechanicky vtahovat do daHové sféry, bye se v základu mo~e jednat o stejnou nebo související obchodní operaci. A koliv se citovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu týkal skutkov odlianého pYípadu, jeho obecné závry ohledn odliaností mezi trestním a daHovým Yízením lze vztáhnout i na nyní projednávanou vc.<br/>[21] S ohledem na výae citované závry tedy pro posouzení zákonnosti rozsudku krajského soudu ( i rozhodnutí ~alovaného) není podstatné, ~e Vrchní soud v Olomouci ve svém rozsudku uvedl, ~e úmyslem st~ovatelky bylo dosa~ení neoprávnného majetkového prospchu, nikoliv zajiatní reklamy. Trestní soudy toti~ posuzují rozhodné okolnosti ve vztahu k trestní odpovdnosti st~ovatelky, nikoliv titul pro domYení dan. Ostatn tvrzení st~ovatelky o tom, ~e trestní soudy dovozovaly jiný právní dovod k domYení DPH (nesplnní hmotnprávních podmínek), ani nemá výslovnou oporu v trestních rozsudcích, st~ovatelka toto myln dovozuje jen ze závru, ~e sledovala svým jednáním neoprávnný majetkový prospch. Podstatné je pouze to, ~e z pohledu vymezeného skutku trestní soudy rozhodly o vin a trestu st~ovatelky ve vztahu k toto~ném skutku jako orgány daHové a potvrdily vdomou ú ast st~ovatelky na podvodu na DPH.<br/>[22] Výae uvedené ovaem neznamená, ~e podrobnosti odovodnní trestního rozsudku by snad mohly nahrazovat odovodnní rozhodnutí daHových orgáno. PYisouzení jiné role spole nosti TONDINO z pohledu trestního soudu lze vysvtlit zposobem, který zmínil ~alovaný, tj. promnlivostí rolí jednotlivých lánko Yetzce podvodu na DPH.<br/>[23] Co se tý e tvrzení st~ovatelky o poruaení jejího práva na spravedlivý proces, ani to nepova~uje zdejaí soud za dovodné. St~ovatelka byla ú astníkem trestního i daHového Yízení, daHové orgány pYedestYely souvislost s Yízením trestním a tato provázanost, která se té~ projevila v Yízení pYed krajským soudem o pYezkumu rozhodnutí ~alovaného, nemo~e být pro st~ovatelku nijak pYekvapivá. St~ovatelka se jen ú elov sna~í zvrátit pro ni nepYíznivý pravomocný výsledek trestního Yízení obecnými argumenty.<br/>[24] S ohledem na výae uvedené dospl Nejvyaaí správní soud k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 in fine zamítl.<br/>[25] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1, vty první s. Y. s., ve spojení s § 120 s. Y. s. Vzhledem k tomu, ~e st~ovatelka byla v Yízení o kasa ní stí~nosti procesn neúspaná, právo na náhradu náklado Yízení mu nenále~í. }alovaný byl ve vci úspaný, nevznikly mu vaak náklady pYesahující b~ný rámec jeho úYední innosti. Nejvyaaí správní soud proto rozhodl tak, ~e se ~ádnému z ú astníko náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou pYípustné opravné prostYedky (§ 53 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/><br/>V Brn dne 25. bYezna 2026<br/><br/><br/> JUDr. Tomáa Rychlý <br/> pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>