<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 21 Azs 19/2026- 26 - text</title> </head> <body> ÿþ21 Azs 19/2026 - 28<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>USNESENÍ<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Radovana Havelce a soudco JUDr. Tomáae Rychlého a JUDr. Faisala Husseiniho v právní vci ~alobce: M. D. N., zastoupen JUDr. Bc. Marcelou Lafek, advokátkou se sídlem Praha 1, Národní 416/37, proti ~alované: Komise pro rozhodování ve vcech pobytu cizinco, se sídlem Praha 4, námstí Hrdino 1634/3, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2026, . j. 19 A 1/2026  35, o návrhu ~alobce na pYiznání odkladného ú inku,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>Návrh na pYiznání odkladného ú inku kasa ní stí~nosti se zamítá.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>[1] }alobce (dále jen  st~ovatel ) podal kasa ní stí~nost proti rozsudku Mstského soudu v Praze ozna enému v záhlaví. Krajský soud jím zamítl ~alobu proti rozhodnutí ~alované ze dne 5. 12. 2025, . j. MV1537904/SO2025, kterým ~alovaná rozhodla o odvolání st~ovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migra ní politiky ze dne 18. 8. 2025, . j. OAM363913/DP2025 (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ). PrvostupHovým rozhodnutím byla zamítnuta ~ádost st~ovatele o prodlou~ení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území eské republiky (dále jen  R ) za ú elem  ostatní/jiné podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a), s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona . 326/1999 Sb., o pobytu cizinco, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o pobytu cizinco ), neboe pobyt st~ovatele na území není v zájmu R. }alovaná napadeným rozhodnutím zmnila prvostupHový výrok tak, ~e  (~)ádost se zamítá a dlouhodobý pobyt se podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona . 326/1999 Sb. neprodlu~uje, neboe je zjiatna jiná záva~ná pYeká~ka pobytu cizince na území. <br/><br/>[2] St~ovatel v kasa ní stí~nosti navrhl pYiznání odkladného ú inku s tím, ~e újma, která by mu vznikla jeho nepYiznáním, by byla nepomrn vtaí ne~ zájem na jeho vycestování. Uvádí, ~e se soustavn pYipravuje na vysokoakolské studium prostYednictvím jazykového kurzu eského jazyka, pYi em~ osobní ú ast na výuce je podle nj nezbytná pro Yádné osvojení jazykových dovedností. Sou asn zdorazHuje význam ka~dodenního kontaktu s jazykovým prostYedím na území eské republiky pro dalaí prohlubování jazykových schopností. V nejbli~aí dob jej ekají závre né zkouaky v jazykovém kurzu a navazující pYijímací Yízení ke studiu na vysoké akole. Pokud by mu odkladný ú inek pYiznán nebyl, musel by území opustit a nemohl by se tchto úkono ú astnit, ím~ by podle jeho tvrzení doalo ke zmaYení jeho dalaího studijního zámru. St~ovatel dále poukazuje na finan ní náro nost jazykové pYípravy. Uvádí, ~e ji~ absolvuje druhý jazykový kurz, který byl opakovan uhrazen jeho rodi i, a dalaí financování obdobného studia ji~ není v jeho mo~nostech ani v mo~nostech jeho rodiny. Variantu vycestování do zem povodu, podání nové ~ádosti o dlouhodobý pobyt za ú elem studia a následného optovného zahájení jazykové pYípravy proto ozna uje za fakticky nerealizovatelnou. <br/><br/>[3] Na podporu svého návrhu odkazuje na judikaturu Nejvyaaího správního soudu týkající se pYiznávání odkladného ú inku ve skutkov obdobných vcech, zejména na usnesení sp. zn. 3 Azs 309/2017 a sp. zn. 5 As 73/2011, z nich~ dovozuje, ~e nucené opuatní území mo~e za ur itých okolností pYedstavovat nenahraditelnou újmu a ~e pYítomnost st~ovatele na území mo~e být významná i z hlediska realizace jeho práva na spravedlivý proces, v etn mo~nosti osobního kontaktu se zástupcem a aktivní ú asti na Yízení. Sou asn namítá, ~e po nm nelze spravedliv po~adovat, aby se pYípadné újm vyhnul poruaováním pobytového re~imu. Závrem st~ovatel uvádí, ~e jeho setrvání na území eské republiky do rozhodnutí soudu o podané kasa ní stí~nosti se nijak nedotkne práv tYetích osob ani nebude v rozporu s veYejným zájmem, neboe se nedopouatí trestné ani jiné protiprávní innosti.<br/><br/>[4] }alovaná navrhuje, aby kasa ní stí~nosti nebyl pYiznán odkladný ú inek. Má za to, ~e st~ovatel neprokázal vznik újmy, která by byla nepomrn vtaí ne~ pYípadné dopady pYiznání odkladného ú inku na jiné osoby i veYejný zájem. Uvádí, ~e ú elem odkladného ú inku není suplovat pobytové oprávnní. K tvrzené újm spo ívající v nemo~nosti dokon it jazykový kurz, slo~it závre né zkouaky a ú astnit se pYijímacího Yízení na vysokou akolu, ~alovaná uvádí, ~e se otázkami studijního ú elu ji~ dostate n zabývala v napadeném rozhodnutí i ve vyjádYení k ~alob. Podle jejího názoru ml st~ovatel dostate ný asový prostor k naplnní deklarovaného studijního ú elu a jeho sou asná tvrzení vnímá spíae jako snahu o zajiatní dalaího pobytu na území. Finan ní náro nost studia i nutnost pYípadného vycestování a podání nové ~ádosti podle ~alované samy o sob nezakládají vznik nenahraditelné újmy. Dle rozhodovací praxe správních soudo samotné zruaení i neprodlou~ení pobytového oprávnní bezprostYedn neznamená nucené opuatní území, pYi em~ zásah do soukromého a rodinného ~ivota mo~e nastat a~ rozhodnutím pYímo ukládajícím povinnost území opustit. Pokud jde o právo na spravedlivý proces, st~ovatel je zastoupen advokátkou, a jeho právo na soudní ochranu je tak dostate n zajiatno.<br/><br/>[5] Podle § 107 soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ), kasa ní stí~nost nemá odkladný ú inek; Nejvyaaí správní soud jej vaak mo~e na návrh st~ovatele pYiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 a~ 5 s. Y. s. se u~ije pYimYen.<br/><br/>[6] Podle § 73 odst. 2 s. Y. s. soud na návrh ~alobce po vyjádYení ~alovaného usnesením pYizná ~alob odkladný ú inek, jestli~e by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro ~alobce nepomrn vtaí újmu, ne~ jaká pYiznáním odkladného ú inku mo~e vzniknout jiným osobám, a jestli~e to nebude v rozporu s dole~itým veYejným zájmem.<br/><br/>[7] Nejvyaaí správní soud zdorazHuje, ~e pYiznání odkladného ú inku kasa ní stí~nosti prolamuje pYed rozhodnutím ve vci samé právní ú inky pravomocného rozhodnutí krajského soudu. Odkladný ú inek má proto charakter institutu výjime ného. Pojímání odkladného ú inku jako výjimky z pravidla tedy znamená, ~e újma, která má hrozit ~adateli o jeho pYiznání, nesmí být vzhledem k jeho pomrom bagatelní, nýbr~ naopak významná, tj. taková, která opravHuje, aby v jeho konkrétním pYípad byly ú inky napadeného rozhodnutí krajského soudu výjime n sistovány (viz usnesení tohoto soudu ze dne 21. 5. 2014, . j. 6 Afs 73/2014  56, bod 5, i usnesení jeho rozaíYeného senátu ze dne 1. 7. 2015, . j. 10 Ads 99/2014  58, . 3270/2015 Sb. NSS).<br/><br/>[8] Posouzení hrozby vzniku kvalifikované újmy potYebné pro pYiznání odkladného ú inku je v~dy individuální, závislé na konkrétní situaci st~ovatele. Celé Yízení o kasa ní stí~nosti je ovládáno dispozi ní zásadou, podle které soud není povolán mimo jiné k tomu, aby za st~ovatele vlastní vyhledávací inností zjiaeoval i osvd oval dovody pro pYiznání odkladného ú inku kasa ní stí~nosti. Návrh na pYiznání odkladného ú inku musí být dostate n individualizovaný a uplatnná tvrzení podepYena konkrétními dokazy (srov. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, . j. 8 As 65/2011  74). Povinnost tvrdit vznik újmy má proto st~ovatel, který musí konkretizovat, jakou újmu by pro nj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jaké intenzity újma dosahuje a z jakých okolností vyvozuje její vznik (viz usnesení tohoto soudu ze dne 29. 2. 2012, . j. 1 As 27/2012  32). St~ovatele tak tí~í nejen bYemeno tvrzení, ale také bYemeno dokazní, k jeho~ unesení musí svá tvrzení uvedená v návrhu Yádn dolo~it (viz usnesení tohoto soudu ze dne 24. 9. 2015, . j. 2 As 218/2015  50). St~ovatelem uvedená tvrzení musí svd it o tom, ~e negativní následek, jeho~ se obává v souvislosti s ú inky rozhodnutím krajského soudu nebo ~alovaného, by pro nj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí být záva~ná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.<br/><br/>[9] Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e v nynjaí vci nejsou splnny podmínky pro pYiznání odkladného ú inku kasa ní stí~nosti, neboe st~ovatel neunesl ji~ bYemeno tvrzení ohledn skute ností odovodHujících kladné rozhodnutí o jeho návrhu. St~ovatel spatYuje hrozbu nepomrn vtaí újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. Y. s. v nuceném opuatní území R, které by mlo podle nj za následek (1) zásah do osobního a rodinného ~ivota spo ívající v nemo~nosti Yádného ukon ení jazykového kurzu a následné ú asti v pYijímacím Yízení ke studiu na vysoké akole a (2) poruaení práva na spravedlivý proces v dosledku nemo~nosti zostat na území R do skon ení Yízení o jeho kasa ní stí~nosti, tj. práva vystupovat v Yízení osobn.<br/>[10] St~ovatel nicmén v projednávané vci neuvedl konkrétní, individualizované okolnosti, které by svd ily o tom, ~e by ztráta pobytového oprávnní vedla k újm pYesahující b~né dosledky rozhodnutí správního orgánu o neudlení i neprodlou~ení pobytu. St~ovatel v návrhu poukazuje zejména na údajný dopad rozhodnutí na jeho mo~nost absolvovat jazykový kurz, skládání závre ných zkouaek a ú ast v následném pYijímacím Yízení, dále na finan ní náklady spojené s pobytem a cestovními výdaji, a kone n na nutnost osobní ú asti v soudním Yízení. Tyto argumenty vaak zostávají v obecné rovin a postrádají konkrétní, ovYitelné údaje umo~Hující soudu spolehliv dovodit, ~e by újma st~ovatele byla skute n nepomrn vtaí ne~ újma, která by mohla vzniknout jiným osobám, kdyby ú inky napadeného rozhodnutí byly pozastaveny.<br/><br/>[11] Nejvyaaí správní soud upozorHuje, ~e pro ú ely posouzení návrhu na pYiznání odkladného ú inku je nezbytné prokázat, ~e újma st~ovatele má charakter mimoYádné, nenahraditelné újmy, pYesahující b~né následky právních kroko správního orgánu. Pouhá tvrzení o mo~ném naruaení studia i o finan ních nákladech bez jejich konkrétního kvantifikování nesplHují tuto zákonnou podmínku. Z napadeného rozsudku je navíc zYejmé, ~e se nejedná o první jazykový kurz st~ovatele, ani o jeho první pYípravu ke studiu na vysoké akole. St~ovatel neuvedl pYesné termíny závre ných zkouaek ani pYijímacího Yízení, a svá tvrzení o mo~ném zásahu do vzdlávacího procesu tak ponechal v rovin obecných postuláto, které nijak nedolo~il. Rovn~ tvrzení o finan ních nákladech zostávají zcela nekonkretizována, není uvedeno, jaké ástky na studium byly ji~ vynalo~eny, ani jaká ástka by pYedstavovala pro st~ovatele nenahraditelnou újmu.<br/><br/>[12] V dosledku uvedeného je zYejmé, ~e st~ovatelem uvedená, nekonkretizovaná tvrzení o údajné újm sama o sob nenaplHují intenzitu nenahraditelné újmy, která by odovodnila pYiznání odkladného ú inku. K prokázání takové újmy je nezbytné uvést individuální, konkrétní a prokazatelné dovody, je~ by pYesahovaly b~né následky rozhodnutí správního orgánu, co~ v projednávané vci nebylo u inno.<br/><br/>[13] Pokud jde o poruaení práva na spravedlivý proces, Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e samotné právo ú astnit se osobn Yízení i být v osobním kontaktu se svým zástupcem pro pYiznání odkladného ú inku neposta uje (srov. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 9. 2017, . j. 6 Azs 261/2017  25, i ze dne 11. 10. 2017, . j. 6 Azs 270/2017  28, a ze dne 13. 12. 2007, . j. 6 Azs 367/2017  38). Jak Nejvyaaí správní soud uvedl v usnesení rozaíYeného senátu ze dne 16. 6. 2020, . j. 8 Azs 339/2019  38,  obecn vyjádYený zájem cizozemského st~ovatele na osobní ú asti v Yízení o kasa ní stí~nosti i jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sob bez dalaích individuálních okolností dovodem pro pYiznání odkladného ú inku kasa ní stí~nosti .<br/><br/>[14] Je sice pravdou, ~e st~ovatel v pYípad nuceného opuatní R utrpí ur itý zásah do své právní sféry v podob ztí~ené mo~nosti osobn se ú astnit probíhajícího Yízení o kasa ní stí~nosti, v kasa ním Yízení vaak zpravidla není prostor pro uplatnní práva na projednání vci v pYítomnosti st~ovatele (srov. § 109 odst. 2 s. Y. s.). Se svou zástupkyní pak mo~e komunikovat napYíklad telefonicky, pYípadn pomocí moderních komunika ních technologií. Nejde tak o újmu citelnou a nenahraditelnou. V posuzované vci st~ovatel navíc ani netvrdil, ~e by nebyl v pYípad nuceného vycestování schopen zachovat efektivní kontakt se svou zástupkyní. <br/><br/>[15] Z výae uvedených dovodo tedy Nejvyaaí správní soud podle § 107 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. Y. s. návrh st~ovatele na pYiznání odkladného ú inku kasa ní stí~nosti zamítl. Zamítnutím návrhu na pYiznání odkladného ú inku kasa ní stí~nosti vaak Nejvyaaí správní soud nijak nepYedjímá své budoucí rozhodnutí o vci samé; svou podstatou se jedná o rozhodnutí pYedb~né povahy, proto z nj nelze dovozovat jakékoli závry ohledn toho, jak bude meritorn rozhodnuto o samotné kasa ní stí~nosti (usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, . j. 8 As 26/2005  76, publ. pod . 1072/2007 Sb. NSS).<br/><br/><br/><br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 19. bYezna 2026<br/><br/><br/> Mgr. Radovan Havelec <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>