<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 54 A 86/2022- 154 - text</title> </head> <body> ÿþ32 54 A 86/2022<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Praze rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Mgr. Ing. Petra `uránka a soudco JUDr. Davida Krysky a Mgr. Miroslava Makajeva ve vci<br/>navrhovatele: P. S.<br/>bytem X<br/>zastoupen advokátem JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, PhD.<br/>sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice<br/>proti<br/>odporkyni: obec Kolomuty <br/>sídlem Kolomuty 2, 293 01 Mladá Boleslav<br/>za ú asti: T. V.<br/>bytem X<br/>zastoupen advokátem JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, PhD.<br/>sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice<br/>o návrhu na zruaení opatYení obecné povahy  Územního plánu obce Kolomuty, schváleného usnesením Zastupitelstva obce Kolomuty ze dne 27. 6. 2022, . 40-22,<br/>takto:<br/>I. Územní plán obce Kolomuty, schválený usnesením Zastupitelstva obce Kolomuty ze dne 27. 6. 2022, . 40-22, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruaí v grafické a textové ásti výroku v rozsahu, v nm~ na pozemcích p. . X1 a X2 v k. ú. K. vymezuje plochu PZ a veYejné prostranství PPX.<br/>II. Odporkyn je povinna ve lhot do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku nahradit navrhovateli náklady Yízení ve výai 27 545 K , a to k rukám JUDr. Mgr. Filipa Rigela, PhD., advokáta.<br/>III. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>Vymezení vci a obsah podání ú astníko Yízení<br/>1. Navrhovatel se návrhem podle ásti tYetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ), dodaným do datové schránky soudu dne 24. 10. 2022, coby spoluvlastník (ve spole ném jmní man~elo) pozemko p. . X1 a X2 zapsaných na listu vlastnictví . X pro katastrální území a obec K. (dále spole n té~ jako  dot ené pozemky ; vaechny dále uvedené pozemky se nacházejí v tomté~ katastrálním území) domáhá zruaení ásti v záhlaví ozna eného opatYení obecné povahy (dále jen  napadený územní plán ) v rozsahu, v nm~ na zmínných pozemcích vymezuje plochu PZ a veYejné prostranství PPX, event. vyslovení nicotnosti napadeného územního plánu jako celku.<br/>2. Navrhovatel pYedn vysvtluje, ~e jeho pozemky jsou napadeným územním plánem nov vymezeny jako veYejné prostranství s pYevahou zelen (PZ, plocha 113-Z a veYejn prospané opatYení PPX), které je nadto zatí~eno pYedkupním právem, a koliv pYed vydáním napadeného územního plánu byly ur eny pro bydlení individuální (BI). Navrhovatel zároveH konstatuje, ~e dne 21. 6. 2022 vydal Magistrát msta Mladá Boleslav, odbor stavební a rozvoje msta, spole né rozhodnutí . j. 73601/2022/SÚ/ZdPe (dále jen  spole né rozhodnutí ), jím~ mlo navrhovateli a jeho man~elce jako spoluvlastníkom dot ených pozemko vzniknout právo realizovat na nich stavbu ozna enou jako  Rodinný dom se dvma byty, pYipojení vody, elektrické energie, kanalizace, ~umpy, likvidace srá~kových vod, tepelná erpadla, zpevnná plocha, oplocení (dále jen  stavba rodinného domu ). Spole né rozhodnutí vaak bylo k odvolání zruaeno rozhodnutím Krajského úYadu StYedo eského kraje, odborem územního plánování a stavebního Yádu, ze dne 19. 9. 2022, . j. 116787/2022/KUSK, s odovodnním, ~e v dob, kdy rozhodoval stavební úYad, bylo sice spole né rozhodnutí v souladu s tehdy platným územním plánem, ale ode dne 22. 7. 2022 je v rozporu s nov vydaným napadeným územním plánem. Navrhovatel má vaak za to, ~e takový postup odvolacího správního orgánu je nezákonný, proto se obrátil s podntem k zahájení pYezkumného Yízení na Ministerstvo pro místní rozvoj.<br/>3. Navrhovatel namítá, ~e s vymezením veYejného prostranství na dot ených pozemcích nesouhlasí a ani do budoucna s jeho zYízením souhlasit nebude. PYesto~e územní plán nemo~e naYídit vznik veYejného prostranství, neboe není konstitutivním aktem, odporkyn je pYesto vymezuje na soukromých pozemcích, ani~ by je mohla vyvlastnit. Nikdy zde tedy nebude moci reáln vzniknout veYejné prostranství a dot ené pozemky nebude mo~né takto vyu~ívat. Novou funk ní regulací a vymezeným pYedkupním právem je tak navrhovatel pYímo dot en na svých právech, zejména právu vlastnickém, které ji~ nemo~e realizovat zposobem stanoveným v pYedchozím územním plánu. Je proto pYesvd en, ~e má jak procesní, tak vcnou aktivní legitimaci k podání návrhu.<br/>4. Pro zruaení pYedmtné ásti napadeného územního plánu pYedkládá navrhovatel následující dovody:<br/>5. PYedn uvádí, ~e v procesu tvorby doalo k nepYípustnému smíaení rolí poYizovatele a zpracovatele napadeného územního plánu, neboe zpracovatelkou byla architektka V. `., která ale v architektonické kanceláYi spolupracuje s poYizovatelem Mgr. Bc. J. F., Ph.D. Navrhovatel si je vdom toho, ~e zákon . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), ve znní zákona . 403/2020 Sb. (dále jen  stavební zákon ) sice neur uje, zda smí (nebo naopak nesmí) poYizovatel vykonávat sou asn i roli projektanta, argumentuje nicmén tím, ~e zákon . 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znní zákona . 195/2022 Sb. (dále jen  nový stavební zákon ) v § 46 odst. 3 upravuje, ~e innosti poYizovatele a innost projektanta jsou vzájemn neslu itelné (k tomu navrhovatel cituje z dovodové zprávy k této nové právní úprav se zdoraznním pasá~e, ~e proces poYizování jednotlivých nástrojo územního plánování je komplexní innost s jednozna n specifikovanými rolemi jednotlivých aktéro, které by se nemly vzájemn pYekrývat, aby byla zajiatna dostate ná kontrola proceso). Navrhovatel je pYesvd en, ~e tím, ~e v projednávané vci doalo ke spojení (propojení) osoby poYizovatele a zpracovatelky, byl zkrácen na svých právech, neboe doalo ke sní~ení kontroly a záruk zákonnosti pYi pYíprav napadeného územního plánu, co~ vedlo k hrubé nezákonnosti celého procesu. Navrhovatel proto vybízí soud, aby vycházel z nové právní úpravy stavebního zákona.<br/>6. Navrhovatel dále poukazuje na nesprávnosti (nezákonnosti) veYejné vyhláaky, kterou bylo oznámeno vydání napadeného územního plánu. Zaprvé bylo chybn odkazováno na zákonné ustanovení, které se vá~e k tzv. zkrácenému procesu poYizování zmn územního plánu, co~ adresáty veYejné vyhláaky uvádí v omyl a ti tak neví, kdy ml napadený územní plán nabýt ú innosti. Zadruhé byla veYejná vyhláaka zpracovaná tzv. létajícím poYizovatelem, a koliv ml být napadený územní plán oznámen veYejnou vyhláakou odporkyn. Tím odporkyn zjevn nerespektovala metodické sdlení Ministerstva pro místní rozvoj z ervna 2021 ani rozsudek Nejvyaaího správního soudu (dále jen  NSS ) ze dne 20. 1. 2021, . j. 2 As 320/2019-66, z jeho~ odovodnní navrhovatel obsáhle citoval. Navrhovatel má za to, ~e existuje pYinejmenaím záva~ná pochybnost, jestli pYi vydávání (oznámení) napadeného územního plánu nedoalo k pochybením, pro která by napadený územní plán mohl být nicotným aktem.<br/>7. Dále navrhovatel odporkyni vytýká, ~e z odovodnní napadeného územního plánu ani nevyplývá, pro  byly z pYedchozího územního plánu pYebrány prakticky vaechny zastavitelné plochy, a nadto jeat vymezeny nkteré nové, a to v nkterých pYípadech dokonce na cenných zemdlských podách (napYíklad plochy Y1-Z a Y2-Z sousedící s dot enými pozemky). Jako dovod pYitom neobstojí toliko veYejný zájem na zajiatní bydlení, jeliko~ jen t~ko mo~e pYeva~ovat zájem na výstavb rodinných domo pro individuální bydlení nad zájmem na ochran zemdlského podního fondu (dále jen  ZPF ) tYídy ochrany I. Napadený územní plán je tak evidentn vnitYn rozporný a konzistentn neodovodHuje zásah do práv navrhovatele, jestli~e ruaí zastavitelnost dot ených pozemko, které jsou nekvalitní zemdlskou podou s IV. tYídou ochrany.<br/>8. K tvrzeným dovodom pro zruaení zastavitelnosti dot ených pozemko navrhovatel uvádí, ~e pokud je pro obec dole~itá ochrana ~ivotního prostYedí a vliv u dot ených pozemko má i blízkost bezvýznamného potoka, pak navrhovatel nerozumí tomu, jak mo~e být sou asn vymezena nová zastavitelná plocha pro bydlení na cenných zemdlských podách. Navrhovatel citoval z odovodnní napadeného územního plánu s konstatováním, ~e ni ím není odovodnno to, ~e extrémn airoké veYejné prostranství ve srovnání s dalaími veYejnými prostranstvími u potoka bylo vymezeno pouze na dot ených pozemcích a ~e naprosto obecné fráze o významu veYejných prostranství neodovodHují diskrimina ní zásah do jeho vlastnického práva a znemo~nní vyu~ití dot ených pozemko jako doposud. Navrhovatel uvádí, ~e na pozemku p. . X1 je vymezeno veYejné prostranství jako park, resp. parkový pás podél vodote e po okraji zástavby na východním okraji obce, ovaem bez vysvtlení, pro  mají slou~it jako veYejné prostranství obrovské sousední zastavitelné ploae práv jeho soukromé pozemky. Jestli~e je veYejného prostranství tYeba, má být vymezeno pYímo v rámci zastavitelné plochy. Navrhovatel pova~uje za absurdní pasá~ odovodnní, podle které ji~ dYíve platilo, ~e dot ené pozemky byly vymezeny jako zastavitelné plochy bydlení, jejich~ integrální sou ástí mohly být i plochy veYejných prostranství. Navrhovatel pak odporkyni vy ítá, ~e dovody pro vymezení veYejného prostranství na jeho soukromých pozemcích nepYináaí ani v rozhodnutí o jeho námitkách (spole ných s osobou zú astnnou na Yízení) evidovaných pod . j. 168/7.3.2022, kde odporkyn toliko odkázala na odovodnní k pozemku p. . X3. Odovodnní ochranou vodote e navrhovatel pokládá za nepYesvd ivé, neboe hned vedle (blí~e obci) se nachází druhá vodote , ani~ by pro její ochranu a revitalizaci bylo stanoveno veYejné prostranství  naopak zastavitelné plochy jsou vymezeny tsn u ní. Vadit by neml ani tvar dot ených pozemko, jeliko~ i jinde v obci jsou vymezeny podlouhlé pozemky jako plochy ur ené pro zástavbu. Domy jsou na sebe rozn kolmé a nikomu to dosud nevadilo. Navrhovatel zdorazHuje, ~e bye odporkyn vdla (pYinejmenaím si musela být vdoma toho), ~e usiluje o získání spole ného rozhodnutí pro stavbu rodinného domu v severní ásti dot ených pozemko  proto~e byla ú astnicí spole ného Yízení a vydala souhlas se sjezdem, s prodlou~ením vodovodního Yadu a se stavbou vodovodní pYípojky, v odovodnní napadeného územního plánu nepravdiv uvádí, ~e zvrat v budoucím re~imu tohoto území je nepravdpodobný. Je ale naopak zYejmé, ~e se navrhovatel dlouhodob sna~il na dot ených pozemcích realizovat zámr stavby rodinného domu, který mu vaak napadený územní plán znemo~nil. Navrhovatel také namítá, ~e výstavba na dot ených pozemcích je v souladu s urbanistickou koncepcí obce, pYi em~ naopak nov zastavitelné plochy Y1-Z a Y2-Z le~ící dále od jádra obce (a~ za dot enými pozemky) jsou s touto koncepcí v rozporu. Navrhovateli tak nezbývá ne~ se bránit proti nezákonnému, neodovodnnému a a~ svévolnému zásahu odporkyn do jeho práv.<br/>9. V dalaím okruhu argumentace navrhovatel namítá, ~e napadený územní plán je v ásti týkající se dot ených pozemko jednozna n nepYimYený a nadmíru zasahuje jeho vlastnické právo  zásah pokládá za intenzivní, proto~e byl pYed vydáním napadeného územního plánu aktivní za ú elem budoucího vyu~ití dot ených pozemko v souladu s tehdejaím ur ením. Podle názoru navrhovatele mla odporkyn zvolit jinou (pYimYenjaí) regulaci, resp. jen zachovat regulaci stejnou jako podle pYedchozího územního plánu. Ostatn odporkyn zastavitelnost zachovala prakticky u vaech jiných lokalit na území obce, a nadto mnoho dalaích pozemko upravila nov jako zastavitelné. Navrhovatel se domnívá, ~e nová regulace je pYekvapivá, neboe zasahuje do jeho legitimního o ekávání a nerespektuje ani princip kontinuity územního plánování a právní jistoty (k tomu navrhovatel odkázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2022, . j. 54 A 39/2022-42). Napadený územní plán toti~ zasáhl do stavu území, ani~ by odporkyn vysvtlila, v em se podmínky v území zmnily natolik, aby tato zmna odovodHovala významný zásah do vlastnického práva navrhovatele v podob znemo~nní výstavby, kterou navrhovatel reáln plánoval a ji~ ji takYka zavrail pravomocným povolením (k tomu navrhovatel citoval z nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2020, sp. zn. I. ÚS 202/20, a rozsudku NSS ze dne 29. 1. 2020, . j. 9 As 171/2018-50). Postup odporkyn proto hodnotí jako projev svévole. Soud by ml podle navrhovatele pYi pYezkumu napadeného územního plánu také zohlednit, ~e v dob jeho vydání disponoval spole ným rozhodnutím, které mu bylo zruaeno a~ o msíc pozdji.<br/>10. Na posledním míst navrhovatel argumentuje tím, ~e napadený územní plán je vo i nmu nepYípustn diskrimina ní. Za pYíklad nejprve uvádí plochu Y2-Z s funk ním vyu~itím BV, která se také nachází v tsné blízkosti vodního toku. Na této ploae ale na rozdíl od dot ených pozemko zástavba mo~e sahat a~ k hranici vodního toku a není zde vymezen pás veYejného prostranství k ochran potoka. Navrhovatel nechápe, jak je mo~né, ~e u dot ených pozemko byla výstavba zakázána, pYesto~e jde stejn jako u plochy Y2-Z o proluku v zástavb a nejedná se o cenné pody ZPF.<br/>11. Navrhovatel se cítí být diskriminován i ve vztahu k plochám Y3-Z a Y4-Z s funk ním vyu~itím PZ, které se nachází vedle ploch Y5-Z a Y6-Z s funk ním vyu~itím BV. PYedmtné plochy PZ jsou toti~ rovn~ okolo potoka, ale jsou podstatn u~aí, ne~ jak jsou tyto plochy vymezeny na dot ených pozemcích. U~aí je tudí~ i rozsah pYedkupního práva. Vlastníci tchto pozemko jsou tedy omezeni v menaím rozsahu ne~ navrhovatel, ani~ by pro to existovaly rozumné dovody.<br/>12. Nakonec navrhovatel srovnává dot ené pozemky se zastavitelnou plochou Y7-Z s funk ním vyu~itím BV. Tato plocha se toti~ nachází v tsném sousedství Yí ky K., ani~ by zde ale bylo vymezeno veYejné prostranství pro ochranu bYeho a koryta vodního toku nebo park slou~ící pro zastavitelnou plochu. Je zde vymezen jen úzký pás pYírodní plochy NP (ten ale svojí aíYkou neodpovídá aíYce dot ených pozemko, a koliv K. je významnjaí vodní tok ne~ bezejmenný potok vedoucí okolo dot ených pozemko) a dále plochy PP pro novou stezku pro chodce a cyklisty podél bYeho Yí ky K. Navrhovatel postrádá odovodnní i ve vztahu k tomu, pro  je lokalita pro zástavbu vyhodnocena jako vhodná, pYesto~e jde z ásti o plochu v záplavovém území Q 500 a pYesto~e jsou Yí ka K., její bYehy a niva lokálním biokoridorem LBK X. U plochy Y-Z navrhovatel pro kontext závrem zmiHuje, ~e její sou ástí jsou také pozemky p. . X4 a X5, které vlastní Ing. J. T., který byl ur eným zastupitelem v procesu poYizování napadeného územního plánu, a dále pozemky, které vlastní J. `., tehdejaí starosta obce. Tyto skute nosti navrhovatel pova~uje za dole~ité, bye si není jist, co z nich lze dovozovat.<br/>13. Odporkyn pova~uje argumentaci navrhovatele za nedovodnou, navrhuje proto, aby soud návrh zamítl. Nejprve odporkyn reaguje na tvrzení navrhovatele stran procesních pochybení. Poukazuje na to, ~e § 46 odst. 3 nového stavebního zákona je ú inný a~ od 1. 7. 2023, a ji~ z toho je zYejmé, ~e se na proces poYízení a zpracování napadeného územního plánu nevztahoval. Není pYitom ani pravdou, ~e by zpracovatelem a poYizovatelem napadeného územního plánu byla jedna a tatá~ fyzická osoba, neboe se jednalo o dv samostatné podnikající osoby. Neregistrovaná obchodní zna ka  `. F. není firmou ~ádné obchodní spole nosti. Podle názoru odporkyn je dobrá sou innost mezi zpracovatelem a poYizovatelem územn plánovací dokumentace nezbytnou podmínkou pro efektivní a asov úsporný probh procesu. Odporkyn potvrzuje, ~e Mgr. J. F., Ph.D., je sice uveden i v autorském týmu zpracovatelo jako~to konzultant v oblasti regulace a právní supervize, tato jeho ú ast ale nikterak nezpochybHuje roli zodpovdné projektantky a zpracovatelky Ing. arch. V. `., Ph.D. Odporkyn dále s navrhovatelem sice souhlasí, ~e ve veYejné vyhláace oznamující vydání napadeného územního plánu doalo k uvedení chybného ustanovení, to vaak nemlo navrhovatelem popisované dosledky. Z pohledu odporkyn alo jen o nepodstatnou chybu, která by nemla vést ke zruaení napadeného územního plánu (k tomu odporkyn odkázala na rozsudek NSS ze dne 20. 5. 2010, . j. 8 Ao 2/2010-64). K hlavi kovému papíru, který byl pou~it pYi oznámení vydání napadeného územního plánu, odporkyn uvádí, ~e patYí obci Kolomuty a vyu~ívá ho i obecní úYad, který je jedním z orgáno obce a který vedle výkonu pYenesené posobnosti zajiaeuje obci servis i pYi výkonu samostatné posobnosti. Obecní úYad Kolomuty tedy zkrátka pouze poskytl servis Zastupitelstvu obce Kolomuty pYi zveYejnní pYedmtné vyhláaky. Odkazované metodické sdlení je v projednávané vci nepYiléhavé, proto~e se soustYedilo na situace, kdy je poYizovatelem územního plánu obecní úYad jiné obce, ne~ pro kterou je územní plán poYizován. Podstatné je, ~e na úYední desce odporkyn byla zveYejnna veYejná vyhláaka, z ní~ plyne, ~e napadený územní plán byl vydán Zastupitelstvem obce Kolomuty. Odporkyn pYitom navrhovateli vy ítá, ~e ani nevylí il, jak by tyto pYípadné procesní vady mohly mít dopad do jeho právní sféry.<br/>14. K námitce, ~e zastavitelné plochy Y1-Z a Y2-Z byly vymezeny nedovodn, odporkyn oponuje, ~e pro vymezení zastavitelných ploch není jediným rozhodujícím faktorem kvalita zemdlské pody. Dalaími faktory jsou tYeba hledisko urbanistické a dopravní, co~ odporkyn vysvtlila v odovodnní napadeného územního plánu (zde odkázala na kapitolu G, § C06, str. 87). Podotkla, ~e toto odovodnní bylo akceptovatelné i pro orgán ochrany ZPF. Redukce zastavitelnosti na dot ených pozemcích byla provedena ze zcela jiných dovodo ne~ z dovodu ochrany zemdlské pody. Tyto dovody jsou kompletn popsány pYedevaím v rozhodnutí o námitce navrhovatele (zde odporkyn odkázala na kapitolu L, námitku . 4, str. 215 217)  jde o dovod ekologický, hydrologický (blízkost vodote e) a dále urbanistický (vztah k sousedním pozemkom, konfigurace pozemko). Dole~itý není tvar dot ených pozemko, ale pYedevaím jejich konfigurace k pozemkom sousedním. K námitce, ~e stavební úYad zde ji~ povolil stavbu rodinného domu a ~e z hlediska odstupo tím potvrdil mo~nost zastavní tchto pozemko, odporkyn uvádí, ~e to není v procesu poYízení územního plánu ur ující  odstupové vzdálenosti toti~ lze dodr~et na mnoha pozemcích, co~ ale automaticky neznamená, ~e ka~dý takový pozemek je pro zástavbu vhodný i z hledisek jiných. Odporkyn nerozporuje, ~e ona i poYizovatel vdli o pokro ilé fázi in~enýrské pYípravy výstavby rodinného domu na pozemcích navrhovatele i o probíhajícím povolovacím procesu, tento zámr ale vedení obce nepova~ovalo za vhodný a od za átku procesu poYízení napadeného územního plánu preferovalo Yeaení v podob nezastavitelného zeleného pásu. Z návrhu pro spole né jednání naopak muselo být navrhovateli zYejmé, ~e riskuje (tj. ~e ho mo~e ekat i neúspch), nestihne-li získat pravomocné povolení stavby rodinného domu do doby vydání napadeného územního plánu.<br/>15. Odporkyn je pYesvd ena, ~e vo i navrhovateli postupovala zcela otevYen. Vycházela z toho, ~e povodní územní plán na dot ených pozemcích stavbu rodinného domu umo~Huje, a proto byla pYipravena akceptovat situaci, ~e jeat pYed vydáním napadeného územního plánu bude stavba povolena a u~ zde výstavb nezabrání. Na druhou stranu ale ve vaech etapách procesu poYizování nového územního plánu dr~ela Yeaení, které by na tchto pozemcích ji~ výstavbu neumo~Hovalo. Její postup byl zcela transparentní a férový, neboe nezneu~ila své díl í kompetence, aby pYípravu stavby rodinného domu obstruovala, nicmén to neznamená, ~e zde s výstavbou nemla problém (pYedevaím z urbanistických hledisek). Odporkyn nerozporuje, ~e proto~e navrhovatel stavbu rodinného domu skute n pYipravoval, byl zásah do jeho právní sféry omezením zastavitelnosti dot ených pozemko intenzivní. Dole~ité dovody pro toto Yeaení ale odporkyn podrobn rozvedla v rozhodnutí o námitce navrhovatele, kdy podporn vzala v potaz i skute nost, ~e si navrhovatel mohl (ml) být vdom toho, ~e podstupuje riziko stYetu jeho zájmu s Yeaením nového územního plánu.<br/>16. K námitce, ~e zelený pás na dot ených pozemcích je podél vodote e nedovodn rozaíYen, odporkyn uvádí, ~e aíYka tohoto pásu je dána stavem parcelace a postupem výstavby. Pro zelený pás je tak vyu~it celý pásovitý soubor dot ených pozemko, které jsou vzhledem ke svému tvaru a konfiguraci k jinému vyu~ití nevhodné. K zú~ení zeleného pásu na ji~ní ásti pozemku osoby zú astnné na Yízení (pozemku p. . X3) pak dochází proto, ~e zde ji~ existuje stavební povolení na rodinný dom  redukce zastavitelnosti by zde byla jen prázdným gestem. Ochrana nivy pYedmtné vodote e by byla bezpochyby ú innjaí, pokud by na pozemku osoby zú astnné na Yízení nebyl povolen rodinný dom. Ovaem k tomu ji~ doalo a v situaci, kdy osoba zú astnná na Yízení inila aktivní kroky k realizaci povoleného zámru, by ji~ nebylo realistické sna~it se napadeným územním plánem tento stav zvrátit. Nezbylo tak, ne~ zvolit kompromisní Yeaení, jeliko~ se pracuje s reálným územím, kde ji~ byla Yada zále~itostí v minulosti rozhodnuta, mnoho hodnot bylo poakozeno a mnoho optimálních urbanistických Yeaení znemo~nno. To na druhou stranu ale neznamená, ~e má být rezignováno na hledání optimálního Yeaení. Redukce zastavitelnosti se tak na pozemku osoby zú astnné na Yízení projeví alespoH tím, ~e v zadní ásti pozemku nebudou ji~ doplHovány dalaí stavby, které sice jsou v plochách BV pYípustné (doplHkové stavby, zpevnné plochy), ale které by dále zhoraily hydrologické funkce nivy. Takové Yeaení je vhodnjaí i pro zachování mo~nosti pYístupu k vodote i a její správy. Vymezení jednotlivých ploch veYejného prostranství je odovodnno souhrnn i zvláae, co~ platí i pro plochu Y3-Z. To, ~e vymezení této plochy pomáhá zároveH naplHovat po~adavky § 7 odst. 2 vyhláaky . 501/2006 Sb., o obecných po~adavcích na vyu~ívání území, ve znní ú inném do 31. 12. 2022 (dál jen  vyhláaka . 501/2006 Sb. ), je pro tuto plochu v zásad nepodstatné. Z hlediska po~adavko této vyhláaky je pro tuto ást obce zásadní vymezení veYejného prostranství v ploae Y4-Z, které bude moci skute n slou~it obyvatelom dané ásti obce jako~to plnohodnotné veYejné prostranství umo~Hující rekreaci i setkávání lidí. Údajné absurdity v odovodnní napadeného územního plánu lze vysvtlit tím, ~e jde o pYebrané odovodnní z povodního územního plánu obce, neboe smyslem odovodnní bylo popsat návaznost na povodní Yeaení.<br/>17. Podle názoru odporkyn navrhovatel ú elov dezinterpretuje ustálenou judikaturu správních soudo ohledn kontinuity Yeaení pYi územn plánovací innosti. Je si vdoma toho, ~e v situaci, kdy se Yeaení nového územního plánu výrazn odchyluje od Yeaení pYedchozího územního plánu, jsou kladeny vyaaí nároky na odovodnní, ty ale splnila. Oponuje, ~e nemusela nastat ~ádná zásadní zmna v území, aby bylo legitimní pYistoupit k úprav Yeaení na dot ených pozemcích, jeliko~ posta il odlianý odborný pohled autorizované osoby zpracovatele na nutnost chránit vodní toky a jejich nivy, umo~nit jejich revitalizaci, a tak zabránit jejich oplocování nebo výstavb na nich.<br/>18. Nicmén navrhovatel se mýlí i v tom, ~e k ~ádné zmn v území nedoalo. Odporkyn vysvtluje, ~e od doby vydání povodního územního plánu v roce 2002 uplynulo 20 let, bhem kterých probhla v dot ené lokalit parcelace a výstavba. Kvoli pozici vlastníko pozemko p. . X3, X1 a X2 (tj. dot ených pozemko) zde ale nebyla zastavitelná plocha vyu~ita zrovna urbanisticky vydaYen a efektivn (ae u~ byl majitelem tchto pozemko bhem uplynulých 20 let kdokoliv). PYesto~e se vzhledem k obslu~né cest logicky nabízela pYí ná parcelace v etn tchto pozemko, které by slou~ily jako zahrady s neoploceným záhumenkem u vodního toku, zostaly tyto pozemky i nadále oddlené. Jak bylo pYitom v odovodnní rozhodnutí o námitkách uvedeno, výstavbou na dot ených pozemcích kolmou k sousedním zastavitelným pozemkom bude výrazn naruaováno soukromí na zahradách sousedních rodinných domo. I laikovi také musí být jasné, ~e jde o urbanisticky naprosto nevhodné Yeaení, neboe tvar a umístní dot ených pozemko neumo~Huje umístit hlavní stavbu a oplocení ve vtaí vzdálenosti od potoka.<br/>19. Namítaná diskriminace vo i zastavitelné ploae Y3-Z podle odporkyn pomíjí dv zásadní odlianosti. Vodní tok u plochy Y3-Z je u~ v daném urbanistickém bloku takYka zcela obestavn (stavbami i jejich oploceními), a tak by bylo ponkud samoú elné vytváYet podél nj zelený pás, který by ale kon il ji~ u pozemku p. . X6. Dynamické tempo výstavby v obci bylo z tohoto pohledu pro územn plánovací proces nemilosrdné  v první verzi dokumentace pro spole né jednání v této lokalit jeat zástavba nebyla, tak~e tu zelený pás byl vymezen jako plocha Y4-Z, pro etapu veYejného projednání u~ nicmén tento pás vypadl, proto~e byla provedena aktualizace zastavného území a na pozemcích p. . X7 a X6 u~ byly v katastru nemovitostí zapsány domy, zatímco na pozemcích p. . X8, X9 a X10 ji~ probíhala výstavba. Druhou skute ností zpochybHující námitku diskriminace je odlianost obou ploch z urbanistického hlediska. Plocha Y3Z nesmYuje k výstavb, která by byla tak nevhodn orientovaná k sousedním pozemkom. Bye má tedy navrhovatel pravdu, ~e v této ásti obce (stejn jako i na ji~ní ásti pozemku p. . X3) je (také) zástavba pYibli~ující se k samotnému vodnímu toku krajn nevhodná, vzhledem k pokro ilé fázi výstavby zde u~ zkrátka nebyla mo~nost to napravit.<br/>20. K diskriminaci vo i plochám 105-Z a 106-Z odporkyn uvádí, ~e navrhovatel ml namísto plochy 105-Z patrn na mysli plochu 108-Z vymezenou podél vodního toku. Na to jen stroze reaguje, ~e na dot ených pozemcích je zelený pás podél vodote e rozaíYen z dovodu stávající parcelace a aktuálního postupu výstavby, neboe vzhledem ke tvaru a konfiguraci jsou dot ené pozemky k jinému vyu~ití nevhodné.<br/>21. Kone n ve vztahu k ploae 01-Z odporkyn uvádí, ~e do zeleného pásu podél K. jsou zahrnuty pozemky p. . X11 a X12, které mají aíYku cca 7 m, a ~e zelený pás je jeat pYeta~en na sousední pozemek a podél nj je jeat vymezena plocha veYejného prostranství 63b-Z pro cyklostezku. Dohromady je zde tak vytvoYen prostor pro odstup mezi bYehem K. a ploty pozemko zhruba odpovídající aíYce zeleného pásu na dot ených pozemcích. Závre nou nará~ku na to, ~e vlastníky pozemko v ploae 01-Z jsou ur ený zastupitel pro poYízení územního plánu a starosta obce, odporkyn hodnotí jako argument nedostojný. Odporkyn proto jen stru n poukazuje na to, ~e pYedmtné pozemky byly zaYazeny v zastavitelné ploae ji~ v povodním územním plánu, ~e doalo pouze k díl í úprav v severozápadním rohu plochy a ~e z jednoduchého srovnání vyplývá, ~e dot ené pozemky jsou k vodnímu toku umístny nejblí~e, resp. nachází se pYímo vedle nj  na rozdíl od pozemku starosty, který se nachází ve vzdálenosti cca 65 m od K., a pozemko povYeného zastupitele, které jsou od vodního toku vzdálené cca 50 m.<br/>22. V replice navrhovatel zdorazHuje, ~e je zna n nestandardní, ~e za obec (odporkyni) v samostatné posobnosti podával vyjádYení létající poYizovatel, co~ jen dokládá, ~e odporkyn zjevn vobec nerozliauje mezi jednotlivými rolemi. Obecní úYad obce ml skrze létajícího poYizovatele vykonávat v rámci územního plánování dozor nad dodr~ováním zákonnosti v probhu poYizování územn plánovací dokumentace a je i logické, ~e obec v samostatné posobnosti potYebovala pYi psaní vyjádYení konzultovat odborné otázky s osobou zajiaeující odbornost pro výkon posobnosti poYizovatele. Není ale mo~né, aby docházelo i v soudním Yízení ke smaování rolí odporkyn a poYizovatele (k tomu navrhovatel cituje z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2018, . j. 43 A 34/2018-97). Navrhovatel trvá na tom, ~e stejn tak je nepYípustné i míchání rolí poYizovatele a zpracovatele (projektanta). Praxe, kdy poYizovatel fakticky nebude kvoli blízkému vztahu se zpracovatelem Yádn vykonávat státní dozor, je nevhodná a je ji~ nyní v rozporu se základními zásadami innosti správních orgáno (zde navrhovatel pro srovnání odkazuje na právní úpravu týkající se výkonu advokacie a rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 18. 11. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1337/2019, stejn jako na judikaturu týkající se objektivního testu podjatosti soudco s tím, ~e se pYimYen aplikuje i na správní Yízení). PoYizovatel, který má vztah k projektantovi, mo~e být velmi snadno podjatý a mo~e postupovat tak, aby pYehlí~el zájmy samosprávy a veYejné zájmy, jen aby ochránil zájem architektonické kanceláYe, ve které pracuje. Pokud se odporkyn skrze pana F. ve vyjádYení sna~í tvrdit, ~e dole~itá je pouze formální stránka vci, tj. ~e ob osoby nejsou dohromady jednou právnickou osobou (která by je zamstnávala, popY. jejími~ jednateli by byli), pak je to z pohledu navrhovatele pouhé kli kování a snaha zmást. V. `. a pan F. spolupracují na celé Yad projekto ji~ dlouhou dobu, nejedná se o ~ádnou jednorázovou zále~itost nebo oddlení obou osob (k tomu navrhovatel odkazuje na webové stránky https://planovani.eu/). PYitom z tzv. testu objektivní nestrannosti vyplývá to, ~e nemusí být dána jistota, ale sta í dovodné pochybnosti o pomru osob. Pokud byl celý proces zatí~en zásadní vadou a nebyla Yádn kontrolována jeho zákonnost, pak je evidentní, ~e jeho výsledek je zásahem do práv vlastníko pozemko v lokalit v etn navrhovatele. Vá~ným procesním pochybením je pak i to, ~e veYejnou vyhláaku vydal poYizovatel (a nadto s odkazem na nesprávné zákonné ustanovení) navzdory § 6 odst. 5 písm. c) stavebního zákona, podle kterého má územní plán vydat zastupitelstvo obce v samostatné posobnosti a má ho také doru it veYejnou vyhláakou. Napadený územní plán tedy nebyl Yádn doru en, a tudí~ je ve smyslu nejnovjaí rozhodovací praxe NSS nicotný. Obecní úYad jako poYizovatel nemo~e poskytovat ~ádný servis zastupitelstvu obce v samostatné posobnosti, neboe to není v souladu se zákonem. Navrhovatel se coby ob an v~dy cítí být dot en nezákonným výkonem veYejné správy a zde pYitom dochází k zásadním zásahom do jeho vlastnického práva.<br/>23. Navrhovatel pYipomíná, ~e stavební úYad ji~ povolil realizaci jeho zámru (výstavbu rodinného domu) a ~e pouze z dovodu vydání napadeného územního plánu krajský úYad toto rozhodnutí zruail a vc stavebnímu úYadu vrátil k dalaímu Yízení. Odporkyn pYitom otevYen pYiznává, ~e jednala úmysln, aby mu jeho zámr zmaYila. K odovodnní zásahu do jeho vlastnického práva ale rozhodn nesta í jen jiný odborný pohled projektanta, pYi em~ nelze nevidt, ~e poYizovatel má snahu projektantku hájit, neboe je k ní emo n vzta~en. Podle navrhovatele odporkyni skute né argumenty chybí, neboe nedává ~ádný smysl, ~e zastavitelnost byla zachována i v lokalit, kde je podle názoru odporkyn zástavba krajn nevhodná. Navrhovatel proto vYí, ~e takto zpracovaný napadený územní plán by pYi soudním pYezkumu neml obstát.<br/>24. V duplice odporkyn konstatuje, ~e navrhovatel zbyte n problematizuje skute nost, která je v územn plánovací praxi zcela b~ná a ze ~ádného právního pYedpisu ani nevyplývá její závadnost. Mgr. J. F., Ph.D., vystupoval v procesu poYízení napadeného územního plánu jako tzv. smluvní poYizovatel na základ pYíkazní smlouvy uzavYené s obcí Kolomuty. Následn ho odporkyn po~ádala o asistenci pYi zpracování vyjádYení v tomto soudním Yízení, neboe odporkyn je malou obcí, která nemo~e mít administrativní aparát odborn zdatný v otázkách územního plánování natolik, aby v obdobných pYípadech nepotYebovala pomoc externích odborníko. Práv smluvní poYizovatel má o celém procesu nejvtaí pYehled a doká~e reagovat srozumiteln a bez zbyte ného odkladu, pYi em~ se jedná pro obec o nejlevnjaí Yeaení. Ozna ení Mgr. J. F., Ph.D., jako vyYizující osoby v hlavi ce vyjádYení bylo provedeno z ryze praktických dovodo, klí ovým pro autorizaci dokumentu je podpis a razítko zákonného zástupce obce. Odporkyn dodává, ~e poYizovatel není v rámci územn plánovacího procesu ani analogicky v pozici advokáta a ~e obecní úYad vyu~ívající smluvního poYizovatele podléhá dozorové pravomoci ministerstva, krajských úYado a úYado územního plánování, samotné obecní úYady kvalifikované pro územn plánovací innost dle § 6 odst. 2 stavebního zákona v daných vcech ani dozor nevykonávají. Odporkyn cituje z metodické pYíru ky Ministerstva vnitra, aby podpoYila své tvrzení, ~e v oblasti samostatné posobnosti obecní úYad plní úkoly ulo~ené mu zastupitelstvem nebo radou obce, ím~ jim poskytuje servis. Na situaci, kdy je zveYejnní veYejné vyhláaky administrováno obecním úYadem, tedy nevidí nic závadného. St~ejní je toliko to, ~e ve veYejné vyhláace bylo uvedeno, ~e napadený územní plán byl vydán Zastupitelstvem obce Kolomuty. Odporkyni dále není jasné, co by dle názoru navrhovatele mlo být dole~itjaím východiskem pro Yeaení územního plánu ne~ práv poznatky z oboru urbanismu a architektury, jak to pYedpokládá § 19 odst. 1 písm. o) stavebního zákona. Odporkyn odmítá, ~e by poYizovatel byl emo n zatí~en vztahem k projektantce, jak tvrdí navrhovatel, jeho jednotlivé kroky v územn plánovacím procesu podléhaly jen dohod s ur eným zastupitelem. Odporkyn tudí~ uzavírá, ~e z jejího pohledu je návrh zcela nedovodný.<br/>25. Osoba zú astnná na Yízení se povodn samostatným návrhem, jen~ byl spojen ke spole nému Yízení, coby vlastník pozemku p. . X3 domáhala zruaení ásti napadeného územního plánu v rozsahu, v nm~ také na jejím pozemku vymezuje plochu PZ a veYejné prostranství PPX a, oproti navrhovateli navíc, také v nm~ pro plochy BV stanoví regulativ minimální a maximální velikosti stavebního pozemku. UplatHovala pYitom (a~ na nkolik výjimek) shodnou argumentaci jako navrhovatel.<br/>26. Po pravomocném zamítnutí jejího návrhu se po zruaení kone ného rozsudku ve vztahu k navrhovateli na výzvu soudu pYihlásila do pokra ujícího Yízení jako osoba zú astnná. Cítí se být dot ena s tím, ~e její právní zájem na vci je shodný jako zájem navrhovatele. Poukazuje na to, ~e Ústavní soud zruail pYedchozí rozsudky (viz dále) z dovodu neústavního pYezkumu pYimYenosti. Podotýká pYitom, ~e na rozdíl od navrhovatele sice získala pravomocné stavební povolení, avaak následn doalo k drobné úprav stavebního zámru a stavební úYad v sou asnosti vede Yízení o dodate ném povolení stavby, co~ v pYíloze dokládá oznámením o zahájení Yízení o naYízení odstranní nepovolené stavby ze dne 20. 8. 2025, je~ se týká nástavby a stavebních úprav rodinného domu provedených v rozporu s rozhodnutím stavebního úYadu ze dne 29. 9. 2020. Osoba zú astnná na Yízení konstatuje, ~e ke dni nabytí ú innosti napadeného územního plánu mla pravomocné stavební povolení a stavbu v dobré víYe realizovala. Zmna územn plánovací regulace tak v jejím pYípad dopadá do ji~ nabyté právní pozice a do investic u inných v dovYe v postup veYejné moci, co~ vy~aduje zvláae pYísné posouzení proporcionality a konkrétní pomYení veYejného zájmu se zásahem do vlastnického práva. V dosledku drobné zmny pYi provádní stavby ji nyní napadený územní plán pYímo a aktuáln ohro~uje, jeliko~ podmínkou dodate ného povolení je i soulad s novou územn plánovací dokumentací. Po vydání nálezu Ústavního soudu podle osoby zú astnné na Yízení soudu nezbývá ne~ napadenou ást územního plánu zruait, a to i ve vztahu k ní, neboe o postavení ú astníka Yízení pYiala v dosledku protiústavního postupu správních soudo.<br/>PYedchozí probh soudního Yízení a nález Ústavního soudu<br/>27. Rozsudkem ze dne 20. 1. 2023, . j. 54 A 86/2022-56 (dále jen  pYedchozí rozsudek ), soud návrhy obou tehdejaích navrhovatelo (tj. navrhovatele a nynjaí osoby zú astnné na Yízení) zamítl. Krajský soud se neztoto~nil s námitkami, podle nich~ je územní plán neú inný i nicotný. Neuvedení formy opatYení obecné povahy v jeho výroku ani ve veYejné vyhláace ze dne 4. 7. 2022, . j. 1/2022/Kolomuty/en/10 (dále  veYejná vyhláaka ), nemlo zásadní dopady. Stejn tak namítané vady veYejné vyhláaky nezakládají nicotnost ani neú innost územního plánu. Z veYejné vyhláaky je toti~ zYejmé, ~e územní plán vydala a jeho vydání oznamovala obec v samostatné posobnosti. Odkazy na ustanovení, která na vc pYímo nedopadají, také nemají vliv na zákonnost územního plánu. Krajský soud nepYisvd il ani námitce, ~e pracovní spojení mezi poYizovatelem a zpracovatelkou je nepYípustné a má za následek hrubou nezákonnost. I kdyby byl namítaný stYet zájmo problematický, mohl by být jen díl í procesní vadou. Krajský soud shledal územní plán v posuzovaných regulativech také Yádn odovodnný. V rámci posouzení proporcionality zásahu do vlastnického práva tehdejaích navrhovatelo krajský soud poukázal pYedevaím na obecnost uplatnných námitek. Podrobnji pak hodnotil proporcionalitu zaYazení dot ených pozemko do ploch PZ. Dospl k závru, ~e osoba zú astnná na Yízení není limitována v tom, aby realizovala ji~ povolenou stavbu, a proti zbylé ásti pozemku p. . X3 konkrétní námitku v podstat nevznesla. V pYípad navrhovatele pak vyhodnotil, ~e veYejné zájmy pYevá~ily nad jeho vlastnickým právem a legitimním o ekáváním, neboe ji~ investoval do projektové pYípravy stavby rodinného domu. Konkurujícími zájmy jsou zde zájem na usnadnní pé e o veYejnou technickou infrastrukturu (vodote ) podpoYený právem správce na pYístup a vjezd na pYilehlé pozemky, zákonná ochrana niv vodních toko jako~to významného krajinného prvku, na n navazující urbanistický zámr odporkyn a ochrana práv sousedních vlastníko. Ani ponechání ásti (pruhu) pozemku parc. . X3 v zastavitelných plochách by nebylo Yeaením. S ohledem na aíYi kolem 10 m a povinné odstupové vzdálenosti 2 m by byl stavebn jen obtí~n vyu~itelný a vytváYel by tlak na poskytnutí ne~ádoucích výjimek z po~adavko stavebních pYedpiso. Regulace takté~ nevykazuje charakter diskrimina ního zacházení. Jde o výsledek pYístupu odporkyn, který byl aplikován na celém území obce.<br/>28. NSS následn rozsudkem ze dne 26. 6. 2024, . j. 8 As 21/2023-58, zamítl kasa ní stí~nosti podané obma tehdejaími navrhovateli. Za nepYípustnou ozna il námitku, ~e odporkyn svévoln zamHuje výkon pYenesené a samostatné posobnosti, jako~ i námitku, ~e odporkyn v územním plánu odkazovala na nesouvisející právní úpravu. Krajský soud zdovodnil vaechny své klí ové závry, pro e~ jeho rozsudek není nepYezkoumatelný. I kdyby snad nereagoval na díl í tvrzení st~ovatelo, jeho ucelená argumentace se vypoYádává s obsahem i smyslem návrhové argumentace. NSS nepYisvd il tvrzení st~ovatelo o nedostatcích veYejné vyhláaky ani námitce stran nepYípustného propojení poYizovatele a zpracovatele územního plánu. Zdoraznil dále, ~e krajskému soudu nevznikly pochybnosti o tom, ~e napadený územní plán byl vydán usnesením zastupitelstva obce Kolomuty ze dne 27. 6. 2022, . 40-22, pro e~ nebyl dovod, aby si krajský soud usnesení zastupitelstva vy~ádal. Na ~ádost NSS nicmén odporkyn doplnila správní spis také o zápis ze zasedání zastupitelstva konaného dne 27. 6. 2022, který potvrzuje vydání usnesení . 40-22, jím~ byl vydán napadený územní plán. NSS dále uvedl, ~e krajský soud dostate n vypoYádal i námitky navrhovatele o nepYimYenosti a diskrimina ní povaze napadené ásti územního plánu. Po~adavek na kontinuitu územního plánování není podle ustálené judikatury absolutní, pYi em~ ani nepravomocné stavební povolení nemo~e samo o sob vylu ovat zmnu regulace dot ené plochy. Krajský soud podle nj správn poukázal na to, ~e proti zájmu navrhovatele realizovat své vlastnické právo vybudováním rodinného domu stojí zájem na usnadnní pé e o veYejnou technickou infrastrukturu, zákonná ochrana niv vodních toko a urbanistický zámr obce. Krom toho krajský soud za jeden z konkurujících zájmo ozna il potYebu chránit práva sousedních vlastníko. NSS nepYisvd il ani tvrzení navrhovatele, ~e by na jeho námitky byly kladeny nepYimYené po~adavky. Objektivn z nich toti~ bylo mo~né dovodit pouze nesouhlas s tím, ~e na pozemku navrhovatel nebude moci provést stavební zámr. Odporkyn pYitom i podle NSS Yádn zdovodnila pYimYenost zásahu do vlastnického práva st~ovatele.<br/>29. Proti rozsudku NSS a pYedchozímu rozsudku krajského soudu si podal ústavní stí~nost ji~ pouze navrhovatel. Nálezem ze dne 10. 12. 2025, sp. zn. IV. ÚS 2217/24, Ústavní soud oba zmínné rozsudky zruail. Opravným usnesením ze dne 21. 1. 2026, sp. zn. IV. ÚS 2217/24, následn Ústavní soud opravil písaYskou chybu ve výroku nálezu tak, ~e se zruauje rozsudek NSS a výroky II a III pYedchozího rozsudku krajského soudu ve vztahu k navrhovateli. Z dovodu nepodání ústavní stí~nosti se toti~ nález nemohl týkat osoby zú astnné na Yízení ani výroku o spojení vcí ke spole nému Yízení, který nemohl naruait základní práva navrhovatele.<br/>30. Pokud jde o dovody zruaovacího nálezu, Ústavní soud se zabýval pouze posouzením pYimYenosti zásahu do práv navrhovatele, jeliko~ ústavní stí~nost ji~ proti tvrzeným formálním nedostatkom a procesním pochybením pYi pYijímání napadeného územního plánu v podstat nesmYovala. Ústavní soud pYedeslal, ~e vc navrhovatele je specifická tím, ~e v jeho prospch ji~ bylo vydáno spole né povolení ke stavb rodinného domu a teprve a~ v probhu odvolacího Yízení nabyl ú innosti napadený územní plán, který znemo~nil provedení stavebního zámru. Ústavní soud také zohlednil, ~e odporkyn vyslovila souhlas se zYízením sjezdu na dot ené pozemky i s prodlou~ením vodovodního Yadu a zYízení pYípojky a ~e ji~ doalo k pYíprav i dalaích in~enýrských sítí. V takové situaci navrhovatel mohl podle Ústavního soudu dovodn pYedpokládat, ~e dojde k povolení jeho stavebního zámru, tak~e na jeho stran bylo mo~né shledat legitimní o ekávání a bylo zapotYebí té~ ve smyslu § 2 odst. 3 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ) aetYit jeho oprávnný zájem na u~ívání dot ených pozemko v souladu s dosavadním územním plánem. ím vtaí úsilí na pYípravu realizace zámru ji~ bylo vylo~eno, tím intenzivnjaí zásah do jiných ústavn zaru ených práv nebo veYejných statko musí hrozit, aby bylo mo~né územní plán zmnit. Skute nost, ~e zámr nebyl povolen pravomocn, legitimní o ekávání navrhovatele nevylu uje.<br/>31. Ústavní soud pYitom uzavYel, ~e správní soudy nále~it neposoudily kritérium proporcionality v u~aím slova smyslu. Odmítl, ~e by námitky navrhovatele znemo~Hovaly ur it, které právo i zájem budou pYijetím napadeného územního plánu zasa~eny. I pYes jejich stru nost je zYejmé, ~e brojily proti znemo~nní výstavby rodinného domu. Soudy vaak pYi pomYování vlastnického práva navrhovatele nezohlednily význam vodního toku, jeho~ ochrany se odporkyn dovolávala, konkrétn to, ~e jde o trubní vedení mající jen po relativn zanedbatelné délce podobu otevYeného vodního kanálu, jím~ podle slov navrhovatele ani nete e voda, tak~e je pochybné, zda lze vobec hovoYit o potYeb ochrany nivy vodního toku. Krajskému soudu také nepYísluaí hodnotit jako preferované Yeaení ochranný pruh po obou stranách vodního toku, existuje-li z hlediska intenzity zásahu do práv navrhovatele k dispozici aetrnjaí zákonné Yeaení vedoucí k ochran veYejného statku. Ústavní soud dále odmítl jako pauaální argument, ~e by umístní rodinného domu na dot ených pozemcích mlo potenciál vyvolávat konfliktní situace v dosledku nahlí~ení do zahrad jiných vlastníko, jeliko~ to platí pro ka~dý pozemek na území obce. PYístup krajského soudu i NSS Ústavní soud ozna il za formalistický a nedostate n pYihlí~ející k ji~ vynalo~enému zna nému úsilí navrhovatele na pYípravu zámru stavby rodinného domu.<br/>32. Poté, co krajský soud na základ svého podntu dosáhl vydání opravného usnesení, aby bylo vyjasnno právní postavení druhého z povodních navrhovatelo, který ústavní stí~nost nepodal a ú astenství v Yízení pYed Ústavním soudem se v dosledku své pasivity vzdal, dal prostor ú astníkom se k vci znovu vyjádYit.<br/>33. Navrhovatel se nejprve k vci nevyjádYil, pouze druhý z povodních navrhovatelo uplatnil práva osoby zú astnné na Yízení a krátce se vyjádYil zposobem shrnutým shora v bod 26.<br/>34. Odporkyn navrhla, jak upYesnit argumentaci pro zamítnutí návrhu v rámci posouzení proporcionality. V první Yad k otázce legitimního o ekávání navrhovatele zdoraznila, ~e muselo být zásadn relativizováno skute ností, ~e dot ené pozemky byly po celou dobu projednávání napadeného územního plánu vedeny jako nezastavitelné, z eho~ byl odpor odporkyn proti mo~nosti výstavby domu více ne~ zYejmý. I pYesto se navrhovatel rozhodl pokra ovat v investi ní pYíprav výstavby, bye si musel být vdom toho, ~e napadený územní plán realizaci tohoto zámru znemo~ní. Na tom podle odporkyn nic nemní ani to, ~e v souladu s tehdy platným územním plánem vydala ke stavb pYísluané souhlasy, jeliko~ v opa ném pYípad by zneu~ila svého postavení k obstrukcím. Za svoj korektní postup a respekt ke stávajícímu územnímu plánu by odporkyn nemla být soudy trestána, neboe by se jednalo o precedent motivující k neférovému jednání, je~ by v kone ném dosledku byl devastující pro dovru ob ano v orgány veYejné správy. Nepravomocné stavební povolení by podle odporkyn nemlo být pYeceHováno i s ohledem na podané námitky a odvolání sousedo navrhovatele.<br/>35. Odporkyn dále jako významnou protiváhu legitimního o ekávání navrhovatele zdoraznila jasn popsané urbanistické dovody jako~to samotné jádro územn plánovací innosti, je~ podle ní mohou správní soudy z odborného hlediska posuzovat jen velmi limitovan. I pYi laickém pohledu na ji~ umístný dom na pozemku p. . X3 je podle odporkyn zYejmé, ~e jde o urbanistický paskvil zcela odporující zásadám vhodné urbanistické struktury. Nalepení podlouhlého domu na podlouhlý pozemek tsn k zadní hranici pozemku sousedního rodinného domu pYedstavuje naprosto nevhodné Yeaení a bude vyvolávat nepohodu a konflikty mezi u~ivateli sousedních domo. Nejde o to, ~e by nemohly zastavitelné pozemky spolu sousedit, nýbr~ o tvar pozemko, jejich velikost a orientaci k obslu~né komunikaci, proto~e ur ité zposoby parcelace ji~ ze své povahy pYináaí vyaaí riziko konflikto mezi u~ivateli. Situace v pYípad dot ených pozemko je podle odporkyn do o í bijící a urbanistické Yeaení napadeného územního plánu na to od po átku projednávání reagovalo redukcí zastavitelnosti.<br/>36. Podle odporkyn nelze i pYes výhrady Ústavního soudu opírající se o dYíve neuplatnné argumenty navrhovatele brát na lehkou váhu ochranu vodote e. Ta se nenachází na pozemku navrhovatele, jak uvádl Ústavní soud, ale na sousedním pozemku p. . X13, pYi em~ v sousedství dot ených pozemko není zatrubnna. PYi deatích plní funkci meliora ního kanálu, který odvádí vodu z rozsáhlých polí nad obcí. Odporkyn nepopírá, ~e jde o umlý vodní útvar, mnohde se zpevnným korytem, ale práv proto zde byl vytvoYen zelený pás, aby byla mj. umo~nna revitalizace vodního toku a doalo ke zpomalení odtoku vody z území v reakci na vysychání krajiny v souvislosti s probíhající klimatickou zmnou. Zpochybnní tohoto zámru poukazem na sou asný stav vodote e je dosledkem zásadního nepochopení ú elu územního plánu jako~to nástroje pro budoucí Yeaení území. Odporkyn dále poukazuje na to, ~e i v tomto pYípad je namíst hovoYit o niv vodního toku, jeliko~ i menaí toky vytváYí ve svém okolí airaí pás více zvodnného území, který je tYeba v krajin rozvíjet a vytváYet pro nj prostor zamezením orby a zástavby, aby mohl v krajin zadr~et co nejvtaí objem vody. V tomto smru § 49 odst. 2 zákona . 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákono (vodní zákon), ve znní ú inném od 1. 2. 2022 (dále jen  vodní zákon ) po~aduje u drobných vodních toko respektovat tzv. manipula ní pásmo 6 m od bYehové áry, které v tomto pYípad zasahuje zhruba do poloviny aíYky dot ených pozemko. Jen sotva tak lze pYipustit na dot ených pozemcích umístní domu, co~ podle odporkyn dokládá dom na pozemku p. . X3, který i pYes svoj podlouhlý tvar do manipula ního pásma zasahuje. }ádné aetrnjaí Yeaení s pYipuatním výstavby domu tak podle ní není na dot ených pozemcích pYedstavitelné. Nanejvýae by bylo mo~né debatovat nad tím, zda dot ené pozemky mají mít charakter veYejn pYístupného prostranství, anebo pro veYejnost uzavYené plochy sídelní zelen, nicmén i takovou variantu námitky navrhovatele odmítaly. S ohledem na uvedené argumenty proto odporkyn setrvala na svém po~adavku, aby soud podaný návrh zamítl.<br/>37. Na vyjádYení odporkyn navrhovatel reagoval replikou, v ní~ upozornil na to, ~e podle l. 89 odst. 2 Ústavy je nález Ústavního soudu pro soud závazný. Ústavní soud pYitom uvedl, ~e cíl v podob  pYedcházení konfliktom v území je jako odovodnní zásahu zcela pauaální a nedostate ný, neboe takto by nebylo mo~né stavt v ~ádné lokalit, kde jsou njací sousedé. Jejich ochranu lze zajistit Yadou mírnjaích cest, ne~ je úplný zákaz stavt. K druhému argumentu odporkyn ochranou vod pak Ústavní soud soudu vytknul nezohlednní podoby a významu vodního toku. Jestli~e pYitom ve svém vyjádYení odporkyn poukazuje na jeho význam pro zadr~ování vody v krajin a boj proti klimatické zmn, navrhovatel namítá, ~e takové argumenty nebyly v odovodnní napadeného územního plánu uvedeny a je nepYípustné je nov doplHovat. Navíc vlastník vodního toku, tj. stát, za nj~ jedná Státní pozemkový úYad, vodnímu toku takový význam nepYipisuje, kdy~ ve vyjádYení ze dne 15. 7. 2024, které navrhovatel k replice pYikládá, souhlasil s jeho zatrubnním. }e vodote  nebrání realizaci stavby, ostatn plyne i z pravomocného stavebního povolení vydaného osob zú astnné na Yízení a nepravomocného stavebního povolení vydaného navrhovateli. Zákonné po~adavky plynoucí z vodního zákona mohly být zajiatny i u~aím pásem plochy PZ v aíYi 6 m na druhé stran vodote e. To platí o to více v situaci, kdy zástavba v okolí vodote í je v obci naprosto b~ným jevem. Navrhovatel proto dspívá k závru, ~e po nálezu Ústavního soudu soud nemá jinou mo~nost ne~ napadenou ást územního plánu zruait.<br/>Opakované posouzení návrhu soudem<br/>Procesní podmínky a procesní legitimace navrhovatele<br/>38. Návrh podaný k soudu dne 24. 10. 2022 smYuje proti existujícímu a ú innému opatYení obecné povahy a je v asný (§ 101b odst. 1 s. Y. s.). Soud jednal v Yízení bez dalaího s obcí Kolomuty jako~to s odporkyní, neboe práv tu je tYeba v souladu usnesením rozaíYeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, . j. 1 Ao 1/2009-120, . 1910/2009 Sb. NSS, pYenesen pova~ovat za správní orgán, který napadené opatYení obecné povahy vydal (§ 101a odst. 3 s. Y. s.).<br/>39. Proto~e návrh obsahuje i po~adované nále~itosti podle § 101b odst. 2 s. Y. s., soud se dále zabýval otázkou, zda byl (je) navrhovatel oprávnn podat návrh na zruaení ( ásti) napadeného územního plánu. Podle § 101a vty první s. Y. s. je návrh na zruaení opatYení obecné povahy nebo jeho ástí oprávnn podat ten, kdo tvrdí, ~e byl zkrácen na svých právech opatYením obecné povahy vydaným správním orgánem.<br/>40. Navrhovatel svou aktivní legitimaci k podání návrhu dovozuje z vlastnictví dot ených pozemko, které soud ovYil z výpisu z katastru nemovitostí  listu vlastnictví . X pro k. ú. a obec Kolomuty.<br/>41. Soud ze spisového materiálu pYedlo~eného odporkyní zjistil, ~e dot ené pozemky v celém jejich rozsahu byly v povodním územním plánu obce Kolomuty (tj. pYed ú inností napadeného územního plánu) zaYazeny do plochy bydlení v rodinných domech mstské a pYímstské (BI). Tyto plochy byly spolu s pYilehlými pozemky p. . X14 a~ X15 stejn jako mnohé dalaí v obci ur eny primárn pro obytnou zástavbu  pro individuální rodinné domy, izolované dvojdomy nebo Yadové domy o max. dvou nadzemních podla~ích s vyu~itelným podkrovím. PYípustné bylo vyu~ít plochy i pro ú ely ubytovací (pensiony), sociální, (lokální) maloobchodní a pro jiné slu~by obyvatelstvu (jako stravovací a relaxa ní zaYízení nebo hygienické slu~by). PYípustné zde bylo provozovat i nezávadnou domácí výrobu nebo drobné chovatelství a pstitelství za podmínky, ~e budou vylou eny ruaivé vlivy zejména vo i sousedním pozemkom. NepYípustné byly vaechny (ostatní) druhy výrobních a skladových inností, které produkují hluk, prach nebo zplodiny, jako~ i dopravní terminály, centra dopravních slu~eb apod.<br/>42. Napadeným územním plánem jsou dot ené pozemky nov vymezeny jako veYejné prostranství s pYevahou zelen (PZ). Ve výrokové ásti napadeného územního plánu vnované stanovení podmínek pro vyu~ití ploch je pro plochy PZ stanoveno (viz § F02), ~e jde o veYejná prostranství pYevá~n nezpevnná, zejména o parky, pobytové louky, lesoparky a jiné veYejn pYístupné plochy zelen (hlavní vyu~ití). PYípustné je vyu~ít území pro cesty a stezky pro paí, cyklistickou a jinou nemotorovou dopravu, jako~ i související dopravní a technickou infrastrukturu (i nadYazených systémo), dále pro drobné doplHkové stavby a architekturu, informa ní a reklamní zaYízení s plochou max. 2 m2, dtská hYiat nebo pro ochrannou izola ní a okrasnou zeleH i vodní plochy a toky. innosti, zaYízení a stavby urbanisticky dotváYející veYejnou zeleH a zvyaující její u~ivatelskou i estetickou hodnotu jsou zde pYípustné toliko za podmínky, ~e jejich umístní nenaruaí prostupnost a veYejnou pYístupnost plochy. Toté~ platí pro sportoviat a parkoviat, které nadto musí být umístno pouze na okraji plochy tak, aby zásadn nenaruailo celistvost plochy. NepYípustné na tchto plochách jsou pak vaechny ostatní stavby i innosti, jako~ i oplocení trvale zamezující volnému vstupu a u~ívání veYejného prostranství veYejností.<br/>43. Mezi ú astníky Yízení není sporu o tom, ~e u dot ených pozemko doalo ke zmn zposobu jejich vyu~ití. V posuzované vci navrhovatel namítá mj. to, ~e zmna dosavadního funk ního vyu~ití dot ených pozemko je vo i nmu diskrimina ní (je svévolí odporkyn), jeliko~ se jiným vlastníkom pozemko (v etn osoby zú astnné na Yízení) v území regulovaném napadeným územním plánem dostalo bez rozumných dovodo lepaího zacházení. Navrhovatel tedy ji~ jen na základ tchto skute ností je oprávnn k podání návrhu na zruaení napadeného územního plánu.<br/>44. Soud proto pYistoupil k vcnému posouzení návrhu, pYi em~ vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob vydání napadeného územního plánu (§ 101b odst. 3 s. Y. s.), tj. ze skutkového a právního stavu ke dni 27. 6. 2022.<br/>45. PYezkum vad opatYení obecné povahy lze obecn popsat ptibodovým algoritmem (testem), který byl pro tyto ú ely vymezen judikaturou (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2005, . j. 1 Ao 1/200598, . 740/2006 Sb. NSS): 1) pYezkum pravomoci správního orgánu vydat opatYení obecné povahy; 2) pYezkum otázky, zda správní orgán pYi vydávání opatYení obecné povahy nepYekro il meze zákonem vymezené posobnosti; 3) pYezkum otázky, zda opatYení obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným procesním postupem; 4) pYezkum obsahu opatYení obecné povahy z hlediska rozporu se zákonem, v tomto kroku ve smyslu souladu s hmotným právem; 5) pYezkum obsahu napadeného opatYení obecné povahy z hlediska jeho proporcionality, tedy konkrétn, zda napadené opatYení obecné povahy vobec umo~Huje dosáhnout sledovaný cíl, zda opatYení obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným prostYedkem, jako~ i zda opatYení obecné povahy omezuje své adresáty co nejmén; v neposlední Yad soud také zkoumá, zda je následek napadeného opatYení obecné povahy úmrný sledovanému cíli.<br/>46. Posouzení pYimYenosti zásahu do vlastnického práva soudem (pátý krok algoritmu) je ovaem v souladu s ustálenou judikaturou správních soudo podmínno pYedchozím seznámením odporkyn s dovody, pro n~ má být sporné Yeaení nepYimYeným zásahem do práv navrhovatele, a to prostYednictvím námitek, v nich~ je na potYebu takového individuálního pomYování upozornna a v nich~ jsou jí k posouzení pYedlo~eny konkrétní dovody zpochybHující navrhované Yeaení. Nebyly-li by odpovídající námitky podány, pak by soudu v zásad nezbývalo, ne~ námitku nepYimYenosti zásahu do práv navrhovatele zamítnout bez vcného posouzení (v podrobnostech viz napY. rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2016, . j. 10 As 183/2016-35).<br/>47. V pYípad územního plánování pYedevaím není mo~né pYipustit zásahy do vlastnického práva vykazující znaky diskriminace,  nerozumnosti i libovole. Na druhou stranu vaak nelze pomíjet, ~e vlastník pozemku nemá individuální subjektivní právo na schválení konkrétní podoby územního plánu podle jeho po~adavku, tj. aby územní plán umo~Hoval realizaci pYedem definovaného (stavebního) zámru vlastníka (viz rozsudek NSS ze dne 19. 5. 2011, . j. 1 Ao 2/2011-17, bod 65, dále té~ rozsudek NSS ze dne 28. 3. 2008, . j. 2 Ao 1/2008-51, a rozsudek NSS ze dne 18. 11. 2010, . j. 7 Ao 5/2010-68).<br/>48. Obecn pYitom platí, ~e soud mo~e napadený územní plán pYezkoumat (pokud jde o shora popsaný algoritmus pYezkumu) jen v rozsahu a v mezích bodo, je~ byly v návrhu uplatnny, neboe airaímu pYezkumu brání jednak vázanost soudu rozsahem a dovody návrhu zakotvená v § 101d odst. 1 s. Y. s. a jednak zásada koncentrace Yízení o návrhu na zruaení opatYení obecné povahy nebo jeho ásti zakotvená v § 101b odst. 3 vt druhé s. Y. s., podle ní~ nelze ji~ v dalaím Yízení (obsahuje-li návrh základní nále~itosti) doplHovat nové návrhové body. Jakákoliv dalaí podání (tj. v etn repliky navrhovatele) jsou ze zákona projednatelná jen v rozsahu, v nm~ rozvíjejí ji~ uplatnné návrhové body, nemohou vaak otevírat nové otázky.<br/>49. Od tohoto zákonem stanoveného pravidla je vaak soud v nynjaí vci povinen v rozsahu plynoucím z nálezu Ústavního soudu ustoupit. Jak stanoví pYímo l. 89 odst. 2 Ústavy, vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro vaechny orgány i osoby. V daném pYípad je proto nerozhodné, ~e o tom, ~e je napadeným územním plánem chránná vodote  bez vody a v pYevá~né ásti zatrubnná, se navrhovatel (jak upozorHuje odporkyn) nejen v námitce, ale ani v Yízení pYed obecnými soudy vobec nezmínil (poprvé takto argumentoval a~ v textu ústavní stí~nosti), nebo ~e v námitkách uplatnných po veYejném projednání návrhu územního plánu navrhovatel neargumentoval pYedchozím povolením a realizací prodlou~ení vodovodu, absencí potYeby chránit nivu bezejmenného vodního toku nebo omezenou relevancí hrozby naruaení soukromí na sousedních zahradách. Jeliko~ Ústavní soud krajskému soudu vytknul, ~e se tmito otázkami pYi posouzení pYimYenosti zásahu do vlastnického práva navrhovatele nezabýval, bez dalaího z toho plyne povinnost soudu tyto okolnosti (bez ohledu na to, kdy byly poprvé zmínny) u init sou ástí svých úvah a patYi n je promítnout do meritorního posouzení. Na druhou stranu Ústavní soud sou ástí nálezu neu inil ~ádné obecnjaí úvahy, kterými by popíral v judikatuYe Ústavního soudu akceptované limity pYezkumu správních soudo zakotvené ve zmínných § 101d odst. 1 a § 101b odst. 3 vt druhé s. Y. s. a v judikatuYe pYíkladmo zmínné shora v bod 45. Za daného stavu tedy zruaující nález soud opravHuje zohlednit nad rámec obecn platných koncentra ních zásad pouze takové okolnosti, které sám Ústavní soud v nálezu jako relevantní zmiHuje. Zruaující nález ale není otevYenou branou pro uplatHování jakýchkoliv nových argumento majících dopad na posouzení pYimYenosti Yeaení zakotveného v napadeném územním plánu, k nim~ se odporkyn v procesu jeho pYijímání nemohla pro argumenta ní pasivitu navrhovatele vyjádYit.<br/>50. ZároveH podle soudu za této situace s ohledem na zachování práva na spravedlivý proces platí, ~e k tmto nov uplatHovaným argumentom se odporkyn musí mít mo~nost v Yízení pYed soudem vyjádYit, ani~ by bylo mo~né ji omezovat jen na argumenty, které výslovn uvedla v odovodnní napadeného územního plánu. Neznamená to ovaem, ~e soud je oprávnn samostatn posuzovat dovodnost tchto argumento tam, kde na ur itou otázku vyjádYil ve smyslu l. 89 odst. 2 Ústavy závazný právní názor Ústavní soud. Ten toti~ reagoval na argumentaci navrhovatele uplatnnou v ústavní stí~nosti, na ni~ odporkyn mla prostor reagovat. PYípadné nedostatky i absenci svého vyjádYení ji~ nemo~e dohánt v opakovaném Yízení pYed soudem, neboe ten je vyY eným názorem Ústavního soudu pln vázán a není oprávnn se od nj odchýlit.<br/>51. Dále je tYeba dodat, ~e proto~e odporkyn výslovn souhlasila s postupem soudu podle § 51 odst. 1 s. Y. s. a navrhovatel a osoba zú astnná ponechali pYísluanou výzvu soudu znovu zaslanou po zruaení pYedchozího rozsudku bez reakce, rozhodl soud opt bez naYízení jednání. To nebylo nezbytné ani za ú elem dokazování, neboe v tomto smru ú astníci shodn akceptovali i mo~nost soudu vyjít z listin, je~ jsou sou ástí soudního spisu, do které mli mo~nost nahlí~et. Nadto dokazování nebylo pro rozhodnutí soudu potYebné.<br/>52. Soud tentokrát vázán právním názorem Ústavního soudu dospl k závru, ~e návrh je dovodný, bye nikoliv ve vaech ohledech. Zruaující nález se dotkl pouze posouzení pYimYenosti regulace napadeného územního plánu, nikoliv vypoYádání ostatních návrhových bodo, zejména tch procesní povahy, je~ nijak nezpochybnil v kasa ním pYezkumu ani NSS. Proto ve vztahu k nim soud pouze zopakuje jejich vypoYádání obsa~ené ji~ v pYedchozím rozsudku.<br/>53. Jako první se soud zabýval otázkou ú innosti napadeného územního plánu, neboe existence (zposobilého) pYedmtu Yízení je sama o sob nezbytnou podmínkou Yízení  v pYípad, ~e by nebyla splnna, by toti~ bylo namíst podaný návrh odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. Y. s. V této souvislosti pYitom navrhovatel také namítal, ~e napadený územní plán je dokonce nicotný v dosledku toho, ~e ho oznámil (a tím vydal) k tomu nepYísluaný orgán (ae u~ zde ml navrhovatel na mysli Obecní úYad Kolomuty nebo pYímo Mgr. J. F., Ph.D.) a ~e veYejná vyhláaka nezmiHovala jeho právní formu a nemo~nost podání opravných prostYedko.<br/>54. V dané vci ale lze dovodit, ~e napadený územní plán byl vydán formou opatYení obecné povahy za pou~ití odpovídajících ustanovení správního Yádu a stavebního zákona, bye ozna ení právní formy skute n není ve veYejné vyhláace a vlastn ani v textu výrokové ásti nikde obsa~eno. Odkaz na právní formu opatYení obecné povahy je ale uveden v textové ásti odovodnní, bye bohu~el jen zcela okrajov na str. 56 v kapitole D vnované vyhodnocení splnní po~adavko zadání, konkrétn po~adavku kapitoly F zadání zpracovat návrh napadeného územního plánu formou opatYení obecné povahy, a dále pak v pou ení o nepYípustnosti opravných prostYedko na str. 243 textové ásti odovodnní. Uvedené nále~itosti tedy v napadeném územním plánu nechybí, pYi em~ nevadí, pokud nejsou sou ástí veYejné vyhláaky oznamující jeho vydání, jeliko~ ve veYejné vyhláace byl obsa~en pYímý odkaz na ohlaaovanou dokumentaci napadeného územního plánu a na mo~nost do ní nahlédnout bu elektronickou cestou nebo fyzicky na obecním úYadu odporkyn. Nevadí ani to, ~e tyto zmínky nejsou obsa~eny ve výrokové ásti textu napadeného územního plánu, jeliko~ napadený územní plán je tYeba vnímat jako jeden celek bez ohledu na to, ~e z praktických dovodo je roz lenn do nkolika díl ích ástí, je~ ale byly vyhlaaovány v jeden okam~ik. Pokud jde o pou ení o opravných prostYedcích, není ani pYekvapivé, ~e se nachází a~ v samotném závru odovodnní napadeného územního plánu ( i vlastn a~ za ním), neboe to odpovídá b~né praxi i pYi vydávání správních rozhodnutí. Chybjící ozna ení právní formy ve výroku napadeného územního plánu mo~e být v tomto smru pYekvapivjaí, ovaem s ohledem na zmínku o právní form alespoH v textu odovodnní nemá zásadní dopady. Ostatn to, ~e územní plán se vydává formou opatYení obecné povahy, plyne ji~ z platné právní úpravy (§ 43 odst. 4 vta poslední stavebního zákona) a napadený územní plán ani vyhláaka ohlaaující jeho vydání s tím nejsou v rozporu (neuvádjí, ~e by snad byl vydáván jinou právní formou (napY. jako obecn závazná vyhláaka obce), pYi em~ zmínka ve veYejné vyhláace o usnesení zastupitelstva odkazuje jen na právní formu, kterou má výsledek hlasování zastupitelstva obce z pohledu zákona . 128/2000 Sb., o obcích (obecní zYízení), ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o obcích ). Navíc správní Yád stanoví, ~e se v písemném vyhotovení opatYení obecné povahy uvede ozna ení  opatYení obecné povahy nebo jiné ozna ení stanovené zákonem (viz § 69 odst. 1 ve spojení s § 174 odst. 1). Jestli~e tedy stavební zákon daný správní akt vydávaný formou opatYení obecné povahy ozna uje jako územní plán, je v souladu se správním Yádem, jestli~e je jeho písemné vyhotovení nadepsáno pouze jako  územní plán .<br/>55. Podle § 173 odst. 1 vty tYetí správního Yádu opatYení obecné povahy nabývá ú innosti patnáctým dnem po dni vyvaení veYejné vyhláaky, kterou správní orgán opatYení obecné povahy oznamuje, a to na jeho úYední desce (tj. toho správního orgánu, který opatYení obecné povahy vydal). <br/>56. Soud z obsahu pYedlo~ené spisové dokumentace zjistil, ~e napadený územní plán byl dle veYejné vyhláaky ze dne 4. 7. 2022 a pYípisu ze dne 22. 7. 2022 podepsaných starostou obce vydán dne 27. 6. 2022 usnesením Zastupitelstva obce Kolomuty . 40-22. Soud nemá pochybnosti o tom, ~e napadené opatYení obecné povahy bylo vydáno zastupitelstvem odporkyn v samostatné posobnosti, která má k jeho vydání pravomoc podle § 6 odst. 5 písm. c) ve spojení s § 54 odst. 2 stavebního zákona. V souladu s tím je ostatn i v napadeném územním plánu výslovn uvedeno, ~e ho vydalo Zastupitelstvo obce Kolomuty (viz stranu 3 textové ásti a stranu 3 jeho odovodnní).<br/>57. V projednávané vci není sporu o tom, ~e veYejná vyhláaka ze dne 4. 7. 2022, . j. 1/2022/Kolomuty/en/10, oznamující vydání napadeného územního plánu byla vyvaena na úYední desce odporkyn (v etn zveYejnní zposobem umo~Hujícím dálkový pYístup) dne 7. 7. 2022 a sejmuta dne 25. 7. 2022, jak to ostatn ve správním spise dosvd ují pYísluané dolo~ky na veYejné vyhláace vyplnné místostarostkou obce a opatYené razítkem obce. Sporné ale je, zda napadený územní plán byl oznámen zákonem pYedvídaným zposobem, tj. zda jej oznámila skute n odporkyn, která ho v samostatné posobnosti vydala (mla vydat). Teprve pak by toti~ napadený územní plán byl zposobilý vyvolávat právní ú inky a byl s to zasáhnout i do veYejných subjektivních práv navrhovatelo.<br/>58. Soud proto ovYil, jaké skute nosti plynou z obsahu veYejné vyhláaky ze dne 4. 7. 2022. Zjistil, ~e v záhlaví veYejné vyhláaky je ozna ena odporkyn slovy  Obec Kolomuty sou asn s uvedením její adresy, identifika ního ísla a telefonního ísla. S tímto ozna ením koresponduje i podpis osoby, která je za odporkyni oprávnna jednat (srov. § 104 zákona o obcích), jako~ i otisk razítka odporkyn v kolonce pro orgán, který potvrzuje vyvaení a sejmutí oznámení. V textu veYejné vyhláaky je pYitom explicitn uvedeno, ~e  [ú]zemní plán Kolomuty byl vydán Zastupitelstvem obce Kolomuty dne 27. 6. 2022 usnesením . 40-22. (doraz pYidán soudem) a kde se lze s dokumentací napadeného územního plánu seznámit. V souladu se znním § 111 odst. 1 zákona o obcích tedy z veYejné vyhláaky lze jednozna n vyvodit, ~e byla vyhotovena pro ú ely samostatné posobnosti obce.<br/>59. Skute nost, ~e je ve veYejné vyhláace (v textu) ozna en také Obecní úYad Kolomuty a je pYipojeno i jeho razítko, jako~ i to, ~e pod kolonkou  VyYizuje (v záhlaví) je uveden Mgr. J. F., Ph.D., coby osoba kvalifikovaná pro územn plánovací innost, jejím~ prostYednictvím obecní úYad ve smyslu § 24 odst. 1 vty druhé stavebního zákona zajiaeuje poYizování napadeného územního plánu, spolu s kontakty na nj, ani ve svém souhrnu rozhodn nevede soud k závru, ~e by odporkyn napadený územní plán vobec neoznámila. Tyto (toliko doprovodné) údaje nemohou zakládat nicotnost napadeného územního plánu (lze-li vobec o nicotnosti v pYípad opatYení obecné povahy, tedy správního aktu odlianého od správního rozhodnutí, uva~ovat) a ani jeho neú innost, neboe ji~ z hlavi ky je zYejmé, ~e napadený územní plán vydává obec v samostatné posobnosti, která napadený územní plán také oznamovala. VeYejná vyhláaka ze dne 4. 7. 2022 se podstatným zposobem odliauje od veYejné vyhláaky, k ní~ se vyjadYoval NSS v rozsudku ze dne 20. 1. 2021, . j. 2 As 320/2019-66, a je~ je i dnes veYejn dostupná v archivu úYední desky obce Ráby (viz https://www.raby-obec.cz/file/53042). V daném pYípad toti~ veYejnou vyhláaku vydal Magistrát msta Pardubic jako~to správní orgán, který zjevn nebyl sou ástí obce Ráby, na svém hlavi kovém papíYe, svým jménem a s podpisem své oprávnné úYední osoby, zatímco v nynjaím pYípad je veYejná vyhláaka vydána na hlavi kovém papíYe odporkyn, jejím obecním úYadem a je podepsána místostarostkou odporkyn (a to nejen u dolo~ek o publikaci).<br/>60. Pravdou je, ~e se v textu uvádí, ~e vydání napadeného územního plánu oznamuje Obecní úYad Kolomuty jako~to jeho poYizovatel a ~e veYejná vyhláaka je opatYena i razítkem obecního úYadu s malým státním znakem, co~ nazna uje, jako by veYejná vyhláaka mla být vydána v rámci pYenesené posobnosti. To skute n není správné a pYedstavuje to díl í pochybení, avaak nejedná se o vadu takového charakteru, ~e by bylo nutné nahlí~et na napadený územní plán jako neú inný. Nelze toti~ pYehlí~et skute nost zmiHovanou odporkyní, ~e dle § 109 odst. 3 písm. a) zákona o obcích je obecní úYad oprávnn vykonávat innosti i v samostatné posobnosti, mimo jiné úkoly, které mu ulo~ilo zastupitelstvo obce, a tedy ~e obecní úYad skute n v souladu se zákonem je oprávnn zastupitelstvu obce v samostatné posobnosti poskytovat nezbytný  administrativní servis (podstatné je, ~e rozhodovací pravomoc ji~ realizovalo zastupitelstvo obce). ZveYejnní napadeného územního plánu tedy provedl jménem obce její orgán, který k tomu byl z hlediska právní úpravy oprávnn. Krom toho lze poukázat té~ na to, ~e zákon o obcích prakticky bezvýjime n ve vaech svých ustanoveních v souvislosti s úYední deskou v~dy hovoYí o  úYední desce obecního úYadu (srov. § 39, § 65, § 66b, § 68, § 93, § 128 i § 129a), pYi em~ § 26 odst. 1 vta druhá správního Yádu výslovn Yíká, ~e pro orgány územního samosprávného územního celku se zYizuje jedna úYední deska. Samotné zastupitelstvo obce tak ani nemo~e mít vlastní úYední desku, jedinou úYední desku obce spravuje obecní úYad, a nelze se tedy podivovat tomu, pokud v situaci, kdy faktické úkony spojené s vyvaením na  své úYední desce iní práv obecní úYad, se ve veYejné vyhláace té~ uvádí, ~e veYejnou vyhláakou doru uje napadený územní plán práv obecní úYad. Jde o podobn alternativní jazykové vyjádYení, jako kdy~ je uvedeno, ~e listinu doru uje poatovní doru ovatel, namísto toho, ~e pYísluané rozhodnutí oznamuje správní orgán prostYednictvím poatovní pYepravy. Mo~ná mo~e jít o vyjádYení nepYesné, avaak nemá to ~ádné zásadní dopady.<br/>61. Vliv na ú innost oznámení napadeného územního plánu nemá ani to, ~e za vyYizující osobu byl ozna en Mgr. J. F., Ph.D., vystupující v pozici tzv. létajícího poYizovatele. Jedná se o ozna ení kontaktní osoby v dané zále~itosti a zároveH osoby, která se podílela na pYíprav vyvaeného dokumentu, rozhodné ale je, ~e tento dokument za odporkyni podepsala, a tedy jej schválila místostarostka obce. Skute nost, ~e nkdo pYipravuje text úYedních listin v etn napY. správních rozhodnutí, a nkdo jiný takové dokumenty pak po kontrole a provedení pYípadných korekcí za správní orgán autorizuje, je v praxi b~ná. Otázka, kdo poskytuje pYípadnou asistenci pYi vzniku správního aktu, je v podstat vnitYní zále~itostí správního orgánu a nemá zásadn ~ádné vnjaí dopady, i kdyby snad takový  pomocník nedisponoval pYísluanými oprávnními; pro zákonnost správního aktu je podstatné, zda kone nou podobu schválila k tomu oprávnná úYední osoba, je~ je oprávnna za správní orgán jednat. To pYitom v tomto pYípad bylo splnno podpisem místostarostky obce (srov. § 103 odst. 1 ve spojení s § 104 odst. 1 zákona o obcích).<br/>62. Bez vlivu na zákonnost oznámení napadeného územního plánu je pak také to, ~e se v textu veYejné vyhláaky odkazuje mj. i na ustanovení § 55 odst. 7 a § 55b odst. 10 stavebního zákona, které na projednávanou vc nedopadají pYímo, neboe klí ové sdlení o tom, ~e napadený územní plán nabývá ú innosti dle § 173 odst. 1 a § 25 odst. 2 správního Yádu patnáctým dnem po vyvaení tohoto oznámení na úYední desce Obecního úYadu Kolomuty bylo správné. Samotný stavební zákon výslovné ustanovení o tom, jak má být oznamováno vydání územního plánu (a stejn tak i zásad územního rozvoje), na rozdíl od nepYesn uvedených ustanovení týkajících se oznamování vydání jeho zmn neobsahuje, správní Yád jako obecný pYedpis se tak pou~ije v souladu s obecným odkazem obsa~eným v § 192 odst. 1 stavebního zákona. Nicmén samotný odkaz na ustanovení § 55 odst. 7 a § 55b odst. 10 stavebního zákona, jakkoliv ne zcela pYesný, není zase a~ tak matoucí, jeliko~ se jedná o ustanovení ve stavebním zákon svou povahou nejbli~aí. Na rozdíl od ustanovení upravujících oznamování návrho územního plánu v podob pro spole né jednání i veYejné projednání (srov. § 50 odst. 3 a § 52 odst. 1 stavebního zákona), kde zákon ukládá provést zveYejnní pYímo poYizovateli (v rámci pYenesené posobnosti), toti~ ve veYejné vyhláace ozna ená ustanovení upravují finální úkon v podob oznámení vydaného opatYení obecné povahy a obdobn jako v pYípad aktualizace zásad územního rozvoje jednozna n dávají najevo, ~e toto oznámení ji~ má v samostatné posobnosti provést ten, kdo opatYení obecné povahy vydává. Touto osobou je obec, jí~ je tYeba pYi ítat jednání jejího zastupitelstva (viz usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 21. 7. 2009, . j. 1 Ao 1/2009-120, . 1910/2009 Sb. NSS, odst. 44 a~ 46, i ze dne 25. 6. 2019, . j. 1 As 454/2017-94, . 3911/2019 Sb. NSS, odst. 32 a 33). <br/>63. Soud tedy nesouhlasí s navrhovatelem, ~e existují pYinejmenaím pochybnosti, zda napadený územní plán neoznámil Obecní úYad Kolomuty nebo snad Mgr. J. F., Ph.D., jako tzv. létající poYizovatel, a to údajn obdobn jako tomu bylo v pYípad projednávaném u NSS v rozsudku ze dne 20. 1. 2021, . j. 2 As 320/2019-66. Napadený územní plán oznámila obec na své jediné úYední desce (úYední desce svého obecního úYadu, který fakticky vyvaení v rámci  administrativního servisu poskytovaného zastupitelstvu obce provedl) textem, který sice pomohl zpracovat Mgr. J. F., Ph.D., avaak který za obec Yádn autorizovala její místostarostka.<br/>64. Soud proto vyael z toho, ~e veYejná vyhláaka oznamující vydání napadeného územního plánu byla odporkyní vyvaena na správné úYední desce dne 7. 7. 2022, a tudí~ ~e napadený územní plán nabyl ú innosti v souladu s § 173 odst. 1 správního Yádu (srov. § 25 odst. 2 správního Yádu) patnáctým dnem po tomto dni, tedy dne 22. 7. 2022. Vcnému projednání návrhu soudem tudí~ nic nebrání.<br/>PoYizovatel a zpracovatel napadeného územního plánu<br/>65. PYedn navrhovatel odporkyni vy ítá, ~e doalo k nepYípustnému smíaení (propojení) rolí poYizovatele a zpracovatelky napadeného územního plánu. To podle nj vedlo k hrubé nezákonnosti celého procesu, jeliko~ byla sní~ena kontrola zákonnosti a záruky za ni, v dosledku eho~ byl i navrhovatel zkrácen na svých právech. To odporkyn popírá.<br/>66. Z obsahu spisového materiálu pYedlo~eného odporkyní soud zjistil, ~e si Obecní úYad Kolomuty ve smyslu § 6 odst. 2 stavebního zákona zajistil splnní kvalifika ních po~adavko pro výkon územn plánovací innosti podle § 24 stavebního zákona, aby mohl v pYenesené posobnosti poYizovat napadený územní plán. Kvalifika ní po~adavky pro územn plánovací innost konkrétn splnil prostYednictvím Mgr. J. F., Ph.D. (usnesení zastupitelstva odporkyn ze dne 29. 3. 2021, . 13-21). Proces poYízení napadeného územního plánu si tak odporkyn od té doby vedla prostYednictvím svého obecního úYadu (pYedtím funkci poYizovatele zajiaeoval Magistrát msta Mladá Boleslav). Zpracovatelkou (projektantkou) se pak stala Ing. arch. V. `., Ph.D., oprávnná k projektové innosti ve výstavb.<br/>67. Podle nového stavebního zákona platí, ~e poYizovatel vykonává územn plánovací innost prostYednictvím osob k tomu zposobilých, jmenovit státního zamstnance, úYedníka nebo osoby splHující kvalifika ní po~adavky pro výkon územn plánovací innosti s oprávnním k výkonu územn plánovací innosti (srov. blí~e § 46 odst. 2 nového stavebního zákona) a ~e výkon územn plánovací innosti tmito osobami a innost projektanta jsou vzájemn neslu itelné (srov. § 46 odst. 3 nového stavebního zákona). Práv o tuto (v dob vydání napadeného územního plánu ovaem dosud neú innou) právní úpravu se pYitom navrhovatel ve své argumentaci opírá, vdom si pln faktu, ~e na proces poYízení a pYijetí napadeného územního plánu se jeat nevztahovala. Navrhovatel se nicmén mýlí, má-li snad za to, ~e je toliko na úvaze soudu, kterou právní úpravu pYi pYezkumu napadeného územního plánu pou~ije. I kdyby byl toti~ ji~ nový stavební zákon v dob rozhodování soudu ú inný, soud by byl pYesto podle § 101b odst. 4 s. Y. s. povinen vycházet z právního stavu, který tu byl v dob vydání napadeného územního plánu. Jen ve vztahu k takové právní úprav tedy soud zkoumá zákonnost, pYi em~ jeho úkolem rozhodn není dále ovYovat, zda by pYi pYezkumu napadený územní plán obstál i podle pozdji ú inných právních pYedpiso.<br/>68. Pravdou ovaem je, ~e i kdyby soud nahlí~el na projednávanou vc optikou, ~e je nepYípustné, aby jedna a tatá~ osoba vykonávala sou asn innost poYizovatele a projektanta, nebylo by mo~né dospt k jinému závru, ne~ ~e tomuto po~adavku napadený územní plán dostál. Bye toti~ navrhovatel podrobn citoval z dovodové zprávy k novému stavebnímu zákonu a vyzdvihoval dovody pro zakotvení nového pravidla nepYípustnosti smíaení role poYizovatele a zpracovatele, zYejm zámrn odhlí~í od toho, ~e i dovodová zpráva pYíkladem pYipouatí, ~e je akceptovatelné, aby poYizovatel byl zároveH zpracovatelem za pYedpokladu, vykonává-li innost poYizovatele fyzická osoba odlianá od té, která se vnuje innosti projektanta. Ani pYípadné pracovní spojení nebo dobré mezilidské vztahy (bye by byly pYed soudem prokázány) mezi Mgr. J. F., Ph.D., a Ing. arch. V. `., Ph.D., by tak nemohly vést k závru, ~e doalo k poruaení zásady odlianosti osoby poYizovatele a zpracovatele, neboe je bez dalaího zcela evidentní, ~e jde o dv rozdílné fyzické osoby.<br/>69. Nelze ostatn ani pYehlí~et, ~e tím, kdo v kone ném dosledku napadený územní plán schvaluje, je zastupitelstvo odporkyn, je~ také v kone ném dosledku odpovídá za zákonnost tohoto opatYení obecné povahy, stejn jako to, ~e dozor v oblasti územního plánování provádí jiné orgány ne~ poYizovatel (zde lze odkázat na vyjádYení odporkyn). PoYizovatel ani není v pozici nezávislého soudce i správního orgánu. V procesu projednávání a schvalování územního plánu se dokonce ani neuplatní institut podjatosti (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 3. 4. 2019, . j. 2 As 151/2018-63, . 3883/2019 Sb. NSS, i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2019, . j. 51 A 27/2019-102). Namítaný stYet zájmo, pokud by jej vobec bylo mo~né pova~ovat dle rozhodné právní úpravy za problematický, by navíc mohl být jen díl í procesní vadou, je~ by se ale vobec nemusela promítnout do zákonnosti výroku napadeného územního plánu. Rozhodné by bylo teprve to, zda v konkrétním pYípad mla vliv na zákonnost napadeného územního plánu z hlediska konkrétních regulace dopadající do právní sféry navrhovatele v mezích jím uplatnných (dalaích) návrhových bodo.<br/>Námitka nepYezkoumatelnosti pro nedostatek dovodo<br/>70. Namítanou nepYezkoumatelností napadeného územního plánu pro nedostatek dovodo se soud v zásad nemo~e zabývat samostatn, jeliko~ argumentace navrhovatele se úzce vztahuje práv k tomu, pro  byly dot ené pozemky vyHaty ze zastavitelných ploch a s namítanou neproporcionalitou takového Yeaení a jeho diskrimina ním charakterem.<br/>71. Územní plán jako opatYení obecné povahy pYitom obsahuje dvojí odovodnní  jednak vlastní odovodnní a jednak odovodnní rozhodnutí o námitkách. V nálezu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15, Ústavní soud zdoraznil odlianou povahu odovodnní územního plánu jako takového a odovodnní rozhodnutí o námitkách a rozdílný pYístup k soudnímu pYezkumu tchto dvou odovodnní. Zatímco celkové odovodnní územního plánu mo~e zostávat na veskrze obecné úrovni a nelze na jeho pYezkum klást vtaí nároky, odovodnní rozhodnutí o námitkách pYedkládá právní a skutkové dovody, pro n~ je tYeba z pozice veYejné moci zasáhnout do práv, povinností i zájmo konkrétních subjekto individualizovaných konkrétními námitkami. Jakkoliv mo~e být nezbytnost takového zásahu pYedur ena výsledkem politických úvah samosprávy o regulaci vztaho v území (ty jsou pYedmtem odovodnní územního plánu jako takového), konkrétní provedení a vypoYádání konkrétních námitek vo i nmu je správním soudem v zásad pln pYezkoumatelné. Nezbytné odovodnní má být pYimYené povaze toho kterého nástroje územního plánování, neboe není hodnotou per se, ale prostYedkem k zajiatní toho, aby v komplexním procesu poYizování územn plánovací dokumentace byly u inny vaechny nezbytné komplexní úvahy, ae ji~ jejich potYeba plyne z právní úpravy, z odborných hledisek i z konkrétního sporu o Yeaení nkteré otázky. Ústavní soud pYipomenul, ~e výkon samosprávy pYi územním plánování je výkonem veYejné moci, který je zposobilý zasáhnout do ústavn zaru ených práv a svobod a který musí být soudem pYezkoumatelný. Z toho dovodil, ~e ústavnímu po~adavku pYezkumu zákonnosti soudem odpovídá práv po~adavek dostate ného odovodnní opatYení obecné povahy i rozhodnutí o námitkách (leda~e by jejich dovody byly zjiaeovány a~ v samotném soudním Yízení). Xádné odovodnní tedy musí být pravidlem, z nho~ lze na nebezpe í  pYehnaných po~adavko usuzovat pouze výjime n (v konkrétn vymezených pomrech vci). Sou asn je ovaem tYeba zohlednit, ~e odovodnní rozhodnutí o námitce je sou ástí odovodnní celého opatYení obecné povahy, a proto je tYeba je vnímat v souvislostech. Odovodnní rozhodnutí o námitce proto netrpí nepYezkoumatelností, je-li z odovodnní rozhodnutí o námitce a pota~mo z odovodnní celého opatYení obecné povahy zYejmé, jak byla daná problematika uvedená v námitce Yeaena (srov. rozsudky NSS ze dne 9. 12. 2016, . j. 8 As 89/2016-48, ze dne 20. 8. 2015, . j. 9 As 18/2015-101, i ze dne 30. 7. 2015, . j. 8 As 47/2015-44).<br/>72. Z hlediska obecného odovodnní otázky, pro  byly pYevzaty zastavitelné plochy z pYedchozího územního plánu a jeat vymezeny zastavitelné plochy nové na hodnotných zemdlských podách, je tYeba pouze Yíci, ~e navrhovatel nepo~aduje, aby soud zruail ásti výroku napadeného územního plánu vymezující pozemky na podách I. tYídy ochrany ZPF jako nov ( i nadále) zastavitelné, související námitka nepYezkoumatelnosti mu tedy nenále~í. Tato námitka má význam jen v souvislosti s namítanou diskriminací, je~ úzce souvisí s proporcionalitou napadeného územního plánu, a je tedy zkoumána a~ v následující pasá~i rozsudku.<br/>Proporcionalita napadeného územního plánu<br/>73. Jak ji~ soud shora zmínil, pYezkum pYimYenosti zásahu do vlastnického práva soudem je podmínn (s výhradou nutnosti pYihlédnout k nkolika konkrétním novým skute nostem v návaznosti na zruaující nález Ústavního soudu vydaný v této vci) pYedchozím seznámením odporkyn s dovody vnímané nepYimYenosti v námitkách, v nich~ jsou pYedlo~eny konkrétní dovody zpochybHující navrhované Yeaení. Povinnost odporkyn k tmto individuálním dovodom pYihlédnout a vysvtlit, pro  pYípadn s názorem o nepYimYenosti navr~eného Yeaení nesouhlasí, je tak pYímo závislá na obsahu uplatnných námitek.<br/>74. V tomto smru soud z obsahu správního spisu zjistil, ~e ji~ v pYípravné fázi pYedcházející zpracování zadání napadeného územního plánu navrhovatel uplatnil podáními ze dno 18. a 20. 3. 2019 podnty k zaYazení jím (spolu)vlastnných pozemko do zastavitelných ploch (konkrétn se jednalo o pozemky p. . X16 a~ X17, X18, X19 a X10). Jak plyne z hlavního výkresu napadeného územního plánu, ásti tchto po~adavko bylo vyhovno (pozemky p. . X16, X19 a X20 jsou zahrnuty do zastavitelných ploch 31Z, 32Z, 34Z a 02Z).<br/>75. K návrhu zadání uplatnil dne 24. 3. 2020 vyjádYení Státní pozemkový úYad, odbor vodohospodáYských staveb (dále jen  SPÚ ), který upozornil na to, ~e na území odporkyn eviduje stavby vodních dl  hlavních odvodHovacích zaYízení. Dle pYipojené mapky je jedním z tchto zaYízení i vodote  probíhající kolem dot ených pozemko, evidovaná sice jako trubní, ale dle zjiatní v terénu v délce 110 m mající povahu otevYeného vodního kanálu. SPÚ po~adoval z titulu vlastníka technické infrastruktury (staveb k vodohospodáYským melioracím) zachování funk nosti tchto staveb a za ú elem umo~nní výkonu správy a údr~by (napY. odstranní splavené ornice, se ení porosto a odstraHování náleto dYevin z proto ného profilu) ozna il za nutné zachovat podél otevYených hlavních odvodHovacích zaYízení 6 m airoký oboustranný manipula ní pruh s tím, ~e pYípadná výsadba by mla být jen na jedné stran ve vzdálenosti 1 m od bYehové hrany.<br/>76. Tento po~adavek byl promítnut i do zadání napadeného územního plánu, které v rámci po~adavko na ochranu a rozvoj hodnot území obce na str. 4 po~adovalo chránit bYehové porosty i podél vaech ostatních vodních toko (ne~ Yí ky K.), v etn odvodHovacích struh, jako dole~ité prostorové a kompozi ní prvky a významné krajinné ekologicky stabilní plochy a ploaky v jinak intenzivn zemdlsky obhospodaYované krajin. V ásti vnované vodnímu re~imu na str. 10 pak zadání vyty ovalo i cíl vytvoYení podmínek pro rozaíYení bYehové vegetace a pro mo~nou revitalizaci struh pYírod blízkým zposobem, pYi em~ byl stanoven po~adavek zachovávat podél toko obousmrn volný manipula ní pruh v aíYi 8 m od bYehové áry z dovodu provádní údr~by toku.<br/>77. V návaznosti na veYejné projednání návrhu napadeného územního plánu uskute nné dne 1. 3. 2022 navrhovatel s osobou zú astnnou na Yízení uplatnili spole ným podáním dne 7. 3. 2022 písemné námitky, je~ formulovali velmi stru n takto:  1/ Pozemek k.ú. K. .p. X3  1266 m2<br/>Aby tento pozemek byl celý v Územním plánu jako území ÚP BV Bydlení venkovské. Na tomto pozemku je vydáno stavební povolení na stavbu RD a tento pozemek byl veden v povodním ÚP Kolomuty jako BI bydlení v rodinných domech mstské a pYímstské, viz pYíloha<br/>2/ Pozemek k.ú. K. .p. X2  998 m2 dále pozemek k.ú. K. X1  111 m2<br/>Aby tyto pozemky byly celé v Územním plánu jako území ÚP BV Bydlení venkovské. Na tchto pozemcích je vydané závazné stanovisko ke stavb RD, dále pak vyjmutí ze ZPF, dále pak probíhá vydání stavebního povolení na stavbu RD a tyto pozemky byly vedeny v povodním ÚP Kolomuty jako BI bydlení v rodinných domech mstské a pYímstské, viz pYíloha<br/>3/ Aby velikost parcel  zastavitelných plochách minimální velikost stavebního pozemku pro stavbu RD byla 750 m2 a maximální velikost stavebního pozemku pro stavbu RD na 3000 m2 <br/>PYílohou byly informace o jednotlivých pozemcích z databáze Nahlí~ení do katastru nemovitostí, snímek katastrální mapy z té~e databáze s vyzna ením zmiHovaných pozemko a kopie výYezu z výkresu 02  katastr  komplexní výkres a jeho legendy ze zmny . 3 pYedchozího územního plánu s vyzna ením oblasti, kde se nacházejí zmiHované pozemky.<br/>78. Proto~e pro rozsah pYezkumu namítané nepYimYenosti napadeného územního plánu je v principu ur ující to, zda a jaké byly navrhovatelem uplatnny námitky, musí soud pYipomenout, ~e navrhovatel v podstat uplatnil pouze strohý po~adavek na zachování dosavadního funk ního ur ení dot ených pozemko. Odporkyni nebyly pYedlo~eny ~ádné podrobnjaí dovody, pro  by mla pYijmout jiné Yeaení, jediné, co bylo z námitky patrné, byl zájem navrhovatele o zachování zastavitelnosti dot ených pozemko s ohledem na ji~ pokro ilou pYípravu stavebního zámru. Na to ostatn odporkyn poukázala v posledním odstavci odovodnní rozhodnutí o námitkách navrhovatelo (srov. str. 217).<br/>79. Jak ovaem potvrzuje zruaující nález Ústavního soudu, i to bylo dosta ující k tomu, aby se odporkyn vá~n zabývala tím, zda vymezením zmnové plochy veYejných prostranství s pYevahou veYejné zelen nezasahuje do práv navrhovatele nepYimYeným zposobem s ohledem na ji~ zna né náklady a úsilí vlo~ené do investi ní pYípravy. Pokud jde o vymezení veYejného prostranství s mo~ností uplatnní pYedkupního práva ve smyslu § 101 stavebního zákona, vo i nmu se navrhovatel vobec v námitkách nevymezil, soud proto nemá ~ádný prostor k tomu, aby pYezkoumal proporcionalitu takového opatYení.<br/>80. V tomto smru se lze zabývat pouze pYimYeností pYesunu dot ených pozemko do ploch nezastavitelných stavbami pro bydlení, konkrétn do plochy PZ, na em~ je mo~nost zalo~ení pYedkupního práva závislá. V této souvislosti toti~ navrhovatel výslovn poukázal na to, ~e na dot ených pozemcích usiluje realizovat stavbu v souladu s regulací v pYedchozím územním plánu a ~e nejde jen o pouhý hypotetický úmysl, ale ~e ji~ za tím ú elem podnikl celou Yadu kroko. Konkrétn navrhovatel poukázal na to, ~e ji~ podal ~ádost o stavební povolení a ~e ji~ byly vydány jednotlivé díl í správní akty, které vydání stavebního povolení pYedcházejí. Práv ve vztahu k ochran ji~ nabytých práv a vynalo~ených investic do rozvoje pozemko tedy odporkyn byla povinna vyva~ovat vlastní zájmy, které zmnou zastavitelnosti dot ených pozemko sledovala. Navrhovatel se vaak nijak nepomYoval s jinými plochami v katastru obce a nenamítal tak nerovné zacházení (diskriminaci), touto otázkou se tak odporkyn nemusela v odovodnní rozhodnutí o námitkách zabývat a v podstat ani soudu nepYísluaí, aby ji jako první otvíral.<br/>81. K navrhovatelem namítaným okolnostem se pYitom odporkyn v odovodnní rozhodnutí o námitkách vyjádYila. K ji~ vydanému stavebnímu povolení osoby zú astnné na Yízení odporkyn pYipomnla, ~e regulace v napadeném územním plánu nemo~e mít retroaktivní dopady, co~ je ostatn v jeho § F03 dokonce i výslovn konstatováno. Osoba zú astnná na Yízení tedy není napadeným územním plánem nijak limitována v tom, aby realizovala ji~ povolenou stavbu. Sice by byla limitována v mo~nosti dále rozvíjet funkce a prostorové parametry stavby odporující nové regulaci, ale jak v posledním odstavci odovodnní námitky vztahující se k pozemku p. . X3 odporkyn upozornila, stavební povolení bylo územním plánem respektováno do té míry, ~e v rozsahu povolené stavby byl daný pozemek ponechán v plochách BV, jeliko~ i pYes nevhodnost takové výstavby ji~ nelze o ekávat, ~e by územní plán na zastavní pYísluané ásti pozemku mohl nco zmnit.<br/>82. Ve vztahu k samotnému navrhovateli ovaem odporkyn dospla pYi vydání napadeného územního plánu k závru, ~e veYejné zájmy jí sledované pYevá~í nad jeho soukromými zájmy, a proto i pYes pokro ilou fázi pYípravy zámru navrhovatele pYeYadila pozemky p. . X2 a X1 do ploch nezastavitelných stavbami pro bydlení, co~ se následn projevilo tím, ~e po zásahu odvolacího orgánu v daném pYípad spole né povolení vydáno nebylo (nepravomocné povolení bylo zruaeno s ohledem na zmnu územn plánovací dokumentace pYed vydáním kone ného rozhodnutí ve vci). V pYípad pozemko navrhovatele tedy byla odporkyn povinna konkrétn vyargumentovat, jaké zájmy upYednostnila pYed vlastnickými právy a legitimním o ekáváním dot eného vlastníka a pro  vyhodnotila jako nezbytné pYistoupit k omezení vlastnického práva.<br/>83. Odporkyn tyto argumenty uvedla ji~ v pasá~i týkající se severní ásti pozemku p. . X3 a v pasá~i vnované pozemkom navrhovatele na n odkázala s tím, ~e i zde jsou dovody toto~né (srov. str. 216 odovodnní napadeného územního plánu). V zásad lze shrnout, ~e tyto dovody spatYovala v tom, ~e tyto pozemky pYedstavují úzký pás podél koryta bezejmenného vodního toku, podél nj~ je potYebné zachovat veYejnou prostupnost a zabránit zástavb, popY. orb a~ na hranu vodního toku. Výstavba v daných místech (napY. ta, je~ byla povolena v ji~ní ásti pozemku p. . X3) pYímo ohro~uje ekologické a hydrologické funkce vodote e a odporuje základnímu krajináYskému principu, ~e by mly být vodote e a jejich nivy jako~to významné krajinné prvky ze zákona chránny pYed zástavbou s ohledem na jejich význam pro zadr~ování vody v krajin. Nadto zástavba na tchto pozemcích podle odporkyn razantn naruauje urbanistickou strukturu v této rozvojové lokalit, proto~e je vymezena napYí  za zahradami dlených pozemko rodinných domo, a bude tak výrazn a necitliv naruaovat soukromí na tchto sousedních zahradách, namísto toho, aby dot ené pozemky byly ponechány bez zástavby jako ~ádoucí izola ní prvek mezi vodote í a oplocenými zahradami. Odporkyn kone n podotkla, ~e mo~nost redukce zastavitelných ploch pYímo vyplývá z § 102 stavebního zákona i judikatury správních soudo (napY. rozsudku ze dne 6. 6. 2013, . j. 1 Aos 1/2013-85, . 2903/2013 Sb. NSS).<br/>84. S tmito dovody souvisí té~ dalaí pasá~e napadeného územního plánu. V textové ásti výroku byl jako jedna ze zásad koncepce ochrany a rozvoje pYírodních a krajinných hodnot [§ B03, písm. c)] zakotven po~adavek, ~e je tYeba chránit vaechny ostatní vodní toky, strouhy a odvodHovací kanály s jejich oboustrannými bYehovými porosty; zamezit orb a~ na bYehové linie vodních toko a zachovat po obou bYezích v~dy dostate n airoký bYehový pás umo~Hující vzrost dYevinné vegetace. Obdobný po~adavek je obsa~en i v ásti vnované základní koncepci uspoYádání krajiny [§ E02, písm. c)]. Pod bodem § E06 je pak stanoveno, ~e pro zlepaení stability bYehových porosto a kvality vody vodních toko a pro jejich správu a údr~bu se stanovuje mimo zastavné území v návaznosti na hranice vodních ploch a vodních toko ponechat voln pYístupný pruh území v aíYi minimáln 6,0 m od bYehové linie. Tento pás bude tvoYen primárn plochami pYírodními (NP), pYípadn plochami luk a pastvin (AL), plochami lesními (LE) i plochami veYejných prostranství s pYevahou zelen (PZ) a nebude intenzivn zemdlsky obhospodaYován, zejména nebude orán. V kapitole vnované veYejným prostranstvím [§ D58, písm. d)] pak bylo ur eno, ~e se pro rozvoj systému veYejných prostranství na území obce Kolomuty vymezují mj. zastavitelné plochy veYejných prostranství s pYevahou zelen (PZ) 111-Z, 112-Z, 113-Z, 114-Z, 115-Z pro veYejný parkový pás podél vodote e v zastavitelných plochách na východním okraji jádrového sídla Kolomuty. Jak dále plyne z odovodnní napadeného územního plánu, plocha 113-Z byla vymezena, aby byly vytvoYeny podmínky pro mo~nou revitalizaci dnes zcela regulovaného toku a mo~nost jeho Yádné údr~by (viz str. 198 a odovodnní záboru v pYípad plochy ZPF81, resp. ZPF79, popY. str. 103). K potYeb zachování voln pYístupného pruhu v území o aíYi minimáln 6 m se napadený územní plán vyjadYuje napY. i v odovodnní týkajícím se § E06 výrokové ásti, kde (viz str. 127) poukazuje na ustanovení § 49 odst. 2 písm. c) vodního zákona. Tento po~adavek pYitom vyplývá ji~ ze zadání napadeného územního plánu, jak se lze do íst mj. na str. 41 a 45 odovodnní, pYi em~ správní spis dokládá, ~e se nejedná o vlastní  výmysl odporkyn, nýbr~ [krom zmiHovaných ustanovení vodního zákona, popY. ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) vty druhé zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny, ve znní ú inném od 1. 2. 2022 (dále jen  zákon o ochran pYírody a krajiny )] i o po~adavek Státního pozemkového úYadu jako~to vlastníka, pota~mo správce veYejné infrastruktury (dle legislativní zkratky v § 23a odst. 1 stavebního zákona se jedná o  oprávnného investora ) v regulovaném území.<br/>85. Proti zájmu navrhovatele realizovat své vlastnické právo a vybudovat na dot ených pozemcích rodinný dom, do jeho~ projektové pYípravy ji~ v dob vydání napadeného územního plánu zjevn investoval ur ité prostYedky a úsilí, zde tak stojí zájem na usnadnní pé e o veYejnou technickou infrastrukturu podpoYený zákonem garantovaným právem jejího správce na pYístup a vjezd na pYilehlé pozemky, zákonná ochrana niv vodních toko jako~to významného krajinného prvku dle zákona o ochran pYírody a krajiny a na n navazující urbanistický zámr odporkyn vymezený zYeteln ji~ v zadání napadeného územního plánu a po~adující zachování volného nezastavitelného pruhu podél vodote í, vo i nmu~ se navrhovatel a~ do okam~iku veYejného projednání nijak nevymezil. Uvedené zájmy jsou nepochybn významné a legitimní, mají zákonný podklad, a proto mohou pYedstavovat vá~nou konkurenci soukromému zájmu navrhovatele na zhodnocení dot ených pozemko.<br/>86. Svou váhu má pYitom i vlastní urbanistický zámr odporkyn (koncipovaný s jejím souhlasem k tomu najatou odborn kvalifikovanou osobou), která u inila z ochrany vaech vodních toko lenících zemdlskou krajinu na území obce jednu ze základních zásad, z nich~ vychází funk ní regulace území. To je patrné z grafické ásti napadeného územního plánu, napY. hlavního výkresu i výkresu veYejn prospaných staveb, opatYení a asanací, je~ dokumentují, ~e zelené pásy byly skute n vymezeny podél vaech vodních toko na území obce s výjimkou tch úseko, kde je ji~ stabilizovaná (nebo jako v pYípad ji~ní ásti pozemku p. . X3 pravomocn umístná) zástavba. Volba urbanistické koncepce je pYitom realizací práva na samosprávu, je~ obci nále~í a je~ musí ustoupit jen tam, kde by zásah do jiných práv a zájmo byl nepYimYen pYísný. I urbanistická koncepce, nehled na výae zmínné zákonné po~adavky, s nimi~ koreluje, pYedstavuje tedy díl í veYejný zájem, jen~ pYedstavuje ur itou protiváhu individuálním zájmom navrhovatele.<br/>87. Odporkyn zároveH poukázala i na potYebu chránit práva sousedních vlastníko. Umístní rodinného domu na dot ené pozemky, je~ tvoYí relativn úzký pruh kolmý k pozemkom p. . X14  X17, by toti~ vedlo k tomu, ~e z takto umístných rodinných domo by bylo mo~né nahlí~et do zahrad za rodinnými domy hned nkolika sousedo, co~ by nepochybn mohlo mít potenciál vyvolávat konfliktní situace v území. Vlastnické právo navrhovatele tak pYirozen koliduje i s vlastnickými právy dalaích. Odporkyn pYitom je povinna v rámci územního plánování koordinovat veYejné i soukromé zámry zmn v území s cílem pYedcházet konfliktním situacím, je~ by mohly naruaovat soudr~nost spole enství obyvatel území, jedná se toti~ o jeden ze tYí základních pilíYo a o díl í cíl územního plánování definovaný v § 18 odst. 1 stavebního zákona.<br/>88. Z hlediska testu proporcionality proto soud konstatuje, ~e regulace pYijatá odporkyní (vymezení plochy PZ) obecn vzato sleduje legitimní cíle veYejného zájmu a je zposobilá jich dosáhnout. Jak vaak ve své podstat Ústavní soud ve zruaujícím nálezu upozornil, nelze uzavYít, ~e by zde nebyla i jiná Yeaení, která by umo~nila dosa~ení alespoH nkterých z tchto cílo i pYi zachování dot ených pozemko v plochách BV. Nadto je tYeba se zabývat i pYes strohost námitek navrhovatele skute nou povahou (významností) konkrétních prvko, s nimi~ je odporkyní tvrzený veYejný zájem spojován.<br/>89. V tomto smru Ústavní soud vyael z toho, ~e po~adavky plynoucí z vodního zákona budou v souladu se zákonem zajiatny i u~aím pásem plochy PZ v aíYi 6 m po~adované SPÚ na druhé stran vodote e (jak zva~oval krajský soud v bod 83 pYedchozího rozsudku) a správním soudom nepYísluaí hodnotit, zda by z pohledu ochrany veYejných zájmo nebylo vhodnjaím (preferovaným) Yeaením vymezení takového pásu po obou stranách vodního toku. Jeliko~ existuje zákonné Yeaení aetrnjaí k právom navrhovatele, zjevn ho podle úvahy Ústavního soudu bylo tYeba upYednostnit. Zde jen krajský soud doplHuje, ~e § 49 odst. 2 písm. c) vodního zákona hovoYí o právu správce vodního toku po projednání s vlastníky u~ívat za ú elem správy pozemky u drobných vodních toko nejvýae v aíYce do 6 m od bYehové áry. Není zde stanoven zákaz výstavby v takovém pásmu, pYi em~ správce povodí v procesu projednání návrhu územního plánu nevydává závazné stanovisko, nýbr~ jen nezávazné vyjádYení, jím~ odporkyn nebyla vázána. Odporkyn si tedy mohla a mla ujasnit, zda pro zajiatní veYejného zájmu na správ vodních toko neposta í zachování pYístupu k vodnímu toku z jeho druhé strany. I kdy~ v reakci na zruaující nález odporkyn tvrdí, ~e pás zachovaný pro správu vodního toku má být z obou stran, tato úvaha je v rozporu s konstatováním Ústavního soudu, ~e jednostranný pruh je zákonným Yeaením. Krajský soud tedy tento argument odporkyn není oprávnn akceptovat.<br/>90. Odporkyn dále poukazuje na to, ~e Yeaení obsa~ené v napadeném územním plánu je potYebné pro budoucí revitalizaci vodního toku. Touto otázkou se Ústavní soud výslovn ve zruaujícím nálezu nezabýval, jeliko~ ji vaak krajský soud zmiHoval v odovodnní zruaeného rozsudku a byla uvedena i ve vypoYádání námitky navrhovatele, je zYejmé, ~e Ústavní soud ji nepova~oval za pYesvd ivou. I kdy~ v jiných vcech by bylo mo~né vést s Ústavním soudem dialog, po zruaujícím nálezu v dané konkrétní vci se prosazuje pYísná vázanost vydaným nálezem, je~ obecným soudom nedovoluje polemiku s odkazem na to, ~e ten který argument Ústavní soud do svých úvah nezahrnul. Nezbývá tedy ne~ konstatovat, ~e i pro ú ely revitalizace vodního toku lze vyu~ít volný prostor na pozemku p. . X21. S ohledem na parametry vodního toku, jen~ je podle slov navrhovatele patrn po vtainu roku bez vody a je v podstat jen jakýmsi menaím pYíkopem, by nemlo být ani slo~ité tento umlý rigol pYípadn odsunout tak, aby byl zachován dostate ný prostor pro zeleH na obou stranách vodního toku. Nadto pYípadný rodinný dom na dot ených pozemcích by nestál po celé jejich délce, tak~e pYístup ze západní strany by byl zú~en jen na krataím úseku, jak je patrné i na situaci domu osoby zú astnné na Yízení. Zachování pYístupnosti bYehu na stran dot ených pozemko lze zajistit i mén záva~ným zásahem do práv navrhovatele, napY. vylou ením mo~nosti oplocení pozemko v sousedství s pozemkem vodního toku ae ji~ regulativy obsa~enými v územním plánu nebo v Yízení o povolení stavby), tak~e základní prochodnost pro správce vodního toku bude zachována i v míst zamýalené stavby. Bye soud nehodlá zcela zpochybHovat ur itý význam ochrany nivy ani v pYípad ob asných toko, intenzita tohoto veYejného zájmu nepochybn závisí i na povaze takového toku. PotYeba jeho ochrany v tomto pYípad dle náhledu Ústavního soudu nemo~e vyvá~it zásah do vlastnického práva navrhovatele, který v dovYe v platný územní plán ji~ vynalo~il zna né úsilí a prostYedky na pYípravu stavebního zámru rodinného domu. Není na krajském soudu, aby tento náhled po zruaujícím nálezu mnil.<br/>91. Zásadním a pYelomovým s ohledem na závry Ústavního soudu nemo~e být ani argument odporkyn preventivn smYující k ochran práv vlastníko sousedících pozemko zahrad za rodinnými domy na pozemcích p. . X14 a~ X22. V zásad z ka~dého pozemku v zastavné ásti obce (nemusí jít ani o intenzivn osídlené mstské prostYedí) lze nahlí~et na pozemky okolní, absolutní soukromí nelze ani na vesnici o ekávat. Ani skute nost uvádná v pYedchozím rozsudku, ~e by nahlí~ením mohlo být dot eno více sousedních pozemko najednou a ~e ji~ nyní dot ení vlastníci proti takovému Yeaení aktivn brojí, nic nemnila na tom, ~e argument ochranou sousedních vlastníko Ústavní soud pova~oval za pauaální a formalistický. Ústavní soud nazna il, ~e zájmy sousedních vlastníko lze Yeait i mírnjaími cestami ne~ úplným vylou ením zastavitelnosti dot ených pozemko. Krajský soud proto uznává, ~e si lze nepochybn pYedstavit aetrnjaí zposoby, jak vyvá~it práva navrhovatele i sousedních vlastníko. V rámci Yízení o povolení stavby lze v návaznosti na námitky sousedo zva~ovat, zda nemá pYípadný stavební zámr mít okna pYedevaím na východní stranu a na západní stran okna neprohledná i jen menaí a v pYízemí a takové po~adavky prosadit cestou podmínek rozhodnutí o povolení zámru, i dokonce zamítnutí ~ádosti, pokud by zámr hrozil intenzivním naruaením práv okolních vlastníko (napY. balkony smYující do jejich zahrad apod.). Úplné vylou ení zastavitelnosti tedy není nezbytné ani pro ú ely ochrany konkurujících vlastnických práv.<br/>92. V podstat tak zostává jen otázka urbanistické vhodnosti i nevhodnosti zástavby dot ených pozemko. Urbanistická hlediska, mají-li obstát v konkurenci s vá~ným zásahem do vlastnického práva, vaak nemohou být samoú elná ve smyslu hodnocení, jaké Yeaení je  krásné , a jaké ji~ nikoliv, nebo ve snaze o unifikaci skladby sídelního prostoru. Urbanistická hlediska v takovém pYípad musí mít zásadní funk ní dovody pro prosazované Yeaení, jako jsou napY. po~ární bezpe nost, limity dopravní obslu~nosti, potYeba ochrany památkových hodnot i rozných slo~ek ~ivotního prostYedí. Jiné je to, kdy~ územní plán vstupuje do dYíve nezastavitelného území a dotýká se zájmo dot ených vlastníko jen tím, ~e jim poskytuje právo výstavby, ale limitované koncep n promyalenými regulativy, a jiné, pokud jim ji~ jednou (bye jen obecn) pYiznané právo realizovat stavbu odnímá nebo výrazn zu~uje. V druhém pYípad je toti~ zasahováno ji~ existující legitimní o ekávání vlastníko, ~e jim veYejné právo dovoluje rozvíjet jejich vlastnictví roznými formami výstavby. Pokud v dovYe v platný právní stav ji~ ten který dot ený vlastník vynalo~il nezanedbatelné úsilí k realizaci takového zámru a v procesu pYijímání územn plánovací dokumentace na to obec námitkami Yádn upozorní, musí být nále~it zva~ovány jak dovody (a jejich konkrétní intenzita) svd ící pro zruaení zastavitelnosti pozemko, tak i hodnota investic a objem úsilí vynalo~ených dot eným vlastníkem, stejn jako i pYípadná ujiatní, kterých se mu od orgáno veYejné správy i pYímo obce v souvislosti s pYipravovaným zámrem dostalo.<br/>93. Posledn uvedené pYitom nelze vnímat jako motivaci obcí k tomu, aby vykra ovaly ze svých pravomocí a obstruovaly v dob pYípravy nové územn plánovací dokumentace i jejich zmn probíhající Yízení o povolování zámro v procesech, které k tomu neslou~í (nepovolením sjezdu na komunikaci i nesouhlasy s pYipojením na dalaí existující veYejnou infrastrukturu). Obce k tomu samozYejm mají adekvátní institut v podob stavební uzávry, který pYípadn mohou vyu~ít, obávají-li se pYekotných zmn v území na poslední chvíli, které by mohly nadmrn naruait pou~itelnost chystané územn plánovací dokumentace. Ovaem i pokud nehodlají vyu~ít tento adekvátní institut stavebního práva, nelze pomíjet dovru adresáto veYejné správy plynoucí z vydávaných souhlaso, závazných stanovisek, ale i vyjádYení, a to tYeba i tch, je~ jsou inna obcí jen z pozice ú astníka Yízení, nebo obecnou zásadu, podle ní~ mají orgány veYejné moci pYimYen dot ené osoby pou it o jejich právech a povinnostech a uvdomit je s pYedstihem o úkonech, které zamýalejí u init (srov. § 4 odst. 2 a 3 správního Yádu). Jestli~e tedy chtjí zámr znemo~nit úpravou územního plánu, a  ji~ ví, ~e jsou inny kroky smYující k jeho pYíprav a povolení, pak by k pYípadným souhlasom a vyjádYením, které jsou v souladu s právem povinny udlit, mly zároveH pYipojit upozornní o tom, ~e je pYipravována zmna územn plánovací regulace, která ji~ s povolením takového zámru nepo ítá. Jsou-li toti~ obcí vydávány adresné úkony bez výhrady potvrzující právo vlastníka realizovat zámr, neadresné zveYejnní dokumento v procesu pYijímání nové územn plánovací regulace nemusí být dostate n silným argumentem pro zpochybnní dobré víry, kterou vlastník z takového adresného úkonu mo~e oprávnn dovozovat, zejména jde-li o adresný úkon pozdjaí.<br/>94. V nynjaí situaci navrhovatel upozornil na to, ~e mu byly adresovány opakovan rozné souhlasné úkony posilující jeho legitimní o ekávání, ~e bude moci realizovat na dot ených pozemcích stavbu rodinného domu, pYi em~ odporkyn netvrdí, ~e by ale sou asn navrhovatele upozorHovala na to, ~e hodlá v dohledné dob zruait zastavitelnost dot ených pozemko, nebo ~e by platnost souhlaso asov omezovala na dobu do nabytí ú innosti pYipravovaného územního plánu. Stejn tak ani netvrdí, ~e by v Yízení o vydání spole ného povolení stavby navrhovatele uplatnila z pozice ú astníka Yízení proti zámru námitky i alespoH ve svém vyjádYení upozornila na probíhající proces poYízení nového územního plánu s navrhovaným odlianým funk ním vyu~itím dot ených pozemko. Nic tedy nesvd í tomu, ~e by navrhovatel nebyl v dobré víYe, kdy~ postupn po delaí dobu investoval úsilí a prostYedky do jednotlivých kroko vedoucích k získání spole ného povolení na svoj stavební zámr. V situaci, kdy odporkyn v jednotlivých správních Yízeních bez výhrad a jakýchkoliv upozornní souhlasila se zámrem navrhovatele ( i pYinejmenaím jej ponechávala bez adekvátní reakce), mohl navrhovatel být posilován v pYípadném pYesvd ení, ~e jeho námitkám bude v procesu projednání územního plánu vyhovno. Není tedy namíst tvrdit, jak to iní odporkyn, ~e na stran navrhovatele absentovalo jakékoliv legitimní o ekávání.<br/>95. Za takového stavu, kdy zámr navrhovatele byl z hlediska veYejnoprávní autorizace prakticky ji~ v cílové rovince, pYedstavoval napadený územní plán obzvláat intenzivní zásah do jeho legitimních o ekávání. I kdy~ odporkyn tento zásah podpoYila vícero rozumnými dovody, tyto dovody z pohledu Ústavního soudu nemohou takto intenzivní dot ení vlastnického práva navrhovatele pYinejmenaím v posledním kroku testu proporcionality ospravedlnit. Ani urbanistická nevhodnost zásah do vlastnického práva nevyvá~í, jeliko~ odporkyn tento dovod nebyla schopna podepYít vysvtlením konkrétních vá~ných negativních dopado, je~ by zastavitelnost dot ených pozemko vylu ovaly (a to ani v reakci na zruaující nález). V této souvislosti toti~ opt zmiHovala jen ochranu vodního toku a vlastnických práv sousedo, kterými se Ústavní soud zabýval a je~ lze do jisté míry Yeait i jinak.<br/>96. Lze tedy uzavYít, ~e s ohledem na stanovisko zaujaté Ústavním soudem ve zruaujícím nálezu se zruaení zastavitelnosti dot ených pozemko jeví být nepYimYeným zásahem do vlastnického práva navrhovatele, který ve svých námitkách Yádn upozornil na úsilí, které ji~ v dobré víYe k realizaci svého zámru vynalo~il. Není vylou eno, aby s ohledem na ochranu pYilehlého ob asného vodního toku i vlastníko sousedních nemovitostí byla výstavba na dot ených pozemcích omezena ur itými pYimYenými regulativy, avaak úplné znemo~nní realizace pYipravovaného zámru v takto finální fázi ji~ nebylo adekvátní a obhajitelné. Za daného stavu tak ji~ bylo zbyte né se zabývat otázkou, zda navrhovatel nebyl zruaením zastavitelnosti té~ diskriminován ve srovnání s vlastníky jiných pozemko na území odporkyn.<br/>Závr a rozhodnutí o nákladech Yízení<br/>97. Z výae uvedeného vyplývá, ~e argument neproporcionálního zkrácení vlastnického práva navrhovatele byl dovodný, a proto je napadený územní plán v rozsahu, v nm~ na dot ených pozemcích vymezuje zmnovou plochu PZ, nezákonný. S ohledem na to ji soud zruail. Jeliko~ s ohledem na zruaení plochy PZ na tchto pozemcích ztrácí opodstatnní i vymezení veYejného prostranství PPX, k nmu~ lze uplatnit pYedkupní právo, vztáhl soud zruaující výrok sou asn i tuto ást napadeného územního plánu, neboe i proti ní navrhovatel brojí. Soud ale nemohl zruait tyté~ regulativy na pozemku p. . X2, neboe k nmu se aktivní procesní legitimace navrhovatele nevztahuje. Návrh osoby zú astnné na Yízení pak zostává pravomocn zamítnut pYedchozím rozsudkem, jak plyne z opravného usnesení vydaného Ústavním soudem.<br/>98. O náhrad náklado Yízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. Y. s. Odporkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení, neboe ve vci nemla úspch. Navrhovatel byl pln úspaný, a má proto právo na náhradu náklado Yízení. Navrhovatel byl zastoupen advokátem, který je plátcem DPH. Náhrada náklado Yízení odpovídá odmn za dva úkony právní slu~by advokáta po 3 100 K  [pYevzetí a pYíprava zastoupení a sepis návrhu ve vci samé podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní ú inném do 31. 12. 2024 (dále jen  advokátní tarif )] a jeden úkon za 2 480 K  (spole ná kasa ní stí~nost navrhovatele a osoby zú astnné na Yízení) podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) a § 12 odst. 3 advokátního tarifu a dále dvma pauaálním ástkám jako náhradám hotových výdajo po 300 K  a polovin tYetí (150 K ) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. S ohledem na § 62 zákona . 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znní pozdjaích pYedpiso zdejaí soud nezohlednil náklady Yízení pYed Ústavním soudem, neboe o jejich náhrad mo~e výjime n rozhodnout pouze Ústavní soud; jedná se o výjimku z pravidla, ~e náklady Yízení pYed Ústavním soudem nesou výlu n ú astníci (§ 62 odst. 3 tého~ zákona a nález Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. III. ÚS 2118/19). Poslední úkon právní slu~by pYedstavuje replika navrhovatele ze dne 12. 2. 2026, za ni~ nále~í odmna 4 620 K  [§ 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 5 a § 7 bodem 5 advokátního tarifu ve znní ú inném od 15. 1. 2026] a pauaální náhrada hotových výdajo 450 K  podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celková výae náklado na právní zastoupení tak iní 14 500 K  bez DPH, a k tomu je tYeba jeat pYipo íst náhradu za DPH v sazb 21 % ve výai 3 045 K  (§ 57 odst. 2 s. Y. s.), tj. celkem jde o ástku 17 545 K  v etn DPH. Náhrada náklado Yízení dále zahrnuje zaplacené soudní poplatky ve výai 2 x 5 000 K  za podání návrhu, a vzhledem k tomu, ~e rozhodný je celkový výsledek Yízení, a nikoliv jen jeho díl í ásti, i za podání kasa ní stí~nosti. Náhradu náklado Yízení v celkové výai 27 545 K  je odporkyn povinna uhradit k rukám aktuálního zástupce navrhovatele ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 zákona . 99/1963 Sb., ob anský soudní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso ve spojení s § 64 s. Y. s.).<br/>99. Osob zú astnné na Yízení soud právo na náhradu náklado Yízení nepYiznal, neboe jí neulo~il ~ádné povinnosti, v souvislosti s jejich~ plnním by jí vznikly náklady (§ 60 odst. 5 s. Y. s.). Novelizované znní zmínného ustanovení s. Y. s. lze v souladu s l. XI bodem 2 zákona . 314/2025 Sb. uplatnit pouze v soudních Yízeních zahájených po 1. 1. 2026.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud. <br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout. <br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno. <br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie. <br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Praha 23. února 2026<br/>Mgr. Ing. Petr `uránek v. r. <br/>pYedseda senátu<br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. A.<br/></body> </html>