<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 21 As 12/2025- 45 - text</title> </head> <body> ÿþ 21 As 12/2025 - 49<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK <br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy senátu JUDr. Tomáae Rychlého a soudco JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Radovana Havelce v právní vci navrhovatelo: a) P. M., b) J. M., oba zastoupeni JUDr. Tomáaem Tmínem, Ph.D., advokátem se sídlem Karlovo námstí 28, Praha 2, proti odporkyni: obec achotín, sídlem achotín 77, zastoupená JUDr. Lubomírem Málkem, advokátem se sídlem Horní 6, Havlí kov Brod, v Yízení o kasa ní stí~nosti navrhovatelo proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2024, . j. 30 A 72/2024  145,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/>II. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit odporkyni spole n a nerozdíln náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti ve výai 6 135 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Lubomíra Málka, advokáta.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] Navrhovatelé podali dne 17. 10. 2024 u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen  krajský soud ) návrh na zruaení opatYení obecné povahy  Zmny . 1 Územního plánu achotín, schváleného usnesením zastupitelstva odporkyn ze dne 23. 11. 2023, které nabylo ú innosti dne 9. 12. 2023 (dále jen  zmna územního plánu nebo  opatYení obecné povahy ). <br/>[2] Navrhovatelé uvedli, ~e jsou spoluvlastníky pozemku parc. . X v k. ú. . (dále jen  pozemek ), který byl zmnou územního plánu nov zahrnut do plochy pYestavby P4. Navrhovatelé nesouhlasili s vymezením plochy P4 jako plochy pYestavby, proto~e dle jejich názoru pro to nebyly splnny zákonné podmínky a odporkyn svoj postup Yádn neodovodnila. Navíc navrhovaná plocha pYestavby má nelogický tvar a uspoYádání. Dále navrhovatelé poukázali na skute nost, ~e zasedání zastupitelstva odporkyn, na kterém bylo opatYení obecné povahy schváleno, nebylo Yádn svoláno, jeliko~ jeho konání bylo oznámeno v rozporu se zákonem pouze 6 dní pYedem. <br/>[3] Krajský soud návrh rozsudkem ze dne 17. 12. 2024, . j. 30 A 72/2024  145, jako nedovodný zamítl.<br/>[4] Krajský soud ve svém rozsudku nejprve zdoraznil zásadu zdr~enlivosti pYi soudním pYezkumu územních pláno obcí. Tvorba územního plánu je dle krajského soudu výrazem práva obce na samosprávu. Obec má airoký prostor k rozhodování o tom, jakým zposobem bude její území rozvíjeno, a soud do tchto úvah mo~e zasáhnout jen v pYípad záva~ných pochybení v procesu pYijímání opatYení obecné povahy nebo exceso z pohledu vcného Yeaení. Soud také neposuzuje územní plán v plné aíYi, ale jen v rozsahu námitek uplatnných navrhovateli.<br/>[5] Krajský soud shrnul, ~e není sporu o tom, ~e pozemek ve vlastnictví navrhovatelo byl ji~ v Územním plánu achotín (ú inném od 24. 9. 2020) sou ástí zastavného území, pYi em~ byl zaYazen do ploch pYestavby. `lo konkrétn o plochu pYestavby P1 a plochu pYestavby P2. V ploae pYestavby P2 se nacházela vtaina výmry pozemku s tím, ~e její vtaí ást byla zaYazena do funk ní plochy  SV  Plochy smíaené obytné venkovské (dále jen  funk ní plocha SV ). Menaí ást (ozna ovaná v probhu Yízení pYed krajským soudem jako  východní ást pozemku ) byla zaYazena do funk ní plochy  ZO  zeleH ochranná a izola ní . Dalaí ást pozemku (ozna ovaná v Yízení pYed krajským soudem jako  ji~ní ást pozemku ) se pak nacházela v ploae pYestavby P1 s tím, ~e byla zaYazena do funk ní plochy  VD  Výroba a skladování  drobná výroba a výrobní slu~by . Napadenou zmnou územního plánu pak doalo ke zmn v tom smyslu, ~e východní a ji~ní ást pozemku se staly sou ástí pYestavbové plochy P4 a byly zaYazeny do funk ní plochy SV. Zbývající ást pozemku zostala v pYestavbové ploae ozna ené jako P2 a oproti Územnímu plánu achotín se nezmnilo ani její zaYazení do funk ní plochy SV.<br/>[6] Krajský soud dále zdoraznil, ~e pYedmtem jeho pYezkumu mo~e být pouze obsah zmny územního plánu, nikoliv obsah Územního plánu achotín. Pokud tedy v Územním plánu achotín byla ást pozemku zahrnuta do pYestavbové plochy P2 a funk ní plochy SV, a na tchto skute nostech se zmnou územního plánu nic nezmnilo, nemo~e být tato skute nost nyní pYedmtem soudního pYezkumu. Jím tak mo~e být teoreticky toliko východní a ji~ní ást pozemku, u nich~ doalo zmnou územního plánu ke shora popsaným zmnám oproti povodnímu znní Územního plánu achotín. <br/>[7] Navrhovatelé pYi jednání u krajského soudu uvedli, ~e se cítí ve svých právech dot eni zmnou funk ního zaYazení východní a ji~ní ásti pozemku. K ní mlo dojít práv v souvislosti s dostate n neodovodnným zaYazením východní a ji~ní ásti pozemku do  dle jejich mínní nové  pYestavbové plochy P4. Krajský soud vaak nesouhlasil s názorem navrhovatelo, ~e východní a ji~ní ást pozemku byla zmnou územního plánu zaYazena do nové pYestavbové plochy. Podle krajského soudu nebylo pochyb o tom, ~e ji~ Územní plán achotín jak východní ást pozemku (pYestavbová plocha P2), tak ji~ní ást pozemku (pYestavbová plocha P1) do ploch pYestavby zaYadil. Ji~ tehdy tedy shledal pro takový postup dostatek dovodo. Odovodnní Územního plánu achotín ohledn dané problematiky ji~ krajský soud pYezkoumat nemohl. Krajský soud dodal, ~e z pYedlo~ených podklado neplyne, ~e by navrhovatelé svého asu se zaYazením pozemku do ploch pYestavby nesouhlasili. Celý pozemek, v etn jeho východní a ji~ní ásti, tak byl v ploae pYestavby ji~ v Územním plánu achotín; na tom se zmnou územního plánu nic nezmnilo. <br/>[8] Ke zmn oproti povodnímu znní Územního plánu achotín doalo napadeným opatYením obecné povahy pouze v tom, ~e východní a ji~ní ást pozemku se ji~ nenachází v pYestavbových plochách ozna ených jako P1 a P2, ale nachází se v pYestavbové ploae ozna ené jako P4. Tu vaak není mo~no pova~ovat za novou  na celé její ploae se ji~ v Územním plánu achotín nacházela rovn~ plocha pYestavby, pouze nesla jiné ozna ení. U východní a ji~ní ásti pozemku k ~ádnému dot ení nebo zkrácení práv navrhovatelo nedoalo. Takovou potenci zmna v ozna ení pYestavbových ploch (formální vznik plochy pYestavby P4) vobec mít nemohla, neboe o tom základním, tedy ~e pozemek bude zaYazen do ploch pYestavby, bylo rozhodnuto ji~ v Územním plánu achotín. Proti této skute nosti navrhovatelé nebrojili ani tehdy, ani te; pYedchozí zaYazení pozemku do plochy pYestavby jim vyhovovalo. Potenciál zásahu do práv ~alobco má fakticky pouze zmna konkrétních regulativo nov vymezené plochy pYestavby na dot ených ástech pozemku. Navrhovatelé se tak v podstat sna~í  dohnat absenci své námitky proti návrhu zmny územního plánu.<br/>[9] Krajský soud se rovn~ vyslovil k otázce nároko na kvalitu odovodnní toho kterého Yeaení pYijatého v územním plánu za situace, kdy proti nmu nebyla v procesu pYípravy a pYijímání (nebo jeho zmny) vznesena námitka. Dle krajského soudu je v takovém pYípad pochopitelné, ~e na odovodnní konkrétního Yeaení nelze klást takové nároky jako v situaci, kdy je proti navrhovanému opatYení obecné povahy námitka podána, a kdy na takovou námitku musí poYizovatel reagovat formou rozhodnutí o námitce (na odovodnní takového rozhodnutí pak lze klást po~adavky plynoucí z § 68 odst. 3 správního Yádu obdobn jako na jakékoliv jiné rozhodnutí správního orgánu). Krajský soud pYitom odkázal na textovou ást odovodnní zmny územního plánu, konkrétn na bod 8.4., který se vnuje pYímo pYestavbové ploae ozna ené jako P4. Zde odporkyn uvedla dovody, které ji vedou k závru o neperspektivnosti dosavadní regulace.<br/>[10] K námitce týkající se nezákonnosti procesu pYijetí zmny územního plánu pak krajský soud uvedl, ~e pYípadné pochybení nemlo vliv na zákonnost ani správnost napadeného opatYení obecné povahy. <br/>II. Shrnutí kasa ní stí~nosti, vyjádYení odporkyn a reakce st~ovatelo<br/>[11] Proti rozsudku krajského soudu podali navrhovatelé (dále st~ovatelé) kasa ní stí~nost z dovodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s. <br/>[12] St~ovatelé uvádjí, ~e nesouhlasí se závry krajského soudu, jak byly pYiblí~eny výae v odst. [8]. Podle jejich názoru toti~ odporkyn vymezením plochy P4 obeala zákon a tuto novou plochu vymezila jen proto, aby mohla zmnit druh funk ní plochy pouze na ásti pozemku navrhovatelo. Tím zYejm chtla  dohnat svoj postup pYi poYizování samotného Územního plánu achotín a dodate n zmnit druh funk ní plochy. Odporkyni nic nebránilo v tom, aby zmnou územního plánu pouze zmnila druh funk ní plochy  rozhodla se vaak postupovat tak, ~e nov vymezila novou plochu pYestavby P4, ovaem v rozporu se zákonem. <br/>[13] Odporkyn vymezila v územním plánu plochy pYestavby a u inila  tak jist z njakého dovodu . Existenci plochy pYestavby je tYeba chápat jako zdoraznní potYebnosti zmny v regulovaném území v souvislosti s jeho nevyhovujícím stávajícím stavem. Dosledkem vymezení ur ité plochy jako plochy pYestavby je z povahy vci ur itá zmna regulace území, u ní~ nelze zásah do práv vlastníka pozemku a priori vylou it, na co~ nemá vliv ani skute nost, zda se jedná o plochu pYestavby ve smyslu stavebních pYedpiso. Odporkyn v odovodnní zmny územního plánu uvedla, ~e plocha P4 se nachází na území bývalého zemdlského areálu, který se jeví jako neperspektivní. Hlavním dovodem vymezení této plochy je snaha areál transformovat a pYedejít tak vzniku chátrajícího zboYeniat. Situace na míst samém se vaak nijak od pYijetí Územního plánu achotín nezmnila. Proto nosný dovod pro vymezení plochy pYestavby, tedy snaha o transformaci areálu bývalého zemdlského dru~stva, musel existovat i v dob poYízení samotného Územního plánu achotín. Nedává tedy ~ádný smysl, aby ze stejného dovodu u inila odporkyn tak zásadní zmnu v plochách pYestavby a vymezila zde nov plochu P4, která navíc má jiné funk ní vyu~ití ne~ ostatní plochy pYestavby. <br/>[14] St~ovatelé namítají, ~e argumentace krajského soudu, ~e materiáln nedoalo ke zmn v území, tedy ~e v daném území ji~ byly vymezeny plochy pYestavby, by mohla obstát pouze v pYípad, ~e by se povodní plochy P1 a P2 njakým zposobem pouze mnily co do rozlohy, tvaru i zaYazení do funk ních ploch. K tomu vaak v tomto pYípad objektivn nedoalo a plocha P4 je zkrátka novou plochou pYestavby. S tím se tak pojí ur ité povinnosti, které mla odporkyn splnit pYi poYizování zmny územního plánu. St~ovatelé nebrojili proti tomu, jak byly vymezeny plochy pYestavby v Územním plánu achotín, ale proti tomu, jak byla nov vymezena plocha P4. Krajský soud se tedy nemusel zabývat tím, ~e mo~e pYezkoumávat pouze obsah zmny územního plánu, nikoli samotný povodní Územní plán achotín. Plocha P4 je jak po formální, tak i materiální stránce novou plochou pYestavby, proto~e má jiný tvar, jinou rozlohu a evidentn i jiné dovody, pro  byla vymezena. Proto argumentace, ~e nedoalo k dot ení nebo zkrácení práv u st~ovatelo, neobstojí. Odporkyn mla pYi vymezování nové plochy pYestavby P4 postupovat v souladu se zákonem a zejména Yádn vysvtlit, pro  tuto plochu vymezuje. <br/>[15] Odporkyn dle st~ovatelo v odovodnní zmny územního plánu uvedla, ~e plocha P4 se nachází v míst bývalého zemdlského areálu, který se jeví jako neperspektivní. Hlavním deklarovaným dovodem vymezení této plochy je snaha areál transformovat a pYedejít tak vzniku chátrajícího zboYeniat. Podle názoru st~ovatelo takto strohé odovodnní nemo~e obstát, proto~e odporkyn vobec nepopsala onen nevyhovující stávající stav, jeho charakteristiku a konkrétní projevy tvrzeného nedostatku perspektivy. Z napadeného opatYení obecné povahy se tak vobec nepodává materiální povaha plochy pYestavby, která musí z jeho odovodnní bezpodmíne n vyplývat. Odporkyn neuvádí, jak konkrétn je plocha P4 znehodnocena a pro  by náprava tohoto fiktivního znehodnocení musela mít podobu výstavby na takto vymezeném území. Tyto skute nosti z odovodnní napadeného opatYení obecné povahy nevyplývají, pro e~ nemo~e v tomto rozsahu dále obstát. Krajský soud vaak tento deficit vobec nezohlednil.<br/>[16] St~ovatelé dále uvedli, ~e tvar plochy P 4 zcela ur it není logický, proto~e nijak nenavazuje na okolní zástavbu ani na okolní plochy (napYíklad na plochu P1), které mají jiné vyu~ití a jiné regulativy. Navíc pYedvídaný pás zelen prochází stYedem zemdlského areálu a postrádá jakýkoli smysl. <br/>[17] St~ovatelé té~ odmítají závr krajského soudu, ~e pokud nepodali námitky proti zmn územního plánu, nemusí být odovodnní této zmny detailní a posta í pouze shrnutí esenciálních dovodo zvoleného postupu. Pokud toti~ podle st~ovatelo zmna územního plánu vymezovala nov plochu pYestavby P4, a koli v daném územním plánu ji~ byly vymezeny plochy P1 a P2, pak tím spíae mlo být odovodnní podrobné. Odporkyn tak mla vysvtlit, pro  je nutné vymezit novou plochu P4, a koli pYestavbové plochy byly vymezeny ji~ v Územním plánu achotín a situace na míst samém se od doby jeho vydání nijak nezmnila. <br/>[18] Podle st~ovatelo krajský soud uvedl, ~e mo~nost soudního pYezkumu tvrzení smYujícího proti nezákonnosti opatYení obecné povahy sice není podmínna podáním námitky proti návrhu takového opatYení obecné povahy, nicmén zásadním pYedpokladem úspanosti v soudním Yízení je dovodné tvrzení o zkrácení práv navrhovatelo. Krajský pYitom soud takové tvrzení nenalezl. K tomu st~ovatelé namítají, ~e z usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, . j. 1 Ao 1/2009  120, . 1910/2009 Sb. NSS, vyplývá, ~e:  Podmínkou zákonnosti územního plánu, kterou soud v~dy zkoumá v Yízení podle § 101a a násl. s. Y. s., je, ~e veakerá omezení vlastnických a jiných vcných práv z nho vyplývající mají ústavn legitimní a o zákonné cíle opYené dovody a jsou inna jen v nezbytn nutné míYe a nejaetrnjaím ze zposobo vedoucích jeat rozumn k zamýalenému cíli, nediskrimina ním zposobem a s vylou ením libovole (zásada subsidiarity a minimalizace zásahu). Ae ji~ tedy krajský soud hodnotil tvrzení st~ovatelo o dot ení jejich práv jakýmkoli zposobem, nezbavovalo jej to povinnosti posoudit zákonnost zmny územního plánu ze vaech hledisek uvedených v citovaném usnesení rozaíYeného senátu. Této povinnosti vaak krajský soud nedostál. Krajský soud tedy nehodnotil, jak zmna územního plánu zasáhla do vlastnického práva st~ovatelo, ani zda vymezení nové plochy pYestavby P4 je ústavn legitimní a je opYené o zákonné cíle a dovody. Krajský soud kone n ani nehodnotil, zda zmna územního plánu a nová plocha pYestavby P4 pYedstavuje to nejaetrnjaí Yeaení, které jeat povede rozumn k zamýalenému cíli, ani zda se nejedná o libovoli. Práv libovole je nco, ím se ml krajský soud zvláat zabývat, pokud byla vymezena nová plocha pYestavby P4 za situace, kdy Územní plán achotín vymezil plochy pYestavby P1 a P2 a stav na míst samém se nijak nezmnil (nato~ pak do té míry, aby tím byla odovodnna potYeba vymezení nové plochy pYestavby P4).<br/>[19] Odporkyn ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedla, ~e st~ovatelé rozdlení plochy pYestavby na více ástí, zejména na ást P4, pova~ují za zásadní zmnu v plochách pYestavby a tvrdí, ~e plocha P4 je fakticky novou plochou pYestavby. Odporkyn je toho názoru, ~e pYi posuzování tchto otázek je primárn potYeba posuzovat dopady zmny územního plánu na práva vlastníko pozemko, zde st~ovatelo. Podle § 101a odst. 1 s. Y. s. návrh na zruaení opatYení obecné povahy nebo jeho ástí je oprávnn podat ten, kdo tvrdí, ~e byl na svých právech opatYením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. V tomto pYípad rozdlení plochy pYestavby na více ástí na práva st~ovatelo jako vlastníko daného pozemku nemá vliv. Jejich pozemek byl do plochy pYestavby zaYazen pYed zmnou územního plánu i po ní. Dále odporkyn dodala, ~e podrobné odovodnní vymezení plochy pYestavby bylo sou ástí povodního Územního plánu achotín. Toto opatYení obecné povahy ale není pYedmtem stávajícího soudního pYezkumu. Odporkyn proto Nejvyaaímu správnímu soudu navrhla, aby kasa ní stí~nost jako nedovodnou zamítl.<br/>[20] St~ovatelé na vyjádYení odporkyn reagovali replikou, v ní~ setrvali na svých dosavadních argumentech o ú elovosti a libovoli zmny územního plánu a také o nepYiléhavosti názoru odporce o tom, ~e práva st~ovatelo nejsou zmnou reáln dot ena. Opt uvedli, ~e zmna územního plánu nejsou dostate n odovodnná, resp. ~e není logická. Podle st~ovatelo dochází k zásahu do jejich vlastnických práv.<br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/>[21] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/>[22] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[23] Nejvyaaí správní soud k vci pYedesílá, ~e jeho ustálená judikatura zdorazHuje, ~e kasa ní stí~nost pYedstavuje opravný prostYedek smYující proti napadenému rozhodnutí krajského soudu. Dovody kasa ní stí~nosti proto musí smYovat práv proti rozhodnutí krajského soudu, neboe podstatou Yízení o kasa ní stí~nosti je pYezkum tohoto soudního rozhodnutí (tato skute nost vyplývá sama o sob ji~ z § 102 s. Y. s.; z judikatury Nejvyaaího správního soudu lze v tomto smru odkázat napY. na rozsudky ze dne 15. 2. 2017, . j. 1 Azs 249/2016  38, odst. [12], nebo ze dne 29. 1. 2015, . j. 8 Afs 25/2012  351, odst. [140]). Nejvyaaí správní soud není povinen ani oprávnn nahrazovat st~ovatelov projev vole, domýalet za nj argumenty a vyhledávat místo nj mo~né vady napadeného soudního rozhodnutí, neníli k jejich pYezkumu vázán z úYední povinnosti (viz napY. rozsudek rozaíYeného senátu tohoto soudu ze dne 24. 8. 2010, . j. 4 As 3/200878, . 2162/2011 Sb. NSS, i usnesení ze dne 30. 6. 2020, . j. 10 As 181/2019  63, . 4051/2020 Sb. NSS). <br/>[24] K otázce kvality dovodo kasa ní stí~nosti rovn~ existuje ustálená judikatura Nejvyaaího správního soudu, podle které je st~ovatel povinen vylí it, jakých konkrétních nezákonných kroko, postupo, úkono, úvah, hodnocení i závro se ml krajský soud vo i nmu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí i pYímo rozhodnutím samotným. St~ovatel je rovn~ povinen ozYejmit svoj právní náhled na to, pro  se má jednat o nezákonnosti [k tomu srov. zejména ji~ staraí rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 20. 12. 2005, . j. 2 Azs 92/2005  58, . 835/2006 Sb. NSS, který byl sice pYijat výslovn ve vztahu ke kvalit ~alobních, nikoliv kasa ních dovodo, ovaem dle navazující ustálené judikatury není dovod init jakékoliv rozdíly mezi nároky na ~alobní (návrhové) a kasa ní námitky  srov. z poslední doby napY. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 8. 6. 2023, . j. 9 Afs 172/2022  53, odst. [6]].<br/>[25] Na základ výae pYedestYeného právního rámce Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e kasa ní stí~nost je odovodnna pomrn kusým zposobem a nedává prostor pro hlubaí posuzování nastolených otázek, pYi em~ navíc dostate n nezohledHuje vlastní rozhodovací dovody krajského soudu.<br/>[26] St~ovatelé v kasa ní stí~nosti namítají, ~e se krajský soud dostate n intenzivn nezabýval tvrzenou nezákonností napadené zmny územního plánu. Krajský soud ovaem námitky st~ovatelo Yádn posoudil, bye pYi vcném pYezkumu zmny územního plánu správn pYihlédl ke skute nosti, ~e st~ovatelé neuplatnili vo i návrhu zmny územního plánu v dob pYijímání této zmny ~ádné námitky. Tato skute nost mla vliv na podobu a míru vypoYádání návrhových námitek st~ovatelo týkajících se údajn nedostate ného odovodnní zmny územního plánu i její proporcionality. Omezenost soudního pYezkumu v tomto ohledu respektovala judikaturní závry a nelze ji zamHovat s nedostate ným vypoYádáním návrhové argumentace.<br/>[27] Ke konstatování uvedenému v odst. [26] Nejvyaaí správní soud ve smyslu pYísluané prejudikatury dodává, ~e nepodalili st~ovatelé proti návrhu zmny územního plánu námitky, pak se krajský soud mohl jen velmi omezen zabývat otázkou, zda je regulace daná touto zmnou proporcionální ve vztahu k právní sféYe st~ovatelo. Z judikatury toti~ plyne, ~e  zkoumat proporcionalitu Yeaení zakotveného v územním plánu mo~e soud pouze v pYípad, ~e se k ní ji~ vyjádYil odporce v procesu pYípravy územního plánu na základ podané námitky i pYipomínky. Po soudu není mo~né po~adovat, aby provedl odbornou úvahu ve smru vá~ení dole~itých veYejných zájmo i veYejného zájmu a ochrany vlastnictví navrhovatelo, ani~ by tuto úvahu pYed ním provedl pYísluaný správní orgán. (& ) Srov. rozsudky NSS z 7. 10. 2011, . j. 6 Ao 5/2011  43; z 13. 5. 2014, . j. 6 Aos 3/2013  29; z 3. 12. 2014, . j. 7 As 186/2014  48; z 30. 1. 2018, . j. 2 As 315/2015  113; z 2. 8. 2018, . j. 10 As 33/2018  39, nebo z 20. 9. 2018, . j. 10 As 366/2017  60) (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 18. 4. 2019, . j. 9 As 65/2019  29, odst. [18]).  [V]e vaech zmínných rozhodnutích posuzoval Nejvyaaí správní soud situaci, kdy navrhovatelé byli v probhu procesu pYijímání územního plánu zcela pasivní a námitky vobec nepodali. Odporce tak nebyl povinen ve vztahu ke konkrétnímu pozemku odovodnit zvolené funk ní vyu~ití a uvést dovody, které vyva~ují zásah do práva (zpravidla vlastnického) navrhovatele, který je územním plánem omezen ve volnosti nakládat s pozemkem dle vlastních pYedstav. V takovém pYípad skute n není na správním soudu, aby namísto obce odovodHoval rozdílný zposob vyu~ití jednotlivých pozemko na jejím území. ZároveH soud nemo~e poYizovateli územního plánu vy ítat, ~e nepYedjímá nespokojenost dot ené osoby s dopadem územního plánu na zastavitelnost jejího pozemku a ~e z vlastní iniciativy tuto otázku dopodrobna neYeaí (odst. [19] rozsudku . j. 9 As 65/2019  29).<br/>[28] Nejvyaaí správní soud pYipomíná, ~e podle konstantní judikatury zdejaího soudu platí, ~e územní plán jako relativn obecný nástroj územního plánování nemá a ani nemo~e zohlednit veakeré skute nosti vá~ící se ke ka~dému konkrétnímu pozemku v regulovaném území. To platí pYesto, ~e nelze rezignovat na odovodnní funk ního vyu~ití území, resp. jej nelze opatYit pouze stru nými a zcela obecnými tvrzeními o potYeb takového opatYení (zásahu do vlastnických práv jednotlivých majitelo pozemko). Hodnoty chránné územním plánem musejí být nejen Yádn pojmenovány a specifikovány, ale také odovodnny. Zostanouli ovaem navrhovatelé bez objektivních dovodo v procesu poYizování územního plánu (nebo jeho zmny) zcela pasivní, je nutno klást ni~aí nároky na jeho odovodnní. Judikatura Nejvyaaího správního soudu se ustálila na závru, ~e soud nemo~e pomYovat dole~ité veYejné zájmy s dot enými právy jednotlivco v první linii tam, kde navrhovatel zostal v procesu pYijímání opatYení obecné povahy zcela pasivní (tj. neuplatnil proti napadenému opatYení obecné povahy v as námitky i pYipomínky). V takovém pYípad mo~e být navrhovatel obecn úspaný toliko s námitkami proti nedostatku pravomoci i pYísluanosti odporce k vydání opatYení obecné povahy nebo poruaení kogentních pYedpiso chránících zásadní veYejné zájmy, které st~ejním zposobem pYedur ují proces pYijímání a obsah opatYení obecné povahy (za celou Yadu rozhodnutí viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 8. 2020, . j. 6 As 270/2019  38, odst. [9]; viz také odst. [27] shora).<br/>[29] Zdejaí soud pro úplnost dodává, ~e z jeho rozsudku ze dne 18. 7. 2024, . j. 8 As 188/2023  66, plyne, ~e výae popsané pravidlo, týkající se významu nepodání námitek na odovodnní opatYení obecné povahy a jeho následného soudního pYezkumu, by se mohlo pYekonat za situace, kdy  zásah do vlastnického práva by musel být poYizovateli ji~ v dob pYípravy územního plánu zcela zjevný a jedná se o zásah dosahující zna né intenzity, blí~ící se vyvlastnní dot ených nemovitostí (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2014, . j. 1 Aos 6/2013  55, bod 36) . Ji~ zde ovaem kasa ní soud poznamenává, ~e daná vc není srovnatelná se situací  blí~ící se vyvlastnní dot ených nemovitostí , a to ji~ z dovodu, ~e st~ovatelé takto intenzivní zásah ani ~ádným zposobem netvrdí.<br/>[30] Krajský soud správn dovodil, ~e dovody pro pYijetí zmny územního plánu odporkyn (v kontextu skute nosti, ~e st~ovatelé proti navrhované zmn neuplatnili námitky) Yádn a v dostate né míYe podrobnosti vysvtlila. Zde Nejvyaaí správní soud stejn jako krajský soud odkazuje na bod 8.4 textové ásti odovodnní zmny územního plánu. V nm odporkyn ohledn vymezení nové pYestavbové plochy P4, která se týká i pozemku st~ovatelo, uvedla, ~e tato plocha se nachází na pozemcích zemdlského areálu, jeho~ dalaí zemdlské vyu~ití se jeví jako neperspektivní. Hlavním dovodem zaYazení pozemko do této plochy pYestavby tak je snaha zemdlský areál postupn transformovat a pYedejít tím vzniku chátrajícího zboYeniat v podob zemdlského brownfieldu. Dále se toto odovodnní vnovalo vymezení tvaru plochy a odkazovalo na dodr~ení urbanistických zásad a cílo územního plánování tak, aby byly naplnny vaechny pilíYe udr~itelného rozvoje území (viz odst. 65 a 67 napadeného rozsudku). <br/>[31] Nejvyaaí správní soud toto odovodnní pova~uje za dostate né, zejména s ohledem na opakovan zmiHovanou skute nost, ~e proti návrhu zmny územního plánu st~ovatelé nepodali námitky. V souladu s krajským soudem také konstatuje, ~e není zYejmé, ~e by zmnou územního plánu fakticky doalo k negativnímu zásahu do práv st~ovatelo, resp. ~e st~ovatelé ~ádný konkrétní zásah do svých práv st~ovatelé neuvedli (omezují se v podstat toliko na  holé tvrzení o zásahu do práv v dosledku zmny územního plánu).<br/>[32] V kontextu ji~ výae uvedeného Nejvyaaí správní soud pYipomíná, ~e podle § 101d odst. 1 s. Y. s. je soud vázán rozsahem a dovody návrhu. Toto ustanovení, vztahující se na Yízení o návrzích na zruaení opatYení obecné povahy, je obdobou úpravy jiných typo Yízení ve správním soudnictví. Podle § 75 odst. 2 s. Y. s. soud pYezkoumá rozhodnutí v mezích ~alobních bodo. <br/>[33] Zásada vázanosti správních soudo dovody návrhu (~aloby) odrá~í ú el a princip fungování správního soudnictví. Úlohou správních soudo je poskytovat ochranu veYejným subjektivním právom osob (§ 2 s. Y. s.), nikoliv provádt  vaeobecnou kontrolu zákonnosti akto správních orgáno. Je proto zásadn na dot ených osobách, zda akceptují výsledek innosti správních orgáno, nebo zda se proti nmu budou soudní cestou bránit a z jakých dovodo se budou soudní ochrany domáhat (viz usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 8. 3. 2011, . j. 7 Azs 79/2009  84, . 2288/2011 Sb. NSS, odst. [9]).<br/>[34] Není proto povinností krajského soudu dále vyzývat navrhovatele (~alobce), aby svoji návrhovou (~alobní) argumentaci doplnili i zpYesnili, ani aby doplnili skutková tvrzení. Úlohou správního soudu není domýalet za navrhovatele (~alobce) argumentaci ani odhadovat, jak byly jednotlivé námitky myaleny. <br/>[35] Krajský soud se zabýval vaemi námitkami, které st~ovatelé v návrhu na zruaení opatYení obecné povahy vznesli. Není tedy chybou krajského soudu, ~e se podrobnji nezabýval zásahem do vlastnického práva st~ovatelo v pYípad, kdy oni sami ~ádný takový konkrétní zásah netvrdili a omezili se na zcela obecná tvrzení. <br/>[36] St~ovatelé také naprosto obecn spekulují o tom, ~e odporkyn plochy pYestavby vymezila  jist z njakého dovodu . Kladou si také otázku, co vedlo odporkyni k tomu, ~e po relativn krátké dob od pYijetí Územního plánu achotín znovu upravuje jiným zposobem pYestavbové plochy. St~ovatelé tvrdí, ~e odporkyn nepopsala, v em byl dosavadní stav nevyhovující, a pro  bylo nutné pYistoupit ke zmn, a to práv ve zvolené podob. St~ovatelé se té~ domáhají  komplexních úvah k pYijatému Yeaení. VyjadYují také domnnku, ~e zvoleným postupem odporkyn obchází zákon za ú elem zmny druhu funk ní plochy, aby tím byly napraveny nedostatky pYi poYizování samotného Územního plánu achotín. K tomu je ale v souladu s ji~ opakovan Ye eným tYeba uvést, ~e podrobnjaích odpovdí na tyto otázky se mohlo st~ovatelom dostat, pokud by proti návrhu zmny územního plánu podali námitky. Svou pasivitou se ovaem o tuto mo~nost sami pYipravili. Jak st~ovatelom také správn vysvtlil krajský soud, nebylo (z dovodu uplynutí lhot) nyní u~ mo~né vracet se k tomu, pro  a jak vymezila odporkyn povodní návrhové plochy v Územním plánu achotín z roku 2020.<br/>[37] Krajský soud tedy respektoval airoký prostor obce pro rozhodování o vyu~ití území. Odporkyn prokázala legitimní cíl úpravy regulace (srov. odst. [30] výae). Nelze tedy souhlasit s tím, ~e by si odporkyn po ínala svévoln. Naopak st~ovatelé nic neuvedli ohledn mo~ných alternativ, z eho~ by bylo mo~né dovodit, ~e obec mohla zvolit jiné prostYedky regulace pYedmtného území. Není posláním orgánu, který vydává opatYení obecné povahy, domýalet za st~ovatele vaechny mo~né alternativy. Naopak je na st~ovatelích, aby aktivn bránili svá práva a tvrdili vaechny rozhodné skute nosti a mo~nosti k obran svých práv. Krajský soud proto nepochybil jednak tím, ~e se pYimYeností zásahu v intencích návrhových námitek vcn nezabýval, jednak tím, jak pYistoupil k hodnocení podrobnosti odovodnní zmny územního plánu (srov. odst. [27] a [28] výae).<br/>[38] Nejvyaaí správní soud dodává, ~e se krajský soud dostate n vyjádYil také k námitce týkající se tvaru nov vymezené plochy (P4) (viz odst. 69 napadeného rozsudku). Jak ji~ bylo Ye eno, soud v zásad nemo~e posuzovat pYimYenost pYijatého Yeaení, pokud st~ovatelé neuvedou, v em má tato nepYimYenost spo ívat, i jakým zposobem zasahuje do jejich subjektivních práv. Také nepodání námitek proti návrhu zmny územního plánu opt mlo vliv na to, jak podrobn byla odporkyn povinna svoj postup odovodnit. V daném pYípad lze ve shod s krajským soudem pova~ovat toto odovodnní za dostate né.<br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[39] Z uvedených dovodo tedy Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s. Y. s., vta druhá). <br/>[40] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodl Nejvyaaí správní soud podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelé tak nemají právo na náhradu náklado Yízení, neboe ve vci nemli úspch. Pln úspané odporkyni Nejvyaaí správní soud pYiznal právo na náhradu náklado Yízení. Odporkyn je malou obcí, která nedisponuje odborným aparátem k zastupování v soudním Yízení. Tato innost pYesahuje rámec obvyklé úYední innosti odporkyn a náklady na právní zastoupení je proto tYeba pokládat za ú eln vynalo~ené (v podrobnostech viz usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, . j. 7 Afs 11/2014 47, . 3228/2015 Sb. NSS, odst. [29]). V Yízení o kasa ní stí~nosti se jednalo o odmnu advokáta za jeden úkon právní slu~by  sepsání vyjádYení ke kasa ní stí~nosti, tj. 1 × 4 620 K  [§ 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 5 a § 7 bodem 5 advokátního tarifu ve znní ú inném od 1. 1. 2025], k emu~ nále~í náhrada hotových výdajo ve výai 1 × 450 K  (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, opt ve znní ú inném od 1. 1. 2025). Proto~e je advokát odporkyn plátcem dan z pYidané hodnoty, zvyaují se náklady Yízení o ástku 1 065 K  (zaokrouhleno na celé koruny nahoru dle § 146 odst.1 daHového Yádu), odpovídající dani (21 %), kterou je advokát povinen z odmny za zastupování a z náhrad hotových výdajo odvést podle zákona . 235/2004 Sb., o dani z pYidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. Y. s.). Náklady Yízení o kasa ní stí~nosti tak pYedstavují ástku ve výai 6 135 K . St~ovatelé jsou povinni uhradit náhradu náklado Yízení v celkové výai 6135 K  spole n a nerozdíln k rukám zástupce odporkyn, a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 17. bYezna 2026<br/><br/><br/> JUDr. Tomáa Rychlý <br/> pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>