<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 Afs 83/2025- 32 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 Afs 83/2025 - 37<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Davida Hipara, soudkyn JiYiny Chmelové a soudce Milana Podhrázkého v právní vci ~alobce: prof. MUDr. P. S., Ph.D., zastoupen Mgr. Evou Dolo~ílkovou, LL.M., advokátkou se sídlem Slepá 85/5, `estajovice, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2025, . j. 55 Af 3/202284,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] Finan ní úYad pro StYedo eský kraj vymYil ~alobci platebním výmrem ze dne 30. 6. 2020, . j. 3442561/20/211450521204008, daH z pYíjmo fyzických osob za zdaHovací období roku 2019. Správce dan neuznal ~alobci daHové zvýhodnní na dv nezletilé dti za pt msíco zdaHovacího období, v nich~ ~alobce o tyto dti pe uje ve své domácnosti. Nárok na uplatnní daHového zvýhodnní dovozoval ~alobce primárn z rozsudku opatrovnického soudu, jím~ mu byl stanoven rozsah pravidelného styku s dtmi. Ten tvoYí pYibli~n 40 % veakerého asu v kalendáYním roce, co~ odpovídá pti kalendáYním msícom roku. Proti platebnímu výmru podal ~alobce odvolání, avaak ~alovaný rozhodnutím ze dne 19. 1. 2022, . j. 2054/22/520010442713023, odvolání zamítl.<br/><br/>[2] Proti rozhodnutí ~alovaného brojil ~alobce ~alobou podanou Krajskému soudu v Praze (dále  krajský soud ), který ji rozsudkem ze dne 30. 1. 2024, . j. 55 Af 3/202250, zamítl. K základní sporné otázce, zda dít mo~e být ve smyslu § 21e odst. 4 zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, lenem více spole n hospodaYících domácností, krajský soud odkázal na dosavadní konstantní judikaturu, podle ní~ mo~e být pro ú ely zákona o daních z pYíjmo dít sou asn lenem pouze jedné spole n hospodaYící domácnosti. K ur ení spole n hospodaYící domácnosti se v situacích, kdy pYipadá v úvahu vícero takových domácností, u~ívá tzv. kvantitativní kritérium, tj. jedná se o domácnost, v ní~ dít ~ije ve vtaím asovém rozsahu. Ve smyslu kvantitativního kritéria tak pe ující rodi , který nárokuje daHové zvýhodnní, musí prokázat, ~e o dti pe uje vtaí ást roku. To ~alobce neprokázal. Naopak sám v ~alob tvrdil, ~e o dti pe uje v souhrnu pYibli~n jen pt msíco v kalendáYním roce. Za této situace daHové zvýhodnní na dti uplatnit nemohl.<br/><br/>[3] Nejvyaaí správní soud vaak rozsudkem ze dne 18. 6. 2024, . j. 8 Afs 58/202439 (dále  rozsudek osmého senátu ), ke kasa ní stí~nosti ~alobce uvedený rozsudek krajského soudu zruail, a to kvoli jeho nepYezkoumatelnosti. Krajský soud se toti~ nijak nevyjádYil k ~alobnímu bodu týkajícímu se mo~nosti áste ného uplatnní daHového zvýhodnní v návaznosti na § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo. Skute nost, ~e dít mo~e být sou asn lenem pouze jedné spole n hospodaYící domácnosti, podle kasa ního soudu nevylu uje mo~nost poskytovat daHové zvýhodnní za konkrétní kalendáYní msíce, a proto~e ~alobce ~ádal o daHové zvýhodnní jen za pt msíco kalendáYního roku, nealo jeho výslovnou argumentaci ohledn mo~nosti uplatnní uvedeného ustanovení pYejít pouze odkazem na dYívjaí rozsudky NSS, v nich~ se posuzovala otázka poskytnutí daHového zvýhodnní za celý kalendáYní rok. Krajský soud se tedy ml na základ výkladu vaech dot ených ustanovení zákona (v etn § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo) a rozvinutí dosavadní judikatury vyjádYit k tomu, pro  je i není nárok ~alobce na poskytnutí pomrné ásti daHového zvýhodnní oprávnný. <br/><br/>[4] Krajský soud následn vc znovu projednal a rozsudkem ozna eným v záhlaví ~alobu i tentokrát zamítl. V nm zopakoval názor, ~e dít mo~e být sou asn lenem pouze jedné spole n hospodaYící domácnosti, pYi em~ k ur ení této domácnosti se pou~ívá kvantitativní ukazatel. Jdeli o mo~nost erpat daHové zvýhodnní na konkrétní msíce, krajský soud uvedl, ~e tvrzení a dokazní návrhy v dosavadním Yízení byly vedeny tak, ~e ~alobce odhadl pYibli~ný as bhem celého kalendáYního roku, po který se jeho dti nacházely v jeho domácnosti (pt msíco). Pro Yádné uplatnní nároku by vaak musel tyto msíce pYesn specifikovat a ve vztahu ke ka~dému z nich dokládat splnní zákonných podmínek, a to mj. skrze kvantitativní kritérium (tj. ~e jeho dti v konkrétním kalendáYním msíci trávily více asu s ním ne~li s jejich matkou). DaHové pYiznání ani pozdjaí tvrzení ~alobce vaak neobsahovala údaje o pti konkrétních kalendáYních msících, v nich~ by ~alobce naplnil kvantitativní ukazatel spole n hospodaYící domácnosti, nýbr~ jen kumulativní údaj o pYibli~n pti msících coby pomrné ásti roku, po kterou ~alobce o dti v souhrnu pe uje, co~ je pYístup neodpovídající § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo. <br/><br/>II. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alovaného<br/><br/>[5] Proti rozsudku krajského soudu ozna enému v záhlaví podal ~alobce (dále  st~ovatel ) kasa ní stí~nost. Napadený rozsudek pYedn pova~oval za nepYezkoumatelný, neboe krajský soud konkrétn neposoudil, zda byly u st~ovatele naplnny znaky spole n hospodaYící domácnosti. Pauaální tvrzení o tom, ~e je nesporné, ~e o dti v podstatném rozsahu pe uje, neodpovídá na otázku, zda splnil podmínku existence spole n hospodaYící domácnosti. Dále namítl vadu Yízení spo ívající v tom, ~e i kdy~ krajský soud dospl k závru, ~e daHové zvýhodnní lze rozdlit podle jednotlivých msíco, ím~ se ztoto~nil se st~ovatelovou námitkou, rozhodnutí ~alovaného nezruail. Krajský soud ml jasn vylo~it, jakým zposobem má být provedeno rozdlení, pYi em~ st~ovatel ml mít mo~nost doplnit dokazování ve vztahu k takto zvolenému zposobu dlení. K otázce rozdlení daHového zvýhodnní dosud neexistovala konstantní judikatura, kterou by st~ovatel mohl následovat. Krajský soud pYitom sám vybral zposob rozdlení, který je velmi t~ce proveditelný a nadmrn zat~ující. Proto~e sám ~alobce pYedtím zvolil jiný zposob rozdlení, krajský soud mu svým postupem znemo~nil dosáhnout úspchu v Yízení, neboe vlastn podmínil úspch st~ovatele tím, aby pYedvídal, jaká bude výsledná interpretace zákonné normy ze strany správních soudo.<br/><br/>[6] Pokud krajský soud st~ovateli vytkl, ~e neozna il pt konkrétních msíco, za které po~aduje daHové zvýhodnní, st~ovatel upozornil, ~e tiskopis daHového pYiznání nic takového neumo~Huje a ani nepYedpokládá, ~e by se podobná specifikace vkládala do pYíloh tohoto pYiznání. Nadto st~ovatel ve svém vyjádYení ze dne 14. 5. 2020 k pYedchozí výzv správce dan ozna il msíce leden, bYezen, erven, záYí, listopad a prosinec 2019 jako msíce, na jejich~ po átku se dti nacházely v jeho domácnosti. Práv k nim mlo smYovat dalaí dokazování. Krajský soud vaak uvedené podání pominul.<br/><br/>[7] St~ovatel ml rovn~ za to, ~e výklad krajského soudu týkající se § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo je nesprávný. Danou právní normu by nebylo mo~né aplikovat bez nesmysln zvýaených náklado, ím~ by fakticky pozbývala svého ú inku. Pokud napY. úprava styku rodi e s díttem dosahuje jen tYetiny asu v roce, jen t~ko by v nkterém konkrétním msíci mohlo být naplnno kvantitativní kritérium, pYesto~e jsou u tohoto rodi e naplnny zákonné znaky spole n hospodaYící domácnosti. DaHové subjekty by musely vést kalendáYe denního pobytu dtí, neboe bez nj by s ohledem na dokazní bYemeno nealo prokázat splnní kvantitativního kritéria v konkrétním msíci. V b~ném ~ivot navíc dochází k nepravidelnostem nastaveného styku, a to mj. kvoli nemocem i akolním aktivitám. Zptné dolo~ení toho, kde se dít nacházelo v ten který den, je velmi obtí~né a~ nemo~né. Zaznamenávání takových údajo o pobytu dtí by rovn~ bylo zcela nepYimYené z hlediska práva na soukromý a rodinný ~ivot. Naproti tomu st~ovatelem navr~ený zposob, který krajský soud nazval jako  aproximativní , zachovává podstatu mo~nosti daHové zvýhodnní dlit, pYi em~ rozdlení je i reáln dosa~itelné. Zposob jeho dokazování je pYimYený ú elu daHového Yízení a nenaruauje právo na soukromý a rodinný ~ivot. I v tomto pYípad musí daHový subjekt unést dokazní bYemeno ohledn naplnní znako spole n hospodaYící domácnosti a prokázání, ~e styk probíhá podle nastavených pravidel. <br/><br/>[8] }alovaný ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e se ztoto~Huje s právním posouzením v napadeném rozsudku krajského soudu. Zdoraznil, ~e Nejvyaaí správní soud zruail povodní rozsudek krajského soudu pro jeho nepYezkoumatelnost, pYi em~ zavázal krajský soud, aby se zabýval mo~ností rozdlení daHového zvýhodnní podle kalendáYních msíco v kontextu § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo. Krajský soud postupoval pYesn tak, jak mu ur il Nejvyaaí správní soud. St~ovatelova argumentace ale nebyla shledána dovodnou, proto~e nebylo zYejmé, ve kterých konkrétních msících roku mly dti tvoYit se st~ovatelem spole n hospodaYící domácnost, resp. s ním trávit více asu ne~li s jejich matkou. Co se týká výkladu § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo, st~ovatelovy úvahy jsou podle ~alovaného nekonzistentní. Na jedné stran se domáhá vrácení vci do daHového Yízení, aby mohl pYípadn tvrdit konkrétní kalendáYní msíce, ve kterých s dtmi tvoYil spole n hospodaYící domácnost, na stran druhé vaak výklad krajského soudu pova~oval za nesprávný. St~ovatel podle ~alovaného neunesl dokazní bYemeno, neboe neprokázal a ani netvrdil konkrétní kalendáYní msíce, v nich~ by splnil kvantitativní ukazatel spole n hospodaYící domácnosti. St~ovatel ml v Yízení pYed krajským soudem nadstandardní prostor, aby tvrdil konkrétní kalendáYní msíce, ale ten nevyu~il. Ve vci probhla dv soudní jednání, avaak st~ovatel nikdy ~ádné konkrétní msíce neuvedl a mo~nost posuzování splnní kvantitativního kritéria pro jednotlivé kalendáYní msíce odmítal. Nabídl toliko en bloc odhad asu za celý kalendáYní rok, pYesto~e daHové zvýhodnní se poskytuje za kalendáYní msíc. Co se tý e reakce na výzvu ze dne 29. 4. 2020, v ní se zmiHuje o aesti (nikoli pti) msících, nicmén tento odkaz míYil na splnní podmínky prvního dne v msíci takté~ obsa~ené v § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo, nikoli na prokázání kvantitativního ukazatele. }alovaný sice vnímal mo~nou nelogi nost právní úpravy, ale bylo vcí zákonodárce, aby upravil zákon o daních z pYíjmo tak, aby odpovídal roznorodosti situací neúplných rodin. }alovaný dále odkázal na rozsudek krajského soudu v jiné vci (ze dne 23. 7. 2021, . j. 51 Af 3/202055), v nm~ soud uznal, ~e je mo~né, aby správce dan pYiznal daHové zvýhodnní v pomrné ásti na základ uplatnní nároku za odliané kalendáYní msíce, avaak pYi splnní konkrétních pYedpoklado. Tento názor nebyl pozdji zpochybnn ani v Yízení o kasa ní stí~nosti. Podmínkou je bu dolo~ení dohody rodi o ohledn toho, na které kalendáYní msíce bude který z nich zvýhodnní uplatHovat, anebo rozsudku soudu, který nahrazuje souhlas jednoho rodi e s uplatnním nároku na daHové zvýhodnní. To se v nynjaím pYípad nestalo a matka dtí uplatHovala daHové zvýhodnní za vaech dvanáct msíco roku, pYi em~ dti st~ovatele byly po celé zdaHovací období leny spole n hospodaYící domácnosti matky. V takové situaci nebyly daHové orgány oprávnny daHové zvýhodnní  rozdrobovat , co~ potvrzuje i názor Nejvyaaího správního soudu v rozsudku ze dne 2. 2. 2024, . j. 10 Afs 276/202350. St~ovateli tak ve svtle uvedené judikatury zbývala pouze mo~nost jiným zposobem prokázat, ~e o dti skute n pe uje v rozsahu, za který uplatHuje nárok. St~ovatel vaak konkrétní msíce, v nich~ by naplnil kvantitativní ukazatel, netvrdil a neprokazoval. Je sice pravdou, ~e takové dokazování by bylo slo~itjaí, nikoli vaak nemo~né. Vyaaí nároky na st~ovatele pYi dokazování jsou logicky dány existencí konkuren ního nároku matky a nelze je pova~ovat za neúmrn pYísné. <br/><br/>III. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[9] Nejvyaaí správní soud pYi posuzování kasa ní stí~nosti nejprve hodnotil, zda jsou splnny podmínky Yízení. Kasa ní stí~nost má po~adované nále~itosti, byla podána v as a oprávnnou osobou. St~ovatel je rovn~ Yádn zastoupen.<br/><br/>[10] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval pYípustností kasa ní stí~nosti s ohledem na to, ~e se jedná ji~ o druhou kasa ní stí~nost v té~e vci. Podle § 104 odst. 3 písm. a) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále  s. Y. s. ), opakovaná kasa ní stí~nost není pYípustná, s výjimkou pYípado, v nich~ st~ovatel namítá, ~e se krajský soud neYídil závazným právním názorem Nejvyaaího správního soudu. RozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu v usnesení ze dne 22. 3. 2011, . j. 1 As 79/2009165, . 2365/2011 Sb. NSS, nicmén dospl k závru, ~e s ohledem na ú el § 104 odst. 3 písm. a) s. Y. s., kterým je zabránit, aby se Nejvyaaí správní soud opakovan zabýval otázkami, ke kterým ji~ v pYedchozím zruaujícím rozsudku v dané vci vyjádYil svoj závazný právní názor, nebude nepYípustná kasa ní stí~nost proti druhému i dalaímu rozhodnutí krajského soudu, pokud Nejvyaaí správní soud zruail pYedchozí rozhodnutí krajského soudu pro nepYezkoumatelnost nebo jiné procesní pochybení. V takovém pYípad se toti~ nemohl vyjádYit k meritu vci a nepYezkoumal rozhodnutí z pohledu aplikace hmotného práva. Zruaujícím dovodem v rozsudku osmého senátu byla práv nepYezkoumatelnost povodního rozsudku krajského soudu. Kasa ní stí~nost je tak pYípustná. <br/><br/>[11] Dovodnost kasa ní stí~nosti soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo. PYitom zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ je povinen pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. Y. s.). Na základ tohoto posouzení dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[12] Nejvyaaí správní soud pYed samotným vcným pYezkumem posuzoval naplnní kasa ního dovodu podle § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s., a to primárn v návaznosti na st~ovatelovu argumentaci o nepYezkoumatelnosti napadeného rozsudku a jiné vad soudního Yízení. Rozhodnutí soudu je nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo, zejména pokud není zYejmé, z jakého dovodu soud pova~oval námitky za liché, mylné i vyvrácené, pro  nepova~oval za dovodnou právní argumentaci v ~alob, i pro  podYadil daný skutkový stav pod ur itou právní normu (srov. napY. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/200375, ze dne 29. 7. 2004, . j. 4 As 5/200352). Máli být soudní rozhodnutí pYezkoumatelné, musí z nj být zYejmé, jaký skutkový stav vzal soud za prokázaný a jak posoudil skute nosti mající pro vc zásadní význam (napY. rozsudky NSS ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/200473, i ze dne 8. 4. 2004, . j. 4 Azs 27/200474). Jdeli o tzv. jiné vady soudního Yízení, u nich je v~dy klí ové posoudit, zda mly skute n vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Ne ka~dé procesní pochybení toti~ vede k nezákonnému rozhodnutí (usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, . j. 2 As 196/2016123, . 3668/2018 Sb. NSS, i rozsudek NSS ze dne 14. 10. 2005, . j. 6 Ads 57/200459).<br/><br/>[13] Podle § 21e odst. 4 zákona o daních z pYíjmo spole n hospodaYící domácností se pro ú ely daní z pYíjmo rozumí spole enství fyzických osob, které spolu trvale ~ijí a spole n uhrazují náklady na své potYeby. <br/><br/>[14] Podle § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo poplatníkovi, který vy~ivuje dít jen jeden kalendáYní msíc nebo nkolik kalendáYních msíco ve zdaHovacím období, lze poskytnout daHové zvýhodnní ve výai 1/12 za ka~dý kalendáYní msíc, na jeho~ po átku byly splnny podmínky pro jeho uplatnní. DaHové zvýhodnní lze uplatnit ji~ v kalendáYním msíci, ve kterém se dít narodilo, nebo ve kterém za íná soustavná pYíprava dítte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dít osvojeno nebo pYevzato do pé e nahrazující pé i rodi o na základ rozhodnutí pYísluaného orgánu.<br/><br/>[15] Jestli~e st~ovatel tvrdil, ~e krajský soud neposoudil, zda st~ovatel naplnil znaky spole n hospodaYící domácnosti ve smyslu § 21e odst. 4 zákona o daních z pYíjmo, nelze mu dát za pravdu. Krajský soud v bodech 21 a~ 26 napadeného rozsudku st~ovateli v návaznosti na rozhodnutí ~alovaného vysvtlil, ~e znaky spole n hospodaYící domácnosti podle § 21e odst. 4 zákona o daních z pYíjmo mohou být fakticky naplnny i ve vztahu k obma rodi om, kteYí spolu ne~ijí. V takovém pYípad je nutné zkoumat, ve které z takových domácností jsou naplnny více, a to zejména prostYednictvím tzv. kvantitativního ukazatele (k jeho aplikaci viz napY. rozsudky NSS ze dne 27. 7. 2021, . j. 8 Afs 155/201946, i ze dne 30. 11. 2023, . j. 3 Afs 254/202142). }e by st~ovatelova domácnost nesplHovala formální znaky podle § 21e odst. 4 zákona o daních z pYíjmo, soud nijak nesporoval. Za referen ní období lze pYitom podle krajského soudu ve smyslu § 35c odst. 10 tého~ zákona pova~ovat i jednotlivé kalendáYní msíce. Práv mo~nost naplnní kvantitativního ukazatele (a tedy toho, který z rodi o v daném referen ním období pe uje o dti více) napadený rozsudek vzal v úvahu s tím, ~e st~ovatel nadále nabízel pouhou aproximaci asu pé e o dti za celý kalendáYní rok, v nm~ tvoYí rozsah jeho pé e zhruba 40 % celkového asu (z eho~ plyne, ~e matka dtí pe uje kumulativn za celý rok o dti ve vtaím asovém rozsahu), a sou asn odmítal, ~e by ml tvrdit a dokazovat naplnní kvantitativního kritéria ve vztahu ke konkrétn ur eným msícom kalendáYního roku. Za této procesní situace mu tak soud nemohl ve vztahu k jeho nároku na daHové zvýhodnní vyhovt.<br/><br/>[16] Nejvyaaí správní soud k tomuto shrnutí pYipomíná, ~e nepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo nemo~e být zalo~ena tím, ~e odovodnní napadeného rozsudku je pouze stru né i argumenta n chudé, popY. ~e krajský soud nevyvracel ka~dý díl í argument ~aloby (usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, . j. 2 As 196/2016123, . 3668/2018 Sb. NSS, body 29 a 30, i rozsudek NSS ze dne 6. 11. 2023, . j. 10 As 276/2021110, bod 12). Z napadeného rozsudku lze se zohlednním celkového kontextu dovodo uvedených v odovodnní (zejména pokud jde o odkazy na dYívjaí rozsudky NSS týkající se posuzování spole n hospodaYící domácnosti, v etn kasa n závazného rozsudku osmého senátu) seznat, jaký názor zaujal krajský soud vo i skutkovým a právním otázkám podstatným pro rozhodnutí vci. Proto napadený rozsudek z hlediska pYezkoumatelnosti obstojí.<br/><br/>[17] Co se tý e vady soudního Yízení, která mla spo ívat v tom, ~e krajský soud se na jednu stranu ztoto~nil se st~ovatelovou námitkou, ~e daHové zvýhodnní lze poskytovat i pomrn za ur itou ást kalendáYního roku, ale sou asn nezruail rozhodnutí ~alovaného, lze zdoraznit, ~e krajský soud v napadeném rozsudku neml za to, ~e by ~alovaný o vci za nastalé procesní situace rozhodl nesprávn. DaHové zvýhodnní st~ovateli s ohledem na jeho pYesvd ení ohledn neadekvátnosti (praktické nemo~nosti) dokazování kvantitativního ukazatele spole n hospodaYící domácnosti pro konkrétní kalendáYní msíce (a rovn~ v návaznosti na to, ~e práv daHový subjekt je podle § 92 odst. 3 zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád, tím, kdo má nést v daHovém Yízení dokazní bYemeno) nealo uznat ani za pt msíco, ím~ bylo vymYení dan z pYíjmo provedeno v souladu se zákonem. Nebylo tak smysluplné, aby krajský soud ruail rozhodnutí, jeho~ výroková ást obstojí. <br/><br/>[18] Nejvyaaí správní soud rovn~ pYipomíná, ~e st~ovatel ml v Yízení pYed krajským soudem dostate nou mo~nost reagovat na aktuální vývoj vci na ústním jednání konaném dne 26. 3. 2025; pYípadn se mohl k vci vyjádYit i poté, co mu bylo doru eno vyjádYení ~alovaného ze dne 22. 7. 2024 navazující na vydání rozsudku osmého senátu. Na ústním jednání st~ovatel podle záznamu obsa~eného v soudním spise sdlil, ~e rozdlení daHového zvýhodnní pova~uje za mo~né s tím, ~e kvantitativní kritérium bylo Nejvyaaím správním soudem do ur ité míry relativizováno. DaHové zvýhodnní za pt msíco roku mohl uplatnit, neboe toto uplatnní odpovídalo rozsahu jeho pé e, který je dán rozsudkem opatrovnického soudu (kumulativn za celý rok). Jím zvolený zposob uplatnní nároku nadále pova~oval za rozumný a spravedlivý výklad zákona o daních z pYíjmo. Pokud by Nejvyaaí správní soud zastával v rozsudku osmého senátu ten názor, ~e kvantitativní ukazatel má platit opravdu bezvýjime n, nebylo by podle nj hospodárné, aby povodní rozsudek krajského soudu ruail. Mo~nost sledování kvantitativního hlediska v ka~dém kalendáYním msíci st~ovatel pYímo ozna il za  ne~ivoucí výklad § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo, neboe není prakticky mo~né zkoumat kvantitativní hledisko v probhu ka~dého kalendáYního msíce. St~ovatel té~ na jednání výslovn uvedl, ~e nemá ~ádné dokazní návrhy.<br/><br/>[19] Za dané procesní situace se Nejvyaaí správní soud neztoto~nil s názorem st~ovatele, ~e Yízení pYed krajským soudem bylo sti~eno vadou, která by mla vliv na zákonnost napadeného rozsudku. Nejvyaaí správní soud v rozsudku osmého senátu kvantitativní hledisko ur ení spole n hospodaYící domácnosti nijak nerelativizoval (viz bod 21 rozsudku osmého senátu). Naopak v bod 15 odovodnní pYímo uvedl, ~e dYívjaí judikaturou dovozený pYedpoklad, ~e dít mo~e být sou asn lenem pouze jedné spole n hospodaYící domácnosti,  nevylu uje mo~nost pou~ití § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo, a tedy poskytování daHového zvýhodnní za konkrétní kalendáYní msíce . Ani v rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 11. 2023, . j. 3 Afs 254/202142 nebylo kvantitativní hledisko nijak popYeno. V tomto ohledu ml krajský soud rozvinout dosavadní judikaturní výklad týkající se ur ení spole n hospodaYící domácnosti, který nebyl zpochybnn, ve vztahu ke specifickým rodinným pomrom st~ovatele a pYezkoumateln posoudit, zda je nárok st~ovatele na poskytnutí daHového zvýhodnní za konkrétní kalendáYní msíce oprávnný. To krajský soud u inil s tím, ~e konstatoval, ~e st~ovatel netvrdil a neprokázal konkrétní msíce, v nich~ z hlediska kvantitativního kritéria spole n hospodaYící domácnosti pe uje o dti ve vtaím rozsahu ne~ jejich matka. <br/><br/>[20] Nejvyaaí správní soud upozorHuje, ~e Yízení pYed správními soudy ovládá zásada dispozi ní, podle které soud nemo~e z vlastního podntu nahrazovat ~alobcovu iniciativu, nemo~e tedy za nj ani domýalet i doplHovat jeho tvrzení (srov. napY. rozsudky NSS ze dne 11. 9. 2025, . j. 1 Afs 237/202458, bod 37, i ze dne 5. 6. 2025, . j. 1 As 313/2024140, bod 16). V nynjaí situaci, kdy st~ovatel na ústním jednání ve vztahu k daHovému i soudnímu Yízení odmítal mo~nost dokazovat naplnní kvantitativního kritéria spole n hospodaYící domácnosti pro konkrétní msíce kalendáYního roku, nebylo namíst, aby krajský soud vracel vc do fáze daHového Yízení, neboe st~ovatelem nadále zastávaná argumentace o tom, ~e v souhrnu pe uje o dti pYibli~n pt msíco v kalendáYním roce, ím~ má nárok na pomrnou ást daHového zvýhodnní za pt msíco kalendáYního roku, dovodnost ~aloby nezakládala. Dovodnost ~aloby mohla být pYípadn dána v situaci, kdy by st~ovatel v dalaím Yízení navazujícím na závry rozsudku osmého senátu z dovodu existence více variant výkladu zohledHujících § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo namítal, ~e v konkrétn ur ených kalendáYních msících roku 2019 pe oval o své dti ve vtaím rozsahu ne~ jejich matka, a ~e jej správce dan ve výzv k odstranní pochybností vobec neseznámil s tím, ~e neprokázal, ~e by v rámci referen ního období jednotlivých kalendáYních msíco, v jeho domácnosti byly jeho dti déle ne~ u jejich matky, na co~ by mohl reagovat adekvátním doplnním dokazo [ ím~ by správce dan pYípadn nemusel unést dokazní bYemeno ve vztahu k vyjádYeným pochybnostem podle § 92 odst. 5 písm. c) daHového Yádu]. St~ovatel vaak tímto zposobem vobec neargumentoval, a  tak mohl u init, neboe ~alovaný ve vyjádYení ze dne 22. 7. 2024 výslovn uvádl, ~e daHové zvýhodnní se poskytuje za kalendáYní msíc, a tedy v ka~dém jednotlivém kalendáYním msíci musí být tzv. kvantitativní ukazatel naplnn. Sám st~ovatel tak zvolil procesní strategii, ve které toto posouzení ~alovaného jako  ne~ivoucí výklad obecn odmítl, ani~ by pro pYípad, ~e se krajský soud ztoto~ní s posouzením ~alovaného uvedl argumentaci k (ne)unesení dokazního bYemene, která by byla v jeho zájmu. Krajský si proto nemohl argumentaci st~ovatele  domyslet za nj a nahrazovat tak jeho iniciativu. Ani námitka existence jiné vady Yízení proto není dovodná.<br/><br/>[21] St~ovatel dále namítal, ~e tiskopis daHového pYiznání neumo~Huje ozna it konkrétní kalendáYní msíce, v nich~ vzniká nárok na daHové zvýhodnní, a ~e ve své reakci ze dne 14. 5. 2020 k výzv správce dan ozna il aest msíco (leden, bYezen, erven, záYí, listopad a prosinec) roku 2019, na jejich~ po átku se dti nacházely v jeho domácnosti. Jdeli o tiskopis daHového pYiznání, ten v rozhodném období skute n pYedpokládal pouze uvedení po tu msíco, v nich~ dít ~ije s poplatníkem ve spole né domácnosti (pYi em~ st~ovatel v nm u obou svých dtí uvedl íslo  5 ). Sou asn vaak tento tiskopis umo~Hoval doplnit pYílohy, a to i ty, které typov neodpovídají ~ádné z variant uvedených ve formuláYi (tzv. dalaí pYílohy výae neuvedené). V rámci tchto pYíloh mohl st~ovatel svoj nárok dále specifikovat a opYít jej o odpovídající podklady. Proto~e správce dan vyhodnotil dolo~ené podklady jako nedosta ující, vyzval st~ovatele k odstranní pochybností o správnosti, pravdivosti a prokaznosti uplatnní daHového zvýhodnní. Na tuto výzvu reagoval st~ovatel vyjádYením ze dne 14. 5. 2020, v nm~ sice ozna il aest uvedených msíco, avaak v kontextu tvrzení, ~e pro uplatnní daHového zvýhodnní na dti je podstatný za átek msíce (srov. znní § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo). Nealo tedy o ozna ení msíco, o kterých by st~ovatel tvrdil, ~e v nich doalo i ke splnní kvantitativního ukazatele spole n hospodaYící domácnosti, tedy ~e by v daném msíci byly dti v jeho pé i ve vtaím asovém rozsahu ne~ v pé i jejich matky. I pokud by vaak zmínné msíce skute n bylo mo~né pova~ovat za ur ení kalendáYních msíco, v nich~ ml st~ovatel o dti pe ovat ve vtaím rozsahu ne~li jejich matka, dolo~ené pYílohy st~ovatele splnní kvantitativního kritéria pro jednotlivé msíce nedokládaly. To ostatn pYipomnl i krajský soud v bod 26 napadeného rozsudku, v nm~ odovodnil, pro  st~ovatelov ~alob nelze vyhovt. St~ovatel toti~ i v soudním Yízení po zruaujícím rozsudku osmého senátu nadále smYoval svá tvrzení a dokazování k tomu, ~e má nárok na daHové zvýhodnní kvoli tomu, ~e kumulativn za celý kalendáYní rok pYibli~n po dobu pti msíco (tedy cca 40 % veakeré doby kalendáYního roku) pe uje o své dti, a to v souladu s dolo~eným rozsudkem opatrovnického soudu, pYesto~e si musel být vdom, ~e Nejvyaaí správní soud nijak nezpochybnil vyu~itelnost kvantitativního kritéria pro ur ení spole n hospodaYící domácnosti. <br/><br/>[22] St~ovatel rovn~ ml za to, ~e výklad zastávaný krajským soudem ohledn zposobu rozdlení daHového zvýhodnní je nesprávný. Za logický, z hlediska dokazování pYimYený a také praktický pova~oval vlastní výklad § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo (viz výae), který umo~Huje aplikovat právní normu bez nesmysln zvýaených náklado (napY. vedení kalendáYo pobytu pYi zohlednní nepravidelností nastaveného styku apod.) a který je rovn~ ohleduplný k právu na soukromý a rodinný ~ivot. Nejvyaaí správní soud vaak ani této kasa ní námitce nepYisvd il.<br/><br/>[23] Kasa ní soud pYedn shrnuje, ~e podrobný výklad pojmu spole n hospodaYící domácnosti ji~ byl proveden ve vci jiného st~ovatele ve shora uvedeném rozsudku . j. 8 Afs 155/201946 a dále v rozsudku . j. 3 Afs 254/202142. Tmito rozsudky doalo k vymezení tzv. kvantitativního kritéria coby hlediska ur ování této domácnosti pro daHové ú ely pYi mo~né existenci více domácností, u nich~ lze s ohledem na skute nost, ~e dít zde má plnohodnotné zázemí, dovozovat naplnní pojmových znako spole n hospodaYící domácnosti podle § 21e odst. 4 zákona o daních z pYíjmo (typicky v pYípad stYídavé pé e dvou oddlen ~ijících rodi o). Ú elem kvantitativního kritéria je pYedevaím zamezit tomu, aby byl nárok na daHové zvýhodnní za toté~ dít poskytován v pYípadech oddlen ~ijících rodi o dvakrát za stejné období. K danému pojmu se posléze vyjadYoval i Ústavní soud v usnesení ze dne 12. 5. 2022, sp. zn. II. ÚS 2686/21, v nm~ neshledal neústavnost výkladu daného pojmu, jak jej pYedtím detailn provedl Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 8 Afs 155/201946.<br/><br/>[24] S výkladem pojmu spole n hospodaYící domácnosti, který podal krajský soud v návaznosti na specifickou situaci st~ovatele, Nejvyaaí správní soud souhlasí. Neexistujeli mezi oddlen ~ijícími rodi i odpovídající dohoda, kdo bude uplatHovat daHové zvýhodnní (nebo pYípadn nahrazení souhlasu druhého rodi e rozsudkem civilního soudu), je na tom, kdo uplatHuje nárok, aby dále prokazoval splnní podmínek pro získání daHového zvýhodnní (viz té~ bod 24 rozsudku . j. 3 Afs 254/202142). Splnní podmínek lze pYitom vázat na konkrétní kalendáYní msíce, neboe podle § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo se daHové zvýhodnní poskytuje ve výai 1/12 za ka~dý kalendáYní msíc. Ze znní tohoto ustanovení zYeteln vyplývá, ~e se daHové zvýhodnní pYiznává za jednotlivé kalendáYní msíce, avaak nikoli za pé i o vy~ivované dít v trvání ur itého po tu msíco roku. Nejvyaaí správní soud souhlasí, ~e jednoduaaím postupem by nepochybn bylo uplatHovat daHové zvýhodnní jen kumulativn za období celého kalendáYního roku, nicmén je na první pohled zYejmé, ~e tento postup v pYípad st~ovatele nemohl vést k úspanému uplatnní nároku, neboe v probhu celého kalendáYního roku pe uje o dti jen v rozsahu pYibli~n 40 % asu (co~ je menaí asový rozsah ne~li matka dtí), a kvantitativní kritérium v ro ním referen ním období proto nesplHuje. Nealo ovaem dopYedu vylou it, ~e v ur itých konkrétních msících roku mohl být s ohledem na rozné nepravidelnosti styku nastaveného opatrovnickým soudem tím, v jeho~ domácnosti dti pobývaly více asu, a práv v tchto konkrétních msících pYípadn mohlo být nasnad, aby stát poskytl daHové zvýhodnní práv jemu (namísto matce dtí).<br/><br/>[25] St~ovatel vaak konstantn odmítal, ~e by ml prokazovat naplnní kvantitativního kritéria ve vztahu ke konkrétním msícom roku, v nich~ o dti pe uje ve vtaím rozsahu. Krajský soud tak posoudil nastolenou právní otázku správn. Pokud jde o st~ovatelem zastávanou  aproximativní metodu , ta by mohla být pro rozdlení daHového zvýhodnní pou~ita pouze v pYípad, ~e by v judikatuYe doalo k opuatní kvantitativního kritéria (tj. opuatní ur ování toho, u kterého z oddlen ~ijících rodi o jsou dti v referen ním období vtainu asu)  pak by dávalo smysl pYiznat st~ovateli pomrnou ást daHového zvýhodnní i za stavu, kdy st~ovatel o dti pe uje jen po menaí ást kalendáYního roku (v rozsahu cca 40 % celkového asu). Judikaturní závry uvedené ve shora uvedených rozsudcích NSS vaak nebyly pYekonány a sedmý senát se s nimi ztoto~Huje (neshledal tedy dovod se od nich odchýlit). Je tak nezbytné kvantitativní kritérium nadále pova~ovat za primární nástroj, jak pro daHové ú ely ur it práv jednu z vícero potenciálních spole n hospodaYících domácností, které bude stát poskytovat úlevu formou daHového zvýhodnní. <br/><br/>[26] Jestli~e st~ovatel poznamenává, ~e dokazování naplnní kvantitativního kritéria pro referen ní období konkrétního msíce by bylo prakticky nemo~né a zasahující do práva na soukromý a rodinný ~ivot, Nejvyaaí správní soud tento názor nesdílí. Vtaí rozsah pé e za konkrétní msíc kalendáYního roku alo prokázat napY. prostYednictvím rozsudku opatrovnického soudu, v nm~ je stanoveno rozdlení pé e mezi rodi e, a k tomu dolo~ených údajo o tom, po které dny dti se st~ovatelem trávily as nad rámec pravidelného styku (napY. v dob prázdnin, pYi nemoci atp.). Takové dokazování neklade na daHové subjekty ~ádné extrémní nároky, které by v praxi nebylo mo~né splnit. Nejvyaaí správní soud rovn~ nemá za to, ~e po~adavek na dostate n konkrétní tvrzení a pYedkládání dokazo v daHovém Yízení by mohl zasáhnout do práva st~ovatele i jeho dtí na soukromý a rodinný ~ivot. Pokud tento zásah st~ovatel tvrdil, ml své tvrzení opYít o zcela konkrétní vcnou argumentaci o tom, v em takový zásah spo ívá, co~ vaak neu inil. <br/><br/>[27] Nejvyaaí správní soud dodává, ~e závr o pYípadné mo~nosti rozdlit daHové zvýhodnní nebyl rozsudkem . j. 10 Afs 276/202350, na který ~alovaný poukazoval ve svém vyjádYení, zpochybnn. Nejvyaaí správní soud zde reagoval na skutkový stav, kdy oba rodi e v plném rozsahu (tj. oba za celý kalendáYní rok) uplatnili daHové zvýhodnní na toté~ dít. Pomrného nároku, tedy poskytnutí zvýhodnní jen za ur ité msíce, se ~alobce v dané vci vobec nedovolával (viz bod 19 citovaného rozsudku). DaHové orgány následn vyaly ze skute nosti, ~e neexistovala dohoda mezi rodi i o uplatnní daHového zvýhodnní, a té~ z rozsudku opatrovnického soudu, z nho~ vyplynulo, ~e dít trvale ~ije ve spole n hospodaYící domácnosti s matkou (bod 22). Kasa ní soud v návaznosti na tuto situaci zdoraznil, ~e daHové zvýhodnní lze poskytnout pouze jednou, a nárok na daHové zvýhodnní v rámci referen ního období kalendáYního roku nelze rozdrobovat (pYísluaí bu jednomu, anebo druhému rodi i podle toho, kdo o dít pe uje více). Je evidentní, ~e Nejvyaaí správní soud se nevyjadYoval k otázce uplatnní nároku za jednotlivé kalendáYní msíce, který vznesl st~ovatel s odkazem na § 35c odst. 10 zákona o daních z pYíjmo, ale k uplatnní nároku za celý kalendáYní rok v situaci, kdy dít tvoYilo na základ kvantitativního kritéria spole n hospodaYící domácnost s matkou. Z uvedeného rozsudku dále jednozna n vyplývá, ~e pokud je za referen ní období zvolen kalendáYní rok, posuzuje se naplnní kvantitativního kritéria spole n hospodaYící domácnosti práv za tento rok, a s nárokem nelze uspt, pokud ~alobce pYichází s tvrzením, ~e o dít pe uje pouze po menaí ást referen ního období. Uvedený rozsudek Nejvyaaího správního soudu tak pYedstavuje dalaí zdroj argumentace podporující závr, ~e nároku st~ovatele v práv projednávané vci nealo v návaznosti na jeho tvrzení a dokazní návrhy vyhovt.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[28] Nejvyaaí správní soud na základ shora uvedených závro neshledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s. Y. s.).<br/><br/>[29] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 a odst. 7 s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatel nebyl v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaný, tudí~ nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému v Yízení o kasa ní stí~nosti ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti nevznikly.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 6. bYezna 2026<br/><br/><br/>David Hipar<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>