<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 Af 16/2025- 58 - text</title> </head> <body> ÿþ 8 31 Af 16/2025<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuakové, v právní vci <br/>~alobkyn: PAPENO 2 s.r.o., I : 28355377<br/>sídlem Bohuslava Martino 802/9, 602 00 Brno<br/> zastoupena advokátkou Mgr. Hedvikou Hartmanovou<br/> sídlem Kaprova 15/11, 110 00 Praha<br/>proti<br/>~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství<br/>sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno <br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 18. 3. 2025, . j. 6971/25/5200-11432-709204,<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení <br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. Soud se v této vci zabýval otázkou, zda bylo trestní Yízení vedené s jednateli ~alobkyn dovodem pro stavení bhu lhoty pro stanovení dan podle § 148 odst. 4 písm. b) zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád.<br/>2. }alobkyni byla rozhodnutím Energetického regula ního úYadu ( ERÚ ) ze dne 30. 12. 2010, . j. 14226-10/2010-ERU, udlena licence . 111018198 k výrob elektYiny na dobu 25 let, ím~ jí vznikl nárok na garantovanou výkupní cenu elektYiny z fotovoltaických zdrojo uvedených do provozu v roce 2010. Na základ smlouvy elektYinu vykupovala a uvedenou cenu ~alobkyni hradila spole nost E.ON Energie, a. s.<br/>3. Od roku 2015 bylo s bývalými jednateli ~alobkyn vedeno trestní Yízení pro podezYení z trestného inu podvodu v souvislosti se získáním uvedené licence. Usnesením Policie R ze dne 27. 4. 2015, . j. OKFK-1193-348/T -2012-252300, byly jako výnos z trestné innosti zajiatny prostYedky na bankovních ú tech ~alobkyn vedených u Raiffeisenbank a. s. Usnesením Police R ze dne 28. 4. 2015, . j. OKFK-1193-356/T -2012-252300, byla jako výnos z trestné innosti zajiatna jiná majetková hodnota, a sice pomrná ást finan ních prostYedko z budoucích pohledávek ~alobkyn u spole nosti E.ON Energie, a. s., v rozsahu ástky, v ní~ výkupní cena garantovaná pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu do 31. 10. 2010 pYevyaovala výkupní cenu garantovanou pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu od 1. 1. 2011. Finan ní prostYedky na základ druhého usnesení Police R byly ze strany spole nosti E.ON Energie, a. s., odvádny na ú et eské národní banky ( NB ) a byla zakázána jakákoliv dispozice s nimi.<br/>4. Krajský soud v Brn rozsudkem ze dne 4. 5. 2018, . j. 1 T 2/2016-2678, uznal bývalé jednatele ~alobkyn vinnými ze zvláae záva~ného zlo inu podvodu, kterého se dopustili tím, ~e pYi Yízení o udlení licence k výrob elektYiny podali ~ádost podlo~enou dokumenty, o nich~ vdli, ~e jejich obsah neodpovídá reálnému stavu vci. Za toto jednání jim ulo~il tresty odntí svobody, propadnutí ásti majetku a zákazu innosti a dále podle § 101 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku rozhodl o zabrání vci ~alobkyn  pen~ních prostYedko zajiatných Policií R. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 9. 10. 2019, . j. 3 To 110/2018-2795, zruail výroky o trestech a výrok o zabrání vci; o trestu pro ob~alované pak sám nov rozhodl a ve vztahu k zabrání vci vc vrátil k dalaímu Yízení Krajskému soudu v Brn z dovodu procesních vad. Výroky o vin a trestu tak nabyly právní moci 9. 10. 2019. Krajský soud v Brn poté o zabrání vci rozhodoval opakovan  definitivn pak rozsudkem ze dne 17. 3. 2023, . j. 1 T 2/2016-3567, jím~ ulo~il zabrání vci ~alobkyn  pen~ních prostYedko odvedených na ú et NB ve výai 327 023 193,42 K .<br/>5. V návaznosti na pravomocný trestní rozsudek obnovil ERÚ Yízení o licenci a rozhodnutím ze dne 25. 3. 2022, . j. 14226-56/2010-ERU, licenci ~alobkyn . 111018198 znovu udlil s ú inností od právní moci rozhodnutí. Rozklad ~alobkyn zamítla Rada ERÚ rozhodnutím ze dne 24. 1. 2023, . j. 14226-69/2010-ERU, pYi em~ upYesnila, ~e ú inky rozhodnutí v obnoveném Yízení nastávají ode dne právní moci povodního rozhodnutí o licenci ze dne 30. 12. 2010, . j. 14226-10/2010-ERU.<br/>6. }alobkyni byla Finan ním úYadem pro Jihomoravský kraj ( správce dan ) na základ jí podaných Yádných daHových pYiznání stanovena daH z pYíjmu právnických osob za zdaHovací období 2015, 2016 a 2017. }alobkyn pYitom pYedmtem dan inila i výnosy zajiatné na základ usnesení Police R. Následn podala ~alobkyn dne 1. 9. 2023 za pYedmtná zdaHovací období dodate ná daHová pYiznání, v nich~ vykázala výrazn ni~aí základy dan, a tudí~ i ni~aí celkovou daHovou povinnost. Dovodem pro podání dodate ných daHových pYiznání byla korekce výnoso na základ usnesení Policie R a výsledko trestního stíhání. Lhota pro stanovení dan dle ~alobkyn v tchto pYípadech neuplynula, neboe její bh byl staven podle § 148 odst. 4 písm. b) daHového Yádu.<br/>7. Správce dan vaak dospl k závru, ~e lhota pro stanovení dan za pYedmtná zdaHovací období ji~ uplynula. }alobkyn ú tovala cenu elektYiny do výnoso v souladu s tehdy poskytnutou licencí a smlouvou uzavYenou s E.ON Energie, a. s. DaHové povinnosti za uvedená zdaHovací období tak byly stanoveny v souladu se skutkovým stavem. Trestní Yízení tedy neYeailo otázku, která je nezbytná pro rozhodnutí ve vci. Správce dan proto jednotlivá Yízení zastavil rozhodnutími ze dne 6. 10. 2023, . j. 4224976/23/3001-51523-713198 (zdaHovací období 2015), . j. 4224989/23/3001-51523-713198 (zdaHovací období 2016) a . j. 4225001/23/3001-51523-713198 (zdaHovací období 2017). <br/>8. }alobkyn se proti rozhodnutím správce dan bránila odvoláním, které ~alovaný rozhodnutím ze dne 18. 3. 2025, . j. 6971/25/5200-11432-709204 ( napadené rozhodnutí ), zamítl a rozhodnutí správce dan potvrdil.<br/>II. Shrnutí argumento obsa~ených v ~alob<br/>9. }alobkyn namítla, ~e ~alovaný vykládá § 148 odst. 4 písm. b) daHového Yádu pYília úzce  pro stavení bhu lhoty posta uje nezbytnost otázky Yeaené v Yízení pYed soudem pro správné stanovení dan. V pYípad ~alobkyn bylo trestní stíhání ukon eno pravomocnými rozsudky, kterými bylo rozhodnuto, ~e ~alobkyni výnosy definitivn nenále~í. }alobkyni byla zabavena ást výkupní ceny, o kterou nikdy svoj majetek nezvtaila. Jeliko~ nebylo mo~né pYedjímat výsledky trestního Yízení trvajícího od roku 2015 do roku 2023, bylo pro posouzení této otázky nezbytné po kat na jeho výsledek. Otázka projednávaná v trestním Yízení tedy mla jednozna ný vztah k daHové povinnosti ~alobkyn. Byla otázkou nezbytnou, jeliko~ bez projednání pYedmtných skute ností v trestním Yízení nemohl správce dan dostát své povinnosti dle § 1 odst. 2 daHového Yádu. Na podporu své argumentace ~alobkyn poukázala té~ na rozsudek Krajského soudu v Ostrav ze dne 15. 5. 2018, . j. 22 Af 13/2017-23, a Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 8. 2018, . j. 7 Afs 111/2018-29.<br/>10. }alovaný se dle mínní ~alobkyn svým rozhodnutím odchyluje od stávající judikatury, podle ní~ je pYíjmem podléhajícím dani z pYíjmo zvýaení majetku daHového poplatníka. Musí se pYitom jednat o pYíjem skute ný, a nikoliv pouze zdánlivý (rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 20. 1. 2023, . j. 8 Afs 349/2021-60, 19. 1. 2023, . j. 7 Afs 359/2021-54 a . j. 7 Afs 360/2021-51). V pYípad ~alobkyn se nejednalo o pYíjem skute ný, ale o sní~ení výsledku hospodaYení v souvislosti s výsledkem trestního Yízení. }alobkyn o zabavenou ástku nikdy nezvtaila svoj majetek.<br/>11. Správce dan a ~alovaný mli navíc v rámci jednotnosti správní praxe zohlednit pYedchozí rozhodnutí ~alovaného, podle nj~ je nárok ~alobkyn na sní~ení daHové povinnosti oprávnný. V roce 2022 toti~ podala ~alobkyn ze stejných dovodo dodate ná daHová pYiznání za zdaHovací období roku 2018, 2019 a 2020, na základ kterých jí byly dan vráceny rozhodnutím ~alovaného ze dne 31. 7. 2023, . j. 25793/23/5200-11432.<br/>12. }alovaný kone n podle ~alobkyn rovn~ dostate n neodovodnil, pro  na vc nedopadá § 148 odst. 4 písm. c) daHového Yádu. K tomu dále odkázala na dovodovou zprávu k zákonu . 267/2014 Sb., kterým se mní zákon . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, ve znní pozdjaích pYedpiso, a dalaí související zákony, s tím, ~e dovody pro stavení lhoty pro stanovení dan musí zásadn platit jak pro správce dan, tak pro daHový subjekt.<br/>13. Z výae uvedených dovodo ~alobkyn navrhla, aby soud rozhodnutí ~alovaného zruail, a vc mu vrátil k dalaímu Yízení.<br/>III. VyjádYení ~alovaného<br/>14. }alovaný ve svém vyjádYení odkázal na napadené rozhodnutí a zopakoval v nm uvedenou argumentaci. V nynjaí vci nebyl výsledek trestního Yízení otázkou nezbytnou, bez ní~ nebylo mo~né správn stanovit daH. Trestní soud nerozhodoval o tom, zda sporné pYíjmy mají i nemají být zahrnuty do pYísluaných daHových pYiznání, nezabýval se tedy výaí zdanitelných pYíjmo ~alobkyn. Výsledek Yízení proto nebyl nutným pYedpokladem pro rozhodnutí ve vci samé. Pro pYípad, kdy by ml mít výsledek Yízení dopad do výae stanovené dan, existuje institut obnovy Yízení. Na míst není ani aplikace § 148 odst. 4 písm. c) daHového Yádu, jeliko~ se nejednalo o trestní stíhání pro daHový trestný in. Orgány inné v trestním Yízení nerozhodují o tom, co má být pYedmtem dan. Kompetence daHových a trestních orgáno jsou odliané. <br/>15. U dodate ných daHových pYiznání za období 2018, 2019 a 2020 se také správce dan nejdYíve zabýval otázkou, zda byla podána ve lhot pro stanovení dan. K posouzení vci z hmotnprávního hlediska mohl pYistoupit a~ poté, co dospl k závru, ~e lhota pro stanovení dan doposud neuplynula. Napadeným rozhodnutím se proto ~alovaný od pYedchozího rozhodnutí nijak neodchýlil. V pYedmtném pYípad toti~ nejde o posouzení hmotnprávního nároku, ale o posouzení procesní otázky, zda byla ~alobkyn oprávnna podat dodate né daHové pYiznání na daH ni~aí.<br/>16. S ohledem na výae uvedené ~alovaný navrhl, aby byla ~aloba zamítnuta jako nedovodná.<br/>IV. Posouzení vci<br/>17. Dokazy pYipojené ~alobkyní k ~alob soud neprovádl, neboe byly obsahem správního spisu, jím~ se v soudním Yízení správním dokazování zásadn neprovádí. Soud k tomu neshledal dovod ani v této vci.<br/>18. }aloba není dovodná.<br/>19. Podle § 106 odst. 1 písm. e) daHového Yádu správce dan Yízení rozhodnutím zastaví, jestli~e nelze v Yízení pokra ovat z dovodo, které stanoví zákon.<br/>20. Podle § 141 odst. 1 daHového Yádu zjistí-li daHový subjekt, ~e daH má být vyaaí ne~ poslední známá daH, je povinen podat do konce msíce následujícího po msíci, ve kterém to zjistil, dodate né daHové pYiznání nebo dodate né vyú tování a ve stejné lhot rozdílnou ástku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud b~í lhota pro stanovení dan. Poslední známá daH je výsledná daH, jak byla správcem dan dosud pravomocn stanovena v dosavadním probhu daHového Yízení o této dani. Podle odst. 2 tého~ ustanovení je daHový subjekt oprávnn ve lhot podle odstavce 1 podat dodate né daHové pYiznání nebo dodate né vyú tování na daH ni~aí, ne~ je poslední známá daH, jestli~e daH byla pravomocn stanovena v nesprávné výai; v tomto dodate ném daHovém pYiznání nebo dodate ném vyú tování nelze namítat vady postupu správce dan.<br/>21. Podle § 148 odst. 1 daHového Yádu nelze daH stanovit po uplynutí lhoty pro stanovení dan, která iní 3 roky. Lhota pro stanovení dan po ne b~et dnem, v nm~ uplynula lhota pro podání Yádného daHového tvrzení, nebo v nm~ se stala daH splatnou, ani~ by zde byla sou asn povinnost podat Yádné daHové tvrzení.<br/>22. Podle § 148 odst. 4 daHového Yádu lhota pro stanovení dan neb~í mj. po dobu b) Yízení o otázce, o ní~ je pYísluaný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení dan, c) trestního stíhání pro daHový trestný in související s touto daní.<br/>23. Lhota pro stanovení dan je lhotou prekluzivní. Tato skute nost odpovídá principu právní jistoty, jeliko~ plynutím asu ustupuje zájem na správném stanovení dan pYed zájmem na nastolení definitivního uspoYádání vzájemných práv a povinností. Po uplynutí lhoty je tedy daHový subjekt chránn pYed dosledky své dokazní povinnosti, i pYed pYípadným zhoraováním daHové pozice zvýaením daHové povinnosti. ZároveH se vaak ji~ nemo~e po správci dan domáhat sní~ení své daHové povinnosti.<br/>24. Podle § 148 odst. 1 daHového Yádu ur uje po átek bhu lhoty pro stanovení dan lhota pro podání Yádného daHového tvrzení k dani z pYíjmo právnických osob, která iní podle § 136 odst. 2 písm. b) daHového Yádu 6 msíco, pokud po uplynutí základní tYímsí ní lhoty podal daHové pYiznání daHový poradce. Jeliko~ za ~alobkyni dodate ná daHová pYiznání poradce podával, lhota pro podání Yádného daHového tvrzení uplynula (v souladu s § 33 odst. 1 daHového Yádu) 1. 7. 2016 pro zdaHovací období 2015, 3. 7. 2017 pro zdaHovací období 2016 a 2. 7. 2018 pro zdaHovací období 2017. Tmito dny zároveH zapo al bh lhoty pro stanovení dan. Podle správních orgáno nenastala ~ádná ze zákonem stanovených skute ností, která by bh lhoty pYeruaila i stavla, a proto tYíletá lhota marn uplynula dne 30. 6. 2019 pro zdaHovací období 2015, 2. 7. 2020 pro zdaHovací období 2016 a 1. 7. 2021 pro zdaHovací období 2017. Dodate ná daHová pYiznání za pYedmtná zdaHovací období ~alobkyn podala a~ dne 1. 9. 2023, byla tedy podle správních orgáno podána po lhot. Takový závr pova~ovala ~alobkyn za nesprávný a namítala, ~e doalo ke stavení bhu lhoty pro stanovení dan z dovodu paraleln vedeného trestního Yízení. Jádrem sporu v této vci tak byla otázka, zda ~alobkyn podala dodate ná daHová pYiznání ve lhot pro stanovení dan, nebo zda ji~ lhota uplynula.<br/>25. Soud souhlasí s ~alovaným, ~e stavení lhoty podle § 148 odst. 4 písm. c) daHového Yádu nelze v nynjaí vci aplikovat. Toto ustanovení se vztahuje pouze na trestní stíhání pro daHový trestný in, který musí navíc souviset s pYísluanou daní, o její~ stanovení jde. DaHovým trestným inem je nutno rozumt trestné iny obsa~ené v ásti druhé hlav aesté dílu druhém trestního zákoníku (trestné iny daHové, poplatkové a devizové; vyjma trestného inu dle § 247 trestního zákoníku, který je trestným inem ryze devizovým). Jedná se zejména o zkrácení dan, poplatku a podobné povinné platby, o neodvedení dan, pojistného na sociální zabezpe ení a podobné povinné platby a dalaí (dovodová zpráva k zákonu 267/2014 Sb., kterým se mní zákon . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, ve znní pozdjaích pYedpiso, a dalaí související zákony, který toto stavení lhoty zavedl; tisk 252/0, Poslanecká snmovna Parlamentu, 7. volební období, www.psp.cz). <br/>26. Bývalí jednatelé ~alobkyn byli odsouzeni za zvláae záva~ný zlo in podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) zákona . 40/2009 Sb., trestní zákoník, z ásti dokonaného, z ásti ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Byli tedy odsouzeni za trestný in obsa~ený v ásti druhé hlav páté trestního zákoníku, tj. trestné iny proti majetku (§ 205-232). O daHový trestný in, na které ustanovení dopadá, se tedy nejednalo.<br/>27. Soud pYipouatí ~e odovodnní rozhodnutí ~alovaného k této otázce není pYília srozumitelné. }alovaný na jednu stranu správn v obecné rovin uvádí, ~e citované ustanovení dopadá pouze na daHové trestné iny. Sou asn vaak ve vztahu k projednávanému pYípadu doplHuje, ~e rozsudkem Krajského soudu v Brn ze dne 17. 3. 2023, . j. 1 T 2/2016-3567, bylo rozhodnuto pouze o zabrání vci podle § 101 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku, tak~e se o daHový trestný in nejedná. K tomu zdejaí soud podotýká, ~e z ulo~eného trestu nebo ochranného opatYení nelze usuzovat na trestný in, o nm~ bylo vedeno trestní stíhání. Citovaný rozsudek krajského soudu navíc neobsahuje odovodnní, a proto z nj nelze nic o spáchaném trestném inu dovozovat. Soud nicmén nepYistoupil k tomu, aby rozhodnutí ~alovaného zruail pro nepYezkoumatelnost. }alobkyn se toti~ v probhu daHového Yízení aplikace § 148 odst. 4 písm. c) daHového Yádu nedomáhala a v tomto smru ani neuplatnila ~ádnou odvolací námitku. Úvaha ~alovaného tak byla vedena nad rámec nutných rozhodovacích dovodo. S ohledem na výae uvedené závry soudu o neaplikovatelnosti citovaného ustanovení na projednávanou vc by nadto zruaení rozhodnutí ~alovaného vedlo pouze k prodlou~ení Yízení bez jakéhokoliv smysluplného efektu pro ~alobkyni.<br/>28. Zbývá tedy posoudit, zda lhota pro stanovení dan byla v nyní projednávané vci stavena podle § 148 odst. 4 písm. b) daHového Yádu. Výkladem tohoto ustanovení se v obecné rovin zabýval Nejvyaaí správní soud poprvé v rozsudku ze dne 25. 10 2017, . j. 2 Afs 76/2017 45. Dospl k závru, ~e aplikace tohoto ustanovení má své limity, proto~e soudy Yeaí mnohé otázky, které mohou mít v kone ném dosledku vliv na správné stanovení dan. Ne ka~dé takové rozhodnutí vaak mo~e vyvolat stavení bhu lhoty pro stanovení dan. Dot ené ustanovení se proto aplikuje jen v Yízeních, která mají pro stanovení dan zásadní význam. Doraz je nutné klást práv na deklarovanou  nezbytnost . Nebude li ona nezbytnost dána, nelze hovoYit o stavení bhu lhoty pro stanovení dan.<br/>29. Ve vztahu k trestnímu Yízení pak Nejvyaaí správní soud toto ustanovení vylo~il v rozsudku ze dne 3. 11. 2022, . j. 10 Afs 159/2020-39. Z nj vyplývají dva aplika ní principy. Za prvé, v obecné rovin není výsledek trestního Yízení tak zásadní otázkou, ~e bez nj nelze daH správn stanovit. Zda byl pYi plnní daHových povinností spáchán trestný in, není samo o sob pro správné stanovení dan podstatné, nato~ nezbytné.  [T]trestní a daHové Yízení jsou Yízeními zcela odlianými, ae u~ co do pYedmtu nebo okruhu ú astníko. Trestní Yízení a Yízení daHové, respektive jejich výsledky, nejsou vnitYn provázány a není mezi nimi vztah závislosti de iure ani de facto. A koliv jsou v praxi asto vedeny oba druhy Yízení pro tý~ skutek, výsledky bývají mnohdy zcela rozdílné. Pro výsledek daHového Yízení není toti~ rozhodující skute nost, ~e ~alobce spáchal i nespáchal njaký trestný in. Za druhé, podmínka  nezbytnosti ve vztahu k probíhajícímu trestnímu Yízení se nemo~e odvíjet od skute nosti, zda z trestního Yízení vyplynuly takové okolnosti, které jsou podstatné pro správné stanovení dan.  Otázku, zda se v dané vci z dovodu probíhajícího trestního Yízení stavila lhota pro stanovení dan, nelze hodnotit a~ ex post na konci trestního Yízení. Smyslem prekluzivní lhoty pro stanovení dan je zajistit právní jistotu (viz napY. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ze dne 15. 9. 2015, bod 36). Takový výklad by otázku uplynutí prekluzivní lhoty inil po dlouhou dobu nejistou. Trestní Yízení mo~e trvat i mnoho let. DaHové subjekty i finan ní orgány by byly zcela v nejistot, zda lhota pro stanovení dan ji~ uplynula, i nikoliv. To by zále~elo a~ na posouzení finan ních orgáno po skon ení trestního Yízení, zda v trestním Yízení bylo zjiatno nco zásadního pro správné ur ení dan. Takový výklad by byl zcela proti smyslu prekluzivní lhoty, která má práv do vci vnést jistotu. V tomto kontextu Nejvyaaí správní soud zdoraznil, ~e institutem prekluze je zdoraznna ochrana právní jistoty a zachování statu quo i oproti zásad správného stanovení dan. Pokud ubhla lhota pro stanovení dan, nelze v daHovém Yízení ji~ výai dan zmnit, a to ani s odkazem na základní zásadu správy daní vyjádYenou v § 1 odst. 2 daHového Yádu, tedy správné zjiatní a stanovení dan (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 1. 2009, . j. 7 Afs 4/2008 64).<br/>30. PYi aplikaci výae uvedených východisek na projednávanou vc soud dospl k následujícím závrom. }alobkyn ve zdaHovacích obdobích 2015, 2016 a 2017 uvedla výai svých pYíjmo a výdajo v Yádných daHových pYiznáních, které jsou v souladu s § 1 odst. 3 daHového Yádu základem pro správné zjiatní a stanovení dan. Správce dan tyto údaje nezpochybnil. Pro správné stanovení dan v tchto zdaHovacích obdobích pak bylo zcela nerozhodné, zda byli bývalí jednatelé ~alobkyn trestn stíháni pro trestný in podvodu v souvislosti se získáním licence na výrobu elektYiny. Otázka viny a trestu za toto jednání nemá ~ádný vliv na zdanitelnost pYíjmo, kterých ~alobkyn v uvedených zdaHovacích obdobích dosáhla. <br/>31. }alobkyn nadto svoji argumentaci staví na dopadech rozsudku krajského soudu, jím~ doalo k zabrání vci  pen~ních prostYedko zajiatných usnesením Policie R. Otázku stavení bhu lhoty pro stanovení dan dle § 148 odst. 4 písm. b) daHového Yádu vaak nelze hodnotit zptn a~ podle skute ností nastalých na konci Yízení pYed soudem. Druh a výai trestu nebo druh a rozsah ochranného opatYení, které soud na konci trestního Yízení soudního ulo~í, není mo~né ur it ji~ ve fázi po podání ob~aloby i návrhu na potrestání, tj. po zahájení soudního Yízení. Rozhodnutí o trestu a ochranném opatYení bývá výsledkem Yady skute ností a podmínek, které se v probhu Yízení pYed soudem mohou mnit. V kone ném dosledku ani k ulo~ení ~ádné majetkové sankce (napY. propadnutí majetku, zabrání vci) dojít nemusí. Je proto vylou eno, aby byl bh lhoty pro stanovení dan od po átku Yízení pYed trestním soudem staven jen proto, ~e zde existuje mo~nost ulo~ení majetkové sankce, která mo~e mít dopad do daHové povinnosti daHového subjektu. Jinými slovy pro správné stanovení dan ve smyslu § 148 odst. 4 písm. b) daHového Yádu není nezbytná odpov na otázku, zda soud v trestním Yízení ulo~í ochranné opatYení nebo trest, o jakou sankci pojde a v jaké výmYe. Ulo~ení ochranného opatYení ~alobkyni soudem v roce 2023 proto není otázkou, která by byla nezbytná pro správné stanovení její daHové povinnosti v letech 2015  2017.<br/>32. }alobkyn té~ argumentuje, ~e její pYíjem nebyl skute ný, nýbr~ zdánlivý, neboe o nj svoj majetek nikdy nezvtaila. Tato argumentace vaak k úspchu ~aloby vést nemo~e. Prakticky se toti~ týká posouzení vci samé, tj. dovodnosti podání dodate ných daHových pYiznání. K nmu ale nelze pYistoupit, pokud ji~ uplynula lhota pro stanovení dan, jako v nyní projednávané vci. V tom je tYeba spatYovat rozdíl oproti situaci posuzované ~alovaným v rozhodnutí ze dne 31. 7. 2023, . j. 25793/23/5200-11432. V nm ~alovaný akceptoval sní~ení výsledko hospodaYení ~alobkyn dodate nými daHovými pYiznáními za období 2018, 2019 a 2020. U init tak ovaem mohl jen proto, ~e v tchto pYípadech stále b~ela lhota pro stanovení dan. Není proto na míst dovolávat se jednotného postupu ~alovaného a stejného rozhodnutí i v nyní projednávané vci: uplynutí lhoty pro stanovení dan za zdaHovací období let 2015, 2016 a 2017 je toti~ procesní pYeká~kou, která takovému posouzení brání. Správní orgány proto postupovaly správn, pokud v tchto pYípadech Yízení zastavily, jeliko~ marn uplynula lhota pro stanovení dan.<br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>33. Soud tedy shledal námitky ~alobkyn neopodstatnnými. Jeliko~ v Yízení nevyaly najevo ani ~ádné vady, k nim~ musí soud pYihlí~et z úYední povinnosti, zamítl ~alobu jako nedovodnou podle § 78 odst. 7 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní ( s. Y. s. ).<br/>34. O náhrad náklado Yízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobkyn ve vci úspch nemla, a proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jako~to úspanému ú astníku Yízení právo na náhradu náklado Yízení pYísluaelo, náklady Yízení nad rámec jeho b~né administrativní innosti nevznikly. <br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 4. února 2026<br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>