<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 21 As 226/2025- 78 - text</title> </head> <body> ÿþ 21 As 226/2025 - 86<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Tomáae Rychlého a soudco Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní vci navrhovatele: Ing. J. K., zastoupený Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem tYída Kpt. Jaroae 1922/3, Brno, proti odporci: statutární msto Brno, se sídlem Dominikánské námstí 1, Brno, zastoupený Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou se sídlem Údolní 567/33, Brno, za ú asti osob zú astnných na Yízení: I) Ob ané za ochranu kvality bydlení v BrnBosonohách z.s., se sídlem Pra~ská 469/29, Brno, II) Ochránci Brnnské pYehrady a okolí, z.s., se sídlem Laatovkova 729/25, Brno, zastoupená Mgr. Lenkou Kotulkovou, advokátkou se sídlem Kope ná 241/20, Brno, III) Hostislav  spole n pro }ebtín, z.s., se sídlem Chrpová 622/77, Brno, IV) A. H., V) Mgr. Ing. L. J., VI) J. K., VII) Ing. S. B., a VIII) D. K., v Yízení o kasa ních stí~nostech navrhovatele a osoby zú astnné na Yízení II) proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 9. 9. 2025, . j. 73 A 4/2025175,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 9. 9. 2025, . j. 73 A 4/2025175, se ruaí.<br/><br/>II. OpatYení obecné povahy  územní plán msta Brna, vydaný usnesením zastupitelstva msta Brna ze dne 10. 12. 2024, . Z9/22, se ruaí v rozsahu vymezení plochy Po4: Sportovní areál Lu~ánky, a to dnem právní moci tohoto rozsudku.<br/>III. Kasa ní stí~nost osoby zú astnné na Yízení II) se zamítá.<br/>IV. Odporce je povinen zaplatit navrhovateli náhradu náklado Yízení o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy a o kasa ní stí~nosti v celkové výai 46 809 K , a to do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Davida Zahumenského, advokáta.<br/>V. Odporci se nepYiznává náhrada náklado Yízení o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy a o kasa ní stí~nosti vo i osob zú astnné na Yízení II).<br/>VI. Osoby zú astnné na Yízení I) a III) a~ VIII) nemají právo na náhradu náklado Yízení o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy ani Yízení o kasa ních stí~nostech.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci a rozsudek Krajského soudu v Brn<br/>[1] Usnesením zastupitelstva msta Brna ze dne 10. 12. 2024 byl ve form opatYení obecné povahy vydán územní plán msta Brna. Navrhovatel se domáhal zruaení územního plánu v rozsahu regulace plochy Po4: Sportovní areál Lu~ánky.<br/>[2] Krajský soud v Brn (dále jen  krajský soud ) návrh na zruaení ásti územního plánu rozsudkem ze dne 9. 9. 2025, . j. 73 A 4/2025175, zamítl jako nedovodný.<br/>[3] Nejprve krajský soud posuzoval, zda ml odporce pYi poYizování územního plánu postupovat podle zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon; dále jen  stavební zákon z roku 2006 ), nebo podle zákona . 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen  stavební zákon z roku 2021 ). Klí ové podle krajského soudu bylo, ~e dle § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021, pokud bylo pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona zahájeno veYejné projednání, dokon í se proces poYizování územního plánu podle dosavadních právních pYedpiso. Podle § 334a odst. 2 vty druhé stavebního zákona z roku 2021 se za den nabytí ú innosti tohoto zákona pova~uje 1. 7. 2024. Rozhodnou otázkou tedy bylo, zda bylo veYejné projednání návrhu územního plánu zahájeno pYed 1. 7. 2024.<br/>[4] Krajský soud konstatoval, ~e zámrem zákonodárce bylo umo~nit vyu~ití výsledko pYedchozí fáze pYípravy návrhu územního plánu ukon ené podle stavebního zákona z roku 2006. ZároveH zákonodárce stanovil, ~e k dokon ení ji~ zahájené fáze veYejného projednání má dojít podle právní úpravy, podle ní~ doalo k jejímu zahájení. PYi výkladu pojmu zahájení veYejného projednání krajský soud vycházel z Metodického sdlení k postupu poYizování územních pláno a jejich zmn po 30. 6. 2024 vytvoYeného Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen  metodika MMR ), dle kterého se zahájením rozumí zveYejnní veYejné vyhláaky, pYi em~ posta uje vyvaení (nikoliv doru ení), jeliko~ projednávaná dokumentace se nemo~e od okam~iku vyvaení mnit. Metodika MMR je dle krajského soudu snahou o sjednocení správní praxe a interpreta ní pomockou pro usnadnní rozhodování poYizovatelo územních pláno. Krajský soud souhlasil s navrhovatelem, ~e k zahájení Yízení o územním plánu ve smyslu § 52 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006, ve spojení s § 172 odst. 1 a 3 správního Yádu dochází doru ením návrhu územního plánu a oznámení o konání veYejného projednání veYejnou vyhláakou. Zákonodárce nicmén pYechodné ustanovení nenavázal na zahájení Yízení o územním plánu, ale na zahájení veYejného projednání návrhu územního plánu. Tímto odliaením dal jasn najevo, ~e rozhodným okam~ikem pro pou~ití stavebního zákona z roku 2006 nemá být doru ení návrhu územního plánu a oznámení o konání veYejného projednání, nýbr~ dYívjaí okam~ik, kterým je zahájena fáze veYejného projednání návrhu územního plánu.<br/>[5] Mezi ú astníky není sporné, ~e veYejnou vyhláaku s návrhem územního plánu a oznámením o konání veYejného projednání odporce zveYejnil na úYední desce dne 26. 6. 2024. V toto~ný den byla veYejná vyhláaka vyvaena také na úYedních deskách vaech mstských ástí odporce. Proto bylo tYeba pYi veYejném projednání postupovat podle stavebního zákona z roku 2006.<br/>[6] Dále se krajský soud zabýval tvrzenou nezákonností regulace lokality Po4 Sportovní areál Lu~ánky. Povodn se jednalo o plochu ZO  ostatní mstská zeleH, z ásti o plochu komunikací a prostranství místního významu, z vtaí ásti o stabilizovanou zvláatní plochu pro rekreaci. Nyní se jedná o plochu pYestavby, funk ní vyu~ití je stanoveno jako plocha smíaená obytná vaeobecná s maximální pYípustnou výakou zástavby 22 m.<br/>[7] Krajský soud upozornil na zásadu zdr~enlivosti správních soudo pYi pYezkumu územn plánovací dokumentace, podle které není úlohou soudo dotváYet územní plány, nýbr~ ochránit jednotlivce pYed excesy v procesu územního plánování a nedodr~ením stanovených zákonných mantinelo. Dle krajského soudu je z odovodnní textové ásti územního plánu zjevné, ~e odporce vycházel z odborných podklado, urbanistických koncepcí a dlouhodobých strategií msta. Strategií msta je naplHování potYeb bydlení, slu~eb a obchodu a intenzifikace mstského centra a lokálního subcentra, s preferováním intenzifikace a transformace pYestavbových území. Lokalita Po4 je rozvojovou lokalitou, z vtaí ásti jde o nevyu~ívané území. V územním plánu byla vymezena jako SU  plocha smíaená obytná vaeobecná. Její hlavní vyu~ití je pro bydlení, ob anské vybavení (objekty pro maloobchod jsou pYípustné do 1 500 m2 prodejní plochy), slu~by, neruaící výrobu a sport. PYípustné je vyu~ití související, podmiHující nebo doplHující hlavní vyu~ití. Podmínn pYípustné jsou pak objekty pro maloobchod o prodejní ploae od 1 500 m2 do 5 000 m2, pokud jsou realizovány v patrových objektech pYi sou asném integrování parkování v objektu, a jiné vyu~ití, pokud je zachována polyfunk nost v ploae a vyu~ití je slu itelné s vyu~itím navazujícího území. NepYípustné je vyu~ití pro areály, pro které se vymezují plochy ob anského vybavení jiného. Rovn~ územní plán stanovil minimální ploané zastoupení zelen v rozsahu 30 % pro disponibilní pozemky stavebního zámru, pYi em~ nejmén 30 % ze stanoveného rozsahu musí být na terénu, a pokud bude výsledný ploaný rozmr zelen na terénu menaí ne~ 16 m2, musí být pro zeleH na terénu vyu~itých minimáln 16 m2 z celkové plochy disponibilních pozemko stavebního zámru. Stanovená výaková hladina (9 a~ 22 m) dle krajského soudu nepYevyauje okolní zástavbu a dodr~uje pravidla pro stanovení výakové hladiny v lokalit.<br/>[8] Krajský soud dále uvedl, ~e územní plán je koncep ním dokumentem územního plánování v odpovídajícím mYítku a podrobnosti. Konkrétní uspoYádání území, jako~ i negativní vlivy spojené s pYípadnou výstavbou, budou podrobn popsány v navazujících procesech územního plánování, zejména v Yízení o povolení zámru. Z územního plánu nevyplývá, ~e by ke zmn regulace doalo svévolným i diskrimina ním zposobem a ~e by postup odporce byl nezákonný. V takovém pYípad krajský soud nemohl zasáhnout do rozhodnutí u inného v rámci územní samosprávy msta Brna.<br/>[9] Co se tý e vypoYádání námitky navrhovatele k územnímu plánu, rozhodnutí odporce o námitce dle krajského soudu obstojí. PYesto~e se odporce s námitkou vypoYádal stru n, je seznatelné, z jakých dovodo ji pova~oval za vyvrácenou. Odporce odpovdl na otázku, jak postupoval pYi rozhodování o zmn funk ního vyu~ití lokality Po4, a uvedl, ~e konkrétní vyu~ití území bude Yeaeno v rámci  sout~ního dialogu .<br/>[10] Argumentaci týkající se veYejného zájmu odporce v rozhodnutí o námitce nevypoYádal. Nicmén ze závazné textové ásti územního plánu vyplývá, ~e územní plán vyu~ití dot eného území ve veYejném zájmu umo~Huje a ~e v lokalit mohou být umístny i navrhovatelem zmiHované objekty pro sociální i zdravotní slu~by nebo rekreaci. Rovn~ na námitku stran environmentálních problémo a vzniku tepelných ostrovo lze najít odpov v závazné textové ásti územního plánu, obsahující regulativ pro zastoupení zelen v ploae, a dále ve vyhodnocení vlivo územního plánu na udr~itelný rozvoj území (dále jen  vyhodnocení vlivo ÚP ), ze kterých krajský soud obsáhle citoval. Odporce se v rozhodnutí o námitce dále nevyjádYil ke zvýaení intenzity dopravy, zatí~ení hlukem a zhoraení kvality ovzduaí. Také tato problematika byla vaak dostate n Yeaena ve vyhodnocení vlivo ÚP, jeho~ pYísluané ásti krajský soud opt rozsáhle citoval.<br/>[11] Krajský soud tak shrnul, ~e odporce námitku navrhovatele áste n vypoYádal a áste n lze odpov na ni nalézt v závazné textové ásti územního plánu, odovodnní textové ásti územního plánu a ve vyhodnocení vlivo ÚP. Takový postup je dle krajského soudu v souladu s judikaturou Nejvyaaího správního soudu.<br/>[12] Pro úplnost krajský soud dodal, ~e k vyjádYení osob zú astnných na Yízení, zejména k námitkám vztahujícím se k environmentálním otázkám, se vyjádYil v odovodnní svého rozsudku. Ostatními námitkami osob zú astnných na Yízení se nezabýval, jeliko~ by alo o nepYípustné rozaíYení pYedmtu návrhu.<br/>II. Kasa ní stí~nost navrhovatele a vyjádYení odporce<br/>[13] Proti rozsudku krajského soudu podává navrhovatel kasa ní stí~nost, její~ dovody podYazuje pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ).<br/>[14] Navrhovatel v kasa ní stí~nosti nejprve upozorHuje na nejasnost pojmu  sout~ního dialogu , jen~ poprvé u~il odporce pYi vypoYádání jeho námitky, a na nj~ té~ odkazoval krajský soud, jako~ i na jeho výsledky (po vydání napadeného rozsudku probhlo zadávací Yízení týkající se dot ené lokality  pozn. NSS). Jeliko~ nedoalo k Yádné regulaci na úrovni územního plánu, ale vae bylo  pYehozeno do jakéhosi sout~ního dialogu , nepodléhá podle st~ovatele výstavba ~ádným pravidlom.<br/>[15] Krajský soud se dle st~ovatele s jeho argumentací, podle ní~ ml odporce pYi poYizování územního plánu postupovat podle stavebního zákona z roku 2021, vypoYádal nkolika stru nými a nesrozumitelnými vtami, které si protiYe í. Pro zahájení Yízení o návrhu územního plánu je rozhodným okam~ikem bu doru ení veYejné vyhláaky nebo její vyvaení na úYední desce. Výklad krajského soudu nepodporuje ani dovodová zpráva k § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021, která  pouze opakuje text zákona a pro 'vysvtlení' pou~ívá pojem 'vyhláaeno', co~ není ve vztahu k doru ování návrhu opatYení obecné povahy podle správního Yádu Yádný legislativní termín a správní Yád neuvádí nic o 'vyhlaaování' veYejné vyhláaky. Podle st~ovatele je tedy nutné  aplikovat Yádná pravidla pro doru ování veYejnou vyhláakou, pYi em~ nesprávn pou~itým slovem 'vyhláaeno' je nutno rozumt jediný mo~ný termín, a to 'oznámeno' ve smyslu správního Yádu. VeYejné projednání je jen jedním okam~ikem celého Yízení, tudí~ zahájením veYejného projednání dle § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 musí být myaleno zahájení Yízení o návrhu opatYení obecné povahy. Pro zahájení Yízení je pYitom klí ové doru ení veYejné vyhláaky podle § 25 správního Yádu. Navíc, pokud by se zahájením veYejného projednání mlo rozumt vlastní veYejné projednání, pak to jist probhlo po 1. 7. 2024.<br/>[16] St~ovatel má za to, ~e jeho argumentaci podporují také pYechodná ustanovení vyhláaky . 418/2022 Sb. (dále jen  novela vyhláaky . 500/2006 Sb. ), dle kterých poYízení územn plánovací dokumentace, u ní~ doalo pYede dnem nabytí ú innosti této vyhláaky k doru ení oznámení o konání veYejného projednání návrhu územn plánovací dokumentace, se dokon í podle vyhláaky . 500/2006 Sb., ve znní ú inném pYede dnem nabytí ú innosti této vyhláaky. Skute nost, ~e zákonodárce ve stavebním zákon z roku 2021 neformuloval pYechodná ustanovení  legislativn technicky správn neznamená, ~e má docházet k obcházení  uvedeného principu, který je jediným logickým a dlouhodobým pYístupem . Zámrem zákonodárce toti~ bylo, aby byla podle stavebního zákona z roku 2006 dokon ena jen ta fáze procesu územního plánování, která byla za jeho ú innosti skute n zahájena ve smyslu  obvyklých a doposud b~n u~ívaných pravidel .<br/>[17] Napadený rozsudek je podle navrhovatele vnitYn rozporný, jeliko~ krajský soud pYipustil, ~e odporce se s námitkou navrhovatele vypoYádal stru n nebo vobec a sou asn dospl k závru, ~e je vypoYádání námitky dostate né. Nesta í konstatovat, ~e odporce územním plánem naplHuje blí~e nekonkretizovanou strategii; odovodnní územního plánu musí odkazovat na konkrétní strategie tak, aby bylo zYejmé, jak se regulací dospje k naplnní uvedených cílo.<br/>[18] Navrhovatel nesouhlasí s tím, ~e územní plán stanovuje rámec pro dalaí fáze územního plánování, neboe územní plán ve vztahu k lokalit Po4 neobsahuje ~ádné podmínky pro výstavbu, jako napYíklad uzavYení plánovací smlouvy, vydání regula ního plánu nebo poYízení územní studie. Pokud krajský soud odkazuje na  sout~ní dialog , navrhovateli není známo, ~e by takový institut právní pYedpisy upravovaly.<br/>[19] Dále navrhovatel namítá, ~e krajský soud dospl k nesprávnému závru, ~e odporce dostate n reagoval na jeho námitky. Z územního plánu, konkrétn z karty lokality Po4, není zYejmé, jak se odporce vypoYádal s  klimatickými námitkami navrhovatele. Krajský soud konstatoval, ~e odpovdi na navrhovatelovy námitky obsahuje vyhodnocení vlivo ÚP, které je vaak pouhým odborným podkladem, nikoliv sou ástí odovodnní územního plánu. Navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 11. 2025, . j. 4 As 116/202577, z nho~ vyplývá, ~e vyhodnocení vlivo ÚP nemo~e nahradit odovodnní územního plánu. Odovodnní napadeného rozsudku stran zatí~ení území hlukem navrhovatel  nechápe . Dodává, ~e je tYeba pYedpokládat  maximální mo~né vyt~ení lokality a podle toho nastavit regulaci vedoucí k udr~itelnému rozvoji.<br/>[20] Krajský soud se nadto nevypoYádal s návrhovým bodem, dle kterého vyhodnocení vlivo ÚP zohledHuje nástup elektromobility, ani~ by k tomu uvádlo jakákoli relevantní data, a není zYejmé, z eho vychází jeho závr, ~e nedojde ke zhoraení aktuálního stavu v doprav. Dále se krajský soud nezabýval ástí argumentace, v ní~ navrhovatel upozornil, ~e odporci navrhnul mo~né zmny regulace, ~e vyhodnocení vlivo ÚP je rozporné a dále ~e územní plán nezohledHuje kumulativní vlivy výstavby v lokalit Ponava.<br/>[21] Navrhovatel rovn~ namítá, ~e odovodnní napadeného rozsudku neodpovídá tomu, jaké nosné dovody byly sdleny pYi vyhláaení rozsudku pYi jednání dne 9. 9. 2025. PYi vyhláaení rozsudku krajský soud uvedl, ~e s ohledem na  Hlukovou a rozptylovou studii pro ú ely Vyhodnocení vlivo na udr~itelný rozvoj území k návrhu Územního plánu msta Brna (dále jen  hluková studie ) má za to, ~e je územní plán dostate n odovodnn. V písemném odovodnní vaak krajský soud hlukovou studii nezmiHuje. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 38/18, musí správní soudy rozsudky vyhlaaovat v etn jejich nosných dovodo. Tyto dovody pak musí být v souladu s písemným odovodnním.<br/>[22] Odporce ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvádí, ~e postupoval správn podle stavebního zákona z roku 2006. V nynjaí vci se první veYejné projednání konalo ji~ v roce 2020, pYi em~ skute nost, ~e v roce 2024 doalo k dalaímu veYejnému projednání, nemá vliv na to, ~e k zahájení veYejného projednání ve smyslu § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 doalo ji~ v roce 2020. Nicmén i pokud by bylo relevantní zahájení veYejného projednání v roce 2024, rozhodným okam~ikem je vyvaení návrhu územního plánu a oznámení o konání veYejného projednání na úYední desce. Dle odporce je územní plán dostate n odovodnn a vyplývá z nj, z jakých koncepcí vychází a jaké cíle sleduje. Navrhovatel svojí argumentací polemizuje s konkrétní podobou lokality, pYi em~ pomíjí, ~e nemá nárok na Yeaení odpovídající jeho subjektivním pYedstavám. K námitce, ~e posouzení vlivo ÚP není sou ástí odovodnní územního plánu, odporce uvádí, ~e posouzení vlivo ÚP je spolu s územním plánem zveYejHováno ve vaech fázích poYizování, je pYedmtem spole ného jednání a veYejného projednání a zpráva o vyhodnocení vlivo ÚP je sou ástí odovodnní územního plánu. Navrhovatelem zmínný rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 4 As 116/202577 není pro nynjaí vc pYiléhavý. Veakeré námitky navrhovatele tak byly dle odporce vypoYádány.<br/>[23] Dále je dle odporce z napadeného rozsudku zYejmé, ~e krajský soud neopomnl ~ádnou ást argumentace navrhovatele. K tvrzenému rozporu písemného odovodnní napadeného rozsudku s nosnými dovody uvedenými pYi jeho vyhláaení odporce uvádí, ~e krajský soud si hlukovou studii vy~ádal proto, ~e na ni odkazovaly nkteré z osob zú astnných na Yízení. PYi jednání vaak krajský soud hlukovou studii jako dokaz neprovedl a bhem ústního odovodnní napadeného rozsudku jen konstatoval, ~e se s hlukovou studií seznámil. Odporce tak navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost navrhovatele zamítl.<br/><br/>III. Kasa ní stí~nost osoby zú astnné na Yízení II) a vyjádYení odporce<br/>[24] Proti rozsudku krajského soudu podává kasa ní stí~nost té~ osoba zú astnná na Yízení II); její dovody podYazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s.<br/>[25] Osoba zú astnná na Yízení II) namítá, ~e jí krajský soud upYel právo, aby jednala jako osoba zú astnná na Yízení, neboe pominul její vyjádYení k návrhu na zruaení ásti územního plánu. Osoba zú astnná na Yízení II) se v Yízení u krajského soudu vyjádYila k otázkám ochrany ~ivotního prostYedí a veYejného zdraví a k zásadním procesním vadám pYi poYizování územního plánu. Její vyjádYení bylo tedy  vázáno na návrh navrhovatele. Co se tý e ásti vyjádYení týkající se systémové podjatosti, touto otázkou byl krajský soud povinen se zabývat z úYední povinnosti. Krajský soud dále pYevzal závry svého rozsudku ze dne 7. 5. 2025, . j. 73 A 2/202584, pYesto~e osoba zú astnná na Yízení II) ve svém vyjádYení tyto závry vyvracela. Krajský soud v napadeném rozsudku vyjádYení osoby zú astnné na Yízení II) nerekapituluje, zmiHuje pouze vyjádYení osob zú astnných na Yízení IV) a~ VIII). Osoba zú astnná na Yízení II) odkazuje na usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, . j. 2 As 196/2016123, dle nho~ se správní soudy musejí zabývat podstatným vyjádYením osoby zú astnné na Yízení. Dále osoba zú astnná na Yízení II) odkazuje na judikaturu stran role environmentálních spolko v soudním Yízení.<br/>[26] Odporce ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti osoby zú astnné na Yízení II) uvádí, ~e její vyjádYení v Yízení u krajského soudu áste n souviselo s návrhem na zruaení ásti územního plánu a áste n se s návrhovými body míjelo. Krajský soud se správn ástí vyjádYení, která s návrhovými body nesouvisela, nezabýval. Co se tý e zbývající argumentace, byl posta ující odkaz krajského soudu na odovodnní, v nm~ se vypoYádal s návrhovými body. Pro úplnost se odporce vyjadYuje k argumentaci osoby zú astnné na Yízení II), kterou se krajský soud nezabýval. Odporce navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost osoby zú astnné na Yízení II) zamítl.<br/>IV. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[27] Nejvyaaí správní soud nejdYíve hodnotil formální nále~itosti kasa ních stí~ností a konstatoval, ~e byly podány v as (§ 106 odst. 2 s. Y. s.), osobami oprávnnými (§ 102, vta první s. Y. s.), proti rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost ve smyslu § 102 s. Y. s. pYípustná, a navrhovatel i osoba zú astnná na Yízení II) jsou Yádn zastoupeni advokáty (§ 105 odst. 2 s. Y. s.). Nejvyaaí správní soud pYezkoumal napadený rozsudek v rozsahu podaných kasa ních stí~ností (§ 109 odst. 3, vta pYed stYedníkem s. Y. s.) a z dovodo v nich uvedených (§ 109 odst. 4, vta pYed stYedníkem s. Y. s.). Ve vci rozhodl bez naYízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2, vty první s. Y. s.<br/>IVa. Posouzení kasa ní stí~nosti navrhovatele<br/>[28] Nejvyaaí správní soud nejprve pYistoupil k posouzení námitky nepYezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu. PYípadnou nepYezkoumatelností rozsudku je toti~ povinen se podle § 109 odst. 4 s. Y. s. zabývat z úYední povinnosti, tedy i bez námitky st~ovatele. Vlastní pYezkum rozsudku je pak mo~ný pouze za pYedpokladu, ~e splHuje kritéria pYezkoumatelnosti, tedy ~e je srozumitelný a vychází z dovodo, z nich~ je zYejmé, pro  krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku jeho rozhodnutí. Tato kritéria napadený rozsudek splHuje.<br/>[29] Podle navrhovatele se krajský soud nevypoYádal s návrhovými body týkajícími se dopravního zatí~ení lokality, navr~ených zmn regulace, rozporo ve vyhodnocení vlivo ÚP a nezohlednní kumulativních vlivo výstavby v lokalit Ponava. Nejvyaaí správní soud s uvedeným nesouhlasí; krajský soud se v projednávané vci vypoYádal s veakerou podstatnou návrhovou argumentací a z odovodnní napadeného rozsudku je patrné, jakými úvahami se Yídil a k jakým závrom dospl. Dle konstantní judikatury Nejvyaaího správního soudu nemají správní soudy povinnost reagovat na ka~dou díl í argumentaci ú astníka Yízení a tu obsáhle vyvracet. Jejich úkolem je vypoYádat se s obsahem a smyslem ~alobní argumentace jako celku (srov. rozsudky ze dne 3. 4. 2014, . j. 7 As 126/201319, i ze dne 18. 12. 2023, . j. 5 As 256/202267; vaechna zde citovaná judikatura tohoto soudu je dostupná na www.nssoud.cz). Tmto po~adavkom krajský soud dostál.<br/>[30] Zdejaí soud podotýká, ~e pYevá~ná ást argumentace v návrhu na zruaení ásti územního plánu se vztahovala k tvrzené nepYezkoumatelnosti rozhodnutí o námitce. Krajský soud se touto ástí navrhovatelovy argumentace obsáhle zabýval v odstavcích 65 a~ 98 napadeného rozsudku. Mimo jiné shledal, ~e odporce se dostate n zabýval zvýaením dopravní zát~e v lokalit (viz odstavce 85 a~ 88 napadeného rozsudku) a vysvtlil, pro  rozhodl o zmn jejího funk ního vyu~ití (viz odstavec 69 napadeného rozsudku). Práv konkrétního Yeaení funk ního vyu~ití lokality se týkala ást námitky, v ní~ navrhovatel navrhoval jiné Yeaení v území; krajský soud se tak implicitn vypoYádal i s tvrzením nedostate ného vypoYádání této ásti námitky, pYesto~e se k nmu v napadeném rozsudku nevyjádYil výslovn. NepYezkoumatelnost napadeného rozsudku pro nedostatek dovodo by pYitom bylo mo~né shledat pouze, pokud by krajský soud opomenul námitku vypoYádat zcela  tedy i implicitn (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 2. 2022, . j. 10 As 190/202039). Co se tý e tvrzených rozporo ve vyhodnocení vlivo ÚP a nezohlednní kumulativních vlivo výstavby v lokalit Ponava, tato tvrzení navrhovatel uvedl v souvislosti se zhoraením environmentálních problémo. Tvrzením o nedostate ném vypoYádání této námitky odporcem se pak krajský soud zabýval v odstavcích 78 a~ 83 napadeného rozsudku.<br/>[31] Námitkou nepYezkoumatelnosti je také námitka, dle ní~ je odovodnní napadeného rozsudku vnitYn rozporné (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 8. 2008, . j. 7 As 28/200876, i ze dne 18. 12. 2025, . j. 2 As 224/202547). Rozpor spatYuje navrhovatel v tom, ~e krajský soud shledal, ~e odporce se s námitkou navrhovatele vypoYádal stru n nebo vobec a sou asn dospl k závru, ~e je vypoYádání námitky dostate né. Krajský soud vaak vysvtlil, ~e není nezbytné námitku vypoYádat podrobn v samotném rozhodnutí o ní. Posta uje, pokud Yeaení problematiky, jí~ se námitka týká, vyplývá alespoH z odovodnní celého opatYení obecné povahy. Tak tomu bylo dle krajského soudu i v nynjaí vci; pYesto~e je odovodnní rozhodnutí o námitce strohé, je ve spojení s odovodnním územního plánu posta ující. Nejvyaaí správní soud tak napadený rozsudek shledal pYezkoumatelným.<br/>[32] Dále navrhovatel namítá, ~e odovodnní písemného vyhotovení rozsudku se neshoduje s nosnými dovody, které krajský soud pYedestYel pYi vyhláaení rozsudku na ústním jednání. Tím de facto namítá, ~e krajský soud zatí~il Yízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé [kasa ní dovod dle § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s.]. Také touto vadou je Nejvyaaí správní soud povinen se zabývat z úYední povinnosti, i bez námitky st~ovatele. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 38/18 (vaechna zde citovaná rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.usoud.cz), vyplývá, ~e pYi vyhláaení rozsudku musejí být vyhláaeny minimáln jeho nosné dovody, pYi em~ vyhláaený rozsudek by ml odpovídat písemnému vyhotovení, bye ne nutn doslovn. Nejvyaaí správní soud ze záznamu ústního jednání ovYil, ~e krajský soud v úvodu stru ného odovodnní napadeného rozsudku pouze uvedl, ~e se seznámil s hlukovou studií, z ní~ vychází SEA (vyhodnocení vlivo ÚP). Poté konstatoval, ~e vypoYádání námitek navrhovatele odporcem bylo stru né, ale nikoliv nepYezkoumatelné. Bylo toti~ tYeba vycházet nejen z odovodnní rozhodnutí o námitce, ale také z karty lokality Po4 a vyhodnocení vlivo ÚP. Je tedy zYejmé, ~e krajský soud pova~oval za st~ejní, ~e odporce se dostate n vypoYádal s námitkami uplatnnými navrhovatelem v procesu poYizování územního plánu. Uvedené odpovídá písemnému odovodnní napadeného rozsudku, a krajský soud tak nezatí~il Yízení vadou, která by mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí o vci samé.<br/>[33] Kasa ní dovod ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s. tedy není dán.<br/>[34] Navrhovatel nesouhlasí s krajským soudem, ~e odporce pYi poYizování územního plánu správn postupoval podle stavebního zákona z roku 2006. Mezi stranami je nesporné, ~e veYejná vyhláaka s návrhem územního plánu a oznámením o konání veYejného projednání byla vyvaena na úYední desce odporce a vaech mstských ástí dne 26. 6. 2024. Strany se vaak neshodnou na tom, zda je pro ur ení, zda se pou~ije stavební zákon z roku 2006 i stavební zákon z roku 2021, rozhodný okam~ik vyvaení veYejné vyhláaky na úYední desce, i okam~ik jejího doru ení, ke kterému dochází patnáctým dnem po vyvaení. St~ejní je tedy výklad pojmu zahájení veYejného projednání, který je pou~it v § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021.<br/>[35] Podle § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 byloli pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona zahájeno veYejné projednání nebo opakované veYejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho zmny nebo regula ního plánu nebo jeho zmny, dokon í se podle dosavadních právních pYedpiso.<br/>[36] Podle § 334a odst. 2 vty druhé stavebního zákona z roku 2021 pro ú ely pYechodných ustanovení v ásti dvanácté hlav II dílu 2 se za den nabytí ú innosti tohoto zákona pova~uje 1. ervenec 2024.<br/>[37] Podle § 52 odst. 1 vty první stavebního zákona z roku 2006 upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivo na udr~itelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veYejného projednání poYizovatel doru í veYejnou vyhláakou.<br/>[38] Podle § 25 odst. 2 správního Yádu doru ení veYejnou vyhláakou se provede tak, ~e se písemnost, popYípad oznámení o mo~nosti pYevzít písemnost, vyvsí na úYední desce správního orgánu, který písemnost doru uje; na písemnosti se vyzna í den vyvaení. Písemnost nebo oznámení se zveYejní té~ zposobem umo~Hujícím dálkový pYístup. Patnáctým dnem po vyvaení se písemnost pova~uje za doru enou, bylali v této lhot splnna i povinnost podle vty druhé.<br/>[39] Podle § 20 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 pYísluaný správní orgán musí veYejnosti a dot eným orgánom zajistit mo~nost seznámit se s návrhy zadání, územn plánovací dokumentace nebo zprávy o jejím uplatHování ode dne vyvaení veYejné vyhláaky.<br/>[40] Podle § 52 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 tedy poYizovatel územního plánu doru í návrh územního plánu (poté, co je pYípadn upraven podle výsledko spole ného projednání), spole n s oznámením o konání veYejného projednání veYejnou vyhláakou. Za doru enou se veYejná vyhláaka pova~uje patnáctým dnem po vyvaení (§ 25 odst. 2 správního Yádu). Samotné veYejné projednání se pak mo~e konat nejdYíve 15 dno ode dne doru ení, tedy nejdYíve 30 dno ode dne vyvaení veYejné vyhláaky. Sou asn musí poYizovatel územního plánu ode dne vyvaení veYejné vyhláaky zajistit veYejnosti a dot eným orgánom mo~nost seznámit se s návrhem územního plánu v souladu s § 20 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006.<br/>[41] Navrhovatel mimo jiné tvrdí, ~e pokud by veYejným projednáním ve smyslu § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 bylo  vlastní veYejné projednání (mínno prezentace návrhu územního plánu veYejnosti), pak to jist probhlo a~ po 1. 7. 2024. Nejprve je tedy tYeba zodpovdt, zda je veYejným projednáním jen samotné pYedstavení návrhu územního plánu poYizovatelem veYejnosti i zda je jím fáze v procesu poYizování územního plánu. Podle Nejvyaaího správního soudu je tYeba veYejné projednání ve smyslu § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 chápat jako fázi procesu poYizování územního plánu, tedy jako ur itý procesní úsek pYi poYizování územního plánu, který za íná (zde sporným) okam~ikem zahájení a kon í lhotou pro podávání námitek i pYipomínek a stanovisek dot ených orgáno (§ 52 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006). Ú elem veYejného projednání je toti~ nejen seznámit veYejnost s návrhem územního plánu, ale i umo~nit nad ním veYejnou debatu a shromá~dit námitky a pYipomínky. Nelze navíc pYehlédnout, ~e práv do úpravy veYejného projednání v § 22 stavebního zákona z roku 2006 je zaYazeno ustanovení, podle nho~ platí, ~e stanoviska, námitky a pYipomínky se uplatHují písemn (odst. 3 ve znní od 1. 1. 2018). VeYejným projednáním v tomto smyslu tedy není jen samotná  beseda , ale jde o projednání návrhu územního plánu s veYejností, co~ zahrnuje i podávání námitek a pYipomínek.<br/>[42] Nadto, pokud by se za veYejné projednání mla pova~ovat jen samotná  beseda , nemlo by pYechodné ustanovení ~ádný praktický význam. Stavební zákon z roku 2006 i stavební zákon z roku 2021 toti~ upravují probh veYejného projednání v podstat stejn a vlastn jen velmi obecn (a na podzákonné úrovni nebylo a není veYejné projednání upraveno vobec). Rozdílná  a to významn  je naopak úprava toho, kdo, co a kdy mo~e proti ( i k) návrhu územního plánu podat. Zatímco v re~imu stavebního zákona z roku 2006 mohou dot ení vlastníci podat námitky a ostatní jen pYipomínky, a to do sedmi dno od konání veYejného projednání (§ 52 odst. 2, 3 a § 53 odst. 1), v re~imu stavebního zákona z roku 2021 lze podávat jen pYipomínky, a to do patnácti dno od konání veYejného projednání (§ 97 odst. 1 a 4). Smyslem § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 je tak podle Nejvyaaího správního soudu ur it rozhodný procesní re~im pro veYejné projednání v airaím smyslu, tedy pro projednání návrhu územního plánu s veYejností, nikoli jen pro samotnou  besedu .<br/>[43] Z pojetí veYejného projednání jako fáze nadto vychází i samotný navrhovatel, podle nho~ je veYejné projednání zahájeno doru ením veYejné vyhláaky oznamující konání veYejného projednání. Lze s ním pYitom souhlasit (stejn jako s ním souhlasil krajský soud), ~e tímto okam~ikem je zahájeno Yízení o územním plánu. To plyne u~ z § 52 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006, který za íná tím, ~e návrh územního plánu a oznámení o konání veYejného projednání [& ] poYizovatel doru í veYejnou vyhláakou. Ani obecná úprava ve správním Yádu výslovn nestanoví, kdy je zahájeno Yízení o návrhu opatYení obecné povahy, ale podle § 172 odst. 1 platí, ~e správní orgán doru í návrh opatYení veYejnou vyhláakou. Pro Yízení o návrhu opatYení obecné povahy pak § 174 odst. 1 správního Yádu stanoví obdobné pou~ití ásti první a pYimYené pou~ití ásti druhé správního Yádu. Xízení o územním plánu je Yízením zahajovaným z moci úYední (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 1. 2018, . j. 10 As 322/201658). PYi pYimYeném pou~ití § 46 správního Yádu, který upravuje zahájení správního Yízení z moci úYední, je tak okam~ikem zahájení Yízení práv oznámení  tj. doru ení  návrhu opatYení obecné povahy dot eným osobám veYejnou vyhláakou.<br/>[44] Jak ovaem uvedl krajský soud, pYechodné ustanovení § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 není navázáno na zahájení Yízení o územním plánu, ale na zahájení veYejného projednání. Zákonodárce tím nazna il (spíae ne~ ~e  dal jasn najevo , jak uzavYel krajský soud), ~e formální doru ení rozhodné není.<br/>[45] Nejednozna ný pojem zahájení veYejného projednání umo~Huje oba v úvahu pYicházející výklady, tedy jak výklad, ~e veYejné projednání je zahájeno vyvaením veYejné vyhláaky na úYední desce, tak výklad, dle kterého je rozhodným okam~ik jejího doru ení. V pYípad více výkladových mo~ností je ale tYeba se pYiklonit k té, která odpovídá zámru zákonodárce, nejsouli pro opa ný výklad jiné vá~né dovody. Takové dovody tu Nejvyaaí správní soud nevidí.<br/>[46] S navrhovatelem lze souhlasit, ~e dovodová zpráva k § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 je ve volb pou~itých pojmo pomrn nedosledná. Uvádí toti~, ~e proces projednání se dokon í podle dosavadních právních pYedpiso, pokud doalo  pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona k zahájení veYejného projednání (tj. bylo vyhláaeno datum a místo konání veYejného projednání) (zvýraznní doplnno  pozn. NSS). Z pou~ití pojmu  vyhláaení data a místa konání veYejného projednání jednozna n nevyplývá, zda je jím mínno vyvaení veYejné vyhláaky i její doru ení. Nicmén, datum a místo veYejného projednání je veYejnosti dáno na vdomí ji~ okam~ikem vyvaení veYejné vyhláaky, neboe od tohoto okam~iku se s ním (stejn jako s projednávaným návrhem územního plánu, jak vyplývá z § 20 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006) veYejnost mo~e seznamovat. <br/>[47] Sou asn z dovodové zprávy plyne, ~e v pYípad, kdy je proces poYizování územního plánu  v závre né fázi , je ú elné, aby se nadále postupovalo podle dosavadní úpravy a návrh u~ nemusel být upravován. Krajský soud proto správn dovodil, ~e zámrem zákonodárce bylo umo~nit vyu~ití výsledko pYedchozí fáze pYípravy návrhu územního plánu ukon ené podle stavebního zákona z roku 2006. Tomu odpovídá, aby se za okam~ik zahájení veYejného projednání pro ú ely § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 pova~oval spíae dYívjaí ne~ pozdjaí okam~ik, tedy okam~ik vyvaení návrhu na úYední desce, kdy je zYejmé, ~e je návrh  hotový , tj. pYipravený k veYejnému projednání.<br/>[48] V této souvislosti je tYeba poukázat na § 323 odst. 8 stavebního zákona z roku 2021. Ten dopadá na situace, kdy bylo do ú innosti stavebního zákona z roku 2021 zahájeno spole né jednání. Platí podle nj, ~e innosti zakon ené úpravou návrhu po spole ném jednání se mají dokon it podle dosavadní úpravy a ~e následné veYejné projednání má probhnout v re~imu stavebního zákona z roku 2021, leda~e u~ bylo zahájeno veYejné projednání (na takové situace pak dopadá a~ odstavec 9). To, ~e u~ poYizovatel dokon il innosti zakon ené úpravou návrhu po spole ném jednání, se pYitom navenek projevuje vyvaením veYejné vyhláaky. Práv tento okam~ik tedy má být mezníkem mezi obma pYechodnými ustanoveními, aby na sebe logicky navazovala. Bylo by naopak neú elné, aby se návrh, který u~ byl upraven po spole ném jednání (a v této podob vyvaen), musel jeat uvádt do souladu se stavebním zákonem z roku 2021 (jak jinak vy~aduje § 323 odst. 8) jen proto, ~e se nestihl formáln doru it.<br/>[49] Co se tý e metodiky MMR, ta sice jist není právn závazná, ale pYi výkladu pojmu zahájení veYejného projednání pou~ívá dalaí podstatný argument: návrh projednávané územnplánovací dokumentace se od okam~iku vyvaení nemo~e mnit (str. 1). Sou asn platí, ~e u~ ode dne vyvaení musí být veYejnosti a dot eným orgánom umo~nno seznámit se s návrhem územního plánu (§ 20 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006). Jak u~ se uvádí výae, ú elem veYejného projednání je nejen seznámit veYejnost s návrhem územnplánovací dokumentace, ale také od ní shromá~dit námitky a pYipomínky, co~ se dje i dít mo~e u~ od okam~iku vyvaení návrhu na úYední desce. Práv vyvaení tak má vtaí význam ne~ následné formální doru ení, s ním~ zákon výslovn spojuje jen to, ~e veYejné projednání se mo~e konat nejdYíve 15 dno poté (§ 52 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006).<br/>[50] Navrhovatel dále odkazuje na l. II odst. 1 novely vyhláaky . 500/2006 Sb., dle kterého poYízení územn plánovací dokumentace, u ní~ doalo pYede dnem nabytí ú innosti této vyhláaky k doru ení oznámení o konání veYejného projednání návrhu územn plánovací dokumentace, se dokon í podle vyhláaky . 500/2006 Sb., ve znní ú inném pYede dnem nabytí ú innosti této vyhláaky. Dle Nejvyaaího správního soudu vaak nelze z tohoto jediného pYechodného ustanovení dovozovat, ~e se jedná o  logický a dlouhodobý pYístup , jak tvrdí navrhovatel. Pokud by zákonodárce ml v úmyslu i v pYípad stavebního zákona z roku 2021 stanovit jako okam~ik rozhodný pro pou~ití nové právní úpravy doru ení veYejné vyhláaky s oznámením o konání veYejného projednání, formuloval by pYechodné ustanovení práv tak, jako je tomu v novele vyhláaky . 500/2006 Sb. To, ~e tak neu inil, je ve skute nosti jen dalaí argument v neprospch varianty výkladu, kterou prosazuje navrhovatel, tedy argument svd ící o tom, ~e pro pou~ití stavebního zákona z roku 2021 je rozhodné ji~ vyvaení veYejné vyhláaky s oznámením o konání veYejného projednání na úYední desce.<br/>[51] Nejvyaaí správní soud dodává, ~e byloli pYed nabytím ú innosti stavebního zákona z roku 2021 zahájeno veYejné projednání, dokon í se podle stavebního zákona z roku 2006 celý proces územního plánování, nikoliv jen fáze veYejného projednání. Tento výklad zastává i komentáY ke stavebnímu zákonu z roku 2021 (Bursíková, L.; Korbel, F.; erný, P.; Lachmann, M.; Rozto il, A.; Bohadlo, D. a kol. Stavební zákon. KomentáY. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, k § 323, str. 2449 2451), metodika MMR a rovn~ mu nasvd uje dovodová zpráva k novele . 152/2023 Sb., kterou byly v § 323 stavebního zákona z roku 2021 zmnny odstavce 6, 8 a 9. <br/>[52] Výae uvedenému odpovídá i systematický výklad § 323 stavebního zákona z roku 2021. Pokud by se toti~ mlo podle dosavadní právní úpravy dokon it jen veYejné projednání návrhu územního plánu, a navazující innosti by se mly Yídit stavebním zákonem z roku 2021, zakotvil by toto pravidlo zákonodárce v § 323 odst. 9 stavebního zákona z roku 2021 tak, jako to u inil v odstavcích 2 a 3 tohoto ustanovení. V § 323 odst. 2 a 3 stavebního zákona z roku 2021 se uvádí, ~e byloli ke dni nabytí ú innosti tohoto zákona zahájeno projednání zprávy o uplatHování zásad územního rozvoje nebo územního plánu, resp. projednání zadání územního plánu, regula ního plánu nebo jejich zmny, dokon í se projednání a schválení podle dosavadních právních pYedpiso. Zákonodárce tak zYeteln odliail, kdy se má podle dosavadních právních pYedpiso postupovat jen v ur ité fázi poYizování územn plánovací dokumentace, a kdy má být podle dosavadních právních pYedpiso postupováno v celém zbývajícím procesu jejího poYizování.<br/>[53] Kasa ní námitka, dle ní~ ml odporce pYi poYizování územního plánu postupovat podle stavebního zákona z roku 2021, tedy není dovodná.<br/>[54] Dále navrhovatel namítá, ~e je nesprávný závr krajského soudu, dle nho~ je rozhodnutí o námitce navrhovatele pYezkoumatelné. Nejvyaaí správní soud ze spisu zjistil, ~e navrhovatel uplatnil pYi poYizování územního plánu námitku ítající zhruba 15 stran textu v etn mapek, obrázko a grafických prvko, v ní~ namítal, ~e (i) odporce je vlastníkem pozemko v dot eném území a toto území by ml regulovat tak, aby pozemky mohly být vyu~ity ve veYejném zájmu, (ii) odporce musí vysvtlit, pro  rozaiYování zastavitelných ploch nepovede ke zhoraení dopado klimatické zmny, zejména ke vzniku tepelných ostrovo, (iii) výstavbou dojde ke zhoraení dopravního zatí~ení v lokalit, zvýaení hluku a zhoraení kvality ovzduaí, (iv) z dovodu nedostatku veYejných parko by dávalo smysl, aby v lokalit doalo k vymezení plochy pro sport v kombinaci s vhodnými prvky zelen a k úprav stávající parkovací plochy, (v) vyhodnocení vlivo ÚP neodpovídá strategickým materiálom a stupni vdeckého poznání, a to zejména s pYihlédnutím k dalaí výstavb v katastrálním území Ponava, (vi) stanovení ploch zelen v územním plánu je v rozporu s dole~itým veYejným zájmem a s cíli a úkoly územního plánování, (vii) odporce nesprávn postupoval pYi poYízení územního plánu podle stavebního zákona z roku 2006 a (viii) návrh územního plánu je zavádjící, jeliko~ nepYesn vymezuje a popisuje dot ené území.<br/>[55] Odporce v odovodnní rozhodnutí o námitce uvedl ve tYech odstavcích textu, ~e k vymezení plochy v lokalit Po4 doalo na základ po~adavku ur eného zastupitele, neboe povodn byla tato plocha ur ena pro výstavbu zimního stadionu. Následn byl pYipravován projekt multifunk ního sportoviat, který byl vaak ukon en. Jako nejvhodnjaí jiné vyu~ití území byla zvolena plocha smíaená obytná vaeobecná (SU) s volnou strukturou a výakovou úrovní 4, která je charakteristická pro kompaktní území msta, ve kterém se plocha nachází. Dále odporce konstatoval, ~e konkrétní vyu~ití území  bude Yeaeno a~ v rámci sout~ního dialogu, jeho~ pYedmtem je získání návrhu urbanistického Yeaení revitalizace území sportovního areálu Za Lu~ánkami, který nalezne nejvhodnjaí urbanistickoarchitektonické uspoYádání území v etn návrhu zposobu zajiatní navr~eného vyu~ití a prostorové regulace s prvky zelené infrastruktury. Sou ástí sout~ního dialogu bude dále návrh Yeaení veYejné dopravní a technické infrastruktury v etn ob anského vybavení atd. Na základ vybraného návrhu Yeaení bude dle odporce zpracována územní studie, která stanoví podrobnjaí podmínky vyu~ití území a bude slou~it jako územn plánovací podklad pro rozhodování v území.<br/>[56] Krajský soud konstatoval, ~e odporce se v rozhodnutí o námitkách s námitkami vypoYádal stru n a nkteré z nich nevypoYádal vobec. Odpovdi na vaechny námitky lze vaak dle krajského soudu nalézt v odovodnní územního plánu, a proto je rozhodnutí o námitkách pYezkoumatelné. Dle konstantní judikatury Nejvyaaího správního soudu je tYeba na rozhodnutí o námitkách klást principiáln stejné po~adavky jako v pYípad typických správních rozhodnutí. Musí z nj být tedy seznatelné, z jakého dovodu pova~uje odporce námitky za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo pro  pova~uje pYedestYené skute nosti za nerozhodné, nesprávné nebo jinými Yádn provedenými dokazy za vyvrácené (srov. rozsudky ze dne 24. 11. 2010, . j. 1 Ao 5/2010169, . 2266/2011 Sb. NSS, i ze dne 31. 1. 2023, . j. 8 As 54/202141). Rozhodnutí o námitce je pYitom sou ástí odovodnní celého opatYení obecné povahy, a proto je tYeba je vnímat v souvislostech. Rozhodnutí o námitce netrpí nepYezkoumatelností, jeli alespoH v kontextu odovodnní celého opatYení obecné povahy zYejmé, jak byla daná problematika Yeaena (srov. rozsudky tohoto soudu ze dne 9. 12. 2016, . j. 8 As 89/201648, i ze dne 17. 10. 2023, . j. 4 As 254/202147).<br/>[57] Odovodnní rozhodnutí o námitce a odovodnní územního plánu nicmén nemo~e zcela splynout a je nutné mezi nimi rozliaovat. Zatímco odovodnní územního plánu mo~e být do ur ité míry obecné, neboe lze jen st~í po~adovat, aby obecná ást odovodnní územního plánu pYedem zdovodHovala pYísluané zmny z pohledu ka~dého dot eného pozemku, na odovodnní rozhodnutí o námitkách jsou kladeny odliané nároky (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 6. 3. 2024, . j. 6 As 103/202357). PYesto~e je tedy tYeba odovodnní rozhodnutí o námitkách vnímat v kontextu odovodnní územního plánu, je nutné trvat na tom, aby v rámci samotného rozhodnutí o námitkách odporce srozumiteln vypoYádal podstatu argumentace uplatnné v námitkách (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 5. 2024, . j. 3 As 311/202244).<br/>[58] V nynjaí vci odporce na podrobné námitky navrhovatele reagoval stru ným shrnutím úvah, které vedly k vymezení lokality jako plochy smíaené obytné vaeobecné (SU) s tím, ~e je takové vyu~ití charakteristické pro kompaktní území msta. Dále v zásad jen odkázal na budoucí  sout~ní dialog , v nm~ bude Yeaena konkrétní podoba vyu~ití území. Rozsah a podrobnost odovodnní rozhodnutí o námitkách by pYitom mly být pYímo odvislé od podrobnosti a kvality námitek. Platí, ~e ím obecnji jsou námitky formulovány, tím obecnjaí mo~e být i odovodnní jejich vypoYádání (srov. ji~ výae citovaný rozsudek . j. 6 As 103/202357). Navrhovatel v nyní projednávané vci pYedestYel v námitkách konkrétní a rozsáhlou argumentaci, k ní~ se vaak odporce nijak nevyjádYil a omezil se jen na výae uvedená povaechná konstatování. Jak bylo vysvtleno výae, judikatura Nejvyaaího správního soudu pYipouatí ur ité zmírnní po~adavko na odovodnní rozhodnutí o námitkách s pYihlédnutím k tomu, ~e je sou ástí odovodnní územního plánu a v kontextu s tímto odovodnním musí být posuzováno. PYesto nelze na odovodnní rozhodnutí o námitkách zcela rezignovat, jak to u inil odporce v nynjaí vci. <br/>[59] Nedostatky vypoYádání námitek jeat zvýrazHuje u~ití nejasného pojmu  sout~ního dialogu bez upYesnní, v em by ml takový  dialog spo ívat, na základ jakého právního pYedpisu má probhnout a v jakém asovém rámci. Pojem  sout~ního dialogu je tedy zde pouhou floskulí bez významu, která jen zaml~uje faktické ml ení odporce k obsahu námitek navrhovatele. Nejvyaaí správní soud nemohl pYehlédnout hrubou disproporci mezi námitkami navrhovatele, je~ jsou strukturované, podrobn odovodnné srozumitelnou argumentací a podpoYené odkazy na odborné podklady, a odovodnním rozhodnutí o námitkách, v nm~ se odporce omezil na strohé a obecné konstatování ve smyslu, ~e vae bude Yeaeno v budoucím  sout~ním dialogu . Odporce samozYejm není povinen na námitky reagovat stejn rozsáhlým odovodnním, nicmén v nynjaím pYípad je popsaná disproporce pYília markantní a jen dosvd uje ledabylost odporce pYi vypoYádání uplatnných námitek. Nejvyaaí správní soud tak uzavírá, ~e odporce se v rozhodnutí o námitkách nevypoYádal ani s podstatou argumentace uplatnné navrhovatelem, a rozhodnutí o námitkách je tudí~ nepYezkoumatelné.<br/>[60] Nejvyaaí správní soud dále uvádí, ~e krajský soud posoudil rozhodnutí o námitkách jako pYezkoumatelné i s pYihlédnutím k tomu, ~e odpovdi na nkteré námitky lze nalézt ve vyhodnocení vlivo ÚP. Zdejaí soud vaak souhlasí se st~ovatelem, ~e sou ástí odovodnní územního plánu je v souladu s § 53 odst. 5 písm. b) stavebního zákona z roku 2006 pouze zpráva o vyhodnocení vlivo na udr~itelný rozvoj území. Krajský soud tedy shledal, ~e nedostatky odovodnní samotného rozhodnutí o námitkách jsou zhojeny tím, ~e odpovdi na námitky vyplývají z odovodnní územního plánu, nicmén k tomu odkázal na vyhodnocení vlivo ÚP, které sou ástí odovodnní územního plánu není. Nadto, pYi posouzení, zda jsou odpovdi na uplatnné námitky patrné alespoH z odovodnní územního plánu, je tYeba v~dy pYihlédnout ke konkrétním okolnostem dané vci. V nynjaím pYípad je napadený územní plán zna n rozsáhlý; jen textová ást jeho odovodnní bez pYíloh se skládá ze tyY svazko, pYi em~ svazek obsahující zprávu o vyhodnocení vlivo na udr~itelný rozvoj území ítá 110 stran. Tím spíae tak nelze konkrétní a podrobnou v námitce uplatnnou argumentaci vypoYádat jen strohým a zcela obecným konstatováním s tím, ~e osoba uplatHující námitku mo~e odpovdi na ni nalézt v rozsáhlém odovodnní územního plánu (na jeho~ konkrétní ást rozhodnutí o námitce ani neodkazuje).<br/>[61] Pro úplnost Nejvyaaí správní soud dodává, ~e výae uvedené není v rozporu se závry nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11, stran nepYimYených po~adavko na vypoYádání se s námitkami vlastníko nemovitostí. V nálezu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15, Ústavní soud konstatoval, ~e obecný závr o nebezpe í nepYimYených po~adavko na odovodnní nemá samostatný význam bez vztahu ke konkrétním okolnostem, které by ve skutkových pomrech té které vci odovodHovaly obavu z ohro~ení funk nosti územního plánování, naruaení stability systému územního plánování a právních jistot ob ano. Xádné odovodnní rozhodnutí o námitkách musí být dle Ústavního soudu pravidlem, z nho~ lze nebezpe í pYehnaných po~adavko usuzovat pouze výjime n, v konkrétn vymezených pomrech vci. V nyní projednávané vci je navrhovatel vlastníkem nemovitosti pYímo sousedící s dot enou plochou a jeho zájem na pokud mo~no neruaeném u~ívání z hlediska hluku, teplot apod. je zjevný. Je té~ patrné, ~e jeho námitky se pYímo týkají ochrany u~ívání jeho nemovitosti, tedy i jeho ústavn zaru eného vlastnického práva. S ohledem na tyto okolnosti nynjaí vci tedy nelze po~adavek, aby se odporce pYezkoumateln vypoYádal alespoH s podstatou navrhovatelovy argumentace, pova~ovat za nepYimYený.<br/>[62] Kasa ní námitka, dle ní~ se odporce nedostate n vypoYádal s námitkou navrhovatele uplatnnou pYi poYizování územního plánu, je tedy dovodná, neboe krajský soud aproboval nesprávný postup odporce.<br/>[63] S ohledem na skute nost, ~e shledal Nejvyaaí správní soud územní plán nepYezkoumatelným pro nedostatek dovodo, nezabýval se kasa ními námitkami týkajícími se nezákonnosti regulace lokality Po4, neboe to pova~uje za pYed asné.<br/>[64] Kasa ní stí~nost navrhovatele tedy je dovodná.<br/>IVb. Posouzení kasa ní stí~nosti osoby zú astnné na Yízení II)<br/>[65] Osoba zú astnná na Yízení II) namítá, ~e jí krajský soud upYel právo jednat v Yízení jako osob zú astnné na Yízení. Tím de facto namítá, ~e krajský soud zatí~il Yízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé [kasa ní dovod dle § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s.]. Touto vadou je Nejvyaaí správní soud povinen se zabývat z úYední povinnosti, i bez námitky st~ovatele.<br/>[66] Podle usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, . j. 2 As 196/2016123, . 3668/2018 Sb. NSS, nezabývalli se krajský soud podstatným vyjádYením osoby zú astnné naYízení, jedná se o vá~nou vadu Yízení, která dle okolností pYípadu mo~e vést ke zruaení rozsudku napadeného kasa ní stí~ností. Zda vada mohla mít za následek nezákonnost rozsudku krajského soudu je dle rozaíYeného senátu NSS nutné posoudit v~dy podle konkrétních okolností pYípadu. Sou asn rozaíYený senát NSS konstatoval, ~e  [a] koli u osoby zú astnné na Yízení je nutné vycházet z toho, ~e se v soudním Yízení správním jedná (také) o 'její' spor, není to ona, kdo ur uje 'program' soudního projednávání ~aloby. [& ] Pokud soud podstatné námitky uplatnné v ~alob nále~it posoudí a vypoYádá v odovodnní, zpravidla tím rovn~ (alespoH implicitn) odpoví na argumenty uplatnné osobou zú astnnou na Yízení. <br/>[67] Osoba zú astnná na Yízení II) zaslala krajskému soudu dne 27. 8. 2025 obsáhlé vyjádYení k návrhu na zruaení ásti územního plánu. Argumentaci osoby zú astnné na Yízení II) lze rozdlit do následujících ástí: (i) odporce ml postupovat podle stavebního zákona z roku 2021, (ii) nebylo dostate n provedeno hodnocení hlu nosti a zne iatní ovzduaí a (iii) existovalo nadkritické riziko systémové podjatosti.<br/>[68] Otázkou, jaké právní úprav podléhal proces poYízení územního plánu, se krajský soud na základ námitky navrhovatele zabýval. Krajský soud pYitom nebyl povinen se výslovn vyjádYit k polemice osoby zú astnné na Yízení II) s jeho rozsudkem ze dne 7. 5. 2025, . j. 73 A 2/2025  84. Z napadeného rozsudku je patrné, ~e krajský soud z tohoto rozsudku vycházel a implicitn tak lze dovodit, ~e jeho závry pova~oval za správné a s argumentací osoby zú astnné na Yízení II) se neztoto~nil.<br/>[69] Tvrzení osoby zú astnné na Yízení II) ad ii) a iii) výae se míjejí s návrhovými body. Jádrem argumentace navrhovatele bylo nedostate né vypoYádání jeho námitek v procesu poYizování územního plánu. Rovn~ námitky týkající se zvýaení hluku a zhoraení kvality ovzduaí navrhovatel uplatnil v souvislosti s tvrzenou nepYezkoumatelností územního plánu, nikoliv nezákonností navrhované regulace. K nezákonnosti územního plánu navrhovatel pYedestYel jen obecná tvrzení, v nich~ obecn nesouhlasil s pYijatou regulací. S ohledem na to krajský soud v napadeném rozsudku odovodnil, pro  pova~oval odovodnní rozhodnutí o námitce za dostate né, a k zákonnosti územního plánu se vyjádYil s ohledem na obecná tvrzení navrhovatele rovn~ pouze obecn (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 5. 2014, . j. 1 Aos 6/201355). Osoba zú astnná na Yízení II) napadala nezákonnost regulace proto, ~e sou ástí SEA (posouzení vlivo na ~ivotní prostYedí) nebyla hluková studie; jak bylo vaak uvedeno výae, navrhovatel uplatnil námitku zvýaení hluku a zhoraení kvality ovzduaí, stejn jako dalaí námitky stran environmentálního zatí~ení území, toliko v souvislosti s namítanou nepYezkoumatelností rozhodnutí o námitce, pota~mo územního plánu. Argumentace osoby zú astnné na Yízení II) tak s ohledem na uvedené pYesahovala dovody uplatnné v návrhu a krajský soud se jí nemohl zabývat, neboe byl vázán dovody návrhu (§ 101d odst. 1 s. Y. s.).<br/>[70] Toté~ platí pro argumentaci osoby zú astnné na Yízení II) stran existence nadkritického rizika systémové podjatosti. Osoba zú astnná na Yízení II) namítá, ~e krajský soud byl povinen se touto otázkou zabývat z úYední povinnosti. Nicmén dle usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 12. 2023, . j. 9 Ao 37/202157, . 4562/2024 Sb. NSS, je správní soud podle § 101d odst. 1 s. Y. s. vázán rozsahem a dovody návrhu, s výjimkou otázky nicotnosti opatYení obecné povahy a otázek, jejich~ zodpovzení je nezbytné pro pYezkum napadeného opatYení obecné povahy v mezích Yádn uplatnných návrhových bodo. Tvrzená systémová podjatost úYedních osob vaak takovou otázkou není, jeliko~ nebrání pYezkumu územního plánu v mezích navrhovatelem uplatnných dovodo. Ani touto argumentací osoby zú astnné na Yízení II) se tudí~ krajský soud nemohl zabývat.<br/>[71] Relevantní není ani to, ~e krajský soud vyjádYení osoby zú astnné na Yízení II) v napadeném rozsudku nerekapituluje. Podstatné je, ~e krajský soud na argumenty osoby zú astnné na Yízení II), které souvisely s návrhovými body, alespoH implicitn odpovdl v souladu s citovaným usnesením rozaíYeného senátu . j. 2 As 196/2016123.<br/>[72] Nad rámec nutného Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e osoba zú astnná na Yízení II) mohla uplatnit svoji argumentaci, s ní~ se podle ní krajský soud nevypoYádal, v kasa ní stí~nosti, pYi em~ Nejvyaaí správní soud by byl povinen se jí zabývat. Zákaz uvádt v kasa ní stí~nosti dovody, které st~ovatel neuplatnil v Yízení pYed krajským soudem, toti~ ze své podstaty nedopadá na st~ovatele, kteYí byli v Yízení pYed krajským soudem v postavení ~alovaných nebo osob zú astnných na Yízení (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 7. 2008, . j. 1 Ans 5/2008104). Takový postup osob zú astnných na Yízení ostatn pYedvídal i rozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu v ji~ výae citovaném usnesení . j. 2 As 196/2016123. Osoba zú astnná na Yízení II) takto vaak nepostupovala. <br/>[73] S ohledem na výae uvedené Nejvyaaí správní soud shledal, ~e krajský soud nezatí~il Yízení vadou spo ívající v opomenutí podstatného vyjádYení osoby zú astnné na Yízení II). Kasa ní stí~nost osoby zú astnné na Yízení II) tak není dovodná a Nejvyaaí správní soud ji zamítl (výrok III. tohoto rozsudku).<br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>[74] Vzhledem k tomu, ~e Nejvyaaí správní soud shledal kasa ní stí~nost navrhovatele dovodnou, napadený rozsudek zruail dle § 110 odst. 1, vty první s. Y. s. (výrok I. tohoto rozsudku). Vc vaak krajskému soudu nevrátil k dalaímu Yízení, jeliko~ sou asn rozhodl dle § 110 odst. 2 písm. b) s. Y. s. a dle § 101d odst. 2 s. Y. s. o zruaení napadené ásti opatYení obecné povahy, tedy o zruaení opatYení obecné povahy . 1/2025  Územního plánu msta Brna v rozsahu vymezení plochy Po4: Sportovní areál Lu~ánky, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku (výrok II. tohoto rozsudku).<br/>[75] V pYípad, ~e Nejvyaaí správní soud ruaí rozsudek krajského soudu a sou asn ruaí i opatYení obecné povahy nebo jeho ást, je povinen rozhodnout krom náklado Yízení o kasa ní stí~nosti i o nákladech Yízení, které pYedcházelo zruaenému rozhodnutí krajského soudu (§ 110 odst. 3, vta druhá s. Y. s.). Náklady Yízení o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy a náklady Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí v tomto pYípad jeden celek a Nejvyaaí správní soud rozhodne o jejich náhrad jediným výrokem vycházejícím z § 60 s. Y. s. (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 11. 2008, . j. 1 As 61/2008  98).<br/>[76] Jeliko~ navrhovatel dosáhl zruaení napadené ásti územního plánu, ml z procesního hlediska úspch ve vci a nále~í mu tak dle § 60 odst. 1 s. Y. s., ve spojení s § 120 s. Y. s. náhrada náklado Yízení vo i odporci, který úspaný nebyl.<br/>[77] Dovodn vynalo~ené náklady v Yízení o návrhu na zruaení ásti územního plánu a Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí zaplacený soudní poplatek za návrh na zruaení ásti územního plánu ve výai 5 000 K , za kasa ní stí~nost ve výai 5 000 K  a dále odmna za zastupování advokátem. Ta byla v Yízení pYed krajským soudem ur ena podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif)  dále jen  advokátní tarif , ve spojení s § 7 bodem 5 a § 9 odst. 5 advokátního tarifu, a to za tyYi úkony právní slu~by (pYevzetí a pYíprava zastoupení, návrh ve vci samé, replika k vyjádYení odporce ze dne 12. 8. 2025 a ú ast na jednání dne 9. 9. 2025) po 4 620 K , tj. celkem 18 480 K . Náhrada hotových výdajo (re~ijní pauaál) za ka~dý z tchto úkono právní slu~by iní podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ástku 450 K , tj. celkem 1 800 K . Odmna za zastupování advokátem v Yízení o kasa ní stí~nosti byla ur ena podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ve spojení s § 7 bodem 5 a § 9 odst. 5 advokátního tarifu, a to za dva úkony právní slu~by (sepsání kasa ní stí~nosti a vyjádYení ze dne 27. 11. 2025, v nm~ navrhovatel upozornil na aktuální rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu) po 4 620 K , tj. celkem 9 240 K . Náhrada hotových výdajo (re~ijní pauaál) za ka~dý z tchto úkono iní podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ástku 450 K , tj. celkem 900 K . Odmna advokáta za zastupování v Yízení o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy a v Yízení o kasa ní stí~nosti tak iní ástku 30 420 K . Zástupce navrhovatele dolo~il, ~e je plátcem dan z pYidané hodnoty (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu), a proto sou ást náklado tvoYí rovn~ tato daH ve výai 6 389 K , tj. 21 % z ástky 30 420 K  (§ 57 odst. 2 s. Y. s.).<br/>[78] Celkové dovodn vynalo~ené náklady navrhovatele tedy iní 46 809 K  (5 000 K  + 5 000 K  + 30 420 K  + 6 389 K ). Proto Nejvyaaí správní soud ulo~il procesn neúspanému odporci povinnost zaplatit tuto ástku úspanému navrhovateli na náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti a o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy, a to k rukám jeho zástupce. Ke splnní této povinnosti stanovil Nejvyaaí správní soud pYimYenou lhotu tYiceti dno od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV. tohoto rozsudku).<br/>[79] Osoba zú astnná na Yízení II) nemla ve vci úspch, a proto jí právo na náhradu náklado Yízení nenále~í. Toto právo by ml procesn úspaný odporce. Náklady, které odporce vynalo~il v souvislosti se svým zastoupením advokátkou nelze pova~ovat za ú eln vynalo~ené; odporce je statutárním mstem a rovn~ poYizovatelem napadeného územního plánu, a v Yízení tak vystupuje jako orgán veYejné správy v oboru své posobnosti (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 4. 2007, . j. 6 As 40/200687, . 1260/2007 Sb. NSS). Jiné náklady nad rámec jeho b~né úYední innosti odporci v Yízení o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy a v Yízení o kasa ní stí~nosti nevznikly. Nejvyaaí správní soud proto rozhodl tak, ~e se odporci vo i osob zú astnné na Yízení II) nepYiznává náhrada náklado Yízení o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy a o kasa ní stí~nosti (výrok V. tohoto rozsudku).<br/>[80] Osoby zú astnné na Yízení mají podle § 60 odst. 5 s. Y. s., ve spojení s § 120 tého~ zákona právo na náhradu jen tch náklado, které jim vznikly v souvislosti s plnním povinností, které jim soud ulo~il. V daném pYípad Nejvyaaí správní soud ani krajský soud neulo~il osobám zú astnným na Yízení I) a III) a~ VIII) ~ádnou povinnost a zdejaí soud neshledal ani ~ádný dovod hodný zvláatního zYetele, pro nj~ by jim právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti mlo být pYiznáno (výrok VI. tohoto rozsudku)..<br/>[81] Nejvyaaí správní soud osobám zú astnným na Yízení I) a III) a~ VIII) ~ádnou povinnost neulo~il a neshledal ani ~ádný dovod hodný zvláatního zYetele, pro nj~ by jim právo na náhradu náklado Yízení o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy ani Yízení o kasa ních stí~nostech mlo být pYiznáno (výrok VI. tohoto rozsudku).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou pYípustné opravné prostYedky.<br/><br/><br/> V Brn dne 26. února 2026<br/><br/><br/><br/>JUDr. Tomáa Rychlý <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>