<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 21 Afs 203/2025- 38 - text</title> </head> <body> ÿþ 21 Afs 203/2025 - 43<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Tomáae Rychlého a soudco Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní vci navrhovatelky: Lidl eská republika s.r.o., se sídlem Náro~ní 1359/11, Praha 5, zastoupená Mgr. Lukem Vránou, advokátem se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti odporci: mstys Zápy, se sídlem Zápy 7, Zápy, v Yízení o kasa ní stí~nosti navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2025, . j. 37 A 47/202548,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2025, . j. 37 A 47/202548, se zruauje.<br/>II. OpatYení obecné povahy vydané Zastupitelstvem mstyse Zápy dne 1. 7. 2024, kterým byl stanoven místní koeficient dan z nemovitých vcí pro vymezené nemovité vci, se zruauje ke dni právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/>III. Odporce je povinen zaplatit navrhovatelce náhradu náklado Yízení o návrhu a o kasa ní stí~nosti v celkové výai 34 539 K , a to ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Luka Vrány, advokáta.<br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>[1] Zastupitelstvo odporce vydalo dne 1. 7. 2024 opatYení obecné povahy (dále jen  opatYení ), kterým stanovilo místní koeficient k dani z nemovitých vcí pro vymezené nemovitosti podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona . 338/1992 Sb., o dani z nemovitých vcí (dále jen  zákon o dani z nemovitých vcí ). Místní koeficient byl opatYením stanoven ve výai 5,0.<br/>[2] Navrhovatelka, jen~ je vlastníkem ásti dot ených nemovitostí, podala u Krajského soudu v Praze (dále jen  krajský soud ) návrh na zruaení opatYení, který krajský soud rozsudkem ze dne 5. 9. 2025, . j. 37 A 47/202548, zamítl.<br/>[3] Krajský soud uvedl, ~e navrhovatelka byla pYi poYizování napadeného opatYení pasivní. Odporce dle krajského soudu Yádn zveYejnil návrh opatYení na úYední desce spole n s výzvou k uplatnní námitek a pYipomínek podle § 172 odst. 1 správního Yádu. Navrhovatelka proti tomuto návrhu nebrojila a zároveH neuvedla ~ádné dovody, které by jí v podání námitek bránily. Krajský soud rovn~ odkázal na judikaturu Nejvyaaího správního soudu, dle které by se dYíve neuplatnnou námitkou nepYimYenosti do zásahu práv navrhovatelky mohl zabývat, pouze pokud by byl tento zásah zcela zjevný a dosahující intenzity blí~ící se vyvlastnní. K takto intenzivnímu zásahu do vlastnického práva st~ovatelky vaak dle krajského soudu nedoalo. Námitkou nepYimYenosti zásahu do práv navrhovatelky se proto krajský soud nezabýval. Ze stejného dovodu se pak krajský soud nezabýval ani námitkou nekonzistentnosti a diskrimina ní povahy opatYení.<br/>[4] Námitku nepYezkoumatelnosti opatYení krajský soud shledal nedovodnou. Uvedl, ~e ur ení konkrétní výae koeficientu (v rámci zákonného rozmezí) je na úvaze obce a ta nemusí zvolenou výai odovodnit, nese za ni vaak politickou odpovdnost. Odporce dle krajského soudu také jasn stanovil kritérium pro zaYazení jednotlivých nemovitostí do vyaaí daHové zát~e. Rozhodným kritériem bylo, ~e se vymezené nemovitosti nachází v promyslové oblasti obce, která je významn zatí~ena osobní a kamionovou dopravou, neboe se zde nachází logistické centrum navrhovatelky, nákupní centra, výrobní a promyslové závody a dalaí podnikatelské areály. Takto zvýaená dopravní zát~ má negativní vliv na infrastrukturu a ~ivotní prostYedí. Toto odovodnní krajský soud pova~oval za logické a dostate né, jeliko~ v promyslové zón zpravidla dochází k provozování inností, které mají na infrastrukturu a ~ivotní prostYedí významný vliv.<br/>[5] Krajský soud dále dospl k závru, ~e odporce byl oprávnn ji~ v roce 2024 vydat opatYení stanovující místní koeficient podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dani z nemovitých vcí, pYesto~e zmocHující ustanovení nabylo ú innosti a~ ke dni 1. 1. 2025, neboe opatYení samo nebylo do tohoto data aplikovatelné ani vymahatelné a do práv adresáto nezasahovalo. Vzhledem k tomu, ~e daH z nemovitých vcí se v~dy stanovuje podle stavu k 1. 1. zdaHovacího období, mohlo opatYení nabýt právních ú inko a~ od roku 2025, kdy nabylo ú innosti i zákonné zmocnní k jeho vydání. Námitka, ~e opatYení bylo vydáno bez zákonné opory v rozporu s § 171 správního Yádu, proto dle krajského soudu nebyla dovodná.<br/>[6] K námitce navrhovatelky, ~e opatYení bylo vydáno, resp. zveYejnno formou opatYení obecné povahy, nikoliv veYejnou vyhláakou podle § 173 odst. 1 správního Yádu, krajský soud uvedl, ~e oznámení veYejnou vyhláakou je jeden ze zposobo doru ování, který spo ívá toliko ve vyvaení písemnosti na úYední desce správního úYadu po zákonem stanovenou dobu a zveYejnní zposobem umo~Hující dálkový pYístup. VeYejná vyhláaka tedy není jednou z forem správních akto, jak se dle krajského soudu nejspía navrhovatelka myln domnívala, nýbr~ zposobem oznámení. Nezále~í na tom, jakou má oznamovaná písemnost  formu , tj. zda se jedná o opatYení nebo napYíklad rozhodnutí. Oznamovaná písemnost dle krajského soudu nemusí obsahovat ani informaci, ~e se  oznamuje veYejnou vyhláakou . Samotné vyvaení písemnosti na úYední desce po stanovenou dobu je veYejnou vyhláakou. Podle krajského soudu odporce opatYení Yádn vyvsil na úYední desce a vyzna il datum vyvaení 1. 7. 2024. Navrhovatelka tuto skute nost navíc nerozporovala, kdy~ sama tvrdila, ~e odporce opatYení zveYejnil (bye  formou opatYení obecné povahy ).<br/>[7] Tvrzení, ~e odporce opatYení nezveYejnil v sekci  vyhláaky, smrnice, opatYení na svých webových stránkách navrhovatelka dle krajského soudu uplatnila a~ po koncentraci návrhových bodo. Navíc zákon toliko stanoví, ~e písemnost musí být vyvaena na úYední desce a zveYejnna zposobem umo~Hujícím dálkový pYístup. Navrhovatelka pak (v asným návrhovým bodem) netvrdila, ~e by opatYení nebylo zposobem umo~Hující dálkový pYístup vobec zveYejnno nebo ~e bylo zveYejnno v  t~ko pYedvídatelných sekcích internetových stránek, ve zmti odkazo i jinými t~ko pYedvídatelnými zposoby .<br/>[8] Proti rozsudku krajského soudu podává navrhovatelka (dále jen  st~ovatelka ) kasa ní stí~nost, její~ dovody podYazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ).<br/>[9] Napadený rozsudek je podle st~ovatelky nepYezkoumatelný pro nesrozumitelnost, jeliko~ krajský soud neodovodnil, pro  intenzita zásahu do vlastnického práva st~ovatelky nedosahuje takové míry, aby bylo nutné se zabývat jejími námitkami i pYes její pasivitu v procesu pYijímání opatYení.<br/>[10] St~ovatelka má za to, ~e opatYení trpí natolik záva~nými vadami, ~e její pasivita pYi jeho pYijímání je irelevantní. Pasivita st~ovatelky byla navíc zposobena netransparentním a nepYedvídatelným postupem odporce, který opatYení zveYejnil  formou opatYení obecné povahy a nikoliv veYejnou vyhláakou, v dosledku eho~ jej ani nezveYejnil na svých webových stránkách v sekci  Vyhláaky, smrnice, opatYení . NezveYejnní dokumentu v ásti webu, ve které jsou takové dokumenty obvykle uveYejHovány, je podle st~ovatelky v rozporu s § 25 odst. 2 správního Yádu. Krajský soud tedy dle st~ovatelky pochybil, pokud tento postup odporce aproboval.<br/>[11] Krajský soud dle st~ovatelky rovn~ pochybil, pokud se nezabýval proporcionalitou opatYení pouze z dovodu její pasivity v procesu jeho poYizování. Z usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, . j. 1 Ao 1/2009  120, . 1910/2009 Sb. NSS, podle st~ovatelky vyplývá, ~e podmínkou zákonnosti opatYení je, ~e omezení vlastnických práv musí být inno jen v nezbytn nutné míYe, nejaetrnjaím zposobem, nediskrimina n a bez libovole. Pokud tato kritéria nebyla splnna, mohl dle st~ovatelky krajský soud zruait opatYení bez ohledu na to, zda uplatnila námitky proti návrhu opatYení.<br/>[12] St~ovatelka má také za to, ~e zásah opatYení do jejích práv byl velmi intenzivní. Doalo k nkolikanásobnému zvýaení daHové zát~e na jejích nemovitostech. NepYimYenost tohoto zásahu tedy byla dle st~ovatelky zjevná a principiáln se blí~í vyvlastnní, jeliko~ vysoká daHová zát~ ji mo~e v kone ném dosledku pYimt k nucenému prodeji minimáln ásti dot ených nemovitostí. Odporce ml dle st~ovatelky provést test proporcionality v odovodnní opatYení, a pokud tak neu inil, jedná se o zásadní pochybní, které iní opatYení  nezákonným, resp. nepYezkoumatelným . Pokud pak krajský soud tento postup odporce aproboval, je dle st~ovatelky jeho rozsudek rovn~  nezákonný a nepYezkoumatelný .<br/>[13] Dalaí pochybení krajského soudu st~ovatelka spatYuje v tom, ~e se nezabýval diskrimina ní povahou napadeného opatYení. Podle st~ovatelky jde o tak záva~nou vadu, ~e ji ml krajský soud posoudit i bez ohledu na její pasivitu v procesu pYijímání opatYení obecné povahy. St~ovatelka má za to, ~e opatYení je zjevn diskrimina ní a vnitYn nekonzistentní, jeliko~ zat~uje její nemovitosti  maximálním mo~ným koeficientem , zatímco jiné podnikatelské subjekty se srovnatelným nebo vtaím dopadem na ~ivotní prostYedí a infrastrukturu vobec nepostihuje, ani~ by byl takový postup podlo~en analýzou i objektivními kritérii. Tato selektivnost a absence vcného odovodnní pYedstavují dle st~ovatelky libovoli a zneu~ití pravomoci odporce, který nezohlednil skute né negativní vlivy nemovitostí na ~ivotní prostYedí, co~ zakládá  nepYezkoumatelnost a nezákonnost opatYení a také  nepYezkoumatelnost a nezákonnost napadeného rozsudku.<br/>[14] St~ovatelka dále nesouhlasí se závrem krajského soudu, ~e výae místního koeficientu nemusí být odovodnna. Takový výklad je dle jejího názoru v rozporu s principy právního státu, zejména se zásadou  pYezkoumatelnosti správních akto . Podle st~ovatelky by mlo naopak opatYení obsahovat alespoH elementární odovodnní výae stanoveného koeficientu. <br/>[15] Z odovodnní opatYení dle st~ovatelky také není zYejmé, zda bylo jeho cílem zatí~it vyaaí daní vlastníky pozemko nebo vlastníky budov na ozna ených plochách. NepYezkoumatelným zposobem odporce podle st~ovatelky stanovil také samotná kritéria pro výbr nemovitostí, na které se vyaaí daHová zát~ vztahuje. Odporce uvedl, ~e se jedná o  nemovitosti, které se nachází v promyslové oblasti . OpatYení se vaak nedotýká vaech pozemko a staveb v promyslových oblastech odporce, ale pouze nkterých selektivn vybraných nemovitostí, které tuto podmínku splHují. Skute ná kritéria proto nejsou z opatYení zYetelná.<br/>[16] St~ovatelka v kasa ní stí~nosti rovn~ polemizuje se závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 7. 2025, . j. 1 Afs 82/202535, ze kterých vycházel i krajský soud v napadeném rozsudku. Tvrdí, ~e odporce vydal opatYení na základ platného, ale neú inného zákona (jeliko~ ustanovení zmocHující odporce k jeho vydání nabylo ú inností a~ dne 1. 1. 2025). Takový postup je dle st~ovatelky v rozporu se zásadou zákonnosti. Z tohoto dovodu navrhuje, aby byla vc postoupena rozaíYenému senátu Nejvyaaího správního soudu k posouzení zákonnosti opatYení vydaných na základ neú inného zákona.<br/>[17] Odporce ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvádí, ~e napadený rozsudek krajského soudu pova~uje za vcn správný. Tvrdí, ~e pYi pYijímání opatYení postupoval v souladu s platnými právními pYedpisy i v souladu s metodickými pokyny finan ních orgáno. ZároveH odporce zdorazHuje, ~e v procesu pYijímání opatYení neobdr~el ~ádné námitky ani pYipomínky k návrhu opatYení. <br/>[18] V souvislosti s proporcionalitou opatYení má odporce za to, ~e test proporcionality provedl ji~ zákonodárce pYi vymezení rozptí, ve kterém lze místní koeficient stanovit. Dále odporce uvádí, ~e st~ovatelkou namítaná selektivnost je podstatou samotného institutu opatYení obecné povahy, kterým se stanový místní koeficient, jeliko~ umo~Huje stanovit koeficient pro konkrétn vymezené nemovitosti. Odporce nesporuje, ~e st~ovatel není jediným subjektem, který se podílí na navýaení automobilové dopravy na jeho území. Dle odporce tak vaak st~ovatel iní  ve významném, spíae pYeva~ujícím rozsahu . Z tohoto dovodu má odporce za to, ~e pokud by pYistoupil ke vaem podnikatelským subjektom na jeho území stejn, dopustil by se tím diskrimina ního jednání, jeliko~ ostatní subjekty nezat~ují jeho území tak významným zposobem.<br/>[19] Podle odporce zákon nevy~aduje, aby obce pro vydání opatYení obecné povahy disponovaly konkrétními odbornými studiemi i obdobnými podklady. OpatYení dle odporce jasn uvádí, ~e se koeficient stanovuje pro vymezené pozemky, stavby na tchto pozemcích a pro jednotky v tchto stavbách. Je tedy jasné, koho se opatYení týká. Na závr odporce navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl a aby st~ovatelce nepYiznal náhradu náklado Yízení, jeliko~ disponuje  kompletním právním zázemím , a pokud by pYi pYijímání opatYení nebyla pasivní, nemuselo by Yízení probhnout.<br/>[20] Nejvyaaí správní soud nejdYíve hodnotil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a konstatoval, ~e byla podána v as (§ 106 odst. 2 s. Y. s.), osobou oprávnnou (§ 102, vta první s. Y. s.), proti rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost ve smyslu § 102 s. Y. s. pYípustná, a st~ovatelka je zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. Y. s.). Poté pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu podané kasa ní stí~nosti (§ 109 odst. 3, vta pYed stYedníkem s. Y. s.) a z dovodo v ní uvedených (§ 109 odst. 4, vta pYed stYedníkem s. Y. s.). Ve vci pYitom rozhodl bez naYízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2, vty první s. Y. s.<br/>[21] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/>[22] Úvodem vypoYádání kasa ních námitek st~ovatelky zdejaí soud zdorazHuje, ~e kasa ní stí~nost je pomrn obtí~n srozumitelná. St~ovatelka ji sice rozdlila do nkolika ástí (dle jednotlivých kasa ních námitek), v nich vaak asto opakuje tyté~ skute nosti (bye tYeba jinými slovy), ím~ fakticky stírá rozdíly mezi jednotlivými námitkami. Stejn tak st~ovatelka pYília nerozliauje mezi výtkami vo i napadenému rozsudku krajského soudu a výtkami vo i opatYení odporce, co~ iní její argumentaci nepYehlednou. V neposlední Yad pak st~ovatelka opakovan spojuje nepYezkoumatelnost a nezákonnost napadeného rozsudku i opatYení odporce, z eho~ pak není zYejmé, jakou konkrétní vadu vlastn st~ovatelka namítá. Je odpovdností st~ovatelky, resp. jejího zástupce, jak kasa ní stí~nost koncipuje. Soud zde nicmén kriticky hodnotí kvalitu kasa ní stí~nosti proto, aby bylo zYejmé, ~e reaguje na kasa ní námitky jen v rozsahu, který bylo mo~né rozumným výkladem z textu kasa ní stí~nosti pochopit.<br/>[23] Nejvyaaí správní soud nejprve pYistoupil k posouzení námitky nepYezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu. PYípadnou nepYezkoumatelností rozsudku je toti~ povinen se podle § 109 odst. 4 s. Y. s. zabývat z úYední povinnosti, a to i bez námitky st~ovatele. Vlastní pYezkum rozsudku je pak mo~ný pouze za pYedpokladu, ~e splHuje kritéria pYezkoumatelnosti, tedy ~e je srozumitelný a vychází z dovodo, z nich~ je zYejmé, pro  krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku jeho rozhodnutí. Tato kritéria napadený rozsudek splHuje.<br/>[24] Krajský soud v rozsudku Yádn a srozumiteln vylo~il dovody svého rozhodnutí, vypoYádal se se vaemi podstatnými námitkami a jeho závry jsou podpoYeny srozumitelnou a logickou argumentací.<br/>[25] St~ovatelka spatYuje nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku pYedevaím v tom, ~e krajský soud dle jejího názoru neodovodnil, pro  zásah do práv st~ovatelky nedosahoval intenzity blí~ící se vyvlastnní.<br/>[26] PYedn Nejvyaaí správní soud podotýká, ~e st~ovatelka z výae tvrzeného pochybení krajského soudu vyvozuje nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku pro nesrozumitelnost. NepYezkoumatelnost ovaem není projevem nenaplnné subjektivní pYedstavy st~ovatelky o tom, jak podrobn by ml být rozsudek odovodnn, ale objektivní pYeká~kou, která kasa nímu soudu znemo~Huje pYezkoumat napadené rozhodnutí. Nesrozumitelná jsou typicky taková rozhodnutí, z nich~ není zYejmé, jak soud o vci rozhodl, rozhodnutí jejich~ výrok je v rozporu s odovodnním nebo je vnitYn rozporný (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Azs 47/2003  130, . 244/2004 Sb. NSS; a ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/2003  75, . 133/2004 Sb. NSS; vaechna citovaná rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Takovými vadami vaak rozsudek krajského soudu netrpí.<br/>[27] Krajský soud v napadeném rozsudku citoval rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 10. 2016, . j. 10 As 183/201635, dle kterého se soud dYíve neuplatnnou námitkou nepYimYenosti zásahu do práv vlastníka zabývá jen v pYípadech, kdy se jedná o zásah do vlastnického práva dosahující zna né intenzity, blí~ící se vyvlastnní dot ených nemovitostí, který musel být poYizovateli územního plánu zcela zjevný ji~ v dob jeho pYípravy. V této souvislosti pak krajský soud uvedl, ~e  pYesto~e napadené OOP navrhovatelku jist ovlivnilo, neboe zvýailo její daHové zatí~ení, rozhodn se nejedná o tak intenzivní zásah do vlastnického práva, který by nastal napY. v pYípad vyvlastnní. <br/>[28] Výae uvedené zdovodnní krajského soudu pova~uje Nejvyaaí správní soud za dostate né, jeliko~ je z nj patrné, pro  se námitkami ohledn proporcionality opatYení nezabýval. Za situace, kdy st~ovatelka v návrhu neuvedla ~ádná konkrétní tvrzení vztahující se k zásahu do jejího vlastnického práva (resp. jeho intenzity), pak krajský soud nebyl povinen své úvahy dále rozvíjet a zdovodHovat, pro  zásah do práv st~ovatelky neshledal dostate n intenzivním.<br/>[29] St~ovatelka v kasa ní stí~nosti dále tvrdí, ~e se ml krajský soud zabývat jejími námitkami ohledn proporcionality a  diskrimina ní povahy opatYení. Pokud by tato námitka byla dovodná, jednalo by se o vadu zposobující nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku pro nedostatek dovodo. Nejvyaaí správní soud ji nicmén dovodnou neshledal.<br/>[30] Krajský soud se v napadeném rozsudku nezabýval námitkou st~ovatelky týkající se proporcionality opatYení z dovodu, ~e st~ovatelka tuto námitku neuplatnila pYi procesu pYijímání opatYení. Tento postup je v souladu s judikaturou Nejvyaaího správního soudu, která ji~ dYíve ve vztahu k územním plánom obcí (vydávaných rovn~ ve form opatYení obecné povahy) dovodila, ~e pokud navrhovatel nepodal proti napadenému opatYení obecné povahy námitky ani pYipomínky, mo~e pYed správními soudy úspan namítat pouze nedostatek pravomoci i pYísluanosti odporce k vydání opatYení obecné povahy nebo poruaení kogentních pYedpiso chránících zásadní veYejné zájmy, které st~ejním zposobem pYedur ují proces pYijímání opatYení obecné povahy (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 8. 2020, . j. 6 As 270/2019  38). ZároveH platí, ~e námitkami smYujícími k proporcionalit pYijatého Yeaení se správní soud pYi posuzování dovodnosti návrhu nemo~e vcn zabývat, neboe by tak pomYoval dole~ité veYejné zájmy s dot enými právy jednotlivco v první linii tam, kde navrhovatel zostal v procesu pYijímání opatYení obecné povahy pasivní. Koncepce soudního pYezkumu opatYení obecné povahy se opírá o princip subsidiarity soudní ochrany, jen~ má nastoupit a~ po vy erpání Yádných opravných prostYedko uvnitY veYejné správy (srov. napY. rozsudky ze dne 18. 11. 2009, . j. 9 Ao 2/200954, . 2008/2010 Sb. NSS; ze dne 7. 10. 2011, . j. 6 Ao 5/201143; a naposledy ze dne 17. 5. 2022, . j. 7 As 416/2021  21). Praxi, podle ní~ v pYípad pasivních navrhovatelo pYezkoumávají správní soudy pouze zákonnost v obecném smyslu, nikoliv vaak její aspekt spo ívající v proporcionalit pYijatého Yeaení ve vztahu ke konkrétnímu pozemku, potvrdil i Ústavní soud v nálezu ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. I. ÚS 1472/12.<br/>[31] Odkaz st~ovatelky na usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu . j. 1 Ao 1/2009  120 tedy vzhledem k výae citované judikatuYe není relevantní. Skute nost, ~e je pYimYenost omezení vlastnických práv podmínkou zákonnosti opatYení, toti~ není v rozporu se závrem, ~e tuto pYimYenou správní soud nezkoumá, pokud ji navrhovatel nenamítal ji~ v procesu pYijímání opatYení nebo pokud není zásah ji~ na první pohled excesivní.<br/>[32] Co se tý e namítaných pochybení pYi oznámení opatYení, Nejvyaaí správní soud podotýká, st~ovatelka v kasa ní stí~nosti tvrdí pochybení pouze pYi oznámení samotného opatYení. Takové pYípadné pochybení by ovaem nemohlo mít vliv na st~ovatel inu pasivitu v procesu pYijímání opatYení. PYi pYijímání opatYení se toti~ námitky uplatHují proti návrhu opatYení (§ 172 odst. 5 správního Yádu). Proti vydanému opatYení naopak ji~ nelze podat opravný prostYedek (§ 173 odst. 2 správního Yádu). <br/>[33] }ádné vady v oznámení návrhu opatYení st~ovatelka netvrdí a netvrdila je ani v Yízení pYed krajským soudem. Naopak ve své replice na vyjádYení odporce k návrhu st~ovatelka dokonce uvedla, ~e  [o]dporce Yádn splnil svou povinnost vyplývající z § 172 odst. 1 správního Yádu, kdy~ dne 17. 5. 2024 zveYejnil návrh OOP formou veYejné vyhláaky . Krajský soud tedy nepochybil, pokud st~ovatelce její pasivitu v procesu pYijímání opatYení pYi etl k tí~i, a z tohoto dovodu se její námitkou týkající se proporcionality opatYení nezabýval.<br/>[34] K tvrzením ohledn intenzity zásahu opatYení do práv st~ovatelky zdejaí soud podle § 109 odst. 5 s. Y. s. nepYihlí~el, jeliko~  jak ji~ bylo uvedeno výae  st~ovatelka tato tvrzení neuplatnila v návrhu pYed krajským soudem.<br/>[35] Pokud jde o námitku ohledn  diskrimina ní povahy opatYení, Nejvyaaí správní soud pYedn podotýká, ~e st~ovatelka v návrhu nenamítala diskriminaci v pravém slova smyslu. St~ovatelka tvrdila, ~e tvrzení odporce o dopravní zát~i a negativním vlivu na dopravní prostYedí není ni ím podlo~ené a ~e na pYípadném negativním vlivu se podílí i jiné podnikatelské subjekty, které nejsou opatYením dot eny, ani~ by to bylo zdovodnno. Fakticky tedy st~ovatelka namítala nepYezkoumatelnost opatYení, kterou se krajský soud zabýval v odstavcích 34 a~ 37 napadeného rozsudku, kde pYinejmenaím implicitn reagoval také na námitky st~ovatelky týkající se  diskrimina ní povahy opatYení (viz té~ rekapitulaci argumentace krajského soudu v odst. [4] tohoto rozsudku).<br/>[36] Kasa ní dovod ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s. tedy není dán.<br/>[37] Pokud jde o pravomoc odporce vydat opatYení pYed nabytím ú innosti pYísluaného zmocHovacího ustanovení, touto otázkou se ji~ Nejvyaaí správní soud zabýval v rozsudku ze dne 24. 7. 2025, . j. 1 Afs 82/2025  33, . 4701/2025 Sb. NSS (dále jen  rozsudek ve vci Lovosice ). V nm kasa ní soud uvedl, ~e  [a] koliv zákonné zmocnní bylo v okam~iku pYijetí napadeného opatYení toliko platné a nikoliv ú inné, neznamená to, ~e by nebyla dána pravomoc odporce takové opatYení vydat. Napadené opatYení za této situace mohlo i (formáln) nabýt ú innosti, avaak s ohledem na odlo~enou ú innost zmocHovacího zákonného ustanovení od 1. 1. 2025 nemohlo být do té doby aplikováno, nebylo vymahatelné a nijak nezasahovalo do práv a povinností jeho adresáto. K tomu mohlo dojít a~ ke dni 1. 1. 2025, kdy nabylo ú innosti zmocHovací ustanovení v § 12 odst. 1 písm. b) zákona o dani z nemovitých vcí. Zdejaí soud se se závry rozsudku ve vci Lovosice ztoto~Huje a neshledal dovod se od nich v nynjaí vci odchýlit. Z tohoto dovodu také neshledal dovod pro pYedlo~ení vci rozaíYenému senátu Nejvyaaího správního soudu, jak navrhovala st~ovatelka.<br/>[38] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval namítanou nepYezkoumatelností opatYení odporce, kterou st~ovatelka dovozuje z nkolika dovodo.<br/>[39] Co se tý e neodovodnní výae stanoveného koeficientu, touto otázkou se ji~ Nejvyaaí správní soud také zabýval v rozsudku ve vci Lovosice. V citovaném rozsudku kasa ní soud uvedl, ~e  [o]dovodnní toho, pro  odporce zvolil v zákonem umo~nném rozptylu od 0,5 do 5 (§ 12 odst. 1 zákona o dani z nemovitých vcí) práv onu ur itou výai koeficientu, nemusí opatYení obsahovat. Jde toti~ o výsledek politické úvahy, za kterou nesou zastupitelé odporce politickou odpovdnost. [& ] Není úkolem správních soudo kontrolovat, zda zvolená výae koeficientu je správná, dostate ná i optimální. V projednávané vci neshledal zdejaí soud dovod se od tchto závro odchýlit a v podrobnostech na n odkazuje.<br/>[40] Pokud má st~ovatelka za to, ~e absence povinnosti odovodHovat výai stanoveného koeficientu povede k nepYípustné správní libovoli, zdejaí soud uvádí, ~e podle § 68 odst. 3 ve spojení s § 174 odst. 1 správního Yádu musí odovodnní opatYení obsahovat dovody výroku nebo výroko rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán Yídil pYi jejich hodnocení a pYi výkladu právních pYedpiso a informace o tom, jak se správní orgán vypoYádal s návrhy a námitkami ú astníko a s jejich vyjádYením k podkladom rozhodnutí. PYi stanovení místního koeficientu pro konkrétní nemovitosti tedy musí pYísluané opatYení obecné povahy obsahovat dovody výroku, tj. dovody, pro které se pro vymezené nemovitosti stanoví jiný ne~  obecný místní koeficient [stanovený obecn závaznou vyhláakou podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona o dani z nemovitých vcí nebo zákonem podle § 12 odst. 3 tého~ zákona]. Splnní této podmínky pak ji~ dostate n brání pYípadné libovoli správního orgánu, ani~ by bylo sou asn nutné odovodHovat konkrétní výai stanoveného koeficientu.<br/>[41] Zdejaí soud se rovn~ neztoto~Huje s názorem st~ovatelky, ~e z opatYení není zYejmé, zda bylo jeho cílem zatí~it vyaaí daní vlastníky pozemko nebo vlastníky budov na ozna ených plochách. Ji~ v samotném výroku opatYení je uvedeno mimo jiné, ~e  se stanovuje místní koeficient pro ní~e vymezené nemovité vci, a to pro pozemky, zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky . Je tedy zjevné, ~e se opatYení vztahuje jak na vlastníky pozemko, tak na vlastníky zdanitelných staveb na tchto pozemcích (pakli~e se jedná o odliané osoby). <br/>[42] Nejvyaaí správní soud nicmén pYisvd uje st~ovatelce v tom, ~e opatYení odporce je nepYezkoumatelné, pokud jde o vymezení dot ených nemovitostí. <br/>[43] V dovodové zpráv k zákonu . 349/2023 Sb. (kterým byla zavedena mo~nost stanovit místní koeficient opatYením) je mimo jiné uvedeno, ~e  [n]ad rámec výae uvedených mo~ností stanovit místní koeficient obecn závaznou vyhláakou se nov zavádí mo~nost zavést místní koeficient pro libovolný, nediskrimina ním a odovodnným zposobem stanovený vý et nemovitých vcí opatYením obecné povahy. [& ] Uvedený proces je nadto zastYeaen principy innosti správních orgáno, které je tudí~ nutné pYi vydání jakéhokoli opatYení obecné povahy, v etn tohoto navrhovaného, respektovat a které pYedstavují dalaí ze souboru záruk, které vylu ují libovolné jednání obce pYi stanovení místního koeficientu. Mezi tmito principy je pak tYeba zdoraznit pYedevaím po~adavek na proporcionalitu, soulad pYijatého Yeaení s veYejným zájmem a zákaz diskriminace v rámci zákazu zneu~ití správního uvá~ení. <br/>[44] Odporce odovodnil výbr dot ených nemovitostí v opatYení následovn:  Vybraná oblast je z dovodu umístní logistického centra (jednoho z pti logistických center na území R pro zásobování), z dovodu umístní nákupních center, výrobních a promyslových závodo a dalaích podnikatelských areálo významn zatí~ena dopravou (kamionovou i osobní). Tato dopravní zát~ má negativní vliv na infrastrukturu i ~ivotní prostYedí, kdy za ú elem zvelebení, rozvoje a údr~by infrastruktury a celého území mstys Zápy potYebuje získávat i odpovídající finan ní prostYedky, co~ hodlá zajistit práv navýaením místního koeficientu v takto zatí~ených oblastech. <br/>[45] Nejvyaaí správní soud má za to, ~e odovodnní opatYení odporce neodpovídá výae uvedenému úmyslu zákonodárce a neumo~Huje pYedevaím pYezkoumat, zda odporce dodr~el principy rovnosti a zákazu svévole (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 11. 2025, . j. 10 Afs 203/2025  55; nebo rozsudek ve vci Lovosice).<br/>[46] Odporce v opatYení pouze obecn uvedl, ~e se ve vybrané oblasti nacházejí nákupní centra, výrobní a promyslové závody a dalaí podnikatelské areály. Z tvrzení st~ovatelky (které odporce nerozporuje) vaak vyplývá, ~e se v katastrálním území odporce nachází i jiné promyslové areály, které mají nepochybn rovn~ negativní vliv na dopravní zát~, infrastrukturu a ~ivotní prostYedí a které ovaem nebyly opatYením dot eny. Pokud tedy bylo cílem odporce získat finan ní prostYedky na kompenzaci tchto negativních vlivo od jejich povodco, není z odovodnní opatYení zYejmé, pro  tak odporce u inil pouze u nkolika vybraných subjekto.<br/>[47] Ve svých vyjádYeních k návrhu a ke kasa ní stí~nosti st~ovatelky se sice odporce sna~il svoj postup dodate n vysvtlit, neboe tvrdil, ~e  [ ]innost ~ádných ostatních subjekto nemá stejný dopad a ú inky jako v dot ené oblasti. V jiných oblastech mstyse Zápy je pYípadná podnikatelská innost provozována ve významn menaím rozsahu, ne~ je práv innost St~ovatele. Tyto skute nosti ml vaak odporce uvést ji~ v odovodnní opatYení. Nedostatky v odovodnní opatYení nelze dodate n zhojit v Yízení pYed správními soudy.<br/>[48] S ohledem na výae uvedené tedy Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e je opatYení odporce nepYezkoumatelné. Krajský soud proto pochybil, pokud opatYení z tohoto dovodu nezruail, a kasa ní dovod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s. je tedy naplnn.<br/>[49] Vzhledem k tomu, ~e Nejvyaaí správní soud shledal kasa ní stí~nost st~ovatelky dovodnou, napadený rozsudek zruail dle § 110 odst. 1, vty první s. Y. s. (výrok I. tohoto rozsudku). Vc vaak krajskému soudu nevrátil k dalaímu Yízení, jeliko~ sou asn rozhodl dle § 110 odst. 2 písm. b) s. Y. s. a dle § 101d odst. 2 s. Y. s. o zruaení napadeného opatYení obecné povahy, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku (výrok II. tohoto rozsudku).<br/>[50] V pYípad, ~e Nejvyaaí správní soud ruaí rozsudek krajského soudu a sou asn ruaí i opatYení obecné povahy nebo jeho ást, je povinen rozhodnout krom náklado Yízení o kasa ní stí~nosti i o nákladech Yízení, které pYedcházelo zruaenému rozhodnutí krajského soudu (§ 110 odst. 3, vta druhá s. Y. s.). Náklady Yízení o návrhu na zruaení opatYení obecné povahy a náklady Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí v tomto pYípad jeden celek a Nejvyaaí správní soud rozhodne o jejich náhrad jediným výrokem vycházejícím z § 60 s. Y. s. (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 11. 2008, . j. 1 As 61/200898).<br/>[51] Jeliko~ st~ovatelka dosáhla zruaení napadeného opatYení, mla z procesního hlediska úspch ve vci a nále~í jí tak dle § 60 odst. 1 s. Y. s., ve spojení s § 120 s. Y. s. náhrada náklado Yízení vo i odporci, který úspaný nebyl. Pro úplnost Nejvyaaí správní soud dodává, ~e skute nost, ~e st~ovatelka disponuje vlastním  právním zázemím , jak tvrdil odporce, nemá na její právo na náhradu náklado Yízení vliv (srov. rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 644/2014; rozhodnutí Nejvyaaího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz).<br/>[52] Dovodn vynalo~ené náklady v Yízení o návrhu na zruaení opatYení a Yízení o kasa ní stí~nosti tvoYí zaplacený soudní poplatek za návrh na zruaení opatYení ve výai 5 000 K , za kasa ní stí~nost ve výai 5 000 K  a dále odmna za zastupování advokátem. Ta byla v Yízení pYed krajským soudem ur ena podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif)  dále jen  advokátní tarif , ve spojení s § 7 bodem 5 a § 9 odst. 5 advokátního tarifu, a to za tYi úkony právní slu~by (pYevzetí a pYíprava zastoupení, návrh ve vci samé a replika k vyjádYení odporce ze dne 11. 7. 2025) po 4 620 K , tj. celkem 13 860 K . Náhrada hotových výdajo (re~ijní pauaál) za ka~dý z tchto úkono právní slu~by iní podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ástku 450 K , tj. celkem 1 350 K . Odmna za zastupování advokátem v Yízení o kasa ní stí~nosti byla ur ena podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, ve spojení s § 7 bodem 5 a § 9 odst. 5 advokátního tarifu, a to za jeden úkon právní slu~by (sepsání kasa ní stí~nosti), tj. 4 620 K . Náhrada hotových výdajo (re~ijní pauaál) za tento úkon iní podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ástku 450 K . Odmna advokáta za zastupování v Yízení o návrhu na zruaení opatYení a v Yízení o kasa ní stí~nosti tak iní ástku 20 280 K  Zástupce st~ovatelky je plátcem dan z pYidané hodnoty (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu), a proto sou ást náklado tvoYí rovn~ tato daH ve výai 4 259 K , tj. 21 % z ástky 20 280 K  (§ 57 odst. 2 s. Y. s.).<br/>[53] Celkové dovodn vynalo~ené náklady st~ovatelky tedy iní 34 539 K  (5 000 K  + 5 000 K  + 20 280 K  + 4 259 K ). Nejvyaaí správní soud proto ulo~il procesn neúspanému odporci povinnost zaplatit tuto ástku úspané st~ovatelce na náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti a o návrhu na zruaení opatYení, a to k rukám jejího zástupce. Ke splnní této povinnosti stanovil Nejvyaaí správní soud odporci pYimYenou lhotu tYiceti dno od právní moci tohoto rozsudku (výrok III. tohoto rozsudku).<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou pYípustné opravné prostYedky (§ 53 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/><br/> V Brn dne 26. února 2026<br/><br/><br/>JUDr. Tomáa Rychlý <br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>