<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 6 As 154/2025- 247 - text</title> </head> <body> ÿþ 6 As 154/2025 - 256<br/>pokra ování<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy senátu Filipa Dienstbiera, soudkyn Veroniky JuYi kové a soudce Václava `tencla v právní vci ~alobkyH: a) PORR a. s., sídlem Dube ská 3238/36, Praha 10; b) PORR Bau GmbH, sídlem Absberggasse 47, VídeH, Rakouská republika; c) PORR s. r. o., sídlem Mlynské Nivy 73, Bratislava, Slovenská republika; d) PORR GmbH & Co. KGaA, sídlem Walter  Gropisu  Strasse 23, Mnichov, Spolková republika Nmecko; e) EUROVIA CZ a. s., sídlem U Michelského lesa 1581/2, Praha 4; f) PRnMSTAV, a. s., sídlem Vysko ilova 1566, Praha 4; g) SMP Construction a. s., sídlem Vysko ilova 1566, Praha 4; h) Marti Tunnel AG, sídlem Seedorffeldstrasse 21, Moosseedorf, `výcarská konfederace; ch) Marti a. s., sídlem K cintorínu 63, }ilina, Slovenská republika, podnikající na území eské republiky prostYednictvím organiza ní slo~ky Marti a. s.  organiza ní slo~ka R, sídlem Lomnického 1705/9, Praha 4, zastoupených Mgr. Radkem Pokorným, advokátem, sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, proti ~alovanému: ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e, sídlem tYída Kpt. Jaroae 7, Brno, za ú asti: I. Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová spole nost, sídlem Sokolovská 42/217, Praha 9, zastoupený JUDr. Jaromírem CísaYem, Ph.D., advokátem, sídlem Hvzdova 1716/2b, Praha 4, II. Subterra a.s., sídlem Ko~elu~ská 2246/5, LibeH, Praha 8, III. HOCHTIEF CZ a. s., sídlem PlzeHská 16/317, Praha 5, IV. HOCHTIEF Infrastructure GmbH, sídlem Alfredstrasse 236, Essen, Spolková republika Nmecko, podnikající v eské republice prostYednictvím odatpného závodu HOCHTIEF Infrastructure GmbH, organiza ní slo~ka, sídlem PlzeHská 3217/16, Praha 5, osoby zú astnné na Yízení II a~ IV spole n zastoupeny Mgr. Lukáaem Trojanem, advokátem, sídlem Na str~i 2102/61a, Kr , Praha 4, V. BeMo Tunnelling GmbH, sídlem BernhardHöfelStrasse 11, Innsbruck, Rakouská republika, zastoupená JUDr. JindYichem Vítkem, Ph.D., advokátem, sídlem Anny Letenské 34/7, Vinohrady, Praha 2, a VI. STRABAG a.s., sídlem Ka írkova 982/4, Praha 5, proti rozhodnutí pYedsedy ~alovaného ze dne 22. 9. 2025, . j. ÚOHS32388/2025/163, o kasa ních stí~nostech osoby zú astnné na Yízení I a osob zú astnných na Yízení II a~ V proti výroku I usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 8. 10. 2025, . j. 31 Af 35/2025803,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>Výrok I usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 8. 10. 2025, . j. 31 Af 35/2025803, se ruaí a vc se v tomto rozsahu vrací krajskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení pYípadu a usnesení krajského soudu<br/>[1] Osoba zú astnná na Yízení I (dále té~ jako  zadavatel ) zahájila dne 30. 5. 2022 otevYené Yízení pro zadání veYejné zakázky  Provozní úsek I.D metra v Praze  úsek (Olbrachtova)  Nové Dvory  stavební ást s pYedpokládanou hodnotou 24 630 000 000 K  (dále jen  veYejná zakázka ). Nabídku na plnní veYejné zakázky podali tYi dodavatelé: 1) spole nost  PVM Metro DII JV tvoYená ~alobkynmi; 2) spole nost  Sdru~ení Metro I.D druhá ást tvoYená osobami zú astnnými na Yízení II a~  V; a 3) spole nost  Sdru~ení STRABAG Metro I. D druhá ást její~ sou ástí je osoba zú astnná na Yízení VI. Nabídka ~alobkyH obsahovala nejni~aí nabídkovou cenu. Zadavatel vaak rozhodnutím ze dne 5. 9. 2023 rozhodl o vylou ení spole nosti  PVM Metro DII JV tvoYené ~alobkynmi z ú asti na zadávacím Yízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona . 134/2016 Sb., o zadávání veYejných zakázek. Dovody vylou ení byly tYi: 1) výkaz výmr nebyl ~alobkynmi vyplnn v lenní po~adovaném zadavatelem, 2) nkteré polo~ky výkazu výmr obsahovaly mimoYádn nízkou nabídkovou cenu, kterou ~alobkyn nezdovodnily, a 3) harmonogram výstavby pYedlo~ený ~alobkynmi ani po jeho doplnní nesplHuje zadávací podmínky. }alobkyn podaly proti rozhodnutí o vylou ení námitky, které zadavatel odmítl rozhodnutím ze dne 5. 10. 2023.<br/>[2] }alobkyn podaly návrh na pYezkoumání úkono zadavatele a domáhaly se, aby ~alovaný zruail rozhodnutí zadavatele o jejich vylou ení ze zadávacího Yízení. }alovaný rozhodnutím ze dne 30. 6. 2025, . j. ÚOHS24293/2025/500, návrh ~alobkyH zamítl, neboe dospl k závru, ~e vylou ení ~alobkyH kvoli rozporu harmonogramu výstavby se zadávacími podmínkami bylo dovodné. Proti prvostupHovému rozhodnutí ~alobkyn brojily rozkladem, který pYedseda ~alovaného rozhodnutím ze dne 22. 9. 2025, . j. ÚOHS32388/2025/163, zamítl a prvostupHové rozhodnutí potvrdil.<br/>[3] Proti rozhodnutí pYedsedy ~alovaného podaly ~alobkyn ~alobu ke Krajskému soudu v Brn. Sou asn ~alobkyn podaly té~ návrh na vydání pYedb~ného opatYení spo ívajícího v zákazu uzavYít smlouvu s vybraným dodavatelem a návrh na pYiznání odkladného ú inku. Krajský soud zadavateli výrokem I napadeného usnesení zakázal uzavYít smlouvu na plnní veYejné zakázky. Výrokem II krajský soud zamítl návrh na pYiznání odkladného ú inku ~aloby a výroky III a IV krajský soud rozhodl o povinnosti ~alobkyH zaplatit soudní poplatky za rozhodnutí o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení a o návrhu na pYiznání odkladného ú inku.<br/>[4] V napadeném usnesení krajský soud za hrozící vá~nou újmu nepova~oval náklady na pYípravu nabídky a náklady na právní zastoupení, ~alobkyn takté~ nijak nepopsaly a neosvd ily újmu spo ívající ve ztrát z nevyu~ití rezervovaných strojntechnologických a personálních kapacit. Na druhou stranu krajský soud pova~oval za osvd ené, ~e ~alobkyním reáln hrozí vá~ná újma spo ívající v ualém zisku v rozsahu nejmén 1,6 mld. K , ve ztrát relevantních zkuaeností, presti~e a významných referencí pro dalaí projekty. Dle krajského soudu mo~e být vydáním pYedb~ného opatYení dot en veYejný zájem na v asné realizaci zakázky, veYejný zájem na zlepaení dopravní situace, veYejný zájem na zlepaení ~ivotního prostYedí, veYejný zájem na hospodárném vynakládání veYejných prostYedko, zájem zadavatele coby investora na zajiatní financování veYejné zakázky a na jejím hladkém probhu a soukromý zájem vybraného investora spo ívající v realizaci zisku z veYejné zakázky a v získání zkuaeností, presti~e a referencí. Oproti tmto zájmom dle krajského soudu stojí zájem ~alobkyH na zabránní plnní veYejné zakázky, který je dán zájmy ~alobkyH toto~nými se zájmy vybraného dodavatele, zájmem na kontrole zadání veYejné zakázky, zájmem na kontrole postupu ~alovaného a zájmem na ú inné soudní ochran ~alobkyH.<br/>[5] Dále krajský soud dospl k závru, ~e ~aloba obsahuje dva ~alobní body, které lze hodnotit jako záva~né a jejich~ dovodnost nelze pYi pYedb~ném posouzení vylou it. První ~alobní námitka spo ívá v tom, ~e ~alobkyn byly vylou eny na základ nejasného znní zadávací dokumentace, které ~alovaný teprve dodate n vyjasnil znaleckým posudkem. Druhá pak spo ívá v tom, ~e znalecký posudek podal podjatý znalecký ústav. Otázka dovodnosti obou ~alobních bodo je zalo~ena na skutkových okolnostech, pYi em~ krajský soud v dob vydání napadeného usnesení nemohl bez znalosti znaleckého posudku a správního spisu uzavYít, ~e ~alobní body dovodné nejsou.<br/>[6] Poté krajský soud pYistoupil k vzájemnému vá~ení identifikovaných zájmo. VeYejný zájem na zahájení plnní veYejné zakázky krajský soud nehodnotil jako intenzivní, neboe tato ást linky metra D neYeaí akutní a neudr~itelnou situaci v doprav. Vydání pYedb~ného opatYení navíc pozitivní dopady realizace veYejné zakázky pouze odsune, dojde k zachování stávajícího stavu, nedojde k vyvolání ~ádné akutní situace. Krajský soud zhodnotil také skute nost, ~e odsunutím za átku realizace veYejné zakázky mo~e dojít ke zvýaení náklado na zakázku. Vzhledem k tomu, ~e ~alobkyn nabídly cenu o 2,2 mld. K  ni~aí ne~ vybraný dodavatel (Sdru~ení Metro I.D druhá ást  pozn. NSS), krajský soud konstatoval, ~e naopak vydání pYedb~ného opatYení smYuje k zajiatní veYejného zájmu na hospodárném vynakládání veYejných prostYedko. Krajský soud sou asn nezjistil, ~e by vydáním pYedb~ného opatYení mlo dojít k problémom stran financování veYejné zakázky. Zájmy vybraného dodavatele jsou pYitom dle krajského soudu v zásad shodné se zájmy ~alobkyH. Krajský soud pYihlédl té~ ke skute nosti, ~e ~alovaný ji~ dvakrát zruail zadávací Yízení na veYejnou zakázku. Zadání veYejné zakázky provází nezákonnosti, co~ dle krajského soudu zesiluje zájem na ú inném soudním pYezkumu úkono zadavatele. Sou asn krajský soud konstatoval, ~e po zadavateli lze spravedliv ~ádat, aby po dobu Yízení pYed soudem strpl omezení vyplývající z odlo~ení plnní veYejné zakázky. Po zhodnocení výae uvedeného krajský soud dospl k závru, ~e váhy spravedlnosti se v tomto pYípad pYiklonily ve prospch návrhu na vydání pYedb~ného opatYení.<br/><br/>II. Kasa ní stí~nosti a dalaí vyjádYení ve vci<br/>[7] Osoby zú astnné na Yízení II a~ V [dále té~  st~ovatelky b) ] podaly proti výroku I usnesení krajského soudu kasa ní stí~nost, v ní~ namítají, ~e ~alobkyn neosvd ily existenci hrozby vá~né újmy. Krajský soud nekriticky pYevzal tvrzení ~alobkyH, ~e jim v pYípad uzavYení smlouvy hrozí újma v podob ualého zisku ve výai 1,6 mld. K . K tomuto údaji ~alobkyn dosply prostým konstatováním, ~e se promrná zisková mar~e v Evropské unii u podobných zakázek pohybuje okolo 6 a~ 7 %, touto hodnotou vynásobily výai své nabídkové ceny, ím~ dosply k tvrzenému ualému zisku. Výai promrné ziskové mar~e pYitom ~alobkyn vyvodily ze tYí pYíspvko, které nebyly navr~eny jako dokazy, navíc z nich nevyplývá, ~e by mly být ve vztahu k pYedmtu veYejné zakázky relevantní.<br/>[8] St~ovatelky b) dále namítají, ~e krajský soud opomenul zhodnotit Yadu veYejných zájmo, jich~ se zpo~dní realizace veYejné zakázky dotkne. PYedn, krajský soud pominul skute nost, ~e metro je veYejn prospanou stavbou podle § 5 odst. 1 zákona . 266/1994 Sb., o drahách, a podle územního plánu hl. m. Prahy. VeYejný zájem na plnní veYejné zakázky je stanoven ex lege, je proto nadYazen veYejnému zájmu dovozovanému dle § 272b zákona o zadávání veYejných zakázek. Krajský soud dále zcela bagatelizoval význam pYedmtu veYejné zakázky z pohledu oblasti a po tu osob, které jsou nezákonným pYedb~ným opatYením dot eny. PYedmt veYejné zakázky pYedstavuje aktuáln nejvtaí zadávanou dopravní stavbu. Realizace stavby podstatn zlepaí kvalitu ~ivota 150 000 obyvatel ji~ní ásti hl. m. Prahy. Sou asn ovlivní dopravní situaci v celém StYedo eském kraji a podpoYí územní rozvoj celé airaí oblasti. Jedná se o vc obecn známou, krajský soud ji vaak zcela pominul. Dále krajský soud pochybil, kdy~ pova~oval pYínosy stavby bez zprovoznní dalaích úseko metra za marginální, neboe tento závr není ni ím podlo~en. Stejn tak krajský soud bagatelizoval posouzení dopadu oddálení uzavYení smlouvy na pYetr~ení subdodavatelských vztaho a dalaích souvisejících inností a zcela opomnl význam pYedmtu veYejné zakázky jako podzemní stavby slou~ící pro ú ely ochrany obyvatelstva. Nesprávný je také argument krajského soudu, ~e zadávací Yízení provází etné nezákonnosti, neboe zadavatel ji~ dvakrát zruail rozhodnutí o výbru. Krajský soud opomnl té~ asový aspekt, protahy v zadávacím Yízení, ae ji~ z jakékoliv pYí iny, ve skute nosti zintenzivHují zájem na rychlém uzavYení smlouvy.<br/>[9] Dle st~ovatelek b) krajský soud nezohlednil, ~e dosledkem naYízení pYedb~ného opatYení mo~e být nucené pYeruaení realizace první etapy, neboe tu není mo~né dokon it bez zahájení a koordinace s druhou etapou, která je pYedmtem veYejné zakázky. Nucené pYeruaení bude mít pYímý dopad na realizaci veakerých technologií, zpo~dní bude jako vícenáklad generovat ka~dý msíc z dovodu pYedpokládané inflace ástku ve výai 18,39 miliono K . První a druhá etapa metra mly být spuatny sou asn, bez sou asného spuatní dalaích úseko. Není proto pravda, ~e stavba za ne být prospaná, a~ dojde k realizaci celé linky metra. Krajský soud zleh il dosledky tzv. domino efektu, který mo~e pYi realizaci rozsáhlých staveb nastat. Dále krajský soud nepochopiteln pYevzal tvrzení ~alobkyH o absenci vlivu makroekonomických ukazatelo na cenu veYejné zakázky, neboe dle návrhu smlouvy dochází ke kvartálnímu infla nímu navýaení ceny (aktuáln o ástku 398 miliono K  za budoucí kvartál).<br/>[10] St~ovatelky b) také uvádí, ~e i kdyby byly ~alobkyn s ~alobou úspané, stále zostává meritorn nevyYeaena otázka povahy jimi stanovené nabídkové ceny jako mimoYádn nízké. }alovaný toti~ nemohl pYihlédnout ke znaleckým posudkom, které si k výai nabídkové ceny nechal zpracovat zadavatel. Krajským soudem pYedpokládaná úspora finan ních prostYedko tak nemusí nastat, neboe s ohledem na celkovou hodnotu sporných polo~ek v rozpo tu ~alobkyH není reálná, a ~alobkyn mohou být ze zadávacího Yízení optovn vylou eny.<br/>[11] St~ovatelky b) dále rozporují pYedb~né posouzení dovodnosti ~alobních bodo. Nejasnost zadávacích podmínek nebyla ~alobkynmi namítána ve lhot dle § 242 odst. 4 zákona o zadávání veYejných zakázek, nebyla podána ani ~ádost o vysvtlení dle § 98 zákona o zadávání veYejných zakázek. }alobkyn proto tuto námitku nemohou uplatnit v Yízení pYed soudem. Podle l. 8.1. zadávacích podmínek ml být harmonogram plnní pYedmtu veYejné zakázky zpracován podle podrobných podmínek stanovených zadavatelem. Harmonogram pYedlo~ený ~alobkynmi tyto podmínky zjevn nesplHuje. Námitka proto není dovodná. Stejn tak není dovodná i námitka podjatosti znaleckého ústavu, neboe se jedná o znalecký ústav veYejné vysoké akoly, není tak na ~ádné ze stran ekonomicky závislý. Podjatost znalce zalo~ená jeho specifickým pomrem k vci byla vylou ena ~alovaným.<br/>[12] Proti výroku I napadeného usnesení brojí kasa ní stí~ností také osoba zú astnná na Yízení I [dále té~  st~ovatel a) nebo  zadavatel ]. Namítá, ~e ~alobkyn dostate n neosvd ily hrozící vá~nou újmu. Krajský soud pYehlédl, ~e se ~alobkyn nedomáhají toho, aby s nimi byla uzavYena smlouva, ale primárn tvrdí, ~e zadávací Yízení bylo ukon eno dne 14. 3. 2025 uplynutím zadávací lhoty. }alobkyn se tak nesna~í stát vybraným dodavatelem, ale zadávací Yízení zmaYit. Jestli~e ~alobkyn tvrdí, ~e zadávací Yízení bylo ukon eno, nemo~e jim sou asn hrozit vá~ná újma v podob ualého zisku i jiná podobná újma. ZároveH neexistovala potYeba zatímn upravit pomry ú astníko, neboe st~ovatel a) byl vázán zákazem uzavYít smlouvu v zadávacím Yízení podle § 246 zákona o zadávání veYejných zakázek. Krajský soud nijak nezohlednil, ~e správní Yízení vedené ~alovaným trvalo nepYimYen dlouhou dobu kvoli obstrukcím a zneu~ívání práva ze strany ~alobkyH. Po st~ovateli a) proto nelze spravedliv ~ádat, aby mu byla pYedb~ným opatYením ulo~ena povinnost.<br/>[13] St~ovatel a) dále uvádí, ~e krajský soud nezohlednil nkteré obecn známé veYejné zájmy na plnní veYejné zakázky. Linka D má denn pYepravit a~ 200 000 osob, co~ je srovnatelný po et lidí jako dálnice D1. Linka metra D je budována po etapách, pYípadné zpo~dní jedné z etap povede ke zpo~dní následujících etap. Na výstavbu metra je navázána mo~nost výstavby tisíco byto v Praze. Stejn tak dojde k podstatnému zlepaení povrchové dopraví situace, a tedy k menaí nehodovosti, co~ má podstatný vliv na veYejný zájem na ochran zdraví a ~ivota. Ni~aí dopravní zatí~ení zlepaí také stav ~ivotního prostYedí. Stavba metra je dle § 1 odst. 2 zákona . 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, veYejn prospanou stavbou. Krajský soud vaak ~ádný z tchto veYejných zájmo nezohlednil a pouze nekriticky pYevzal tvrzení ~alobkyH.<br/>[14] Dle st~ovatele a) krajský soud zcela rezignoval na pYedb~né posouzení ~alobních bodo. }alobní námitky nejsou dovodné ani záva~né, jak vyplývá ji~ z prvostupHového rozhodnutí a rozhodnutí o rozkladu. }alobkyn neuvádjí, v em má spo ívat podjatost znaleckého ústavu. Jedná se pouze o obstrukci, ~alobkyn zcela nesmysln namítaly i podjatost úYedních osob ~alovaného. Nesprávnost harmonogramu plnní veYejné zakázky ~alobkyH jednozna n plyne ze znaleckého posudku Kloknerova ústavu, nesprávnost vaak potvrdilo i vyjádYení spole nosti METROPROJEKT Praha, a. s., je~ vyhotovila projektovou dokumentaci stavby. Nkteré chyby harmonogramu ~alobkyH jsou vaak natolik záva~né, ~e je doká~e posoudit i laik. }alobkyn napY. plánují budovat metro v dob provozu s cestujícími; plánují vyu~ívat pozemky v dob, kdy budou nedostupné; plánují stanici zpYístupnit cestujícím a a~ poté dokon it osvtlení, elektroinstalace, vzduchotechniku a výtahy. }alobkyn pYitom l. 8.1 zadávací dokumentace citují pYímo v ~alob, krajskému soudu proto nic nebránilo, aby výklad tohoto lánku zadávací dokumentace provedl a na základ argumentace uvedené v rozhodnutí o rozkladu seznal tuto ~alobní námitku jako nedovodnou. Sou asn dle st~ovatele a) existuje dovodné podezYení, ~e se ~alobkyn ve snaze zabránit svému vylou ení sna~ily prostYednictvím svého zamstnance emailem vyhro~ovat nkterým lenom hodnotící komise podáním trestního oznámení.<br/>[15] Dále st~ovatel a) poukazuje na skute nost, ~e nabídka ~alobkyH nemusí být ekonomicky výhodná. VeYejná zakázka je mYeným kontraktem a ~alobkyn nacenily jednotlivé polo~ky nabídkové ceny tak, ~e skute n uhrazená cena za realizaci veYejné zakázky by mohla být jeat vyaaí ne~ cena vybraného dodavatele. Náklady st~ovatele a), obyvatel Prahy a obecn eské republiky zposobené zdr~ením výstavby metra D nkolikanásobn pYevyaují rozdíl nabídkové ceny ~alobkyH a vybraného dodavatele. V dosledku výae uvedených pochybení krajský soud provedl nedostate né a nesprávné pomYení jednotlivých zájmo.<br/>[16] St~ovatel a) upozorHuje také na nesprávný procesní postup krajského soudu. Ten st~ovatele a) nevyzval k vyjádYení se k návrhu na vydání pYedb~ného opatYení, i pYesto, ~e mu z vyjádYení ~alovaného muselo být zYejmé, ~e st~ovatel a) nesmí s vybraným dodavatelem uzavYít smlouvu. Napadené usnesení je rovn~ nepYezkoumatelné, neboe fakticky postrádá relevantní odovodnní a pouze nekriticky pYejímá nepodlo~ená a nepravdivá tvrzení ~alobkyH.<br/>[17] }alovaný ve vyjádYení k obma kasa ním stí~nostem uvedl, ~e mu nepYísluaí, aby se vyjadYoval k veYejnému zájmu nebo k soukromým zájmom jednotlivých ú astníko. Pova~uje vaak za zásadní vyjádYit se k pYedb~nému posouzení záva~nosti a dovodnosti ~alobních bodo krajským soudem. Je nezbytné, aby krajský soud posoudil, zda jsou ~alobní body dovodné. Posouzení dovodnosti ~alobních bodo nelze  vyml et s odkazem na neznalost správního spisu, a to ani ve skutkov slo~itých pYípadech. Neplatí presumpce dovodnosti ~alobních bodo. Pokud ~alobce dovodnost ~alobních bodo neosvd í, krajský soud musí konstatovat, ~e podmínka pro vydání pYedb~ného opatYení nebyla naplnna. S ohledem na existenci bloka ní lhoty ml krajský soud dostatek asu na to, aby se seznámil s obsahem správních rozhodnutí, ze kterých vyplývá nedovodnost ~alobních bodo.<br/>[18] Osoby zú astnné na Yízení II a~ IV ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti st~ovatele a) projevily souhlas s jeho kasa ní argumentací a podotkly, ~e ob kasa ní stí~nosti obsahují celou Yadu toto~ných argumento. St~ovatel a) ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti st~ovatelek b) a vyjádYení ~alovaného uvedl, ~e s nimi zcela souhlasí. Sou asn vaak upozornil, ~e nezákonnost napadeného usnesení je jeat zjevnjaí a záva~njaí, na e~ zrekapituloval vlastní kasa ní námitky. Také osoba zú astnná na Yízení V ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti st~ovatele a) uvedla, ~e se s jeho kasa ní argumentací ztoto~Huje. Ob kasa ní stí~nosti nezávisle na sob obsahují podobnou argumentaci, co~ svd í nejen o jejich dovodnosti, ale také zjevnosti pYevahy veYejného zájmu, jen~ ml být krajskému soudu zYejmý. Nad rámec kasa ní stí~nosti osoba zú astnná na Yízení V) doplnila, ~e krajský soud postupoval v rozporu se zákonem, kdy~ si pYed vydáním pYedb~ného opatYení nevy~ádal vyjádYení ostatních ú astníko správní Yízení [zejména vaak st~ovatele a)].<br/>[19] }alobkyn ve vyjádYení k obma kasa ním stí~nostem uvádjí, ~e o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení musí soud rozhodnout ve velmi krátkém ase, nemo~e být paralyzován domýalením vaech hypotetických zájmo, které by mohly být pYedb~ným opatYením poruaeny. Je tYeba vzít v úvahu té~ veYejný zájem na kontrole zadání veYejné zakázky, který mu~e být uzavYením smlouvy zmaYen. S ohledem na povahu a charakter pYedb~ného opatYení zcela posta í, jsouli dovody pro vydání usnesení vylo~eny alespoH v základních rysech. Nejvyaaí správní soud dle § 109 odst. 5 s. Y. s. nepYihlí~í ke skute nostem, které st~ovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, a to i pYesto, ~e nkteYí ú astníci nemli mo~nost se vyjádYit pYed vydáním usnesení o pYedb~ném opatYení. }alobkyn osvd ily vaechna relevantní tvrzení obsa~ená v návrhu na vydání pYedb~ného opatYení.<br/>[20] Dále ~alobkyn namítají, ~e v probhu Yízení o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ve vci pYezkumu úkono zadavatele nic nebrání tomu, aby byla uzavYena smlouva na plnní veYejné zakázky. Ji~ jen tím je na stran ~alobkyH dána potYeba zatímní úpravy pomro, neboe existuje riziko trvalé a nevratné ztráty mo~nosti ~alobkyH realizovat veYejnou zakázku. }alobkyn zcela konkrétn vy íslily, popsaly a osvd ily ekonomickou a nemateriální újmu, která v dosledku nevydání pYedb~ného opatYení hrozí jim, jejich subdodavatelom, lenom realiza ního týmu a veYejnému zájmu. Z judikatury Nejvyaaího správního soudu pYitom vyplývá, ~e i rámcové vy íslení ekonomických ztrát je zcela dostate né. Argumentace st~ovatele a), ~e ~alobkyn neusilují o to, aby s nimi byla uzavYena smlouva, neodpovídá skute nosti. Z obsahu ~aloby zcela jasn vyplývá, ~e ~alobkyn brojí proti svému vylou ení ze zadávacího Yízení a usilují o získání veYejné zakázky. Pouze v krátké ásti ~aloby ~alobkyn pYedestYely pochyby ohledn mo~ného skon ení zadávacího Yízení uplynutím doby, aby byla tato otázka krajským soudem zodpovzena. Stejn tak ~alobkyn odmítají tvrzení ohledn dovodného podezYení, ~e nkterý ze zamstnanco spole nosti EUROVIA CZ a. s. vyhro~oval lenom hodnotící komise st~ovatele a), nebo ohledn nedostate ných referencí vybraných leno realiza ního týmu ~alobkyH. Pokud by st~ovatel a) nezákonn nevylou il ~alobkyn ze zadávacího Yízení, nepochybn by se staly vybraným dodavatelem. <br/>[21] Dle názoru ~alobkyH byla dána potYeba zatímn upravit pomry mezi ú astníky, neboe délka bloka ní lhoty nepokrývá celý probh Yízení o ~alob. Po st~ovateli a) lze po~adovat, aby se zdr~el podpisu smlouvy. St~ovatelky nezapYí inily protahy správního Yízení, pouze Yádn vyu~ívaly zákonné prostYedky k ochran jejich práv, dovody podjatosti Kloknerova ústavu a úYedních osob ~alovaného byly hodné pYezkumu. K nejvtaím protahom v Yízení doalo v dosledku zpracování znaleckého posudku, který si vaak vy~ádal ~alovaný. St~ovatel a) nepostupoval v zadávacím Yízení efektivn, sám inil protahy, mimo jiné nezákonnými rozhodnutími o výbru dodavatele.<br/>[22] Tvrzení, ~e na výstavbu metra D je navázána výstavba tisíco byto v Praze, je nesmysl, nato~ aby se jednalo o vc obecn známou. Výstavba byto není závislá na skute ném dobudování linky metra D, impulsem je ji~ samotný zámr. Také tvrzení, ~e výstavba metra D pYispje ke zlepaení ~ivotního prostYedí a povrchové dopravní situace, je spekulativní, není jisté, do jaké míry obyvatelé ji~ní ásti Prahy metro vyu~ijí. Sou asn ~alobkyn upozorHují i na fakt, ~e pYedb~né opatYení pozdr~í realizaci veYejné zakázky jen o pár msíco. Výstavba metra neYeaí akutní a dále neudr~itelnou situaci v doprav, relativn nevýznamný odklad výstavby tudí~ nebude problematický. }alobkyn nezpochybHují význam výstavby metra D jako takové, bezesporu se jedná o stavbu, na její~ realizaci panuje veYejný zájem. Úvahy st~ovatelek b) ohledn pYedpokládaného po tu pYepravených osob v probhu trvání pYedb~ného opatYení nejsou pYiléhavé. Samotnou výstavbu nelze zamHovat toliko s otázkou odlo~ení této výstavby. Z ni eho nevyplývá, ~e by zdr~ení realizace druhé ásti linky mlo zpozdit i ohrozit probíhající realizaci první ásti linky nebo realizaci prodra~it, a pokud tomu tak je, jedná se o chybu st~ovatele a). Není pravdou, ~e by náklady zposobené vydáním pYedb~ného opatYení st~ovateli a), obyvatelom Prahy a obecn eské republice nkolikanásobn pYesahovaly rozdíl v nabídkových cenách ú astníko Yízení. PYedmt veYejné zakázky (úsek Olbrachtova  Nové Dvory) není projektován jako ochranný systém ani jako chránný úkryt civilní ochrany. Krajský soud poukázal na skute nost, ~e rozhodnutí zadavatele bylo ji~ dvakrát zruaeno, aby poukázal na zvýaený zájem na ú inném soudním pYezkumu úkono zadavatele.<br/>[23] Pokud jde o posouzení dovodnosti ~alobních bodo, ~alobkyn namítají, ~e byly vylou eny ze zadávacího Yízení na základ po~adavko zadavatele nespecifikovaných v zadávací dokumentaci, ale a~ pozdji dodate n zkonstruovaných. Zhodnocení ~alobních bodo provedené krajským soudem je dostate né a zcela v souladu s dosavadní judikaturou Nejvyaaího správního soudu. Dle krajského soudu není veYejný zájem na uzavYení smlouvy pYeva~ující, pln proto posta í, ~e nelze vylou it zruaení napadených rozhodnutí na základ uplatnní ~alobní argumentace.<br/>[24] }alobkyn pova~ují tvrzení ohledn ekonomické nevýhodnosti jejich nabídky za holý nesmysl popírající stanovený zposob hodnocení nabídek. Krajský soud postupoval správn, kdy~ st~ovatele nevyzval k vyjádYení k návrhu na vydání pYedb~ného opatYení, neboe opa ným postupem mohlo dojít k zmaYení ú elu pYedb~ného opatYení. Zadavatel toti~ mohl uzavYít smlouvu s vybraným dodavatelem jeat pYed vydáním pYedb~ného opatYení. Na tom nic nemní ani skute nost, ~e v této dob zYejm trvala bloka ní lhota, neboe ta mo~e skon it v podstat kdykoliv. }alovaný definitivn postavil najisto, ~e nabídka ~alobkyH neobsahuje mimoYádn nízkou nabídkovou cenu, která by nebyla pYesvd iv zdovodnna, nehrozí proto, ~e by ~alobkyn mohly být ze zadávacího Yízení optovn vylou eny. Uchaze i o veYejnou zakázku ji~ museli pYedlo~it seznam subdodavatelo, kteYí se na realizaci veYejné zakázky mají podílet, proto neexistuje riziko obtí~ného navázání kapacit subdodavatelo a s tím související komplikace, na které poukazují st~ovatelky b). Smlouvou stanovená cenová indexace ovlivní výai ceny bez ohledu na to, zda bude smlouva uzavYena nyní nebo pozdji.<br/>[25] St~ovatel a) v replice k vyjádYení ~alobkyH zdoraznil, ~e ji~ ze zadávací a projektové dokumentace vyplývá, ~e dokon ení prvního úseku linky D je závislé na dokon ení druhého úseku, v pYípad zpo~dní bude nutné první úsek zakonzervovat. Rozhodnutí st~ovatele a) byla zruaena proto, ~e ostatní ú astníci vznesli pochybnosti o údajích v nabídce vybraného dodavatele, nikoliv proto, ~e by st~ovatel a) postupoval nezákonn. Ve zbytku repliky st~ovatel a) zdoraznil ji~ uplatnnou argumentaci. <br/>[26] }alobkyn ve vyjádYení k vyjádYení osoby zú astnné na Yízení V zopakovaly, ~e bh bloka ní lhoty nevylu uje vydání pYedb~ného opatYení a ~e krajský soud nebyl st~ovatele povinen vyzvat k vyjádYení. Není pravdou, ~e by ~alobkyn pouze obstruk ními návrhy oddalovaly uzavYení smlouvy. Osoby zú astnné na Yízení II a~ IV v replice k vyjádYení ~alobkyH zdoraznily, ~e povaha výstavby metra jako stavby veYejn prospané vyplývá ji~ ze zákona, krajský soud tak ml povinnost tuto skute nost zhodnotit. Sou asn ~alobkyním vytýkají neznalost pYedmtu veYejné zakázky, neboe první etapa metra D má být uvedena do provozu sou asn s druhou etapou, je tak zcela zYejmé, ~e zpo~dní druhé etapy ovlivní etapu první. V dalaích vyjádYeních ji~ ~alobkyn i osoby zú astnné na Yízení II a~ IV v reakci na argumentaci ostatních ú astníko Yízení pouze rekapitulují a zdorazHují vlastní dYíve uplatnnou argumentaci. Také st~ovatel a) v dalaím vyjádYení reaguje na vyjádYení ostatních ú astníko Yízení, zejména namítá jejich zbyte nost, délku a bezobsa~nost, na e~ rovn~ rekapituluje  nkteré hlavní argumenty ze svých pYedchozích podání. Závrem si st~uje na délku Yízení o kasa ní stí~nosti, zposobenou dle nj obstruk ním pYístupem ~alobco. <br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[27] Nejvyaaí správní soud pYi posuzování kasa ních stí~ností hodnotil, zda jsou splnny podmínky Yízení, pYi em~ dospl k závru, ~e stí~nosti mají po~adované nále~itosti, byly podány v as a osobami oprávnnými, a jsou tedy projednatelné.<br/>[28] Poté pYezkoumal výrok I napadeného usnesení krajského soudu v rozsahu kasa ních stí~ností a v rámci uplatnných dovodo, ovYil pYi tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. )], a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nosti jsou dovodné.<br/><br/>III.A) Obecná východiska<br/>[29] PYed tím, ne~ Nejvyaaí správní soud pYistoupí k hodnocení jednotlivých kasa ních námitek, pova~uje za ú elné krátce shrnout obecná východiska platná pro rozhodování o návrhu na pYiznání pYedb~ného opatYení ve vcech veYejných zakázek. Nejvyaaí správní soud vycházel pYedevaím z rozsudko ze dne 7. 8. 2024, . j. 8 As 33/202476, . 4648/2024 Sb. NSS, a ze dne 4. 6. 2025, . j. 10 As 95/2025325, . 4696/2025 Sb. NSS.<br/>[30] Podle § 38 odst. 1 s. Y. s. platí, ~e bylli podán návrh na zahájení Yízení a je potYeba zatímn upravit pomry ú astníko pro hrozící vá~nou újmu, mo~e usnesením soud na návrh pYedb~ným opatYením ú astníkom ulo~it nco vykonat, n eho se zdr~et nebo nco snáaet. Ze stejných dovodo mo~e soud ulo~it takovou povinnost i tYetí osob, lzeli to po ní spravedliv ~ádat.<br/>[31] PYedb~né opatYení podle § 38 s. Y. s. pYedstavuje výjime ný institut, jeho~ ú elem je zatímní úprava pomro ú astníko soudního Yízení, hrozíli pokra ováním dosavadního stavu vcí nebo naopak jejich zmnou vá~ná újma. K tomu, aby soud mohl návrhu na vydání pYedb~ného opatYení vyhovt, je proto tYeba, aby ú astník navrhující pYedb~né opatYení dostate n konkrétn tvrdil hrozící vá~nou újmu, resp. takovou újmu odpovídajícím zposobem osvd il. Na tvrzení a osvd ení hrozící újmy tedy nelze klást pYehnané nároky. Z povahy vci budou tvrzení o hrozící újm asto obecná a  stereotypizovaná (jinými slovy, navrhovatel bude asto tvrdit ualý zisk, zmaYenou pYíle~itost, zásah do práva na podnikání, nemo~nost efektivn zvrátit výsledek Yízení v pYípad uzavYení smlouvy, zmaYení ú elu soudního Yízení a souvisejících náklado apod.). I kdy~ jsou vaak ur ité situace stereotypní a nevytváYí pYílianý prostor pro odliaení jednotlivých pYípado, nevylu uje to, aby soud konstatoval dostate né osvd ení hrozící újmy. Tvrzení o hrozb vá~né újmy na stran navrhovatele, z ní~ vychází potYeba zatímní úpravy pomro, a její osvd ení jsou tedy jakýmsi vstupním (základním) východiskem pro rozhodování o tomto návrhu. Osvd ená hrozba vá~né újmy na stran navrhovatele je sice nezbytnou vstupní podmínkou, ale následn se zaYazuje mezi dalaí kritéria.<br/>[32] Nad rámec zkoumání obecných podmínek pro vydání pYedb~ného opatYení (§ 38 s. Y. s.) musí soud v oblasti veYejných zakázek vzít podle § 272b odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek v úvahu 1) pravdpodobné dosledky pYedb~ného opatYení pro veYejný zájem i dalaí zájmy, které jím mohou být poakozeny; 2) zda veYejný zájem na plnní veYejné zakázky pYeva~uje i nepYeva~uje nad zájmem ú astníka Yízení na zabránní takovému plnní; 3) pYedb~né posouzení záva~nosti a dovodnosti ~alobních bodo; a 4) takové vady v pYedchozím Yízení u úYadu, které mohly ovlivnit výsledek jeho rozhodnutí.<br/>[33] Soud musí v prvé Yad zjistit, zda existuje njaký veYejný zájem, jen~ mo~e být naYízením pYedb~ného opatYení poakozen. Existenci a obsah veYejného zájmu je tYeba zjiaeovat v ka~dém jednotlivém pYípad. U toho ovaem nemo~e soud ustrnout, neboe musí zohlednit také relevantní, v úvahu pYicházející zájmy, které mohou být naYízením pYedb~ného opatYení negativn dot eny. Mo~e se tak jednat i o ist soukromé hospodáYské zájmy ur ité osoby (napY. vybraného dodavatele). Podstatné bude nejen to, co tvrdí navrhovatel, nýbr~ i skute nosti zjevné ze spisové dokumentace, kterou má soud k dispozici. Zájem na plnní veYejné zakázky bude zpravidla zYejmý ze skutkových okolností, napY. z toho, o jak zásadní potYeby se jedná a jak jsou naléhavé. PYi posuzování (a vá~ení) zájmu ú astníka na zabránní plnní veYejné zakázky jsou podstatné zájmy na kontrole zadání veYejné zakázky a zájem na ú inné (soudní) ochran ú astníka.<br/>[34] Dále musí soud pYi pomYování zájmo zohlednit, nakolik je pravdpodobné, ~e ~aloba bude úspaná. PYedb~né posouzení ~alobních bodo v sob zpravidla zahrnuje i zhodnocení, zda správní Yízení pYed úYadem bylo zatí~eno vadami, které mohly ovlivnit výsledek jeho rozhodnutí. Jeli ~aloba pravdpodobn nedovodná, pak posta í i ni~aí veYejný zájem na plnní zakázky, aby pYevá~il nad zájmem ú astníka na zabránní plnní. V takovém pYípad by nebyl dán dovod pro naYízení pYedb~ného opatYení. Jeli naopak pravdpodobné, ~e ~aloba mo~e vést ke zruaení napadeného rozhodnutí, pak soud na pomyslné váze pYidá záva~í k zájmu ú astníka na zabránní plnní oproti veYejnému zájmu na plnní zakázky.<br/>[35] Podmínky uvedené v § 272b odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek nelze vnímat izolovan. Naopak musejí být posuzovány ve vzájemné souvislosti tak, aby bylo dosa~eno takového rozhodnutí, které správn vyvá~í zájem na uskute nní veYejné zakázky na jedné stran a co nejvyaaí míru efektivity soudní ochrany práv ú astníko Yízení na stran druhé. Pokud napYíklad bude existovat zYetelný veYejný zájem na uskute nní veYejné zakázky, ml by soud podrobnji uvá~it a odovodnit, pro  naYizuje pYedb~né opatYení, s dorazem na záva~nost a dovodnost ~alobních bodo. Podrobnost odovodnní rozhodnutí krajského soudu tak bude v~dy v konkrétním pYípad záviset na tom, jaké zájmy budou pYedmtem pomYování.<br/>[36] Jestli~e se soud v odovodnní svého rozhodnutí dostate n nezabývá podmínkami podle § 38 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 272b odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek, zatí~í usnesení vadou nepYezkoumatelnosti. PYi hodnocení, zda je rozhodnutí o pYedb~ném opatYení pYezkoumatelné, je vaak tYeba postupovat zdr~enliv. Soudy jsou toti~ povinny o naYízení pYedb~ného opatYení rozhodnout rychle, pYi em~ pYedb~ná opatYení jsou do asného charakteru a nezasahují do práv a povinností ú astníko Yízení kone ným zposobem ani nepYedjímají výsledek Yízení ve vci samé. Na soud nelze klást ani po~adavek na detailní prostudování celého spisového materiálu.<br/>[37] V Yízení o kasa ní stí~nosti proti usnesení o pYedb~ném opatYení se uplatní § 109 odst. 5 s. Y. s., podle nho~ se v Yízení nepYihlí~í k novým skute nostem, které st~ovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ú innou soudní ochranou, v ní~ lze uplatnit nové skute nosti a dokazy, je postup podle § 38 odst. 4 vty první s. Y. s. Jinými slovy, Nejvyaaí správní soud vychází pouze ze skute ností a podklado (dokazo), které mohl zohlednit krajský soud v dob rozhodování o pYedb~ném opatYení (tedy pouze ze skute ností, které bylo mo~né pova~ovat za osvd ené v dob rozhodování krajského soudu). Nejvyaaí správní soud je sice povinen posoudit zákonnost napadeného usnesení, avaak není oprávnn zohledHovat nové skute nosti, pYípadn zmnu pomro (ty posuzuje nejprve krajský soud postupem podle § 38 odst. 4 s. Y. s.). Ve vztahu k mo~nosti právn argumentovat se aplikuje § 104 odst. 4 s. Y. s. Nemlli tedy ú astník mo~nost uplatnit své dovody pYed krajským soudem, bude je moci uplatnit v Yízení o kasa ní stí~nosti. Nové právní dovody se ovaem nemohou opírat o nov uvedené skute nosti i dokazy (viz § 109 odst. 5 s. Y. s.).<br/><br/>III.B) Existence hrozby vá~né újmy a potYeby zatímn upravit pomry<br/>[38] Krajský soud dospl k závru, ~e ~alobkyním jako ú astníkovi zadávacího Yízení s nejvýhodnjaí nabídkou hrozí bez vydání pYedb~ného opatYení zcela reálná újma spo ívající v ualém zisku v rozsahu nejmén 1,6 mld K , ve ztrát relevantních zkuaeností (jak ~alobkyH, tak jejich odborného personálu), ztrát presti~e a významné reference pro dalaí projekty, pYi em~ tato újma vznikne té~ subdodavatelom ~alobkyH. Na druhou stranu krajský soud nepova~oval za hrozící vá~nou újmu náklady na pYípravu nabídky i náklady na právní zastoupení, sou asn ~alobkyn dle krajského soudu blí~e nepopsaly a neosvd ily újmu spo ívající ve ztrát z nevyu~ití rezervovaných strojntechnologických a personálních kapacit. Nejvyaaí správní soud se s tmito závry ztoto~nil.<br/>[39] }alobkyn byly ze zadávacího Yízení vylou eny. Brojí proti rozhodnutí o vylou ení a sna~í se stát opt ú astníky zadávacího Yízení. Jeliko~ ~alobkyn v zadávacím Yízení podaly nabídku s nejni~aí nabídkovou cenou, o ekávají, ~e by se mly stát vybraným dodavatelem. Pokud by vaak pYed tím, ne~ by se ~alobkyním podaYilo zvrátit vylou ení ze zadávacího Yízení, doalo k uzavYení smlouvy mezi zadavatelem a jiným dodavatelem, ~alobkyn by definitivn ztratily mo~nost ucházet se o realizaci pYedmtu veYejné zakázky. }alobkyn osvd ily, ~e v dosledku výae uvedeného by jim vznikla újma v podob ualého zisku, ztrát relevantních zkuaeností, presti~e a významné reference. Výai ualého zisku ~alobkyn vypo ítaly tak, ~e hodnotu veYejné zakázky vynásobily promrnou ziskovou mar~í v Evropské unii, ím~ dosply k hodnot ve výai 1,6 mld. K . Krajský soud pova~oval tvrzení ~alobkyH za rámcová, ale dovryhodná. Nejvyaaí správní soud s krajským soudem souhlasí s pYihlédnutím k povaze rozhodování o pYedb~ném opatYení.<br/>[40] Výai promrné ziskové mar~e u obdobných zakázek v Evropské unie ~alobkyn osvd ily pomocí tYí odkazo na internetové pYíspvky. St~ovatelky b) namítají, ~e ~alobkyn tyto pYíspvky nenavrhly jako dokazy, z pYíspvko navíc není zYejmé, z jakých dat vychází, z jaké zempisné oblasti data pocházejí a zda se vztahují k výstavb tunelo metra. Nejvyaaí správní soud pYipomíná, ~e Yízení o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení je specifické. Soud zpravidla neprovádí dokazování a musí rozhodovat bezodkladn. Návrh hodnotí na základ neúplných a tYeba i kusých podklado a mnohdy i bez vyjádYení dalaích ú astníko i osob (aby nebyl zmaYen ú el pYedb~ného opatYení). Nejvyaaí správní soud v tomto pYípad nepokládá za chybné, ~e krajský soud pYi rozhodování o návrhu na pYedb~né opatYení zohlednil obsah webových stránek (pYíspvko). Naopak, takový krok se v dané situaci jeví jako logický a ~ádoucí. Ostatn skutkové okolnosti se v Yízení o pYedb~ném opatYení nedokazují, ale toliko osvd ují (srov. rozsudek . j. 10 As 95/2025337, bod 109).<br/>[41] Ani výtky smrem k obsahu internetových pYíspvko nepova~uje Nejvyaaí správní soud za dovodné. Jak soud uvedl výae, pYi rozhodování o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení je nutno akceptovat, ~e tvrzení o hrozící újm mohou být z povahy vci obecná a  stereotypizovaná (jinými slovy, navrhovatel bude asto tvrdit ualý zisk, zmaYenou pYíle~itost, zásah do práva na podnikání, nemo~nost efektivn zvrátit výsledek Yízení v pYípad uzavYení smlouvy, zmaYení ú elu soudního Yízení a souvisejících náklado apod.). To nevylu uje, aby soud konstatoval dostate né osvd ení hrozící újmy (srov. rozsudek . j. 10 As 95/2025337, bod 63). Navrhovatel tak musí u init svá tvrzení pravdpodobnými, co~ ~alobkyn v projednávané vci i dle Nejvyaaího správního soudu alespoH rámcov u inily. Posouzení existence hrozící vá~né újmy na stran ~alobkyH krajským soudem má proto Nejvyaaí správní soud za vyhovující.<br/>[42] Na tom nic nemní ani argumentace st~ovatele a), ~e ~alobkyn neusilují o získání veYejné zakázky, ale o zmaYení zadávacího Yízení. PYedn z probhu zadávacího Yízení je zYejmé, ~e ~alobkyn od po átku usilovaly o získání veYejné zakázky. }alobkyn vynalo~ily nemalé úsilí a finan ní náklady k formulaci nabídky, k reakci na po~adavky zadavatele na objasnní nabídky dle § 46 zákona o zadávání veYejných zakázek nebo k vyjasnní pochybností zadavatele ohledn referencí realiza ního týmu st~ovatelek. Poté, co byly ~alobkyn ze zadávacího Yízení vylou eny, u inily nezbytné kroky k tomu, aby se pokusily toto rozhodnutí zvrátit. Tento zájem sledovaly jak ve správním, tak v soudním Yízení. Drtivá vtaina ~alobních bodo sleduje zvrácení rozhodnutí o vylou ení ~alobkyH ze zadávacího Yízení. Tyto skute nosti Nejvyaaí správní soud hodnotí tak, ~e ~alobkyn jednozna n usilují o získání veYejné zakázky. Je pravdou, ~e ~alobkyn v závru ~aloby v ásti 4.2.2.6 také namítají, ~e zadávací Yízení sko ilo ze zákona uplynutím zadávací lhoty. Tato skute nost vaak sama o sob nesvd í o tom, ~e by zámrem ~alobkyH bylo zadávací Yízení zmaYit, jak tvrdí st~ovatel a). Vysvtlení ~alobkyH, ~e pova~ovaly za nutné tuto otázku vyjasnit pro pYípad pokra ování v zadávacím Yízení, má Nejvyaaí správní soud za vrohodné. Sou asn se s ohledem na rozsah a obsah ~aloby jedná toliko o vedlejaí ~alobní tvrzení.<br/>[43] St~ovatel a) poukazuje na bh bloka ní lhoty dle § 246 zákona o zadávání veYejných zakázek, kvoli ní~ st~ovatel a) nemohl v dob vydání pYedb~ného opatYení smlouvu uzavYít, neexistovala proto potYeba zatímn upravit vztahy mezi ú astníky. Dovody, pro  i pYes bh bloka ní lhoty existuje potYeba zatímn upravit vztahy mezi ú astníky, vysvtlil ji~ krajský soud v napadeném usnesení. St~ovatel a) pYitom v kasa ní stí~nosti neuvedl argumentaci, kterou by dovody krajského soudu zpochybnil. Nejvyaaí správní soud proto pouze krátce rekapituluje odovodnní krajského soudu. V projednávané vci zadavatel rozhodl o výbru dodavatele, v dob rozhodování krajského soudu proto b~ela lhota podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veYejných zakázek. Tato skute nost vydání pYedb~ného opatYení nebrání, neboe bh bloka ních lhot je vázán na aktivitu ú astníka zadávacího Yízení, který musí pro jejich aktivaci podat námitky i návrh na pYezkoumání úkono zadavatele. }alobkyn vaak ji~ ú astníky zadávacího Yízení nejsou, a nemohou proto bloka ní lhoty aktivovat, a nemají ani jak se dozvdt, zda lhoty byly aktivovány, i zda ji~ skon ily. Jinak, ne~ prostYednictvím pYedb~ného opatYení tedy ~alobkyn nemohou chránit svá práva.<br/>[44] Dále st~ovatel a) poukazuje na to, ~e není jisté, zda by ~alobkyn v pYípad nevylou ení skon ily v hodnocení nabídek na prvním míst, neboe v rámci hodnotících kritérií má nabídková cena váhu 80 % a zkuaenosti vybraných leno odborného personálu 20 %. }alovaný pYitom interpretací zadávacích podmínek zpYísnil po~adavky na hodnocené zkuaenosti. Nelze proto pYedjímat, kolik hodnocených referencí leno týmu ~alobkyní by zpYísnnému výkladu ~alovaného vyhovlo. Nejvyaaí správní soud nepova~uje tuto argumentaci za dovodnou. Je pravdou, ~e nelze zcela s jistotou pYedvídat, zda by ~alobkyn byly se svojí nabídkou v zadávacím Yízení úspané. Ur ení vítzné nabídky vaak není úkolem soudu, ani to po nm s ohledem na krátkou lhotu pro rozhodnutí o pYedb~ném opatYení nelze po~adovat. Posta í, pokud se bude jevit pravdpodobným, ~e by vylou ený uchaze  o veYejnou zakázku mohl být se svojí nabídkou úspaný. V projednávaném pYípad podaly ~alobkyn nabídku o cca 2,2 mld. K  ni~aí ne~ vybraný dodavatel. I kdy~ výae nabídkové ceny není jediným hodnotícím kritériem, stále se na výsledku zadávacího Yízení podílí kvalifikovanou vtainou (80 %). Pro ú ely posouzení návrhu na vydání pYedb~ného opatYení je tak dostate n pravdpodobné, ~e by ~alobkyn mohly získat projednávanou veYejnou zakázku, pokud by se jim podaYilo zvrátit rozhodnutí o vylou ení ze zadávacího Yízení. <br/><br/>III.C) K po~adavku, aby se zadavatel zdr~el uzavYení smlouvy<br/>[45] St~ovatel a) namítá, ~e po nm s ohledem na pYedb~né opatYení v podob zákazu uzavYít smlouvu naYízené ~alovaným po dobu necelých dvou let nelze po~adovat, aby uzavYení smlouvy dále odkládal. NepYimYen dlouhá doba správního Yízení v délce dvou let byla dle st~ovatele a) zapYí inna zneu~íváním práva a obstrukcemi ze strany ~alobkyH, áste n vaak byla zposobena také ~alovaným, který ke zneu~ívání práva dal prostor.<br/>[46] Dle Nejvyaaího správního soudu výae uvedené nesvd í o tom, ~e by po st~ovateli a) nebylo spravedlivé po~adovat, aby se zdr~el uzavYení smlouvy.<br/>[47] PYedn st~ovatel a) spatYuje obstrukce na stran ~alobkyH v tom, ~e namítly podjatost ustanoveného znaleckého ústavu a nkolika úYedních osob ~alovaného a ~e podávaly rozsáhlá, avaak nedovodná podání. Dle Nejvyaaího správního soudu tato aktivita ~alobkyH pYedstavuje standardní postup ú astníka Yízení, bez pYistoupení dalaích skute ností nelze konstatovat, ~e by se ze strany ~alobkyH jednalo o zneu~ívání práva nebo ~e by byl tento postup obstruk ní. Není pravdou, ~e by byla zna ná délka správního Yízení zapYí inna pouze aktivitou ~alobkyH. St~ovatel a) pYehlí~í, ~e ~alovaný naYídil vypracování znaleckého posudku. Doba nutná pro vypracování znaleckého posudku, jeho následné vyjasHování a nastudování ze strany ~alovaného správní Yízení podstatn prodlou~ila.<br/>[48] Sou asn není pravdou, ~e by st~ovatel a) ji~ dva roky ekal na uzavYení smlouvy s vybraným dodavatelem. První rozhodnutí o výbru dodavatele zruail sám zadavatel poté, co tak nepravomocn u inil ~alovaný rozhodnutím ze dne 15. 1. 2024, . j. ÚOHS01883/2024/500. Druhé rozhodnutí o výbru vybraného dodavatele ~alovaný zruail rozhodnutím ze dne 28. 1. 2025, . j. ÚOHS03360/2025/500, pYedseda ~alovaného rozhodnutím ze dne 24. 3. 2025, . j. ÚOHS10667/2025/162, podaný rozklad zamítl a prvostupHové rozhodnutí potvrdil. Podpisu smlouvy tak nebránilo pouze pYedb~né opatYení vydané ve správním Yízení týkajícího se ~alobkyH, ale také opakované ruaení rozhodnutí o výbru vybraného dodavatele. PYinejmenaím ve druhém pYípad doalo ke zruaení z dovodu nezákonnosti, co~ lze bez dalaího pYi íst k tí~i zadavateli. <br/>[49] Nejvyaaí správní soud tak ve shod s krajským soudem uzavírá, ~e po st~ovateli a) lze po~adovat, aby vydání pYedb~ného opatYení strpl, neboe se nejedná o nic netuaící tYetí osobu, ale naopak jde o hlavního aktéra celého procesu, proto~e to byl on, kdo se rozhodl zadat veYejnou zakázku a u inil úkon, který je pYedmtem podané ~aloby. Délka správního Yízení na tchto skute nostech nic nemní.<br/><br/>III.D) Vá~ení jednotlivých zájmo, jako~ i dovodnosti a záva~nosti ~alobních bodo<br/>[50] Jeat pYed tím, ne~ Nejvyaaí správní soud pYistoupí k pYezkumu identifikace jednotlivých veYejných zájmo provedené krajským soudem, pova~uje za nutné zopakovat, ~e v Yízení o kasa ní stí~nosti proti usnesení o pYedb~ném opatYení se uplatní § 109 odst. 5 s. Y. s., podle nho~ se v Yízení nepYihlí~í k novým skute nostem, které st~ovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí. Jak st~ovatel a), tak st~ovatelky b) ve svých kasa ních stí~nostech uvedly nkolik nových skute ností, které krajský soud nehodnotil, neboe nebyly v Yízení pYed vydáním napadeného usnesení vzneseny, ani pYímo nevyplývaly z ~alobou napadeného rozhodnutí. Nejvyaaímu správnímu soudu proto nyní nepYísluaí, aby je jako první posuzoval. Konkrétn se jedná o tyto tvrzené skute nosti: 1) na výstavbu linky metra D navazuje výstavba nových tvrtí s tisícovkami byto v Praze, 2) výstavba linky metra D ovlivní dopravu v celém StYedo eském kraji, 3) výstavbou linky metra D dojde ke sní~ení nehodovosti, tudí~ má mít podstatný vliv na veYejný zájem na ochran zdraví a ~ivota, 4) stavba linky metra D mo~e slou~it jako podzemní kryt pro ú ely ochrany obyvatelstva, 5) smlouva na veYejnou zakázku obsahuje ujednání o kvartálním infla ním navýaení ceny, 6) existuje dovodné podezYení, ~e se zamstnanec spole nosti EUROVIA CZ, a. s. pokusil vyhro~ovat lenom hodnotící komise, 7) dokon ení etapy I je závislé na provedení nkterých prací etapy II, 8) po dokon ení I. a II. etapy má dojít k áste nému zprovoznní linky D v rozsahu dokon ených etap. St~ovatelé pochopiteln uvádjí, ~e tyto skute nosti nemohli pYi rozhodování o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení uplatnit. Taková pYíle~itost tu vaak byla pYinejmenaím od okam~iku vydání napadeného usnesení krajského soudu. Správným prostYedkem k jejich uplatnní je podání návrhu na zruaení pYedb~ného opatYení pYímo u krajského soudu. Pokud takto ú astníci Yízení uplatní nové skute nosti, ke kterým nemohl krajský soud pYi vydání pYedb~ného opatYení pYihlédnout, lze práv návrhem na zruaení pYedb~ného opatYení podle § 38 odst. 4 s. Y. s., dospt ke zruaení pYedb~ného opatYení.<br/>[51] Po vyjasnní rozsahu skute ností, ke kterým nelze v Yízení o kasa ní stí~nosti pYihlí~et, Nejvyaaí správní soud pYistoupil k vcnému pYezkumu posouzení protichodných zájmo krajským soudem.<br/>[52] St~ovatel a) namítá, ~e krajský soud pominul, ~e dle § 1 odst. 2 zákona o urychlení výstavby je stavba metra veYejn prospanou stavbou. St~ovatelky b) uplatnily obdobnou námitku, dle které krajský soud nepYihlédl k § 5 odst. 1 zákona o drahách, jen~ také ozna uje stavbu metra za veYejn prospanou stavbu. St~ovatelé shodn uvedli, ~e krajský soud ml povinnost k výae uvedenému pYihlédnout, neboe znalost obecn závazných pYedpiso se u soudu pYedpokládá.<br/>[53] Nejvyaaí správní soud se ani s touto námitkou neztoto~nil. Právní pYedpisy ozna ují obecn stavbu metra za veYejn prospanou stavbu, neboe se s tmito stavbami typov pojí vyaaí míra obecné prospanosti. K tomu lze jist pYihlédnout pYi hodnocení pYevahy veYejného zájmu na realizaci konkrétní stavby nad jinými veYejnými zájmy, bez dalaího to vaak nemo~e pYevá~it nad ostatními veYejnými i soukromými zájmy. V~dy je nutné posoudit pYínos stavby pro veYejné zájmy konkrétn. Krajský soud tak u inil, kdy~ identifikoval celou Yadu veYejných zájmo, na které bude mít uzavYení smlouvy (resp. vybudování stavby metra) pozitivní vliv. Jeliko~ krajský soud v projednávaném pYípad identifikoval konkrétní vliv stavby na dot ené veYejné zájmy, nelze mu vytýkat, ~e nepYihlédl k typové prospanosti stavby metra. Není pravdou, ~e by krajský soud neshledal existenci veYejného zájmu na realizaci stavby metra D. Sou asn je nutné odmítnout argument st~ovatelek b), ~e veYejný zájem na stavb metra je dán ex lege uvedením v obecn závazném právním pYedpise, a tudí~ má v~dy pYednost pYed zájmy dle § 272b odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek. Zájmy svd ící ve prospch vydání pYedb~ného opatYení a ve prospch uzavYení smlouvy je toti~ nutné hodnotit v ka~dém individuálním pYípad na základ konkrétních skute ností.<br/>[54] Výae uvedené platí také pro argument st~ovatelek b), ~e stavba linky metra D je vedena jako veYejn prospaná stavba v územním plánu hl. m. Prahy. Skute nost, ~e krajský soud k tomuto výslovn nepYihlédl, nezakládá nezákonnost napadeného usnesení, jeliko~ se krajský soud zabýval konkrétním vlivem stavby na veYejné zájmy.<br/>[55] Posouzení stYetu dot ených zájmo provedené krajským soudem lze aprobovat. Nejvyaaí správní soud ve shod s krajským soudem pova~uje za st~ejní, ~e území dot ené výstavbou linky metra D je v sou asné dob obsluhováno autobusovou dopravou. Výstavba metra bude mít jist pozitivní vliv na plynulost dopravy i zát~ pro ~ivotní prostYedí apod. Ani z vyjádYení ú astníko Yízení o kasa ních stí~nostech vaak neplyne, ~e by se jednalo o projekt, který by ml Yeait akutní, dále ji~ neudr~itelnou situaci v dopravní obslu~nosti ji~ní ásti Prahy. Nejvyaaí správní soud nezpochybHuje obecnou komplikovanost dopravní situace v hlavním mst. Není vaak obecn známou skute ností, ~e by se dopravní situace v ji~ní ásti Prahy významn liaila od stavu v ostatních ástech hlavního msta (a to v etn tch, je~ jsou obsluhovány stávajícími linkami metra). Vydání pYedb~ného opatYení pozitivní dopady výstavby linky metra D pouze odsune v ase. S ohledem na promrnou délku Yízení u správních úseko krajských soudo lze pYedpokládat, ~e zapo etí výstavby II. etapy bude z tohoto dovodu opo~dno pouze v Yádu msíco, co~ s ohledem na celkovou dobu pYípravy stavby není nijak mimoYádn významná doba. Toté~ platí u námitky stran rychlosti pYepravy.<br/>[56] K námitce bagatelizace pYedmtu veYejné zakázky, jím~ je aktuáln nejvtaí zadávaná veYejná stavba, Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e hodnota veYejné zakázky sama o sob nemá vliv na závr o pYevaze zájmu na uzavYení smlouvy. Jeliko~ s rostoucí hodnotou veYejné zakázky roste také význam veYejného zájmu na ú inné kontrole zadávacího Yízení, co~ posobí ve prospch vydání pYedb~ného opatYení. Hodnota veYejné zakázky proto, na rozdíl od jejího ú elu, nebude zpravidla pro posuzování zájmo dle § 272b odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek st~ejní.<br/>[57] Nejvyaaí správní soud nepYisvd il ani námitce st~ovatelek b), ~e krajský soud nedostate n posoudil dopad oddálení uzavYení smlouvy na pYetr~ení subdodavatelských vztaho a dalaích souvisejících inností. St~ovatelky b) toti~ nevysvtlily (nato~ osvd ily), jaký vliv má mít oddálení uzavYení smlouvy na jejich subdodavatelské vztahy. Navíc za situace, kdy bylo zadávací Yízení nkolik let prodlu~ováno ruaením rozhodnutí zadavatele o výbru dodavatele a prozatím nedoalo k zapo etí realizace veYejné zakázky. Krajskému soudu proto nelze vytknout nedocenní tchto otázek.<br/>[58] Pro vydání pYedb~ného opatYení svd il dle krajského soudu zejména veYejný zájem na hospodárném vynakládání veYejných prostYedko, jeliko~ ~alobkyn nabídly cenu o 2,2 mld. K  ni~aí ne~ vybraný dodavatel, a veYejný zájem na ú inném soudním pYezkumu úkono zadavatele, jeliko~ rozhodnutí zadavatele o výbru dodavatele bylo ji~ dvakrát zruaeno, zadávací Yízení tak provází nezákonnosti. <br/>[59] Nejvyaaí správní soud s posouzením krajského soudu souhlasí. Zejména pYedchozí optovný nezákonný postup zadavatele je legitimním argumentem pro zvýaený zájem na ú inné soudní kontrole. Zásahy ze strany ~alovaného pYitom nelze vnímat tak, ~e ji~ doalo k napravení veakerých nezákonností, jak namítá st~ovatel a). Naopak, je nutné vnovat postupu st~ovatele a) vtaí pozornost.<br/>[60] St~ovatelky b) namítají, ~e není jisté, ~e k finan ní úspoYe ve výai 2,2 mld. K  dojde, neboe ~alobkyn mohou být ze zadávacího Yízení optovn vylou eny.<br/>[61] Je pravdou, ~e st~ovatel a) ~alobkyn ze zadávacího Yízení vylou il mimo jiné i pro to, ~e jejich nabídka mla obsahovat mimoYádn nízkou nabídkovou cenu. }alovaný vylou ení ~alobkyH ze zadávacího Yízení z tohoto dovodu ozna il za nezákonné, neboe st~ovatel a) v rozhodnutí o vylou ení bez dalaího konstatoval, ~e existence polo~ek s výrazn ni~aí jednotkovou cenou, ne~ je cena obvyklá, byla dolo~ena znaleckým zkoumáním. Znalecký posudek není pYílohou rozhodnutí, jeho závry nejsou obsa~eny v odovodnní rozhodnutí. Dovod pro vylou ení ~alobkyH neobstál kvoli nedostate nému odovodnní závro st~ovatele a), otázka existence mimoYádn nízké nabídkové ceny vaak nebyla ~alovaným meritorn Yeaena. Je tak pravdou, ~e nelze vylou it optovné vyYazení ~alobkyH ze zadávacího Yízení. K této skute nosti vaak soud pYi zkoumání podmínek pro vydání pYedb~ného opatYení nemo~e pYihlí~et. PYedn, soud pYi rozhodování o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení v~dy pracuje s ur itou mírou pravdpodobnosti, zda bude navrhovatel s ~alobou úspaný a bude mu umo~nno znovu se o veYejnou zakázku ucházet. Práv z tohoto dovodu soud pYedb~n posuzuje záva~nost a dovodnost ~alobních bodo. Posuzuje tedy míru pravdpodobnosti, se kterou obstojí nosné dovody správních rozhodnutí. Otázka posouzení mimoYádn nízké nabídkové ceny ~alobkyH vaak není nosným dovodem rozhodnutí ~alovaného v této vci. Krajskému soudu a ani Nejvyaaímu správnímu soudu proto nyní nepYísluaí, aby existenci mimoYádn nízké nabídkové ceny posuzovaly pYed tím, ne~ tak u iní ~alovaný.<br/>[62] PYi hodnocení podmínek dle § 272b odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek vaak soudy musí pYihlédnout té~ k pYedb~nému posouzení záva~nosti a dovodnosti ~alobních bodo. Krajský soud vaak dovodnost ~alobních bodo fakticky vobec neposoudil. Napadené usnesení je proto v této ásti nepYezkoumatelné.<br/>[63] Dle krajského soudu ~aloba obsahuje pouze dva body, které se jeví jako záva~né a pYedb~n nelze vylou it jejich dovodnost. Za prvé ~alobkyn tvrdily, ~e jejich vylou ení ze zadávacího Yízení bylo zalo~eno na nejasném znní zadávací dokumentace, které bylo a~ dodate n vyjasnno pomocí znaleckého posudku. Za druhé ml znalecký posudek zpracovat podjatý znalecký ústav. Oba ~alobní body pova~oval krajský soud za záva~né, neboe by mohly vést ke zruaení napadeného rozhodnutí. V ásti vnované jejich pYedb~né dovodnosti krajský soud uvedl:  Zda jsou oba ~alobní body té~ dovodné, je v sou asné situaci obtí~né hodnotit, neboe soud nemá k dispozici znalecký posudek ani správní spis. Dovodnost obou ~alobních bodo je pYitom ve velké míYe postavena na skutkových okolnostech vci, a nikoliv výlu n na právním posouzení. T~ko tak soud mo~e pYedb~n uzavYít, ~e dovodné nejsou. Na tom nic nemní ani názor ~alovaného, ~e ~aloba dovodná není. Krajský soud se tak vyhnul posouzení pYedb~né dovodnosti ~alobních bodo s odkazem na absenci potYebných podklado a skutkovou povahu ~alobních bodo. Takto vaak soud pYi rozhodování o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení podle § 272b zákona o zadávání veYejných zakázek postupovat nemo~e.<br/>[64] PYedb~né posouzení dovodnosti ~alobních bodo je jednou z neopomenutelných podmínek pro vydání pYedb~ného opatYení podle § 272b odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek. Soud pYi rozhodování o pYedb~ném opatYení nemo~e dovodnost ~alobních bodo zcela opomenout, a to ani v pYípad, kdy ~alobní body mají povahu skutkových námitek a soud doposud nedisponuje správním spisem ani dalaími podklady. Soud provádí toliko pYedb~né posouzení dovodnosti, které nepYedur uje rozhodnutí ve vci samé. Posouzení pravdpodobnosti, se kterou dojde ke zruaení napadeného rozhodnutí, je st~ejní pYi hodnocení pYevahy veYejného zájmu na plnní veYejné zakázky. Pokud by byla ~aloba pravdpodobn nedovodná, pak posta í i ni~aí veYejný zájem na plnní zakázky, aby pYevá~il nad zájmem ú astníka na zabránní takovému plnní, a naopak. Soud proto nemo~e vydat pYedb~né opatYení, ani~ by se zabýval dovodností ~alobních bodo. To platí i u slo~itých, významných a rozsáhlých pYípado, kde sice stoupá náro nost provedení pYedb~ného posouzení ~alobních bodo, sou asn je vaak nutné trvat na Yádném zdovodnní, neboe vydáním pYedb~ného opatYení v tchto pYípadech roste i intenzita zásahu do práv ú astníko Yízení.<br/>[65] Krajský soud se v napadeném usnesení nedostate n zabýval jednou z podmínek podle § 38 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 272b odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek, ím~ zatí~il usnesení vadou nepYezkoumatelnosti. Nejvyaaí správní soud tento závr iní s vdomím ni~aí míry po~adavko na odovodnní usnesení o pYedb~ném opatYení, nezpochybHuje pYitom slo~itost situace, ve které krajský soud o pYedb~ném opatYení rozhodoval. Ze zakon ení bodu 31 napadeného usnesení vaak jasn vyplývá, ~e krajský soud pYi vá~ení jednotlivých zájmo pYihlédl pouze k záva~nosti ~alobních bodo a hodnocení jejich dovodnosti zcela vynechal. Z napadeného usnesení nikterak neplyne, ~e by krajský soud dospl k závru o pYeva~ujícím zájmu na vydání pYedb~ného opatYení, pro e~ pln posta í, pokud dovodnost ~alobních bodo nelze vylou it, jak namítají ~alobkyn. Krajský soud dovodnost ~alobních bodo tímto zposobem nehodnotil, sou asn k dovodnosti ~alobních bodo zcela zjevn nepYihlédl pYi pomYování protichodných zájmo. Ostatn výae citovanou judikaturu o vzájemném vyva~ování dot ených zájmo a pYedb~né dovodnosti ~aloby ani nelze interpretovat tak, ~e by pYi pYeva~ujícím zájmu na vydání pYedb~ného opatYení bylo mo~no rezignovat na pYedb~né posouzení dovodnosti ~aloby jako jednoho ze zákonných kritérií.<br/>[66] Nejvyaaí správní soud ve shod s ~alovaným upozorHuje na to, ~e je povinností navrhovatele, aby osvd il, ~e jsou splnny podmínky pro vydání pYedb~ného opatYení. Je tak v zájmu navrhovatele, aby v návrhu jasn vysvtlil, z eho vyplývá dovodnost jeho ~alobních bodo a zejména k návrhu pYilo~il podklady nutné pro provedení pYedb~ného posouzení. Pokud tak neu iní a soud nebude moci dospt k (bye jen pYedb~nému) závru o dovodnosti ~aloby, návrh na vydání pYedb~ného opatYení nezbude ne~ zamítnout. PYi posuzování naplnní podmínek pro vydání pYedb~ného opatYení se dovodnost ~alobních bodo nepresumuje. Není proto pYípustné, aby soud vydal pYedb~né opatYení  pro jistotu v situaci, kdy pouze nelze vylou it, ~e ~alobní body jsou dovodné.<br/><br/>III.E) Nevy~ádání vyjádYení ú astníko Yízení<br/>[67] St~ovatelé namítají, ~e krajský soud procesn pochybil tím, ~e vydal pYedb~né opatYení, ani~ si vy~ádal vyjádYení osob zú astnných na Yízení, zejména st~ovatele a), a koliv z vyjádYení ~alovaného vdl o bhu bloka ní lhoty bránící uzavYení smlouvy.<br/>[68] Podle § 38 odst. 2 s. Y. s. si k návrhu na pYedb~né opatYení soud dle potYeby vy~ádá vyjádYení ostatních ú astníko.<br/>[69] Soud nemá bez dalaího povinnost vy~ádat si vyjádYení od vaech aktéro soudního Yízení pYed vydáním pYedb~ného opatYení. Zejména pYi rozhodování o zákazu uzavYít smlouvu na veYejnou zakázku mo~e soud výzvou k vyjádYení informovat nkterou z osob (nabízí se práv zadavatel nebo nkterý z uchaze o o veYejnou zakázku) o riziku ulo~ení zákazu uzavYít smlouvu. Pokud by se tyto osoby dozvdly o mo~ném naYízení pYedb~ného opatYení, mohly by se sna~it smlouvu urychlen uzavYít, a ú inky sledované vydáním pYedb~ného opatYení by tak mohly být zmaYeny. Nejde o tak o neoprávnné zasa~ení do práva ostatních ú astníko být slyaen. Ú astníci mají stále mo~nost navrhnout zruaení pYedb~ného opatYení podle § 38 odst. 4 s. Y. s. ihned poté, co jsou seznámeni s jeho vydáním.<br/>[70] Na tchto obecných závrech nic nemní ani skute nost, ~e v projednávané vci ~alovaný informoval krajský soud o bhu bloka ní lhoty. }alovaný ve vyjádYení k návrhu na vydání pYedb~ného opatYení uvedl, ~e je mu z veYejn dostupných zdrojo známo, ~e st~ovatel a) vybral st~ovatelky b) jako vybraného dodavatele, a tudí~ b~í bloka ní lhota. Dle ~alovaného navíc lze s ohledem na význam zakázky pYedpokládat, ~e dojde ke skute nostem, které spustí bh i dalaích navazujících bloka ních lhot. Jak ji~ Nejvyaaí správní soud uvádl výae, bh bloka ní lhoty je zde pln závislý na postupu ostatních ú astníko zadávacího Yízení. Bloka ní lhota mo~e i pomrn ne ekan skon it tím, ~e se ú astníci vzdají práva podat námitky proti rozhodnutí o výbru dodavatele. Jakkoliv takový postup není pravdpodobný, krajský soud nemohl mít jistotu, ~e by oddalováním vydání pYedb~ného opatYení nezmaYil jeho ú el v dosledku skon ení bloka ní lhoty. Ostatn ani ~alovaný neuvádl konkrétní informace o bhu lhoty a pouze pYedvídal, ~e se její bh bude prodlu~ovat. Sou asn, jakkoliv Nejvyaaí správní soud nezpochybHuje dovryhodnost tvrzení ~alovaného, stále jde toliko o tvrzení ú astníka Yízení vycházející z veYejn dostupných zdrojo. Ani tento aspekt proto soudu nemohl pYinést dostate nou jistotu, ~e ú el pYedb~ného opatYení nebude zmaYen. Povaha rozhodování o pYedb~ném opatYení pYitom krajskému soudu neumo~Hovala postavit dobu bhu bloka ní lhoty najisto.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[71] Z výae uvedených dovodo dospl Nejvyaaí správní soud k závru o nepYezkoumatelnosti výroku I napadeného usnesení o vydání pYedb~ného opatYení, spo ívající v neposouzení jednoho ze zákonných kritérií pro rozhodnutí o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení podle § 272b odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek, konkrétn dovodnosti nkterých ~alobních bodo. Bez tohoto díl ího závru pak krajský soud nemohl provést Yádné pomYení konkurujících zájmo, tvoYící základ rozhodnutí o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení.<br/>[72] Nejvyaaí správní soud proto výrok I usnesení krajského soudu podle § 110 odst. 1 vty první s. Y. s. zruail a vc v tomto rozsahu vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení. V nm bude krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. Y. s.).<br/>[73] O náhrad náklado Yízení o kasa ních stí~nostech rozhodne krajský soud v rozhodnutí o ~alob. Xízení o kasa ní stí~nosti proti procesnímu rozhodnutí krajského soudu je toti~  vnoYeno do Yízení o ~alob (rozsudek rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 11. 2023, . j. 5 As 84/202230, bod 50, . 4554/2024 Sb. NSS).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/><br/>V Brn dne 26. února 2026<br/><br/><br/><br/>JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>