<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 21 As 105/2025- 48 - text</title> </head> <body> ÿþ 21 As 105/2025 - 52<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Radovana Havelce a soudco JUDr. Tomáae Rychlého a JUDr. Faisala Husseiniho v právní vci ~alobkyn: eské Radiokomunikace a. s., se sídlem Praha 6, Skokanská 2117/1, zastoupená Mgr. Karin Konstantinovovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Benediktská 690/7, proti ~alovanému: eský telekomunika ní úYad, se sídlem Praha 9, Sokolovská 58/219, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2025, . j. 11 A 78/202448,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádnému z ú astníko se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>[1] }alobkyn podala u ~alovaného ~ádost o udlení pYídlu rádiových kmito to pro celoploanou Síe 25 (DVBT2). }alovaný shledal ~ádost zjevn nepYípustnou, neboe ~alobkyn nesplHovala podmínky dle § 22 zákona . 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen  ZEK ), a proto Yízení rozhodnutím ze dne 3. 5. 2024, . j. TÚ13 578/2024613, podle § 66 odst. 1 písm. b) správního Yádu zastavil. Proti prvostupHovému rozhodnutí podala ~alobkyn rozklad, který byl rozhodnutím Rady ~alovaného ze dne 27. 6. 2024, . j. TÚ19 464/2024603, zamítnut.<br/><br/>[2] Rozhodnutí Rady ~alovaného následn ~alobkyn napadla ~alobou, kterou Mstský soud v Praze rozsudkem specifikovaným v záhlaví zamítl. <br/><br/>[3] Mstský soud nejprve vymezil pYedmt Yízení, jím~ byla ~ádost ~alobkyn o pYidlení rádiových kmito to podle § 22 odst. 1 ZEK. Argumentace ~alobkyn vaak od po átku nesmYovala k otázce splnní podmínek podle tohoto ustanovení, nýbr~ k po~adavku, aby ~alovaný nejprve vytvoYil prostor pro pYidlení kmito to v Síti 25 a  teprve poté ~alobkyni tento pYídl udlil. <br/><br/>[4] Úvodem mstský soud konstatoval, ~e námitka ~alobkyn, dle ní~ mlo být Yízení o ~ádosti pYeruaeno, a ~alovaný se ml obrátit na Evropskou komisi ve vci notifikace mo~né veYejné podpory, byla uplatnna opo~dn. Z tohoto dovodu se jí soud nezabýval.<br/><br/>[5] Pokud jde o vcn projednatelné námitky, mstský soud v první Yad nepYisvd il tvrzení ~alobkyn o nepYezkoumatelnosti ~alovaného rozhodnutí. Uvedl, ~e podle ustálené judikatury není správní orgán povinen výslovn reagovat na ka~dou jednotlivou námitku, jestli~e proti tvrzení ú astníka postaví vlastní ucelenou argumentaci, v její~ konkurenci uplatnné námitky neobstojí. Tak tomu bylo i v posuzovaném pYípad, neboe ~alovaný své rozhodnutí dostate n zdovodnil poukazem na nesplnní podmínek dle § 22 ZEK. <br/><br/>[6] Mstský soud se také zcela ztoto~nil se ~alovaným (pro lepaí srozumitelnost nebude dále v textu rozliaováno mezi ~alovaným a jeho Radou, coby jeho orgánem), ~e ~ádost ~alobkyn byla zjevn právn nepYípustná. Z ustanovení § 22 odst. 1 ZEK vyplývá, ~e pYídl lze udlit pouze tYem typom ~adatelo: (i) ~adateli vybranému ve výbrovém Yízení podle § 21 ZEK, (ii) ~adateli, kterého vybrala rozhodnutím Evropská komise, nebo (iii) ~adateli, o kterém tak stanoví zákon. Mstský soud uzavYel, ~e ~alobkyn není ani jedním z tchto ~adatelo a sama to ani netvrdí. Jeliko~ ZEK tyto typy vymezuje taxativn, byla ~ádost ~alobkyn zjevn právn nepYípustná. }alovaný tedy postupoval správn, pokud Yízení o takové ~ádosti zastavil dle § 66 odst. 1 písm. b) správního Yádu.<br/><br/>[7] Argumentace ~alobkyn, ~e byl ~alovaný povinen postupovat v souladu se Strategií rozvoje zemského digitální televizního vysílání z roku 2016, kterou byl stanoven pYechod na standard DVBT2 (dále jen  Strategie ), a s usnesením vlády R . 648 ze dne 20. 7. 2016, kterým byla Strategie schválena, se dle mstského soudu míjela s pYedmtem Yízení a otázkou, zda ~alobkyn splHuje podmínky dle § 22 odst. 1 ZEK. I kdyby ~alovaný nepostupoval v souladu se Strategií nebo neodovodnn otálel se zavedením Sít 25 (její~ zavedení pYedpokládá práv Strategie), neznamenalo by to, ~e by ~alobkyn byla oprávnnou ~adatelkou o pYídl kmito to. Mstský soud rovn~ uvedl, ~e není zYejmé, co ~alobkyn mínila tvrzením, ~e nepo~adovala udlení pYídlu kmito to, ale zahájení Yízení dle § 44 a násl. správního Yádu. PYedmt ~ádosti byl vymezen jako  ~ádost o udlení pYídlu rádiových kmito to pro celoploanou Síe 25 (DVBT2) a ~alovaný o této ~ádosti rozhodoval. Jeliko~ ~ádost obsahovala vaechny zákonné nále~itosti, nebylo na míst postupovat dle § 45 odst. 2 správního Yádu.<br/><br/>[8] Ve druhém ~alobním bodu ~alobkyn namítala nerovné zacházení a diskriminaci, neboe podle jejího názoru jsou zvýhodHování provozovatelé Sít 24 oproti ní, která usilovala o pYidlení kmito to v rámci Sít 25. Ani tuto námitku mstský soud neshledal dovodnou. Uvedl, ~e tato argumentace ~alobkyn se optovn míjela s pYedmtem Yízení. K tomu doplnil, ~e ~alovaný se s touto námitkou dostate n vypoYádal na str. 9 a 10 svého rozhodnutí, kde uvedl, ~e by stejn postupoval vo i jakémukoliv jinému ~adateli, který by zjevn nesplHoval podmínky dle § 22 odst. 1 ZEK. Mstský soud dodal, ~e z ni eho nevyplývá (a ani ~alobkyn nic takového netvrdila), ~e by ~alovaný jiným ~adatelom o pYídl kmito to vyhovoval i jejich ~ádosti meritorn projednával.<br/><br/>[9] Dovodný neshledal mstský soud ani tYetí ~alobní bod, v nm~ ~alobkyn namítala poruaení jejího práva nahlí~et do správního spisu. }alobkyn toti~ neuvedla, jakým konkrétním zposobem mlo tvrzené poruaení zasáhnout do její právní sféry nebo ovlivnit vydání rozhodnutí o zastavení Yízení. Mstský soud dále konstatoval, ~e ~alobkyni nesvd ilo právo seznámit se s podklady rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního Yádu, neboe toto ustanovení dopadá pouze na rozhodnutí ve vci samé. Nadto ~alovaný ~ádné dokazy a podklady neshroma~oval, proto~e Yízení zastavil výlu n na základ ~ádosti ~alobkyn. Nebyl dán ani dovod k pYeruaení Yízení, jeliko~ neexistovala ~ádná pYedb~ná otázka, která by mla být vyYeaena; ~alovaný tak mohl o ~ádosti rozhodnout na základ platné a ú inné právní úpravy. Mstský soud uzavYel, ~e ve správním ani civilním soudním Yízení se nelze domáhat vydání právního pYedpisu ur itého obsahu i zmny právní úpravy.<br/><br/>[10] Rozsudek mstského soudu napadla ~alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) kasa ní stí~ností, kterou výslovn nepodYadila pod ~ádný z kasa ních dovodo podle § 103 odst. 1 soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ).<br/><br/>[11] St~ovatelka v prvé Yad namítá nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku. Uvádí, ~e mstský soud pYi ústním jednání provedl dokaz lánkem  Rozvojové sít DVBT2? Kmito ty mají pYednostn dostat stávající multiplexy pro dokrýva e, Yeaení echa a ruaení (dále jen  lánek ) a tiskovou zprávou, ani~ by ale bylo zYejmé, jaké závry z tchto dokazo vyvodil a jak je pYi svém hodnocení zohlednil. Podle st~ovatelky mstský soud nevzal v potaz, ~e vytvoYení nové kompenza ní celoploané sít DVBT2 pYedpokládá Strategie a ~e ~alovaný nepostupoval v souladu s jejími závaznými opatYeními. Usnesením vlády bylo pYedsedovi Rady ~alovaného výslovn ulo~eno, aby postupoval v souladu se Strategií. Pokud by se mstský soud obsahem Strategie zabýval, nemohl by podle st~ovatelky dospt k závru o (zjevné) právní nepYípustnosti ~ádosti. Za nepYezkoumatelné pova~uje rovn~ rozhodnutí ~alovaného, který se Strategií vobec nezabýval, nezmínil ji a nevypoYádal se ani se zásadní argumentací st~ovatelky.<br/><br/>[12] Dále st~ovatelka nesouhlasí se závrem mstského soudu, ~e i kdyby ~alovaný nepostupoval v souladu se Strategií, neznamenalo by to, ~e by st~ovatelka byla oprávnna k udlení pYídlu. Ze Strategie podle ní vyplývá, ~e Síe 25 má pYedstavovat novou kompenza ní celoploanou síe DVBT2 za celkovou ztrátu rádiových kmito to v Síti 2 a 3, jejím~ provozovatelem byla práv st~ovatelka, respektive její dceYiná spole nost. Tento závr potvrzoval i lánek, který byl proveden jako dokaz pYi ústním jednání mstského soudu.<br/><br/>[13] St~ovatelka dále uvádí, ~e i pokud by byla její ~ádost skute n nepYípustná, nejednalo by se o nepYípustnost zjevnou na první pohled, jak to vy~aduje judikatura Nejvyaaího správního soudu (napYíklad rozsudek ze dne 7. 5. 2008, . j. 2 As 74/200755; rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Podle jejího názoru ~alovaný nemohl ~ádost  odmítnout jako zjevn nepYípustnou, pokud k jejímu posouzení musel provádt právní a interpreta ní úvahy, mimo jiné ohledn toho, zda st~ovatelka je i není oprávnným subjektem dle § 22 odst. 1 ZEK. }alovaný musel minimáln provést revizi pYísluaných rozhodnutí Evropské komise a zákono R. Mstský soud proto nesprávn uzavYel, ~e ~alovaný mohl dospt k závru o neoprávnnosti ~ádosti bez jakéhokoliv bli~aího posouzení. <br/><br/>[14] Pokud mstský soud v odst. 35 odovodnní rozsudku uvedl, ~e nebylo zYejmé, co st~ovatelka mínila tvrzením, ~e nepo~adovala udlení pYídlu kmito to, ale zahájení Yízení dle § 44 a násl. správního Yádu, st~ovatelka upozorHuje, ~e podle § 22 ZEK je pYedpokladem pro udlení pYídlu kmito to výbrové Yízení dle § 21 tého~ zákona. Proto ~ádala, aby ~alovaný nejprve zahájil Yízení pro pYídl rádiových kmito to pro Síe 25 a následn, aby jí byl tento pYídl udlen. Podle st~ovatelky tento postup odpovídal i zámru ~alovaného vyhlásit výbrové Yízení, jak vyplývalo z medializovaných informací. }alovaný ale ~ádným zposobem nevysvtlil, pro  Yízení o udlení pYídlu nemohl zahájit, ani na základ jakého právního dovodu pova~oval ~ádost za zjevn právn nepYípustnou. Ani mstský soud se s tmito otázkami nezabýval. Nesprávný je podle st~ovatelky rovn~ závr mstského soudu, ~e ~alovaný nebyl povinen ji vyzvat k odstranní vad dle § 45 odst. 2 správního Yádu, neboe tato povinnost vyplývá ze zásady sou innosti správního orgáno s ú astníky Yízení a ze zásady dobré správy.<br/><br/>[15] St~ovatelka rovn~ nesouhlasí se závrem mstského soudu, podle kterého z ni eho neplyne, ~e by ~alovaný jiným ~ádostem o udlení kmito to vyhovl i je meritorn projednal. Tvrdí, ~e bylali Síe 25 ur ena jako kompenza ní opatYení za celkovou ztrátu rádiových kmito to v Síti 2 a 3, mohl o její pYidlení ~ádat pouze jejich provozovatel  tedy práv st~ovatelka. PYijetí Strategie vytvoYilo dovodné legitimní o ekávání, ~e ~alovaný bude postupovat podle ní a rozhodne o pYidlení rádiových kmito to. Tím, ~e ~alovaný ~ádosti nevyhovl a odmítl se jí meritorn zabývat, poruail podle st~ovatelky § 2 odst. 4 a § 7 správního Yádu. Pokud ~alovaný pYi realizaci kompenza ních opatYení postupoval selektivn, pouze ve prospch nkterých provozovatelo, poruail tím zásadu rovnosti a zákaz diskriminace. <br/><br/>[16] V dalaí kasa ní námitce st~ovatelka namítá, ~e pokud sou asná právní úprava neumo~Huje ~alovanému pYijmout nezbytná opatYení dle Strategie ve vztahu k Síti 25, ml ~alovaný Yízení o její ~ádosti pYeruait a iniciovat potYebnou novelizaci právní úpravy. Dále ml po~ádat pYísluaný orgán veYejné moci o posouzení, zda povinnost pYedsedy Rady ~alovaného postupovat dle Strategie, stanovená podzákonným pYedpisem, není v rozporu se ZEK. Nic z toho ale ~alovaný neu inil. V této souvislosti st~ovatelka pova~uje odovodnní mstského soudu uvedené v odst. 47 napadeného rozsudku za nesrozumitelné. Uvádí, ~e se nedomáhala zmny právní úpravy ve správním i civilním soudnictví, nýbr~ ve správním Yízení v rámci posouzení své ~ádosti.<br/><br/>[17] V poslední kasa ní námitce st~ovatelka nesouhlasí se závrem mstského soudu ohledn poruaení jejího práva nahlí~et do správního spisu. Tvrdí, ~e o nahlédnutí do spisu prokazateln písemn po~ádala, ~alovaný se ale její ~ádostí nijak nezabýval a vydal prvostupHové rozhodnutí, ani~ by jí umo~nil se s obsahem spisu seznámit. St~ovatelka mla zájem se seznámit s obsahem správního spisu a pYípadn odstranit nedostatky ~ádosti, avaak postupem ~alovaného jí bylo toto právo upYeno. <br/><br/>[18] }alovaný se ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti pln ztoto~nil se závry mstského soudu a v podrobnostech odkázal na své vyjádYení k ~alob. Ke zjevné právní nepYípustnosti ~ádosti uvedl, ~e posouzení procesních pYedpoklado nelze pova~ovat za dokazování i meritorní posouzení vci. Posouzení postavení subjektu podávajícího ~ádost podle nj nepYedstavuje slo~itou interpreta ní úvahu. St~ovatelka navíc ani netvrdila, ~e by byla jedním ze subjekto vymezených v § 22 odst. 1 ZEK. }alovaný dále zdoraznil, ~e výbrové Yízení nelze vyhlásit na základ ~ádosti ~adatele, ale pouze postupem dle § 146 správního Yádu, a proto nemohly vzniknout pochybnosti o skute ném významu ~ádosti. Tvrzení st~ovatelky o údajné diskriminaci a nerovném zacházení ~alovaný ozna il za opakovaná a ji~ mstským soudem Yádn vypoYádaná. Poukázal i na ú elovost a vnitYní rozpornost tvrzení st~ovatelky, která na jedné stran ~ádala o vyhláaení výbrového Yízení, avaak zároveH tvrdila, ~e nikdo jiný ne~ ona o pYídl kmito to nemo~e ~ádat, co~ je ale v rozporu s principem výbrového Yízení. K námitce ohledn poruaení práva na nahlí~ení do správního spisu ~alovaný uvedl, ~e st~ovatelka sice tvrdila, ~e chtla odstranit pYípadné nedostatky ~ádosti, avaak ve skute nosti tak neu inila; proto tuto námitku pova~uje za ú elovou. <br/><br/>[19] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal napadený rozsudek mstského soudu v rozsahu podané kasa ní stí~nosti (§ 109 odst. 3 vta pYed stYedníkem s. Y. s.) a z dovodo v ní uvedených (§ 109 odst. 4, vta pYed stYedníkem s. Y. s.). Ve vci rozhodl bez naYízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2 vty první s. Y. s.<br/>[20] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[21] Úvodem je vhodné upozornit, ~e st~ovatelka formáln nepodYadila dovody kasa ní stí~nosti pod ~ádný z dovodo dle § 103 odst. 1 s. Y. s. Ze zásady iura novit curia nicmén plyne, ~e st~ovatel není povinen podYadit tvrzené dovody kasa ní stí~nosti pod konkrétní ustanovení zákona; soud je posuzuje podle jejich obsahu a je oprávnn sám podYadit kasa ní námitky pod dovody vymezené v § 103 odst. 1 s. Y. s. (k tomu srov. napYíklad rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 8. 1. 2004, . j. 2 Afs 7/200350). Z obsahu kasa ní stí~nosti je zYejmé, ~e st~ovatelka napadá rozsudek mstského soudu z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a), d) s. Y. s. <br/>[22] Nejprve pYistoupil Nejvyaaí správní soud k posouzení namítané nepYezkoumatelnosti rozsudku mstského soudu [§ 103 dost. 1 písm. d) s. Y. s.]. K otázce nepYezkoumatelnosti rozhodnutí se opakovan vyjadYuje judikatura Ústavního soudu i Nejvyaaího správního soudu. Platí, ~e nepYezkoumatelný rozsudek zpravidla vobec nenabízí prostor k úvahám o námitkách vcného charakteru, a je tudí~ nezbytné jej zruait. Za nepYezkoumatelné lze ozna it zejména takové rozhodnutí, v nm~ soud zcela opomene vypoYádat nkterou z uplatnných ~alobních námitek (viz napYíklad rozsudky tohoto soudu ze dne 27. 6. 2007, . j. 3 As 4/2007  58, ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/200473, i ze dne 8. 4. 2004, . j. 4 Azs 27/200474), respektive pokud z jeho odovodnní není zYejmé, pro  soud nepova~oval za dovodnou právní argumentaci ú astníka Yízení v ~alob a pro  ~alobní námitky ú astníka pova~uje za liché, mylné nebo vyvrácené, a to zejména tehdy, jdeli o právní argumentaci, na ní~ je postaven základ ~aloby (viz rozsudek tohoto soudu ze dne 14. 7. 2005, . j. 2 Afs 24/200544). ZároveH ovaem nelze opomenout, ~e nepYezkoumatelnost rozsudku není závislá na subjektivní pYedstav st~ovatele o tom, jak podrobn by ml být rozsudek odovodnn. Jedná se toti~ o objektivní pYeká~ku, která kasa nímu soudu znemo~Huje pYezkum napadeného rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 11. 2014, . j. 3 As 60/201485).<br/>[23] Tvrzení st~ovatelky, ~e z napadeného rozsudku není zYejmé, jaké skute nosti vyplynuly z dokazo provedených pYi ústním jednání, nelze pYitakat. Mstský soud v odst. 19 a 20 odovodnní rozsudku uvedl, jaké skute nosti z provedených dokazo zjistil. Z odst. 34 odovodnní rozsudku pak vyplývá, ~e ~alobní argumentace st~ovatelky ohledn souladu postupu ~alovaného se Strategií a usnesením vlády (k emu~ smYovaly jí navr~ené a soudem provedené dokazy) se míjela s pYedmtem Yízení, jím~ bylo výlu n posouzení, zda st~ovatelka splHovala podmínky dle § 22 odst. 1 ZEK. Z tohoto závru implicitn vyplývá, ~e pYedmtem Yízení nebylo zkoumání správnosti postupo ~alovaného pYi pYidlování kmito to, nýbr~ výlu n posouzení pYípustnosti ~ádosti st~ovatelky. Provedené dokazy se ovaem vztahovaly výhradn k rozdlení dvou nových celoploaných sítí DVBT2, nikoli k ur ení okruhu subjekto oprávnných podle § 22 odst. 1 ZEK ~ádost podat. Jakkoli je pravdou, ~e mstský soud výslovn neuvedl, ~e se provedené dokazy netýkaly posuzovaného pYedmtu Yízení, tato skute nost z odovodnní rozsudku dostate n vyplývá.<br/>[24] St~ovatelce lze pYisvd it v tom, ~e se vskutku nedomáhala zmny právní úpravy ve správním soudnictví, ale ve správním Yízení. Tato skute nost ovaem nic nemní na správnosti závru mstského soudu, ~e prostYednictvím nepYípustné ~ádosti se nelze domáhat zmny právní úpravy, která by jí u inila pYípustnou. Argumentace mstského soudu pYitom nebyla nesrozumitelná. Domáhalali st~ovatelka, aby v jejím pYípad bylo postupováno stejn jako ve vci, o ní~ rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 6. 2011, . j. 45 Ad 6/201027, mstský soud srozumiteln vysvtlil, ~e v odkazované vci soud dospl k závru o protiústavnosti aplikovaného zákonného ustanovení, co~ není pYípad nyní projednávané vci. Srozumiteln tak odovodnil, pro  nebylo namíst Yízení pYeruait ani iniciovat legislativní zmnu.<br/><br/>[25] Lze proto uzavYít, ~e z napadeného rozsudku je patrné, jak mstský soud o ~alob (tj. o vaech ~alobních námitkách) rozhodl, jaké dovody jej k tomu vedly a na jakých úvahách zalo~il své závry. Rozsudek mstského soudu není ani vnitYn rozporný. Kasa ní dovod dle § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s, proto naplnn není.<br/><br/>[26] Pokud jde o právní hodnocení vci mstským soudem [kasa ní dovod dle § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s.], st~ovatelka namítala, ~e mstský soud pochybil tím, ~e nezohlednil nepYezkoumatelnost rozhodnutí ~alovaného. Dle jejího názoru se toti~ ~alovaný nezabýval obsahem Strategie, a tudí~ se nevypoYádal se vaemi jejími námitkami. Z odovodnní prvostupHového rozhodnutí ovaem vyplývá, ~e ~alovaný ~ádost ozna il za zjevn právn nepYípustnou, a to z dovodu, ~e (i) nebylo vyhláaeno výbrové Yízení, do kterého by bylo mo~né se pYihlásit a (ii) st~ovatelka nebyla vybrána k vyu~ívání pYedmtných rádiových kmito to rozhodnutím Evropské komise, (iii) ani jí toto oprávnní nevyplývalo z jiného ustanovení ZEK i jiného právního pYedpisu. St~ovatelka tak per se nemohla vobec podat ~ádost podle § 22 odst. 1 ZEK, neboe  [n]ení v postavení subjektu, o kterém by zákon stanovil, ~e mu je mo~no na základ ~ádosti udlit pYídl rádiových kmito to. Stejný závr plyne i ze ~alobou napadeného rozhodnutí. Za této situace nebylo na míst se ~ádostí vcn zabývat a ~alovaný proto neml povinnost zkoumat obsah Strategie i jiné podklady, na které st~ovatelka odkazovala. Nelze proto souhlasit s tvrzením, ~e by rozhodnutí ~alovaného bylo nepYezkoumatelné; mstský soud proto nepochybil, pokud z tohoto dovodu toto rozhodnutí nezruail.<br/>[27] Dalaí okruh kasa ních námitek smYuje proti závrom mstského soudu týkajícím se zjevné právní nepYípustnosti podané ~ádosti.<br/>[28] Podle § 22 odst. 1 ZEK platí, ~e pYídlem rádiových kmito to se rozumí udlení práva k vyu~ívání rádiových kmito to podle podmínek, které budou ÚYadem stanoveny v oprávnní k vyu~ívání rádiových kmito to. PYedseda Rady ÚYadu (dále jen  pYedseda Rady ) rozhodne o udlení pYídlu rádiových kmito to ~adateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k vyu~ívání rádiových kmito to rozhodnutím Komise, nebo pokud tak stanoví zákon.<br/>[29] Podle § 21 odst. 1 ZEK dále platí, ~e: jeli po et práv k vyu~ívání rádiových kmito to plánem vyu~ití rádiového spektra omezen, vyhlásí ÚYad výbrové Yízení za ú elem udlení práv k vyu~ívání rádiových kmito to a stanoví, zda budou ~ádosti o udlení práv k vyu~ívání rádiových kmito to hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3, nebo zda budou jediným kritériem hodnocení ~ádostí výsledky aukce.<br/>[30] Podle § 66 odst. 1 písm. b) správního Yádu Yízení o ~ádosti správní orgán usnesením zastaví, jestli~e byla podána ~ádost zjevn právn nepYípustná. <br/>[31] Zákon pojem zjevné právní nepYípustnosti blí~e nedefinuje, neboe se jedná o neur itý právní pojem; jeho u~ití zákonodárcem v § 66 odst. 1 písm. b) správního Yádu má racionální dovod, neboe nelze zákonem kazuisticky vypo ítávat vaechny mo~né pYípady, kdy právní úprava prima vista vylu uje podání ~ádosti, ae ji~ z dovodo stojících na stran ~adatele (co~ je i pYípad st~ovatelky) nebo z dovodo vcných (napYíklad v pYípadech Yízení, která lze zahajovat pouze ex officio). Výklad neur itého právního pojmu a jeho aplikace na konkrétní skutkový stav jsou (na rozdíl od u~ití správního uvá~ení, realizovaloli se v mezích zákona) v souladu s § 75 s. Y. s. soudem pln meritorn pYezkoumatelné (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 4. 2014, . j. 8 As 37/2011154).<br/>[32] Jak Nejvyaaí správní soud uvedl ji~ v rozsudku ze dne 24. 4. 2020, . j. 3 Ads 95/201858, rozhodnutím o zastavení Yízení je správní Yízení ukon eno dYíve, ne~ dojde k vcnému posouzení ~ádosti. Takový postup v pYípad zjevné právní nepYípustnosti ovaem vy~aduje, aby se jednalo o pYípady zjevné, tedy bezrozporné, nevy~adující slo~itjaí úvahy správního orgánu, které by bylo tYeba argumenta n osvtlovat v odovodnní usnesení o zastavení Yízení. Rovn~ aplikovaná právní úprava musí být zYejmá, bezrozporná, bezmezerovitá a její aplikace nesmí vyvolávat jakékoli slo~itjaí interpreta ní otázky. NepYípustnost ~ádosti musí být jednozna n patrná ji~ ze samotné právní úpravy bez dalaího, tedy bez nutnosti u~ití interpreta ních úvah a pomocek.<br/>[33] Z citovaných ustanovení ZEK vyplývá, ~e pYídl kmito to lze udlit pouze taxativn vymezenému okruhu ~adatelo, pYi em~ st~ovatelka do tohoto okruhu nespadá, a jak správn konstatoval mstský soud, sama to o sob ani netvrdí. Oprávnnost své ~ádosti dovozuje výlu n na základ Strategie, která je ovaem pouze koncep ním dokumentem, nikoli pramenem práva, a nemo~e tak nahradit zákonnou úpravu ani rozaíYit okruh subjekto oprávnných podat ~ádost dle § 22 odst. 1 ZEK.<br/>[34] Nejvyaaí správní soud se proto ztoto~Huje se závrem ~alovaného, aprobovaným mstským soudem, ~e st~ovatelka prima vista nebyla subjektem oprávnným k podání ~ádosti o pYídl rádiových kmito to, a její ~ádost tak byla zjevn právn nepYípustná. NepYípustnost byla zYejmá ji~ ze samotného znní ZEK, bez nutnosti provedení slo~itjaích interpreta ních úvah; sou asn nebylo nutné provádt rozsáhlejaí skutková zjiatní za ú elem posouzení, zda st~ovatelka spadá do nkteré z kategorií ~adatelo pYedvídaných § 22 odst. 1 ZEK. Závr, ~e ~alovaný musel posoudit, zda st~ovatelka spadá pod nkterý z vymezených subjekto, rozhodn nelze pova~ovat za meritorní úvahu; jde jen o nezbytné vyhodnocení textu zákona a subsumpci nesporných skutkových zjiatní, které nevybo ují z rámce posouzení zjevné nepYípustnosti. Pokud by správní orgán nemohl provést ani tento základní krok, institut zjevn právn nepYípustné ~ádosti by postrádal jakýkoli smysl a § 66 odst. 1 písm. b) správního Yádu by tak fakticky zostal vyprázdnn. Nejvyaaí správní soud zároveH konstatuje, ~e ~alovaný v odovodnní svého rozhodnutí jasn a srozumiteln vylo~il, z jakých skutkových a právních dovodo pova~oval ~ádost st~ovatelky za zjevn právn nepYípustnou (st~ovatelka nespadala do okruhu subjekto uvedených v § 22 odst. 1 ZEK a ~ádné jiné právní ustanovení jí takové oprávnní nepYiznávalo).<br/>[35] Nejvyaaí správní soud proto uzavírá, ~e nepYípustnost ~ádosti byla prima vista zYejmá a pYímo vyplývala ze ZEK. }alovaný tudí~ nebyl povinen vc dále meritorn posuzovat ani zohledHovat Strategii i jiné podklady, na které st~ovatelka odkazovala. Stejn tak nebylo nutné zabývat se usnesením vlády i medializovanými informacemi, které jsou z hlediska posouzení pYípustnosti ~ádosti irelevantní. Ze stejného dovodu nebylo ani na míst Yízení pYeruaovat a iniciovat zmnu právní úpravy (cestou podání návrhu právního pYedpisu ministerstvu), jak se st~ovatelka domáhala. Pokud tedy mstský soud postup ~alovaného aproboval, postupoval zcela v souladu se zákonem. <br/>[36] Dovodná není ani námitka, dle které byl ~alovaný povinen vyzvat st~ovatelku k odstranní vad ~ádosti podle § 45 odst. 2 správního Yádu. Práv skute nost, ~e se jednalo o zjevn právn nepYípustnou ~ádost, vylu uje, aby byly vady odstranny tímto postupem. Pokud by vada ~ádosti mohla být odstranna, nejednalo by se z logiky vci o zjevnou nepYípustnost. <br/>[37] Pokud jde o námitky týkající se nevyhláaení výbrového Yízení, Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e tyto otázky nespadají do rámce posouzení (ne)pYípustnosti ~ádosti. Pouze pro úplnost lze dodat, ~e ZEK neukládá ~alovanému povinnost vyhlásit výbrové Yízení na základ podané ~ádosti. <br/>[38] Nejvyaaí správní soud se neztoto~nil ani s námitkou st~ovatelky o nelogi nosti a nesprávnosti závru mstského soudu, podle nho~ nebylo vyhovno ani jiným ~ádostem o pYídl rádiových kmito to; mstský soud dle st~ovatelky nezohlednil, ~e je jediným subjektem oprávnným o pYídl kmito to ~ádat, neboe jde o kompenza ní opatYení za ztrátu kmito to v rámci Sít 2 a 3. K této argumentaci je tYeba uvést, ~e se míjí s pYedmtem Yízení, jím~ nebylo posouzení oprávnnosti samotného kompenza ního opatYení ani pYezkum postupu ~alovaného pYi zavádní Sít 25, nýbr~ výhradn otázka, zda st~ovatelka splHovala zákonné podmínky pro podání ~ádosti podle § 22 odst. 1 ZEK. Jeliko~ st~ovatelka do okruhu zákonem vymezených ~adatelo nespadala, nemohlo být její ~ádosti vyhovno per se, a nebylo tedy ani relevantní, jak ~alovaný rozhodl o jiných ~ádostech. Nadto st~ovatelka nepoukázala na pYípady, kdy by ~ádosti jiných subjekto ve srovnatelném postavení bylo vyhovno. Nelze proto nalézt ~ádné argumenty pro závr o selektivním i diskrimina ním postupu ~alovaného. <br/>[39] Nejvyaaí správní soud rovn~ nepYisvd il námitce st~ovatelky o nezákonnosti rozhodnutí ~alovaného v dosledku poruaení jejího práva seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí (§ 36 odst. 3 správního Yádu). Mstský soud v této souvislosti správn uvedl, ~e st~ovatelka nijak nekonkretizovala, jakým zposobem mlo tvrzené pochybení zasáhnout do jejích práv; tato skute nost má pYitom zásadní význam, neboe dovodem pro zruaení správního rozhodnutí je pouze podstatné poruaení ustanovení o Yízení pYed správním orgánem, mohloli mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé [§ 76 odst. 1 písm. c) s. Y. s.]. V kasa ní stí~nosti st~ovatelka pouze uvedla, ~e jí bylo upYeno právo nahlédnout do správního spisu, pro e~ nemohla odstranit pYípadné nedostatky své ~ádosti. Jak vaak ji~ bylo uvedeno výae, dovodem zastavení Yízení nebyly neodstranné vady ~ádosti, které bránily pokra ování Yízení [nealo o ~ádost pYípustnou, jejímu~ vcnému projednání bránily vady, které nebyly odstranny  viz § 66 odst. 1 písm. c) správního Yádu], ale zjevná nepYípustnost ~ádosti. I pokud by tedy ~ádost st~ovatelky vykazovala njaké deficity, nebyl dovod je odstraHovat, neboe takový postup by nemohl vést k jejímu vcnému projednání.<br/>[40] Lze tedy konstatovat, ~e mstský soud vycházel ze správných východisek pYi posouzení zjevné právní nepYípustnosti ~ádosti st~ovatelky a jeho závry obstojí i ve svtle námitek uplatnných v kasa ní stí~nosti. Nebyl proto naplnn ani kasa ní dovod dle § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s. <br/>[41] Ze vaech shora uvedených dovodo Nejvyaaí správní soud shledal, ~e kasa ní stí~nost není dovodná. Za podmínek vyplývajících z § 110 odst. 1, in fine, s. Y. s. ji proto rozsudkem zamítl.<br/>[42] O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1, vty první s. Y. s., ve spojení s § 120 s. Y. s. Vzhledem k tomu, ~e st~ovatelka byla v Yízení o kasa ní stí~nosti procesn neúspaná, právo na náhradu náklado Yízení jí nenále~í. Pokud jde o procesn úspaného ú astníka  ~alovaného  v jeho pYípad nebylo zjiatno, ~e by mu v souvislosti s daným Yízením vznikly náklady pYevyaující jeho b~né administrativní výdaje spojené s jeho procesním postavením. Nejvyaaí správní soud proto rozhodl tak, ~e se ~ádnému z ú astníko náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/><br/>V Brn dne 6. února 2026<br/><br/><br/>Mgr. Radovan Havelec<br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>