<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 2 Ads 76/2025- 31 - text</title> </head> <body> ÿþ 2 Ads 76/2025 - 34<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Tomáae Kocourka a soudkyH Evy `onkové a Sylvy `iakeové v právní vci ~alobce: T. B., zast. Mgr. Pavlem Jakimem, advokátem, se sídlem Velké námstí 116/7, Písek, proti ~alované: eská správa sociálního zabezpe ení, se sídlem KYí~ová 25, Praha 5, proti rozhodnutí ~alované ze dne 11. 12. 2024, o kasa ní stí~nosti ~alované proti rozsudku Krajského soudu v eských Budjovicích ze dne 20. 3. 2025, . j. 64 Ad 2/202528,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alovaná nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alovaná je povinna zaplatit ~alobci náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti ve výai 5 070 K  k rukám jeho zástupce Mgr. Pavla Jakima, advokáta, do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. PYehled dosavadního Yízení<br/><br/>[1] V záhlaví ozna eným rozhodnutím (dále jen  napadené rozhodnutí ) ~alovaná zamítla námitky ~alobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 5. 11. 2024, kterým byl ~alobci v souladu s § 67ca odst. 1 zákona . 155/1995 Sb., o dochodovém pojiatní, mimo pravidelný termín od ervnové splátky 2023 zvýaen vyplácený starobní dochod. Z hlediska soudního pYezkumu je podstatné, ~e tímto rozhodnutím byla procentní výmra starobního dochodu z dosavadní výae 11 435 K  msí n zvýaena podle písm. a) uvedeného ustanovení o 2,3 %, tj. o 263 K , na ástku 11 698 K  msí n. }alovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, ~e podle § 67 odst. 11 zákona o dochodovém pojiatní se zvýaení procentní výmry dochodu zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Podrobnjaí úpravu výpo tu valoriza ního zvýaení, zejména z kolika platných desetinných míst by se pYi výpo tu zvýaení mlo vycházet, zákon nestanoví. S ohledem na to, ~e se eská koruna dlí na 100 haléYo, vypo ítává ~alovaná výai valoriza ního zvýaení s pYesností na dv desetinná místa (tedy na haléYe), pYípadné dalaí (v poYadí tYetí) desetinné íslo není bráno v úvahu. V pYípad ~alobce tak zvýaení procentní výmry dochodu iní pYesn 263,00 K  a není ji~ tYeba jej zaokrouhlovat. Dodala, ~e shodným zposobem pYistupuje k výpo tu zvýaení dochodo dlouhodob vo i vaem pYíjemcom.<br/><br/>[2] Proti napadenému rozhodnutí podal ~alobce ~alobu u Krajského soudu v eských Budjovicích (dále jen  krajský soud ). Poukázal v ní na to, ~e výpo et zvýaení procentní výmry dochodu ml být proveden na vaechna platná desetinná místa. V jeho pYípad by zvýaení inilo 263,005, tedy po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 264 K  a nikoliv 263 K , jak rozhodla ~alovaná. I kdyby ~alovaná provedla výpo et s pYesností na dv desetinná místa, jak uvedla, inilo by zvýaení 263,01 a po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 264 K . <br/><br/>[3] Krajský soud napadené rozhodnutí zruail a vc vrátil ~alované k dalaímu Yízení. Shledal, ~e jeliko~ zákon neupravuje bli~aí zposob výpo tu valoriza ního zvýaení procentní výmry dochodu, mohla si jej ~alovaná stanovit sama, pokud její interní metodika respektuje zákonný rámec pro výpo et zvýaení. Pokud se provádí výpo et s pYesností na dv desetinná ísla, z judikatury Nejvyaaího správního soudu týkající se jiných pYípado srovnatelných výpo to v oblasti dochodo plyne, ~e je tYeba provést zaokrouhlení podle obecných matematických zásad s vyu~itím tYetího desetinného ísla. }alovaná tedy nepochybila, jestli~e pYi výpo tu zvýaení postupovala podle své metodiky (tj. dosavadní praxe) a valoriza ní zvýaení stanovila na dv platná desetinná místa. PYi tomto výpo tu ovaem mla provést zaokrouhlení podle tYetího desetinného ísla (263,005). Zvýaení stanovené na dv desetinná ísla iní po zaokrouhlení 263,01. Tuto ástku je tYeba dále zaokrouhlit podle § 67 odst. 8 zákona o dochodovém pojiatní na celé koruny nahoru (264 K ). <br/><br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení k ní<br/><br/>[4] Proti rozsudku krajského soudu podala ~alovaná (dále té~  st~ovatelka ) kasa ní stí~nost, její~ dovody podYadila pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ). <br/><br/>[5] St~ovatelka zopakovala, ~e zákon neobsahuje podrobnjaí úpravu valoriza ního zvýaení, zejména z kolika platných desetinných míst by se pYi výpo tu mlo vycházet. Jeliko~ se koruna dlí na 100 haléYo, vypo ítává zvýaení s pYesností na dv desetinná místa (tedy na haléYe), a to bez zohlednní ísla na tYetím desetinném míst. Jestli~e tento výsledek výpo tu zvýaení neobsahuje ani 1 celý haléY, je zvýaení ji~ bez potYeby zaokrouhlení vyjádYeno v celých korunách. St~ovatelka takto postupuje celá desetiletí. Z ustálené judikatury Nejvyaaího správního soudu pYitom vyplývá, ~e pokud není postup správního orgánu upraven obecn závaznou normou, ohledn dané otázky se vytvoYila správní praxe, která je vaeobecn dodr~ována, je tato praxe pro správní orgán závazná a nemo~e se od ní v jednotlivém pYípad odchýlit.<br/><br/>[6] V rozsudku ze dne 30. 3. 2017, . j. 1 Ads 100/201724, na který poukázal krajský soud, se Nejvyaaí správní soud zabýval zaokrouhlováním v probhu  mezivýpo tu pYi stanovení tzv. denin pro ú ely výpo tu pYíplatku za dobu nucené slu~by. Není vaak zYejmé, jak Nejvyaaí správní soud k tam uvedenému závru, jeho~ se nyní krajský soud dovolává, dospl. St~ovatelka se v minulosti obrátila na Matematickofyzikální fakultu Univerzity Karlovy, která zpracovala stanovisko, podle nj~ se pYi provádní výpo tu na ur itý po et platných cifer výpo et po dosa~ení poslední cifry zastaví bez ohledu na následující cifru výsledku. Jeli úloha formulována slovy  zaokrouhlit výsledek na ur itý po et platných cifer , rozumí se tím provést výpo et na více platných cifer, ne~ je po~adováno, a to tak, aby výsledek bylo mo~no zaokrouhlit podle pravidel zaokrouhlování. V zadání musí být ovaem výslovn formulován po~adavek na zaokrouhlení. Materiál, na který odkázal Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 1 Ads 100/201724, se týká specifické situace fyzikálních mYení, kdy do výpo tu vstupují potenciáln nepYesná ísla. Pak je skute n standardem zaokrouhlit výsledek tak, aby obsahoval stejný po et platných íslic jako íslo (z tch, která vstupují do výpo tu jako data) s nejmenaím po tem platných íslic, neboe nedává smysl ur ovat výsledek pYesnji, ne~ jakou pYesnost mají vstupní data. U~ití této metodiky pro výpo ty typu  dlení pYesn zadaných ísel ovaem postrádá smysl. Nadto podle metodiky, na kterou odkázal Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 1 Ads 100/201724, se pYi násobení a dlení výsledek zaokrouhlí tak, aby obsahoval stejný po et platných íslic jako íslo ve výpo tu s nejmenaím po tem platných íslic. Pokud by toto pravidlo bylo aplikováno na posuzovanou vc, pak by zvýaení o 2,3 % (to je íslo s nejmenaím po tem platných íslic) inilo pouze 260 K . St~ovatelka dále poukázala na to, ~e pYi zaokrouhlování ísla 263,005 na celé koruny by podle  matematických zásad bylo rozhodující nejbli~aí íslo následující za desetinnou árkou vpravo (tedy nula), a íslo by tedy bylo zaokrouhleno na 263. TYetí íslo za desetinnou árkou by bylo významné pouze pYi postupném zaokrouhlování, a to nejprve na celé haléYe nahoru (z 263,005 na 263,01), pak jeat jednou na celé haléYe nahoru (z 263,01 na 263,1) a teprve poté na celé koruny nahoru (z 263,1 na 264). Z rozsudko Nejvyaaího správního soudu, na n~ poukázal krajský soud, ovaem povinnost postupného zaokrouhlování nevyplývá, neboe ani jeden z posuzovaných pYípado se netýkal zaokrouhlování na celé jednotky nahoru.<br/><br/>[7] Závrem st~ovatelka poukázala na to, ~e pYi zaokrouhlení na ástku 264 K  by byl ~alobce zvýhodnn oproti tm, kdo mají vyaaí procentní výmru a~ o 43 K , neboe zvýaení o 264 K  nále~í pYíjemcom, jejich~ procentní výmra starobního dochodu iní 11 478 K .<br/><br/>[8] }alobce se ve svém vyjádYení vymezil proti argumentaci st~ovatelky a navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl. Nejde mu o to vysoudit si 1 K , nýbr~ dosáhnout toho, aby st~ovatelka postupovala podle zákona.<br/><br/>[9] Díl í výpo et zvýaení na dv desetinná místa, který prosazuje st~ovatelka, nemá oporu v matematických zásadách a je zavádjící. V pYípad násobení se na základ matematických zásad provádí výpo et na tolik desetinných míst, kolik je sou et desetinných míst jednotlivých initelo. To pro názornost znamená 11435/100 = 114,35 x 2,3 = 263,005 (2 desetinná místa v prvním initeli + 1 desetinné místo v druhém initeli = 3 desetinná místa v sou inu). Pokud st~ovatelka provádí výpo et pouze na 2 desetinná místa, svévoln poruauje matematické zásady. PotYebu provést výpo et na vaechna desetinná místa potvrdil ve své zpráv o aetYení i veYejný ochránce práv.<br/><br/>[10] A koliv st~ovatelka uvádí, ~e výpo et provádí s pYesností na dv desetinná ísla, ve skute nosti takto nepostupuje, neboe jen  oYízne díl í výpo et na dv desetinná ísla s tím, ~e následující desetinná místa zcela pomine (neprovede zaokrouhlení).<br/><br/>III. Posouzení kasa ní stí~nosti<br/><br/>[11] Kasa ní stí~nost je pYípustná a projednatelná. Jeliko~ v pYedcházejícím soudním Yízení rozhodoval specializovaný samosoudce, je tYeba podle § 104a odst. 1 s. Y. s. posoudit, zda kasa ní stí~nost svým významem podstatn pYesahuje vlastní zájmy st~ovatelky, jinak ji soud jako nepYijatelnou odmítne.<br/><br/>[12] Kritéria pYijatelnosti kasa ní stí~nosti vymezil Nejvyaaí správní soud v usnesení ze dne 26. 4. 2006, . j. 1 Azs 13/200639, . 933/2006 Sb. NSS. Kasa ní stí~nost je pYijatelná, pokud (i) se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vobec i pln Yeaeny jeho judikaturou, (ii) se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou Yeaeny rozdíln, (iii) je tYeba u init judikaturní odklon, nebo (iv) bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatelky. <br/>[13] Kasa ní stí~nost st~ovatelky otevírá otázku, která dosud nebyla v judikatuYe Nejvyaaího správního soudu výslovn Yeaena  tedy jak má správní orgán postupovat pYi výpo tu zvýaení procentní výmry starobního dochodu v souvislosti s pravidlem, ~e se ástka zvýaení zaokrouhluje na celé koruny nahoru (§ 67 odst. 11 zákona o dochodovém pojiatní, ve znní ú inném do 30. 9. 2023). Zodpovzení této otázky má pYesah i do dalaích obdobných pYípado. <br/><br/>[14] Kasa ní stí~nost je proto pYijatelná, není vaak dovodná.<br/><br/>[15] Podle § 67ca odst. 1 zákona o dochodovém pojiatní pYi zvýaení dochodo v mimoYádném termínu v ervnu 2023 se nepou~ije § 67 odst. 10 a 16; pYi tomto zvýaení se procentní výmry vyplácených dochodo zvýaí tak, ~e procentní výmra dochodu se zvyauje:<br/>a) o 2,3 % procentní výmry dochodu, která nále~í ke dni, od nho~ se procentní výmra zvyauje<br/>b) o 400 K ; jsouli splnny podmínky nároku na výplatu více dochodo, zvyauje se o tuto ástku ten dochod, který se vyplácí v plné výai (§ 4 odst. 2 vta první).<br/><br/>[16] Podle § 67 odst. 11 tého~ zákona, ve znní ú inném do 30. 9. 2023 (dle nyní ú inného znní se jedná o § 67 odst. 8), zvýaení procentní výmry dochodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.<br/><br/>[17] St~ovatelka i krajský soud vychází z toho, ~e právní úprava je, pokud jde o postup pYi výpo tu zvýaení procentní výmry dochodu, neúplná, tedy neobsahuje vaechna pravidla potYebná k tomu, aby bylo mo~né ur it ástku, o kterou se procentní výmra zvyauje. St~ovatelka se domnívá a krajský soud to nezpochybnil, ~e íslo vzniklé násobením dosavadní (tedy zvyaované) procentní výmry, kterou vzhledem k pravidlom obsa~eným v § 54 odst. 3 a § 67 odst. 11 zákona o dochodovém pojiatní v~dy tvoYí celé íslo, procentní mírou zvýaení je tYeba stanovit s pYesností na dv desetinná ísla. To st~ovatelka odovodHuje tím, ~e podle § 13 zákona . 6/1993 Sb., o eské národní bance, je pen~ní jednotkou v eské republice koruna eská, která se dlí na 100 haléYo. A zatímco st~ovatelka tuto  mezeru zaplnila v souladu se svou správní praxí tak, ~e výpo et provedla s pYesností na dv platná desetinná místa bez zaokrouhlení, podle krajského soudu je tYeba výpo et provést s pYesností na dv platná desetinná ísla se zaokrouhlením.<br/><br/>[18] Nejvyaaí správní soud nicmén nepova~uje za správný ji~ samotný pYedpoklad st~ovatelky, který sdílí i krajský soud, ~e právní úprava není úplná, neboe neobsahuje pravidla pro provedení výpo tu. Právní úprava zYeteln stanoví, ~e zvýaení se ur í jako ur ité procento [podle § 67ca odst. 1 písm. a) zákona o dochodovém pojiatní se jedná o 2,3 %] z dosavadní procentní výmry dochodu. Takto získané íslo není v rozporu s tím, co uvedla st~ovatelka a aproboval krajský soud, zapotYebí stanovit s pYesností na pouze dv desetinná ísla, nýbr~ posta í jej v souladu s pravidlem upraveným v § 67 odst. 11 zákona o dochodovém pojiatní zaokrouhlit na celé koruny nahoru.<br/><br/>[19] V základu sporu, který se v posuzované vci vede, tkví pYedstava st~ovatelky, ~e v probhu výpo tu zvýaení procentní výmry je tYeba neustále respektovat, ~e eská koruna se dlí na 100 haléYo, v dosledku eho~ nemohou ísla, která pYedstavují  mezivýpo et , mít více ne~ dv desetinná ísla. Takový pYedpoklad, jen~ nemá oporu v ~ádném ustanovení zákona o dochodovém pojiatní, ovaem nelze opodstatnit tím, na jaké jednotky se dlí pen~ní jednotka, neboe z § 67 odst. 11 zákona o dochodovém pojiatní zYeteln plyne, ~e íslo, které odpovídá 2,3 % zvyaované procentní výmry dochodu, je tYeba dále upravit tak, aby výsledná ástka zvýaení pYedstavovala celé íslo (tj. bez desetinných ísel).  Hrubá ástka zvýaení stanovená na základ § 67ca odst. 1 písm. a) zákona o dochodovém pojiatní, pYed zaokrouhlením podle § 67 odst. 11 tého~ zákona, tak nemusí svojí strukturou (po tem desetinných míst) odpovídat tomu, jak se dlí pen~ní jednotka eské republiky. Tato  hrubá ástka pYedstavuje pouhé íslo, které není ur eno k zú tování ani výplat. Má nanejvýa tYi desetinná ísla a lze jej pYímo zaokrouhlit podle § 67 odst. 11 zákona o dochodovém pojiatní, ani~ by jej bylo tYeba pYedtím jakkoliv upravovat. Z citovaného ustanovení vyplývá, ~e pokud íslo odpovídající 2,3 % stávající procentní výmry dochodu je íslem celým, nijak se nezaokrouhluje. Ve vaech ostatních pYípadech (tedy jeli sou ástí takto získaného ísla íslice vtaí ne~ nula na jakémkoliv desetinném míst) se provede zaokrouhlení na nejbli~aí celé íslo smrem nahoru. <br/><br/>[20] Krajský soud tedy pochybil, jestli~e akceptoval úvahu st~ovatelky, ~e íslo vypo tené dle § 67ca odst. 1 písm. a) zákona o dochodovém pojiatní je tYeba upravit pYed zaokrouhlením dle § 67 odst. 11 tého~ zákona tak, aby mlo nanejvýa dv desetinná ísla. V tomto smru je tYeba závry krajského soudu korigovat. Tato korekce je sice z hlediska principiálního zásadní, ovaem z hlediska dopadu na projednávanou vc podru~ná, neboe nemní nic na správnosti závru krajského soudu, ~e ástka navýaení iní 264 K .<br/><br/>[21] Pokud Nejvyaaí správní soud aplikuje výae popsaná pravidla na projednávanou vc, znamená to, ~e íslo odpovídající 2,3 % ze stávající procentní výmry dochodu ~alobce (tj. z 11 435) je 263,005. Zaokrouhlení dle § 67 odst. 11 zákona o dochodovém pojiatní není upraveno jako tzv. aritmetické zaokrouhlování, pro nj~ by byla ur ující íslice nacházející se na prvním desetinném míst, nýbr~ se jedná o tzv. zaokrouhlování nahoru, jeho~ výsledkem je nejbli~aí celé íslo, které je vyaaí ne~ zaokrouhlované íslo. V posuzovaném pYípad se tedy íslo 263,005 zaokrouhlí na 264. }alobci proto nále~í zvýaení procentní výmry starobního dochodu podle § 67ca odst. 1 písm. a) zákona o dochodovém pojiatní ve výai 264 K , jak správn (bye na základ chybných úvah) uvedl i krajský soud.<br/><br/>[22] Krajský soud vycházel z právního názoru obsa~eného v rozsudku NSS . j. 1 Ads 100/201724. Nejvyaaí správní soud nicmén nemá za to, ~e by jej bylo mo~né pou~ít v nyní posuzované vci. Ve zmínném rozsudku a v dalaích na nj navazujících rozsudcích ze dne 21. 12. 2017, . j. 3 Ads 306/201677, ze dne 31. 1. 2018, . j. 4 Ads 268/201728, ze dne 19. 7. 2018, . j. 3 Ads 357/201742, a ze dne 22. 8. 2022, . j. 5 Ads 79/202053, se Nejvyaaí správní soud zabýval výpo tem tzv. denin pro ú ely pYíplatku k dochodu dle zákona . 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Tento zákon upravuje nárok na pYíplatek ve výai 15 K  za jeden msíc trvání slu~by, s ní~ je nárok spojen. Judikatura dovodila, ~e pYíplatek k dochodu nále~í oprávnným osobám i tehdy, pokud nevykonávaly slu~bu po celý msíc, posta uje, ~e ji v daném msíci konaly jeden den (odtud tzv. deniny). Zákon nicmén pro tento pYípad nestanovil vobec ~ádná pravidla, jak budou tzv. deniny po ítány. Tato pravidla si tak v celém rozsahu stanovila eská správa sociálního zabezpe ení interním pokynem, pYi em~ si sama ur ila, ~e bude tzv. deniny po ítat s pYesností na dv desetinná ísla. PYitom nezohledHovala, jaké íslo se nachází na tYetím desetinném míst, neboe neprovádla zaokrouhlování. Nejvyaaí správní soud nicmén shledal, ~e s ohledem na vod í princip rehabilita ního zákonodárství in favorem rehabilitionis mla postupovat zposobem, jen~ je pro oprávnné osoby výhodnjaí, tj. stanovit tzv. deniny se zaokrouhlením na dv platná desetinná místa. Práv argument in favorem rehabilitionis Nejvyaaí správní soud jeat více zdorazHoval v rozsudcích navazujících na rozsudek . j. 1 Ads 100/201724, kdy~ st~ovatelka na podporu svého pYedchozího postupu pYedkládala dobrozdání zpracované Matematickofyzikální fakultou Univerzity Karlovy (to je sou ástí správního spisu i v nyní posuzované vci).<br/> <br/>[23] Ve vztahu k výpo tu zvýaení procentní výmry dochodu neplatí, ~e by zákon neobsahoval ~ádná (resp. dostate ná) pravidla (Nejvyaaí správní soud je ostatn popsal výae). St~ovatelka proto nebyla nucena stanovit si dodate ná pravidla k provedení matematického výpo tu. Z povahy vci se nemo~e uplatnit ani st~ejní argument in favorem rehabilitionis. Závry výae uvedené judikatury týkající se tzv. denin tak nejsou pou~itelné na projednávanou vc. Za této situace nemá Nejvyaaí správní soud za potYebné vyjadYovat se k argumentaci st~ovatelky, kterou zpochybHuje pYiléhavost Metodiky Yeaení fyzikálních úloh zpracované katedrou didaktiky fyziky Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy, z které vycházel Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 1 Ads 100/201724. <br/><br/>[24] Krajský soud dále vyael ze závro rozsudku NSS ze dne 23. 10. 2008, . j. 3 Ads 70/2008122, týkajících se výkladu pojmu  s pYesností na tyYi platná desetinná místa u~itého v § 17 zákona o dochodovém pojiatní. Nejvyaaí správní soud dovodil, ~e tento pojem vy~aduje zaokrouhlení tvrtého desetinného místa podle ísla na pátém desetinném míst. Tento pojem se ovaem nepou~ije pYi výpo tu zvýaení procentní výmry dochodu, resp. zákon nestanoví, jak se myln domnívá krajský soud, ~e by výpo et zvýaení ml být proveden s pYesností na 2 desetinná místa (k tomu viz výae). Ani závry tohoto rozsudku tak nejsou vyu~itelné v posuzované vci. <br/><br/>[25] Nejvyaaí správní soud neshledal dovod pro pYijetí odlianého výkladu aplikovatelných ustanovení spo ívajícího v tom, ~e ~alobci bude procentní výmra dochodu zvýaena o stejnou ástku jako osobám pobírajícím dochod, jim~ nále~í procentní výmra vyaaí a~ o 43 K . Skute nost, ~e zvýaení procentní výmry dochodu je shodné pro ur itý interval zvyaovaných procentních výmr, nelze pova~ovat za neoprávnné zvýhodnní ~alobce. Rovn~ výklad zastávaný st~ovatelkou vede k tomu, ~e osobám, jejich~ procentní výmra dochodu se mírn liaí, by bylo pYiznáno zvýaení ve shodné ástce.<br/><br/>[26] Zásadní doraz klade st~ovatelka na skute nost, ~e jí aplikovaný postup odpovídá její dlouhodobé, jednotné a ustálené praxi.<br/><br/>[27] RozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu v usnesení ze dne 21. 7. 2009, . j. 6 Ads 88/2006132, . 1915/2009 Sb. NSS, poukázal na to, ~e správní praxe zakládající legitimní o ekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá innost (pYíp. i ne innost) orgáno veYejné správy, která opakovan potvrzuje ur itý výklad a pou~ití právních pYedpiso. Takovou praxí je správní orgán vázán. Jen taková správní praxe je doplnním psaného práva a je zposobilá modifikovat pravidla obsa~ená v právní norm. Správní praxi zakládající legitimní o ekávání lze zmnit, pokud je taková zmna inna do budoucna, dot ené subjekty mají mo~nost se s ní seznámit a je Yádn odovodnna záva~nými okolnostmi. Libovolná (svévolná) zmna výkladu právních pYedpiso smYující k tí~i adresáto není pYípustná. Za racionální (nikoliv svévolnou) zmnu správní praxe lze pYitom s pYihlédnutím ke konkrétním okolnostem pova~ovat zmnu interpretovaného zákona, zmnu zákono souvisejících s interpretovaným pYedpisem (systematický výklad) a zmnu skute ností rozhodných pro interpretaci zákona (teleologický výklad). Judikatura rovn~ vychází z toho, ~e legitimní o ekávání mo~e zalo~it pouze správní praxe, která je v souladu se zákonem, pYi em~ ovaem nelze vylou it, ~e za ur itých specifických okolností jej lze odvíjet i od nezákonné správní praxe (viz rozsudek NSS ze dne 19. 4. 2017, . j. 6 As 98/201654). <br/><br/>[28] St~ovatelka se dovolává závro této judikatury, ovaem pomíjí zcela zásadní okolnost, ~e správní praxe, která má výae uvedené kvality, zakládá legitimní o ekávání ve prospch adresáto veYejné správy, kteYí jsou oprávnni se jí dovolat. V nyní posuzované vci se nicmén ~alobce správní praxe st~ovatelky nedovolával, naopak ji ozna il za nezákonnou a domáhal se toho, aby vo i nmu st~ovatelka postupovala v souladu se zákonem. Je to práv st~ovatelka, kdo v soudním Yízení poukazuje na to, ~e je správní praxí vázána, a dovozuje z toho, ~e rozsudek krajského soudu, jen~ ji zavázal v konkrétní vci rozhodnout v rozporu se správní praxí, je nezákonný. St~ovatelce jako~to orgánu veYejné správy ovaem nenále~í ~ádné legitimní o ekávání, jeho~ prostYednictvím by si mohla vynutit respektování své ustálené správní praxe. Jeli tato správní praxe v rozporu se zákonem, jak Nejvyaaí správní soud podrobn vylo~il výae, nelze adresátu veYejné správy odepYít soudní ochranu proti nezákonnému jednání veYejné správy s tím, ~e vychází z dlouhodobé a jednotné správní praxe. Nezákonná správní praxe nemo~e modifikovat obecn závazné právní normy na úkor adresáta veYejné správy. Je naopak na st~ovatelce, aby svoji správní praxi uzposobila závaznému právnímu názoru Nejvyaaího správního soudu.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[29] Nejvyaaí správní soud neshledal kasa ní stí~nost dovodnou, proto ji v souladu s § 110 odst. 1 vtou druhou s. Y. s. zamítl.<br/><br/>[30] O nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti Nejvyaaí správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelka nebyla v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaná, proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. Procesn úspanému ~alobci Nejvyaaí správní soud pYiznal náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti spo ívajících v odmn jeho zástupce za jeden úkon právní slu~by (sepis vyjádYení ke kasa ní stí~nosti) ve výai 4 620 K  a náhrad hotových výdajo za tento úkon ve výai 450 K  [§ 7 bod 5, § 9 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 4 vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní ú inném od 1. 1. 2025]. Náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti tedy iní celkem 5 070 K . Tuto ástku je st~ovatelka povinna zaplatit ~alobci do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce (§ 149 zákona . 99/1963 Sb., ob anský soudní Yad, u~itý na základ § 64 s. Y. s.).<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 10. prosince 2025<br/><br/><br/>Tomáa Kocourek<br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>