<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 Afs 206/2023- 103 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 Afs 206/2023 - 110<br/>pokra ování<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>USNESENÍ<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v rozaíYeném senátu slo~eném z pYedsedy Filipa Dienstbiera a soudco Petra Mikeae, Lenky Krupi kové, Barbary PoYízkové, Ivo Pospíaila, Aleae Rozto ila a Vojtcha `imí ka v právní vci ~alobkyn: DYevo Trust - prodej, a.s., se sídlem Jaromírova 80/51, Praha 2, zastoupená JUDr. JiYím Hartmannem, advokátem se sídlem Sokolovská 5/49, Praha 8, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 18. 8. 2020, . j. 31637/20/5200-11434-701858, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2023, . j. 10 Af 34/2020-117,<br/>takto:<br/>I. Doru í-li správce dan v rozporu s § 41 odst. 1 daHového Yádu písemnost namísto zmocnnci pYímo daHovému subjektu, je tato písemnost materiáln doru ena zmocnnci, je-li z okolností vci zYejmé, ~e s písemností byl zmocnnec daHového subjektu seznámen, pYi em~ tato skute nost mo~e vyplynout i z reakce daHového subjektu na doru ovanou písemnost. Pokud je z okolností konkrétního pYípadu zjevné, ~e postup daHového subjektu vykazuje znaky zneu~ití práva na právní pomoc, k existenci zastoupení se pro ú ely doru ování nepYihlédne do doby, dokud zneu~ití práva trvá.<br/><br/>II. Vc se vrací k projednání a rozhodnutí prvnímu senátu.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Vymezení vci a dosavadní probh Yízení<br/><br/>I.1. Vymezení sporné otázky<br/><br/>[1] RozaíYený senát posuzoval, zda a pYípadn kdy lze pova~ovat písemnost za doru enou, pokud ji správce dan doru il v rozporu s § 41 odst. 1 zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád, pYímo daHovému subjektu, a nikoliv jeho zástupci. <br/><br/>I.2. Dosavadní probh Yízení<br/><br/>[2] Správce dan zahájil dne 19. 9. 2017 u ~alobkyn kontrolu dan z pYíjmo právnických osob za zdaHovací období let 2014, 2015 a 2016. Jejím výsledkem bylo vydání tYí dodate ných platebních výmro ze dne 13. 3. 2019, kterými správce dan ~alobkyni domYil daH z pYíjmo za vaechna kontrolovaná období v celkové výai 5 437 610 K  a stanovil související povinnost uhradit penále. Po dobu daHové kontroly komunikoval správce dan se zástupcem ~alobkyn (daHovým poradcem). Platební výmry vaak zaslal pYímo ~alobkyni do datové schránky. }alobkyn se do své datové schránky ve lhot 10 dno od dodání platebních výmro nepYihlásila. Výmry jí tak byly doru eny posledním dnem této lhoty (23. 3. 2019) podle § 17 odst. 4 zákona . 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumento.<br/><br/>[3] }alobkyn podala sama dne 19. 4. 2019 proti dodate ným platebním výmrom odvolání, ve kterém nicmén nenamítala jejich nesprávné doru ení. V probhu odvolacího Yízení doru il ~alovaný dne 22. 7. 2020 pYímo ~alobkyni seznámení se zjiatnými skute nostmi a výzvu k vyjádYení v odvolacím Yízení. }alobkyn se sama 5. 8. 2020 vyjádYila ke zjiatným skute nostem. }alovaný následn odvolání zamítl v záhlaví uvedeným rozhodnutím, které adresoval a doru il dne 25. 8. 2020 opt pYímo ~alobkyni.<br/><br/>[4] }alobkyn brojila proti rozhodnutí ~alovaného ~alobou, kterou podala dne 23. 10. 2020 v zastoupení advokátem, odlianým od daHového poradce, který ji zastupoval v daHovém Yízení. V ~alob mj. namítala nesprávné doru ení dodate ných platebních výmro a rozhodnutí o odvolání, a s ním související uplynutí lhoty pro stanovení dan (prekluzi práva domYit daH). Mstský soud v Praze ulo~il ~alovanému usnesením ze dne 28. 4. 2023, . j. 10 Af 34/2020-91, povinnost doru it ~alobou napadené rozhodnutí i zástupci ~alobkyn v daHovém Yízení (v souladu s rozsudkem rozaíYeného senátu ze dne 12. 10. 2004, . j. 2 As 27/2004-78, . 450/2005 Sb. NSS). K tomu doalo dne 8. 5. 2023. Mstský soud posoudil rozsah plné moci, kterou ~alobkyn zmocnila daHového poradce k zastupování v celém daHovém Yízení, a konstatoval pochybení správco dan pYi doru ování, neboe písemnosti doru ovali pYímo ~alobkyni, a nikoliv jejímu zástupci. Toto pochybení ale podle nj nemlo vliv na zákonnost, jeliko~ ~alobkyn nebyla krácena na svých právech. Sama toti~ podala odvolání a následn ~alobu, kterými v as, rozsáhle a argumenta n kvalitn chránila svá práva. Mstský soud proto ~alobu zamítl.<br/><br/>[5] }alobkyn (dále  st~ovatelka ) napadla rozsudek mstského soudu kasa ní stí~ností. PYedn namítala uplynutí lhoty pro stanovení dan, jeliko~ ~alovaný nesprávn doru il rozhodnutí o odvolání pYímo st~ovatelce, a nikoliv jejímu zástupci. Mstský soud chybn aplikoval judikaturu Nejvyaaího správního soudu týkající se mo~ností zhojení doru ení nesprávnému adresátovi, proto~e materiální doru ení zalo~il na schopnosti st~ovatelky bránit se odvoláním a ~alobou. Tato obrana vaak nemla význam pro otázku faktického seznámení se zástupce st~ovatelky s písemnostmi, které je dle judikatury podmínkou materiálního doru ení. Dále namítala, ~e mstský soud poruail zásadu kontradiktornosti Yízení, neboe se otázkou materiálního doru ení zabýval z vlastní iniciativy, ani~ by to ~alovaný pYed soudem tvrdil. Postup soudu má za pYekvapivý a nepYedvídatelný, proto~e se k této otázce nemohla vyjádYit. St~ovatelka krom st~ejní námitky prekluze práva stanovit daH namítala daHovou uznatelnost zaplacených úroko z dluhopiso, nesprávné hodnocení výslechu svdkyn a nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku pro nevypoYádání zásadních ~alobních námitek.<br/><br/>[6] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e se mstský soud Yídil judikaturou Nejvyaaího správního soudu. Smyslem a ú elem doru ování je nejen zajistit, aby se st~ovatelka (její zástupce) seznámila s ur itým úkonem orgánu veYejné moci, ale pYedevaím, aby na takový úkon mohla odpovídajícím zposobem reagovat a nebyla tak v dosledku nesprávného doru ení krácena na svých právech. K tomu, s ohledem na kvalitu odvolání a ~aloby, nedoalo. St~ovatelka dosáhla pYezkoumání dodate ných platebních výmro a rozhodnutí ~alovaného ve shodné kvalit, jako kdyby jí byly Yádn doru eny. Doru ení rozhodnutí správce dan pYímo st~ovatelce bylo tudí~ ú inné a vyvolalo právní následky.<br/><br/>[7] St~ovatelka v replice upozornila, ~e dle judikatury Nejvyaaího správního soudu nelze ú inn doru it daHovému subjektu, který je v daHovém Yízení zastoupen. K materiálnímu doru ení dojde tehdy, je-li prokázáno, ~e se zástupce daHového subjektu dozvdl o existenci rozhodnutí. }alovaný vaak neprokázal materiální doru ení zástupci st~ovatelky pYed uplynutím lhoty pro stanovení dan. }alovaný tedy domYil st~ovatelce daH a~ po marném uplynutí prekluzivní lhoty.<br/><br/>II. Dovody pYedlo~ení rozaíYenému senátu a právní názor pYedkládajícího senátu<br/><br/>[8] Dle pYedkládajícího senátu existují v judikatuYe Nejvyaaího správního soudu dv judikaturní linie týkající se zposobu zhojení nesprávného doru ení podle daHového Yádu. První linii pYedstavuje rozsudek ze dne 14. 6. 2017, . j. 1 Afs 362/2016-36, MAKIMA, a druhou pak rozsudek ze dne 19. 4. 2024, . j. 10 Afs 77/2023-39. V obou pYípadech má doru ování materiální korektiv; rozpor spo ívá v jeho aíYi. PYedkládající senát má za to, ~e materiální korektiv pYi doru ování podle daHového Yádu je mo~né vylo~it jak úzce, tak airoce. Tato pojetí se vaak vzájemn vylu ují. Z tohoto dovodu pYedlo~il rozaíYenému senátu ob varianty.<br/><br/>[9] První linie judikatury uplatHuje úzký materiální korektiv doru ování. Jedinou mo~nost materiálního zhojení nesprávného doru ení pYedstavuje prokazatelné seznámení zákonem stanoveného adresáta s doru ovanou písemností. První senát v rozsudku MAKIMA výslovn uvedl, ~e  v situaci, kdy je daHový subjekt v Yízení zastoupen, doru ení platebních výmro samotnému daHovému subjektu nepYedstavuje jejich ú inné doru ení. Takový výklad by byl jednak v rozporu se zákonnou úpravou [& ], jednak by odporoval smyslu zastoupení  pYenesení procesní odpovdnosti za ur itou zále~itost na zástupce a tím se i zbavení odpovdnosti za pYebírání i jakékoliv reagování na písemnosti, které mly být adresovány zástupci. K ú innému doru ení proto je tYeba, aby bylo doru eno zákonnému adresátovi platebních výmro. [& ] v okam~iku, kdy se zástupce st~ovatelky s dodate nými platebními výmry seznámil, staly se tyto dodate né platební výmry ú inn doru ené (rozsudek MAKIMA, body 57, 58 a 63; obdobn ji~ rozsudek NSS ze dne 6. 3. 2009, . j. 1 Afs 148/2008-73). Ve vci MAKIMA nebylo rozhodné, ~e daHový subjekt podal sám odvolání proti platebním výmrom. První judikaturní linie je tedy zalo~ena na dosledném rozliaování mezi pojmy adresát a daHový subjekt. V pYípad existence zastoupení je adresátem zástupce, nikoliv daHový subjekt (§ 41 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 daHového Yádu), a pouze jemu lze písemnost ú inn doru it. Ú inné doru ení nastává mj. v okam~iku, kdy se adresát (tedy zástupce ú astníka) s písemnostmi prokazateln seznámil (materiální doru ení).<br/><br/>[10] Navazující judikatura uvádí dva pYíklady materiálního doru ení adresátovi. Zaprvé, pokud sám zákonem ur ený adresát podá odvolání. V takovém pYípad je zYejmé, ~e musel mít ve své dispozici napadený správní akt, a materiální doru ení nastalo okam~ikem podání odvolání (rozsudek NSS ze dne 28. 2. 2019, . j. 10 Afs 265/2018-35, bod 15; toto~n pak ze dne 10. 1. 2023, . j. 2 Afs 92/2021-51, body 28 a 29; ze dne 31. 1. 2024, . j. 3 Afs 329/2021-72, bod 17; nebo ze dne 31. 1. 2024, . j. 6 Afs 275/2022-101, body 2, 33 a 34). Zadruhé, pokud adresát nahlédl do spisu, pak se písemnosti pova~ují za materiáln doru ené nejpozdji v okam~iku nahlí~ení (rozsudek NSS ze dne 20. 4. 2023, . j. 6 Afs 314/2021-29, bod 22).<br/><br/>[11] PYedkládající senát doplnil, ~e Nejvyaaí správní soud uplatnil úzký materiální korektiv i v nkterých pYípadech doru ování v pYestupkových vcech a na problematiku doru ování v pYípad slu~ebních pomro pYísluaníko bezpe nostních sboro.<br/><br/>[12] Z úzkého materiálního korektivu dovodila judikatura výjimku v podob zneu~ití práva, a to za situace, ve které  s ohledem na následné jednání st~ovatelky je zYejmé, ~e tato rozhodnutí se vaemi dosledky akceptovala a nemla proti nim výhrad , jeliko~  nejdYíve neúspan po~ádala o povolení splátkového kalendáYe a o prominutí penále, následn dlu~nou ástku postupn splácela a námitku nesprávného doru ování uplatnila a~ po deseti letech. Výjime né neuznání námitky nesprávného doru ení vaak  neznamená, ~e takové vady v postupu správních orgáno budou v jiných pYípadech benevolentn pYehlí~eny (rozsudek NSS ze dne 12. 3. 2020, . j. 9 Ads 337/2019-64, body 10 a~ 14).<br/><br/>[13] Dle pYedkládajícího senátu svd í ve prospch úzkého výkladu materiálního korektivu zákonodárcem zvolená konstrukce doru ování (§ 41 odst. 1 daHového Yádu) a úprava prekluze (§ 148 odst. 2 daHového Yádu). Dle ní toti~ k prodlu~ování lhoty pro stanovení dan dochází a~ oznámením rozhodnutí, nikoliv jejich vydáním [jako je tomu tYeba v § 32 odst. 2 písm. b) zákona . 250/2016 Sb., o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich, pYi em~ jasn formulovanou úpravu má i zposob doru ování zastoupenému daHovému subjektu. ZároveH § 92 odst. 5 písm. a) daHového Yádu klade odpovdnost za doru ování na správce dan. V nynjaí vci jde o doru ení písemnosti významné pro bh prekluzivní lhoty. Úzký materiální korektiv vede k výkladu lhoty pro stanovení dan ve prospch daHového subjektu, neboe pro ú inné doru ení musí být v ka~dém pYípad postaveno najisto, ~e se správný adresát seznámil s doru ovanou písemností, a plynutí lhoty se odvíjí a~ od tohoto okam~iku. ZároveH nic nebrání tomu, aby daHový subjekt i pYes zastoupení jednal sám; takový úkon nemá vliv na existenci zastoupení (rozsudek NSS ze dne 12. 7. 2018, . j. 5 As 38/2016-28, bod 28).<br/><br/>[14] Druhá linie judikatury uplatHuje airoký materiální korektiv doru ování. Písemnost je doru ena, mohl-li se s ní prokazateln seznámit ú astník, i pokud nebyl zákonným adresátem. Pokud se písemnost dostala do rukou ú astníkovi, je dle desátého senátu nerozhodné, zda se tak stalo navzdory nesprávnému zposobu doru ení nebo navzdory doru ení nesprávnému (neoprávnnému) zástupci. Podstatné je, aby ú astník v dosledku vadného doru ení nepYiael o právo v as reagovat na obsah písemnosti (rozsudek . j. 10 Afs 77/2023-39, bod 15). PYi posuzování okam~iku ú inného doru ení není tedy rozhodující, kdy se s doru ovanou písemností seznámil zástupce (zákonný adresát), ale ~e se s písemností mohl prokazateln seznámit pYímo ú astník. Obdobn rozhodl i tvrtý senát v rozsudku ze dne 30. 7. 2024, . j. 4 Afs 320/2023-34, GMC Trade, bod 22.<br/><br/>[15] Nejvyaaí správní soud pou~il airoký materiální korektiv doru ování i pYi doru ování rozhodnutí o stanovení lhoty k vyjádYení se k výsledku kontrolního zjiatní, které správce dan nesprávn doru il pYímo daHovému subjektu namísto jeho zástupci. A koliv byl zástupce daHového subjektu v ur itém okam~iku takté~ vyrozumn, kasa ní soud zhodnotil postup správce dan jako celek a uzavYel, ~e jedna izolovaná procesní chyba nezpochybní celé následující Yízení (rozsudek NSS ze dne 8. 9. 2016, . j. 10 Afs 103/2016-45, PD TECHNOLOGIE, body 9 a~ 16; toto~n pak ze dne 10. 9. 2020, . j. 9 Afs 161/2020-28, ZEMLES, body 17 a~ 21).<br/><br/>[16] Tento pYístup vychází z oprávnní správních soudo zruait napadené rozhodnutí pouze pro podstatné poruaení ustanovení o Yízení pYed správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé [§ 76 odst. 1 písm. c) s. Y. s. a rozsudek NSS ze dne 22. 3. 2017, . j. 2 As 322/2016-39, bod 24; shodn § 75 odst. 3 s. Y. s., který se ale pro svoji ú innost k 1. 1. 2024 na projednávanou vc neaplikuje].<br/><br/>[17] Hodnocení vlivu nesprávného doru ení na zákonnost rozhodnutí lze nalézt i v pYestupkové judikatuYe. Za situace, kdy správní orgán nesprávn doru il výzvu k doplnní blanketního odvolání pYímo obvinnému, který byl ale zastoupen, a následn odvolání nebylo doplnno a nesprávné doru ení jakkoliv zhojeno, ml postup správního orgánu vliv na zákonnost (rozsudek NSS ze dne 12. 1. 2017, . j. 5 As 60/2016-26).<br/><br/>[18] `iroce se k posuzování materiálního doru ení postavil i mstský soud ve stávající vci. Dle pYedkládajícího senátu se vaak mstský soud hodnocením obsahu a kvality st~ovatel iných podání (body 124 a~ 126 napadeného rozsudku) pYília odchýlil od jakéhokoliv materiálního korektivu uplatnitelného pYi doru ování. `iroký materiální korektiv by ml být pYípadn zalo~en pouze na faktu, ~e daHový subjekt bránil svá práva. Hodnocení kvality podání daHového subjektu by vedlo k nepYedvídatelnosti pYi uplatnní materiálního korektivu doru ování.<br/><br/>[19] Podle pYedkládajícího senátu svd í airokému materiálnímu korektivu doru ování argument, ~e doru ování je pouze komunika ním prostYedkem a jeho právní úprava není samoú elná. Pokud správce dan doru í nesprávn písemnost daHovému subjektu namísto jeho zástupci, jde o doru ení pYímo osob, které se celé Yízení vedené správcem dan týká a o její~ hmotná práva se jedná. Pokud tato osoba, v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt (práva nále~í bdlým), sama brání svá práva, není pochybení správce dan pYi doru ování takové intenzity, aby samo o sob zposobilo nezákonnost rozhodnutí i vedlo k marnému uplynutí lhoty pro stanovení dan. ZároveH sám daHový subjekt si musí být vdom toho, ~e pro ú ely daHového Yízení si zvolil zástupce, kterému mo~e rozhodnutí pYedat a instruovat jej k dalaímu postupu. Ve stávající vci vystupovala st~ovatelka po celé odvolací Yízení sama, v jeho rámci se dvakrát na správce dan obrátila podáním, bránila svá práva a nesprávné doru ování namítla a~ v ~alob. Na druhou stranu má tento pYístup za následek, ~e zmínný princip vigilantibus iura scripta sunt by byl paradoxn uplatnn v neprospch daHového subjektu  jeho aktivní pYístup by ml pro nj nepYíznivé právní ú inky.<br/><br/>[20] PYedkládající senát dodal, ~e standard materiálního korektivu by ml být stejný pro doru ování vaech písemností podle daHového Yádu, tj. bez ohledu na to, zda mají vliv na prodlou~ení prekluzivní lhoty [§ 148 odst. 2 písm. b), d) a e) daHového Yádu], zda musí být v prekluzivní lhot u inny (§ 148 odst. 1 vta první daHového Yádu), anebo zda jde o rozhodnutí procesní (napY. § 88 nebo § 88a odst. 1 daHového Yádu) i kone né (napY. § 147 daHového Yádu).<br/><br/>[21] Vzhledem k tomu, ~e judikatura Nejvyaaího správního soudu odlian posuzuje materiální korektiv doru ování podle daHového Yádu, postoupil pYedkládající senát vc v souladu s § 17 s. Y. s. rozaíYenému senátu. Otázka pYedlo~ená k rozhodnutí zní: Za jakých podmínek lze pova~ovat písemnost za  materiáln (fakticky) doru enou, pokud ji správce dan doru il v rozporu s § 41 odst. 1 daHového Yádu pYímo daHovému subjektu, a nikoliv jeho zástupci?<br/><br/>[22] Ú astníci Yízení nevyu~ili mo~nosti vyjádYit se k otázce pYedlo~ené rozaíYenému senátu.<br/><br/>III. Posouzení vci rozaíYeným senátem<br/><br/>III.1. Pravomoc rozaíYeného senátu<br/><br/>[23] Podle § 17 odst. 1 vty první s. Y. s., dospjeli senát Nejvyaaího správního soudu pYi svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlianý od právního názoru ji~ vyjádYeného v rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu, postoupí vc k rozhodnutí rozaíYenému senátu.<br/><br/>[24] PYedkládající senát uvedl, ~e nedodr~ení zákonných pravidel doru ování podle daHového Yádu má v souladu s judikaturou Nejvyaaího správního soudu svoj materiální korektiv. Nesprávné doru ení nezposobuje samo o sob v~dy neú innost doru ení a nevede k povinnosti správce dan doru ování opakovat. Rozporn vaak judikatura kasa ního soudu hodnotí, podle jakých pravidel se materiální doru ení posuzuje  zda je nesprávné doru ení zhojeno pouze tím, ~e se s písemností prokazateln seznámí zákonem stanovený adresát, typicky zástupce, nebo zda posta í doru ení pYímo ú astníkovi a hodnotí se ztráta mo~nosti bránit svá práva.<br/><br/>[25] RozaíYený senát souhlasí s pYedkládajícím senátem, ~e judikatura Nejvyaaího správního soudu má dva odliané náhledy na to, kdy jsou písemnosti dle daHového Yádu materiáln doru eny.<br/><br/>[26] V prvé Yad je namíst upozornit, ~e otázkou nesprávného doru ování ú astníkovi namísto zástupci se rozaíYený senát ji~ zabýval, a to v rozsudku ze dne 12. 10. 2004, . j. 2 As 27/2004-78, . 450/2005 Sb. NSS. V nm konstatoval, ~e dle § 25 odst. 3 zákona . 71/1967 Sb., správní Yád (obdoba § 34 odst. 2 správního Yádu a § 41 odst. 1 daHového Yádu), se písemnost doru uje pouze zástupci, má-li ú astník zástupce pro celé Yízení. Doru ení správního rozhodnutí pouze ú astníkovi Yízení brání rozhodnutí o ~alob, neboe správní rozhodnutí je Yádn oznámeno teprve doru ením zástupci ú astníka Yízení. Podle závro tohoto rozsudku ani není podstatné, zda ~alobu podal pYímo ú astník Yízení, nebo jeho zástupce, který jej zastupoval ve správním Yízení a o správním rozhodnutí se tak dozvdl jinak ne~ na základ jeho Yádného doru ení. RozaíYený senát tedy trval na doru ení písemnosti zástupci, pYi em~ materiální doru ení vobec nepYipouatl. Jak vaak plyne ji~ z pYehledu u inného pYedkládajícím senátem, toto pojetí nerespektovala ani jedna z obou vtví judikatury.<br/><br/>[27] Rozsudky ze dne 6. 3. 2009, . j. 1 Afs 148/2008-73 a MAKIMA (body 57 a 58) sice také po~adovaly doru ování písemností (platebních výmro) zástupci jako~to zákonnému adresátovi. Tyto rozsudky prvního senátu, na rozdíl od výae popsaného právního názoru rozaíYeného senátu, vaak pYipustily doru ení prostYednictvím faktického seznámení zákonného adresáta s písemností (materiální doru ení). Na tento právní názor navázala judikatura shrnutá v bod [10] tohoto usnesení. <br/><br/>[28] Naproti tomu podle rozsudku . j. 9 Ads 337/2019-64, body 10-12, je písemnost (rozhodnutí o odvolání) materiáln doru ena, pokud se s ní prokazateln seznámil pYímo ú astník Yízení a nepYiael o právo v as reagovat na její obsah. Je nerozhodné, zda byl opomenut zástupce, jako zákonem ur ený adresát. Tento právní názor následují rozsudky GMC Trade, bod 22; a ze dne 21. 1. 2025, . j. 4 Afs 114/2024-31, MB PHARMA, bod 22. <br/><br/>[29] K tomu rozaíYený senát uvádí, ~e pYedkládající senát do této judikaturní linie zaYadil té~ rozsudky PD TECHNOLOGIE, body 9 a~ 17; a ZEMLES, body 16 a~ 22. U nich je vaak podle rozaíYeného senátu sporné, zda se od pYedchozích rozsudko neliaí. I ony sice vy~adují posouzení vlivu chybného doru ování na práva daHového subjektu, ale týkají se doru ování jiných písemností ne~ rozhodnutí o stanovení dan. Je proto otázkou, zdali jsou v rozporu s první judikaturní linií, která upravuje doru ování platebních výmro.<br/><br/>[30] RozaíYený senát si je vdom, ~e otázka materiálního korektivu doru ování písemností se neomezuje pouze na doru ování podle daHového Yádu. Má zásadní význam pro posuzování ú inného doru ení napYí  dalaími pYedpisy, napYíklad i v pYípad pYestupko, kde navíc obdobn jako v pYípad daHového Yádu úzce souvisí s otázkou zániku práva státu projednat pYestupek (rozsudek ze dne 5. 4. 2022, . j. 1 As 359/2021-45, bod 28). Klí ová je i pro ú ely samotného soudního Yízení správního, ve kterém se od ní odvíjí otázka v asnosti ~aloby proti rozhodnutí a lhoty pro její rozaíYení (§ 71 odst. 2 a § 72 odst. 1 s. Y. s.). Pro zalo~ení pravomoci rozaíYeného senátu vaak posta uje, i pokud je dán rozpor jen pYi posuzování ú inného doru ení dle daHového Yádu.<br/><br/>[31] Takový rozpor zjevn existuje mezi první a druhou judikaturní linií týkající se doru ování rozhodnutí o stanovení dan, které vedle sebe neobstojí, neboe vychází z rozdílných pYedpoklado ú inného doru ení rozhodnutí. Zatímco rozsudek MAKIMA (a na nj navazující judikatura) dosledn rozliauje mezi pojmy daHový subjekt a adresát, a uzavírá, ~e se platební výmry doru ují výhradn adresátovi a pouze v jeho pYípad pYipadá v úvahu materiální doru ení; rozsudky . j. 9 Ads 337/2019-64 a . j. 10 Afs 77/2023-39 (a na n navazující judikatura), tyto pojmy zamHují a za Yádné doru ení pova~uje i materiální doru ení platebního výmru (resp. rozhodnutí o odvolání) pYímo daHovému subjektu nezávisle na jeho zástupci (adresátovi). PYedkládající senát nemo~e v posuzované vci ur it okam~ik ú inného doru ení rozhodnutí o odvolání, ani~ by se alespoH od jednoho z výae uvedených právních názoro odchýlil. Pravomoc rozaíYeného senátu podle § 17 odst. 1 s. Y. s. je tudí~ dána.<br/><br/>III.2. Právní názor rozaíYeného senátu<br/><br/>[32] Úvodem rozaíYený senát poznamenává, ~e a koliv ob judikaturní linie hovoYí obecn o zástupci, daHový Yád zná nkolik druho zástupco. Podle § 25 odst. 1 daHového Yádu zástupcem osoby zú astnné na správ daní je a) zákonný zástupce fyzické osoby nebo opatrovník, b) ustanovený zástupce, c) zmocnnec, d) spole ný zmocnnec, nebo e) spole ný zástupce. Ve vcech, které Yeaila shora uvedená judikatura, se jednalo o zmocnnce. RozaíYený senát si je vdom, ~e se nkteré právní závry mohou významn liait, pokud pojde o dalaí druhy zastoupení, krom spole ného zmocnnce, který je jen specifickou formou zmocnnce v pYípad zastupování více osob. V dalaích pYípadech toti~ nepojde o vztah vzniklý dohodou zástupce a zastoupeného, ale bude zalo~en pYímo zákonem nebo rozhodnutím. Nelze tak zejména vycházet z pYedpokladu dovry mezi zástupcem a zastoupeným. I pokud se proto v dalaím textu bude hovoYit obecn o zástupci, rozaíYený senát pYedesílá, ~e jeho úvahy se vztahují k zastoupení smluvnímu, bye samozYejm nkteré závry bude mo~né vztáhnout i na dalaí zástupce.<br/><br/>[33] K vyYeaení otázky, kdy je písemnost materiáln doru ená, pokud ji správce dan v rozporu s § 41 odst. 1 daHového Yádu doru il pouze zastoupenému daHovému subjektu, je nutné zodpovdt, komu mají být písemnosti doru ovány (kdo je adresátem), objasnit jakým zposobem mohou být písemnosti doru eny adresátovi a právní následky doru ení (ne)správné osob.<br/><br/>III.2.1. Ur ení zákonného adresáta písemnosti v pYípad zastoupeného ú astníka<br/><br/>[34] Otázka, komu má být doru ováno v pYípad, ~e si ur itá osoba zvolí v Yízení zástupce, úzce souvisí s právem na právní pomoc.<br/><br/>[35] Z l. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen  Listina ) vyplývá, ~e ka~dý má právo na právní pomoc v Yízení pYed soudy, jinými státními orgány i orgány veYejné správy, a to od po átku Yízení. Základní právo na právní pomoc zaru uje ka~dému, aby se mohl nechat v Yízení zastupovat osobou znalou práva, kterou bude zpravidla advokát (nález Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2020, sp. zn. II. ÚS 1866/20, bod 16). Materiální podstatou tohoto základního práva je vyrovnání aancí smyslupln a ú eln vést správní a soudní Yízení tak, aby nikdo nebyl znevýhodnn svým informa ním deficitem. Tím je naplHován té~ princip rovnosti ú astníko Yízení. Dalaími ú ely zastoupení mo~e být i nezávislý pohled na Yeaenou problematiku a s tím související emo ní odstup od vci nebo prosté pYenechání starosti o obstarání vci jinému.<br/><br/>[36] Aby zástupce mohl právní pomoc poskytovat, musí mít mo~nost posoudit úkony, které orgán veYejné moci smYuje vo i ú astníkovi, a v pYípad potYeby na n v zastoupení ú astníka reagovat. O takových úkonech se tedy musí v prvé Yad dozvdt. Právo na právní pomoc pak zahrnuje i to, ~e ú astník nemusí být v Yízení sám nadále aktivní, pokud není z ur itých dovodo nezbytné, aby nkterý úkon v Yízení u inil osobn. Avaak i tehdy, kdy má ú astník nco osobn vykonat, je v zásad tYeba, aby se o tom dozvdl zároveH zástupce. Jeho úkolem je toti~ také to, aby byl ú astníkovi nápomocen, i pokud má úkon provést sám. <br/><br/>[37] K obdobným závrom dospl i Ústavní soud. V nálezu ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. II. ÚS 90/06, pova~oval za poruaení l. 36 odst. 1 Listiny, tedy zajiatní práva na pYístup k soudu, pokud soud v rozporu s pravidly v ob anském soudním Yádu nedoru oval veakeré písemnosti zástupci, kterého si ú astník zvolil v souladu s l. 37 odst. 2 Listiny, ale pouze ú astníkovi. Tento postup soudu toti~ zástupci znemo~Hoval init úkony za ú astníka. Obdobn Ústavní soud v nálezu ze dne 1. 6. 2020, sp. zn. II. ÚS 464/20, pova~oval mj. za poruaení l. 37 odst. 2 Listiny, pokud bylo usnesení o zamítnutí ~ádosti odsouzeného o podmínné propuatní z výkonu trestu odntí svobody doru eno pouze odsouzenému, a nikoliv jeho obhájkyni. Odsouzený v dosledku toho nemohl vyu~ít práva na právní pomoc, proto~e obhájkyn byla tímto postupem zbavena mo~nosti reagovat na skutkovou a právní argumentaci odovodnní usnesení soudu prvního stupn (zejména body 14 a 21 odovodnní nálezu). <br/><br/>[38] Obdobn Nejvyaaí soud napYíklad v usnesení ze dne 27. 9. 2001 sp. zn. 20 Cdo 2682/99, dospl k závru, ~e pokud byla výzva k doplnní odvolání doru ena ú astníkovi, a nikoliv jeho zástupci, nemohlo toto doru ení spustit bh lhoty k odstranní vad. V rozsudku ze dne 9. 1. 2014, sp. zn. 28 Cdo 896/2013, Nejvyaaí soud konstatoval, ~e chybné doru ení pYedvolání k ústnímu jednání na adresu pobo ky advokátní kanceláYe pYedstavuje vadu, je~ mohla zposobit nesprávné rozhodnutí ve vci, a koliv pYedvolání obdr~el i ú astník Yízení.<br/><br/>[39] Základní právo na právní pomoc se podle l. 37 odst. 2 Listiny neomezuje pouze na soudní Yízení, ale vztahuje se také na Yízení vedené orgány veYejné správy. I správní orgány tedy musí zohlednit, ~e je ú astník Yízení zastoupen advokátem i jinou osobou znalou práva (napY. daHovým poradcem), a doru ovat písemnosti zejména tomuto zástupci, který má vc vyYizovat a naplHovat tak právo ú astníka na právní pomoc. <br/><br/>[40] RozaíYený senát bere v potaz, ~e v Yízení pYed správními orgány mohou astji ne~ v Yízení pYed soudy vystupovat jako zástupci ú astníko Yízení nejen osoby znalé práva. Pojde vaak zpravidla o osoby, k nim~ má ú astník Yízení dovru z jiného dovodu. Ani daHový Yád nijak neomezuje osoby, které mohou v daHovém Yízení zastupovat. V pYípad profesionálních poradco sice stanoví ur itá specifická práva, jako napYíklad ustanovení o ochran ml enlivosti ulo~ené poradci v § 255 daHového Yádu, ale pravidla pro doru ování zástupcom jsou shodná. V daHovém Yízení tak mo~e být zmocnncem i osoba neznalá práva (obecný zmocnnec, pokud nemá právní vzdlání). asto vaak zástupcem bude osoba práva znalá, zejména advokát i daHový poradce. Pokud pak pYísluaný procesní pYedpis nerozliauje mezi doru ováním zástupci se znalostí práva a zástupci bez této znalosti, je tYeba daná pravidla vykládat tak, aby vyhovla ústavnprávním po~adavkom na respektování práva na právní pomoc podle l. 37 odst. 2 Listiny. Nej astji se toti~ budou vztahovat práv na právní profesionály, jejich~ prostYednictvím se toto právo uskute Huje. Na tom nic nemní, ~e nkdy mohou dopadnout i na osoby, na které by se l. 37 odst. 2 Listiny nevztahoval. Navíc dovody zastoupení budou asto obdobné. I u jiných zmocnnco pojde zpravidla o dovru ze strany zmocnitelo, ~e zmocnnec zaYídí zále~itost lépe, ne~ by ji uml zaYídit zmocnitel.<br/><br/>[41] DaHový Yád tato ústavnprávní východiska respektuje. Podle jeho § 41 odst. 1 toti~ platí, ~e má-li osoba, které je písemnost doru ována, zástupce, doru ují se písemnosti pouze tomuto zástupci, a to v rozsahu jeho oprávnní k zastupování. Dle § 41 odst. 2 daHového Yádu sou asn platí, ~e má-li osoba, její~ pomry jsou doru ovanou písemností dot eny, vykonat nco osobn, doru uje se písemnost jí i jejímu zástupci. Dnem doru ení rozhodným pro po átek bhu lhoty je pYi soub~ném doru ování této osob i jejímu zástupci den doru ení písemnosti, který nastane pozdji. Adresátem písemnosti je tak standardn pouze zástupce v rozsahu oprávnní k zastupování a výhradn jemu mají být písemnosti doru ovány. Avaak i v pYípad, ~e má osoba nco vykonat osobn, musí být písemnosti doru eny i jejímu zástupci. <br/><br/>[42] To, ~e se v pYípad zastoupení má doru ovat primárn zástupci, je pravidlo prolínající se právním Yádem. Obdobn jako v daHovém Yádu je upraveno v § 50b odst. 1 a 4 zákona . 99/1963 Sb., ob anský soudní Yád; v § 62 odst. 2 zákona . 141/1961 Sb., trestní Yád; v § 34 odst. 2 správního Yádu (pYimYen rozsudek rozaíYeného senátu . j. 2 As 27/2004-78); nebo napYíklad v § 176 odst. 5 zákona o slu~ebním pomru pYísluaníko bezpe nostních sboro (rozsudek ze dne 23. 10. 2023, . j. 8 As 76/2023-56, bod 20).<br/>III.2.2. Zposoby doru ení písemnosti zákonnému adresátovi<br/><br/>[43] Od ur ení zákonného adresáta je tYeba odliaovat zposob doru ení písemnosti tomuto adresátovi. Zákonem pYedvídané zposoby doru ování písemností jsou upraveny v § 39 daHového Yádu. Pojde napYíklad o doru ení pYímo pYi ústním jednání, nebo elektronicky do datové schránky. Pokud je doru eno podle pravidel upravených v § 39 a následujících daHového Yádu, je doru eno Yádn a nevzniká ~ádný výkladový problém. Slo~itjaí je situace v tch pYípadech, kdy k Yádnému doru ení v souladu se zákonnými pravidly nedoalo, nicmén adresát se s písemností seznámil jiným zposobem.<br/> <br/>[44] Rozsudek rozaíYeného senátu . j. 2 As 27/2004-78, vycházel z toho, ~e musí být doru eno v~dy Yádn. Odmítl toti~ spojit ú inky doru ení s tím, ~e se zástupce o napadeném rozhodnutí dozvdl jinak ne~ na základ Yádného doru ení. Tento právní názor nicmén pYekonal fakticky pozdji sám rozaíYený senát v rozsudku ze dne 17. 2. 2009, j. 2 As 25/2007-118, . 1838/2009 Sb. NSS. Sice v nm nehovoYil o materiálním doru ování, ale o fikci doru ení. Obsahov se vaak jednalo o toté~, tedy nikoliv o fikci, ale o faktické seznámení adresáta (tam ú astníka Yízení) s doru ovanou písemností jiným zposobem ne~ Yádným doru ením (viz zejména bod 60 citovaného rozsudku). Obdobn se k materiálnímu doru ování pYihlásil i Ústavní soud. Konkrétn lze odkázat na nálezy ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. II. ÚS 1577/16, bod 14; ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. III. ÚS 3851/18, bod 14; nebo ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 3026/20. V nich se Ústavní soud pYiklonil k pYednosti materiálního pYístupu k doru ování soudních písemností, pYi em~ není dovod neaplikovat dané závry i na doru ování písemností ve správním (daHovém) Yízení. V bod 70 posledn zmínného nálezu uvedl:  Zákonná pravidla doru ování nejsou samoú elná, nýbr~ slou~í ochran procesních práv ú astníka Yízení, který musí mít pYi výkonu svých práv a povinností, a to i procesní povahy, jistotu o obsahu doru ovaného rozhodnutí. PYi posuzování, zda doalo k Yádnému doru ení, nutno uplatHovat materiální pYístup, pro nj~ je podstatné, ~e se adresát mohl s obsahem doru ované písemnosti seznámit. Ke stejnému závru ostatn docházela i judikatura týkající se doru ování podle daHového Yádu. Jak bylo rekapitulováno shora, rozsudek MAKIMA a na nj navazující judikatura dospl také k závru, ~e jeli adresát s obsahem písemnosti prokazateln obeznámen, potom otázka, zda bylo doru ení vykonáno zákonem pYedepsaným zposobem, nemá význam. Nedodr~ení zákonné formy tedy samo o sob neznamená, ~e se doru ení musí v~dy zopakovat. Z rozsudku rozaíYeného senátu . j. 2 As 27/2004-78 proto nelze dále vycházet.<br/><br/>[45] Pro úplnost lze zmínit, ~e s materiálním zposobem doru ení nov výslovn po ítá i daHový Yád, bye ponkud nesystémov, jen pokud jde o doru ení rozhodnutí. Podle jeho § 101 odst. 6, ve znní ú inném od 1. 1. 2021, platí, ~e se oznámením rozhodnutí pro ú ely tohoto zákona rozumí doru ení rozhodnutí nebo jiný prokazatelný zposob seznámení pYíjemce s obsahem rozhodnutí. Lze to vaak pova~ovat jen za jistou nedoslednost zákonodárce, proto~e není dovod materiální doru ování neaplikovat i v jiných situacích.<br/><br/>[46] To, zda a kdy se zákonný adresát s doru ovanou písemností prokazateln seznámil, mo~e být nkdy lehce zjistitelné, napYíklad pokud to zákonný adresát sám uvede v nkterém svém podání. Jindy pojde o logickou dedukci z dalaích kroko ú astníka. Typické pYíklady, které ji~ Yeaila judikatura (viz bod [10] shora), jsou situace, kdy adresát proti písemnosti brojil opravným prostYedkem, nebo nahlí~el do spisu, v nm~ byla zalo~ena. V obou tchto pYípadech toti~ bylo zYejmé, ~e se písemnost dostala do dispozice jejího adresáta. V pYípad nahlédnutí do spisu je evidentní i to, ~e se adresát s písemností seznámil práv pYi nahlí~ení do spisu. V pYípad podání opravného prostYedku, který s obsahem písemnosti vcn polemizuje, je zYejmé, ~e se s písemností adresát musel seznámit nejpozdji v den sepsání opravného prostYedku. Materiální doru ení tedy nastává nejpozdji okam~ikem podání opravného prostYedku adresátem (pYípadn dnem jeho sepsání), popY. jeho nahlédnutím do spisu, leda~e by byl prokázán dYívjaí okam~ik, kdy se adresát s obsahem písemnosti seznámil. V pYípad podání opravného prostYedku vaak samozYejm nemo~e jít pouze o blanketní podání, proto~e z nj zpravidla nepojde s jistotou dovodit, ~e se zákonný adresát seznámil i s obsahem rozhodnutí, ale pouze to, ~e se seznámil s tím, ~e rozhodnutí existuje. Dalaí dva pYíklady uvedlo usnesení rozaíYeného senátu j. 2 As 25/200-118 v podob seznámení se s písemností v jiném Yízení nebo jejího pYedání jiným ú astníkem Yízení (bod 60).<br/><br/>[47] RozaíYený senát dochází k závru, ~e mezi pYípady materiálního doru ení zmocnnci ú astníka je vaak tYeba Yadit i situaci, kdy opravný prostYedek i jinou reakci nepodá zástupce, ale ú astník, nicmén z podání je zYejmé, ~e byl naplnn st~ejní ú el zastoupení. Jak bylo rozebráno shora v ásti III.2.1, ú elem doru ování zástupci je to, aby mohl ú astníka kvalifikovan zastupovat v Yízení a vyrovnávat jeho informa ní deficit. Má-li vaak zastoupení plnit svoj ú el a ú astník se rozhodne u init njaký úkon v Yízení sám, je tYeba, aby o nm se svým zástupcem komunikoval. <br/><br/>[48] Pro vztah smluvního zastoupení je také klí ová dovra mezi zástupcem a zastoupeným. V pYípad advokáto a daHových poradco jsou dovra mezi nimi a klientem, stejn jako poskytování nezbytné sou innosti ze strany klienta, pova~ovány za klí ové pro trvání zastoupení (§ 20 odst. 2 zákona . 85/1996 Sb., o advokacii, § 6 odst. 3 zákona . 523/1992 Sb., o daHovém poradenství a KomoYe daHových poradco eské republiky). I pro b~né zastoupení je typické, ~e zmocnnec mo~e kdykoliv odvolat zmocnní, pokud není ujednáno jinak (§ 442 zákona . 89/2012 Sb., ob anský zákoník). Práv mo~nost odvolat kdykoliv zmocnní je odrazem toho, ~e i zde hraje dovra v zástupce st~ejní roli. Pro udr~ení dovry je nepochybn nezbytné, aby zástupce vdl o krocích, které ve vci iní zastoupený. Kroky zmocnitele toti~ mohou ovlivnit dalaí procesní strategii zmocnnce v Yízení. <br/><br/>[49] Pokud tedy ú astník u iní vo i správci dan podání obsahov reagující na doru enou písemnost sám, je tYeba vycházet z toho, ~e o svém podání a s ním související doru ovanou písemností vyrozumí nejpozdji v den u inní tohoto podání i svého zástupce. S ohledem na principy vztahu zastoupení toti~ ml a mohl ú astník se zástupcem u inní podání konzultovat, nebo o nm zástupce alespoH vyrozumt, stejn jako o obsahu doru ované písemnosti.<br/><br/>[50] To samozYejm neplatí tehdy, kdy je ji~ z podání samotného zYejmé, ~e tomu tak nebylo, nebo o tom existují záva~né pochybnosti. Tak tomu bude napYíklad u blanketního podání, které mo~e zmocnitel podat pouze z dovodu právní jistoty v domnní, ~e kvalifikované podání u iní zástupce na základ jemu doru eného rozhodnutí. Stejn nemo~e daný pYedpoklad platit u podání, ve kterém ú astník uvede, ~e bylo chybn doru ováno jemu, a ne zástupci a bude ~ádat, aby správce dan písemnost doru il zástupci. Daný závr nelze vztáhnout ani na situaci, kdy bude evidentní, ~e je ú astník významn omezen v mo~nosti se zástupcem komunikovat. Tak tomu mo~e být napYíklad tehdy, kdy je omezen na osobní svobod. <br/><br/>[51] Stejn tak materiální doru ení zástupci nelze dovozovat ani tehdy, pokud ú astník Yízení na doru enou písemnost nereaguje. V takovém pYípad toti~ sám úkony ne iní, napYíklad proto, ~e se spoléhá na to, ~e vc za nj zaYídí jeho zástupce, kterému mlo být doru ováno. I zde ú astník mo~e vycházet z toho, ~e jemu bylo doru ováno pouze nadbyte n, vedle doru ení zástupci. Ostatn v takovém pYípad, kdy je ú astník po doru ení písemnosti ne inný, by ml naopak zpozornt správce dan a lze po nm po~adovat, aby si sám pYípadn ovYil, zda doru oval správnému adresátovi.<br/><br/>[52] Tyto závry na první pohled odpovídají druhé judikaturní linii. Tak tomu vaak je jen zdánliv. Druhá judikaturní linie toti~ pYipouatla, ~e nastanou ú inky materiálního doru ení osob, která není adresátem písemnosti (zastoupenému daHovému subjektu), ani~ by Yeaila ú inky doru ení vo i adresátovi (zástupci). RozaíYený senát i nadále trvá na tom, ~e musí být doru eno zástupci. Pouze pYipouatí, ~e materiální doru ení lze prokázat i tím zposobem, ~e zastoupený ú astník kvalifikovan na písemnost reaguje, s ím~ je spojen i pYedpoklad, ~e s písemností seznámil zástupce. Na rozdíl od druhé judikaturní linie tak ú inky doru ení nenastanou ji~ okam~ikem vadného doru ení písemnosti ú astníkovi, ale a~ ke dni, kdy ú astník kvalifikovan reaguje.<br/><br/>[53] Pokud pYedkládající senát upozorHoval na to, ~e hodnocení kvality podání daHového subjektu by vedlo k nepYedvídatelnosti pYi uplatnní materiálního korektivu doru ování, pak rozaíYený senát nepYedpokládá, ~e by to mlo pYi nyní zvolené konstrukci init vtaí problém. Jak bylo popsáno shora, s ohledem na principy zastoupení je tYeba vycházet z toho, ~e zástupce a zastoupený spolu komunikují, i pokud chce ú astník u init ur itý úkon samostatn. Pokud tomu tak není, musí být zYejmé ji~ z u inného podání, ~e zastoupený vc se zástupcem nekonzultoval. Typicky bu proto, ~e není schopen vcn reagovat (blanketní podání) nebo, ~e sám na pochybení pYi doru ování upozorHuje. Nepojde tedy o vágní hodnocení kvality u inného podání, ale o posouzení toho, zda je ze vaech okolností zjevné, ~e pYedpoklad komunikace mezi zástupcem a zastoupeným neplatí.<br/><br/>[54] Domnnka sou innosti zastoupeného se zástupcem není v rozporu s nálezy Ústavního soudu, ani judikaturou Nejvyaaího soudu (viz body [37] a [38]). PYesto~e oba soudy shodn vyslovily, ~e vada v doru ování mo~e mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve vci, u inily tak tehdy, pokud na vadn doru enou písemnost nereagoval zástupce ani zastoupený. V tom se nyní posuzovaná vc odliauje.<br/><br/>III.2.3. Právní následky (ne)doru ení písemnosti zákonnému adresátovi<br/><br/>[55] Doru ení písemnosti ae ji~ zposobem upraveným v § 39 daHového Yádu, nebo materiálním doru ením, pYedstavuje ú inné doru ení, tj. vyvolává právní následky, které s ním zákon spojuje. Za ú inné doru ení naopak nelze ozna it doru ení písemnosti samotnému daHovému subjektu, pokud je zastoupen. To by bylo nejen v rozporu se zcela jasným textem zákona, ale i v rozporu se shora popsanými ústavnprávními východisky zastoupení. <br/><br/>[56] Pravidlo o doru ování písemností výlu n zástupci daHového subjektu odpovídá smyslu a ú elu zastoupení. PYi posuzování ú inného doru ení dle § 41 odst. 1 daHového Yádu se tudí~ uplatní argument a contrario: není-li doru eno zástupci daHového subjektu, pak není doru eno ú inn (shodn rozsudek MAKIMA, bod 57). Zjednoduaen Ye eno, ú inky doru ení v takovém pYípad nenastanou a na tuto situaci je tYeba hledt stejn, jako kdyby písemnost vobec doru ena nebyla.<br/><br/>[57] Dopady s tím spojené se budou liait podle dosledko, které jsou s doru ením písemnosti spojeny. Pokud jde napYíklad o vadné doru ení rozhodnutí, ú inky spojené s jeho doru ením (bh lhoty pro podání opravného prostYedku, nástup právní moci apod.) nastanou a~ dnem jeho doru ení, bye materiálního. U nedoru ených listin, které jsou dole~ité pro ochranu procesních práv ú astníka, pojde o vadu Yízení, u ní~ bude namíst zkoumat, zda mohla mít vliv na zákonnost, popYípad správnost napadeného rozhodnutí (výslovn § 75 odst. 3 s. Y. s. ve znní ú inném od 1. 1. 2024, dYíve dospívala k tému~ závru judikatura jako napY. rozsudky ze dne 28. 4. 2004, . j. 7 A 125/2001-39, . 509/2005 Sb. NSS, a ze dne 16. 3. 2004, . j. 7 A 163/2002-53, . 629/2005 Sb. NSS, nebo rozsudky PD TECHNOLOGIE a ZEMLES). <br/><br/>III.2.4. Zneu~ití práva<br/><br/>[58] RozaíYený senát dodává, ~e výjime n mohou nastat situace, kdy bude ze vaech okolností vci zYejmé, ~e daHový subjekt vdom udr~uje správce dan ohledn jím doru ovaných písemností v omylu. NapYíklad proto, ~e si správce dan chybn vylo~il rozsah zastoupení, nebo prostým opomenutím. V takovém pYípad by bylo mo~né uva~ovat o aplikaci zákazu zneu~ití práva.<br/><br/>[59] Zákaz zneu~ití práva pYedstavuje obecný korektiv, který je od 1. 4. 2019 výslovn zakotven v § 8 odst. 4 daHového Yádu, dle kterého se pYi správ daní nepYihlí~í k právnímu jednání a jiným skute nostem rozhodným pro správu daní, jejich~ pYeva~ujícím ú elem je získání daHové výhody v rozporu se smyslem a ú elem daHového právního pYedpisu. Jde vaak o princip, který vyplývá ji~ z principo právního státu ( l. 1 odst. 1 Ústavy). Je tedy sou ástí právního Yádu i bez výslovného zákonného ustanovení (nález Ústavního soudu ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 41/23, bod 99; nebo rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 16. 10. 2008, . j. 7 Afs 54/2006-155, . 1778/2009 Sb. NSS, Komer ní banka, bod 68). Zákaz zneu~ití práva je nejzazaí reakcí na zámrný výkon práva v rozporu s jeho smyslem a ú elem, a proto musí být uplatHován restriktivn a za pe livého pomYení s jinými obdobn dole~itými principy vlastními právnímu Yádu, zejména s principem právní jistoty (usnesení rozaíYeného senátu ze dne 27. 5. 2010, . j. 1 As 70/2008-74, . 2099/2010 Sb. NSS, Ateliér pro ~ivotní prostYedí, bod 28). <br/><br/>[60] Jak bylo rozebráno v ásti III.2.1, primárním ú elem zastoupení je vyrovnávat informa ní deficit zastoupeného tím, ~e mu je poskytována kvalifikovaná právní pomoc zejména právním profesionálem, výjime n jinou osobou, k ní~ má zastoupený dovru. Z toho té~ vyplývá, ~e za zmocnitele komunikuje se správcem dan primárn zmocnnec. Existence zastoupení zastoupeného zbavuje té~ bezprostYední odpovdnosti za sledování probhu Yízení. Pokud vaak daHový subjekt udr~uje správce dan v omylu ohledn existence zastoupení, typicky tím, ~e pYes nesprávné doru ení následn sám opakovan jedná v Yízení jako by jeho zastoupení zaniklo, je evidentní, ~e cíl zastoupení ji~ nespo ívá v zákonem pYedvídaných dovodech, ale napYíklad v tom, aby v dosledku udr~ování správce dan v omylu uplynula lhota pro stanovení dan. V takovém pYípad se pak jedná o zneu~ití práva na právní pomoc k zákonem nedovolenému ú elu a bude namíst k zastoupení vobec nepYihlí~et, a to i pokud jde o prvotní vadné doru ení, jestli~e následn daHový subjekt udr~uje zámrn správce dan v omylu. Ú inky doru ení pak nastanou ji~ ke dni doru ení písemnosti ú astníkovi, proto~e se na nj bude hledt, jako kdyby vobec zastoupen nebyl. <br/><br/>[61] Jiný pYíklad zneu~ití práva ji~ Yeaený v judikatuYe pYedstavovala situace, kdy daHový subjekt vznesl odvolací námitku neú inného doru ení po mnoha letech od vydání platebního výmru, který dobrovoln plnil. Dlouholeté prodlení s odvoláním za tchto okolností toti~ smYovalo výlu n k vyvázání se z povinnosti platit daH (respektive v dané vci dlu~né pojistné), a koliv si musel být daHový subjekt chybného doru ení nepochybn vdom dYíve (rozsudek . j. 9 Ads 337/2019-64, bod 14). <br/><br/>[62] Uvedené dosledky samozYejm mohou trvat jen do doby, kdy trvá zneu~ívání práva na právní pomoc. Jakmile tedy napYíklad daHový subjekt správce dan upozorní, ~e doru uje vadn, pYi doru ování dalaí písemnosti je tYeba ji~ trvat na doru ení písemnosti zástupci. <br/><br/>III.3. Shrnutí<br/><br/>[63] Doru í-li správce dan v rozporu s § 41 odst. 1 daHového Yádu písemnost namísto zmocnnci pYímo daHovému subjektu, je tato písemnost materiáln doru ena zmocnnci, je-li z okolností vci zYejmé, ~e s písemností byl zmocnnec daHového subjektu seznámen, pYi em~ tato skute nost mo~e vyplynout i z reakce daHového subjektu na doru ovanou písemnost. Pokud je z okolností konkrétního pYípadu zjevné, ~e postup daHového subjektu vykazuje znaky zneu~ití práva na právní pomoc, k existenci zastoupení se pro ú ely doru ování nepYihlédne do doby, dokud zneu~ití práva trvá.<br/><br/>[64] Pro názornost jeat rozaíYený senát poskytuje schéma nej astjaích situací, které mohou nastat, pokud správce dan doru il vadn namísto zmocnnci pYímo daHovému subjektu:<br/>a) Na písemnost reaguje zmocnnec. Ú inky materiálního doru ení zmocnnci nastanou ke dni reakce zmocnnce, pokud nebude z podání zYejmé, ~e se s písemností neseznámil (pak nenastanou), nebo pokud nebude zYejmé, ~e se s písemností seznámil ji~ dYíve (pak nastanou ke dni, kdy se seznámil).<br/>b) Na písemnost reaguje zmocnitel. Pokud zmocnitel obsahov reaguje na podání (nejde o blanketní podání), ne~ádá o doru ení písemnosti zástupci a není zYejmé, ~e mo~nost zmocnitele vyrozumt zmocnnce je nemo~ná nebo výrazn omezená (napYíklad z dovodu omezení osobní svobody), nastanou ú inky materiálního doru ení zmocnnci ke dni reakce zmocnitele.<br/>c) Na písemnost nereaguje ani zmocnnec, ani zmocnitel, ale je zYejmé, ~e se zmocnnec s písemností seznámil. Ú inky materiálního doru ení nastanou ke dni, kdy se zmocnnec s písemností prokazateln seznámil (napYíklad nahlí~ením do spisu).<br/>d) Na písemnost nereaguje ani zmocnnec, ani zmocnitel, pYi em~ z ni eho nevyplývá, ~e se zmocnnec s písemností seznámil. Ú inky doru ení nenastanou.<br/>e) Zmocnitel udr~uje správce dan v omylu o existenci zastoupení. S ohledem na okolnosti mo~e jít o zneu~ití práva. V takovém pYípad by se hledlo na daHový subjekt, jako by nebyl zastoupen a ú inky doru ení nastanou ji~ ke dni doru ení písemnosti daHovému subjektu.<br/><br/>[65] RozaíYený senát shora uvedené závry u inil s ohledem na projednávanou vc na podorysu daHového Yádu a smluvního zastoupení. Jak ale poukázal pYedkládající senát, dosledky doru ení písemnosti pouze zastoupenému namísto zástupci se Yeaí i v Yízeních vedených na základ jiných procesních pYedpiso. S tímto obecným východiskem rozaíYený senát souhlasí, pova~oval vaak za dostate né u init své závry ve vztahu k právní úprav rozhodné pro nyní projednávanou vc. <br/><br/>IV. Závr<br/><br/>[66] RozaíYený senát zva~oval, zda má obecné závry aplikovat na nyní projednávanou vc, co~ zpravidla iní. Dospl vaak k závru, ~e je v nyní projednávané vci vhodnjaí, aby tuto aplikaci provedl pYedkládající senát. RozaíYený senát toti~ dospl i k dosud nejudikovaným závrom a je vhodné, aby ú astníci Yízení mli mo~nost na n v Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem reagovat, pokud jde o aplikaci na projednávanou vc. ZároveH se nejedná o jedinou otázku, která byla vznesena v kasa ní stí~nosti. Tento postup by tedy mohl vést k dalaímu prodlou~ení Yízení, ani~ by byla vc pYed Nejvyaaím správním soudem skon ena. Oproti tomu vrácení vci umo~ní ú astníkom reagovat na podrobné právní závry, a i pokud pYedkládající senát nedojde k závru, ~e doalo k zániku práva vymYit daH, bude moci vc rovnou skon it vypoYádáním zbývajících kasa ních námitek. S ohledem na to rozaíYený senát v souladu s § 71 odst. 1 Jednacího Yádu Nejvyaaího správního soudu vrací vc prvnímu senátu k projednání a rozhodnutí.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 5. listopadu 2025<br/><br/><br/>Filip Dienstbier <br/>pYedseda rozaíYeného senátu<br/><br/></body> </html>