<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 6 A 60/2025- 40 - text</title> </head> <body> ÿþ6 A 60/2025-40<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Mstský soud v Praze rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyH JUDr. Nad~dy Treschlové a JUDr. Hany KadaHové, Ph.D., ve vci <br/><br/>~alobkyn: XXX<br/> zastoupena advokátem JUDr. Bc. Stanislavem Brunckem, Ph.D.<br/> sídlem Plotní 332/73, 602 00 Brno<br/> <br/>proti <br/><br/>~alovanému: Magistrát hlavního msta Prahy<br/> sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 00 Praha 1<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 2. dubna 2025, . j. MHMP 290553/2025.<br/><br/><br/>takto:<br/><br/>I. }aloba se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Shrnutí skutkových okolností<br/>[1] }alobkyn má státní pYísluanost státu Izrael. }ije ve Spojených státech amerických. Prarodi e ~alobkyn se narodili na území Podkarpatské Rusi (v dob jejich narození sou ástí Rakousko-Uherska v roce 1909 a 1911 nebo 1914), roku 1935 opustili Podkarpatskou Rus a pYesthovali se do Palestiny. Tam se prarodi om ~alobkyn roku 1938 narodila dcera (matka ~alobkyn). Toto území se následn po roce 1945 stalo Zakarpatskou Ukrajinou a tak bylo pYipojeno ke Svazu sovtských socialistických republik. <br/>[2] }alobkyn u inila dne 18. 2. 2022 prohláaení o nabytí státního ob anství podle § 32 zákona . 186/2013 Sb., o státním ob anství eské republiky, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o státním ob anství ), a to na ÚYad mstské ásti Praha 1 (dále té~  prvostupHový orgán ). Dne 28. 2. 2022 vydal prvostupHový orgán usnesení, . j. ÚM P 87737/2022, je~ nabylo právní moci dne 16. 3. 2022. Ode dne nabytí jeho právní moci bylo správní Yízení pYeruaeno na dobu aesti msíco, pYi em~ ~alobkyn byla vyzvána, aby odstranila vady Yízení, které prvostupHový orgán shledal. Jednalo se o následující chybjící podklady pro rozhodnutí: oddací listy rodi o a prarodi o ~alobkyn, doklad o zmn kYestního jména dde ka ~alobkyn, doklad o tom, ~e ~alobkyn nemá státní ob anství Slovenské republiky a op ní prohláaení nebo domovský list jejích prarodi o. <br/>[3] V návaznosti na výae uvedenou výzvu ~alobkyn dne 25. 7. 2022 pYedlo~ila oddací listy rodi o a prarodi o. ZároveH doplnila doklad potvrzující, ~e není ob anem Slovenské republiky. Sdlila vaak, ~e není mo~né pYedlo~it doklad o zmn jména jejího dde ka. Dle ~alobkyn toti~  neexistuje ~ádný samostatný doklad, který by výslovn osvd oval tuto zmnu kYestního jména z  XXX (co~ je zapsáno v knize narození matriky msta Chust) na  XXX (co~ je uvedeno na matri ních dokladech státu Izrael . }alobkyn rovn~ reagovala na prvostupHovým orgánem shledaný nesoulad v údajích o datu narození dde ka, kdy~ archivní osvd ení Státního archivu Zakarpatské oblasti obsahuje údaj  XXX 1909 , zatímco matri ní doklady státu Izrael uvádjí datum  XXX 1909 . Z toho dovodu doplnila také ovYenou kopii knihy narození z archivu. Uvádí, ~e povodní zápis v této knize obsahuje datum shodné s datem uvedeným na matri ních dokladech státu Izrael. K výzv k pYedlo~ení op ního prohláaení nebo domovských listo jejích prarodi o ~alobkyn zdorazHovala nesprávnou interpretaci  Smlouvy mezi eskoslovenskou republikou a Svazem sovtských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajin ze dne 29. 6. 1945, publikované pod . 186/1946 Sb. (dále té~  Smlouva z roku 1945 ) ze strany prvostupHového orgánu. Dle ~alobkyn je nutné dané ustanovení Smlouvy z roku 1945 interpretovat tak, ~e její prarodi e nepozbyli eskoslovenské státní ob anství. <br/>[4] Dne 8. 3. 2023 vydal prvostupHový orgán usnesení, . j. ÚM P1/85117/2023 (dále té~  prvostupHové rozhodnutí ), kterým Yízení zastavil z dovodu neodstranní podstatných vad ~alobkynina prohláaení. Dle názoru prvostupHového orgánu tyto vady bránily v mo~nosti pokra ovat v Yízení podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona . 500/2004 Sb. správní Yád (dále jen  s. Y. )<br/>[5] }alobkyn následn dne 23. 3. 2023 podala proti výae uvedenému usnesení odvolání, a to z dovodu tvrzené nepYezkoumatelnosti v nm obsa~ených závro, a rovn~ z dovodu nesprávného právního posouzení a nezákonnosti daného usnesení.<br/>[6] Dne 2. 4. 2025 vydal ~alovaný napadené rozhodnutí, kterým zamítl ~alobkynino odvolání a usnesení prvostupHového orgánu potvrdil. <br/>II. Shrnutí obsahu ~aloby<br/>[7] }alobkyn proto dne 9. 6. 2025 podala proti rozhodnutí ~alovaného ~alobu.<br/>[8] Ve své ~alob se ~alobkyn vnuje následujícím ~alobním bodom.<br/>[9] NejdYíve ~alobkyn namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí z dovodu, ~e  ~alovaný nesprávn a zcela nelogicky vyhodnotil skutkový stav, kdy~ ze ~alobkyní pYedlo~ených listin nepova~oval za prokázan[ý] pYíbuzenský pomr mezi ~alobkyní a jejími eskoslovenskými pYedky . <br/>[10] }alobkyn je toho názoru, ~e z pYedlo~ených matri ních listin lze  nad míru dovodné pochybnosti vyvodit pYíbuzenský vztah mezi ní a jejími eskoslovenskými pYedky. }alobkyn shledává, ~e ~alovaný se Yídil dokazní teorií  zjiatní úplného a pYesného stavu (zásada objektivní pravdy), který byla obsa~ena v § 32 odst. 1 zákona . 71/1967 Sb., o správním Yízení, který pYedcházel nyní ú innému pYedpisu. ZdorazHuje proto § 50 s. Y. ve spojení s § 2 a 3 s. Y., kde je zakotvena zásada materiální pravdy. Z ní vyplývá, ~e správní orgán má stav vci zjistit tak, aby o nm nebylo dovodných pochybností. Proto ~alobkyn namítá  pYepjat formalistické lpní ~alovaného na vytýkaných rozporech jako dokaz o pou~ití výae uvedené zásady objektivní pravdy, a tedy snahy o zjiatní skutkového stavu absolutním zposobem. <br/>[11] Ve vztahu k hodnocení dokazo ~alovaným ~alobkyn uvádí, ~e nebylo ze strany ~alovaného vobec reflektováno, ~e  ka~dá z listin vznikla v jiném jazykovém, nábo~enském a kulturním prostYedí . <br/>[12] }alobkyn odkazuje na ást napadeného rozhodnutí, kde na stran 9 v odst. 4 ~alovaný uvedl, ~e se  neshoduje jméno, datum narození ani jméno otce dané osoby . Rozcházet se mly rovn~  údaje o datu narození druhého z prarodi o . Dále reaguje na odst. 2 na té~e stran, kde ~alovaný shledal uvedení povolání otce dde ka ~alobkyn být  pYília obecnou informací,  která nedokládá ~ádnou konkrétní identitu osoby . <br/>[13] }alobkyn zdorazHuje, ~e tvrzení ~alovaného o rozporu mezi údaji jejího dde ka nijak neplyne z obsahu správního spisu. HovoYí pouze o rozporu mezi zápisy v matrice msta Chust a údaji obsa~enými v matri ních dokladech státu Izrael, tedy kYestní jméno ~alobkynina dde ka a jeho otce. Uvádí, ~e datum narození jejího dde ka (tj. XXX 1909) je shodn obsa~eno na vaech matri ních dokladech. Za  jediný sporný doklad ozna uje výpis Státního archivu Zakarpatské oblasti.<br/>[14] K neuznání údaje o profesi otce dde ka ~alobkyn uvádí, ~e ~alovaný  pomíjí pomry v daném období a lokalit. Je toti~ výrazn mén pravdpodobné, ~e by se v první polovin dvacátého století v okresním mst na Podkarpatské Rusi nacházel[y] dv osoby vlastnící automobil, které by mly toté~ pYíjmení a syna s toto~ným datem narození, ne~ ~e jde o tuté~ osobu, která má na uherské úYední listin kYestní jméno maarské a na izraelské, resp. palestinské úYední listin kYestní jméno hebrejské .<br/>[15] Dále ~alobkyn odkazuje na § 3 zákonného lánku L z roku 1879, o uherském / eskoslovenském/ státním ob anství. Uvádí, ~e dle tohoto ustanovení je  relevantní pouze státoob anský status otce, narodilo-li se dít jako man~elské . Z tohoto dovodu nepova~uje za relevantní úvahy ~alovaného vztahující se k údajom prababi ky. <br/>[16] Také se neztoto~Huje s argumentací ~alovaného týkající se rodného pYíjmení jejího otce. Na oddacím listu ~alobkyn je toti~ uvedeno jeho rodné pYíjmení  XXX , zatímco na rodném listu ~alobkyn je uvedeno pYíjmení  XXX . }alobkyn k tomuto uvádí, ~e z tohoto mo~e plynou nejvýae to, ~e si její otec zmnil pYíjmení jeat v dob pYed jejím narozením. <br/>[17] }alobkyn rovn~ namítá poruaení zásady procesní ekonomie. Dále namítá postup prvostupHového orgánu i ~alovaného v rozporu se zásadou hodnocení dokazo, tedy ~e tyto nebyly hodnoceny ka~dý jednotliv a vaechny ve vzájemných souvislostech, jak to stanovení § 50 odst. 4 s. Y. <br/>[18] Dalaími dovody, z kterých ~alobkyn usuzuje nezákonnost napadeného rozhodnutí, je nezohlednní skute nosti, ~e ~alobkyniným pYedkom svd í domnnka eskoslovenského státního ob anství, a to na základ jejich místa narození, nerespektování vyaetYovací zásady v rámci správního Yízení, jak ze strany prvostupHového orgánu, tak ze strany ~alovaného, a kone n nesprávná aplikace ustanovení Smlouvy z roku 1945, spo ívající v chybném stanovení osobní posobnosti této smlouvy, jeliko~ tato nemla být vztahována na osoby, je~ k rozhodnému dni ji~ nadále nemly na území Podkarpatské Rusi trvalé bydliat<br/>[19] }alobkyn uvádí, ~e ~alovaný v rozporu se správním spisem doael k závru, ~e nebyl pYipojen ~ádný doklad prokazující datum a zposob nabytí eskoslovenského státního ob anství. Namítá toti~, ~e k prohláaení byl pYipojen rodný list jejího dde ka, dokazující, ~e se tento narodil ve mst Chust na Podkarpatské Rusi, tedy na území eskoslovenska. Argumentuje rovn~ znním § 2 tehdy platného ústavního zákona . 236/1920 Sb. z. a n., kterým se doplHují a mní dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního ob anství a práva domovského v republice eskoslovenské (dále jen  ústavní zákon . 236/1920 ). Dané ustanovení Yíká:  O osobách, které se narodily nebo narodí na území eskoslovenské republiky, má se za to, ~e jsou státními ob any eskoslovenskými, není-li prokázáno, ~e narozením nabyly jiného státního ob anství. Odkazuje zde také na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 3. 2006, . j. 4 As 19/2004-157. Z nj podle ní à contrario vyplývá, ~e je zapotYebí pYi ur ování státoob anského postavení osoby v rámci rozhodného období aplikovat výae citovanou domnnku státního ob anství. }alobkyn se ohrazuje proti tvrzení ~alovaného, ~e neunesla dokazní bYemeno k prokázání skute nosti, ~e její prarodi e byli eskoslovenskými státními ob any. Dodává, ~e  [n]eprokázalo-li se v správním Yízení aetYením, ~e prarodi e, pota~mo dde ek ~alobkyn nemohl být eskoslovenským státním ob anem, nutno na nj nahlí~et jako na eskoslovenského státního ob ana . Zde odkazuje na nález Nejvyaaího správního soudu eskoslovenské republiky ze dne 13. 11. 1922, . 15684. }alobkyn tak nesouhlasí s názorem ~alovaného, který po~adoval nejdYíve prokázat domovské právo a eskoslovenské státní ob anství jejích prarodi o, a teprve poté pYipustil aplikaci Smlouvy z roku 1945. Shledává tento postup rozporným s výae citovaným § 2 ústavního zákona . 236/1920. }alobkyn má eskoslovenské státní ob anství svých prarodi o za prokázané, a proto dle jejího názoru ml ~alovaný zahájit státoob anské aetYení v dané vci. <br/>[20] Dále se ~alobkyn vnuje posouzení posobnosti Smlouvy z roku 1945. Má toti~ za to, ~e na její prarodi e se tato smlouva nevztahovala. Podotýká, ~e tato smlouva neobsahuje explicitní stanovení osobní posobnosti. Proto lze tuto ur it pouze interpreta n, k emu~ mo~e být vodítkem l. 2 Protokolu k dané smlouv. V nm je zakotvena mo~nost opce pomocí op ního prohláaení. }alobkyn cituje l. 2 alinea 1 vtu první daného Protokolu, kde se stanoví:  Osoby slovenskej a eskej národnosti, ktoré sú prísluané (majú trvalé bydlisko) na územie Zakarpatskej Ukrajiny, majú právo optovae pre atátne ob ianstvo eskoslovenskej republiky a to do 1. januára 1946. }alobkyn srovnává slovenský text smlouvy s dalaími dvma oficiálními jazyky této smlouvy, kterými byla ukrajinatina a ruatina. Je tedy toho názoru, ~e  ztráta eskoslovenského státního ob anství se dle Smlouvy vztahovala pouze na osoby, které v rozhodném období ~ily na území Zakarpatské Ukrajiny, resp. tam mly trvalé bydliat . Jeliko~ vaak prarodi e ~alobkyn z eskoslovenska odeali ji~ v roce 1935, co~ je zdokumentováno v RejstYíku obyvatel státu Izrael, nemohli tito ke dni podpisu smlouvy (29. 6. 1945) ani ke dni její ú innosti (30. 1. 1946) na území Zakarpatské Ukrajiny ~ít ani tam mít trvalé bydliat. Prarodi e ~alobkyn tak nemohli pozbýt eskoslovenské státní ob anství, proto~e se na n daná smlouva nevztahovala. <br/>[21] }alobkyn dále uvádí, ~e si je vdoma existence vládního naYízení . 61/1945 Sb., o pYíprav opce podle smlouvy mezi eskoslovenskou republikou a SSSR o Zakarpatské Ukrajin ze dne 29. 6. 1945 (dále jen  naYízení . 61/1945 ). Dle tohoto naYízení byla stanovena mo~nost do 1. 1. 1946 optovat pro eskoslovenské státní ob anství. Tato mo~nost se týkala eskoslovenských ob ano eské nebo slovenské národnosti, je~ dne 29. 6. 1945 mli trvalé bydliat nebo domovské právo v nkteré z obcí, které mly být za lenny do Ukrajinské sovtské socialistické republiky na základ Smlouvy z roku 1945. }alobkyn vaak upozorHuje, ~e dané naYízení je jen podzákonnou normou, zatímco odkazované ustanovení mezinárodní smlouvy vykazuje právní sílu vyaaí. Je zde tedy zapotYebí reflektovat aplika ní pYednost Smlouvy z roku 1945 pYed vládním naYízením . 61/1945. <br/>[22] }alobkyn nesouhlasí se vzta~ením závro Krajského soudu v Brn obsa~eného v jeho rozsudku ze dne 3. 12. 2020, . j. 62 A 169/2018-46, na její pYípad. Na rozdíl od pYípadu jejích prarodi o si toti~ v Krajským soudem v Brn posuzovaném pYípad dané osoby nezmnily trvalé bydliat tak, ~e se nacházelo mimo území Zakarpatské Ukrajiny. <br/>[23] }alobkyn dále na podporu své argumentace ohledn nepozbytí eskoslovenského ob anství jejími prarodi i cituje vybrané pasá~e z eskoslovenské a sovtské odborné literatury. Vyvozuje z ní, ~e státní pYísluanost Sovtského svazu nabyli jen ti ob ané eskoslovenska, kteYí na území Zakarpatské Ukrajiny trvale ~ili. Prarodi e ~alobkyn vaak v pYedmtné dob ji~ pYes deset let ~ili v jiném stát. Cituje pasá~ z knihy ERNÝ, Jan a Václav ERVENKA, ed. Státní ob anství SSR: ucelený výklad právních pYedpiso, upravujících eskoslovenské státní ob anství. Praha: Orbis, 1963, str. 64:  [ ]eskoslovenatí ob ané, kteYí opustili území Zakarpatské Ukrajiny pYed 29. ervnem 1945 a ~ili potom na území eskoslovenska, zostali eskoslovenskými státními ob any bez ohledu na národnost a dYívjaí domovskou pYísluanost. Rovn~ zmiHuje, ~e autoYi této knihy pojednávají o tom, ~e  Smlouva nemla ~ádný vliv na eskoslovenské ob any, eské a slovenské národnosti, kteYí k datu podpisu Smlouvy mli na území Zakarpatské Ukrajiny pouze domovské právo, pYi em~ ji~ ~ili na území ech, Moravy nebo Slovenska. }alobkyn v této souvislosti podotýká, ~e a koli autoYi výslovn nezmiHují situaci, kdy má eskoslovenský ob an dlouhodob trvalé bydliat v jiném stát a na území Zakarpatské Ukrajiny má ji~ jen domovské právo, lze dle jejího názoru pova~ovat tyto situace za obdobné, a proto výae uvedené vztáhnout i na nyní posuzovanou vc. <br/>[24] Z výae uvedeného dovodu tak má ~alobkyn za to, ~e po ní nemlo být po~adováno pYedlo~ení op ního osvd ení prarodi o. Proto dle ~alobkyn správní orgán nejednal v souladu se zásadou legality (§ 2 odst. 1 s. Y.) a se zásadou uplatHování pravomoci v souladu s ú elem, k nmu~ mu byla zákonem svYena (§ 2 odst. 2 s. Y.).<br/>III. Obsah prvostupHového rozhodnutí<br/>[25] Z obsahu prvostupHového rozhodnutí (usnesení) vydaného dne 8. 3. 2023, kterým bylo zastaveno správní Yízení ve vci ~alobkyn, vyplynuly následující rozhodné skute nosti.<br/>[26] V odovodnní usnesení je uveden jednak vý et doklado, které ~alobkyn pYedlo~ila sou asn s u inním prohláaení o nabytí státního ob anství eské republiky. Jednalo se o:<br/>- Prohláaení ve smyslu § 32 zákona o státním ob anství<br/>- Rodný list ~alobkyn<br/>- Oddací list ~alobkyn<br/>- Rodný list matky ~alobkyn<br/>- Výpis z evidence obyvatel Izraele s údaji dde ka ~alobkyn<br/>- Rodný list dde ka ~alobkyn<br/>- Rodný list babi ky ~alobkyn<br/>- Výpis z evidence obyvatel Izraele s údaji babi ky ~alobkyn<br/>- Kopii cestovního pasu ~alobkyn<br/>- Plnou moc<br/>- Provodní dopis<br/>[27] Ve lhot aesti msíco pak mla ~alobkyn na základ výzvy prvostupHového orgánu ze dne 28. 2. 2022 dolo~it originál i ovYenou fotokopii oddacího listu jejích prarodi o a rodi o. Dále mla pYedlo~it op ní osvd ení i domovský list XXX a XXX. Rovn~ byl po~adován doklad o zmn jména XXX a doklad o tom, ~e ~alobkyn není státní pYísluanicí Slovenské republiky. <br/>[28] }alobkyn dne 25. 7. 2022 prostYednictvím svého zmocnnce dolo~ila oddací list svých prarodi o, oddací list svých rodi o, výpis z knihy narození dde ka a doklad o neexistenci slovenského státního ob anství. PrvostupHový orgán doael k závru, ~e byla dodána pouze ást po~adovaných doklado. Z toho dovodu shledal neodstranní podstatných vad ~alobkynina prohláaení.<br/>IV. Obsah napadeného rozhodnutí<br/>[29] }alovaný zdorazHuje, ~e ~alobkyn byla povinna prokázat svou pokrevní linii k prarodi om a také skute nost, ~e její pYedci byli ke dni 31. 12. 1992 státními ob any eské a Slovenské Federativní Republiky a nebyli eskými státními ob any ani slovenskými státními ob any. Dle ~alovaného matri ní doklady, které by prokázaly pYíbuzenský vztah ~alobkyn a jejích pYedko není mo~né obstarat z úYední povinnosti, a z toho dovodu nemo~e ~alobkyn namítat, ~e ji správní orgán neoprávnn vyzval k pYedlo~ení potYebných doklado. <br/>[30] }alovaný uvádí, ~e z obsahu správního spisu nevyplynul ~ádný doklad prokazující datum a zposob nabytí eskoslovenského státního ob anství u jednoho z prarodi o nebo rodi o ~alobkyn. <br/>[31] }alovaný dále vyjádYil pochybnost o toto~nosti nkterých ~alobkyniných pYedko. Uvedl, ~e  z odvolatelkou pYedlo~ených matri ních doklado vyplývalo rozdílné jméno jejího dde ka (XXX x XXX) i rozdílné datum jeho narození (XXX 1909 x XXX. 1909). Nesouhlasilo ani kYestní jméno otce dde ka odvolatelky, které je v izraelském úmrtním listu dde ka uvedeno jako  XX X , ale v archivním osvd ení Státního archivu Zakarpatské oblasti jako  XXX .<br/>[32] }alovaný shledal postup prvostupHového orgánu, který v návaznosti na neúplnost dolo~ených podklado vyzýval ~alobkyni k dodání potYebných dokumento, jako správný. Jako dostate nou shledal i aestimsí ní lhotu, kterou prvostupHový orgán ~alobkyni poskytl k doplnní po~adovaných podklado. <br/>[33] Dne 23. 7. 2022 ~alobkyn v návaznosti na výae uvedenou výzvu pYedlo~ila oddací list prarodi o a rodi o opatYený úYedním pYekladem z hebrejatiny do eatiny. Dolo~ila také sdlení Okresního úYadu Bratislava, odbor vaeobecné vnitYní správy ze dne 1. 3. 2022, kterým byla zamítnuta její ~ádost o vydání osvd ení o státním ob anství Slovenské republiky. Dovodem k zamítnutí byla skute nost, ~e ~alobkyn nebyla státní pYísluanicí Slovenské republiky. <br/>[34] V souvislosti se zmnou kYestního jména ~alobkynina dde ka z  XXX na  XXX ~alovaný shledal, ~e ~alobkyn  ve svém podání ze dne 23. 7. 2022 uvedla, ~e tento doklad pYedlo~it nemo~e, neboe ~ádný takový samostatný doklad, který by výslovn osvd oval zmnu kYestního jména z  XXX uvedeného v rodné matrice msta Chust na jméno  XXX , které je uvedeno na izraelských matri ních dokladech, neexistuje. Dle odvolatelky doalo k této zmn pYi emigraci do Izraele (tehdejaí Palestiny), pYi em~ bylo b~nou praxí, pokud si emigranti po pYíchodu do Palestiny zmnili svá kYestní jména na jména hebrejská, a to bez jakékoliv formální ~ádosti i zápisu. K nesprávnému datu, resp. msíci narození svého dde ka odvolatelka uvádí, ~e se zjevn jedná o chybu v pYepisu, neboe jak se podává z kopie povodního zápisu v rodné matrice (kterou odvolatelka pYikládá), je msíc narození uveden jako  XXX , ili XXX, pYi em~ zjevn doalo k chyb pYi pYepisu matri ního zápisu, resp. pYi jeho pYekladu z maaratiny do ukrajinatiny pracovníky archivu. S výjimkou archivního osvd ení se vaechna data narození dde ka odvolatelky dále shodují. K rozporu ve jménu otce svého dde ka (tj.  XXX v rodné matrice msta Chust a  XXX pYíp.  XXX v matri ních dokladech státu Izrael) odvolatelka dále uvedla, ~e na izraelských dokladech bylo uvedeno nábo~enské (hebrejské) jméno této osoby, a to nejen z dovodo nábo~enských, i asimila ních, ale rovn~ z dovodu, ~e jméno  XXX má v hebrejatin hanlivý, resp. vulgární význam. Odvolatelka dále odkazuje na oddací list svých prarodi o ze kterého se podává, ~e otec dde ka ml bydliat ve mstu Chust (z hebrejatiny pYepsáno jako  Host ) a rovn~, ~e jeho zamstnáním byl  automobil , co~ se shoduje s údaji zapsanými v rodné matrice msta Chust, kde je uvedeno stejné bydliat a povolání jeho otce jako  majitel nájemného vozidla . Tedy i pYes výae uvedené má odvolatelka za to, ~e osobu jejího dde ka lze bezpochyby ztoto~nit. <br/>[35] }alovaný uvedl, ~e po studiu správního spisu shledal, ~e ~alobkyní nebyly odstranny vyvstalé pochybnosti týkající se toto~nosti nkterých jejích pYedko, zejména ohledn jména jejího dde ka. Podotýkal, ~e sama ~alobkyn uvedla, ~e nemá k dispozici ~ádný doklad o zmn tohoto jména, a odkazovala na b~nou praxi mezi emigranty do Palestiny. Takovéto vysvtlení ~alovaný nepova~oval za prokazné.<br/>[36] Rovn~ nebylo dle ~alovaného postaveno najisto, jaké jméno ml otec dde ka ~alobkyn. Zdovodnní podané ~alobkyní, kdy argumentovala pravdpodobnou zmnou z dovodu vulgárního významu v hebrejatin, shledal ~alovaný být pouze ni ím nepodlo~enou úvahou. <br/>[37] }alovaný nepova~oval za dostate n prokazný ani údaj o povolání otce dde ka ~alobkyn, kdy bylo uvedeno  majitel nájemného vozidla, resp. automobil , jeliko~ tato informace (údaj o profesi) je dle jeho názoru pYília obecnou a nelze z ní vyvodit konkrétní identitu dané osoby. <br/>[38] }alovaný se rovn~ pozastavil nad pYíjmením ~alobkyn  XXX . Uvedl, ~e z údaje v oddacím list ~alobkyniných rodi o vyplývá, ~e rodné pYíjmení otce je  XXX a rodné pYíjmení matky  XXX . Z oddacího listu ~alobkyn vyplynulo, ~e tato do man~elství vstupovala svobodná a její pYíjmení bylo XXX }alovaný proto konstatuje:  Bylo by proto dále vhodné dolo~it i pYípadnou zmnu pYíjmení rodi o odvolatelky pYed jejím narozením a osvtlit tak skute nost, z jakého dovodu nese odvolatelka práv pYíjmení XXX . <br/>[39] Rozporným shledal ~alovaný i údaj o datu narození ~alobkyniny babi ky, kdy~ izraelský oddací a úmrtní list obsahuje datum  XXX 1914 , zatímco osvd ení Státního archivu Zakarpatské Ukrajiny datum  XXX 1911 . <br/>[40] }alovaný tak doael k závru, ~e pokud  by se v pYípad jednotlivých pYedlo~ených listin jednalo o jednu zYejmou nesrovnalost, napY. v datu narození dde ka zostavitelky, mohlo by se jednat pouze o administrativní pochybení i chybný pYepis matri ního záznamu. V daném pYípad, kdy se na matri ních a dalaích pYedlo~ených dokladech neshoduje jméno, datum narození ani jméno otce dané osoby, a kdy se rovn~ rozchází i údaje o datu narození druhého z prarodi o, vzbuzují vaechny tyto skute nosti ve svém souhrnu dovodnou pochybnost o toto~nosti pYedko odvolatelky a o existenci pYíbuzenského vztahu mezi odvolatelkou a tmito osobami. ZároveH zdoraznil, ~e dokazní bYemeno tí~í ~alobkyni a z toho dovodu je to práv ona, kdo musí dané údaje prokázat. Proto ~alovaný ozna il neprokázání vztaho mezi jednotlivými pYedky ~alobkyn, stejn jako neprokázání jejich toto~nosti bezrozporným zposobem, jako podstatnou vadu její ~ádosti. Souhlasil tedy s prvostupHovým orgánem, ~e tato vada bránila dalaímu pokra ování v Yízení. <br/>[41] K odvolací námitce neoprávnné výzvy k pYedlo~ení domovského listu nebo op ního prohláaení ~alovaný uvedl, ~e neshledal tento po~adavek nepYimYeným ani nezákonným. K tomuto poskytl na str. 10 odovodnní napadeného rozhodnutí následující vysvtlení:  Práv domovským listem se toti~ historicky prokazovalo domovské právo i té~ domovská pYísluanost k dané obci, pYi em~ institut domovského práva byl zruaen byl a~ k 1. 1. 1949. U fyzických osob, jejich~ pobyt na území eské republiky byl ukon en pYed rokem 1949, a analogicky také u osob, které v tomto období získaly domovské právo na území eskoslovenské republiky, ani~ na tomto území fakticky pobývaly, je tedy rozhodné práv domovské právo, které trvalému pobytu historicky pYedcházelo, kdy~ právní Yád na území dneaní eské republiky v pYedmtné dob, tj. do 31. 12. 1948, pojem trvalý pobyt neznal. Podstatný pro tuto úpravu pak byl pYedevaím ústavní zákon . 236/1920 Sb. kterým se doplHují a mní dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního ob anství a práva domovského v republice eskoslovenské a který po vzniku eskoslovenské republiky ur oval, které osoby nabyly eskoslovenské státní ob anství. S ohledem [na] ustanovení § 1 odst. 1 ústavního zákona . 236/1920 Sb. [z. a n.], platilo, ~e státními ob any eskoslovenskými jsou ode dne 28. Yíjna 1918 osoby, které nejpozdji dnem 1. ledna 1910 získaly a od té doby nepYetr~it mají domovské právo v území nkdejaího mocnáYství Rakousko-uherského, je~ nále~í nyní eskoslovenské republice. <br/>[42] }alovaný tedy vyjádYil názor, ~e na prvním míst je zapotYebí  bez jakékoli pochybnosti prokázat domovské právo ~alobkyniných prarodi o na území eskoslovenska, a a~ poté je mo~no pYípadn aplikovat Smlouvu z roku 1945. Zde ~alovaný pYipouatí mo~nost domovské právo prokázat i jiným zposobem ne~ domovským listem (napY. osvd ením o státním ob anství nebo záznamem v seznamu domovských pYísluaníko). <br/>[43] K ~alobkynin odvolací námitce ohledn ruského a ukrajinského text Smlouvy z roku 1945 ~alovaný argumentuje § 1 odst. 1 vládního naYízení . 61/1945. Pojednává o zakotvení mo~nosti opce a dodává, ~e samotná skute nost, ~e ~alobkynini pYedci ~ili v cizin, nedokládá, ~e z dovodu neprovedení opce tito o eskoslovenské státní ob anství nemohli pYijít. V této souvislosti ~alovaný uvádí jako pYíklad výae citovaný rozsudek Krajského soudu v Brn ve vci 62 A 169/2018. Mo~nost aplikace v nm obsa~ených závro na nyní posuzovanou vc spatYuje v tom, ~e  [v] ~alob, kterou posuzoval Krajský soud v Brn, i pYes nespornost domovského práva otce ~alobkyn v tehdejaí Podkarpatské Rusi (co~ se, nutno pYipomenout, v tomto konkrétním pYípad u pYedko ~alobkyn dosud nepodaYilo prokázat), doalo dle soudu k pozbytí eskoslovenského státního ob anství na základ shora uvedené smlouvy mezi eskoslovenskou republikou a SSSR o Zakarpatské Ukrajin i pYesto, ~e byl otec ~alobkyn od roku 1939 proti své voli vznn na SibiYi, tj. tím spíae nemohl pro eskoslovenské státní ob anství optovat. <br/>V. VyjádYení ~alovaného<br/>[44] }alovaný ve svém vyjádYení trvá na skute nostech, ze kterých vycházel pYi posuzování ~alobkynina odvolání. <br/>[45] }alovaný zdorazHuje, ~e ~alobkyn je k nabytí státního ob anství povinna prokázat svou pokrevní linii k pYedkom a zároveH musí prokázat, ~e tyto osoby byly k 31. 12. 1992 státními ob any eské a Slovenské Federativní Republiky. <br/>[46] Znovu zdoraznil, ~e ~alobkyní pYedlo~ené matri ní doklady vzbuzovaly dovodnou pochybnost ve vztahu k toto~nosti jejích pYedko, od kterých má být její nárok na nabytí ob anství odvozen. Na stran 3 svého vyjádYení dále zopakoval jednotlivé údaje, které dle jeho názoru vzbuzují ony pochybnosti. Tyto se týkaly toto~nosti dde ka  XXX, ~alobkynina pradde ka (otce dde ka), i ~alobkyniny prababi ky. Dodal rovn~, ~e z oddacího listu ~alobkyn lze odvodit pouze jméno a pYíjmení jejích rodi o, nikoliv vaak datum nebo místo jejich narození. <br/>[47] Rovn~ ~alovaný reagoval na ~alobkyninu námitku irelevantnosti údajo její babi ky. Neztoto~nil se tak s tvrzením ~alobkyn, ~e na základ tehdy platného práva bylo relevantním jen státní ob anství otce dítte, pokud se toto narodilo jako man~elské. <br/>[48] }alovaný proto shledal, ~e prvostupHový orgán doael ke správnému závru, ~e se ~alobkyni nepodaYilo pokrevní linii prokázat dostate n spolehlivým zposobem. <br/>[49] Uvedl rovn~, ~e v pYípad, kdy by pYedlo~ené doklady obsahovaly  jednu zYejmou nesrovnalost bylo by mo~né tuto pova~ovat za pouhou administrativní chybu nebo nesprávný pYedpis data. Jeliko~ vaak daných pochybností vyvstala celá Yada, vytváYení tyto v souhrnu pochybnost o toto~nosti ~alobkyniných pYedko, stejn jako o samotné existenci jejího pYíbuzenského vztahu k daným osobám. <br/>[50] Ve vztahu k ~alobní námitce nesprávného hodnocení dokazo ~alovaný zdoraznil, ~e z jeho postupu je naopak zYejmé hodnocení dokazo podle vlastní úvahy ~alovaného, kdy bylo zohlednno vae, co v Yízení vyalo najevo a co ~alobkyn pYedlo~ila v rámci správního Yízení. K námitce  pYepjat formalistického lpní na jednotlivých domnlých rozporech ~alovaný odkázal na rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2024, . j. 14 A 161/2023-45. Z nj dle ~alovaného plyne, ~e v souvislosti s nabýváním ob anství není uplatHováno správní uvá~ení, je pouze ovYováno splnní zákonných podmínek. Ty vaak dle ~alovaného nebyly ~alobkyní v daném pYípad splnny. <br/>[51] Dále ~alovaný podotýká, ~e z titulu narození na území eskoslovenska automaticky není nabýváno eskoslovenské státní ob anství. Jen vzniká domnnka, ~e osoba narozená na tomto území je eskoslovenským státním ob anem. Tato domnnka vaak mo~e být vyvrácena. Ve vztahu k této otázce proto odkazuje na prvorepublikovou judikaturu  nález Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 5. 1931, . j. 7661/31, který byl v Bohuslavov sbírce publikován pod . A 9270/1931. Dle daného nálezu  narození na eskoslovenském území není ~ádnou skute ností, která by, i kdy~ není prokázáno, ~e osoba, která se zde narodila, nabyla narozením jiného státního ob anství, zakládala této osob eskoslovenské státní ob anství, neboe faktem narození na eskoslovenském území se eskoslovenské státní ob anství nenabývá, nýbr~ se pouze stanovuje domnnka, ~e osoba, která se zde narodila, je eskoslovenským státním ob anem. Narození na eskoslovenském území je pak pouze pYedpokladem, aby tato právní domnnka vobec vznikla. Tento pYedpoklad vaak zároveH znamená, ~e tvrzení, ~e ur itá osoba, která se na eskoslovenském území narodila, a nebylo prokázáno, ~e narozením nabyla jiné státní ob anství (tudí~ je eskoslovenským státním ob anem), mo~e být vyvráceno jakýmkoliv zposobem prokazujícím, ~e tato osoba eskoslovenským státním ob anem není nebo nemo~e být. Vyvrátit ji tak lze napY. dokazem, ~e osoba, která se této domnnky dovolává, nabyla cizí státní ob anství po svém narození a toto státní ob anství dosud má, nebo ho sice také pozdji pozbyla, ale eskoslovenské státní ob anství prokazateln ji~ nenabyla. <br/>[52] Rovn~ ~alovaný uvedl, ~e  uvedená právní domnnka nabytí eskoslovenského státního ob anství se neuplatHovala u osob, u nich~ mohlo být nabytí (& ) ur eno podle vaeobecných právních pYedpiso . Vyvozuje tak z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 3. 2006, . j. 4 As 19/2004-157. V daném rozsudku Nejvyaaí správní soud uvedl, ~e  ustanovení § 2 ústavního zákona . 236/1920 Sb., nezakládá domnnku nabytí eskoslovenského státního ob anství narozením na území eskoslovenské republiky u osob, jejich~ státní ob anství lze ur it na základ domovské pYísluanosti . <br/>[53] Uvádí, ~e nejprve musel posoudit splnní podmínky nabytí eskoslovenského ob anství ~alobkyninými prarodi i (dle § 1 ústavního zákona . 236/1920). Proto ~alobkyni vyzval k dolo~ení domovského listu, pomocí nho~ by bylo mo~né prokázat domovské právo prarodi o na území eskoslovenska, a z eho~ by vyplývalo i pYípadné nabytí eskoslovenského státního ob anství. ZároveH ~alovaný vyjádYil tezi, ~e i v pYípad nabytí eskoslovenského státního ob anství ~alobkyninými prarodi i nebylo jisté, zda jim toto ob anství svd ilo i v rozhodné dob. <br/>[54] Ve vztahu k výzv ~alobkyni k dolo~ení podklado se ~alovaný domnívá, ~e nepochybil, proto~e pYedkové ~alobkyn se narodili na území, které ji~ dnes není sou ástí eské republiky. <br/>[55] V souvislosti s aplikací Smlouvy z roku 1945 ~alovaný cituje ~alobkyní zmiHovanou pasá~ napadeného rozhodnutí, kde se uvádí:  bez ohledu na pYípadnou aplikaci smlouvy mezi eskoslovensko republika a SSSR o Zakarpatské Ukrajin ze dne 29. 6. 1945 (u které odvolatelka namítá, ~e se na její prarodi e nevztahovala a ~e její pYedci na jejím základ své eskoslovenské státní ob anství nepozbyli) je nejprve nutno bez jakékoli pochybnosti prokázat domovské právo prarodi o odvolatelky na území tehdejaího eskoslovenska, resp. Zakarpatské Ukrajiny, a s ním i pYípadné nabytí jejich eskoslovenského státního ob anství. [& ] Teprve po prokázání domovského práva a eskoslovenského státního ob anství prarodi o odvolatelky je mo~né na daný pYípad pYípadn aplikovat smlouvu . 186/1946 Sb. <br/>[56] }alovaný optovn odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 3. 12. 2020, . j. 62 A 169/2018-46. <br/>VI. Posouzení vci Mstským soudem v Praze<br/>[57] Mstský soud v Praze pYezkoumal napadené rozhodnutí, v etn Yízení, je~ jeho vydání pYedcházelo, v mezích ~alobních bodo, jimi~ je vázán, vycházeje pYitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso  dále jen  s.Y.s. ).<br/>[58] Soud vycházel z následující právní úpravy.<br/>[59] Ust. § 32 odst. 1 zákona o státním ob anství stanoví:  Prohláaením mo~e nabýt státní ob anství eské republiky fyzická osoba, která byla k 31. prosinci 1992 státním ob anem eské a Slovenské Federativní Republiky a nebyla eským státním ob anem ani státním ob anem Slovenské republiky. Nabytí státního ob anství eské republiky tímto zposobem není umo~nno fyzické osob, která je ke dni u inní prohláaení státním ob anem Slovenské republiky. <br/>[60] Ust. § 32 odst. 2 zákona o státním ob anství stanoví:  Fyzická osoba, je~ je v pYímé linii potomkem bývalého ob ana podle odstavce 1, mo~e státní ob anství eské republiky nabýt prohláaením, pokud nebyla eským státním ob anem ani státním ob anem Slovenské republiky. <br/>[61] Zákonodárce v dovodové zpráv k ust. § 32 zákona o státním ob anství uvádí:  Návrh po ítá jako dosavadní právní úprava i s pYípady, kdy bude nepochybné, ~e fyzická osoba byla ke dni zániku eské a Slovenské Federativní Republiky, tj. k 31. prosinci 1992, eskoslovenským státním ob anem, ale nebude mo~né podle pYísluaných právních pYedpiso zjistit, zda k tomuto datu mla eské státní ob anství nebo slovenské státní ob anství, tzn. v dosledku pYedchozí právní úpravy, která od 1. ledna 1969 vznikem eskoslovenské federace ur ovala republikové státní ob anství, se nestala eským ani slovenským státním ob anem. Toto ustanovení zachovává mo~nost, aby fyzická osoba, která k datu zániku eskoslovenské federace mla dnes ji~ neexistující eskoslovenské státní ob anství, mohla nabýt státní ob anství eské republiky, pokud ji~ není státním ob anem Slovenské republiky. Jde o zcela ojedinlé pYípady, kdy eskoslovenatí státní ob ané a jejich pYedci ~ijí nebo ~ili nepYetr~it v cizin a trvalý pobyt na území eské republiky nemli. Prohláaení o eském státním ob anství je pak umo~nno u init i potomkom takových osob v linii pYímé, a to za pYedpokladu, ~e tito potomci nebyli eským státním ob anem, ani ob anem Slovenské republiky. <br/>[62] Soud se zabýval otázkami, které jsou mezi stranami sporné, tedy zda se ~alobkyni podaYilo prokázat pYíbuzenský vztah k osobám, od kterých odvozuje svoj nárok na nabytí státního ob anství, a zda splHovali tito pYedci v rozhodné dob podmínku státního ob anství eské a Slovenské Federativní Republiky, jak to po~aduje ust. § 32 zákona o státním ob anství. <br/>[63] Zdejaí soud se nejdYíve zabýval tím, zda ~alobkyn osvd ila a prokázala, ~e osoby, které ozna ila za své pYedky, mly eskoslovenské státní ob anství a zda je skute n prokázáno, ~e jde o její pYedky. To z pYedlo~ených listin podle názoru soudu nelze. <br/>[64] Soud ve správním spise ovYil, ~e obsahuje  Výzvu k odstranní vad ~ádosti ze dne 28. 2. 2022, kterou prvostupHový orgán od ~alobkyn v aestimsí ní lhot od nabytí právní moci prvostupHového rozhodnutí po~adoval doplnní listin stanovených v ust. § 32 zákona o státním ob anství. Dále ovYil, ~e ~alobkyn na tuto výzvu dne 23. 7. 2022 reagovala doplnním prohláaení. Z celkem pti po~adovaných doklado ~alobkyn doplnila tYi. Jednalo se o oddací list prarodi o ~alobkyn, oddací list rodi o ~alobkyn a doklad o tom, ~e ~alobkyn není ob ankou Slovenské republiky. Zbylé dva po~adované dokumenty vaak ~alobkyn na výzvu nedolo~ila. K dokladu o zmn jména dde ka XXX v doplnní uvedla, ~e takovýto doklad neexistuje. K po~adovanému op nímu osvd ení nebo domovskému listu ~alobkyn uvedla, ~e se dané dokumenty nevztahují na její pYedky. <br/>[65] Soud se následn zamYil na posouzení jednotlivých nesrovnalostí ozna ených ~alovaným v napadeném rozhodnutí. <br/>[66] }alovaný ve svém rozhodnutí vyael z toho, ~e zkoumal zmnu jména dde ka ~alobkyn  XXX. PYezkumem ~alobkyní pYedlo~ených dokumento, které tvoYí sou ást spisu, zjistil, ~e osoba jménem XXX byla dle Výpisu ze Státního archivu Zakarpatské Ukrajiny ( . 152/01-18) provedeného dne 4. 11. 2021 narozena v Chustu dne XXX. 1909. O tomto údaji svd í zápis v matri ní knize narozených v Chustu ze dne 24. 5. 1909, pYeklad jeho~ opisu je rovn~ sou ástí spisu. Na výpisu je rovn~ uvedeno jméno otce XXX. Tyto údaje srovnal s údaji státu Izrael, konkrétn s Výpisem údajo z registru obyvatel ze dne 1. 9. 2021 vydaným Popula ním a Migra ním úYadem v Tel-Avivu. Na tomto výpisu má osoba, o které ~alobkyn tvrdí, ~e je jejím dde kem ji~ uvedeno odliané jméno, a to XXX. Odliané je rovn~ datum narození. Namísto XXX 1909 je na daném výpisu uvedeno datum XXX 1909. Dalaí odliaností je jméno otce této osoby, kdy~ na izraelském výpisu je uvedeno jméno XXX a koliv výpis Státního archivu Zakarpatské Ukrajiny uvádí jméno XXX. Výae uvedené odliané údaje jsou uvedeny i na oddacím listu ~alobkyniných prarodi o vydaným ÚYadem nábo~enských slu~eb státu Izrael. Dále vyael ~alovaný ze zjiatní, ~e se neshoduje datum narození babi ky ~alobkyn (v izraelském oddacím a úmrtním listu je uvedeno XXX 1914, v osvd ení ze Státního archivu Zakarpatské Ukrajiny XXX 1911), a ~e pYíjmení ~alobkyn XXXje jiné, ne~ pYíjmení jejího otce XXX a rodné pYíjmení její matky XXX(rodný list ~alobkyn a oddací list jejích rodi o). <br/>[67] Tyto pochybnosti, které jsou podle názoru podstatné pro posouzení podstatné právní skute nosti, ~alobkyn nijak neodstranila. Soud souhlasí s ~alovaným, ~e tyto skute nosti nemohou být vysvtleny pouze jako nedosledný pYepis i chyba v psaní (jako by tomu mohlo být u data narození dde ka ~alobkyn uvedené ve Výpisu ze Státního archivu Zakarpatské Ukrajiny i o nedoslednost v uvedení zamstnání otce dde ka ~alobkyn), ale tchto nesrovnalostí je více a mly být osvd eny i vysvtleny ~alobkyní, pokud ta tvrdí, ~e jde o obsahov toto~né údaje. Toto zjiatní pYitom nemo~e provést ~alovaný i prvostupHový správní orgán, neboe tyto správní úYady nemají zákonnou pravomoc pátrat v archivních dokumentech jiných státo, i obecn vyvracet tvrzení ú astníko Yízení, jejich~ význam není zcela zjevný. <br/>[68] Tchto pochybností je v dané vci více a nelze je pouze pYi íst njaké obvyklé správní praxi pYi pYepisu jmen do hebrejatiny, na kterou velmi obecn poukazuje ~alobkyn. Toto své tvrzení ~alobkyn ni ím nedokládá, krom obecného konstatování, ~e u tchto osob jist docházelo k njakému pYepisu jejich jmen z jednoho jazyka do druhého, ale u~ nijak neuvádí, ~e tomu tak bylo v tomto pYípad, resp. to, ~e pYepis tchto jmen z maaratiny do hebrejatiny byl takový, aby odrá~el to, co je uvedeno ve shora uvedených listinách. NapY. u jména otce jejího dde ka se jedná o dv rozná slova s rozným významem v maaratin a hebrejatin (XXX). Není tedy dost dobYe jasné, pro  by se mlo jednat o zamnitelné údaje, jejich~ zámnu bylo b~né provést pYi zápisu do hebrejatiny pYi pYesídlení dde ka ~alobkyn do Palestiny, i kdyby se mlo u maarského jména jednat o výraz v hebrejatin spole ensky nepYijatelný. To je mo~né uvést i u jména dde ka ~alobkyn, kdy~ není zcela zjevné, ~e by maarské jméno XX bylo ekvivalentem jména XXX v hebrejatin. Pokud tomu tak je nebo bylo, mla tuto skute nost ~alobkyn njak osvd it, co~ neu inila. <br/>[69] Tyto údaje pak dále znevrohodHuje záznam o profesi otce dde ka ~alobkyn. V zápisu v matri ní knize narozených ve mst Chust je u osoby XXX uvedeno  majitel nájemního vozidla . Na oddacím listu ~alobkyniných prarodi o je u osoby jménem XXXuvedeno zamstnání  automobil . A koli tyto údaje, i s pYihlédnutím ke skute nosti, ~e se jedná o pYeklady napYí  jazyky, které nejsou ani vzdálen sob pYíbuzné, a tedy nebude takový pYeklad v~dy jednozna ný, jsou obdobné (resp. není mo~né pYeceHovat tento údaj pro ztoto~nní osoby), pYesto nevykazují dle soudu shodu v profesi obou osob, XXX osoby jménem XXX tak, aby z nich bylo mo~né jednozna n dovodit, ~e se jedná o tuté~ osobu, co~ napraví nepYesnost u uvedení jména této osoby. Soud si je vdom ~alobkyniny argumentace ohledn nepravdpodobnosti dvou osob vlastnících automobil v dané dob, které by mly shodné pYíjmení a syna narozeného v tentý~ den. I pYesto vaak dle názoru soudu pYedlo~ené informace nemohou pYedstavovat dokaz o tom, ~e jde o stejnou osobu. }alobkynina argumentace nemo~e obstát rovn~ z toho dovodu, ~e pYedlo~ené dokumenty obsahují odliané datum narození jejího dde ka a dalaí nesrovnalosti ve jménech shora uvedené. Rovn~ v pYedlo~ených listinách nesouhlasí datum narození babi ky ~alobkyn (rozdílný údaj v izraelském oddacím a úmrtním listu, jiný v osvd ení získaném ze Státního archivu Zakarpatské Ukrajiny). A koli ~alobkyn namítala, ~e se jedná pouze o chybu v pYepisu, ~alobkyni nic nebránilo v tom, aby nechala opatYit daný podklad znovu, tak aby neobsahoval chybu v datu narození dde ka a babi ky ~alobkyn. <br/>[70] Závrem k této ásti ~alobní argumentace a rozhodovacímu dovodu soud uvádí, ~e souhlasí s ~alovaným, ~e ~alobkyn toto~nost osob, jejich~ státní pYísluanosti se v Yízení dovolává, neosvd ila jednozna ným zposobem, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti. Vzhledem k tomu, ~e ani dalaí skute nosti dále uvedené nesvd í závru o státním ob anství tchto osob v rozhodné dob, ~alovaný nijak nepochybil, pokud takový závr o toto~nosti tchto osob pYijal. <br/>[71] Dále se soud zabýval ~alobní námitkou týkající se pYíklonu k zásad objektivní pravdy a tedy nerespektování zásady materiální pravdy zakotvené v nyní ú inné právní úprav. Zdejaí soud vaak v probhu studia správního spisu a v nm obsa~ených podklado neshledal, ~e by postup správního orgánu byl, slovy ~alobkyn,  pYepjat formalistický . Sama ~alobkyn v podané ~alob k zásad materiální pravdy uvádí, ~e se týká neexistence dovodných pochybností. Je tedy v~dy na onom správním orgánu, jak své pochybnosti zdovodní, a zda tak  obhájí své závry, ke kterým v probhu Yízení doael. V nyní posuzované vci má soud za to, ~e po~adavky kladené na ~alobkyni nepYesahovaly míru zjiatní skutkového stavu, kterou po~aduje platné právo. PrvostupHový orgán i ~alovaný srozumiteln a dostate n jasn popsal jednotlivé rozporné údaje a vysvtlil, pro  pova~ují tyto za dole~ité pro výsledek Yízení. Rovn~ bylo zdoraznno, ~e pokud by se jednalo o ojedinlou chybu, bylo by mo~né k ní nepYihlí~et. Jeliko~ vaak prvostupHový orgán shledal celou Yadu rozporností, tvoYily tyto dostate ný základ pro závr, ~e se v dané vci vyskytly dovodné pochybnosti. Z tohoto dovodu tak soud neshledal tuto ~alobní námitku dovodnou. <br/>[72] K namítanému poruaení zásady procesní ekonomie a zásady volného hodnocení dokazo soud uvádí, ~e dle jeho názoru nebyla v rámci správního Yízení poruaena ani jedna z tchto zásad. Jak prvostupHový orgán, tak ~alovaný se práv v souvislosti se zásadou volného hodnocení dokazo zabývaly jednotliv ka~dým z údajo a následn vaemi zjiatnými údaji v jejich vzájemných souvislostech. Rovn~ zásada procesní ekonomie nebyla poruaena, jeliko~ dle názoru soudu nebylo po ~alobkyni pova~ováno nic, co by nebylo zapotYebí k ovYení splnní podmínek pro nabytí ob anství prohláaením. <br/>[73] Ohledn hodnocení státního ob anství eskoslovenského u osob, které se narodily na území Rakousko-Uherska pYed vznikem eskoslovenské republiky je nutné uvést následující. Jak uvedl Nejvyaaí správní soud ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2006, . j. 4 As 19/2004 157,  [d]ít man~elské nabývalo státního ob anství i práva domovského po otci a podr~elo si je potud, pokud samo nenabylo jiného státního ob anství a domovského práva (Boh. 1650/22) . K prokázání pYíbuzenské linie pYímé posta ovalo ze strany správního orgánu zabývat se pouze údaji v mu~ské linii ~alobkyniných pYedko. Pochybnosti ohledn osobních údajo ~alobkyniny babi ky tak neshledal soud potYebným zkoumat v nyní posuzované vci, bye se rovn~ jedná o rozpor, který údaje v pYedlo~ených listinách zna n zpochybHuje. }alobkyn mo~e (potenciáln) odvozovat své právo od svého dde ka, který byl eskoslovenským ob anem. <br/>[74] K námitce nezohlednní domnnky eskoslovenského státního ob anství na základ místa narození ~alobkyniných pYedko, která dle ~alobkyn nebyla vyvrácena prvostupHovým orgánem ani ~alovaným, soud uvádí následující. Podle ustanovení § 2 ústavního zákona . 236/1920 Sb.:  O osobách, které se narodily nebo narodí na území eskoslovenské republiky, má se za to, ~e jsou státními ob any eskoslovenskými, není-li prokázáno, ~e narozením nabyly jiného státního ob anství. Z výae citovaného rozsudku Nejvyaaího správního soudu ve vci 4 As 19/2004, který ve svých podáních zmiHovali ~alobkyn i ~alovaný, plyne:  Ustanovení § 2 ústavního zákona . 236/1920 Sb., kterým se doplHují a mní dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního ob anství a práva domovského v republice eskoslovenské, nezakládá domnnku nabytí eskoslovenského státního ob anství narozením na území eskoslovenské republiky u osob, jejich~ státní ob anství lze ur it na základ domovské pYísluanosti. Na posledn citovanou pasá~ rozsudku navíc upozorHoval ~alovaný ve svém vyjádYení. <br/>[75] Na stran 10 a 11 výae citovaného rozsudku se Nejvyaaí správní soud podrobn zabýval významem a aplikací ~alobkyní zdorazHované domnnky ob anství. Uvedl, ~e  Právní domnnce stanovené v § 2 zákona . 236/1920 Sb. je tYeba porozumt tak, ~e se zakládá pro ty osoby narozené na území eskoslovenské republiky, u nich~ nelze prokázat nabytí státního ob anství jinak. Ke shodnému závru dospl také prvorepublikový Nejvyaaí správní soud v rozhodnutí Boh. A 5336/26: V ustanovení § 2 citovaného zákona byla pro vnitro-státní právní Yád recipována zásada vyslovená v lánku 65 mírové smlouvy s Rakouskem:  Státního ob anství rakouského nabude ipso facto pouhým narozením na rakouském území ka~dá osoba, která zrozením nenabývá státního ob anství jiného , a v lánku 6 smlouvy s eskoslovenskem z 10. 9. 1919 uzavYené, který zní:  Státního ob anství sl. nabude ipso facto ji~ pouhou skute ností, ~e se zrodil na území eskoslovenska ka~dý, kdo není rodem jiného státního ob anství. Ustanovení § 2 ústavního zákona jest ovaem dle výkladu podaného v lánku 5 Brnnské smlouvy povahy supletorní zakládajíc domnnku státního ob anství podle místa narození, která platí potud, pokud není podán dokaz jiného státního ob anství na základ povodu. Pro domnnku státního ob anství sl. Sta í dle toho dokaz, ~e se osoba, o její~ státní ob anství jde, narodila na území patYícím nyní k eskoslovenské republice. Tato právní domnnka mo~e býti pak vyvrácena jen dokazem, ~e dot ená osoba narozením nabyla jiného státního ob anství. Toto jiné státní ob anství musí vaak býti dle názoru nejvyaaího správního soudu v nálezu Boh. 1650 adm., vysloveného a blí~e odovodnného  jiného druhu, ne~ státní ob anství v § 1 . 3 uvedené, tj. ne~ státní ob anství v bývalém státu rakouském neb uherském, jinak by domnnka v § 2 uvedená pozbyla významu a stala se pYeká~kou, aby sl. státní ob anství bylo uznáno u osob, které prokazu v § 1 . 3 ~ádného nemohou podati. Z ustanovení mezinárodních smluv výae citovaných pak jest zYejmo, ~e smlouvy ty mly na mysli osoby, pYi nich~ není okolnosti, které by ve smyslu mírových smluv ipso facto zakládaly ji~ podle povodu jejich státní ob anství v nkterém jiném stát, který vznikl na území bývalého mocnáYství rakousko-uherského aneb v nkterém stát mimo bývalé mocnáYství rakousko-uherské. Dále pak uvádí:  Právní domnnka podle § 2 neplatí o osobách, jejich~ státní, resp. domovská pYísluanost jako podklad pro zjiatní státní pYísluanosti, mo~e být podle pozitivních pYedpiso ur ena. <br/>[76] Z výae uvedeného závru Nejvyaaího správního soudu pro nyní posuzovanou vc vyplývá, ~e u pYedko ~alobkyn je eskoslovenské státní ob anství nutné zejména prokázat dolo~ením domovského listu, k emu~ byla vyzvána, neboe samotným narozením na (pozdjaím) eskoslovenském území se státní ob anství nenabývalo (§ 1 a 2 ústavního zákona . 236/1920 Sb. s ohledem na dobu narození tchto osob), neboe tyto osoby se narodily na území Rakousko-Uherska, které po roce 1918 zaniklo a na jeho území vzniklo mno~ství následnických státo, z nich~ ka~dý ml svou právní úpravu státního ob anství. Takový dokaz lze u init i jinak, ale nic takového ~alobkyn v Yízení neuplatnila ani netvrdí, samotné pYedlo~ení rodného listu dde ka ~alobkyn tak neposta uje, neboe tuto skute nost tato listina neprokazuje. Výzva k dolo~ení domovského listu je tak po~adavek, jím~ lze bez dalaího dobYe dolo~it státní ob anství pYísluaných osob majících domovské právo v území nkdejaího mocnáYství Rakousko-uherského, je~ tehdy nále~elo eskoslovenské republice, a která by zároveH mohla rozptýlit pochybnosti o toto~nosti osob uvedených v domovském list, které stále trvají. Nabytí státního ob anství je pak podstatné pro posouzení, zda tyto osoby byly státními ob any eskoslovenské republiky. To v Yízení prokázáno nebylo, nehled ovaem na skute nost, ~e pYedchozí pochybnosti o toto~nosti osob uvedených na listinách pYedlo~ených ~alobkyní nebyly ~alobkyní nijak vyvráceny. <br/>[77] K tvrzení ~alovaného, který polemizoval o pYíjmení ~alobkyn a doporu oval zdovodnní pou~ívání tohoto jména, soud uvádí, ~e tato skute nost byla zmínna jako doplHující a soud s ní souhlasí, neboe ~alobkyn v Yízení ani tuto skute nost nijak neosvtlila. <br/>[78] K námitce nerespektování vyaetYovací zásady ve správním Yízení, kde dle ~alobkyn nebylo provedeno ~ádné aetYení, a  provedeno být mlo soud podotýká, ~e k ovYení splnní podmínek pro uplatnní nároku na nabytí státního ob anství ve smyslu § 32 zákona o státním ob anství je ~adatel povinen dodat pYísluané podklady. Zde tedy nese dokazní bYemeno ~alobkyn. Správní orgán tak netí~í povinnost opatYovat pYísluané podklady z úYední povinnosti. Jeliko~ správní orgán seznal, ~e chybí potYebné podklady, vyzval ~alobkyni k jejich doplnní. Teprve poté by správní orgán mohl pYistoupit k dalaímu státoob anského aetYení, co~ ~alovaný zdorazHuje na str. 10 napadeného rozhodnutí a na str. 4 svého vyjádYení k ~alob. <br/>[79] Soud k námitce ~alobkyn, kde tvrdila, ~e státní ob anství pYísluaných osob osvd uje právní situace po roce 1945 uvádí následující. V tomto smyslu soud souhlasí s tím, ~e ~alovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 3. 12. 2020, j. 62 A 169/2018-46, který pYedstavuje právní názor, od nho~ nemá zdejaí soud se dovod odchylovat. Tento právní názor spo ívá v tom, ~e skute nost, ~e osoba v rozhodném období pobývala v cizin, jeat neznamená, ~e by nemla pozbýt eskoslovenské státní ob anství, a to v dosledku neprovedené opce. Jiná judikatura není pYi posouzení právních následko pobytu v cizin v dob, kdy bylo mo~né opci uplatnit, k dispozici, soud tak z ní vychází i v tomto rozsudku. Soud pYi právním hodnocení této situace tak vychází z tohoto právního názoru, tedy ~e pokud pYísluané osoby pobývaly v rozhodné dob v cizin a svd ilo jim domovské právo na území Zakarpatské Ukrajiny a neoptovali pro eskoslovenské státní ob anství, tak jej pozbyly. <br/>[80] Podle názoru soudu tak ást ~alobní argumentace, kdy ~alobkyn argumentuje rozdílným znním Smlouvy z roku 1945 a naYízením . 61/1945 Sb. nemá ji~ ~ádný vliv na rozhodnutí samotné, kdy~ navíc právní otázka, kterou ~alobkyn pokládá, ji~ byla Yeaena v obecné rovin ve shora uvedeném rozsudku Krajského soudu v Brn. Argumentace v tom smyslu, ~e tato smlouva se na pYedky ~alobkyn nevztahovala, a proto nepozbyly eskoslovenské státní ob anství, je podle názoru soud nesprávná z tohoto dovodu, a pokud tyto osoby chtly toto ob anství zachovat, mly pro nj optovat bez ohledu na to, kde ~ili. K prokázání této skute nosti byla ~alobkyn vyzvána a tato skute nost podle názoru soudu je podstatná pro posouzení toho, zda tyto osoby i pYi neprokázaném eskoslovenském státním ob anství do roku 1945 toto ob anství nenabyly opcí. Nic takového v Yízení prokázáno nebylo. <br/>[81] Z výae uvedených dovodo soud neshledal dovodnou ani námitku ~alobkyn, kde tvrdila, ~e po ní nemlo být správním orgánem po~adováno op ní osvd ení jejích prarodi o. Jeliko~ práv toto osvd ení hraje klí ovou roli pYi posouzení, zda dané osoby pozbyly i nepozbyly eskoslovenské státní ob anství, neshledal zdejaí soud, ~e by bylo po ~alobkyni po~adováno nadbyte n. Proto dle názoru soudu nebyla poruaena zásada legality ani zásada uplatHování pravomoci v souladu s ú elem, k nmu~ byla správnímu orgánu zákonem svYena. <br/>[82] Nelze se ztoto~nit ani s námitkou jazykových, nábo~enských a kulturních specifik prostYedí, do kterého ~alobkynini pYedci emigrovali, a odkud pocházejí nkteré z dolo~ených podklado. Soud si je vdom tchto specifik (napYíklad i zvyku týkajícího se zmny jména pYi pYesídlení do Palestiny a pYepisu i ur ování jmen osob ~idovského vyznání v bývalém Rakousko-Uhersku), avaak to nic nemní na skute nosti, ~e nebylo ve správním Yízení ani v Yízení pYed soudem ~alobkyní dokázáno to, co od ní bylo po~adováno. Nelze tedy pomrn velice obecnou argumentací ohledn výae uvedených specifik odnímat z ~alobkyn dokazní bYemeno ulo~ené jí právními pYedpisy. Soud rovn~ podotýká, ~e se v daném pYípad jednalo o celou Yadu rozporo, které nespo ívají pouze v jiném pYepisu obdobného jména (jak bylo uvedeno shora), a proto nelze tvrdit, ~e by správní orgán své rozhodnutí opYel pouze o skute nosti plynoucí z namítaného nereflektování jazykových, nábo~enských a kulturních zvyklostí dané zem. <br/>[83] Soud proto doael k závru, ~e ~alobkyn nesplnila neprokázala, ~e by splnila podmínku zakotvenou v ust. § 32 zákona o státním ob anství  tedy ~e její pYedci byli v rozhodné dob ob any eské a Slovenské Federativní Republiky. Soud proto uzavírá, ~e se ztoto~nil s posouzením vci ~alovaným. Dle názoru soudu ~alobkyn neprokázala, ~e by její pYedek byl v rozhodné dob (tj. k 31. 12. 1992) ob anem eské a Slovenské Federativní Republiky. ZároveH nebyla splnna ani druhá z podmínek, a to pYíbuzenství ~alobkyn k pYedku, od kterého svoj nárok na ob anství odvozuje. Proto bylo nutné Yízení zastavit. <br/>[84] Nad rámec posouzení dané vci soud dodává, ~e jak ~alobkyni informoval ji~ ~alovaný v rámci napadeného rozhodnutí, pokud si ~alobkyn opatYí pYísluané podklady prokazující jí tvrzené skute nosti o pYíbuzenství ke svým pYedkom a o nepozbytí eskoslovenského státního ob anství, má mo~nost u init nové prohláaení o nabytí eského státního ob anství, jeliko~ zastavení správního Yízení nevytvoYilo pYeká~ku vci rozhodnuté. <br/>VII. Závr a rozhodnutí o nákladech Yízení<br/>[85] V dané vci tak soud uzavírá, ~e podanou ~alobu nepova~uje za dovodnou, a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.Y.s.).<br/><br/>[86] Ve vci soud rozhodl rozsudkem bez naYízení jednání, neboe ú astníci proti takovému postupu nemli ve stanovené lhot námitek a jednání k projednání ~aloby nebylo nutné, kdy~ soud neprovádl dalaí dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.Y.s.).<br/><br/>[87] Výrok o náhrad náklado Yízení je odovodnn ust. § 60 odst. 1 s.Y.s., podle kterého má ú astník, který ml ve vci úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem. Vzhledem k tomu, ~e ~alovanému státu  vykonavateli veYejné správy  tyto nevznikly nad míru obvyklou jeho b~né innosti, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.<br/><br/>Pou ení:<br/><br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou (2) týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>Podle ust. § 104 odst. 3 písm. a) s.Y.s. v pYípad, kdy mstský soud rozhodoval po zruaení rozhodnutí Nejvyaaím správním soudem, je kasa ní stí~nost nepYípustná, mimo situaci, je-li jako dovod kasa ní stí~nosti namítáno, ~e se soud neYídil závazným právním názorem Nejvyaaího správního soudu.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/><br/><br/>Praha dne 16. Yíjna 2025<br/><br/><br/><br/><br/>JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.<br/>pYedseda senátu<br/> <br/></body> </html>