<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 As 183/2023- 62 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 As 183/2023 - 68<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Ivo Pospíaila, soudkyn Lenky Kaniové a soudce Petra Pospíaila v právní vci ~alobkyn: OAKS Consulting s.r.o., se sídlem PobYe~ní 620/3, Praha 8, zastoupená JUDr. Jakubem Kadlecem, advokátem se sídlem Karolinská 661/4, Praha 8, proti ~alovanému: ÚYad pro ochranu osobních údajo, se sídlem pplk. Sochora 727/27, Praha 7, za ú asti: Vaeobecná zdravotní pojiaeovna eské republiky, se sídlem Orlická 4/220, Praha 3, o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 15. 10. 2021, . j. UOOU04223/212, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2023, . j. 14 A 230/2021  67,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alovanému se náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznává.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>I.a Xeaené otázky<br/><br/>[1] V projednávané vci se Nejvyaaí správní soud zabýval otázkou, zda jsou pseudonymizované údaje (data o zdravotní lé b osob s insuficiencí ~eleza, pYi em~ ka~dá osoba má pYiYazen bezvýznamový identifikátor) ve vztahu k ~alobkyni osobními údaji a zda odepYení poskytnutí osobních údajo, které ~alobkyn ~ádala podle zákona . 106/1999 Sb., o svobodném pYístupu k informací (dále jen  infozákon ), bylo pYimYené. <br/><br/><br/>I.b Správní Yízení<br/><br/>[2] }alobkyn poskytuje poradenské slu~by týkající se podmínek vstupu lé ivých pYípravko a prostYedko zdravotní techniky na trh. Ve své ~ádosti o informace po~ádala osobu zú astnnou na Yízení  Vaeobecnou zdravotní pojiaeovnu eské republiky (dále jen  VZP )  , jako~to povinný subjekt, o poskytnutí informací o lé b paciento s insuficiencí ~eleza a primárními onemocnními, u kterých je indikována lé ba lé ivými pYípravky obsahujícími ~elezo, za období od 1. 1. 2010 do 31. 10. 2017 (v rozsahu 13 druho lé ivých pYípravko, 18 druho výkono, 96 kódo DRG, 183 typo diagnóz). Ú elem sbru dat je podle ní analýza spo ívající v ovYení zposobu lé by konkrétních diagnóz, zjiatní po tu paciento, kteYí jsou lé ivými pYípravky lé eni, a etnosti vykázaných výkono spojených s diagnózou insuficience ~eleza. }alobkyn tak bude moci porovnat a zhodnotit výstupy z klinické praxe s teoretickými podklady.<br/><br/>[3] VZP nejdYíve informace odmítla poskytnout v celém rozsahu, neboe mla za to, ~e by vytváYela nové informace. Proti rozhodnutí Yeditele VZP, které prvostupHové rozhodnutí potvrdilo, ~alobkyn brojila ~alobou. Mstský soud jí rozsudkem ze dne 1. 7. 2021, . j. 10 A 120/2018  67, vyhovl a rozhodnutí zruail pro nepYezkoumatelnost.<br/><br/>[4] VZP proto ~alobkyni následn poskytla samostatné tabulky obsahující informace o: (1) diagnózách, (2) diagnózách a výkonech, (3) výkonech, (4) kódech DRG a (5) pYedepsaných lé ivých pYípravcích. V nich parametry poskytnutých dat agregovala do tchto skupin: sdru~ení do ptiletých vkových skupin paciento, sdru~ení kalendáYních dat (poskytnutí výkonu aj.) na úroveH kalendáYního msíce, agregace poskytovatelo zdravotních slu~eb dle regiono echy, Morava a Slezsko.<br/><br/>[5] Nevyhovla ~alobkyni v rozsahu ~ádosti o poskytnutí identifikátoru pojiatnce, který by umo~Hoval propojení jednotlivých tabulek. PrvostupHovým rozhodnutím ~ádost ~alobkyn áste n odmítla, neboe v této ásti jde o zvláatní kategorii osobních údajo [§ 15 odst. 1 a § 8a infozákona ve spojení s l. 9 naYízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochran fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajo a o volném pohybu tchto údajo a o zruaení smrnice 95/46/ES (dále jen  GDPR )]. }alovaný napadeným rozhodnutím odvolání ~alobkyn zamítl a rozhodnutí VZP potvrdil.<br/><br/>I.c Xízení pYed mstským soudem<br/><br/>[6] }alobkyn proti tomuto rozhodnutí brojila ~alobou, kterou mstský soud zamítl. Uvedl, ~e nelze vylou it mo~nost identifikace nkterých osob, o kterých by byly pod identifikátorem poskytovány informace o jejich diagnóze, lé ebných prostYedcích a provedených úkonech. Spojení pohlaví, roku narození, data poskytnuté pé e a ozna ení provozovatele zdravotnického zaYízení, kde byla pé e poskytnuta, tvoYí takový souhrn údajo, které mohou v pYípad pYistoupení dalaí informace vést ke ztoto~nní osoby, o její~ zdravotní stav se jedná. PYidlením bezvýznamového identifikátoru (jedine né nahodilé íslo, které nenese dalaí informace o osob, které je pYidleno) jednotlivým pacientom s jinými nedochází k anonymizaci ale pouze k pseudonymizaci, tak~e výae uvedené informace zostávají osobními údaji podle l. 4 odst. 1 GDPR.<br/><br/>[7] Vzhledem k sou asným technologickým mo~nostem pro propojování informací od rozných zpracovatelo a k mno~ství informací získatelných ze sdlovacích prostYedko a ze sociálních sítí nelze podle mstského soudu mo~nost identifikace osob vylou it. Odkázal pYitom na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen  SDEU ) ze dne 19. 10. 2016, C582/14, ve vci Breyer, v nm~ SDEU uvedl, ~e pro ur ení, zda je osoba identifikovatelná, je tYeba pYihlédnout ke vaem prostYedkom, které mohou být rozumn pou~ity jak správcem, tak jakoukoli jinou osobou pro identifikaci dané osoby. Naproti tomu se mstský soud neztoto~nil s aplikací rozsudku Tribunálu ze dne 26. 4. 2023 ve vci T557/20, jak navrhovala ~alobkyn. Mstský soud blí~e nezkoumal, kdo by mohl mít mo~nost identifikovat jednotlivé osoby. UzavYel, ~e se jedná o pseudonymizované údaje, a proto nelze po~adované informace v úplném rozsahu poskytnout.<br/><br/>II. Kasa ní stí~nost, dalaí vyjádYení a probh Yízení<br/><br/>II.a Kasa ní stí~nost<br/><br/>[8] }alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) napadla rozsudek mstského soudu kasa ní stí~ností z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s. a navrhla, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail a vrátil vc mstskému soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/>[9] PYedn nesouhlasí se závrem mstského soudu, ~e po~adované informace jsou osobními údaji a jsou pseudonymizované. Soud podhodnotil obtí~nost identifikace konkrétní osoby na základ po~adovaných informací. Dostate n ani nezohlednil skute nost, ~e VZP sama pYistoupila k agregaci po~adovaných dat v mnoha parametrech do vtaích skupin, po které ji~ identifikace jednotlivých pojiatnco není mo~ná. Ani pYidáním bezvýznamového identifikátoru k tmto datom ji~ nemo~e dojít ke zmn anonymní povahy tchto údajo.<br/><br/>[10] Mstský soud uvedl, ~e nelze vylou it, ~e by pYistoupením dalaí informace po~adovaná data mohla ztratit anonymní povahu, avaak podle st~ovatelky neupYesnil, jak by podle jeho názoru mohlo pYistoupením dalaí informace k identifikovatelnosti konkrétního subjektu údajo dojít. Jde pYitom o hypotetickou úvahu, proto~e objektivn nelze ani na základ jiných ~ádostí o informace získat podobná data v neagregované form, resp. v takové míYe detailu, která by propojením s po~adovanými údaji umo~Hovala konkretizaci jednotlivých subjekto údajo. VZP a Ústav zdravotnických informací a statistiky R jsou jedinými povinnými subjekty, od nich~ lze po~adovaná data získat. St~ovatelka proto nesouhlasí se závrem mstského soudu, ~e k identifikaci subjektu údajo mo~e dojít propojení údajo od  rozných zpracovatelo . <br/><br/>[11] Nejedná se ani o vzácné onemocnní, kterým by trply pouze jednotky paciento. Nedostatek ~eleza doprovází mnoho rozných onemocnní (napY. gastrointestinální onemocnní, rozné typy rakoviny, hemoroidy), chronických potí~í i specifických stavo (napY. silná menstruace, thotenství, náro ná operace). V jednotlivých regionech existují stovky paciento, které se s insuficiencí ~eleza lé í. Jejich identifikace je nemo~ná ae u~ bez i s pYipojením identifikátoru. To podle st~ovatelky potvrzuje také nález Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. III. ÚS 836/21. Z nj takté~ podle st~ovatelky plyne, ~e povinný subjekt nemo~e pou~ívat zákonnou výluku ploan jako dovod pro neposkytnutí informací. }alovaný i mstský soud mli pomYovat právo na informace a ochranu osobních údajo a Yádn jej odovodnit, co~ se nestalo. Proto je napadený rozsudek nedostate n odovodnný a nepYezkoumatelný.<br/><br/>[12] Konkrétního pacienta nelze z tak velké sady dat identifikovat také proto, ~e pYi poskytnutí náhodného identifikátoru by ji~ byly osobní údaje anonymizovány dvma postupy: randomizací (pro výsledek nepotYebné údaje, jako jméno a rodné íslo, jsou nahrazeny údaji nahodilými, ani~ by doalo ke ztrát informa ní hodnoty jiných dat) a generalizací (je výrazn zvýaen po et subjekto údajo, kterým by ur itý atribut mohl být pYiYazen). Takto nízké riziko identifikace proto nemo~e pYedstavovat dovod pro odmítnutí informace poskytnout.<br/><br/>[13] Kone n mstský soud podle st~ovatelky nesprávn zhodnotil rozsudek Tribunálu ve vci T557/20 jako nepYiléhavý pro nyní posuzovanou vc, a koli je podle ní zásadní pro posouzení údajo jako pseudonymizovaných, nebo anonymizovaných.<br/><br/>[14] St~ovatelka shrnula, ~e poskytnutí údajo bez bezvýznamového identifikátoru je pro ni bezpYedmtné, neboe postrádá mo~nost, jak si jednotlivé tabulky propojit a tvoYit z nich vypovídající závry. Informace poskytnuté takovým zposobem jí neumo~Hují jejich ú inné vyu~ití, jak je pYedpokládáno ustanovením § 4a odst. 3 infozákona.<br/><br/>II.b VyjádYení ~alovaného<br/><br/>[15] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e bezvýznamové identifikátory pojiatnco jsou v daném kontextu nepochybn osobními údaji, a koli samy o sob nevypovídají nic o soukromí subjektu údajo. Osobními údaji jsou toti~ veakeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osob, nikoli pouze takové informace, které vedou k pYímému ztoto~nní fyzické osoby, o ní~ informace vypovídají nebo k ní~ se vztahují. Dle ~alovaného pou~ití výrazu  nepYímo v l. 4 odst. 1 GDPR znamená, ~e k tomu, aby byla informace kvalifikována jako osobní údaj, není nutné, aby sama o sob umo~Hovala identifikovat subjekt údajo.<br/><br/>[16] Podle rozsudku SDEU ve vci Breyer také není vy~adováno, aby se veakeré informace umo~Hující identifikovat subjekt údajo musely nacházet v rukou jediné osoby. I pokud by byl pYijat opa ný závr, ~e pojem osobního údaje je relativním, tato relativita mla být zkoumána ve vztahu k mno~in vaech potenciálních ~adatelo o informace a jejich oprávnním kontextuální informace po~adovat. Pou~ití jakéhokoli kódu pYiYazeného ur ité fyzické osob (napY. místo rodného ísla) nemní osobní údaj, resp. sadu osobních údajo, na anonymní. Osobní údaje s ním spojené iní toliko pseudonymizovanými, co~ znamená, ~e ke zjiatní nebo odhalení b~n pou~ívaných identifika ních údajo je tYeba pou~ít dodate ných informací, uchovávaných oddlen od souboru pYedmtných osobních údajo.<br/><br/>[17] Podle ~alovaného je  anonymizace souboru údajo problematická, neboe po et balení lé ivých pYípravko je velmi nízký. Soubor údajo je tedy posta ující k tomu, aby v kombinaci s dalaími údaji vedl k selekci a identifikaci konkrétního pojiatnce a jeho procesu lé by.<br/><br/>[18] Je podle nj rozhodné, ~e od povinných subjekto lze informace po~adovat opakovan, v rozné míYe  granularity (úrovni detailu), v rozné struktuYe a analytické skladb, pYi em~ pYedchozí vyhovní ~ádosti jednoho ~adatele nesmí být na újmu posouzení ~ádosti jiného ~adatele. Kombinací takto získaných informací vznikne podstatn obsáhlejaí databáze s detailnjaí  granularitou . }alovaný proto navrhl kasa ní stí~nost zamítnout.<br/><br/>II.c VyjádYení osoby zú astnné na Yízení<br/><br/>[19] Osoba zú astnná na Yízení odkázala na obsah rozhodnutí VZP, ztoto~nila se s vyjádYením ~alovaného v Yízení o kasa ní stí~nosti a navrhla, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítnul.<br/><br/>II.d PYeruaení Yízení o kasa ní stí~nosti<br/><br/>[20] Nejvyaaí správní soud usnesením ze dne 17. 6. 2024, . j. 1 As 183/2023  47, pYeruail Yízení, neboe shledal, ~e pYed SDEU probíhá Yízení o právní otázce, která bude zásadní pro dalaí posouzení kasa ní stí~nosti. Podle rozsudku ve vci T557/20 toti~ Tribunál shledal, ~e pseudonymizované údaje pYedané pYíjemci údajo nebudou pova~ovány za osobní údaje, pokud jejich pYíjemce nemá prostYedky k optovné identifikaci subjektu údajo. Proti tomuto rozsudku byl podán kasa ní opravný prostYedek, na jeho~ základ se ml SDEU zabývat otázkou, zda pYi posouzení identifikovatelnosti subjektu údajo je potYeba zkoumat, zda osoba, vo i které se mo~nost identifikovat subjekty údajo posuzuje, disponuje legálními a proveditelnými prostYedky, je~ by jí umo~Hovaly pYístup k dalaím informacím nezbytným ke zptné identifikaci subjektu údajo.<br/><br/>[21] SDEU vydal dne 4. 9. 2025 rozsudek ve vci C413/23, SRB, v nm~ výae uvedený názor Tribunálu potvrdil. Kasa ní soud proto usnesením ze dne 9. 9. 2025, . j. 1 As 183/2025  49 rozhodl, ~e se v Yízení pokra uje, a vyzval ú astníky a osobu zú astnnou na Yízení k vyjádYení k rozsudku SDEU.<br/><br/>[22] St~ovatelka ve svém vyjádYení zdoraznila, ~e SDEU posuzuje otázku, zda jde o data pseudonymizovaná nebo anonymizovaná, v závislosti na tom, zda ta i ona osoba disponuje prostYedky, o nich~ lze rozumn pYedpokládat, ~e budou pou~ity pro pYímou i nepYímou identifikaci konkrétní fyzické osoby. St~ovatelka pYitom nemá ~ádné prostYedky, je~ by umo~Hovaly optovnou identifikaci fyzických osob. Tuto otázku mstský soud vyhodnotil nesprávn, respektive se odmítl nále~it zabývat tím, jaké jsou st~ovatel iny mo~nosti. Mstský soud svoj závr zalo~il na hypotetickém scénáYi, pYi em~ zohlednit by se podle st~ovatelky mly jen konkrétní prostYedky, napY. kYí~ové porovnání s jinými údaji. Odkázala také na odovodnní své kasa ní stí~nosti.<br/><br/>[23] }alovaný ani osoba zú astnná na Yízení se k rozsudku SDEU nevyjádYili.<br/><br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/><br/>[24] Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost je projednatelná. Následn pYezkoumal rozsudek mstského soudu v rozsahu dovodo uplatnných v kasa ní stí~nosti, v etn dovodo, ke kterým je povinen pYihlí~et z úYední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. )]. Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>III.a PYezkoumatelnost napadeného rozsudku<br/><br/>[25] Nejprve se Nejvyaaí správní soud zabýval namítanou nepYezkoumatelností napadeného rozsudku. Vlastní pYezkum rozsudku mstského soudu je mo~ný pouze za pYedpokladu, ~e toto rozhodnutí splHuje kritéria pYezkoumatelnosti. Tedy ~e se jedná o rozhodnutí srozumitelné, které je opYeno o dostatek dovodo, z nich~ je zYejmé, pro  mstský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí (rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/2003  75, . 133/2004 Sb. NSS; ze dne 27. 6. 2007, . j. 3 As 4/2007  58; ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/2004  73, . 787/2006 Sb. NSS; i ze dne 21. 3. 2024, . j. 1 As 81/2023  63, bod 27).<br/><br/>[26] St~ovatelka namítá, ~e mstský soud ml pomYovat právo na informace s právem na ochranu osobních údajo. Absence tohoto posouzení zposobuje nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku, neboe odepYení poskytnutí informace není dostate n odovodnno. Nejvyaaí správní soud má ovaem za to, ~e st~ovatelka rozporuje právní posouzení mstského soudu, tedy závr, ~e citlivé osobní údaje nelze poskytnout bez dalaího. Na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 836/21 sice pYímo odkazovala ve své replice pYed mstským soudem, vyvozovala z nj ovaem jiný závr, a tak mstský soud nemusel aíYeji vysvtlit, pro  kolidující zájmy nepomYoval. Nejde tedy o vadu nepYezkoumatelnosti rozsudku mstského soudu a kasa ní soud se touto námitkou bude zabývat a~ v rámci vcného posouzení kasa ní stí~nosti.<br/><br/>[27] Jeliko~ jde vaak o vadu, k ní~ by soud musel pYihlédnout i z úYední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. Y. s.), kasa ní soud obecn uzavírá, ~e napadený rozsudek splHuje po~adavky kladené judikaturou na pYezkoumatelnost soudních rozhodnutí (viz napY. rozsudky NSS ze dne 14. 7. 2005, . j. 2 Afs 24/2005  44, . 689/2005 Sb. NSS, i ze dne 27. 2. 2019, . j. 8 Afs 267/2017  38). Z jeho odovodnní je pln seznatelné, jaké dovody mstský soud vedly k zamítnutí ~aloby, pYi em~ vaechny nosné námitky st~ovatelky soud vypoYádal, v~dy alespoH implicitn (srov. napY. rozsudek NSS z 27. 5. 2015, . j. 6 As 152/2014  78, bod 23).<br/><br/>III.b Obsah po~adovaných, resp. poskytnutých, informací<br/><br/>[28] St~ovatelka obdr~ela data o lé b paciento s insuficiencí ~eleza a primárními onemocnními, u kterých je indikována lé ba lé ivými pYípravky obsahujícími ~elezo, a to za období osmi let. Jedná se o pt jednotlivých tabulek: <br/>- vý et pojiatnco s jednou z 183 typo diagnóz (tabulka Diagnózy);<br/>- vý et pojiatnco s vyjmenovanými diagnózami, u nich~ byl proveden zdravotní výkon (tabulka Diagnózyvýkon);<br/>- vý et pojiatnco, u nich~ byl proveden jeden z 18 druho výkono (tabulka Výkony);<br/>- vý et pojiatnco s jedním z 96 kódo DRG (tabulka DRG); a<br/>- vý et recepto nebo zvláae ú tovaných lé ivých pYípravko a zdravotnických prostYedko, jednaloli se o jeden z 13 druho (tabulka LP).<br/><br/>V tabulkách je k jednotlivým pojiatncom uvedeno mj.:<br/>- pohlaví;<br/>- jejich rok narození (agregovaný do ptiletých rozmezí, napY. 3034);<br/>- odbornost poskytovatele zdravotní slu~by (napY.  801  klinická biochemie ) a místo jejího poskytování (agregováno na regiony echy, Morava a Slezsko);<br/>- datum provedení pé e (agregováno na msíce, napY. leden 2010) a<br/>- cena pé e.<br/><br/>[29] Sporné nyní je, zda se data v tabulkách mohou stát osobními údaji, jestli~e by k nim VZP st~ovatelce poskytla také identifikátor pojiatnce, který by propojil datové Yádky v tchto tabulkách (krom tabulky  LP ).<br/><br/>III.c Právní úprava a judikatura SDEU<br/><br/>[30] Podle § 8a infozákona [i]nformace týkající se osobnosti, projevo osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními pYedpisy, upravujícími jejich ochranu.<br/><br/>[31] Osobními údaji jsou jakékoli informace, které se týkají identifikované nebo identifikovatelné osoby. Identifikovatelnou osobou je podle l. 4 odst. 1 GDPR fyzická osoba, kterou lze pYímo i nepYímo identifikovat, zejména odkazem na ur itý identifikátor, napYíklad jméno, identifika ní íslo, loka ní údaje, síeový identifikátor nebo na jeden i více zvláatních prvko fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo spole enské identity této fyzické osoby.<br/><br/>[32] Pseudonymizací je pak dle l. 4 odst. 5 GDPR zpracování osobních údajo tak, ~e ji~ nemohou být pYiYazeny konkrétnímu subjektu údajo bez pou~ití dodate ných informací, pokud jsou tyto dodate né informace uchovávány oddlen a vztahují se na n technická a organiza ní opatYení, aby bylo zajiatno, ~e nebudou pYiYazeny identifikované i identifikovatelné fyzické osob.<br/><br/>[33] Je pravdou, ~e Nejvyaaí správní soud dosud zastával názor zalo~ený na závrech rozsudku SDEU ve vci Breyer, toti~ ~e naplnní definice osobního údaje se neposuzuje ze subjektivního pohledu správce i zpracovatele, který údaji v daný moment disponuje. Informace podle nj pYedstavovala osobní údaj v pYípad, ~e existují jakékoliv osoby nebo orgány, které by subjekt údajo dokázaly na základ dané informace (ve spojení s jim dostupnými doplHujícími údaji) identifikovat (srov. rozsudky NSS ze dne 24. 8. 2023, . j. 3 As 76/2022  54, bod 17; i ze dne 13. 8. 2020, . j. 1 As 387/2019  56, . 4064/2020 Sb. NSS, bod 25). Ve svtle takového výkladu by informace, jejich~ zpYístupnní se st~ovatelka domáhala, mohly být osobními údaji, neboe by osoby byly zptn identifikovatelné. A koli by st~ovatelka obdr~ela pouze bezvýznamový identifikátor propojující jednotlivé tabulky, VZP by mohla disponovat informacemi, které by bezvýznamový identifikátor mohly zptn propojit s konkrétními osobami.<br/><br/>[34] Naproti tomu SDEU v rozsudku ve vci SRB, nov uvedl, ~e pseudonymizované údaje nemusí být v ka~dém pYípad a ve vztahu ke ka~dé osob automaticky osobními údaji,  jeliko~ pseudonymizace mo~e v závislosti na okolnostech projednávané vci ú inn zabránit jiným osobám ne~ správci identifikovat subjekt údajo takovým zposobem, ~e pro n není nebo ji~ pYestal být identifikovatelný (bod 86 citovaného rozsudku). To znamená, ~e zále~í na osob, ve vztahu k ní~ se identifikovatelnost posuzuje (body 71 a~ 75 a 82 tamté~). Jsouli toti~ zavedena taková technická a organiza ní opatYení, která mohou zabránit spojení údaje o subjektu údajo s tmito osobami, mohou tyto pseudonymizované údaje pYestat být osobními údaji (bod 75 tamté~).<br/><br/>[35] K posuzování, zda jde pro tu kterou konkrétní osobu o osobní údaje, dává návod mj. bod 26 vty tYetí preambule GDPR, podle ní~ by se  [p]Yi ur ování, zda je fyzická osoba identifikovatelná, [& ] mlo pYihlédnout ke vaem prostYedkom, [& ] o nich~ lze rozumn pYedpokládat, ~e je správce nebo jiná osoba pou~ijí pro pYímou i nepYímou identifikaci dané fyzické osoby. SDEU pYitom vyslovil, ~e  jiné osoby jsou pouze takové, je~ mají nebo mohou mít pYístup k prostYedkom, o nich~ lze rozumn pYedpokládat, ~e budou pou~ity k identifikaci subjektu údajo (rozsudek SRB, bod 87).<br/><br/>III.d Jsou po~adované informace ve vztahu k st~ovatelce osobními údaji?<br/><br/>[36] Krajský soud v napadeném rozsudku dospl k závru, ~e se jedná o osobní údaje, na základ judikatury SDEU, která byla v probhu Yízení pYed kasa ním soudem áste n pYekonána, a tak je tYeba zkoumat, zda názor mstského soudu i po rozsudku SDEU ve vci SRB obstojí.<br/><br/>[37] Data, která st~ovatelka po~adovala, VZP rozdlila na tabulky, z nich~ nelze konkrétní pojiatnce identifikovat. Pro jejich identifikování by k jednotlivým datovým Yádkom musel být pYiYazen bezvýznamový identifikátor pojiatnce, jen~ VZP odmítla poskytnout. Jedná se proto o pseudonymizaci.<br/><br/>[38] Z výae uvedených závro SDEU vyplývá, ~e se o osobní údaje mo~e jednat ve vztahu k jedné osob, zatímco pro jinou osobu u~ tuto povahu informace ztrácejí. Rozhodujícím kritériem je, zda osoba má k dispozici zákonné a rozumné prostYedky, které mo~e pou~ít k zptnému identifikování subjektu údajo.<br/><br/>[39] PYedn lze uzavYít, ~e ve vztahu k VZP se o osobní údaje jednat mo~e. Pokud by zcela vyhovla ~ádosti st~ovatelky o informace a zpYístupnila ji bezvýznamové identifikátory, je~ by odpovídaly konkrétním subjektom údajo, opravdu by mohla zptn propojit bezvýznamový identifikátor v tabulkách se subjekty údajo. Odpov na to, zda by to bylo mo~né, by mohla záviset na tom, zda by VZP uchovávala informaci o propojení bezvýznamového identifikátoru a konkrétního subjektu údajo, nebo by vytvoYení a pYiYazení identifikátoru provedla zposobem, který by jejich zptné spojení znemo~nil i jí, resp. jejím zamstnancom, kteYí nejsou oprávnni se s osobními údaji pojiatnco seznamovat.<br/><br/>[40] V nynjaí vci je ovaem potYeba zkoumat, zda bezvýznamový identifikátor u informací o subjektech údajo (citlivých údajo o jejich zdravotním stavu) pYedstavuje osobní údaj ve vztahu ke st~ovatelce, která o tyto informace ~ádala. Odpov je podmínna tím, zda st~ovatelka má zákonné prostYedky, o nich~ lze rozumn pYedpokládat, ~e je pou~ije pro pYímou i nepYímou identifikaci dané fyzické osoby (rozsudky SDEU ze dne 7. 3. 2024, C604/22, IAB Europe, body 43 a 48; a ve vci Breyer, body 44, 47, 48).<br/><br/>[41] Ur itý prostYedek nelze rozumn pou~ít pro identifikaci subjektu údajo,  jestli~e se riziko identifikace ve skute nosti jeví bezvýznamné, jeliko~ identifikace tohoto subjektu je zakázána zákonem nebo prakticky neproveditelná, napYíklad z dovodu skute nosti, ~e by vy~adovala nepYimYené úsilí z asového hlediska a z hlediska ekonomických a lidských zdrojo (bod 82 rozsudku SDEU ve vci SRB a tam citovaná judikatura).<br/><br/>[42] Nejvyaaí správní soud proto posoudí, zda po~adované informace ve svém rozsahu (tedy zpYístupnná data spole n s bezvýznamovým identifikátorem) nejsou samy o sob dostate né k tomu, aby umo~Hovaly st~ovatelce identifikovat jednotlivé osoby. Je pYitom tYeba vzít v úvahu  vaechny objektivní faktory, jako jsou náklady a as, které si identifikace vy~ádá, s pYihlédnutím k technologii dostupné v dob zpracování i k technologickému rozvoji (bod 79 tamté~). Jak uvedl také mstský soud, je tYeba zkoumat také to, zda lze osoby identifikovat kombinací ~ádaných dat s informacemi dostupnými na internetu (bod 48 napadeného rozsudku, bod 81 rozsudku SDEU ve vci SRB), i s jinými veYejn dostupnými informacemi, v etn obsahu jiných (i potenciálních) ~ádostí o informace.<br/><br/>[43] Lze souhlasit s mstským soudem v tom, ~e bezvýznamový identifikátor rozaíYí po et informací, které bude mo~né z celého souboru dat vy íst. Identifikátor propojí jednotlivé Yádky v jedné tabulce i v tabulkách navzájem, a tak umo~ní o jednom pojiatnci (charakterizovaným identifikátorem, pohlavím a vkovým rozmezím) zjistit za roky 2010 2017 zejména:<br/>- jeho konkrétní diagnózu, resp. vaechny diagnózy ze 183 typo, které mu byly pYidleny;<br/>- zdravotní výkony spojené s insuficiencí ~eleza, které mu byly provedeny;<br/>- informace o jeho hospitalizaci ( as, probh lé by);<br/>- ~e mu byly pYedepsány i podány ur ité lé ivé pYípravky, i zdravotní prostYedky;<br/>- po et a datum tchto úkono (s pYesností na msíce). <br/>Oproti tomu nyní (tedy v zpYístupnném souboru dat) je ka~dá tato informace oddlená a pojiatnec je definován výae uvedeným zposobem (bod 31 tohoto rozsudku)  jen bez identifikátoru  u ka~dého datového Yádku zvláae.<br/><br/>[44] Jak ovaem uvádí st~ovatelka, insuficience ~eleza je velmi rozaíYená diagnóza. To odpovídá také rozsahu zpYístupnných informací. NapYíklad tabulka vydaných recepto na konkrétních 13 lé ivých pYípravko (resp. zdravotnických potYeb) obsahuje zhruba jeden milion datových Yádko. Msí n tedy byl jeden z tchto pYípravko pYedepsán asi v 10 000 pYípadech. Obdobn jeden z 18 výkono zdravotní slu~by (jako napY. aplikace krve nebo krevních deriváto) byl proveden promrn 80 000krát msí n. Diagnóz, s nimi~ mo~e insuficience ~eleza souviset, je~ byly zaznamenány za jeden msíc, je pak promrn 130 000.<br/><br/>[45] Na druhou stranu, nkteré tabulky nejsou natolik obsáhlé, aby dostate n generalizovaly data v nich uvedená. Tabulka DRG (typo tzv. hospitaliza ních pYípado, tedy zjednoduaen informace o lé b pacienta pYi jeho hospitalizaci) sice obsahuje 700 tisíc Yádko, roz lenímeli ovaem tyto Yádky na nejni~aí rozliaitelnou asovou jednotku hospitalizace (na úroveH msíce), ka~dý msíc bylo hospitalizováno promrn zhruba 7 tisíc pojiatnco (v období 20102017 bylo 96 msíco) pYi em~ seznam hospitaliza ních pYípado, které jsou v tabulce zachyceny (kódo DRG), je 96 (od srde ního selhání po poruchy mu~ského reproduk ního systému). Mlli by ka~dý pojiatnec po své hospitalizaci pYiYazen pouze jeden takový kód, promrn by na ka~dý z nich pYipadalo 70 pojiatnco. Mlli jeden pojiatnec více kódo dohromady, mohou ji~ pYidáním identifikátoru pojiatnce (který je spojí pro jednu osobu) vznikat jedine né kombinace kódo v jednom msíci. O tchto ji~ nyní ponkud konkrétn pYiblí~ených pojiatncích lze dále ze stejné tabulky vy íst nejen tyto diagnózy, ale také vk (v rozmezí pti let), pohlaví a region.<br/><br/>[46] Ke ka~dému z takto specifikovaných pojiatnco by pak bylo mo~no nadto pYiYadit buto jejich diagnózu, jimi u~ívané léky nebo provedené výkony (jsouli tyto dalaí údaje ke konkrétnímu pacientovi obsa~eny v tabulkách). Tabulka Diagnózy zobrazuje pestrou akálu 183 typo diagnóz, a to od chronické virové hepatitidy, pYes zhoubný novotvar koYene jazyka nebo selhání srdce, po celiakii. Tabulky lé ivých pYípravko a výkono sice neobsahují mnoho jejich typo, jsou ovaem také uvedeny konkrétn  lé ivé pYípravky ítají polo~ky napY. síran ~eleznatý i erytrocyty, výkony napY. gastrický bypass pro morbidní obezitu, i totální gastrektomie/subtotální gastrektomie.<br/><br/>[47] Takto propojené údaje tedy umo~Hují identifikovat osoby pouze se znalostí jejich pYibli~ného vku, pohlaví, data provedení úkonu i úkono, pYi em~ mohou posta it dv informace o konkrétním pYedepsaném i podaném léku, hospitalizaci a probhu lé by, diagnóze i výkonu, které byly provedeny v období osmi let. Je vysoká pravdpodobnost, ~e tímto zposobem mo~e v ur itých pYípadech (napY. u vzácných onemocnní, ojedinlých kombinací i výjime n nízkém i vysokém vku) dojít k jedine nému spojení dat, které vylou í ostatní pojiatnce, co~ by vedlo k ozna ení konkrétní osoby.<br/><br/>[48] Jak uvedl SDEU ve vci Breyer (a zopakoval ve vci SRB, bod 83), o osobní údaje se jedná, jestli~e informace umo~Hující identifikaci subjektu údajo jsou v rukou rozných osob a nelze ú inn zabránit tomu, aby subjekt údajo byl pro nkterou z tchto osob identifikovatelný. Riziko, ~e jedna osoba (st~ovatelka, nebo jiná osoba, které by st~ovatelka údaje zpYístupnila) bude mít k dispozici informace uvedené v pYedchozím odstavci, není pYitom zanedbatelná. Jak poukázal ji~ mstský soud, lze takové informace získat ze sdlovacích prostYedko i sociálních sítí (bod 48 napadeného rozsudku). Je b~né, ~e tyto informace o sob lidé sdílí na sociálních sítích, ae u~ v rámci osvty, i k soukromým ú elom. Nkteré informace o zdravotním stavu se také mohou vyskytnout ve sdlovacích prostYedcích.<br/><br/>[49] Nejvyaaí správní soud tedy dospl k závru, ~e bezvýznamový identifikátor, jeho~ zpYístupnní se st~ovatelka domáhá, z jinak poskytnutého souboru dat iní osobní údaje ve smyslu l. 4 odst. 1 GDPR. Jsou to práv konkrétní kódy DRG, diagnóz, výkono a lé ivých pYípravko, které ve spojení s ostatními informacemi v tabulkách zu~ují skupiny se stejnými charakteristikami natolik, ~e umo~Hují vytváYet konkrétní spojení dat pYiYaditelné pouze jedinému pojiatnci, který by se tak stal pro st~ovatelku identifikovatelným.<br/><br/>III.e PomYování konkurujících zájmo<br/><br/>[50] V nyní projednávaném pYípad jde o citlivé osobní údaje (§ 8a infozákona a l. 9 GDPR). Ani jejich poskytnutí ovaem nelze a priori vylou it, nýbr~ je tYeba oproti právu na informace najít konkurující veYejný zájem nebo ústavn zaru ené právo a vzájemn je pomYit. Jen takové omezení práva na informace, které je nezbytné (proporcionální), je pak ústavn konformní (viz nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 25/21, bod 42). V konkurenci s právem st~ovatelky na informace nyní stojí právo subjekto údajo na ochranu jejich soukromí.<br/><br/>[51] PYi pomYování konkurujících zájmo (práv) se vyu~ívá test proporcionality. Ten stojí na tYech kritériích: (I.) vhodnosti, (II.) potYebnosti/nezbytnosti a (III.) pYimYenosti (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 20. 9. 2022, . j. 5 As 65/2021  73, . 4396/2022 Sb. NSS, bod 43).<br/><br/>[52] Neposkytnutí identifikátoru pYedstavuje vhodný prostYedek k ochran soukromí paciento. Jak Nejvyaaí správní soud osvtlil výae, bez nj nelze jednotlivé tabulky se zdravotními údaji propojit a jednotliví pacienti tedy nejsou identifikovatelní.<br/><br/>[53] V projednávané vci neexistuje sou asn jiný postup, který by pYedstavoval menaí zásah do práva st~ovatelky na informace. St~ovatelka trvá na poskytnutí identifikátoru spolu s ji~ poskytnutými daty. To by ovaem opt vedlo k mo~né identifikaci jednotlivých pojiatnco. Lze si jist pYedstavit, ~e by data v poskytnutých tabulkách mohla být upravena tak, aby bylo do práva subjekto údajo na soukromí zasa~eno mén i vobec. O takovou úpravu dat (napY. jejich dalaí agregování) by ovaem musela ~ádat samotná st~ovatelka (pokud povinný subjekt vyYizuje srozumitelnou, jasnou a zYejmou ~ádost o informace, je zároveH vázán její formulací, srov. rozsudek NSS ze dne 21. 8. 2024, . j. 8 As 40/2023  52, bod 23), co~ neu inila. Naopak ~alovaný ji~ v sou innosti s ní pYistoupil k agregaci dat v tabulkách tak, aby alespoH je mohl st~ovatelce poskytnout.<br/><br/>[54] Je proto tYeba zvá~it, zda má pYevá~it právo na soukromí subjekto údajo, i právo st~ovatelky na informace.<br/><br/>[55] Identifikátor pojiatnce, ve spojení s ostatními poskytnutými informacemi, umo~Huje zjistit údaje o zdravotním stavu subjekto údajo. GDPR tyto údaje obecn zpracovávat (tedy i jejich zpYístupnní) zakazuje (s výjimkami uvedenými v l. 9 odst. 2 GDPR). Také infozákon pYedpokládá, ~e informace týkající se osobnosti, projevo osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne pouze v souladu s právními pYedpisy upravujícími jejich ochranu (§ 8a odst. 1 infozákona). Tyto údaje tak obecn po~ívají vyaaí ochrany. Konkrétn by byly poskytnuty informace o nkterých jejich diagnózách, výkonech, o jejich hospitalizaci a o lé ivých pYípravcích jimi u~ívaných. A koli jde u nkterých tchto údajo o úzký seznam spjatý s lé bou insuficience ~eleza (lé ivé pYípravky a výkony), jiné poukazují na celkový zdravotní stav pacienta a nezYídka na záva~né zdravotní stavy (spojené zejména se zhoubnými, ale i nezhoubnými nádory).<br/><br/>[56] Naproti tomu Ústavní soud pYipomíná, ~e právo na informace ( l. 17 Listiny základních práv a svobod) a jemu odpovídající povinnost orgánu veYejné moci informace poskytnout je klí ovým prvkem vztahu mezi státem a jednotlivcem. Jeho smyslem je participace ob anské spole nosti na vcech veYejných, resp. veYejná kontrola innosti státu (nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10, bod 18). V nynjaím pYípad pYitom poskytnutí ~ádaných informací mo~e pYispt ke kontrole pojiaeoven i poskytovatelo zdravotních slu~eb, a tedy i hospodaYení s veYejnými prostYedky, pYi em~  informovanost a transparentnost mo~e pYispt ke zlepaení zdravotnictví jako celku (nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 836/21, bod 33). <br/><br/>[57] A koli je na zveYejnní po~adovaných informací dán také veYejný zájem, nelze jejich poskytnutí pova~ovat za natolik potYebné, aby to ospravedlnilo i zveYejnní citlivých osobních údajo (pravdpodobn) statisíco pojiatnco. Identifikátor by jist umo~nil více propojit data a pYinést pYesnjaí informace o tom, jak je insuficience u paciento lé ena, oproti poskytnutým informacím, které na jednotlivé diagnózy, pYedepisování lé ivých pYípravko atp. nahlí~í izolovan. Takový zájem ovaem není s to pYevá~it nad tak zásadním zásahem do soukromí tolika pojiatnco, jako je zveYejnní asto tch nejintimnjaích informací o jejich zdravotním stavu. }alovaný se st~ovatelkou spolupracoval a sám agregoval data takovým zposobem, aby ~ádosti st~ovatelky v co nejvtaím rozsahu vyhovl. St~ovatelka nyní disponuje obecnými informacemi o lé b osob s insuficiencí ~eleza. Ani~ by kasa ní soud hodnotil u~ite nost poskytnutých informací pro analýzu st~ovatelky, jednalo se o velký rozsah informací. Omezení st~ovatel ina práva na informace je proto pYimYené.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[58] Nejvyaaí správní soud tak uzavírá, ~e mstský soud dospl ke správnému závru, ~e identifikátor pojiatnce, jen~ st~ovatelka ~ádala po ~alované poskytnout, pYedstavuje ve spojení s dalaími ji~ poskytnutými daty osobní údaj. Kasa ní soud k tomuto názoru dospl áste n z jiného dovodu, neboe vycházel zejména z rozsudku SDEU ve vci SRB, který byl vydán a~ v probhu Yízení o kasa ní stí~nosti. Nesouhlasil ani s právním názorem mstského soudu o tom, ~e k odmítnutí poskytnout informace posta í, ~e se jedná o osobní údaje. Také v tomto pYípad musí omezení práva na informace podléhat testu proporcionality. }alovaná nicmén postupovala správn, jestli~e odmítla identifikátor pojiatnce poskytnout. A koli Nejvyaaí správní soud musel závry uvedené v napadeném rozsudku áste n korigovat, mstský soud postupoval správn, jestli~e ~alobu zamítl.<br/><br/>[59] Nejvyaaí správní soud proto kasa ním námitkám nepYisvd il a neshledal ani vadu, ke které by musel pYihlédnout z úYední povinnosti. Kasa ní stí~nost zamítl podle § 110 odst. 1 poslední vty s. Y. s.<br/><br/>[60] O náhrad náklado Yízení rozhodl kasa ní soud v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatelka ve vci nemla úspch, a proto nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. }alovanému v souvislosti s tímto Yízením nevznikly ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti. Soud mu tedy náhradu náklado Yízení nepYiznal.<br/><br/>[61] Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení, neboe jí soud neulo~il v Yízení ~ádné povinnosti (§ 60 odst. 5 s. Y. s.).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 9. Yíjna 2025<br/><br/><br/><br/><br/>Ivo Pospíail <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/><br/></body> </html>