<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 15 A 17/2025- 81 - text</title> </head> <body> ÿþ 13 15 A 17/2025<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Petra erného, Ph.D., a soudco Mgr. Ladislava Vaako a Mgr. Radima Kadl áka ve vci<br/>~alobco:<br/>a) Honební spole enstvo Dvérce, I O: 75019132<br/>sídlem K Per i 3003, 438 01 }atec<br/>b) Myslivecký spolek Dvérce z.s., I O: 26619911<br/>sídlem Dvérce 22, 441 01 Nepomyal<br/>c) Myslivecký spolek Skytaly, I O: 70807299<br/>sídlem Skytaly 1, 441 01 Vroutek<br/>vaichni zastoupeni advokátem JUDr. Vlastimilem Hájkem<br/>sídlem Krajinská 224/37, 370 01 eské Budjovice<br/>proti<br/><br/>~alovanému:<br/>Krajský úYad Ústeckého kraje<br/>sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem<br/>za ú asti osob zú astnných na Yízení:<br/><br/><br/>1) Perdix, s.r.o., I O: 28085647<br/>sídlem }ele  117, 391 74 }ele <br/>2) J. F., narozená X<br/>bytem X<br/>zastoupená Ing. J. K., Ph.D.,<br/>bytem X<br/>3) Ing. V. G., Ph.D.<br/>bytem X<br/>4) V. `.<br/>bytem X<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 26. 3. 2025, . j. KUUK/039450/2025, ve znní opravného rozhodnutí ze dne 28. 3. 2025, . j. KUUK/047340/2025, <br/> takto: <br/>I. Rozhodnutí Krajského úYadu Ústeckého kraje ze dne 26. 3. 2025, . j. KUUK/039450/2025, ve znní opravného rozhodnutí ze dne 28. 3. 2025, . j. KUUK/047340/2025, a rozhodnutí Mstského úYadu PodboYany ze dne 7. 11. 2024, .j. }P/24645/2024/Bod, se zruaují a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobcom náhradu náklado Yízení ve výai 72 256,38 K  do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/>III. Osoby zú astnné na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>1. }alobci se ~alobou podanou v zákonem stanovené lhot prostYednictvím svého právního zástupce domáhali zruaení rozhodnutí ~alovaného ze dne 26. 3. 2025, . j. KUUK/039450/2025, ve znní opravného rozhodnutí ze dne 28. 3. 2025, . j. KUUK/047340/2025, kterým byl podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona . 500/2004 Sb., správní Yád (dále jen  správní Yád ), k odvolání ~alobco zmnn výrok . 5 rozhodnutí Mstského úYadu PodboYany (dále jen  mstský úYad ) ze dne 7. 11. 2024, .j. }P/24645/2024/Bod (dále jen  prvoinstan ní rozhodnutí ), tak, ~e byla doplnna ást vty:  a je uznána pod podmínkou Yádného oplocení uzposobeného tak, aby chovaná zvY z obory nemohla voln vybíhat v souladu s ustanovením § 2 písm. j) zákona o myslivosti , v ostatním bylo prvoinstan ní rozhodnutí ponecháno beze zmny.<br/>2. PrvostupHovým rozhodnutím byly zmnny honitby Skytaly, DtaH a BedYich-PodboYanský Rohozec a uznána vlastní honitba Obora DtaH s tím, ~e prvoinstan ním rozhodnutí byly nkteré honební pozemky z uvedených honiteb Skytaly, DtaH a BedYich-PodboYanský Rohozec nov zahrnuty do Obory DtaH. Výrok . 5 prvoinstan ního rozhodnutí po zmn napadeným rozhodnutím zní následovn:  5. V souladu s § 17 a~ 19 a § 29 zákona o myslivosti se uznává obora s názvem  Obora DtaH , její~ dr~itelkou je paní J. F., nar. X, X. Mapa Obory DtaH tvoYí pYílohu . 1 tohoto rozhodnutí. Obora DtaH je tvoYena honebními pozemky ve vlastnictví její dr~itelky, které jsou uvedeny v pYíloze . 2 tohoto rozhodnutí, a to v rozsahu parcelního ísla, katastrálního území, osoby vlastníka a výmry, a v rozsahu honebních pozemko pYi lenných podle § 18 odst. 4 zákona o myslivosti (výrok 6 tohoto rozhodnutí), a je uznána pod podmínkou Yádného oplocení uzposobeného tak, aby chovaná zvY z obory nemohla voln vybíhat v souladu s ustanovením § 2 písm. j) zákona o myslivosti. <br/>}aloba<br/>3. V ~alob ~alobci uvedli, ~e napadené rozhodnutí zYizuje honitbu v podob obory, a pYitom je správní orgán smíYen se stavem, ~e zamýalená obora není ke dni vydání rozhodnutí opatYena trvalým oplocením znemo~Hujícím volný pohyb zvYe. Z § 2 písm. j) zákona . 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen  zákon o myslivosti ), vyplývá esenciální po~adavek, aby oplocení obory zabraHovalo chované zvYi toto oplocení pYekonávat a logicky je existence takového oplocení podmínkou zYízení obory ji~ k okam~iku, kdy má tato obora vzniknout. <br/>4. Pokud se ~alovaný s odvolací námitkou vypoYádal tím zposobem, ~e uznání (vznik) obory podmínil vznikem Yádného oplocení, jednal v rozporu se zákonem. Za platnosti zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon) podléhalo vybudování oborního oplocení kolaudaci a bylo pYedem dáno najisto, zda a kdy bude zákonem o myslivosti o ekávaná podmínka existence trvalého oplocení splnna. Proto se objevovala rozhodnutí, která navazovala asový okam~ik vzniku obory na dalaí následné rozhodnutí stavebního úYadu. Sou asná právní úprava zákona . 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen  stavební zákon ), vaak nepo ítá s tím, ~e by vybudování oplocení obory podléhalo stavebnímu Yízení a vy~adovalo jakýkoliv úkon stavebního úYadu. Z tohoto dovodu nemo~e napadené rozhodnutí obstát, neboe není dostate n jednozna né a ur ité, neboe splnní podmínky vzniku oplocení není vázáno na rozhodnutí, ale na faktický stav, který nelze objektivizovat ani z hlediska asového.<br/>5. Vybudování oplocení v rozsahu odpovídajícímu návrhu J. F. [navrhovatelka, osoba zú astnná na Yízení . 2] není mo~né, neboe ta dosud nezískala souhlas vlastníka vysokého a velmi vysokého naptí a dále pro rozpor s aktuálním územním plánem obce Nepomyal, neboe zamýalený oborní plot pYetíná biokoridory nejen regionální, ale i vyaaího stupn. Ve vymezeném biokoridoru nelze provádt ~ádné, ani drobné stavby, co~ by správní orgány zjistily, pokud by byly ochotny se otázkou existence a pYípadné legality oplocení nov zYizované obory zabývat.<br/>6. J. F. dále nezískala souhlas vaech vlastníko pozemko, které jsou do obory za leHovány, tedy vlastníko, kteYí jednak nesouhlasí se samotným za lenním pozemko do obory, ale nesouhlasí ani s vybudováním plotu na svých pozemcích., jedná se o Ing. V. G., V. `. nebo Lesy eské republiky, s. p. <br/>7. Správní orgán se pYesvd iv nevypoYádal ani s námitkou ~alobco ohledn rozsahu neoprávnného pYi lenní pozemko jiných vlastníko s poukazem na § 18 odst. 4 zákona o myslivosti, neboe pYipustil pYekro ení limitu stanoveného v § 18 odst. 5 zákona o myslivosti. Tento limit je dán zákonem v podob nejvýae 10% výmry vlastních honebních pozemko navrhovatele honitby a zákon nestanoví, ~e by tento limit neplatil v pYípad, ve kterém se pYi leHují pozemky se souhlasem jejich vlastníka. }alobci mají za to, ~e J. F. obchází zákon v tom, ~e koncipuje svoj návrh na uznání honitby/obory jako~to honitby vlastní, i kdy~ by se v tomto pYípad mlo jednat o honitbu spole enstevní. Správní orgán rozhodl o pYi lenní celkem cca 68 ha pozemko, pYi em~ ve vlastnictví J. F. je celkem 298 ha honebních pozemko a limit pro pYi lenní by tak ml init cca 30 ha.<br/>8. Navrhovatelka nepYedlo~ila ke své ~ádosti o uznání honitby/obory doklady odpovídající § 18 odst. 5 zákona o myslivosti. S touto námitkou se správní orgány nevypoYádaly Yádn. }alobci poukázali na vyjádYení Státní veterinární správy ze dne 22. 2. 2022, které bylo vydáno pro spole nost Perdix s.r.o., nikoliv pro J. F. a není aktuální; vyjádYení je té~ vcn nesprávné, vyjadYuje se k áste n oplocenému areálu o rozloze 360 ha  výmra uznané obory je vtaí, v textu napadeného rozhodnutí je zmínna výmra 370 ha. Dále vyjádYení orgánu na ochranu zvíYat proti týrání  je vydáno jinému ú astníkovi  spole nosti Perdix s.r.o., která vaak není ~adatelem ani potencionálním dr~itelem honitby. Dále je studie proveditelnosti zpracovaná pro dr~itele odlianého od J. F. dle stavu v roce 2021, zamýalená obora má mít ni~aí výmru, ne~ jaká byla napadeným rozhodnutím povolena, a obsahuje té~ vcné nesprávnosti. <br/>VyjádYení ~alovaného k ~alob<br/>9. }alovaný k výzv soudu pYedlo~il správní spis a písemné vyjádYení k ~alob, v nm~ navrhl její zamítnutí pro nedovodnost. Zdoraznil, ~e ~alobní námitky jsou vesms toto~né s námitkami uplatnnými v odvolání a ~alovaný se s nimi zevrubn vypoYádal v napadeném rozhodnutí. Nad rámec odvolacích námitek se v ~alob objevil argument, ~e vybudování trvalého oplocení je v rozporu s územním plánem obce Nepomyal. K tomu ~alovaný uvedl, ~e nále~itosti návrhu na uznání honitby jsou dány § 18 zákona o myslivosti. Mezi tmito podklady nefiguruje stanovisko orgánu ochrany pYírody k dot ení zájmo ochrany pYírody ani doklad o souladu navrhované obory s územním plánem, doklad o souhlasu vlastníko pozemko s vybudováním oplocení obory i doklad o existenci takového oplocení. PYípady, v nich~ orgány státní správy myslivosti rozhodují jen po dohod s orgány ochrany pYírody, jsou taxativn uvedeny v § 66 zákona o myslivosti. Orgán státní správy myslivosti tudí~ otázku dot ení zájmo ochrany pYírody oplocením obory v Yízení o jejím uznání neYeaí. <br/>10. V Yízení o uznání obory posuzuje orgán státní správy myslivosti soulad návrhu se zásadami tvorby honiteb obsa~enými v § 17 zákona o myslivosti. SplHuje-li návrh podmínky, musí orgán státní správy myslivosti vydat rozhodnutí o uznání honitby. Orgán státní správy myslivosti tudí~ není oprávnn po~adovat od navrhovatele prokázání skute ností nad rámec § 17 a § 18 zákona o myslivosti. V rámci svých úvah nemo~e brát v potaz existenci i právní mo~nost vybudování oplocení. Ze samotné definice obory obsa~ené v § 2 písm. j) zákona o myslivosti nelze dovozovat povinnost navrhovatele vybudovat oplocení obory pYed jejím uznáním. V pYípad zahrnutí lesních pozemko do obory nelze tyto pYed existencí obory oplotit, neboe by to bylo v rozporu s § 32 odst. 8 zákona . 289/1995 Sb., o lesích (dále jen  zákon o lesích ). <br/>11. Je odpovdností dr~itele obory, aby vybudoval funk ní ohrazení obory. Dr~itel obory zároveH nese riziko, ~e pokud stavební úYad pro rozpor zámru oplocení obory s územním plánem obce toto oplocení nepovolí, obora zanikne podle § 31 odst. 6 písm. e) zákona o myslivosti. V Yeaeném pYípad je navíc na základ napadeného rozhodnutí Yádné oplocení obory podmínkou uznání obory. Dokud nebude tato podmínka splnna, v oboYe nebude mo~no zahájit myslivecké hospodaYení.<br/>VyjádYení osob zú astnných na Yízení<br/>12. Osoby zú astnné na Yízení 1) a 2) podaly obsahov stejná vyjádYení k vci, v nich~ uvedly, ~e se správní orgány s námitkami ~alobco vypoYádaly ve svých rozhodnutích správn. Dále poukázaly na to, ~e v pYípad pYi lenní honebních pozemko není souhlas jejich vlastníko s pYi lenním nezbytnou podmínkou. Smyslem institutu pYi lenní je vytvoYení honiteb o tvaru a velikosti umo~Hující Yádné myslivecké hospodaYení a zamezení tomu, aby existovaly honební pozemky, na kterých nebude právo myslivosti vykonáváno.<br/>13. K nesouladu realizace oborního plotu s územním plánem obsáhle argumentovaly, ~e ve skute nosti je realizace plotu mo~ná pYi splnní podmínek stanovených územním plánem. Tvorby územního plánu se aktivn ú astnily, a tak je v nm zohlednna i plánovaná realizace Obory DtaH.<br/>14. Osoby zú astnné na Yízení 3 a 4) se k vci nevyjádYily.<br/>Ústní jednání soudu<br/>15. Právní zástupce ~alobco pYi jednání dne 3. 9. 2025 odkázal na ~alobu a uvedl, ~e se ~alovaný k zásadní námitce, ~e je povolena obora bez oplocení, nevyjádYil. Orgán státní správy myslivosti vzhledem k nutnosti vá~it i zásady mysliveckého hospodaYení nemo~e Yíci, ~e ho nemo~nost zbudování plotu nezajímá. Právní zástupce ~alobco navrhl vyhovní ~alob.<br/>16. PovYená pracovnice ~alovaného odkázala na dosavadní vyjádYení a konstatovala, ~e orgán státní správy myslivosti nemo~e zva~ovat otázky spadající pod kompetenci orgánu ochrany pYírody a navrhla ~alobu zamítnout.<br/>17. K otázce soudu, co brání stanovení konkrétního data uznání obory v rozhodnutí, povYená pracovnice ~alovaného uvedla, ~e v rozhodnutí zvolený postup je v souladu se zavedenou praxí, která ale není zcela jednotná. Mla za to, ~e podmínka oplocení v rozhodnutí být nemusí, vzhledem k tomu, ~e zákon zná mechanismy, jak zruait rozhodnutí, pokud oplocení nebude zYízeno. V praxi se uznání obory nevázalo a ani nevá~e na konkrétní správní akt nebo datum, proto~e podmínka zYízení oplocení je následn realizována tím, ~e dr~itel obory oznámí orgánu státní správy myslivosti, ~e ji~ realizoval oplocení a tento zkontroluje, ~e oplocení bylo realizováno a v tuto chvíli  nabíhají práva a povinnosti dr~itele honitby. Pokud by dr~itel nesplnil podmínku zYízení oplocení nikdy, tak mu práva a povinnosti vyplývající z uznání honitby nikdy nevzniknou.<br/>18. K tomuto vyjádYení právní zástupce ~alobco uvedl, ~e se jedná o postup zcela nesprávný. V okam~iku uznání obory by ji~ oplocení mlo být vybudováno. Jinak zde hrozí, ~e správní rozhodnutí nebude nikdy naplnno. <br/>19. Osoby zú astnné na Yízení 1) a 2) prostYednictvím svého zástupce uvedly, ~e bylo postupováno v souladu se zákonnými normami. Osoba zú astnná na Yízení 4) uvedla, ~e je vlastníkem dvou sto~árových míst vysokého naptí, o které se stará. Pokud bude plot zYízen, nebude pYístup k tmto sto~árovým místom umo~nn.<br/>Posouzení vci soudem<br/>20. Napadené rozhodnutí soud pYezkoumával podle ásti tYetí hlavy druhé prvního dílu zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ), který vychází z dispozi ní zásady vyjádYené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 vt druhé a tYetí a v § 75 odst. 2 vt první s. Y. s. Z ní vyplývá, ~e soud pYezkoumává rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který ~alobce uplatnil v ~alob nebo bhem dvoumsí ní lhoty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 vty první s. Y. s. Povinností ~alobce je proto tvrdit, ~e správní rozhodnutí nebo jeho ást odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení odovodnit. Bez návrhu ~alobce pak musí soud podle § 76 odst. 2 s. Y. s. pYihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, k nim~ je nutno pYihlí~et bez návrhu nebo které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky vaak nebyly v projednávané vci zjiatny.<br/>21. Soud podle § 56 odst. 1 s. Y. s. pYistoupil k pYednostnímu projednání vci, a to z dovodu mo~né realizace Obory DtaH na základ pravomocného rozhodnutí, ím~ by mohlo postupem asu dojít k narostajícímu poakození práv osob zú astnných na Yízení, a dále z dovodu, ~e se jedná o vc dosud soudy neYeaenou s airaím dopadem na obecný postup správních orgáno v jiných obdobných vcech. <br/>22. Na tomto míst soud pYedesílá, ~e po pYezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu pYedlo~eného správního spisu dospl k závru, ~e ~aloba je áste n dovodná.<br/>23. Soud se nejprve vnoval námitce smYující proti stanovení podmínky Yádného oplocení v ~alobou napadeném rozhodnutí a absenci oplocení obory v dob vydání prvoinstan ního rozhodnutí.<br/>24. Mstský úYad zalo~il své rozhodnutí na následujících úvahách (str. 15 prvoinstan ního rozhodnutí). Nedílnou podmínkou existence obory je trvalé oplocení úniku zvYe. Stavba oplocení obor je podle stavebního zákona drobnou stavbou, pro kterou není vy~adováno povolení stavebního úYadu. To je zmna oproti pYedchozí právní úprav, která vy~adovala územní rozhodnutí a kolaudaci. Dosud tak byla aplikována dlouhodobá správní praxe, ve které orgány státní správy myslivosti uznaly oboru ke dni zkolaudování oplocení obory, tuto praxi vaak ji~ pou~ít nelze. Za tohoto právního stavu není namíst odklad vykonatelnosti do doby dokon ení oplocení, jeliko~ by nebylo mo~né stanovit konkrétní den dokon ení oplocení. Z tohoto dovodu mstský úYad pYistoupil k tomu, ~e je Obora DtaH uznána (výrok . 5 a~ 9 prvoinstan ního rozhodnutí) k nabytí právní moci rozhodnutí, nejdYíve vaak dnem vykonatelnosti výroku o zmn honiteb dle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti. Navrhovatelka ve své ~ádosti neuvedla, kdy má být výrok tohoto rozhodnutí o uznání Obory DtaH vykonatelný, tedy, kdy má být obora uznána s ohledem na as nezbytný pro zhotovení oplocení. Mstský úYad tak není schopen posoudit nezbytné asové období k realizaci oplocení. Dále mstský úYad poukázal na § 31 odst. 6 písm. e) zákona o myslivosti s tím, ~e po uznání Obory DtaH bude na nm, aby bez zbyte ného odkladu zkontroloval realizaci oplocení a jeho funk nost. Pokud oplocení pYi dozoru provedeným mstským úYadem nebude funk ní, bude na mstském úYadu, aby dr~iteli ulo~il s ohledem na zásadu proporcionality pYimYenou lhotu, bhem které musí být oplocení zhotoveno a být zcela funk ní. Pokud by dr~itel honitby v této lhot nezajistil dokon ení a plnou funk nost oplocení obory, obora by ze zákona zanikla. Tento postup zajistí, aby dlouhodob neexistovala uznaná obora bez funk ního oplocení, které by zabraHovalo úniku zvYe. <br/>25. }alovaný k námitce ~alobco uvedl, ~e pokládá existenci dokonalého funk ního ohrazení obory za jednu z podmínek jejího uznání podle § 18 odst. 4 zákona o myslivosti. Rozhodnutí o uznání honitby a~ k datu skute ného vybudování/existence takového ohrazení není rezignací na splnní zákonných podmínek. }alovaný dále uvedl, ~e v zájmu správného pochopení výroku . 10 prvoinstan ního rozhodnutí, to je stanovení dne, kterým po íná existence obory DtaH, zmnil prvoinstan ní rozhodnutí ve výroku . 5. <br/>26. Dále soud konstatuje, ~e výrok . 10 prvoinstan ní rozhodnutí zní:  Výroky . 2 a~ 9 jsou vykonatelné dnem vykonatelnosti výroku .1. <br/>27. Ve výroku . 1 prvoinstan ního rozhodnutí je uvedeno, ~e podle § 31 odst. 4 zákona o myslivosti se ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, nejdYíve vaak ke dni 31. 12. 2024, mní honitby Skytaly, DtaH a BedYich  PodboYanský Rohozec tak, ~e se z nich vyjímají v rozhodnutí uvedené honební pozemky. <br/>28. Podle § 2 písm. j) zákona o myslivosti je oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvYe s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzposobeným tak, ~e chovaná zvY z obory nemo~e voln vybíhat.<br/>29. Dle § 29 odst. 2 zákona o myslivosti pokud dr~itel honitby neza ne ve lhot 60 dno ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby u~ívat honitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivosti honební pozemky pYi lení k jiné honitb nebo rozdlen k nkolika honitbám a rozhodnutí o uznání povodní honitby zruaí.<br/>30. Dle § 29 odst. 3 zákona o myslivosti do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby u~ívá honitbu její dosavadní u~ivatel. V rozhodnutí o uznání honitby nelze vylou it odkladný ú inek odvolání.<br/>31. Podle § 31 odst. 6 písm. e) zákona o myslivosti honitba zaniká rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení obory funk ní a nezjedná-li dr~itel honitby v pYimYené lhot stanovené orgánem státní správy myslivosti nápravu.<br/>32. Podle § 35 odst. 3 zákona o myslivosti navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáYe je u~ivatel honitby povinen do 15 dno po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, po uzavYení smlouvy o nájmu honitby nebo po nabytí právní moci, rozhodnutí o odvolání, popYípad po zániku funkce dosavadního mysliveckého hospodáYe, jako~ i po doru ení rozhodnutí, jím~ bylo odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodáYem navr~enou osobu.<br/>33. Podle § 45 odst. 1 písm. u) zákona o myslivosti se zakazuje lovit na spole ném lovu zvY spárkatou krom laní a koloucho jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflon at, selete a lon áka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách. Soud dále konstatuje, ~e poruaení tohoto zákazu je pYestupkem dle § 63 odst. 2 a § 64 odst. 3 písm. c) zákona o myslivosti. <br/>34. Podle § 52 odst. 3 zákona o myslivosti akody zposobené zvYí, která unikla z obory, je povinen hradit u~ivatel obory. U~ivatel obory se zprostí odpovdnosti tehdy, proká~e-li, ~e uniknutí zvYe bylo umo~nno poakozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za ni~ neodpovídá.<br/>35. Z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 20. 6. 2024, .j. 8 As 88/2023-59, vyplývá, ~e oplocení obory pYedstavuje pYeká~ku pohybu nejenom zvYi chované uvnitY obory, ale také spárkaté zvYi, která ~ije vn obory. Nejde tedy jen o oborní oplocení jako fyzickou pYeká~ku pohybu, ale i o bezpe nost zvYe jako jednu ze zásad mysliveckého hospodaYení, ke kterým se má pYihlí~et pYi stanovování honebních hranic. Oborní plot pYitom nelze zamHovat s napY. oplocenkou nové lesní výsadby, neboe ta na rozdíl od oborního plotu bývá vedena pouze do asn do doby, ne~ stromy vyrostou, anebo se zemdlským ohradníkem, neboe ten svou výakou zabraHuje pohybu pouze hospodáYským zvíYatom, obecn vaak ne spárkaté zvYi. Oborní oplocení nutn nemusí pYesn kopírovat hranice schválené honitby. Posta í, pokud je s ohledem na konkrétní prostorové mo~nosti pYimYen následuje.<br/>36. Ze shora uvedené právní úpravy mimo jiné vyplývá, ~e ohrazení obory je jejím defini ním znakem, který musí být splnn od po átku existence obory, neboe zajiaeuje funkci obory, kterou je intenzivní chov zvYe ve vymezeném prostoru. Obora bez Yádného oplocení neplní svoj ú el a mo~e být z tohoto dovodu rozhodnuto o jejím zániku dle § 31 odst. 6 písm. e) zákona o myslivosti. Toto ustanovení zákona o myslivosti vaak primárn neslou~í k tomu, aby bylo orgánem státní správy myslivosti dozorováno, zda v pYimYené dob po svém uznání bude obora skute n oplocena. Jejím ú elem tedy není, aby bylo po uznání obory mo~no poskytnout dr~iteli obory pYimYenou lhotu ke zYízení oplocení, a zajistit tak existenci obory po ur itou dobu bez oplocení. Jejím ú elem je dozor nad funk ností ji~ zYízeného ohrazení obory.<br/>37. S uznáním obory, tedy právní mocí rozhodnutí o uznání obory, jsou spojeny významné právní dosledky jako je napYíklad vznik pYestupkové odpovdnosti jak vyplývá z § 45 odst. 1 písm. u) zákona o myslivosti nebo vznik odpovdnosti za akodu dle § 52 odst. 3 zákona o myslivosti, proto musí být tento okam~ik jasn ukotven v ase.<br/>38. Soud konstatuje, ~e úkolem orgánu státní správy myslivosti je ochrana veYejného zájmu (§ 2 odst. 4 správního Yádu), kterým je mimo jiné i racionální vyu~ívání honebních pozemko, dozor nad tvorbou honiteb i chov zvYe v souladu se zákonem o myslivosti. Orgán státní správy myslivosti nemo~e rezignovat na své úkoly tím, ~e vdom povolí vznik obory, která nesplHuje základní defini ní znak trvalého oplocení, neboe s existencí takového druhu honitby, tedy obory bez oplocení, zákon o myslivosti nepo ítá. <br/>39. PYed vydáním ~alobou napadeného rozhodnutí byly ú inky (vykonatelnost) prvoinstan ního rozhodnutí o uznání Obory DtaH a tím i vznik práv a povinností vá~ících se k OboYe DtaH, navázány na právní moc výroku . 1. Ta vaak nemohla s ohledem na § 31 odst. 4 zákona o myslivosti nastat dYíve ne~ k 31. 12. 2024. Mstskému úYadu bylo zYejmé, ~e honební pozemky v okam~iku vydání rozhodnutí nejsou oploceny a nebyl si vdom toho, zda mohou být do nabytí právní moci rozhodnutí oploceny. <br/>40. Odvolací orgán doplHující vtou výroku . 5 prvoinstan ního rozhodnutí stanovil jako podmínku uznání honitby Yádné oplocení podle § 2 písm. j) zákona o myslivosti, tím vaak u inil rozhodnutí o uznání Obory DtaH fakticky nevykonatelným, neboe se zcela zaml~il okam~ik, ke kterému by mla Obora DtaH vzniknout. Nelze toti~ objektivn ur it, kdy bude Yádné oplocení dokon eno (chybí kolaudace i jiný správní akt) a kdy tedy obora vznikne (bude uznána).<br/>41. Okam~ik uznání (vzniku) obory je vaak vzhledem k celé Yad dalaích právních ú inko nutno stanovit pYesn a objektivn. Jednou z mo~ností je bezpochyby i vydání rozhodnutí o uznání obory bez dalaího. V takovém pYípad vzniká obora dnem právní moci rozhodnutí o uznání, avaak musí být v tom okam~iku také splnna podmínka Yádného ohrazení. Druhou mo~ností je stanovení ú inko rozhodnutí (vykonatelnosti) na pozdjaí den (srov. § 74 odst. 1, odst. 3 správního Yádu). O takový pYípad pojde zejména tehdy, pokud bude nutné ohrazení obory teprve vybudovat. V takovém pYípad veakerá práva a povinnosti vá~ící se k vydanému rozhodnutí vzniknou pozdji. Na jedné stran je odpovdnost za vybudování ohrazení zcela na dr~iteli obory, na druhé stran je veYejným zájmem, aby byly zYizovány pouze obory, které plní od po átku svoj ú el. Orgán státní správy myslivosti musí zva~ovat, ke kterému dni by mla obora vzniknout (i vzhledem k § 31 odst. 4 zákona o myslivosti) a nemá-li dostatek informací pro rozhodnutí, musí si je od navrhovatele vy~ádat. V tomto projednávaném pYípad soud konstatuje, ~e napYíklad ze Studie proveditelnosti obora DtaH je patrné, ~e realizace obory mla trvat cca 4 a~ 5 msíco (listopad  prosinec 2021 a~ bYezen 2022). Vzhledem k dob, která ji~ uplynula od vydání uvedené studie, vaak pova~uje soud tento údaj za neaktuální.<br/>42. Soud tedy v této ásti rozsudku konstatuje, ~e nebyly splnny podmínky pro uznání honitby Obora DtaH, neboe obora nesplHovala defini ní znak oplocení podle § 2 písm. j) zákona o myslivosti v okam~iku svého vzniku.<br/>43. K dalaí námitce absence souhlasu vlastníka vysokého a velmi vysokého naptí, nesouhlasu vlastníko pozemko Ing. V. G. a V. `. [osoby zú astnné na Yízení . 3) a 4)] s vybudováním plotu i zaYazením pozemko do obory a rozporu zYízení plotu s územním plánem obce Nepomyal uvádí soud následující. <br/>44. Podle § 17 odst. 1 zákona o myslivosti lze myslivost provozovat jen v rámci uznané honitby.<br/>45. Podle § 17 odst. 2 zákona o myslivosti je honitba tvoYena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z dovodo bezpe nostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky ne~ pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to bu z vlastního podntu nebo na návrh vlastníka.<br/>46. Podle § 17 odst. 3 zákona o myslivosti, pomine-li dovod, pro který byl pozemek prohláaen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podntu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohláaení pozemku za honební stává se tento pozemek sou ástí honitby, na jejím~ území le~í nebo se kterou má nejdelaí spole nou hranici.<br/>47. Podle § 17 odst. 4 zákona o myslivosti pYi tvorb honiteb se nepYihlí~í k hranicím katastrálních území, územních obvodo obcí nebo krajo. Hranice honiteb se mají, pokud je to mo~né, krýt s hranicemi pYírodními v terénu zYetelnými (napYíklad vodote e, cesty, silnice).<br/>48. Podle § 17 odst. 5 zákona o myslivosti honební pozemky tvoYící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti vaak nelze za lenit do jedné honitby, pokud tvoYí pYeká~ku pohybu zvYe nebo jsou pro ni nebezpe ím, napYíklad dálnice, silnice dálni ního typu, pYehrady a letiat se zpevnnou plochou.<br/>49. Podle § 17 odst. 6 zákona o myslivosti pYi tvorb honiteb se musí pYihlí~et k jejich tvaru. Nelze vytvoYit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejairaím míst airokém jen 500 m, i kdy~ by dosahovala stanovené minimální výmry. Toto ustanovení se netýká okrajových ástí honitby (výb~ko). Stejn je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvoYilo rozhraní zemdlských a lesních pozemko. Za tím ú elem se pYi tvorb honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výmnou honebních pozemko nebo jejich pYi lenním. <br/>50. Podle § 17 odst. 7 zákona o myslivosti se minimální výmra honitby stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.<br/>51. Podle § 18 odst. 1 zákona o myslivosti návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemko nebo pYípravný výbor honebního spole enstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní správy myslivosti. SplHuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto zákona, musí orgán státní správy myslivosti vydat rozhodnutí o uznání honitby.<br/>52. Podle § 18 odst. 4 zákona o myslivosti navrhovatel mo~e po~ádat, aby k honebním pozemkom dosahujícím minimální výmry byly pYi lenny dalaí souvislé honební pozemky jiných vlastníko, a to s uvedením dovodo tohoto pYi lenní. Pokud se o pYi lenní s tmito vlastníky dohodl, pYilo~í tuto dohodu k návrhu. Jestli~e se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou o vzájemné výmn honebních pozemko, která co do jejich výmry nemusí být stejná, pYedlo~í tuto dohodu k návrhom. Pokud provádí pYi lenní orgán státní správy z vlastního podntu, mo~e se tak stát jen se souhlasem dr~itele honitby. Celkový rozsah výmn a pYi lenní, které se provádjí k vyrovnání hranic, nesmí být vyaaí ne~ 10 % výmry vlastních honebních pozemko navrhovatele honitby.<br/>53. Z rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 1. 2008, . j. 1 As 43/2007-95, vyplývá, ~e pokud návrh na uznání honitby splHuje podmínky stanovené v § 17 zákona o myslivosti, musí mu orgán státní správy myslivosti vyhovt v rozsahu honebních pozemko, které jsou ve vlastnictví navrhovatele (jde-li o honitbu vlastní) i leno navrhovatele (jde-li o honitbu spole enstevní). To, zda správní orgán pYi lení podle vole navrhovatele k uznávané honitb i honební pozemky jiných vlastníko (§ 18 odst. 4 zákona myslivosti), je naproti tomu vcí jeho správního uvá~ení; lze-li pYitom pYi lenit konkrétní pozemek ke kterékoli ze sousedních honiteb, pYihlí~í správní orgán pYi rozhodování i k voli vlastníka pozemku.<br/>54. Z výae uvedeného mimo jiné vyplývá, ~e Yízení o uznání honitby je Yízením nárokovým, ve kterém navrhovatel po splnní podmínek uvedených v § 17 zákona o myslivosti má nárok na uznání honitby. Dále je zYejmé, ~e pokud se nejedná o nehonební pozemek, jejich~ druhy jsou taxativn vyjmenovány v § 2 písm. e) zákona o myslivosti, jedná se o pozemek honební, který má být sou ástí existující honitby. Pokud honitba zanikne, za lení se honební pozemek k jiné honitb. <br/>55. Souhlas vlastníko honebních pozemko, není podmínkou pro za lenní pozemko do honitby. PYi úvaze o za lenní pozemku do honitby zva~uje orgán státní správy myslivosti kritéria uvedená v § 31 odst. 1 zákona o myslivosti, tedy za leHuje se k honitb, která má s tmito honebními pozemky nejdelaí spole nou hranici, a zásady Yádného mysliveckého hospodaYení nevy~adují jejich jiné pYi lenní. Podle § 31 odst. 2 zákona o myslivosti vlastníkom honebních pozemko, které orgán státní správy myslivosti pYi lenil podle § 31 odst. 1 zákona o myslivosti nále~í od dr~itele honitby náhrada. Soud tedy konstatuje, ~e z tchto dovodo nebyl nutný souhlas vlastníko honebních pozemko Ing. G. a V. `. [tj. osob zú astnných na Yízení 3) a 4)].<br/>56. Na druhou stranu je nutné odliaovat Yízení o uznání honitby od stavebního Yízení, resp. práva stavt oplocení obory. Rozhodnutí o uznání obory toti~ nezakládá právo dr~itele obory stavt na cizích pozemcích stavby k zajiatní funk nosti obory, v etn oplocení. Rovn~ nezposobuje omezení práv provozovatele pYenosové soustavy, jeho~ práva a povinnosti jsou upraveny zákonem . 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích.<br/>57. Podle odst. 1 písm. a) bodu 8 pYílohy . 1 stavebního zákona je drobnou stavbou i oplocení obor. Pro drobné stavby se nevy~aduje povolení zámru podle stavebního zákona (srov. § 171 stavebního zákona). Podle § 73 odst. 2 stavebního zákona lze drobné stavby realizovat pouze v souladu s územn plánovací dokumentací. Podle § 250 odst. 1 písm. d) a h) stavebního zákona naYídí stavební úYad stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby odstranit stavbu, pokud stavba nevy~aduje povolení, ale je provádna nebo byla provedena v rozporu s právními pYedpisy nebo s platnou územn plánovací dokumentací.<br/>58. Bye má ~alobce i ~alovaný pravdu v tom, ~e pro oplocení obory se ji~ nevy~aduje stavební povolení, neznamená to, ~e by drobné stavby bylo mo~no provádt kdekoliv nebo v rozporu s územním plánem. Pravomoci v této oblasti vaak má stavební úYad nikoliv orgán státní správy myslivosti, a proto soud konstatuje, ~e i shora uvedené námitky jsou nedovodné. <br/>59. Dalaí ~alobní námitkou, kterou se soud zabýval, bylo pYekro ení limito pro pYi lenní pozemko jiných vlastníko podle § 18 odst. 4 zákona o myslivosti. <br/>60. V pYedmtné vci se jednalo o zmnu honiteb podle § 31 zákona o myslivosti.<br/>61. Podle § 31 odst. 1 zákona o myslivosti vy~adují-li to zásady Yádného mysliveckého hospodaYení, mo~e orgán státní správy myslivosti povolit zmnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výmnou honebních pozemko (dále jen "zmna honitby"). PYi zmn honitby se nepYihlí~í k územním hranicím obcí, okreso nebo krajo a výmry smHovaných pozemko nemusí být stejné.<br/>62. Podle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 4. 2017, . j. 2 As 169/2016-49, platí, ~e pYi pYi leHování pozemko, které netvoYí vlastní nebo spole enstevní honitbu, dle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti, je kritérium nejdelaí spole né hranice kritériem prioritním, zatímco zásady Yádného mysliveckého hospodaYení hrají roli korektivu. Jinými slovy, pozemky, které netvoYí vlastní nebo spole enstevní honitbu, se pYi lení k honitb, která má s pozemky nejdelaí spole nou hranici, a pouze pokud je takovéto Yeaení v rozporu se zásadami Yádného mysliveckého hospodaYení, zvolí se Yeaení jiné. Pojem zásady Yádného mysliveckého hospodaYení je tYeba vykládat v souladu s primárním ú elem zákona o myslivosti, kterým je ochrana zvYe jako~to pYírodního bohatství státu a udr~ení stability ekosystémo, ve kterých zvY ~ije. Mezi zásady Yádného mysliveckého hospodaYení je tak tYeba Yadit zejména Yádnou pé i a chov zvYe spo ívající v regulaci populací jednotlivých druho, udr~ování kvality genofondu, zlepaování ~ivotních podmínek zvYe a zajiatní Yádné tvorby honiteb, dále pak udr~ování kvality ~ivotního prostYedí a s tím související omezování akod zposobených zvYí na lesních a zemdlských pozemcích.<br/>63. U~ z jazykového výkladu § 18 odst. 4 zákona o myslivosti, který je v souladu s ú elem zákona ustanovením regulujícím a zajiaeujícím Yádné myslivecké hospodaYení prostYednictvím vytváYení honiteb, je zYejmé, ~e 10% hranice pro pYi lenní pozemko jiných vlastníko k honitb se týká pouze pYípado vyrovnávání hranic z pozemko spadajících do jiných honiteb, nikoliv ze vaech pozemko pYi leHovaných k honitb. Tento limit se tak nemo~e vztahovat na honební pozemky ve vlastnictví jiných osob, jestli~e jsou zcela obklopeny honebními pozemky ve vlastnictví navrhovatele honitby, a mají tak slou~it jako pYirozená sou ást nov vytváYené honitby. <br/>64. Z tohoto dovodu není správná úvaha ~alobco, ~e pokud je ve vlastnictví osoby zú astnné na Yízení . 2 (navrhovatelky) celkem cca 298 ha, maximální limit podle § 18 odst. 4 zákona o myslivosti pro pYi leHované pozemky celkem mo~e být max. cca 30 ha. <br/>65. Jak vyplývá z rozhodnutí ~alovaného i mstského úYadu, do uvedeného maximálního limitu pro vyrovnání hranic spadají pozemky o celkové výmYe 4,3628 ha vlastníko osob zú astnných na Yízení . 3 a 4, Leso R s.p. a Státního pozemkového úYadu, zatímco vlastní pozemky navrhovatelky [osoby zú astnné . 2)] iní 297,7312 ha, tedy nedoalo k pYekro ení limitu 10%.<br/>66. K dalaím námitkám spo ívajícím v akceptaci listin, které nebyly vyhotoveny pro navrhovatelku, soud konstatuje, ~e v dané vci se nejedná o správní Yízení o osob (in personam), ale pYedmtem Yízení je vc (Yízení in rem). Otázka, kdo si nechal listiny pro návrh uznání obory vypracovat, tak není sama o sob relevantní, pokud nemá dopad do posouzení vci samé, tj. splnní podmínek pro uznání obory. }alobci dalaí konsekvence vyplývající z rozdílnosti osob netvrdí, a proto soud konstatuje, ~e i tato námitka je nedovodná. <br/>67. Pokud se jedná o navýaení výsledné výmry Obory DtaH v prvoinstan ním rozhodnutí na 370 ha, a koliv byla povodn plánována výmra 360 ha, ~alovaný k tomu uvedl (str. 12 ~alobou napadeného rozhodnutí), ~e tento rozdíl je dán stanovením jasných hranic v terénu v zájmu Yádného mysliveckého hospodaYení. Zvtaení výmry o 10 ha nemá praktický vliv na ve Studii pYírodních podmínek popisované pYírodní podmínky a zámr mysliveckého hospodaYení (ú~ivnost honitby, plánované normované a minimální stavy zvYe). Soud k tomu konstatuje, ~e samo o sob navýaení výmry Obory DtaH není samo o sob vadou, a vzhledem k absenci dalaích ~alobních tvrzení musí konstatovat, ~e i tato ~alobní námitka je nedovodná. <br/>68. Na základ shora uvedeného soud shrnuje, ~e mstský úYad i ~alovaný nesprávn aplikovali pYi rozhodování o uznání Obory DtaH § 2 písm. j) zákona o myslivosti, a proto soud výrokem I. rozsudku zruail podle § 78 odst. 1 s. Y. s. ~alobou napadené rozhodnutí pro nezákonnost. ZároveH soud rozhodl podle § 78 odst. 3 s. Y. s. i o zruaení prvoinstan ního rozhodnutí, neboe i to je zatí~eno stejnou vadou. V daném pYípad bude nutné, aby mstský úYad postavil najisto, kdy bude reálné zhotovení oplocení obory a formuloval podle toho výroky svého rozhodnutí. Správní orgány jsou podle § 78 odst. 5 s. Y. s. právním názorem vysloveným v tomto rozsudku vázány. <br/>69. Výrok II. rozsudku o náhrad náklado Yízení o ~alob má oporu v § 60 odst. 1 vty první s. Y. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, jen~ ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobci mli ve vci úspch, mají proto právo na náhradu náklado Yízení, a soud tedy ~alovanému ulo~il zaplatit jim do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku náhradu náklado Yízení o ~alob v celkové výai 72 256,38 K . Náhrada se skládá ze zaplacených soudních poplatko za ~alobu ve výai 9 000 K , dále z ástky 44 352 K  za 4 úkony právní slu~by právního zástupce ~alobco po 11 088 K  podle § 7, § 9 odst. 5, § 12 odst. 4 vyhláaky . 177/1996 Sb., advokátní tarif, [tj. pYevzetí a pYíprava zastoupení  § 11 odst. 1 písm. a); podání ~aloby  § 11 odst. 1 písm. d); porada s klientem pYesahující jednu hodinu  § 11 odst. 1 písm. c), ú ast na jednání soudu dne 3. 9. 2025 - § 11 odst. 1 písm. g)], z ástky 1 800 K  jako náhrady hotových výdajo advokáta [tj. 4 re~ijní pauaály po 450 K  podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu], z cestovného jako náhrady dopravy k jednání a zpt  eské Budjovice  Ústí nad Labem celkem 3 726 K  [osobní automobil RZ X, 490 km, 5,2 l/100km, nafta, 34,70 K /l, náhrada 5,80 K ] dále z ástky 2 400 K  jako náhrady promeakaného asu [za 16 polhodin strávených na cest k jednání soudu - § 14 odst. 3 advokátního tarifu] a z ástky 10 978,38 K  pYedstavující 21 % DPH, kterou je advokát podle zvláatního právního pYedpisu povinen odvést z vy íslené odmny za zastupování a náhrady hotových výdajo. Naproti tomu soud ~alobcom nepYiznal náhradu náklado Yízení za návrh na pYiznání odkladného ú inku ~alob, neboe tento návrh nebyl úspaný. <br/>70. Výrokem III. rozsudku rozhodl soud tak, ~e osoby zú astnné na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení, neboe podle § 60 odst. 5 s. Y. s. má osoba zú astnná na Yízení právo na náhradu jen tch náklado, které jí vznikly v souvislosti s plnním povinnosti, kterou jí soud ulo~il, a v pYedmtném Yízení nebyly soudem osobám zú astnným na Yízení ulo~eny ~ádné povinnosti.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, sídlem Moravské námstí 611/6, 657 40 Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud. <br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout. <br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Ústí nad Labem 3. záYí 2025<br/><br/><br/>JUDr. Petr erný, Ph.D. v.r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.<br/></body> </html>