<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> <mark style="color: yellow; background-color: red;">22</mark> <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> <mark style="color: yellow; background-color: red;">24</mark>/<mark style="color: yellow; background-color: red;">2025</mark>- 48 - text</title> </head> <body> ÿþ <mark style="color: yellow; background-color: red;">22</mark> <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> <mark style="color: yellow; background-color: red;">24</mark>/<mark style="color: yellow; background-color: red;">2025</mark> - 53<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Tomáae Foltase, soudkyn Jitky ZavYelové a soudce Jana Kratochvíla v právní vci ~alobkyn: X, zastoupená Mgr. Liborem Kapalínem, advokátem se sídlem Na PYíkop 857/18, Praha 1, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 13. 3. 2024, j. 7846/<mark style="color: yellow; background-color: red;">24</mark>/520010422713023, o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostrav  pobo ka Olomouc ze dne 4. 2. <mark style="color: yellow; background-color: red;">2025</mark>, j. 65 Af 4/202464,<br/><br/>takto:<br/><br/>Rozsudek Krajského soudu v Ostrav  pobo ka Olomouc ze dne 4. 2. <mark style="color: yellow; background-color: red;">2025</mark>, j. 65 Af 4/202464, se ruaí a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] Finan ní úYad pro Olomoucký kraj (dále té~  správce dan ) pYi vyhledávací innosti zjistil, ~e ~alobkyn v letech 2012 a~ 2014 pravideln smHovala ve smnárnách vyaaí ástky valut (EUR) na eské koruny (CZK) a dále, ~e pravideln ukládala na vlastní bankovní ú ty ástky finan ních prostYedko ve výai násobko ástek uvedených v § 38g odst. 1 zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o daních z pYíjmo ), avaak daHová pYiznání nepodávala. Správce dan proto ~alobkyni vyzval k podání daHových tvrzení k dani z pYíjmo fyzických osob. }alobkyn v reakci na tyto výzvy sdlila, ~e jí za pYedmtná zdaHovací období nevznikla daHová povinnost, neboe nebyla rezidentem R a nadto tento pYíjem pochází z výkonu innosti prostituce, jen~ není zdanitelným pYíjmem. Na dalaí výzvu správce dan podala ~alobkyn pYiznání k dani z pYíjmo fyzických osob za zdaHovací období let 2012 a~ 2014, v nich~ uvedla nulovou daHovou povinnost. <br/><br/>[2] Správce dan zahájil u ~alobkyn daHovou kontrolu na dani z pYíjmo fyzických osob za zdaHovací období let 2012 a~ 2014. Návazn vydal celkem tYi platební výmry, jimi~ ~alobkyni vymYil daH z pYíjmo za rok 2012 (ve výai 740 715 K ), za rok 2013 (ve výai 680 880 K ) a kone n za rok 2014 (ve výai 757 514 K ). <br/><br/>[3] Platební výmry napadla ~alobkyn odvoláními. Odvolání zamítl ~alovaný rozhodnutím ze dne 14. 4. 2022, j. 14239/<mark style="color: yellow; background-color: red;">22</mark>/520010422711919. <br/><br/>[4] Rozhodnutí ~alovaného ~alobkyn napadla ~alobou u Krajského soudu v Ostrav  pobo ka Olomouc (dále té~  krajský soud ), který rozsudkem ze dne 8. 11. 2023, j. 60 Af 21/202255, ~alob vyhovl, rozhodnutí ~alovaného zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. Krajský soud se ztoto~nil se závrem ~alovaného, ~e pYíjmy ~alobkyn pocházely z prostituce a ~e byla daHovým rezidentem v eské republice. Krajský soud vaak shledal rozhodnutí ~alovaného nepYezkoumatelným v rozsahu posouzení otázky, zdali Úmluva o potla ování obchodu s lidmi a vyu~ívání prostituce druhých osob, pYijatá dne 21. 3. 1950, která vstoupila v platnost dne 25. 7. 1951 (dále té~  Newyorská úmluva ), resp. § 189 zákona . 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále té~  trestní zákoník ), který upravuje trestný in kuplíYství, brání zdanní pYíjmo z prostituce, a vc proto vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení. Návaznou kasa ní stí~nost ~alovaného zamítl Nejvyaaí správní soud rozsudkem ze dne 14. 11. 2024, j. 8 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 281/202353.<br/><br/>[5] Rozhodnutím ze dne 9. 2. 2024, j. 4190/<mark style="color: yellow; background-color: red;">24</mark>/520010422713023, ~alovaný zruail platební výmr, kterým byla ~alobkyni stanovena daH z pYíjmo za rok 2012 a Yízení zastavil pro uplynutí prekluzivní lhoty dle § 148 odst. 5 zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  daHový Yád ). <br/><br/>[6] Rozhodnutím ze dne 13. 3. 2024, j. 7846/<mark style="color: yellow; background-color: red;">24</mark>/520010422713023, pak ~alovaný zmnil platební výmry, jimi~ ~alobkyni správce dan stanovil daH z pYíjmo za roky 2013 a 2014. Za rok 2013 navýail vymYenou daH na 922 599 K , za rok 2014 pak na 913 998 K . Souhrnn dovodil, ~e pYíjmy, které ~alobkyn získala z výkonu dobrovolné (nenucené) prostituce (dále té~  pYíjmy z prostituce ), podléhají zdanní. Zákon o daních z pYíjmo tyto pYíjmy ze zdanní nevylu uje, a ani je neosvobozuje. Podle ~alovaného lze tyto pYíjmy podYadit pod § 7 odst. 2 písm. c) zákona o daních z pYíjmo. }alobkyn vaak tyto pYíjmy nezdanila, proto správce dn nepochybil, pokud z nich vymYil daH z pYíjmo. Podle ~alovaného zdanní pYíjmo z prostituce nebrání Newyorská úmluva ani trestní zákoník. Prostituci v eské republice ~ádný zákon nezakazuje, zákonná úprava postihuje pouze doprovodné jevy prostituce, o ty se vaak v dané vci nejednalo. <br/><br/>II.<br/><br/>[7] }alobkyn napadla posledn ozna ené rozhodnutí ~alobou u krajského soudu, který jí v záhlaví uvedeným rozsudkem vyhovl, napadené rozhodnutí zruail a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení. Krajský soud nejdYíve zopakoval své závry z pYedcházejícího rozsudku, tedy ~e pYíjmy pochází z výkonu prostituce, a ~e ~alobkyn byla daHovým rezidentem R. V dalaí ásti rozsudku vaak krajský soud pYisvd il argumentaci ~alobkyn o nemo~nosti zdanní pYíjmo z prostituce. V tomto ohledu vyael z nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 69/04 (dále té~  nález sp. zn. Pl. ÚS 69/04 ). V nm se Ústavní soud vyjádYil k postavení Newyorské úmluvy v právním Yádu eské republiky. PYedn dovodil, ~e Newyorská úmluva nebyla vyhláaena a nestala se tak sou ástí právního Yádu eské republiky. I pYesto je vaak podle názoru Ústavního soudu (jako v pYípad ostatních mezinárodních smluv se stejným postavením) nutné obsah této úmluvy zohlednit pYi interpretaci jednoduchého práva s ohledem na l. 1 odst. 2 Ústavy. Z uvedeného postulátu platí výjimka v pYípad, ~e vykládané ustanovení tuzemského jednouchého práva je jednozna né (lex clara), neboe mezinárodní smlouva, která se nestala sou ástí právního Yádu, nemo~e mít pYednost pYed platnými právními pYedpisy. Krajský soud aplikoval tato východiska a dovodil, ~e spornou otázkou ve vci je interpretace pojmu pYíjem dle zákona o daních z pYíjmo. Krajský soud nepova~oval pojem pYíjem za lex clara ve smyslu nálezu sp. zn. Pl. ÚS 69/04, a proto naznal, ~e je tento pojem nutné vylo~it zposobem konformním s obsahem Newyorské úmluvy. Z ní pak podle krajského soudu vyplývá nemo~nost zdanní prostituce. Podle krajského soudu závry ~alovaného odporují i dovodové zpráv k zákonu o daních z pYíjmo (Federální shromá~dní, tisk . 1408, volební období 19901992), podle ní~ jsou pYedmtem dan zásadn vaechny pYíjmy s výjimkou pYíjmo plynoucích z inností, které nemohou být pYedmtem právn ú inné smlouvy. Proto také pYedmtem dan z pYíjmo nemohou být pYíjmy získané trestnou inností, resp. z inností, které by se pYí ily dobrým mravom. Z uvedených dovodo krajský soud napadené rozhodnutí zruail a vrátil vc k dalaímu Yízení ~alovanému. Rozsudek krajského soudu (stejn jako vaechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu) je v plném znní dostupný na www.nssoud.cz a Nejvyaaí správní soud na nj pro stru nost odkazuje. <br/><br/>III.<br/><br/>[8] Proti rozsudku krajského soudu podal ~alovaný (dále té~  st~ovatel ) kasa ní stí~nost z dovodo obsahov podYaditelných pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále té~  s. Y. s. ). St~ovatel souhrnn nesouhlasí se závrem krajského soudu, ~e pYíjmy ~alobkyn získané z výkonu dobrovolné prostituce nepodléhají zdanní podle zákona o daních z pYíjmo. Podle st~ovatele je zákon o daních z pYíjmo lex clara, neboe zYeteln vymezuje, které pYíjmy podléhají zdanní. Zákon o daních z pYíjmo ukládá zdanit vaechny pYíjmy s výjimkou pYíjmo, které zákon ze zdanní vylu uje. Mezi ty vaak pYíjmy z prostituce nepatYí. Krajský soud nadto neosvtlil, který lánek Newyorské úmluvy konkrétn brání zdanní pYíjmo z prostituce. Z lánko ozna ených v rozsudku nemo~nost zdanní pYíjmo z prostituce dovodit nelze. l. 1 cílí na potrestání osob, které vyu~ívají prostituce jiné osoby, nebo k ní svádí i ji obstarávají pro druhé, k emu~ vaak v dané vci nedoalo. l. 6 pak zakazuje, aby smluvní strany Newyorské úmluvy aplikovaly na osoby provozující prostituci speciální re~imy regulace ( speciální registrace, speciální prokaz, výjime ný dozor, nebo ohlaaovací povinnosti ). Uvedené lánky tedy nezakazují zdanní prostituce, jak dovozuje krajský soud. St~ovatel té~ nesouhlasí se závrem, ~e ke zdanní prostituce by nebylo mo~né pYistoupit s ohledem na rozpor s dobrými mravy. PYirovnání prostituce k výkonu trestné innosti nepova~uje za pYiléhavé. Prostituci zákon nezakazuje. Z uvedených dovodo st~ovatel navrhl, aby Nejvyaaí správní soud rozsudek krajského soudu zruail a vrátil mu vc k dalaími Yízení. <br/><br/>[9] }alobkyn podala vyjádYení ke kasa ní stí~nosti, ve kterém zopakovala obsah ~aloby a vyslovila souhlas se závry krajského soudu. I podle ~alobkyn nelze pojem pYíjem pova~ovat za lex clara. }alobkyn souhlasila i s pYirovnáním prostituce k trestné innosti. }alobkyn té~ upozorHuje, ~e v eské republice v minulosti probhlo nkolik veYejných diskuzí o prostituci a bylo navr~eno, aby eská republika od Newyorské úmluvy odstoupila, jinak nebude mo~né prostituci regulovat. <br/><br/>[10] St~ovatel podal k vyjádYení ~alobkyn repliku, ve které nesouhlasil s vyjádYením ~alobkyn. Setrval na své stí~ní argumentaci. Navrhl zruaení kasa ní stí~ností napadeného rozsudku. <br/><br/>IV.<br/><br/>[11] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. Y. s.). <br/><br/>[12] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/><br/>[13] Jádro kasa ní argumentace pYedstavuje nesouhlas se závry krajského soudu, který dovodil nemo~nost zdanní pYíjmo získaných z prostituce. St~ovatel je názoru, ~e i takové pYíjmy podléhají zdanní podle zákona o daních z pYíjmo, pYi em~ jejich zdanní nebrání ani Newyorská úmluva. Nejvyaaí správní soud st~ovateli pYisvd il. <br/><br/>[14] DaH z pYíjmo pYedstavuje jeden ze základních pilíYo eského daHového systému. Jedná se o pYímou dochodovou daH (in personam), neboe je stanovena pYímo poplatníkovi. PYedmtem této dan jsou veakeré pYíjmy fyzických osob (§ 3) s výjimkou pYíjmo zákonem ze zdanní výslovn vyjmutých a pYíjmo osvobozených (Dráb, O. a kol.: Zákon o daních z pYíjmo. KomentáY. Wolters Kluwer, Praha 2021, s. 2 a násl.; Pelc, V. Zákon o daních z pYíjmo. KomentáY. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2015, s. <mark style="color: yellow; background-color: red;">22</mark> a násl., i rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne <mark style="color: yellow; background-color: red;">24</mark>. 10. 2000, sp. zn. 30 Ca 225/98). <br/><br/>[15] Je sou asn pravdou, ~e zákon o daních z pYíjmo neobsahuje obecnou definici pojmu pYíjem a omezuje se na popis jednotlivých (konkrétních) forem pYíjmo. V § 3 odst. 1 stanoví, které pYíjmy jsou pYedmtem dan [a) pYíjmy ze závislé innosti (§ 6), b) pYíjmy ze samostatné innosti (§ 7), pYíjmy z kapitálového majetku (§ 8), pYíjmy z nájmu (§ 9) a ostatní pYíjmy (§ 10)], v § 3 odst. 4 stanoví, které pYíjmy pYedmtem dan nejsou, a v § 4 pak taxativn vyjmenovává pYíjmy, které jsou od dan osvobozeny. Zákon o daních z pYíjmo dále zvláatn u jednotlivých kategorií pYíjmo upravuje pYedmt dan (napY. § 6 odst. 7 a § 7 odst. 10) i speciální re~imy osvobození (napY. § 6 odst. 9 a § 10 odst. 3). <br/><br/>[16] A koliv tedy zákon o daních z pYíjmo pracuje s pojmem pYíjem, jeho obecnou definici nepodává. Obsah tohoto pojmu odvozuje od konkrétních hmotnprávndaHových skute ností. Na tuto pomrn specifickou legislativntechnickou konstrukci upozorHuje i odborná literatura:  DaHové zákony nkdy nedefinují základní pojmy, s nimi~ b~n pracují. Mnohdy je nutné jejich obsah dovozovat ze souvislostí. Slovem  pYíjem zákon o daních z pYíjmo ozna uje rozné pYedmty dan; nevymezuje ho jako pojem, tedy jako obecné ur ení podstatných charakteristik rozných daHovprávních skute ností (k povaze pojmu patYí, ~e je definován, vymezen); obecné ur ení proto, ~e stejné i obdobné charakteristiky jsou vlastní více daHovprávním skute nostem. Obecn lze ozna ení  pYíjem charakterizovat jako pYijaté plnní v podob pen~ní, nepen~ní, popYípad i formou pekuniárn ocenitelné výhody, které je zákonem vymezeno jako daHovprávní skute nost, pYi em~ spole nou charakteristikou takových pYíjmo (daHovprávních skute ností) je, ~e jsou objektem dan. Zákon slovo (ozna ení)  pYíjem ani pro celý zákon, ani pro jednotlivé druhy pYíjmo nedefinuje, u jednotlivých druho pYíjmo obsah slova charakterizuje hmotnprávními daHovými skute nostmi , (Pelc, V. Dan z pYíjmo. Zákon s poznámkami a judikaturou. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 33). <br/><br/>[17] Obecnou definici pojmu pYíjem pYinesla a~ judikatura správních soudo. V rozsudku ze dne 12. 1. 2006, j. 2 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 42/2005136, . 843/2006 Sb. NSS, zdejaí soud dovodil, ~e za pYíjmy, které jsou pYedmtem zdanní (pYedmtem dan), lze pova~ovat navýaení majetku daHového poplatníka. K tomu soud uvedl:  Zákon . 586/1992 Sb. pYímou a pYesn vyjádYenou obecnou definici pojmu  pYíjem neobsahuje a omezuje se na popis jednotlivých konkrétních forem pYíjmo. Z dovodové zprávy k návrhu tohoto zákona (Federální shromá~dní, tisk . 1408, volební období 19901992) nicmén vyplývá, ~e  pYedmtem dan jsou zásadn vaechny pYíjmy s výjimkou pYíjmo plynoucích z inností, které nemohou být pYedmtem právn ú inné smlouvy. Rozsah pYíjmo, které nejsou pYedmtem dan nebo jsou od dan osvobozeny, reaguje na potYebu vylou ení dvojího zdanní a na specifický charakter nkterých druho pYíjmo, u nich~ není i pYi tendenci k maximáln airokému daHovému základu ú elné, aby byly zdaHovány. [& ] Rozdlení pYíjmo podle hlavních prameno odpovídá potYeb respektovat rozdíly pYi stanovení základu i pYi vybírání dan, které pYedevaím z praktických dovodo bude rozdílné. Zdanitelným pYíjmem nebudou náhrady akod, pYi jejich~ úhrad nedochází ke zvýaení poplatníkova majetku, na rozdíl od náhrad za ztrátu pYíjmu (náhrad ualého zisku, náhrad ualé mzdy apod.). Z dikce citovaného zákona dále vyplývá, ~e základem dan je ástka, o kterou pYíjmy plynoucí poplatníkovi v pYísluaném zdaHovacím období pYesahují výdaje prokazateln vynalo~ené na jejich dosa~ení, zajiatní a udr~ení (§ 5 odst. 1). Na základ výae uvedeného  a ve shod s citovanými teoriemi  tak lze u init díl í závr, podle nho~ je nutno za pYíjem podléhající pYedmtné dani pokládat navýaení majetku daHového poplatníka (obdobné vyplývá napY. z § 10 odst. 1 cit. zákona). K tomu vaak Nejvyaaí správní soud dodává, ~e se musí jednat o pYíjem skute ný, a nikoliv toliko zdánlivý. To znamená, ~e se toto navýaení majetku musí v právní sféYe daHového poplatníka reáln projevit, a to tak, ~e mo~e být poplatníkem skute n vyu~itelné. V opa ném pYípad se toti~ jedná o navýaení zdánlivé. <br/><br/>[18] Judikatura Nejvyaaího správního soudu tedy za pYíjem pova~uje jakékoliv navýaení majetku, pokud se nejedná o navýaení zdánlivé. Lze sou asn pYitakat tomu, ~e zákon výslovn vylu uje nkteré pYíjmy z pYedmtu zdanní (srov. napY. § 3 odst. 4, § 6 odst. 7 a 11 zákona o daních z pYíjmo a rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 2. 2008, j. 5 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 68/2007121, . 1574/2008 Sb. NSS). Jak vaak dodává odborná literatura, i zde systematika zákona vychází z koncepce, ~e nkteré pYíjmy nepYedstavují navýaení majetku:  Na základ výae uvedeného a s pYihlédnutím k filozofii zákona o daních z pYíjmo a jeho jednotlivým ástem tak lze u init díl í závr, podle nho~ je nutné za pYíjem podléhající pYedmtné dani pokládat navýaení majetku daHového poplatníka. Zákon o daních z pYíjmo dále pozitivn i negativn vymezuje, které z pYíjmo jsou pYedmtem dan (jsou tedy oním  navýaením majetku ), a vstupují proto do základu dan, a dani tak podléhají, a které nikoliv, neboe uvedené znaky nenesou, a pYíjmem ke zdanní proto nejsou. Zákon tak dává jasn najevo (ve vztahu ke zdanní pYíjmo fyzických osob v obecné rovin v § 3), které pYíjmy za navýaení majetku nepova~uje, a proto je ani nezahrnuje do povinnosti zdanní [& ] , (Pelc, V. Dan z pYíjmo. Zákon s poznámkami a judikaturou. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 34).<br/><br/>[19] Z uvedených dovodo nelze souhlasit s krajským soudem, ~e z tuzemské právní úpravy nelze dovodit definici pojmu pYíjem, resp. zdanitelný pYíjem. <br/><br/>[20] Jak ji~ pYitom soud nazna il výae, zákon o daních z pYíjmo ukládá fyzickým osobám zdanit vaechny pYíjmy s výjimkou tch, které nejsou pYedmtem dan, resp. s výjimkou tch, které jsou od dan osvobozeny. PYíjmy z výkonu dobrovolné prostituce vaak zákonodárce do tchto vý to nezaYadil. PYíjmy pocházející z prostituce nejsou uvedeny v § 3 odst. 4 zákona o daních z pYíjmo ani v § 4 tého~ zákona. Stejn tak nejsou explicitn vylou eny z pYedmtu dan u jednotlivých pYíjmo (§ 6 a~ § 10 zákona o daních z pYíjmo). Zákon tedy takové pYíjmy nevylu uje z pYedmtu zdanní, ani je neosvobozuje (srov. i Kolman, P. Prostituci lze zdanit ji~ dnes. In: VeYejná správa, 2006, . 7:  PYíjmy z této [& ] innosti podléhají dani z pYíjmu u~ i nyní. Nahlédnemeli do stávajících daHových pYedpiso, zjistíme, ~e prostitutky a prostituti nedisponují ~ádnou legální výjimkou a ze svého pYíjmu by mli platit daH z pYíjmu. ). Lze dodat, ~e zdanní v eské republice podléhají i dalaí spole ensky kontroverzní i potenciáln nebezpe né innosti. V tomto ohledu lze uvést napY. prodej alkoholu a tabáku (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 11. 2003, j. 7 A 124/200142, . 247/2004 Sb. NSS), provoz hracích automato (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 29. 10. 2024, j. 9 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 95/202444), i provoz erotických live video chato (rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 8. 2009, j. 7 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 62/2009112, a ze dne 31. 3. 2016, j. 2 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 265/2015114). <br/><br/>[21] NepYípadné jsou i závry krajského soudu stran nemo~nosti zdanit pYíjem z prostituce s ohledem na obsah Newyorské úmluvy. <br/><br/>[<mark style="color: yellow; background-color: red;">22</mark>] K této mezinárodní smlouv se vyjádYil Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 69/04, . 161/2007 Sb. V nm se zabýval zákonností obecn závazné vyhláaky msta Ústí nad Labem . 1/2004 k zabezpe ení místních zále~itostí veYejného poYádku, která v l. 3 odst. 1 písm. c) zakazovala nabízení sexuálních slu~eb na vaech veYejných prostranstvích obce. Ústavní soud v nálezu mj. uvedl, ~e prostituce je sociáln patologický jev, který podle historických zkuaeností nelze zcela vymýtit. Prostituce pYitom není upravena na zákonné úrovni a obce ji tak mohou regulovat na základ zmocnní obsa~eného v § 10 písm. a) zákona o obcích. Taková regulace není v rozporu s Newyorskou úmluvou. K ní Ústavní soud uvedl, ~e:  A koli tato mezinárodní smlouva nebyla vyhláaena ve Sbírce zákono a není tak mezinárodní smlouvou podle l. 10 Ústavy, která je sou ástí právního Yádu, nelze ji pYi interpretaci jednoduchého práva s ohledem na l. 1 odst. 2 Ústavy pominout. I kdy~ mezinárodní smlouva není sou ástí eského právního Yádu ve smyslu l. 10 Ústavy, je tYeba jednoduché právo, které pYipouatí nkolikerý výklad, interpretovat zposobem, který je souladný s mezinárodnprávními závazky eské republiky. [& ] Ústavní soud vaak obiter dictum poukazuje na to, ~e mezinárodní smlouvu, která nesplHuje nále~itosti l. 10 Ústavy, nelze u~ít k popYení jednozna ného ustanovení vnitrostátního práva. Pokud je ustanovení jednoduchého práva jednozna né (lex clara), nelze aplikovat mezinárodní smlouvu, která není smlouvou podle l. 10 Ústavy, nýbr~ se má aplikovat nesporné ustanovení jednoduchého práva eské republiky. Toto pravidlo je významné pYi Yeaení otázky, zda existence Newyorské úmluvy zabraHuje obcím, aby pouze vymezily ur ité veYejné prostranství, na kterých mo~e být prostituce nabízena. Tuto otázku vaak ji~ § 10 písm. a) zákona o obcích Yeaí jednozna n. Jasn z nj vyplývá, ~e obec mo~e vymezit ur itá veYejná prostranství, na kterých lze prostituci nabízet. V tomto ohledu je výklad uvedeného ustanovení zcela jasný a nelze jej zavrhnout jen odkazem na mezinárodní smlouvu, která nesplHuje nále~itosti l. 10 Ústavy. Lze tedy shrnout, ~e sou asná právní úprava dává obci na výbr, aby bu prostituci neupravovala vobec, nebo ji na vaech veYejných prostranstvích obce zcela zakázala, anebo aby negativn i pozitivn vymezila ur itá veYejná prostranství, na kterých lze prostituci nabízet , (bod 51 nálezu ÚS). Tyto závry jsou mutatis mutandis pou~itelné i pro souzenou vc.<br/><br/>[23] Lze tedy souhlasit s tím, ~e Ústavní soud v citovaném nálezu dovodil, ~e pokud by zákon nebyl lex clara, bylo by tYeba pYi jeho interpretaci postupovat tak, aby byl výsledek interpretace konformní s obsahem Newyorské úmluvy, pYesto~e se nestala sou ástí právního Yádu eské republiky. Nelze ji~ vaak souhlasit s krajským soudem, ~e by na základ Newyorské úmluvy bylo mo~né dovodit vylou ení pYíjmo z prostituce z pYedmtu dan.<br/><br/>[<mark style="color: yellow; background-color: red;">24</mark>] V tomto ohledu krajský soud akcentoval preambuli, l. 1 a l. 6 Newyorské úmluvy. <br/><br/>[25] Newyorská úmluva v preambuli uvádí, ~e prostituce a zlo, které ji doprovází a které spo ívá v obchodu s lidmi za ú elem prostituce, jsou neslu itelné s dostojností a ctí lidské bytosti a ohro~ují blaho jednotlivce, rodiny a pospolitosti.<br/><br/>[26] Podle l. 1 Newyorské úmluvy smluvní strany této Úmluvy se zavazují, ~e budou trestat ka~dého, kdo, aby vyhovl chlípnosti nkoho jiného 1. obstará, svádí nebo odvádí za ú elem prostituce jinou osobu, a to i s jejím souhlasem, 2. vyu~ívá prostituce jiné osoby, a to i s jejím souhlasem.<br/><br/>[27] Podle l. 6 Newyorské úmluvy se ka~dá smluvní strana této Úmluvy zavazuje, ~e pYijme vaechna nutná opatYení ke zmn nebo zruaení ka~dého platného zákona, naYízení nebo administrativního postupu, podle nich~ vaechny osoby, které provozují nebo jsou podezYelé z provozování prostituce, se podrobují speciální registraci, musí mít speciální prokaz nebo podléhají výjime nému dozoru nebo ohlaaovací povinnosti.<br/><br/>[28] V uvedených, krajským soudem akcentovaných láncích, nelze nalézt nic, co by mohlo být relevantní pYi výkladu pojmu pYíjem, resp. zdanitelný pYíjem, jejich~ výkladem se soud zabýval výae. Úmluva definici uvedených pojmo nedává. Stejn tak výslovn nezakazuje zdanní pYíjmo z prostituce. Takový zákaz nelze dovodit ani výkladem. Nejvyaaí správní soud ve své judikatuYe opakovan akcentuje, ~e pYi výkladu mezinárodních smluv je nutné postupovat v souladu s VídeHskou úmluvou o smluvním právu ( . 15/1988 Sb.), která se stala sou ástí právního Yádu eské republiky. V rozsudku ze dne 7. 12. 2023, j. 10 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 27/202376, . 4556/2024 Sb. NSS, zdejaí soud uvedl:  Jak ji~ napovídá samotná systematika VídeHské úmluvy, pYi výkladu má pYednost obecné výkladové pravidlo (srov. `turma, P.; epelka, .; Balaa, V. Právo mezinárodních smluv. Praha: Alea enk 2011, s. 120). Toto obecné pravidlo v sob obsahuje tYi výkladové metody: metodu jazykovou (v souladu s obvyklým významem), systematickou i kontextuální (který je dáván výrazom ve smlouv v jejich celkové souvislosti) a teleologickou (s pYihlédnutím k pYedmtu a ú elu smlouvy). PYi výkladu se pou~ijí vaechny metody výkladu, avaak ~ádný z nich nemá pYednost pYed druhým ani není dole~itjaí ne~ jiný. <br/><br/>[29] Podle názoru Nejvyaaího správního soudu vaak ani na základ tchto výkladových metod nelze z Newyorské úmluvy dovodit nemo~nost zdanní prostituce. Jazykovým výkladem k tomuto závru nelze dojít z toho dovodu, ~e v Newyorské úmluv absentuje jakákoliv zmínka o nemo~nosti zdanní pYíjmo z prostituce. Ze stejného dovodu nelze nic dovodit ani metodou systematickou a kontextuální. Pokud jde o výklad zohledHující pYedmt a ú el smlouvy, i tyto mají být patrné nejlépe ze samotného textu mezinárodní smlouvy (`turma, P.; epelka, .; Balaa, V. Právo mezinárodních smluv. Praha: Alea enk 2011, s. 111). Z lánko úmluvy akcentovaných krajským soudem vaak nelze zákaz zdanní prostituce dovodit. Newyorská úmluva zákaz zdanní prostituce v ozna ených láncích nezmiHuje. Z tchto lánko vyplývá povinnost smluvních státo pYijmout preventivní opatYení zamezující prostituci, resp. init kroky k jejímu potla ení. Lze vaak pochybovat o tom, ~e by nezdanní pYíjmo z prostituce vedlo k tomuto cíli. Smyslem Newyorské úmluvy je prostituci potla ovat, a nikoliv vytváYet prostYedí, ve kterém by prostituce byla (daHov) zvýhodnna oproti jiným výdle ným innostem. <br/><br/>[30] Nejvyaaímu správnímu soudu je sou asn známo, ~e byl opakovan pYipravován zákonný rámec regulace prostituce, pYi kterém byla zva~ována i otázka odstoupení od Newyorské úmluvy (srov. napY. usnesení Poslanecké snmovny ze dne 20. 10. 2005, ze 48. schoze 4. volebního období, . 1939, dostupné na www.psp.cz). Uvedené návrhy vaak mly za cíl provést celkovou regulaci prostituce (v . nutnosti registrace takové innosti, dohledu nad ní atp.) a tím i eliminovat výkon nedobrovolné prostituce, resp. nepYípadné doprovodné jevy. K tomu lze odkázat na pYedkládací zprávu k návrhu vlády R na vypovzení Newyorské úmluvy (snmovní tisk . 1081/0), ve které se uvádí:  PYedkládaná právní úprava si klade za cíl zamezit pYípadom nedobrovolné prostituce, a posílit ochranu ohro~ených osob pYed zneu~íváním a obchodováním za ú elem sexuálního vykoYiseování. Úprava nepYipouatí vykonávání prostituce osobami mladaími 18 let. Zdravotní rizika mají omezit pravidelné zdravotní prohlídky osob vykonávajících prostituci. V neposlední Yad by zákon ml pYispt k obnovení normálního ~ivota ob ano nkterých mst, která jsou dnes ochromena veYejn nabízenou prostitucí mající nepYíznivý vliv na veYejný poYádek a mravní výchovu dtí a mláde~e. PYijetím navrhovaného zákona o regulaci prostituce by vaak eská republika poruaila nkteré závazky vyplývající z Úmluvy (viz zejména výae zmínný lánek 6, který neumo~Huje registraci osob vykonávajících prostituci). Z uvedeného plyne, ~e poruaení závazko vyplývajících z Newyorské úmluvy je spojováno s registrací osob vykonávající prostituci. Z ~ádné ásti pYedkládací zprávy vaak nevyplývá, ~e by odstoupení od Newyorské smlouvy bylo nutné provést z dovodu zdanní pYíjmo z prostituce. Lze dodat, ~e ji~ v té dob odborná literatura upozorHovala na to, ~e zdanní prostituce není vylou eno, resp. ~e odstoupení od Newyorské úmluvy není pro zdanní prostituce nutné (napY. Kolman P. Prostituci lze zdanit ji~ dnes. In: VeYejná správa, 2006, . 7).<br/><br/>[31] Ostatn i nkteré dalaí státy, které jsou smluvní stranou Newyorské úmluvy, zdanní prostituce nevylu ují. Mezi n patYí napY. Itálie (srov. rozhodnutí Corte Suprema di Cassazione . 20528/2010 a . 1058/2011), i Spojené království (srov. rozhodnutí Queen s Bench Division ze dne 7. 12. 1987, ve vci IRC vs. Aken). Nejvyaaí správní soud sou asn nepYehlédl, ~e nkteré jiné smluvní státy zdanní prostituce vylu ují, iní tak ale na základ vnitrostátní úpravy, která pova~uje prostituci za trestný in, resp. za pYestupek. Jak ji~ vaak soud uvedl výae, v eské republice takto sou asná právní úprava koncipovaná není. Pravomoc k nastavení pravidel stran výkonu prostituce má pYitom moc zákonodárná (a nikoliv moc soudní). <br/><br/>[32] Pokud se pak krajský soud podporn opírá o shora citovanou ást dovodové zprávy k zákonu o daních z pYíjmo (srov. ást II. tohoto rozsudku), pYehlí~í, jak je vykládána konstantní judikaturou správních soudo. K tomu odkazuje zdejaí soud pYedn na svoj rozsudek ze dne 12. 1. 2006, j. 2 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 42/2005136, ve kterém pYi zohlednní krajským soudem akcentované ásti dovodové zprávy uvedl, ~e pYíjmem podléhajícím dani z pYíjmo fyzických osob podle zákona o daních z pYíjmo, je zvýaení majetku daHového poplatníka. Musí se pYitom jednat o pYíjem skute ný, a nikoliv toliko zdánlivý. To znamená, ~e se toto zvýaení majetku musí v právní sféYe daHového poplatníka reáln projevit, a to tak, aby bylo pro poplatníka skute n vyu~itelné. V opa ném pYípad se toti~ jedná o navýaení zdánlivé. Obdobn v rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2010, j. 5 Ca 65/200777, je konstatováno, ~e podle judikatury k zákonu o daních nejsou pYíjmy rozdlovány na ty, které jsou nabyty v souladu se zákonem, a tudí~ podléhají zdanní, a na pYíjmy protiprávní. To samozYejm neznamená, ~e by pYedmtem dan z pYíjmo byl i  prospch dosa~ený z innosti spole ensky nebezpe né, která je zakázaná sama o sob, tedy nikoli pro nevydání potYebného povolení k jejímu výkonu, tedy pYíjem z innosti, kterou oprávnn ani vykonávat nelze, a proto ~ádnému povolení nepodléhá a ani podléhat nemo~e. PYedmtem dan z pYíjmo tak nemo~e být majetkový prospch pachatele získaný napY. trestným inem kráde~e i loupe~e (o nm~ nelze mít za to, ~e pYedstavuje pYíjem, jím~ dochází ke zvýaení majetku dle § 10 zákona o daních z pYíjmo, neboe vc odcizená se nestává vlastnictvím pachatele trestného inu). Mstský soud v Praze po posouzení vci dospl k závru, ~e ani prospch získaný ~alobkyní jednáním, které naplnilo skutkovou podstatu trestného inu nedovolené výroby a dr~ení omamných a psychotropních látek a jedo dle § 178 trestního zákona, není pYíjmem ve smyslu § 10 zákona o daních z pYíjmo, jím~ by doalo ke zvýaení majetku ~alobkyn odsouzené za tento trestný in, a který by proto podléhal této dani. I podle uvedeného rozsudku tedy k vylou ení pYíjmo z trestné innosti z pYedmtu dan dochází z dovodu, ~e se jedná o jednání, které z povahy vci není zposobilé zposobit skute né, platné zvýaení majetku daHového subjektu. Práv touto optikou je nutné chápat citovanou ást dovodové zprávy pro posouzení, zdali je pYíjem pYíjmem ve smyslu zákona o daních z pYíjmo. <br/><br/>[33] Se st~ovatelem lze souhlasit i v nepYípadnosti pYirovnání výkonu (dobrovolné) prostituce k trestné innosti. Trestné jsou  ur ité formy participace na prostituci, nikoli samotné provozování prostituce , [viz ` erba, F. § 189 KuplíYství. In: ` erba, F. a kol. Trestní zákoník. 1. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, <mark style="color: yellow; background-color: red;">2025</mark>; i výae citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 69/04]. Zákonná úprava postihuje pouze doprovodné jevy prostituce, jako napY. obchodování s lidmi, znásilnní, sexuální nátlak i kuplíYství (srov. § 168 a § 189 trestního zákoníku, usnesení Nejvyaaího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 4 Tdo 245/2009, rozsudek Nejvyaaího soudu SR ze dne 14. 4. 1977, sp. zn. 11 Tz 17/1977, i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 14. 11. 2024, j. 8 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 281/202353, bod 16). St~ovatel pYitom vysvtlil, pro  se o takovou trestnou innost v daném pYípad nejedná, resp. pro  nelze innost správních orgáno smYujících k výbru daní pova~ovat za trestnou, a to zcela v mezích závazného právního názoru obsa~eného v rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 14. 11. 2024, j. 8 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 281/202353, bod 16. I Ústavní soud ve výae ozna eném nálezu potvrzuje, ~e prostituce není v eské republice pova~ována za protiprávní innost (srov. body 51 a~ 53 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 69/04). }alovaný pYípadn vypoYádal i argumentaci o tvrzené participaci správce dan na provozování prostituce. Soud souhlasí s posouzením obsa~eným v bod 122 napadeného rozhodnutí, kde st~ovatel uvedl:  Odvolací orgán má za to, ~e správce dan aktivn (ani nikterak jinak) nepYispíval k provozování prostituce daHovým subjektem. Správce dan v ~ádném pYípad nevy~aduje i nevy~adoval úplatu (ve form dan z pYíjmu) za to, ~e umo~Huje i umo~Hoval provozování prostituce. Správce dan (v dob výkonu prostituce daHovým subjektem) ne inil ~ádné kroky, kterými by profitoval na provozování prostituce daHovým subjektem. Správce dan pouze po~adoval, aby finan ní prostYedky, které si daHový subjekt vydlal prostitucí, byly Yádn zdanny. V zákon o daních z pYíjmo toti~ není ~ádné ustanovení, které by takovéto pYíjmy od dan osvobozovalo, i by bylo konkrétn uvedeno, ~e takové pYíjmy nejsou pYedmtem dan. St~ovatel v této souvislosti odkázal i na pYiléhavou judikaturu trestních soudo (napY. usnesení Nejvyaaího soudu eské republiky ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 4 Tdo 245/2009, a v nm uvedenou judikaturu). <br/><br/>[34] S ohledem na konstantní judikaturu nelze pYijmout ani argument krajského soudu o nemo~nosti zdanní pYíjmo z dovodu, ~e by mohlo pocházet z neplatného soukromoprávního jednání. Jak ji~ soud nazna il výae, daHové právo provádí autonomní klasifikaci soukromoprávních jednání. Tu nestaví na striktním posuzování platnosti právních jednání z hlediska soukromého práva, ale na reálné mo~nosti navýaení majetku daHového subjektu, tedy vzniku zdanitelného pYíjmu (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 1. 2006, j. 2 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 42/2005136).  Dospjeli [správce dan] k závru, ~e ur itý soukromoprávní úkon byl absolutn neplatný, neznamená to jeat a priori, ~e takový úkon je irelevantní z daHového hlediska. [& ] Provádíli vaak daHové právo autonomní klasifikaci daHovprávních ú inko soukromoprávních jednání vycházející v zásad z ekonomické logiky (jak je tomu napYíklad v generální klausuli v ust. § <mark style="color: yellow; background-color: red;">24</mark> odst. 1 zákona o daních z pYíjmo), mo~e mít i neplatný právní úkon plnohodnotné daHovprávní ú inky, napY. byloli i na základ takového úkonu plnno, plnní nebylo zpochybnno [& ], a projeviloli se v ekonomické sféYe ú astníko transakce zposobem pYedvídaným v ust. § <mark style="color: yellow; background-color: red;">24</mark> odst. 1 zákona o daních z pYíjmo i si ú astníci transakce mohli rozumn myslet v dob, kdy ji inili, ~e se takto projeví [& ] , (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 12. 2010, j. 7 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 130/2009200; podporn i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 12. 2005, j. 2 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 15/200590, . 718/2005 Sb. NSS, a usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 10. 2009, j. 2 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 180/200664, . 1984/2010 Sb. NSS). I podle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 3. 2011, j. 9 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 81/2010180, . 2415/2011 Sb. NSS, soukromoprávní platnost smlouvy nemusí být relevantní za situace, kdy smluvní strany jednají tak, jako kdyby smlouva byla platná, a dochází k navýaení majetku, event. vzniku daHov uznatelných náklado. V tomto ohledu lze zmínit i rozsudek Soudního dvora ze dne 20. 11. 2001, ve vci C268/99, Aldona Malgorzata Jany a dalaí proti Staatssecretaris van Justitie, odstavce 48 a 49, který pova~uje prostituci za nezávislou ekonomickou, resp. obchodní aktivitu, na jejím~ základ dochází ke smn slu~by za úplatu, tedy za innost, která mo~e vést k navyaování majetku ve smyslu shora pYedestYených závro. PYedmtem dan z pYíjmo mo~e být i bezdovodné obohacení, pokud fakticky zvýailo majetek daHového subjektu (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 19. 1. 2023, j. 7 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 360/202151), jako~ i pYíjem z innosti provádné bez veYejnoprávního oprávnní (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 21. 9. 2007, j. 5 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 148/200650, . 1396/2007 Sb. NSS). Uvedená východiska krajský soud pYi svých závrech rovn~ pYehlí~í.<br/><br/>[35] Z výae uvedených dovodo lze tedy souhlasit se st~ovatelem, ~e krajský soud postavil zruaení ~alobou napadeného rozhodnutí na dovodech, které nemohou obstát. I podle Nejvyaaího správního soudu zdanní pYíjmo vzealých z dobrovoln (nenucen) vykonávané prostituce nebrání krajským soudem akcentovaná koncepce zákona o daních z pYíjmo, obsah Newyorské úmluvy, i dalaí krajským soudem akcentované skute nosti.<br/><br/>[36] Nejvyaaí správní soud závrem zdorazHuje, ~e byl pYi pYezkumu napadeného rozsudku vázán obsahem kasa ní stí~nosti, která smYovala k otázce mo~ného zdanní pYíjmo z prostituce. Soudu v tomto Yízení nepYísluaelo hodnotit rizika prostituce, její závadnost, nebezpe nost, mravní i etický rozmr výkonu prostituce, jako~ ani dalaí otázky spojené s výkonem prostituce. Stejn tak soud nemohl posuzovat dovodnost argumentace, která nebyla obsa~ena v kasa ní stí~nosti. Je to st~ovatel, kdo ur uje svými námitkami rámec kasa ního pYezkumu. Ostatní ú astníci Yízení o kasa ní stí~nosti nedisponují pYedmtem Yízení, a nemohou proto podanou kasa ní stí~nost rozaiYovat na dalaí, st~ovatelem nezpochybHované otázky. Nejvyaaí správní soud se proto nemohl zabývat námitkami, které neuplatnil st~ovatel, ale ~alobkyn ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 7. 3. 2024, j. 3 <mark style="color: yellow; background-color: red;">Afs</mark> 4/202285).<br/><br/>[37] Z výae uvedených dovodo Nejvyaaí správní soud zruail napadený rozsudek krajského soudu podle § 110 odst. 1 s. Y. s. a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení, ve kterém je vázán shora vyslovenými právními názory Nejvyaaího správního soudu (§ 110 odst. 4 s. Y. s.).<br/><br/>[38] Nejvyaaí správní soud ve vci rozhodl v souladu s § 109 odst. 2 s. Y. s., podle nho~ rozhoduje Nejvyaaí správní soud o kasa ní stí~nosti zpravidla bez jednání. O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn 6. Yíjna <mark style="color: yellow; background-color: red;">2025</mark><br/><br/>Tomáa Foltas<br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>