<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 64 A 7/2025- 175 - text</title> </head> <body> ÿþ 15 64 A 7/2025<br/><br/><br/>USNESENÍ<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Milana Procházky a soudco Mgr. Karla ernína, Ph.D., a Mgr. Jana í~ka ve vci<br/>navrhovatelky: politická strana Volt esko<br/>sídlem Na Dlouhém lánu 343, 160 00 Praha 6<br/>zastoupená advokátem Mgr. Vítem Hruakou<br/>sídlem Breitfeldova 709/13, 186 00 Praha 8<br/><br/>za ú asti: 1. Krajský úYad Kraje Vyso ina<br/>sídlem }i~kova 1882/57, 586 01 Jihlava<br/><br/> 2. politické hnutí Sta ilo! <br/>sídlem Václavov 741/12, 671 72 Miroslav<br/>jednající volebním zmocnncem P. `.<br/><br/><br/>o návrhu na zruaení rozhodnutí Krajského úYadu Kraje Vyso ina ze dne 15. 8. 2025, . j. KUJI 69039/2025, o registraci kandidátní listiny politického hnutí Sta ilo! pro volby do Poslanecké snmovny Parlamentu eské republiky konané ve dnech 3. a 4. Yíjna 2025,<br/>takto:<br/><br/>I. Návrh se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. V této vci se soud zabýval výkladem § 31 a~ § 33 zákona . 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu eské republiky a o zmn a doplnní nkterých dalaích zákono ( volební zákon ). Posuzoval, zda politické hnutí Sta ilo! ( Sta ilo! ) kandiduje v Kraji Vyso ina ve volbách do Poslanecké snmovny Parlamentu eské republiky konaných ve dnech 3. a 4. Yíjna 2025 ( volby 2025 ) jako tzv.  skrytá koalice . <br/>II. Návrh<br/>2. Návrhem doru eným soudu dne 19. 8. 2025 se navrhovatelka domáhala zruaení rozhodnutí Krajského úYadu Kraje Vyso ina ( krajský úYad ) ze dne 15. 8. 2025, . j. KUJI 69039/2025, o registraci kandidátní listiny politického hnutí Sta ilo! pro volby 2025 (dále té~  rozhodnutí o registraci ). Uvedla, ~e Sta ilo! se dohodlo s dalaími politickými stranami [Komunistická strana ech a Moravy ( KS M ), Sociální demokracie ( SOCDEM ), eská strana národn sociální ( SNS ) a Spojení demokraté  Sdru~ení nezávislých ( SD-SN )] na spole né kandidatuYe do voleb 2025. Spojení Sta ilo! a tchto stran je dle navrhovatelky koalicí, neboe splHuje její pojmové znaky a ostatn jako koalice tyto subjekty pod zna kou Sta ilo! kandidovaly do pYedcházejících voleb do Evropského parlamentu a zastupitelstev krajo v roce 2024. PYesto byla kandidátní listina Sta ilo! krajským úYadem registrována jako kandidátní listina samostatného politického hnutí Sta ilo!. Ú elovým jednáním Sta ilo! tak dochází k obcházení aditivní uzavírací klauzule pro koalice obsa~ené v § 49 volebního zákona, k naruaení rovnosti podmínek politické sout~e (v etn rovnosti ve financování politických stran) a její transparentnosti. Rozhodnutí kandidovat jako koalice nemo~e záviset výhradn na voli kandidujících politických subjekto bez ohledu na splnní pojmových znako koalice. Takový výklad by vedl k protiústavní mezeYe v zákon, byl by v rozporu se systematikou volebního zákona a vedl by ke zbyte nosti aditivních uzavíracích klauzulí.<br/>III. VyjádYení ú astníko<br/>3. Krajský úYad ve svém vyjádYení k návrhu popsal probh registra ního Yízení. PYi posouzení kandidátní listiny krajský úYad vycházel z textu volebního zákona a z usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, . j. Vol 57/2017-24. PYi nedostatku právní regulace je dle krajského úYadu relevantní pouze rozhodnutí samotného politického subjektu, zda se chce voleb ú astnit samostatn nebo jako koalice. V rámci formálního registra ního Yízení nemá krajský úYad povinnost odhalovat a posuzovat míru spolupráce subjekto zastoupených na kandidátní listin. Krajský úYad proto navrhl, aby soud návrh zamítl.<br/>4. Sta ilo! ve svém vyjádYení k návrhu namítlo, ~e návrh byl podán osobou zjevn neoprávnnou, neboe advokát navrhovatelky byl k podání návrhu zmocnn leny statutárního orgánu navrhovatelky, a nikoliv volebním zmocnncem navrhovatelky. Pokud by byl podán nový návrh na základ plné moci udlené zmocnncem navrhovatelky, jednalo by se o návrh opo~dný. Dále uvedlo, ~e není skrytou koalicí, ale registrovaným politickým hnutím. Nejedná se o prázdnou entitu, neboe má ustavené orgány a lenskou strukturu. Krajský úYad postupoval v souladu se zákonem, povahou registra ního Yízení a zavedenou praxí spo ívající v tom, ~e na kandidátkách politických stran kandidují lenové rozných stran nebo dochází k uzavírání dohod s podporujícími subjekty. Pojetí koalice v právním Yádu a v soudní praxi je formální  koalicí je pouze takové uskupení dvou a více politických subjekto, je~ se takto samy ozna í a postupují ve volbách spole n. Sta ilo! nenaplHuje pojmové znaky koalice, ani jiné prvky i standardy koali ní spolupráce. PYedstava, ~e krajský úYad bude v rámci registrace provádt rozsáhlé dokazování, je zcestná; Sta ilo! ostatn ani nebylo vyzváno, k odstranní nedostatko kandidátní listiny. Pokud by doalo bez jakékoli pYedchozí výzvy k vyYazení Sta ilo! z voleb, alo by o popYení principo právní jistoty, legitimního o ekávání a pYedvídatelnosti postupu orgáno veYejné moci. Sta ilo! navrhlo, aby soud návrh odmítl, nebo zamítl.<br/>IV. Podmínky Yízení<br/>5. Podle § 32 odst. 5 volebního zákona iní politická strana, politické hnutí nebo koalice úkony ve volebních vcech prostYednictvím svého zmocnnce. Zmocnncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto ozna ena na kandidátní listin; nemo~e jím být osoba mladaí 18 let, osoba s omezenou svéprávností nebo kandidát. Úkony svého zmocnnce ve volebních vcech je politická strana, politické hnutí nebo koalice vázána. Svého zmocnnce a jeho náhradníka mo~e politická strana, politické hnutí nebo koalice písemn odvolat; zmocnní zaniká okam~ikem doru ení tohoto odvolání krajskému úYadu.<br/>6. Podle § 3 odst. 1 vta první zákona . 424/1991 Sb., o sdru~ování v politických stranách a v politických hnutích, jsou strany a hnutí právnickými osobami, které dle § 6 odst. 2 písm. b) bod 6 a 7 tého~ zákona musí ve svých stanovách definovat statutární orgány a zposob, jakým tyto statutární orgány za stranu i hnutí jednají navenek.<br/>7. Podle § 86 volebního zákona se mo~e mimo jiné politická strana, politické hnutí nebo koalice, která podala kandidátní listinu domáhat ochrany u soudu podle zvláatního právního pYedpisu proti provedení registrace kandidátní listiny do 2 dno od doru ení rozhodnutí.<br/>8. Podle § 97a odst. 3 volebního zákona je lhota ur ená podle dno zachována, je-li poslední den lhoty u inn úkon u pYísluaného orgánu, a to nejpozdji do 16.00 hodin.<br/>9. Sta ilo! namítlo, ~e návrh byl podán osobou k tomu zjevn neoprávnnou, neboe plná moc byla zástupci navrhovatelky udlena pYímo navrhovatelkou (jejím statutárním orgánem) a nikoliv volebním zmocnncem. Z výae citovaného § 32 odst. 5 volebního zákona skute n vyplývá, ~e za politickou stranu jedná ve volebních vcech (kam nepochybn patYí i volební soudnictví) její zmocnnec. Volební zákon sou asn ale na nkterých místech výslovn uvádí, kdy je ten který úkon oprávnn provést výlu n zmocnnec (napY. podání kandidátní listiny dle § 31 odst. 3). A contrario tedy volební zákon nevylu uje, aby v jiných pYípadech jednal za politickou stranu i jiný subjekt. Typicky se bude jednat práv o statutární orgán politické strany, který je oprávnn jednat za politickou stranu navenek bez omezení (viz výae citovaná úprava zákona . 424/1991 Sb.). Jestli~e tedy v nyní projednávané vci byla plná moc k podání návrhu udlena statutárním orgánem navrhovatelky, byl návrh podán osobou k tomu oprávnnou.<br/>10. Nad rámec uvedeného soud poukazuje na skute nost, ~e nedostatek plné moci je nedostatkem podmínky Yízení, který lze odstranit (srov. usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 11. 2017, . j. Vol 65/2017-24). Navrhovatelka dne 22. 8. 2025 pYedlo~ila soudu plnou moc k podání návrhu podepsanou za navrhovatelku jejím volebním zmocnncem. Eventuální vada tak byla odstranna.<br/>11. Ve vztahu ke v asnosti návrhu soud pouze konstatuje, ~e lhota k jeho podání uplynula ve stYedu 20. 8. 2025 v 16:00 hodin (§ 86 ve spojení s § 97a odst. 3 volebního zákona). Návrh byl soudu doru en do datové schránky dne 19. 8. 2025 v 13:28 hodin, tedy v as. <br/>12. Vzhledem k tomu, ~e byly splnny i dalaí podmínky Yízení, soud pYistoupil k meritornímu posouzení návrhu.<br/>13. Závrem této ásti soud pova~oval za vhodné vyjádYit se k otázce, zda je povolán v této fázi volebního procesu (registra ní Yízení) navrhovatelkou vznesenou otázku Yeait, nebo zda se jedná a~ o problém pYípadné neplatnosti voleb, hlasování i volby kandidáta, k ní~ je pYísluaný Nejvyaaí správní soud po skon ení voleb. Podle názoru soudu jde o materii, která musí být Yeaena a s kone nou platností vyYeaena ji~ v registra ním Yízení (resp. v soudním pYezkumu registra ního Yízení). To, zda ur itý subjekt kandiduje ve volbách jako politická strana (hnutí) nebo koalice, má dopad jak na probh volební kampan, tak i na výsledek voleb v podob vyaaí aditivní klauzule pro koalice. Jednotliví aktéYi voleb  politické strany (hnutí), koalice, voli i, ale té~ volební orgány  proto musí ji~ v okam~iku ukon ení registra ního Yízení a jeho soudního pYezkumu vdt, s kým a jak mají po ítat. Za zdr~enlivjaí (resp. v souladu s principem zdr~enlivosti soudu pYi pYezkumu voleb a pYedvídatelnosti volebního procesu) je tYeba pova~ovat zásah soudu do volebního procesu ji~ ve fázi registra ní, ne~ kdyby Nejvyaaí správní soud a~ po skon ení voleb konstatoval, ~e ur itý subjekt ml správn kandidovat jako koalice, a proto~e nedosáhl aditivní klauzule, tak je volba jeho kandidáto neplatná. Obrazn Ye eno, zposobilost jednotlivých závodníko ú astnit se závodu je lepaí provYit ji~ pYed startovním výstYelem namísto vyYazení nkterého z nich a~ po skon ení závodu, proto~e jeho vozidlo pYekra uje po~adované parametry. Krajský soud je proto oprávnn pYezkoumat, zda byl ur itý subjekt správn zaregistrován jako politická strana (hnutí) nebo jako koalice v rámci pYezkumu rozhodnutí o registraci podle § 89 odst. 1 písm. c) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní ( s. Y. s. ). Jeho rozhodnutí v této vci je kone né a nelze jej zpochybHovat v dalaích fázích soudního pYezkumu voleb (obdobn viz Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní Yád správní. KomentáY. Praha: Wolters Kluwer R, 2019, str. 739 a 753).<br/>V. Posouzení vci<br/>V.A) Výklad pojmu koalice ve volebním zákonu<br/>14. Podle § 31 odst. 1 volebního zákona mohou kandidátní listiny pro volby do Poslanecké snmovny podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejich~ innost nebyla pozastavena, a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se pova~uje ta, kterou vaechny spole n kandidující politické strany a politická hnutí jednozna n na kandidátní listin jako koali ní ozna í, uvedou, kdo je lenem koalice, a stanoví její název.<br/>15. Podle § 31 odst. 2 volebního zákona mo~e ka~dá politická strana, politické hnutí a koalice podat pro volby do Poslanecké snmovny v ka~dém volebním kraji pouze 1 kandidátní listinu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatn kandidátní listinu, nemohou ji~ být sou ástí koalice. Ka~dá politická strana a politické hnutí mo~e být lenem pouze 1 koalice. Koalice musí být slo~ena ze stejných politických stran nebo politických hnutí ve vaech volebních krajích. Kandidát mo~e být uveden pouze na 1 kandidátní listin pro volby do Poslanecké snmovny.<br/>16. Jádrem pYedlo~eného sporu je otázka, kdo je koalicí ve smyslu volebního zákona. <br/>17. Krajský soud zva~oval dva výklady volebního zákona. Oba se na první pohled jeví jako hájitelné. Ten první Yíká, ~e volební zákon v § 31 odst. 1 obsahuje subjektivní definici koalice, podle ní~ je koalicí jen takové uskupení politických subjekto, které se za koalici prohlásí na své kandidátní listin. UpYednostHuje tedy svobodnou voli spolupracujících politických subjekto. K tomuto výkladu se ale nakonec krajský soud nepYiklonil.<br/>18. Podle druhého výkladu obsahuje volební zákon objektivní prvky, které definují koalici v materiálním smyslu. Nejedná se pYitom o definici pYímou (explicitní), co~ ovaem v právním Yádu není nic neobvyklého. A koliv existuje Yada zákono obsahujících stovky definic nejroznjaích pojmo (zpravidla pouze pro ú ely toho kterého pYedpisu), zákonodárce valnou ást pou~ívaných slovních výrazo nedefinuje. áste n proto, ~e pYedpokládá vaeobecnou srozumitelnost daného pojmu, áste n proto, ~e u~itý pojem je definován nepYímo prostYednictvím dalaího zákonného textu. NapYíklad ob anský zákoník (zákon . 89/2012 Sb.) nedefinuje pojem  lovk . Dovodem jist není jenom to, ~e tento pojem je obecn srozumitelný, ale té~ to, ~e ob anský zákoník o  lovku hovoYí na Yad míst a tím ho sou asn definuje. Z ob anského zákoníku tak napY. vyplývá, ~e lovk má právní osobnost (§ 23), odpovídá za své jednání (§ 24), musí být po at (§ 25) a také musí zemYít (§ 26) atd. Tyto objektivní prvky tedy nepYímo definují pojem  lovk .<br/>19. Obdobn je mo~no nahlí~et na pojem  koalice ve volebním zákon. Ten má jednak svoj obvyklý význam jednoduae pochopitelný pro promrného voli e. Sou asn je vaak definován dalaími ustanoveními. PYedevaím z § 31 odst. 1 vta pYed stYedníkem vyplývá, ~e ve volbách do Poslanecké snmovny mohou kandidovat jen dva typy subjekto  politické strany (a politická hnutí, co~ je ovaem právn toté~) a jejich koalice. Z toho je zYejmé, ~e koalicí je sdru~ení alespoH dvou politických stran (hnutí) za ú elem spole né kandidatury do Poslanecké snmovny. Tato definice plyne pYímo z textu volebního zákona, který z ní vychází v Yad ustanovení. Takto ji vnímá té~ Ústavní soud v nálezu ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17 (napY. v bodu 177  sjednocení politických stran na jedné spole né kandidátní listin ). Nutnou podmínkou vzniku koalice je pYitom dohoda politických stran i hnutí  její obsah ani forma není nijak pYedepsána; posta uje, ~e jejím pYedmtem je spole ná kandidatura do konkrétních voleb.<br/>20. Takto ostatn chápe pojem  koalice i politologická nauka a odborná literatura z oblasti ústavního práva (srov. Horák, F.; Vartazaryan, G. "Sta ilo!" obcházení právní úpravy pYedvolebních koalic. Analýza sou asné definice koali ních kandidátních listin pro volby do Poslanecké snmovny a návrhy de lege ferenda. In: Právník 6/2025).<br/>21. Krajský soud tedy uzavírá, ~e podle druhého mo~ného výkladu je tYeba za koalici pova~ovat spole nou kandidaturu alespoH dvou politických stran i hnutí na jedné kandidátní listin na základ dohody tchto stran i hnutí. UzavYením takové dohody strany i hnutí provedly volbu, ~e nebudou ve volbách kandidovat samostatn (co~ je druhá zákonem pYipuatná mo~nost kandidatury a ~ádnou jinou  tYetí  volební zákon nezná). Podají-li tedy takové strany i hnutí spole nou kandidátní listinu, pak jim nesvd í právo, nýbr~ povinnost ozna it kandidátní listinu jako koali ní ve smyslu § 31 odst. 1 vta za stYedníkem volebního zákona. Smyslem citovaného ustanovení tedy není ponechat na voli kandidujícího seskupení politických stran i hnutí, zda se vobec za koalici prohlásí, nýbr~ jde o vyjádYení dalaích povinností ve vztahu ke kandidátní listin podávané objektivn definovanou koalicí. Jazykové znní citovaného ustanovení sice uvedenému výkladu pYília nenasvd uje, hovoYí vaak pro nj argumenty historické, systematické a teleologické.<br/>22. PYedn je nastínný výklad v souladu s volí historického zákonodárce. Dovodová zpráva k zákonu . 204/2000 Sb., kterým se mní zákon . 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu eské republiky a o zmn a doplnní nkterých dalaích zákono, ve znní zákona . 212/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveYejnného pod . 243/1999 Sb., zákon . 99/1963 Sb., ob anský soudní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso, a zákon . 2/1969 Sb., o zYízení ministerstev a jiných ústYedních orgáno státní správy eské republiky, ve znní pozdjaích pYedpiso, v bod 45 uvádí:  Navrhuje se jednozna n pYímo v zákon vymezit, co se rozumí pojmem  koalice  . Zákonodárce tedy pYi novelizaci volebního zákona zjevn zamýalel formulovat doplnní § 31 odst. 1 tak, ~e bude obsahovat definici koalice.<br/>23. Povodní zákonný text § 31 odst. 1 volebního zákona pYed uvedenou novelou znl takto:  Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké snmovny mohou podávat politické strany, kterým není pozastavena innost,9) nebo koalice, a to pouze prostYednictvím zmocnnce nejpozdji do 60 dno pYede dnem voleb ve dvojím stejnopise zapisovateli krajské volební komise. <br/>24. Výae citovaná novela jej zmnila následovn:  Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké snmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejich~ innost nebyla pozastavena,9) a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se pova~uje ta, kterou vaechny spole n kandidující politické strany a politická hnutí jednozna n na kandidátní listin jako koali ní ozna í, uvedou, kdo je lenem koalice, a stanoví její název. (podtr~ení a zvýraznní doplnnou soudem).<br/>25. Zákonodárce tedy pou~itím slova  jejich jednozna n stanovil, ~e koalicí je subjekt slo~ený výlu n z politických stran (hnutí), pYi em~ z logiky vci musí jít alespoH o dv takové strany nebo hnutí. Dále pak pou~itím slova  vaechny zakotvil, ~e se musí jednat o subjekt ustanovený na základ svobodné vole vaech dot ených politických stran (hnutí), tedy na základ jejich institucionální dohody. <br/>26. Pokud by pak soud akceptoval první výklad o subjektivní definici koalice, popYel by tím nejen úmysl historického zákonodárce, ale zpronevYil by se i systematice zákona a teorii o racionálním zákonodárci. Nutn by toti~ musel konstatovat, ~e celý systém rozných specifických pravidel a omezení, je~ mají dopadat na koalice, je do zákona vtlen zcela zbyte n, neboe v dosledku subjektivní definice pojmu  koalice zále~í zcela na voli adresáta regulace, zda na sebe daná omezení vztáhne, i nikoliv. Volební zákon by se v této ásti stal zcela bezzubým. A ka~dé uskupení politických stran a hnutí, které by se za koalici poctiv ozna ilo, by muselo být pova~ováno za hlupáka, nebo pYinejmenaím idealistického snílka.<br/>27. Nutno Yíci, ~e i soudy v minulosti tíhly spíae k první mo~nosti výkladu. Jak Ústavní soud v nálezu I. ÚS 127/96, tak i Nejvyaaí správní soud v usnesení . j. Vol 57/2017-24, vycházely z toho, ~e v první Yad zále~í na svobodné voli spolupracujících subjekto, zda budou vystupovat jako koalice a takto svou kandidátní listinu ozna í, nebo zda se samy budou pova~ovat za politickou stranu i hnutí a takto se s nimi bude ve volebním procesu nakládat.<br/>28. Krajský soud tento náhled nesdílí. Je toti~ potYeba vidt, kam uvedený výklad eskou politickou scénu dovedl a kam ji jeat hypoteticky mo~e dovést v budoucnu. Nejprve je ovaem potYeba vysvtlit, jaké dva typy zákonných omezení dopadají na volební strany, které kandidují jako koalice, a jaký smysl tyto dva typy omezení sledují.<br/>29. V podaném volebním návrhu se zdorazHuje zejména aditivní uzavírací klauzule. Znamená to, ~e k tomu, aby se kandidáti koalice dostali do Poslanecké snmovny, musí koalice jako celek získat vyaaí procento hlaso ne~ samostatná politická strana i hnutí (podle po tu leno koalice 8 i 11 %). A smysl tohoto omezení? Má zejména zabránit atomizaci parlamentu a ztrát jeho akceschopnosti. Jinými slovy, má se pYedcházet tomu, ~e se Poslanecká snmovna rozpadne na velké mno~ství malých poslaneckých klubo, které budou jen velmi obtí~n nalézat spole ná Yeaení politických otázek a nebudou schopny se shodnout na legislativ, její~ tvorba je hlavním úkolem zákonodárného sboru (takový vývoj byl dobYe patrný napYíklad v dob první eskoslovenské republiky). Chránnou hodnotou je zde tudí~ efektivita vládnutí.<br/>30. asto se ale zapomíná na to, ~e koalice elí jeat dalaí skupin omezení, která má ponkud jiný smysl. Konkrétn má koalice povinnost se za koalici ozna it a uvést u ka~dého kandidáta, zda je lenem nkterého z koali ních partnero, nebo je bez politické pYísluanosti, a který koali ní partner jej na spole nou kandidátní listinu navrhl. Kone n je tu i zákaz, aby se politická strana i hnutí ú astnila více rozných koalic nebo aby v nkterých krajích kandidovala v koalici a v jiných samostatn. Vaechny tyto restrikce si kladou za cíl zachovat prohlednost volebního procesu pro voli e. Bez nich mo~e být voli  snadno uveden v omyl, hlasovat pro politické uskupení, které ve skute nosti v ur ité oblasti svého posobení vobec nehodlá hájit jeho zájmy, a mo~e tak dostat svým hlasem do zákonodárného sboru zastupitele, o jejich~ politickém smYování vobec nic netuaí.<br/>31. Je pravda, ~e k obcházení této druhé sady pravidel prozatím v eské politické praxi nedochází. Skryté koalice se vytváYejí zejména s cílem vyhnout se aditivní uzavírací klauzuli. Ale pokud budou správní soudy i nadále dosledn uplatHovat názor, ~e koalicí je pouze takové uskupení, které se za koalici prohlásí, mo~eme se velmi snadno v budoucnu do kat i poruaování tchto pravidel politické sout~e. Politická strana se bude moci rozhodnout, ~e zatímco v jednom kraji bude kandidovat sama za sebe, v jiném kraji je pro ni výhodnjaí tak u init jako sou ást uskupení, které je sice fakticky koalicí, ale neozna uje se tak. V rozných krajích budou moci mít takovéto skryté koalice rozná slo~ení podle toho, zda ta která politická strana, která se na koalici podílí, je i není v daném kraji populární, a nakolik hrozí, ~e bude zmínka o ní na kandidátní listin drá~dit i odrazovat tamní voli e skryté koalice. A nepYiznaná koalice umo~ní neuvádt na kandidátní listin údaj, který ze zú astnných subjekto navrhl kterého kandidáta. Díky tomu by mohly okrajové i extremistické politické strany skrývat skute nou míru svého vlivu uvnitY koalice tím, ~e na kandidátní listinu umístí výhradn nestraníky (kteYí z dané strany ú elov vystoupili krátce pYed svou nominací) a nebudou se k jejich nominaci otevYen hlásit.<br/>32. Výsledkem mo~e být naprostá nepYehlednost volebního procesu pro b~ného voli e. PYitom Ústavní soud charakterizuje svobodné volby takto:  Jedním z pYedpoklado, aby mohl lid projevit své názory ve volbách, je to, aby jednotliví voli i byli schopni v hlasovacích lístcích identifikovat, komu dávají svoj hlas. Právní úprava tudí~ musí zajistit to, ~e voli  bude schopen rozliait jednotlivé kandidující subjekty navzájem a ~e bude schopen ka~dý z kandidujících subjekto propojit s konkrétní politickou silou. Otázku, zda právní úprava umo~Huje voli i identifikovat, komu dává svoj hlas, je tYeba Yeait z hlediska promrného voli e, tedy takového, který erpá informace o volbách z b~ných sdlovacích prostYedko a nedisponuje odbornými znalostmi o volbách, právními, politologickými, sociologickými ani jinými obdobnými [nález sp. zn. II. ÚS 3181/18 ze dne 31. 12. 2018 (N 206/91 SbNU 635), body 22-24].<br/>33. Vidíme tedy, ~e pYi volb mezi liberálním výkladem, který nechává rozhodnutí, zda se jedná o koalici, na samotném politickém subjektu, a mezi striktnjaím pYístupem, který prosazuje spíae objektivní a materiální pojetí toho, co je to koalice, se do hry dostává nkolik hodnot. Na stran liberálního pYístupu je to pYedevaím svoboda politické sout~e. Striktnjaí pYístup vaak zdorazHuje, ~e politická sout~ má být nejen svobodná, ale také rovná a férová. Krom toho chrání i transparentnost politického procesu, a prostYednictvím vyaaí informovanosti voli o také jejich svobodnou voli. A nadto pYispívá k efektivnímu vládnutí.<br/>34. Podle krajského soudu tak vá~ení rozných hodnot vyznívá jednozna n ve prospch pYístupu, podle nho~ jakékoliv uskupení politických stran a hnutí, které má fakticky povahu koalice, by se tak mlo na své kandidátní listin transparentn ozna it. A mlo by v dosledku toho pYijmout vaechna omezení, která z toho vyplývají.<br/>35. Krajský soud dodává, ~e náhled na definici pojmu  koalice a na vý et jejích povinností, který v této vci zaujal, není ve skute nosti s dosavadní judikaturou k dané problematice v rozporu. Odkaz Sta ilo! na nález sp. zn. I. ÚS 127/96 není podle krajského soudu pYiléhavý, neboe v nm se Ústavní soud vyjadYoval k právní úprav ú inné v roce 1996 a pYedevaím ke zcela odlianým skutkovým okolnostem. Za zásadní odlianost soud pova~uje fakt, ~e v daném pYípad nutila ÚstYední volební komise st~ovatele, tj. politickou stranu  Svobodní demokraté  Liberální strana národn sociální (SD  LSNS) , aby se do voleb zaregistroval jako koalice, a koliv navrhovatel vznikl pYed volbami slou ením dvou politických stran, které pYi té pYíle~itosti jako politické subjekty zanikly. To je kvalitativn úpln jiný pYípad ne~ pozdjaí kauzy, v nich~ se politické subjekty sdru~ily jen pro ú ely volební agitace a zachovaly si pro dobu po volbách samostatnou existenci. Nyní posuzovaná vc tudí~ vy~aduje samostatné posouzení rozhodných skutkových i právních otázek, a závry citovaného nálezu na ni nelze bez dalaího aplikovat. <br/>36. Ani Nejvyaaí správní soud v usnesení . j. Vol 57/2017-24, na které takté~ poukazuje Sta ilo!, nezaujal ist liberální výklad, podle kterého je rozhodující, jak kandidující politické strany ozna í svou kandidátní listinu. Toto pojetí toti~ relativizoval, neboe dále posuzoval, zda se strana TOP 09 dopustila obcházení zákona. Stejn jako nyní krajský soud, i Nejvyaaí správní soud hodnotil materiální znaky koalice a výslovn odliail situaci, kdy samostatn kandidující strana na své kandidátní listin uvede lena jiné politické strany, a kdy tedy pln posta í domluva této strany a lena jiné politické strany. Práv v takovém pYípad, kdy nejde o dohodu na úrovni více politických stran, podle Nejvyaaího správního soudu nelze podanou kandidátní listinu v ~ádném pYípad pova~ovat za koali ní ve smyslu § 31 odst. 1 volebního zákona  toto rozliaení pak vyvozuje z uvedeného ustanovení zákona (srov. odst. 26 usnesení . j. Vol 57/2017-24). Jinými slovy tedy mo~e ve smyslu § 31 odst. 1 volebního zákona nastat situace, kdy bude nutné kandidátní listinu pova~ovat za koali ní, pYesto~e ji tak dot ený subjekt neozna il.<br/>37. Krajský soud uznává, ~e Nejvyaaí správní soud tuto úvahu pYedestYel spíae v teoretické rovin. Navrhovatel v dané vci výslovn upozorHoval na to, ~e strana TOP 09 s Liberáln ekologickou stranou a se stranou Koruna eská, jejich~ kandidáty umístila na svou kandidátní listinu, slaovala politické programy. To by mohlo svd it spíae o institucionální spolupráci na úrovni zú astnných stran. PYesto se Nejvyaaí správní soud touto skutkovou okolností vobec nezabýval. I tak lze ale z citovaného rozsudku dovodit, ~e Nejvyaaí správní soud evidentn nezastává ryze subjektivní náhled na pojem  koalice (kdo se tak ozna í), ale obohacuje jej  pYinejmenaím proklamativn  i o prvek objektivní (kdo se tak jeví).<br/>38. Krom toho se krajský soud domnívá, ~e i kdyby mly být nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 127/96 i usnesení Nejvyaaího správního soudu . j. Vol 57/2017-24 pova~ovány za argument pro subjektivní definici koalice, pak byly v tomto ohledu implicitn pYekonány nálezem Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17 (N 20/104 SbNU 191). Ústavní soud v tomto nálezu opakovan zdoraznil, ~e pYi posuzování ústavnosti napadených ustanovení volebního zákona nelze vycházet jen z jejich izolovaného tení, nýbr~ je tYeba je zasadit do celkového mechanismu vytvoYeného volebním zákonem. Ústavní soud pak sice výslovn neYeail definici koalice ve volebním zákonu, nicmén zabýval se ústavností aditivních klauzulí pro koalice, které v tehdejaí výai 10, 15 a 20 % shledal protiústavními. Jestli~e by vaak za koalici bylo mo~né pova~ovat pouze subjekt, jen~ se za ni prohlásí v kandidátní listin, ztrácí podrobná argumentace Ústavního soudu v bodech 156  180 nálezu jakýkoliv smysl. Pro Ústavní soud by toti~ nebylo nic jednoduaaího ne~ návrh ve vztahu k napadeným aditivním klauzulím zamítnout s argumentem, ~e volební zákon pYece umo~Huje se tmto aditivním klauzulím vyhnout tím, ~e se koalice za koalici v kandidátní listin neozna í. Aditivní klauzule by v tomto ohledu bylo mo~no pova~ovat za nefunk ní, avaak nikoliv za protiústavní. Stejn jako soud vychází z idey rozumného zákonodárce, musí vycházet i z idey rozumného Ústavního soudu a uzavYít, ~e jeho argumentace je smysluplná pouze v pYípad, pokud Ústavní soud chápe koalice z pohledu materiálního, a nikoliv formálního.<br/>V.B) Povinnosti krajského úYadu v souvislosti s registrací koalice<br/>39. Podle § 33 odst. 1 volebního zákona krajský úYad pYezkoumá ve lhot od 66 do 60 dno pYede dnem voleb pYedlo~ené kandidátní listiny. Není-li kandidátní listina podána v souladu s § 31, nemá-li nále~itosti podle § 32 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve krajský úYad písemn prostYednictvím zmocnnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozdji 58 dno pYede dnem voleb, aby závady odstranila do 50 dno pYede dnem voleb.<br/>40. Podle § 33 odst. 3 volebního zákona krajský úYad ve lhot 49 dno pYede dnem voleb rozhodne<br/>a) o registraci bezvadné kandidátní listiny,<br/>b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestli~e není podána v souladu s § 31 nebo kandidátní listina neobsahuje nále~itosti podle § 32 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavco 1 a 2.<br/>41. Krajský úYad i Sta ilo! argumentují tím, ~e registra ní Yízení má formální povahu a ~e v jeho rámci není mo~né posuzovat, jakým zposobem spolu rozné subjekty spolupracují. Krajský soud nepopírá, ~e registra ní Yízení je specifickým druhem správního Yízení, jeho~ ú elem je pYedevaím ovYit, zda kandidující subjekty splnily zákonem stanovené podmínky. Rovn~ s ohledem na krátký asový úsek, který má krajský úYad k dispozici, se nepYedpokládá, ~e by se v registra ním Yízení provádlo rozsáhlé dokazování. To ovaem sou asn neznamená, ~e by se mla role krajského úYadu redukovat na pouhé sbrné místo kandidátních listin.<br/>42. Ústavní soud v opakovan citovaném nálezu sp. zn. II. ÚS 3181/18 zdoraznil, ~e ze základního práva na svobodné volby nevyplývá pro veYejnou moc primárn povinnost zdr~et se ur itého jednání a nezasahovat, ale naopak pozitivní závazek pYijmout taková opatYení, která umo~ní konání svobodných voleb (bod 21). Ve vztahu k registra nímu úYadu pak dospl k závru, ~e je povinen zabývat se tím, zda kandidátní listina není vadná, co~ mo~e spo ívat i v zamnitelnosti názvu volební strany s názvem politické strany i hnutí, které nejsou sou ástí volební strany. Registra ní úYad je tedy povinen tuto skute nost zjistit z rejstYíku politických stran a v pYípad shledané zamnitelnosti vyzvat k odstranní této vady (bod 38). A koliv se tento nález týkal voleb do zastupitelstev obcí, není dovodu jej nepou~ít na obdobnou úpravu volebního zákona. <br/>43. Jak vyplývá z výae citovaného § 33 odst. 1 volebního zákona, krajský úYad je mimo jiné povinen ovYit soulad kandidátní listiny s § 31 tého~ zákona. Jak bylo výae vylo~eno, ten umo~Huje podat kandidátní listinu výlu n politické stran (hnutí) nebo koalici politických stran (hnutí). O koalici jde pYitom tehdy, pokud na jedné kandidátní listin kandidují alespoH dv politické strany i hnutí na základ dohody tchto stran i hnutí. Pokud taková kandidátní listina není ozna ena jako koali ní, mo~e se jednat o vadu, kterou je krajský úYad povinen odstranit. Nejde pYitom o ~ádné sofistikované úvahy ani extenzivní dokazování, neboe kandidatura více stran je zjevná pYímo z kandidátní listiny a dohoda mezi stranami o spole né kandidatuYe je vc zpravidla veYejn známá, neboe jde o sou ást politického marketingu. <br/>44. Stru n Ye eno  ovYit, ~e na kandidátní listin, která není ozna ena jako koali ní, jsou uvedeni kandidáti rozných politických stran a hnutí, není nijak náro né a jedná se o ist formální úkon. Následovat mo~e ze strany krajského úYadu velmi krátká a jednoduchá výzva, aby politická strana vysvtlila, pro  se neozna uje za koalici. A pokud pYijmeme výklad, podle kterého je koalicí jakékoliv uskupení politických stran i hnutí (jako celko), bude i pomrn jednoduché z médií ovYit tvrzení, kterým se daná politická strana i koalice bude proti ozna ení za koalici bránit. Relevantní by mohla být prakticky jen taková obrana, která bude poukazovat na to, ~e se jedná o spolupráci s nkterými jednotlivci z jiné politické strany, nikoliv o spolupráci na úrovni programové, agita ní a podobn.<br/>45. Pokud by soud akceptoval, ~e krajský úYad nemo~e otázku kandidatury koalic ovYovat a mo~e vycházet jen z toho, jak je kandidátní listina ozna ena, musel by sou asn akceptovat i na první pohled absurdní dosledky takového výkladu  jako s koalicí by se toti~ muselo nakládat i s politickou stranou, která se na kandidátní listin (ae u~ omylem nebo vdom) za koalici ozna í, a koliv materiáln o ~ádnou koalici nejde. Nebo jeat hoY  jako koalici by bylo tYeba posuzovat i situaci, kdy se jedna politická strana (hnutí) dohodne jen s nkolika rebely z druhé politické strany, ~e za ni budou kandidovat, a sou asn kandidátní listinu ozna í jako koalici obou stran. Statutární orgány druhé politické strany pYitom o takovém postupu neví a v koalici kandidovat nechtjí. Bez mo~nosti krajského úYadu tuto otázku ovYit by byla druhé politické stran znemo~nna samostatná kandidatura a zároveH by zostala zcela bez ochrany (kterou by jí logicky nemohl poskytnout ani následn soud).<br/>46. Lze tedy uzavYít, ~e krajský úYad je podle § 33 odst. 1 volebního zákona povinen ovYit, zda kandidátní listinu podal k tomu oprávnný subjekt. Pokud kandidátní listina obsahuje kandidáty rozných politických stran a hnutí a sou asn není ozna ena jako koali ní, je krajský úYad povinen vyzvat pYísluaného zmocnnce, aby vysvtlil, pro  se neozna uje za koalici, pYípadn (je-li dohoda mezi tmito politickými stranami veYejn známá ze sdlovacích prostYedko) jej pYímo vyzvat k odstranní vady a ozna ení kandidátní listiny za koali ní. Jestli~e vada nebude odstranna, krajský úYad kandidátní listinu odmítne podle § 33 odst. 3 písm. b) volebního zákona.<br/>V.C) Aplikace na projednávanou vc<br/>47. Úvodem krajský soud podotýká, ~e ohledn skutkových okolností nebylo mezi ú astníky sporu a ostatn se jedná o skute nosti veYejn známé. Soud proto pro nadbyte nost neprovádl dokazy navr~ené ú astníky Yízení [srov. obdobn nález sp. zn. II. ÚS 3764/12 ze dne 13. 5. 2014 (N 91/73 SbNU 517), bod 27].<br/>48. Skutkový stav podle krajského soudu jednozna n svd í o tom, ~e volební strana Sta ilo! naplHuje vaechny znaky koalice. Hnutí Sta ilo! uzavYelo dohody (memoranda ze dne 15. 1. 2025 a ze dne 17. 8. 2025) s politickými stranami KS M, SOCDEM, SNS a SD-SN o spolupráci ve volbách 2025. Strany sladily své programové priority a hnutí sestavilo spole né kandidátky v jednotlivých krajích. Na nich figurují sice i kandidáti za samotné hnutí Sta ilo!, ti jsou ale ve výrazné menain (tvoYí cca 12 % vaech kandidáto), zatímco vtainu kandidáto (cca 46 %) postavila jedna z politických stran, KS M. PYedvolební agitace probíhá sice pod spole nou hlavi kou hnutí Sta ilo!, ale politické strany, které hnutí slu uje, nezanikly a nadále mediáln vystupují jako samostatné subjekty (napY. lánek  SOCDEM bude kandidovat za Sta ilo! na www.stacilo.cz). Jejich kandidáti uvádjí na kandidátkách svou politickou pYísluanost k jedné z politických stran. A rozhodn nejde jen o nkolik  rebelo i  pYebhlíko , ale o výrazné osobnosti jednotlivých politických stran, v etn jejich vedoucích pYedstavitelo.<br/>49. Materiáln se tak zcela jednozna n jedná o koalici uvedených stran a Sta ilo!, nikoliv o individuální spolupráci jednotlivco se Sta ilo!. Tento závr je siln podpoYen i faktem, ~e Sta ilo! kandidovalo ve dvou pYedchozích volbách jako pYiznaná koalice. `lo o volby do Evropského parlamentu a o volby do zastupitelstev krajo, obojí v roce 2024. Dovod, pro  tak inilo, je prostý. V tchto volbách se neuplatHuje aditivní uzavírací klauzule pro koalice, a nebylo tudí~ tYeba pravý charakter uskupení zastírat. Ve volbách do Poslanecké snmovny je procentní hranice volebního zisku nutná pro pYidlení mandáto stanovena pro koalice vyaaí, proto se koalice Sta ilo! vnjakov pYetransformovala na politické hnutí. Její skute ná povaha ovaem zostala stejná.<br/>50. Soud rozumí motivaci uvedených stran a hnutí vyhnout se pou~itým postupem aditivní klauzuli, nicmén tato motivace nemo~e omluvit poruaení zákona. Aditivní klauzule byla do volebního zákona vlo~ena práv proto, aby zamezila pYíliané fragmentaci politického spektra. Tuto úpravu není mo~né obcházet po vzoru královny Kolob~ky I. vytvoYením tYetího typu subjektu, jeho~ kandidaturu volební zákon nepYipouatí.<br/>51. Sta ilo! a ostatní strany byly tudí~ povinny ozna it spole nou kandidátní listinu za koali ní, uvést, kdo je lenem koalice, a stanovit její název. Jeliko~ tak nepostupovaly, byl krajský úYad povinen vyzvat pYísluaného volebního zmocnnce k odstranní této vady. Pokud krajský úYad namísto toho bez dalaího zaregistroval podanou kandidátní listinu, je jeho rozhodnutí nezákonné.<br/>52. Nutno Yíci, ~e uskupení Sta ilo! provádí jen to, eho se ji~ pYedtím dopustily mnohé jiné subjekty na eské politické scén. Ji~ mnohokrát byli eatí voli i svdky obcházení volebního zákona, kdy~ se rozná uskupení politických stran sna~ila vyhnout omezením platným pro koalice. Z nejstaraích mo~eme zmínit pYípad Liberáln sociální unie (LSU) ve volbách v roce 1992, do ní~ se sdru~ily tYi rozné politické strany. Jejich funkcionáYi se stali leny obou politických subjekto, tedy své mateYské strany i nov vzniklého uskupení, co~ tehdejaí volební zákon umo~Hoval. Z pozdjaí doby lze zmínit volby v roce 2017, v nich~ kandidovala ODS s podporou strany <br/>Soukromníci, TOP 09 umístila na své kandidátky zástupce Liberáln ekologické strany a hnutí STAN v tém~e roce spojilo své síly s Yadou dalaích menaích politických subjekto. Nikdo z nich se za koalici neozna il. Obdobnou strategii zYejm pYijaly v letoaních volbách politické strany SPD (spolu s nkolika menaími politickými stranami) a Piráti (spolu se Zelenými).<br/>53. Na první pohled by se mohlo zdát, ~e se jedná o odlianou situaci, ne~ v jaké se nachází uskupení Sta ilo!, proto~e ve výae zmínných pYípadech byla kandidátka zaatítna jednou konkrétní, ji~ dYíve existující politickou stranou i hnutím. Ale rozdíl je pouze zdánlivý. Podstatné je, ~e pod jednou  firmou vystupuje více fakticky samostatných politických subjekto, které spolupracují na institucionální úrovni. Nechtjí to vaak otevYen pYiznat, proto~e by to pro n bylo nevýhodné  i pYes vzájemné spojení by nemusely v politické sout~i o mandáty v poslanecké snmovn uspt, proto~e by nepYekro ily uzavírací klauzuli platnou pro koalice. PYípad hnutí Sta ilo! se od dYívjaích kauz odliauje prakticky jen tím, ~e jeho povaha je patrná ji~ na první pohled a obcházení zákona tu dosáhlo míry zcela o ividné a do nebe volající.<br/>54. I pYes výae uvedené nemo~e být úspaná argumentace Sta ilo! poukazující na ony minulé pYípady, kdy byla praxe skrytých koalic rovn~ pou~ita. V prvé Yad platí, ~e v ~ádném právním odvtví se nelze odpovdnosti za poruaení zákona zbavit tvrzením, ~e jiné osoby zákon poruaují také. Skute nost, ~e toto jednání nebylo v minulosti ze strany soudo posti~eno, je dána pYedevaím tím, ~e ostatní ú astníci politického boje je soudom k posouzení nepYedlo~ili. Kde není ~alobce, není ani soudce. Jedinými výjimkami jsou dva výae popsané pYípady  nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 127/96 a usnesení Nejvyaaího správního soudu . j. Vol 57/2017-24. Soud vaak ji~ vysvtlil, pro  k nim nelze v nyní projednávané vci pYihlí~et. Ani ony proto nemohly vyvolat v ú astnících volebního klání legitimní o ekávání, ~e nezákonná praxe skrytých koalic bude tolerována nav~dy.<br/>55. Dodejme, ~e roli varovného signálu, ~e pYístup dozorových orgáno k nepYiznaným koalicím se mo~e do budoucna zmnit, mohla sehrát i nedávná zmna praxe na poli financování politických stran a jejich volebních kampaní. ÚYad pro dohled nad hospodaYením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) publikoval letos v únoru výkladové stanovisko, které zpYísHuje výklad pravidel pro financování v pYípad nepYiznaných koalic. Kandiduje-li ur itá politická strana, hnutí i koalice s podporou jiné strany i hnutí, jejich výdaje na kampaH se se tou a nesmí pYekro it limit stanovený pro daný typ voleb. A zároveH výae prostYedko ur ených na podporu kandidující strany stranou podporující nesmí pYesáhnout 3 mil. K  (viz https://pruvodce.udhpsh.cz/pruvodce/ podpora-jineho-subjektu-v-kampani/).<br/>56. S ohledem na vae výae uvedené byly splnny vaechny podmínky pro to, aby soud rozhodnutí krajského úYadu o registraci Sta ilo! k volbám 2025 v Kraji Vyso ina zruail.<br/>V.D) Pro  soud rozhodl o zamítnutí návrhu<br/>57. I pYesto, ~e kandidátní listina hnutí Sta ilo! poruauje zákon, neboe není ozna ena jako listina koali ní, nepYistoupil krajský soud ke zruaení provedené registrace. Rozhodl namísto toho o zamítnutí návrhu. Dovody pro tento postup byly dvojí. <br/>58. Tím prvním je princip právní jistoty a pYedvídatelnosti práva. Nelze toti~ zcela pYehlí~et letitou nezákonnou praxi, ze které registrované uskupení Sta ilo! evidentn vycházelo, kdy~ svou kandidátní listinu sestavovalo a neozna ilo ji jako koali ní. Soud výae vysvtlil, ~e sebeobvyklejaí nezákonná praxe se jen v dosledku své etnosti nemo~e stát zákonnou a zalo~it legitimní o ekávání i dobrou víru, je~ by je inila neposti~itelným. Ur itý spole enský rámec pro jednání subjekto ú astnících se politického boje ovaem i takováto nezákonná praxe pYece jen poskytuje. Stalo-li se obcházení právní úpravy koalic ve volebním zákon v eské politické praxi b~ným jevem, nelze nyní, krátce pYed volbami, zcela pYekvapiv oto it kormidlem a postihnout za toto jednání v podstat náhodn vybraný subjekt. Hnutí Sta ilo! vlastn jen zavrailo neblahou tradici a pYekro ilo mez, za ní~ se neudr~itelnost stávajícího smYování obna~ila a stala se zcela patrnou. ZYejm i proto se hnutí Sta ilo! stalo pYedmtem návrhu jednoho z politických konkurento na zruaení své registrace.<br/>59. Z ustálené politické praxe vycházel zjevn i ~alovaný registra ní úYad (a také vaechny dalaí krajské úYady). Ten nezafungoval výae nastínným zposobem a nevyzval Sta ilo! k odstranní vad kandidátní listiny ve lhot 58 dno pYede dnem voleb (§ 33 odst. 1 volebního zákona). Nejpozdji 49 dno pYede dnem voleb by pak musel registra ní úYad rozhodnout, zda kandidátní listinu zaregistruje jako bezvadnou, nebo zda její registraci odmítne (§ 33 odst. 3 volebního zákona). Namísto toho krajský úYad provedl registraci Sta ilo! bez pYedchozí výzvy, neboe jeho kandidátní listinu uznal za bezvadnou.<br/>60. Krajský soud ovaem uznává, ~e kdyby registra ní úYad nazna eným zposobem postupoval, tak by ve spole enské atmosféYe, která dlouhodob skryté koalice tolerovala, posobil jeho zásah pYekvapiv a politickou scénu by zna n rozkolísal. I pYi dodr~ení zákonných lhot by uskupení Sta ilo! zbyl ji~ jen velmi krátký as na reakci a hledání alternativy, která by kandidátom sdru~ených politických stran a hnutí umo~nila ú astnit se volebního klání. Sdru~ené strany by se musely slo~it rozhodovat, zda svou kandidátní listinu ozna í jako koali ní a budou nadále pokra ovat jako koalice se vaemi omezeními a riziky, které se s tím pojí, nebo zda z volebního boje odstoupí. PYípadn, zda budou hledat njaký kreativní výklad volebního zákona, který by jim umo~nil sestavit jeat narychlo samostatné kandidátní listiny a ty dodate n zaregistrovat (bye volební zákon s ni ím takovým nepo ítá). To vae by se dlo jen nkolik málo týdno pYed volbami, kdy by katastrofální dosledky takovéhoto obratu pro úspch volební kampan politických stran a hnutí sdru~ených pod hlavi kou Sta ilo! u~ bylo st~í mo~né jakkoliv zmírnit.<br/>61. Druhým dovodem je pak princip minimalizace zásahu soudní moci do voleb. Podle nj by mly soudy do volebního procesu zasáhnout pouze výjime n, a to pokud se ostatní prostYedky kontroly ukázaly jako neú inné, nebo nelze spravedliv po~adovat jejich vy erpání a sou asn existují konkrétní skute nosti nazna ující poruaení tchto pravidel zposobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb (srov. usnesení senátu ve vcech volebních Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, j. Vol 18/2014-46, bod 38). Tuto úvahu lze pYenést i na Yízení o ochran ve vcech registrace. Jakkoliv zde zásah soudu do vole voli e není tak výrazný jako v pYípad prohláaení neplatnosti voleb i hlasování, pYece jen mo~e i zde soud svým výrokem volební proces výrazn ovlivnit. I v tomto Yízení je tudí~ na míst zdr~enlivost soudní moci. Zruaení rozhodnutí o registraci by tak podle krajského soudu mlo být vyhrazeno jen pro ty pYípady, kdy je poruaení zákonných podmínek registrace zjevné a nezpochybnitelné.<br/>62. O takovýto zjevný a nepochybný pYípad poruaení práva tu nejde, a to opt s ohledem na dosavadní politickou praxi a judikaturu (bye zcela jist ne ustálenou), která jí do jisté míry nahrávala. Za tchto okolností se zásah soudu, který by podanému návrhu vyhovl, jeví jako pYília tvrdý. V podstat bez jakéhokoliv pYedchozího varování by se strany seskupené pod hlavi kou hnutí Sta ilo! ocitly v situaci, ~e by byly z volebního klání vylou eny, a to navíc ve chvíli, kdy do dne voleb zbývá zhruba msíc. PYipomenout lze v této souvislosti i l. 22 Listiny základních práv a svobod:  Zákonná úprava vaech politických práv a svobod a její výklad a pou~ívání musí umo~Hovat a ochraHovat svobodnou sout~ politických sil v demokratické spole nosti. A té~ l. 3 Dodatkového protokolu k Úmluv o ochran lidských práv a základních svobod:  Vysoké smluvní strany se zavazují konat v rozumných intervalech svobodné volby s tajným hlasováním za podmínek, které zajistí svobodné vyjádYení názoro lidu pYi volb zákonodárného sboru . Rozhodnutí soudu o zruaení registrace kandidátní listiny Sta ilo! zalo~ené na novém výkladu zákonné normy by nepochybn vá~n zasáhlo do práva na svobodné volby (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. 4. 2008 ve vci Paschalidis, Koutmeridis and Zaharakis proti Xecku, stí~nost . 27863/05).<br/>63. Po zvá~ení celé vci se proto soud rozhodl návrh zamítnout. Sou asn vaak pova~uje za vhodné vyzvat zákonodárce, aby zvá~il upYesnní definice pojmu  koalice ve volebním zákon tak, aby se zamezilo vzniku skrytých koalic a s tím spojenému riziku zásahu volebního soudu v budoucnu. Inspiraci pro to, jak by bylo mo~no volební zákon vhodn upravit, lze najít ve výae citovaném odborném lánku (Horák, F.; Vartazaryan, G. "Sta ilo!" obcházení právní úpravy pYedvolebních koalic. Analýza sou asné definice koali ních kandidátních listin pro volby do Poslanecké snmovny a návrhy de lege ferenda).<br/>64. Soud výae uvedenou argumentaci zaujal i pYesto, ~e mu je známa Yada ji~ vydaných usnesení jiných krajských soudo v právn a skutkov obdobných vcech týkajících se kandidatury skrytých koalic do voleb 2025, jejich~ odovodnní jsou postavena na subjektivní definici koalice. K tomu je tYeba u init dv poznámky. <br/>65. Za prvé, tento stav otevYen odhalil slabou stránku procesní úpravy soudního pYezkumu ve vcech registrace do voleb do Poslanecké snmovny, která tento pYezkum svYuje krajským soudom. Jejich rozhodování mo~e být roztYíatné. Zákonodárce vaak ji~ s ú inností od 1. 1. 2026 pYijal novou úpravu (zákon . 88/2024 Sb., o správ voleb), podle které bude v pYípad celostátních voleb ve vcech registrace vcn pYísluaným Nejvyaaí správní soud (§ 81 odst. 2 citovaného zákona). Jeho jediný volební senát bude zárukou jednotnosti v rozhodování i v argumentaci. <br/>66. Za druhé se zdejaí soud po vydání argumenta n odlianých usnesení jiných krajských soudo ocitl v situaci pYipomínající známou pohádku Hanse Christiana Andersena CísaYovy nové aaty. Bylo jist mo~né zaYadit se do provodu a výae popsané problémy  nevidt . Rozhodující senát Krajského soudu v Brn se nicmén rozhodl otevYen Yíci, ~e  král je nahý . U inil tak i proto, ~e je vysoce pravdpodobné, ~e se posuzovanou problematikou bude zabývat Ústavní soud. Krajský soud pova~uje za prospané, aby ml Ústavní soud pYi svém rozhodování k dispozici rozné argumenta ní linie a mohl o nich uvá~it, ae u~ bude výsledek jeho posuzování jakýkoliv.<br/>VI. Závr a náklady Yízení<br/>67. Krajský soud shrnuje, ~e volební zákon neobsahuje ~ádnou výslovnou definici pojmu koalice. PYesto nelze pYistoupit na takový výklad, podle kterého je koalicí jen taková volební strana, která se za koalici sama ozna í. Ze zákona lze naopak dovodit, ~e koalicí je ka~dé uskupení politických stran i hnutí, které se dohodnou na pYedvolební spolupráci a sestaví spole nou kandidátní listinu pro dané volby. Jestli~e volební strana tyto objektivní znaky splHuje, pak má povinnost ozna it svou kandidátní listinu jako koali ní. Neu iníli tak, ml by ji registra ní úYad vyzvat k odstranní vad kandidátní listiny, pYípadn k poskytnutí vysvtlení, pro  ve skute nosti znaky koalice nenaplHuje. }alovaný takto nepostupoval a hnutí Sta ilo! bez výhrad zaregistroval, a koliv jde zcela zjevn o skrytou (nepYiznanou) koalici.<br/>68. Krajský soud proto zva~oval, ~e by návrhu vyhovl a registraci hnutí Sta ilo! k volbám do Poslanecké snmovny v Kraji Vyso ina by zruail. Nakonec se ale rozhodl návrh zamítnout. Nemohl toti~ odhlédnout od spole enského kontextu, ve kterém rozhoduje. ZastYené koalice se v eské politice staly normou, soudních rozhodnutí k dané problematice bylo málo a vyznívala spíae ve prospch liberálního pYístupu k tvorb koalic. AktéYi volebního boje tudí~ nemohli po ítat s tím, ~e by neozna ení kandidátní listiny za koali ní mohlo vést a~ k tomu, ~e se vobec nebudou moci ú astnit voleb.<br/>69. V souladu s § 89 odst. 5 s. Y. s. rozhodl soud o vci bez naYízení jednání.<br/>70. O náhrad náklado Yízení soud rozhodl podle § 93 odst. 4 s. Y. s., podle nho~ platí, ~e na náhradu náklado Yízení ve vcech volebních nemá ~ádný z ú astníko právo.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>Brno 3. záYí 2025<br/><br/><br/>Mgr. Milan Procházka <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>