<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 Afs 59/2025- 98 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 Afs 59/2025 - 112<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Lenky Kaniové a soudco Ivo Pospíaila a Petra Pospíaila v právní vci ~alobce: VodHanská drobe~, a.s., se sídlem Radomilická 886, VodHany, zastoupeného JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti ~alovanému: Ministerstvo zemdlství, se sídlem Tanov 65/17, Praha 1, za ú asti: Státní zemdlský interven ní fond, se sídlem Ve Sme kách 801/33, Praha 1, o ~alob proti rozhodnutí ministra zemdlství ze dne 25. 7. 2024, . j. MZE53344/202411155, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2025, . j. 10 A 92/2024  97,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alobce a osoba zú astnná na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alovanému se náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznává.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] PYedmtem sporu je otázka, zda ~alovaný správn zruail veYejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace uzavYenou mezi ~alobcem (který je spole ností spadající do skupiny Agrofert) a osobou zú astnnou na Yízení (Státním zemdlským interven ním fondem, dále jen  fond ) z dovodu existence stYetu zájmo veYejného funkcionáYe Andreje Babiae dle § 4c zákona . 159/2006 Sb., o stYetu zájmo.<br/><br/>[2] Jediným akcionáYem ~alobce je spole nost AGROFERT, a.s. (dále té~  Agrofert ), jejím~ jediným akcionáYem byl do 3. 2. 2017 Andrej Babia, který byl ode dne 6. 12. 2017 do dne 17. 12. 2021 pYedsedou vlády, tj. veYejným funkcionáYem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o stYetu zájmo. Dne 3. 2. 2017 Andrej Babia vlo~il 628 kmenových akcií spole nosti Agrofert, s nimi~ je spojen 100% podíl na hlasovacích právech a základním kapitálu spole nosti, do svYenských fondo: 565 akcií do svYenského fondu AB private trust I, spravovaného svYenským správcem ZbyHkem Proaou, a zbývajících 63 akcií do svYenského fondu AB private trust II, spravovaného svYenským správcem Alexejem Bílkem.<br/><br/>[3] }alobce uzavYel dne 17. 5. 2018 s fondem veYejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace ve výai 75 000 000 K  na projekt  Optimalizace a inovace v procesech porcování a balení drobe~ího masa z Programu rozvoje venkova eské republiky na období 2014 2020 (dále té~  veYejnoprávní smlouva i  dohoda ). Jednalo se tedy o tzv. nenárokovou dotaci, která mla být financována z 50,5 % národními zdroji R a ze 49,5 % pYíspvkem Evropské unie. Dne 15. 11. 2021 pYedlo~il ~alobce fondu ~ádost o platbu. PYípisem ze dne 30. 3. 2022 fond ~alobce informoval, ~e platba nebude provedena v termínech pYedpokládaných v Pravidlech pro ~adatele o dotaci, a to z dovodu provYování zposobilosti pYíjemce dotace ve smyslu l. 48 Provádcího naYízení Komise (EU) . 809/2014 (dále jen  naYízení 809/2014 ) spojené s probíhajícím auditem Komise (DG AGRI) ke stYetu zájmo. Dne 24. 10. 2022 zahájil ~alobce sporné Yízení podle § 141 a násl. zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu, podáním návrhu na ulo~ení povinnosti fondu schválit jeho ~ádost o platbu. }alovaný usnesením ze dne 21. 12. 2022 sporné Yízení pYeruail do skon ení kontroly provádné fondem podle § 12a zákona . 256/2000 Sb., o Státním zemdlském interven ním fondu (dále jen  zákon o SZIF ), a podle zákona . 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní Yád), za ú elem ovYení zposobilosti ~adatele ve smyslu l. 48 naYízení 809/2014. <br/><br/>[4] PYípisem ze dne 10. 5. 2023 fond oznámil ~alobci, ~e po ovYení zposobilosti výdajo a splnní veakerých podmínek pro proplacení finan ních prostYedko iní výae schválené dotace 0 K  a ~e ukon uje administraci jeho ~ádosti. Odkázal pYitom na závry auditu Komise obsa~ené ve Formálním sdlení . j. UMB/2019/003/CZ/RCOL ze dne 23. 2. 2021 (dále jen  formální sdlení ) a v souhrnné zpráv Generálního Yeditelství pro zemdlství a rozvoj venkova projednanou dne 11. 5. 2022 (dále jen  Souhrnná zpráva ), z nich~ dovodil, ~e poskytnutí dotace by bylo v rozporu se zákonem o stYetu zájmo, a tedy ~e ~alobce je nezposobilým ~adatelem o dotaci. <br/><br/>[5] Ministerstvo zemdlství (dále té~  ministerstvo i  správní orgán I. stupn ) usnesením ze dne 17. 7. 2023 zahájilo pYezkumné Yízení veYejnoprávní smlouvy podle § 165 správního Yádu, v jeho~ rámci vydalo dne 28. 5. 2024 rozhodnutí, kterým veYejnoprávní smlouvu zruailo s ú inky ode dne jejího uzavYení. Vycházelo z auditního aetYení stvrzeného provádcím rozhodnutím Komise . 2022/908 ze dne 8. 6. 2022, podle nich~ se na Andreje Babiae vztahuje § 4c zákona o stYetu zájmo, v dosledku eho~ veakeré dotace poskytnuté skupin Agrofert po 1. 9. 2017 (tj. po rozhodném datu pro pou~ití § 4c zákona o stYetu zájmo) jsou s ním v rozporu, jestli~e: a) ~ádost o dotaci byla podána 1. 9. 2017 nebo po tomto datu a b) dotace byla poskytnuta v dob, kdy byl Andrej Babia veYejným funkcionáYem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o stYetu zájmo. Ministerstvo uvedlo, ~e v pYípad ~alobce byly ob podmínky splnny (~alobce podal ~ádost o dotaci dne 27. 10. 2017; v dob uzavYení veYejnoprávní smlouvy byl Andrej Babia pYedsedou vlády). Citovalo závry Komise, podle nich~ Andrej Babia nepYímo ovládá celou skupinu Agrofert prostYednictvím svYenských fondo, do nich~ vlo~il akcie spole nosti Agrofert. <br/><br/>[6] }alobce podal proti rozhodnutí ministerstva rozklad, který ministr zemdlství (dále jen  ~alovaný ) v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupn potvrdil. Zdoraznil, ~e ~alobce není zposobilým pYíjemcem dotace dle veYejnoprávní smlouvy. <br/><br/><br/>II. Rozsudek mstského soudu<br/><br/>[7] Proti rozhodnutí ~alovaného podal ~alobce ~alobu, ve které uvedl v podstat tyYi okruhy ~alobních námitek (je~ se následn promítly také do kasa ní stí~nosti), z nich~ ani jeden neshledal mstský soud dovodným, a proto ~alobu zamítl. <br/><br/>[8] Zaprvé mstský soud konstatoval, ~e nedoalo k uplynutí prekluzivní lhoty pro zahájení pYezkumného Yízení, jako~to stíhání nesrovnalosti ve smyslu l. 3 naYízení Rady (ES, Euratom) . 2988/95 ze dne 18. 12. 1995, o ochran finan ních zájmo Evropských spole enství (dále jen  naYízení 2988/95 ), dle kterého proml ecí (prekluzivní) lhota pro zahájení stíhání iní tyYi roky od okam~iku, kdy doalo k nesrovnalosti dle l. 1 odst. 1 tohoto naYízení. Za okam~ik vzniku nesrovnalosti (pokud doalo k poruaení unijního pYedpisu), tj. po átek prekluzivní lhoty, pova~oval soud uzavYení veYejnoprávní smlouvy dne 17. 5. 2018. tyYletá prekluzivní lhota byla pYeruaena sdlením fondu ze dne 30. 3. 2022, doru eným ~alobci dne 5. 4. 2022. Jestli~e tedy ~alovaný zahájil Yízení o pYezkumu veYejnoprávní smlouvy ( stíhání ) dne 17. 7. 2023, u inil tak jeat pYed uplynutím prekluzivní lhoty.<br/><br/>[9] Zadruhé soud dospl k závru, ~e § 4c zákona o stYetu zájmo dopadá i na dotace poskytované dle zákona o SZIF, tedy nejen na dotace poskytované dle zákona . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech a o zmn nkterých souvisejících zákono (rozpo tová pravidla), jak tvrdil ~alobce. <br/><br/>[10] ZatYetí mstský soud potvrdil závr ~alovaného, ~e uzavYení veYejnoprávní smlouvy bylo v rozporu s § 4c zákona o stYetu zájmo. Andrej Babia byl ovládající osobou ~alobce, a to i ve smyslu § 74 odst. 1 zákona . 90/2012 Sb., o obchodních spole nostech a dru~stvech (zákon o obchodních korporacích). }alovaný v tomto ohledu do zna né míry pYevzal argumentaci Komise ze Souhrnné zprávy a své závry o faktickém ovládání skupiny Agrofert Andrejem Babiaem opYel pYedevaím o zjiatní vyplývající ze statuto obou svYenských fondo. Soud zdoraznil, ~e hlavním ú elem svYenských fondo je ochrana zájmo Andreje Babiae, pYitom svYenskými správci a protektory jsou osoby s rodinnými a pracovními vazbami na Andreje Babiae. Pokud veYejný funkcionáY nadále pobírá zisk z majetku ve svYenském fondu a ví, ~e po odchodu z veYejné funkce se mu celý tento majetek vrátí, pak má logicky pYímý hospodáYský zájem na úspchu spole ností vlo~ených do fondo. I po zalo~ení svYenských fondo zde tedy stYet zájmo existoval.<br/><br/>[11] Za tvrté soud aproboval postup správních orgáno, které v pYezkumném Yízení zruaily veYejnoprávní smlouvu k okam~iku jejího uzavYení. Rozhodné bylo, ~e dohoda byla uzavYena v rozporu s právními pYedpisy (§ 165 odst. 2 správního Yádu), konkrétn v rozporu s § 4c zákona o stYetu zájmo, a neexistovala tedy jiná mo~nost ne~ tuto smlouvu zruait s ú inky ex tunc (viz § 99 odst. 3 správního Yádu). }alobce nenabyl v dobré víYe ~ádná práva hodná soudní ochrany. Proti jeho právom nabytým z veYejnoprávní smlouvy stojí v prvé Yad veYejný zájem na ochran veYejných rozpo to. eské veYejné rozpo ty pYitom nebyly dot eny jen v rozsahu dotace vyplacené z národních zdrojo, ale také v rozsahu spoluú asti EU na daném projektu. Existence stYetu zájmo Andreje Babiae je dle zjiatní Komise dovodem pro následné neproplacení dotace lenskému státu ze strany EU. Kvoli poruaení § 4c zákona o stYetu zájmo vzniklo riziko, ~e fond pYi hodnocení ~ádosti o dotaci  a následn pYi uzavYení veYejnoprávní smlouvy  nepostupoval podle zákonem pYedepsaných pravidel, tedy, ~e s ~alobcem uzavYel smlouvu práv v dosledku veYejné funkce Andreje Babiae. <br/><br/><br/>III. Dovody kasa ní stí~nosti <br/><br/>[12] }alobce (st~ovatel) podal proti rozsudku mstského soudu kasa ní stí~nost z dovodu jeho nezákonnosti a áste né nepYezkoumatelnosti dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ). Navrhl, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek zruail a vrátil vc mstskému soudu k dalaímu Yízení. Obdobn jako ~aloba také kasa ní stí~nost obsahuje následující tyYi okruhy námitek.<br/><br/>III.a) Prekluze práva zahájit pYezkumné Yízení<br/><br/>[13] Nejprve st~ovatel tvrdil, ~e právo ~alovaného zahájit pYezkumné Yízení v daném pYípad zaniklo uplynutím tyYleté prekluzivní lhoty stanovené v l. 3 odst. 1 naYízení 2988/95. Neztoto~nil se se závrem mstského soudu, ~e by tato lhota byla pYeruaena dvma úkony fondu, a to sdlením o pozastavení administrace ~ádosti o dotaci ze dne 30. 3. 2022 a zahájením kontroly ve vztahu k plnní podmínek poskytnutí dotace ze dne 21. 12. 2022. V posuzované vci toti~ nebyly splnny podmínky k tomu, aby úkony fondu byly zposobilé bh prekluzivní lhoty pYeruait. <br/><br/>[14] To zaprvé z dovodu, ~e úkony provedl fond, tedy jiný orgán, ne~ který je pYísluaný pro vedení pYezkumného Yízení. Fond je smluvní stranou veYejnoprávní smlouvy a nemá dle eského práva pravomoc vést Yízení o nesrovnalosti, ke které mlo dojít v probhu uzavírání dohody  jinak by toti~ rozhodoval jako  soudce ve vlastní vci . Opa ný závr neplyne ani z rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 6. 2015, ve vci C52/14, Pfeifer & Langen II (dále jen  rozsudek Soudního dvora C52/14 ), na nj~ odkazoval mstský soud a který se týkal odlianých skutkových okolností, neboe zde nesrovnalost spo ívala výlu n v poruaení povinností pYíjemce veYejné podpory. S ohledem na povahu nesrovnalosti v nyní souzené vci nemohl úkony pYeruaující bh prekluzivní lhoty init fond, který ml stejné procesní postavení jako st~ovatel, tj. byl toliko ú astníkem Yízení. <br/><br/>[15] Za druhé nemohlo dojít k pYeruaení lhoty proto, ~e dot ené úkony fondu se vobec netýkaly vyaetYování nebo Yízení o nesrovnalosti, je~ byla následn pYedmtem pYezkumného Yízení. Konkrétn ve sdlení ze dne 30. 3. 2022 fond nespecifikoval, jaká konkrétní nesrovnalost je v auditním aetYení Komise ke stYetu zájmo pYezkoumávána. Závr soudu, ~e probh auditu musel být st~ovateli znám z médií, není správný a nemá jakoukoliv oporu v provedeném dokazování. St~ovatel, který ani nebyl auditovanou osobou, se s výsledky aetYení seznámil a~ v rámci Yízení u ministerstva. Úkonem zposobilým pYeruait bh prekluzivní lhoty nebylo ani zahájení kontroly fondem na konci roku 2022. Fond je oprávnn provádt kontrolu toliko v mezích § 12a odst. 1 zákona o SZIF; není vaak oprávnn pYezkoumávat zákonnost uzavYených dohod o poskytnutí dotace. St~ovatel tak ze zahájení kontroly ze strany fondu nemohl dovodit jakékoliv ohro~ení platnosti a ú innosti uzavYené veYejnoprávní smlouvy. St~ovatel v této souvislosti odkázal na usnesení Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 28. 6. 2022 ve vci C728/21, OF proti Instituto de Financiamento da Agricultura e Pescas IP, bod [19], dle kterého nemo~e být prekluzivní lhota pro zahájení stíhání pYeruaena jakýmkoliv úkonem kontroly obecné povahy bez souvislosti s podezYením na konkrétní nesrovnalosti. <br/><br/>III.b) Ovládání spole nosti Agrofert veYejným funkcionáYem<br/><br/>[16] Dále st~ovatel brojí proti posouzení otázky, kdo byl v okam~iku uzavYení veYejnoprávní smlouvy ovládající osobou spole nosti Agrofert, je~ je jediným akcionáYem st~ovatele. Mstský soud nesprávn uzavYel, ~e ovládající osobou byl Andrej Babia. Podle st~ovatele byl touto osobou ve skute nosti Zbynk Proaa, jako~to správce svYenských fondo.<br/><br/>[17] St~ovatel namítl, ~e mu svd ilo legitimní o ekávání, ~e pojmu  ovládání pou~itému v zákon o stYetu zájmo bude pYiYazen stejný význam jako v zákon o obchodních korporacích. Mstský soud pYekro il ústavn právní mantinely výkladu zákona o stYetu zájmo (viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 4/17, N 21/98 SbNU 163), pokud zamnil pojem ovládání dle zákona o obchodních korporacích s airaím pojmem skute né majitelství (jako~to zákonným konstruktem), je~ mo~e být zalo~eno i na benefitu, resp. prospchu plynoucímu ur ité osob z obchodní korporace. Takový výklad je v rozporu s principem právní jistoty, pYedvídatelnosti práva a jednotného a bezrozporného právního Yádu. Rovn~ poukaz soudu na § 3 odst. 3 písm. a) zákona o stYetu zájmo je zcela nepYiléhavý; toto ustanovení vy~aduje prokázání konkrétního jednání veYejného funkcionáYe, který zneu~ije svého postavení za ú elem získání majetkového nebo jiného prospchu, co~ v nyní Yeaené vci nikdy nebylo tvrzeno, nato~ prokázáno.<br/><br/>[18] Soud sice zalo~il své posouzení na konstrukci nepYímého faktického rozhodujícího vlivu, který má být zcela reálný, nijak vaak neprokázal ~ádný konkrétní projev toho, ~e by Andrej Babia spole nost Agrofert skute n fakticky ovládal. Pouhou mo~nost faktického rozhodujícího vlivu jiné osoby dle st~ovatele nelze pova~ovat za plný dokaz opaku zákonem stanovených domnnek ovládání, které svd í o ovládání spole nosti Agrofert ZbyHkem Proaou, jako~to svYenským správcem. Jinak by bylo nutno dospt k absurdním závrom, napY. by bylo mo~no dovozovat, ~e vaechny obchodní spole nosti ovládané fyzickými osobami v man~elském svazku jsou fakticky ovládané jejich man~eli i man~elkami. Absurdní je úvaha soudu, podle ní~ mají mo~nost výkonu faktického rozhodujícího vlivu i vaechny osoby, které se na základ pYedchozích pracovních vztaho znají s osobou, je~ je oprávnna hlasovat na valné hromad. V rozsudku tak absentuje jakýkoliv dokaz vlivu Andreje Babiae na správce svYenských fondo, ale i jakéhokoliv relevantního dosavadního kontaktu mezi tmito osobami. <br/><br/>[19] Mstský soud tedy dle st~ovatele vylo~il statuty svYenských fondo vadn. Jeho odovodnní je v tomto ohledu áste n nepYezkoumatelné a z hlediska principu právní jistoty zcela neudr~itelné, neboe z nj nelze seznat, jaké skute nosti pova~oval za rozhodující pro dovození jím konstruovaného konceptu nepYímého faktického ovládání, zvláat pYi vdomí pomrn velkého po tu díl ích ~alobních námitek, jim~ dal soud alespoH áste n za pravdu. Mstský soud zcela nedostate n uzavYel, ~e pro posouzení vci byla st~ejní kombinace jednotlivých aspekto fungování svYenských fondo. Odovodnní rozsudku týkající se mo~ného nastavení svYenského fondu tak, aby vylu oval rozhodující vliv zakladatele, je vnitYn rozporné, proto~e soud na jednu stranu pYipouatí, ~e by se mohlo jednat o vhodný nástroj pro vyhovní po~adavkom zákona o stYetu zájmo, na druhou stranu vaak takovou eventualitu vylu uje s ohledem na prospch, který mo~e ze svYenského fondu plynout, a to bez ohledu na nastavený zposob správy. <br/><br/>[20] A koliv se mstský soud nkterými aspekty Yízení a správy svYenských fondo podrobnji zabýval, jeho posouzení není správné. Ú elem fondo zcela jist mohla být nezávislá správa svYeného majetku vykonávaná nezávisle na zakladateli tchto fondo (k tomu viz l. 6.2 statutu svYenských fondo). Ochrana zájmo Andreje Babiae byla pouze vedlejaím ú elem. Fondy byly od po átku konstruovány jako nástroj pro vyhovní zákazom stanoveným zákonem o stYetu zájmo, proto byla logicky doba trvání fondo navázána na dobu, kdy bude Andrej Babia veYejným funkcionáYem. Není zYejmé, z eho soud dovodil, ~e obsazení svYenských správco a protektoro osobami, které ji~ dYíve pracovaly pro spole nosti ze skupiny Agrofert, implikuje jakoukoliv závislost tchto osob na Andreji Babiaovi po zalo~ení tchto fondo. Je logické, ~e byli jmenováni lidé, kteYí ji~ mli zkuaenosti s Yízením této skupiny a znali její vnitYní fungování. Pokud jde o rodinného protektora, ten neslou~í k ochran zájmo Andreje Babiae, ale ochran zájmo jeho rodiny. <br/><br/>[21] NepYípadný je dále poukaz soudu na mo~nost prodeje skupiny Agrofert; najít kupce na takto rozsáhlou podnikatelskou skupinu nebylo ve vymezené legisvakan ní lhot objektivn mo~né. Soudem zmínná mo~nost spole ností nále~ejících do skupiny Agrofert neucházet se o dotace by vedla k poakození tchto spole ností v hospodáYské sout~i oproti jejím konkurentom. Mstský soud se nesprávn vypoYádal rovn~ s rozhodnutím Krajského úYadu StYedo eského kraje ze dne 26. 9. 2019, který pravomocn rozhodl, ~e znak ovládání není ve vztahu ke spole nosti Agrofert splnn v kontextu § 4a zákona o stYetu zájmo.<br/><br/>III.c) Neaplikovatelnost § 4c zákona o stYetu zájmo na dohodu<br/><br/>[22] V rámci tYetího okruhu kasa ních námitek st~ovatel zdoraznil, ~e § 4c zákona o stYetu zájmo na dotace poskytované fondem ve skute nosti vobec nedopadá, a tedy ho fond pYi uzavírání dohody ani nemohl poruait. Mstský soud nesprávn vylo~il pYezkoumávaná správní rozhodnutí, která byla ve skute nosti zalo~ena na pYedpokladu, ~e zákon o SZIF, podle nho~ fond pYi poskytování dotací postupuje, je natolik úzce propojen se zákonem o rozpo tových pravidlech, ~e § 4c zákona o stYetu zájmo musí dopadat i na dotace poskytované fondem podle zákona o SZIF. Proti tomuto závru správních orgáno st~ovatel brojil ~alobními námitkami, s nimi~ se ovaem mstský soud nevypoYádal, a na místo toho nov formuloval pYedpoklad, ~e zákon o SZIF je  právním pYedpisem upravujícím rozpo tová pravidla . Tento závr je vaak zcela nesprávný. <br/><br/>[23] Úpravou rozpo tových pravidel ve smyslu § 4c zákona o stYetu zájmo nelze rozumt poskytování dotací, jak uzavYel mstský soud. Z textu tohoto ustanovení plyne, ~e zákaz má dopadat pouze na dotace poskytované dle právního pYedpisu, je~ (zároveH) upravuje rozpo tová pravidla. Tomu nasvd uje i odkaz uvedený v poznámce pod arou. Mstský soud se tedy dopustil rozaiYujícího výkladu, v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/17. <br/><br/>[24] Pokud jde o smysl a ú el § 4c zákona o stYetu zájmo, st~ovatel zdoraznil, ~e odlianý pYístup k dotacím poskytovaným dle zákona o rozpo tových pravidlech a dle zákona o SZIF mo~e být ospravedlnn i tím, ~e poskytovateli dotací dle zákona o rozpo tových pravidlech jsou typicky ústYední orgány státní správy, jejich~ organiza ní vazba na voli leno vlády je u~aí ne~ u státních fondo. St~ovatel nesouhlasí ani s úvahami soudu o eurokonformním výkladu zákona o stYetu zájmo. Pou~itelnost § 4c zákona o stYetu zájmo na dotace poskytované podle zákona o SZIF nelze dovodit ani ze soudem zmiHované judikatury Nejvyaaího správního soudu.<br/><br/>III.d) Právní ú inky zruaení dohody, ochrana nabytých práv st~ovatele<br/><br/>[25] Nezákonný a áste n nepYezkoumatelný je dle st~ovatele rovn~ závr soudu, ~e dohodu bylo tYeba zruait s ú inky k datu jejího uzavYení. St~ovatel odkázal na zásadu ochrany práv nabytých v dobré víYe a na zásadu proporcionality pYezkumného Yízení (§ 94 odst. 4 správního Yádu). Zdoraznil, ~e § 4c zákona o stYetu zájmo není dota ní podmínkou, za její~ splnní by byl st~ovatel odpovdný. St~ovatel tudí~ ~ádnou povinnost ulo~enou zákonem o stYetu zájmo neporuail, ani k takovému poruaení nijak nepYispl, a nelze jej proto za nedodr~ení zákonné povinnosti ze strany orgánu veYejné moci postihovat (viz rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2010, . j. 1 Afs 77/2010  81). Nelze na nj ani aplikovat soudem citované judikatorní závry, které se zabývají výlu n poruaením dota ních podmínek ze strany pYíjemce dotace. NepYezkoumatelná je úvaha soudu, ~e zjiatný stYet zájmo vyvolává legitimní pochybnosti, zda st~ovatelov projekt odpovídá cílom dota ního programu. <br/><br/>[26] Vadné je rovn~ soudem provedené pomYování práv nabytých st~ovatelem a veYejného zájmu. Soud nesprávn uzavYel, ~e st~ovatel z dohody nenabyl ~ádná práva v dobré víYe, co~ zcela nesmysln dovozuje z toho, ~e neobdr~el ~ádné konkrétní ujiatní, ~e je projekt zcela bezvadný. Dobrou víru naopak zalo~ila nevyvrácená domnnka poctivosti a dobré víry a rovn~ skute nost, ~e st~ovatel neuvedl v ~ádosti o dotaci ~ádné nesprávné, neúplné i zavádjící informace o svém právním postavení. PodpoYený projekt v dobré víYe Yádn uskute nil.<br/><br/>[27] Soud rovn~ zcela nesprávn pomYoval st~ovatelem nabytá práva s veYejným zájmem na ochran veYejných rozpo to. Soud ml zohlednit veYejný zájem na uskute nní projektu podpoYeného z dotace. Stejn jako ~alovaný i mstský soud chybn vycházel z toho, ~e eským veYejným rozpo tom nehrozí riziko jenom ve vztahu k dotaci poskytnuté st~ovateli, ale ve vztahu k více projektom rozných ~adatelo ze skupiny Agrofert, a to a~ do výae 581 418 529 K . PomYování práv nabytých v dobré víYe a veYejného zájmu v re~imu § 94 odst. 4 správního Yádu je logicky omezeno jen tmi dosledky, které vyvolává zruaení konkrétního pYezkoumávaného aktu veYejné správy, tedy pYezkoumávané dohody. <br/><br/>[28] Zatímco soud dospl k závru, ~e okolnosti pYípadu odovodHují jiné Yeaení ne~ zruaení dohody s ú inky ex nunc (§ 99 odst. 3 správního Yádu), rozhodnutí ~alovaného odlian odovodHuje zruaení dohody od samého po átku výlu n smyalenou a mstským soudem explicitn vyvrácenou nesprávností a neúplností podklado pYedlo~ených st~ovatelem. }alovaný pYitom na tuto podmínku neodkázal toliko podporn, jak uvedl mstský soud. Soud tak nezákonn a nepYezkoumateln dotvoYil odovodnní rozhodnutí ~alovaného. <br/><br/>IV. VyjádYení ~alovaného a osoby zú astnné na Yízení, replika st~ovatele<br/><br/>[29] }alovaný ve svém vyjádYení uvedl, ~e nepova~uje námitky st~ovatele za dovodné a navrhl zamítnutí kasa ní stí~nosti. <br/><br/>[30] V souvislosti s námitkou uplynutí prekluzivní lhoty pro zahájení pYezkumného Yízení ~alovaný upozornil, ~e eská republika vyu~ila mo~nosti stanovit si delaí lhotu pro zahájení Yízení o stíhání nesrovnalosti ve smyslu l. 3 odst. 3 naYízení 2988/95, a to konkrétn v § 11a zákona o SZIF. }alovaný nadto nesouhlasí s názorem st~ovatele, ~e úkony fondu, jako poskytovatele dotace s primární odpovdností za její administraci, nejsou zposobilé pYeruait bh prekluzivní lhoty. Pokud by bylo vázáno pYeruaení této lhoty pouze na úkony nadYízeného orgánu (ministerstva), celá konstrukce ú inného dozoru nad dodr~ováním podmínek dotace by selhala a proml ení by nastávalo bez ohledu na to, ~e vc byla aktivn aetYena prvostupHovým správním orgánem. <br/><br/>[31] Mstský soud dle ~alovaného rovn~ správn posoudil otázku existence stYetu zájmo, a stejn tak i samotné pou~itelnosti § 4c zákona o stYetu zájmo na dotace poskytované dle zákona o SZIF (jak vyplývá z dYívjaí judikatury NSS). Soudní praxe ostatn ji~ potvrdila i závr, ~e Andrej Babia ovládá spole nosti ze skupiny Agrofert. <br/><br/>[32] V otázce stanovení ú inko rozhodnutí o zruaení dohody o poskytnutí dotace ~alovaný pova~uje za podstatné, ~e bylo prokázáno, ~e st~ovatel pYi podání ~ádosti nesplHoval zákonné podmínky zposobilosti (konkrétn poruail zákaz dle § 4c zákona o stYetu zájmo), a pYeká~ka pro poskytnutí dotace tak existovala ji~ ke dni uzavYení dohody. Proto bylo nutno dohodu zruait s ú inky ex tunc. }alovaný v rámci pYezkumného Yízení výslovn zohlednil charakter poruaení  tj. ~e jde o naplnní zákonného dovodu vylu ujícího zposobilost ~adatele v dob, kdy o poskytnutí dotace ~ádal  tato skute nost byla natolik zásadní, ~e znemo~Hovala uzavYení dohody ji~ pYi jejím vzniku. Odpovdnost za splnní podmínek dotace pYitom nese výhradn ~adatel, nikoliv poskytovatel dotace. Práv ~adatel  st~ovatel  ml být tím, kdo musí vdt, jaká osoba jej ovládá.<br/><br/>[33] Osoba zú astnná na Yízení se ke kasa ní stí~nosti nevyjádYila.<br/><br/>[34] St~ovatel ve své replice vyjádYil nesouhlas s názorem ~alovaného, ~e by veakerá Yízení o nesrovnalostech mohla být zahájena ve lhot dle § 11a zákona o SZIF. K argumentaci ~alovaného ohledn mo~nosti pYeruaení prekluzivní lhoty st~ovatel optovn zdoraznil, ~e fond není oprávnn init úkony, které by se týkaly vyaetYování nesrovnalosti spo ívající v domnlém poruaení jeho vlastních povinností pYi uzavírání smluv o poskytnutí dotací (tj. povinnosti neposkytnout dotaci ~adateli z dovodu podezYení na poruaení § 4c zákona o stYetu zájmo). Jediným orgánem, který má pravomoc tento typ nesrovnalosti vyaetYit, je ministerstvo jako nadYízený orgán fondu, je~ má k dispozici celou Yadu nástrojo ke kontrole plnní povinností fondu pYi poskytování dotací.<br/><br/>[35] Dále st~ovatel znovu zpochybnil dovození faktického ovládání obchodní spole nosti na základ  pouhé známosti mezi osobou oprávnnou vykonávat akcionáYská práva a tYetí osobou. Soud nijak neprokázal (a ani se o to nepokouael) reálné vyu~ití této známosti za ú elem výkonu rozhodujícího vlivu v dané spole nosti. St~ovatel dále vysvtlil, pro  dle jeho názoru neplyne pou~itelnost § 4c zákona o stYetu zájmo na poskytování dotací dle zákona o SZIF ji~ z pYedchozí judikatury Nejvyaaího správního soudu, jak se domnívají ~alovaný i mstský soud. <br/><br/>[36] St~ovatel nesouhlasí ani s procesní obranou ~alovaného ve vztahu k právním ú inkom zruaení dohody. }alovaný se zjevn neorientuje v základních aspektech pYípadu; není pravdou, ~e by st~ovatel  poruail podmínky § 4c zákona o stYetu zájmo ji~ v okam~iku podání ~ádosti o dotaci dne 27. 10. 2017, neboe v té dob Andrej Babia vobec nebyl veYejným funkcionáYem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o stYetu zájmo. Za nesprávnou pova~uje st~ovatel premisu ~alovaného, ~e by pro posouzení podmínek § 4c zákona o stYetu zájmo ml jakýkoliv význam okam~ik podání ~ádosti o dotaci  toto ustanovení toti~ zakazuje orgánom veYejné moci poskytnout dotaci stanovenému okruhu obchodních spole ností (nikoliv podat ~ádost o dotaci). Proto také pojmov nemohl toto ustanovení poruait st~ovatel, ale výlu n fond, jakkoliv se to ~alovaný zdráhá pYiznat. <br/><br/>V. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[37] Nejvyaaí správní soud pYi posuzování kasa ní stí~nosti hodnotil, zda jsou splnny podmínky Yízení. Zjistil, ~e kasa ní stí~nost má po~adované nále~itosti a je projednatelná. Dovodnost kasa ní stí~nosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/><br/>[38] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[39] Nejprve se soud zabýval namítanou ( áste nou) nepYezkoumatelností napadeného rozsudku, ke které je pYípadn povinen pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. Y. s.). V této souvislosti pYipomíná, ~e dle ustálené judikatury Nejvyaaího správního soudu je za nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo pokládáno takové rozhodnutí krajského (mstského) soudu, z jeho~ odovodnní není zYejmé, pro  soud nepova~oval za dovodnou právní argumentaci ú astníka Yízení v ~alob a pro  ~alobní námitky ú astníka pova~uje za liché, mylné nebo vyvrácené, zejména tehdy, jdeli o právní argumentaci, na ní~ je postaven základ ~aloby. Soud, který se vypoYádává s takovou argumentací, ji nemo~e jen pro nesprávnost odmítnout, ale musí také uvést, v em konkrétn její nesprávnost spo ívá (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 7. 2005, . j. 2 Afs 24/2005  44, . 689/2005 Sb. NSS). Na druhou stranu vaak nelze povinnost soudu Yádn odovodnit rozhodnutí chápat tak, ~e musí být na ka~dý argument strany podrobn reagováno (srov. napY. nález ÚS ze dne 15. 1. 2008, sp. zn. IV. ÚS 1903/07, i ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. IV. ÚS 493/06). Podstatné je, aby se soud v rozhodnutí zabýval vaemi st~ejními námitkami ~alobce, co~ mo~e v nkterých pYípadech konzumovat i vypoYádání díl ích a souvisejících námitek (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 4. 2014, . j. 7 Afs 85/2013  33). Správní soud také mo~e pro stru nost odkázat na ást dokladného odovodnní rozhodnutí správního orgánu, s ním~ se pln ztoto~ní, a nemusí proto neprakticky a zdlouhav Yíkat jinými slovy toté~ (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007, . j. 8 Afs 75/2005  130).<br/><br/>[40] V posuzované vci se mstský soud dostate n vypoYádal s podstatou ~alobní argumentace a srozumiteln vysvtlil, pro  ji nepova~uje za dovodnou. Napadený rozsudek dostál kritériím pYezkoumatelnosti, jak je stanovuje setrvalá judikatura. Ke konkrétním namítaným dovodom nepYezkoumatelnosti se kasa ní soud vyjádYí ní~e v souvislosti s vcným vypoYádáním st~ovatelových námitek.<br/><br/>[41] Nejvyaaí správní soud pYedesílá, ~e s ohledem na zna né mno~ství díl ích námitek, kterými se st~ovatel sna~í zpochybnit témY ka~dé vyjádYení mstského soudu v napadeném rozsudku, se soud zamYí na podstatu vci. Bylo by na úkor srozumitelnosti, pokud by ml soud reagovat zvláae na ka~dé jednotlivé tvrzení obsa~ené v kasa ní stí~nosti. Povinnost Yádného odovodnní rozhodnutí nelze mechanicky ztoto~Hovat s povinností soudu poskytnout podrobnou odpov na ka~dý jednotlivý uplatnný argument. Dále Nejvyaaím správním soudem uvedené ucelené vypoYádání podstaty sporu tak ve svém souhrnu obsahov vyvrátí i jednotlivé díl í kasa ní námitky (v tomto smru srov. napY. nález ÚS ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08; a rozsudky NSS ze dne 29. 3. 2013, j. 8 Afs 41/2012  50, nebo ze dne 6. 6. 2013, j. 1 Afs 44/2013  30, popYípad ze dne 3. 7. 2013, j. 1 As 17/2013  50).<br/><br/>V.a) Právo zahájit pYezkumné Yízení nebylo prekludováno<br/><br/>[42] PYedn se kasa ní soud zabýval námitkou uplynutí prekluzivní lhoty ve smyslu l. 3 odst. 1 naYízení 2988/95 pro zahájení pYezkumného Yízení ve vci veYejnoprávní smlouvy. K pYípadné prekluzi by byl ostatn povinen pYihlédnout i z úYední povinnosti, neboe prekludovanému, a tudí~ ji~ neexistujícímu (zaniklému) právu nelze poskytovat ochranu (k tomu pYimYen srov. napY. nález ÚS ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. I. ÚS 1169/07, N 38/52 SbNU 387).<br/><br/>[43] V posuzované vci fond st~ovateli poskytl dotaci dle zákona o SZIF, který v § 11a odst. 1 uvádí:  V pYípad neoprávnné platby dotace kryté zcela nebo z ásti prostYedky z rozpo tu Evropské unie postupuje Fond podle pYímo pou~itelného pYedpisu Evropské unie a podle tohoto zákona. Xízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozdji do 10 let ode dne jejího vyplacení. V odstavci 2 stanovuje:  V pYípad neoprávnné platby dotace poskytnuté výhradn z národních zdrojo postupuje Fond podle tohoto zákona. Xízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozdji do 10 let ode dne jejího vyplacení. Zákon o SZIF tedy upravuje prekluzivní lhotu pro zahájení Yízení o vrácení neoprávnné platby dotace. Podle ~alovaného pYitom bylo mo~no zahájit pYezkumné Yízení ve vci nezákonnosti veYejnoprávní smlouvy v rámci této desetileté prekluzivní lhoty.<br/><br/>[44] Naproti tomu st~ovatel tvrdí, ~e bylo nutno dodr~et tyYletou prekluzivní lhotu ve smyslu l. 3 odst. 1 naYízení 2988/95. Podle tohoto ustanovení platí:  Proml ecí doba pro zahájení stíhání iní tyYi roky od okam~iku, kdy doalo k nesrovnalosti uvedené v l. 1 odst. 1. Odvtvové pYedpisy mohou stanovit i krataí lhotu, která vaak nesmí být krataí ne~ tYi roky. (& ) Proml ecí doba pro stíhání se pYeruauje ka~dým úkonem pYísluaného orgánu oznámeným dané osob, který se týká vyaetYování nebo Yízení o nesrovnalosti. Proml ecí doba za íná znovu b~et od provedení ka~dého úkonu zposobujícího pYeruaení. Proml ení vaak nastane nejpozdji ke dni, v nm~ uplynula lhota rovnající se dvojnásobku proml ecí doby, ani~ pYísluaný orgán ulo~il sankci, s výjimkou pYípado, kdy bylo Yízení podle l. 6 odst. 1 pozastaveno. <br/><br/>[45] Kasa ní soud pro úplnost podotýká, ~e bye toto naYízení ozna uje lhoty jako  proml ecí , ze znní l. 3 odst. 1, jako~ i z jeho teleologického výkladu je tYeba dovodit, ~e tyto lhoty mají povahu lhoty prekluzivní (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 3. 2022, . j. 5 Afs 4/2021  66, . 4333/2022 Sb. NSS, odst. [28]). <br/><br/>[46] V souvislosti s otázkou pou~itelnosti úpravy obsa~ené v l. 3 odst. 1 naYízení 2988/95 je namíst pYipomenout, ~e Soudní dvor v sou asnosti vede pod íslem C539/24, Mikroregion Porta Bohemica, Yízení o pYedb~ných otázkách polo~ených Nejvyaaím správním soudem v jiné vci, které se týkají práv výkladu l. 3 odst. 1 a 3 naYízení 2988/95 (viz usnesení NSS ze dne 31. 7. 2024, . j. 10 Afs 82/2024  52). Jedná se o následující otázky:<br/><br/>1) Umo~Huje naYízení Rady (ES, Euratom) . 2988/95 ze dne 18. 12. 1995, o ochran finan ních zájmo Evropských spole enství,<br/>a) vnitrostátní úpravu, která ve smyslu l. 3 odst. 3 tohoto naYízení stanoví delaí lhotu pro rozhodnutí ve vci (zde desetiletou), ne~ která vyplývá z l. 3 odst. 1 pododstavce tvrtého naYízení, ani~ by sou asn výslovn stanovila také samostatnou lhotu pro zahájení Yízení, tak jak ji upravuje ve svém l. 3 odst. 1 pododstavec první naYízení 2988/95?<br/>b) lenskému státu jako po átek lhoty pro vydání rozhodnutí ur it  namísto okam~iku, kdy k nesrovnalosti doalo  první den následujícího kalendáYního roku?<br/>2) V pYípad, ~e bude odpov na ást a) první otázky kladná, umo~Huje naYízení 2988/95 lenskému státu, který vyu~il oprávnní podle l. 3 odst. 3 tohoto naYízení, zahájit Yízení ve lhot delaí, ne~ jaká plyne z l. 3 odst. 1 pododstavce prvního naYízení 2988/95? Nebo je tYeba  v pYípad, ~e vnitrostátní úprava zvláatní lhotu pro zahájení Yízení nestanoví  postupovat podle l. 3 odst. 1 pododstavce prvního naYízení 2988/95 a zahájit Yízení ve lhot tam stanovené?<br/>3) Je tYeba v pYípad nesrovnalostí ve smyslu l. 1 odst. 1 naYízení 2988/95, které vyvstaly pYi financování zámro souvisejících s nkterou z politik Unie a v návaznosti na dotace poskytnuté áste n z unijních zdrojo a áste n ze zdrojo rozpo tu lenského státu, postupovat jen podle naYízení 2988/95 (v etn lhot a definic), tedy vztáhnout naYízení na nesrovnalost v celém jejím rozsahu? Nebo je tYeba takto postupovat jen ve vztahu k oddlitelné ásti dotace poskytnuté z unijních zdrojo, a ve vztahu k oddlitelné ásti poskytnuté z rozpo tu lenského státu naopak postupovat podle vnitrostátního pYedpisu? <br/><br/>[47] Kasa ní soud tak zpochybnil soulad ustanovení § 44a odst. 11, vty poslední, rozpo tových pravidel, které upravuje desetiletou prekluzivní lhotu pro vymYení odvodu a penále (toto ustanovení konkrétn uvádí:  Odvod a penále lze vymYit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v nm~ doalo k poruaení rozpo tové kázn. ), s unijním právem.<br/><br/>[48] V nyní souzené vci se sice jedná o ponkud odlianou situaci  zákon o SZIF upravuje vlastní prekluzivní lhotu pro zahájení Yízení o vrácení dotace, kterou stanovuje v délce 10 let ode dne vyplacení dotace (viz § 11a). Výslovn vaak nestanovuje prekluzivní lhotu pro zahájení takových Yízení o nesrovnalosti, která nevedou k vrácení dotace, a to z dovodu, ~e k samotnému vyplacení dotace jeat nedoalo (jak tomu bylo ve vci st~ovatele). Zodpovzení uvedených pYedb~ných otázek by proto mohlo být relevantní i pro posouzení nyní projednávané vci, v ní~ je primárn potYeba si ujasnit, zda byla tato prekluzivní lhota dle naYízení 2988/95 na posuzovanou vc vobec pou~itelná. Nejvyaaí správní soud nicmén nepova~oval za nezbytné pYeruait Yízení a vy kat rozhodnutí Soudního dvora. Dospl toti~ shodn s mstským soudem k závru, ~e tyYletá prekluzivní lhota pro zahájení stíhání o nesrovnalosti ve smyslu citovaného naYízení byla v posuzované vci tak i tak dodr~ena. Úvahy, které kasa ní soud vedly k tomuto závru, jsou rozvedeny dále.<br/><br/>[49] Nejprve je vhodné zmínit, ~e pod pojem stíhání (týkající se nesrovnalosti), k jeho~ zahájení stanovuje l. 3 odst. 1 naYízení 2988/95 tyYletou prekluzivní lhotu, je dle judikatury Soudního dvora tYeba zahrnout jednak Yízení, jejich~ ú elem je ulo~ení sankce (viz l. 5 naYízení 2988/95), a jednak Yízení, jejich~ výsledkem je ulo~ení správního opatYení (k tomu srov. napY. rozsudky SD EU ze dne 29. 1. 2009, ve spojených vcech C278/07 a~ C280/07, Josef Vosding Schlacht, Kühl und Zerlegebetrieb a dalaí, ze dne 17. 9. 2014, ve vci C341/13, Cruz & Companhia, i ze dne 11. 6. 2015, ve vci C52/14, Pfeifer & Langen II). Toto ustanovení se tedy uplatní jak na nesrovnalosti vedoucí k ulo~ení správní sankce ve smyslu l. 5 tého~ naYízení (napY. správní pokuty), tak na nesrovnalosti, které jsou pYedmtem správního opatYení ve smyslu l. 4 uvedeného naYízení, jeho~ cílem je odntí neoprávnn získané výhody, avaak nevykazuje povahu sankce (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 9. 2015, ve vci C383/14, Sodiaal International, SD EU, srov. rozsudek NSS ze dne 15. 2. 2024, . j. 4 Afs 52/2023  85).<br/><br/>[50] Soudní dvor ji~ ve své rozhodovací praxi rovn~ jednozna n vyslovil, ~e bh tyYleté prekluzivní lhoty pro zahájení stíhání za íná od okam~iku, kdy doalo k nesrovnalosti, kterou se podle l. 1 odst. 2 tého~ naYízení rozumí jakékoli poruaení právního pYedpisu vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodáYského subjektu, v dosledku kterého je nebo by mohl být poakozen souhrnný rozpo et Unie (viz rozsudky ze dne 6. 10. 2015, ve vci C59/14, Firma Ernst Kollmer Fleischimport undexport, i ze dne 10. 4. 2025, ve vci C657/23, Ministerstvo zemdlství). Obdobn Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 15. 2. 2024, . j. 4 Afs 52/2023  85, konstatoval, ~e za nesrovnalost ve smyslu citovaného naYízení je nutno pova~ovat poruaení dota ních podmínek, kterým byl i pYípadn mohl být poakozen rozpo et EU. Pro závr o nesrovnalosti ve smyslu naYízení . 2988/95 pYitom posta í pouhá potencialita poakození unijního rozpo tu. Kasa ní soud v odkazované vci rovn~ odmítl názor tehdejaího ~alovaného, ~e  teprve v okam~iku, kdy byly st~ovateli vyplaceny na jeho ú et prostYedky z pYedmtné dotace, byly naplnny zmínné podmínky nesrovnalosti podle naYízení . 2988/95 .<br/><br/>[51] Ve svtle uvedených závro lze pYisvd it závru mstského soudu, ~e za stíhání nesrovnalosti ve smyslu uvedené unijní úpravy lze pova~ovat také pYezkumné Yízení veYejnoprávní smlouvy, o které alo v nyní posuzované vci. Nejedná se sice pYímo o Yízení o vrácení ji~ poskytnuté dotace (srov. bod 23 rozsudku NSS . j. 4 Afs 52/2023  85, v nm~ soud konstatoval, ~e naYízení 2988/95 v l. 3 pododstavec 1 obsahuje lhotu pro zahájení Yízení o vrácení poskytnuté dotace); zruaením veYejnoprávní smlouvy vaak dochází k tomu, ~e st~ovatel pozbyde nárok na vyplacení ji~ pYiznané dotace, a to v dosledku existence nesrovnalosti (poruaení právního pYedpisu upravující stYet zájmo), která by potenciáln mohla vést k poakození unijního rozpo tu. V tomto smyslu tak lze pYezkumné Yízení veYejnoprávní smlouvy materiáln pova~ovat za Yízení smYující k ulo~ení opatYení i správní sankce ve smyslu l. 4 a 5 naYízení 2988/95.<br/><br/>[52] Mezi stranami není sporu o tom, ~e k aetYené nesrovnalosti (poruaení zákona o stYetu zájmo) mlo dojít uzavYením veYejnoprávní smlouvy dne 17. 5. 2018. }alovaný zahájil pYezkumné Yízení dne 17. 7. 2023, tedy více ne~ 4 roky po vzniku nesrovnalosti. Rozhodná proto byla otázka (mezi stranami sporná), zda doalo (kdy a jakým úkonem) k pYeruaení bhu tyYleté prekluzivní lhoty dle l. 3 odst. 1 naYízení 2899/95. <br/><br/>[53] Mstský soud správn konstatoval, ~e aby byl ur itý úkon zposobilý pYeruait bh prekluzivní lhoty, musí kumulativn naplHovat tyto podmínky: i) musí být vydán pYísluaným orgánem, ii) musí být oznámen dané osob, iii) musí se týkat vyaetYování nebo Yízení o nesrovnalosti (viz l. 3 odst. 1 naYízení 2988/95). St~ovatel v kasa ní stí~nosti zpochybHuje splnní první a tYetí z uvedených podmínek. Mstský soud pYi posouzení této otázky správn vyael z obecných závro rozsudku Soudního dvora ve vci C52/14, podle nho~  pojmem  pYísluaný orgán ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí orgán, který je podle vnitrostátního práva pYísluaný u init dot ené úkony týkající se vyaetYování nebo stíhání, pYi em~ tento orgán mo~e být jiný ne~ orgán, který pYiznává nebo vymáhá ástky neoprávnn získané na úkor finan ních zájmo Unie (viz bod [33]). Soudní dvor dále konstatoval, ~e  aby byl úkon kvalifikován jako  úkon, který se týká vyaetYování nebo stíhání ve smyslu tohoto ustanovení, musí dostate n pYesn vymezit operace, kterých se týkají podezYení na nesrovnalosti (bod [47]). <br/><br/>[54] Nelze souhlasit s názorem st~ovatele, ~e by závry uvedeného rozsudku Soudního dvora nebyly na nyní posuzovanou vc pYenositelné s ohledem na odliané skutkové okolnosti, které dle st~ovatele tkví v tom, ~e v pYípad Yeaeném Soudním dvorem spo ívala nesrovnalost výlu n v poruaení povinností pYíjemce veYejné podpory. K tomu kasa ní soud podotýká, ~e také v nyní posuzovaném pYípad spo ívala aetYená nesrovnalost (existence stYetu zájmo) v pochybení st~ovatele, coby pYíjemce dotace. Podle Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 20142020, konkrétn kap. 4 nazvané Obecná ustanovení pro poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova, písm. e) zodpovídá za plnní podmínek stanovených Pravidly výhradn ~adatel/pYíjemce dotace. Podle písm. j) musí být projekt v souladu s pYísluanou právní úpravou (a tedy i v souladu s pravidly stanovujícími zákaz stYetu zájmo, pozn. NSS) od data podání ~ádosti o dotaci do konce lhoty vázanosti projektu na ú el. Toto pravidlo tedy platí rovn~ pro zákaz stYetu zájmo ve smyslu § 4c zákona o stYetu zájmo. Uvedenou podmínku proto musí ~adatel splHovat po celou dobu vyYizování ~ádosti o dotaci (viz rozsudek NSS ze dne 15. 1. 2025, . j. 10 Afs 157/2024  62, . 4665/2025 Sb. NSS). Bylo proto na st~ovateli jako ~adateli o dotaci/pYíjemci dotace, aby zajistil, ~e mu v erpání dotace nebrání existence stYetu zájmo. Pokud tedy st~ovatel na více místech své kasa ní stí~nosti upozorHuje na to, ~e se pYípadného poruaení podmínek pro poskytnutí dotace dopustil fond, a nikoliv sám st~ovatel, nelze mu v tomto jeho pYedpokladu pYisvd it. Ostatn Nejvyaaí správní soud ji~ ve své rozhodovací praxi opakovan zdoraznil, ~e za dodr~ení podmínek, které se vá~ou k udlení dotace, je zodpovdný primárn pYíjemce dotace (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 15. 8. 2012, . j. 1 Afs 15/2012  38).<br/><br/>[55] Shodn s mstským soudem i Nejvyaaí správní soud pova~uje fond za pYísluaný orgán ve smyslu výae citované unijní úpravy, tedy orgán oprávnný k vyaetYování nebo Yízení o nesrovnalosti, a to s ohledem na jeho oprávnní plynoucí mu z § 12a odst. 1 zákona o SZIF (resp. § 12a odst. 2 zákona o SZIF, ve znní ú inném od 1. 1. 2023). Podle tohoto ustanovení je fond oprávnn, a to i bez ohláaení, provádt kontrolu a) správnosti a úplnosti údajo uvedených v ~ádostech podávaných Fondu, b) plnní povinností a podmínek vyplývajících z vydaných rozhodnutí a uzavYených smluv a dohod podle § 1 odst. 2, c) správnosti informací poskytovaných Fondu podle tohoto zákona, zákona o zemdlství a naYízení vlády vydaných k jejich provedení, d) plnní povinností vyplývajících z pYímo pou~itelného pYedpisu Evropské unie, pokud zvláatní právní pYedpis nestanoví jinak, e) plnní kritérií zposobilosti, víceletých podmínek a povinností podle pYísluaného opatYení, vyplývajících z tohoto zákona a ze zákona o zemdlství nebo f) dvojího financování. <br/><br/>[56] PYesto~e je tedy fond stranou veYejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace (jak upozorHuje st~ovatel), zároveH je, jako poskytovatel dotace, oprávnn, v mezích svého zákonného zmocnní, provádt kontrolu plnní podmínek pro poskytnutí dotace, tj. rovn~ provYovat zposobilost pYíjemce dotace, a tedy také posuzovat pYípadnou existenci stYetu zájmo. Je tak tYeba jej ve smyslu výae uvedené judikatury Soudního dvora pova~ovat za orgán oprávnný init dot ené úkony týkající se vyaetYování nebo stíhání nesrovnalosti. St~ovateli proto nelze pYisvd it, ~e by úkon pYeruaující prekluzivní lhotu mohl provést toliko orgán pYísluaný k vedení pYezkumného Yízení, tedy ministerstvo.<br/><br/>[57] Dále bylo tYeba posoudit, zda fond u inil ve vztahu ke st~ovateli úkon, který zposobil pYeruaení prekluzivní lhoty, tj. úkon, jen~ se týkal vyaetYování nebo Yízení, v nm~ byly dostate n pYesn vymezeny operace, kterých se týkají podezYení na nesrovnalosti. Nejvyaaí správní soud souhlasí s mstským soudem, ~e takovým úkonem bylo oznámení fondu o pozastavení administrace projektu ze dne 30. 3. 2022. Fond zde sice stru n, le  dostate n konkrétn st~ovateli sdlil, ~e administrace projektu a platba nebudou provedeny v termínech, je~ pYedpokládají Pravidla pro ~adatele (obecná ást l. 10), a to z dovodu provYování zposobilosti pYíjemce dotace ve smyslu NaYízení Komise (EU) 809/2014, l. 48 (správní kontroly) spojené s probíhajícím auditem EKDG AGRI ke stYetu zájmo. St~ovateli nelze pYisvd it v tom, ~e by se tento úkon fondu nijak netýkal vyaetYování nebo Yízení o nesrovnalosti. Naopak, fond tímto úkonem upozorHoval st~ovatele na nesrovnalost spo ívající ve stYetu zájmo, je~ byla pYedmtem aetYení Komise. Fond ostatn ohledn této nesrovnalosti posléze, v návaznosti na výsledky auditu Komise, zahájil kontrolu zposobilosti pYíjemce dotace. Ze stejného dovodu  existence stYetu zájmo  poté ministerstvo zahájilo pYezkumné Yízení týkající se zákonnosti uzavYené veYejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Nejvyaaí správní soud souhlasí s mstským soudem v tom, ~e fond tuto nesrovnalost ve sdlení ze dne 30. 3. 2022 dostate n specifikoval; st~ovateli muselo být zYejmé, ~e se jednalo o stYet zájmo Andreje Babiae, který byl v rozhodné dob veYejným funkcionáYem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o stYetu zájmo. Nejednalo se tedy o jakýkoliv úkon obecné povahy, nýbr~ o úkon s jasnou souvislostí s podezYením na konkrétní nesrovnalost, která byla posléze dovodem pro zruaení veYejnoprávní smlouvy v pYezkumném Yízení ze strany ~alovaného. <br/><br/>[58] Nadto lze souhlasit i se závrem mstského soudu (viz bod [33] napadeného rozsudku), ~e dalaím úkonem pYeruaujícím bh prekluzivní lhoty bylo sdlení fondu o ukon ení administrace ~ádosti o dotaci ze dne 10. 5. 2023. Právo ministerstva zahájit pYezkumné Yízení tak nemohlo být a nebylo prekludováno. Pro úplnost soud uvádí, ~e dalaí úkony fondu, kterými by mlo dojít k pYeruaení prekluzivní lhoty soud v napadeném rozsudku nezmiHoval (tj. ani zahájení kontroly fondu ze dne 21. 12. 2022, jak uvádí st~ovatel v kasa ní stí~nosti). <br/><br/>V.b) Ustanovení § 4c zákona o stYetu zájmo je pou~itelné i na poskytování dotací dle zákona o SZIF<br/><br/>[59] Dále se soud zabýval otázkou pou~itelnosti § 4c zákona o stYetu zájmo na poskytování dotací dle zákona o SZIF. St~ovatel sice tuto otázku vznesl a~ v rámci tYetího okruhu své kasa ní argumentace, z hlediska logické návaznosti argumentace je vaak tYeba ji vyYeait ji~ na druhém míst, neboe v pYípad negativní odpovdi by bylo bezpYedmtné Yeait samotnou existenci stYetu zájmo (viz druhý okruh kasa ní argumentace). Kasa ní soud ji~ na tomto míst pYedesílá, ~e s hodnocením této otázky mstským soudem souhlasí.<br/><br/>[60] Ustanovení § 4c zákona o stYetu zájmo, ve znní ú inném v dob uzavYení veYejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace, stanoví:  Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního pYedpisu upravujícího rozpo tová pravidla nebo investi ní pobídku podle právního pYedpisu upravujícího investi ní pobídky obchodní spole nosti, ve které veYejný funkcionáY uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl pYedstavující alespoH 25 % ú asti spole níka v obchodní spole nosti. (znní ú inné do 31. 12. 2023).<br/><br/>[61] Mstský soud se dostate n vypoYádal s podstatou obsáhlé ~alobní argumentace vztahující se k této otázce; napadený rozsudek není v tomto ohledu nepYezkoumatelný. Akcentoval zejména závr správních orgáno, ~e pou~itelnost § 4c zákona o stYetu zájmo na poskytování dotací podle zákona o SZIF plyne ji~ ze samotného textu tohoto ustanovení a také ze smyslu a ú elu právní úpravy zákazu stYetu zájmo. St~ovateli nelze pYisvd it, ~e by mstský soud vystavl svou argumentaci na zcela jiných dovodech ne~ správní orgány, a ~e by tak zasáhl do st~ovatelova práva na spravedlivý proces. Zmínné dovody aplikovatelnosti § 4c zákona o stYetu zájmo na posuzovanou vc jsou obsa~eny v rozhodnutí správního orgánu I. stupn, který v této souvislosti citoval ze stanoviska Komise vydaného v rámci auditního aetYení, s ním~ se ztoto~nil. Rovn~ v rozhodnutí o rozkladu ~alovaný zdoraznil, ~e správní orgány jsou vázány smyslem a ú elem zákona o stYetu zájmo, které nesvd í o tom, ~e by se zákaz obsa~ený v § 4c tohoto zákona vztahoval toliko na dotace poskytované dle rozpo tových pravidel. Jak uvedl ji~ mstský soud, správní rozhodnutí obou stupHo tvoYí z hlediska soudního pYezkumu jeden celek, pYi em~ z tchto rozhodnutí jednozna n plynou závry smYující k pou~itelnosti § 4c zákona o stYetu zájmo i na poskytování dotací dle zákona o SZIF, které potvrdil v Yízení o ~alob rovn~ mstský soud. <br/><br/>[62] Kasa ní soud pova~uje za podstatné zejména zdoraznit, ~e ú elem právní úpravy zamezení stYetu zájmo veYejných funkcionáYo obsa~ené v § 4 a~ 4c zákona o stYetu zájmo je ochrana veYejného zájmu, popYípad zamezení situacím, ve kterých by ke vzniku mo~ného stYetu mohlo dojít. Z nálezu ze dne sp. zn. Pl. ÚS 4/17, ve kterém se Ústavní soud zabýval návrhem na zruaení mimo jiné ustanovení § 4a a~ 4c zákona o stYetu zájmo, vyplývá, ~e smyslem § 4c uvedeného zákona je zabránit stYetu zájmo pYi vynakládání veYejných prostYedko, tedy poskytování dotací nebo investi ních pobídek spole nostem ovládaným i vlastnným veYejným funkcionáYem. Má tak jít o nástroj k zamezení ne~ádoucího stYetu zájmo veYejného funkcionáYe ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o stYetu zájmo s jeho soukromými zájmy. Dle Nejvyaaího správního soudu je ji~ na první pohled zYejmé, ~e primárním ú elem je ochrana veYejných rozpo to, resp. veYejného zájmu, bez ohledu na to, podle jakého zákona jsou veYejné prostYedky (dotace) vynakládány. <br/><br/>[63] Nejvyaaí správní soud je pYitom shodn s mstským soudem pYesvd en, ~e pojem právní pYedpis upravující rozpo tová pravidla pou~itý v § 4c zákona o stYetu zájmo zahrnuje nejen rozpo tová pravidla (tj. zákon . 218/2000), výslovn uvedená v odkazu v poznámce pod arou . 14), ale rovn~ dalaí pYedpisy vztahující se k rozpo tovým pravidlom v materiálním smyslu. Mstský soud správn zdoraznil, ~e poznámka pod arou obsa~ená v zákonném textu není sou ástí závazné právní normy. Jejím hlavním ú elem je lepaí orientace v právním pYedpisu, nemo~e vaak vést k restriktivnjaímu výkladu jinak obecnjaího ustanovení (viz napY. nálezy ÚS ze dne 30. 11. 1999, sp. zn. II. ÚS 485/98, i ze dne 2. 2. 2000, sp. zn. I. ÚS 22/99). Ze samotného zákonného textu (bez zohlednní poznámky pod arou) tento restriktivní výklad (tj. ~e by se uvedené ustanovení vztahovalo výhradn na poskytování dotací dle rozpo tových pravidel) nelze dovodit, a proto st~ovatel mstskému soudu neoprávnn vytýká, ~e se naopak dopustil výkladu nepYípustn rozaiYujícího. Zákaz stYetu zájmo stanovený v § 4c je tedy tYeba vztáhnout rovn~ na poskytování nenárokových dotací dle zákona o SZIF (o takovou dotaci jde i v nyní posuzované vci), jeliko~ se nepochybn také jedná o zákon, jen~ materiáln upravuje rozpo tová pravidla. Konkrétn obsahuje úpravu rozpo tových pravidel fondu, resp. pravidel týkajících se financování fondu a vyu~ívání finan ních zdrojo fondu prostYednictvím innosti fondu spo ívající v poskytování dotací (viz § 6, § 6a, § 6c, § 11, § 11a zákona o SZIF). Ú elem státního fondu je vy lenit ur ité veYejné finan ní prostYedky na poskytování dotací, které by jinak byly vyplaceny pYísluanými slo~kami státu. <br/><br/>[64] Ve prospch pYedestYeného výkladu svd í i mstským soudem zmiHovaná novelizace § 4c zákona o stYetu zájmo zákonem . 253/2023 Sb., která zpYesnila zde uvedenou formulaci následovn:  Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního pYedpisu upravujícího poskytování dotací (& ) . Bye tuto novelu zruail z procesních dovodo Ústavní soud (viz nález ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 41/23), nepochybn rovn~ vypovídá o úmyslu zákonodárce potvrdit dosavadní praxi a vztáhnout zákaz stYetu zájmo na poskytování dotací i podle dalaích zákono materiáln upravujících rozpo tová pravidla, resp. poskytování dotací. <br/><br/>[65] St~ovatel ostatn nepYedlo~il ~ádný pYesvd ivý argument, pro  by se mlo v tomto ohledu rozdíln zacházet s dotacemi poskytovanými dle rozpo tových pravidel a s dotacemi poskytovanými dle zákona o SZIF. Nejvyaaí správní soud nepova~uje za pYípadnou argumentaci st~ovatele spo ívající v tom, ~e poskytovateli dotací dle zákona o rozpo tových pravidlech jsou typicky ústYední orgány státní správy, jejich~ organiza ní vazba na voli leno vlády je u~aí ne~ u státních fondo. Podle Nejvyaaího správního soudu by se vyplácení dotací prostYednictvím státních fondo mlo Yídit pravidly, která jsou srovnatelná s pravidly pro vyplácení dotací jednotlivými ministerstvy. Ú elem právní úpravy stYetu zájmo je toti~ zabránit situacím, kdy by ur ité osob mohla být poskytnuta dotace proto, ~e je ovládána lenem vlády (veYejným funkcionáYem). K takovým situacím pYitom bezpochyby mo~e dojít i pYi poskytování nenárokových dotací dle zákona o SZIF. Podle kasa ního soudu by tak zcela postrádalo logiku, aby se z hlediska posouzení stYetu zájmo postupovalo rozn v závislosti na tom, podle jakého zákona jsou dotace (tedy veYejné finan ní prostYedky ze státního rozpo tu i unijního rozpo tu) poskytovány. <br/><br/>[66] Pokud jde o úvahy mstského soudu týkající se eurokonformního výkladu § 4c zákona o stYetu zájmo, kasa ní soud podotýká, ~e mstský soud tím jen podpoYil svou argumentaci o výkladu tohoto ustanovení, která by obstála ji~ sama o sob. Mstský soud správn pYipomnl unijní rozmr národní úpravy stYetu zájmo, na který upozornil rovn~ Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/17 (viz zejména body [103] a [104]), a z nj vyplývající povinnost zamezit tomu, aby mohli veYejní funkcionáYi zneu~ívat svYenou moc k prosazování svých vlastních zájmo na úkor zájmu veYejného, pota~mo i zájmu EU (více viz odovodnní napadeného rozsudku, odst. [47] a~ [50]).<br/><br/>[67] Kasa ní soud souhlasí s mstským soudem i v tom, ~e pYedestYený výklad lze dovodit rovn~ z judikatury Nejvyaaího správního soudu, a to napY. rozsudko ze dne 15. 1. 2025, . j. 10 Afs 157/2024  162, . 4665/2025 Sb. NSS, i ze dne 14. 1. 2025, . j. 1 Afs 172/2024  59, a dalaích, které se týkaly ukon ení administrace ~ádosti spole ností spadajících do skupiny Agrofert o dotaci poskytovanou dle zákona o SZIF práv z dovodu rozporu s § 4c zákona o stYetu zájmo. Soud se v nich otázkou aplikovatelnosti § 4c zákona o stYetu zájmo na poskytování dotací dle zákona o SZIF sice výslovn nezabýval, z kontextu tchto rozhodnutí je vaak zYejmé, ~e takový výklad pln akceptoval.<br/><br/>V.c) Ovládající osobou spole nosti Agrofert byl v dob uzavYení veYejnoprávní smlouvy Andrej Babia<br/><br/>[68] St~ovatel dále zpochybHuje závr soudu, ~e posuzovaná veYejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace byla uzavYena v rozporu s § 4c zákona o stYetu zájmo. Zejména nesouhlasí s tím, ~e by v okam~iku uzavYení dohody byl ovládající osobou spole nosti Agrofert, tj. jediného akcionáYe st~ovatele, Andrej Babia.<br/><br/>[69] Kasa ní soud se ji~ ve své judikatuYe do jisté míry otázkou existence stYetu zájmo Andreje Babiae jako veYejného funkcionáYe v souvislosti s poskytováním dotací spole nostem patYícím do skupiny Agrofert zabýval. V nedávné dob Yeail otázku, zda jsou tyto osoby zposobilým ~adatelem o dotaci, konkrétn, zda jsou vlastnny osobou (spole ností Agrofert), kterou ovládá veYejný funkcionáY. Dospl pYitom k závru, ~e nelze pova~ovat za pochybení, pokud správní orgány v této otázce vyaly z auditních zjiatní Komise, která dospla k jednozna nému konstatování, ~e se na Andreje Babiae, jako~to veYejného funkcionáYe, vztahuje § 4c zákona o stYetu zájmo, neboe prostYednictvím svYenských fondo nepYímo ovládá spole nost Agrofert. Kasa ní soud tak potvrdil postup poskytovatele dotace (fondu) spo ívající v ukon ení administrace ~ádosti o dotaci z dovodu nezposobilosti ~adatele práv s odkazem na poruaení § 4c zákona o stYetu zájmo vyplývající z auditních závro Komise (napY. rozsudky NSS ze dne 13. 6. 2025, . j. 5 Afs 228/2024  61, bod 56; ze dne 14. 1. 2025, . j. 1 Afs 172/2024  59, bod 48, ze dne 20. 3. 2025, . j. 10 Afs 269/2024  67, bod 33, i ze dne 27. 2. 2025, . j. 7 Afs 201/2024  60, bod 43). Kasa ní soud tím zároveH pYipustil (i kdy~ se touto otázkou sám vcn nezabýval), ~e veYejný funkcionáY mo~e nepYímo ovládat právnickou osobu prostYednictvím svYenských fondo.<br/><br/>[70] Ze zjiatní auditu Komise vyaly správní orgány (zcela logicky) i v nyní projednávané vci, s tmito závry se ztoto~nily a vtlily je do svých rozhodnutí. VeYejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace tak byla dle jejich názoru uzavYena v rozporu s § 4c zákona o stYetu zájmo. Mstský soud tento závr aproboval.<br/><br/>[71] Kasa ní námitky st~ovatele smYují zejména proti výkladu pojmu ovládání a jeho aplikaci na nyní posuzovaný skutkový stav. St~ovatel se domáhá, aby byl tomuto pojmu pYiYazen stejný význam jako v zákon o obchodních korporacích.<br/><br/>[72] Nejvyaaí správní soud nejprve pYipomíná, ~e ustanovení § 4c zákona o stYetu zájmo (citované v bod [60] výae) ukládá zákaz vstupovat do ur itých právních vztaho, konkrétn pYijímání dotací, s osobou, ve které má ur itou majetkovou ú ast (alespoH 25 % podíl) bu pYímo veYejný funkcionáY, nebo jiná osoba, kterou veYejný funkcionáY ovládá (tj. ovládaná osoba). Pojem ovládaná i ovládající osoba pou~ívá zákon o stYetu zájmo na více místech, ani~ by vaak bylo výslovn uvedeno, co pYesn se pod konceptem ovládání ve smyslu tohoto zákona rozumí. <br/><br/>[73] Povahou a ú elem § 4c zákona o stYetu zájmo se zabýval Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/17, v nm~ uvedl, ~e jde o mo~nost ovlivHování jednání státu, resp. jeho orgáno veYejnými funkcionáYi ve prospch jejich vlastních (osobních i soukromých) zájmo. V tomto pYípad je podstatná práv povaha majetkové ú asti (aspekt získání prospchu) na obchodní spole nosti vstupující do obchodních vztaho s veYejným sektorem. Konkrétn je stanovena 25% hranice ú asti na obchodní spole nosti. Dále toto ustanovení operuje s pojmem  ovládající osoba , co~ je tYeba chápat tak, ~e vztah mezi veYejným funkcionáYem a pYísluanou obchodní spole ností je natolik intenzivní, ~e není ~ádných pochyb o tom, ~e v takovýchto pYípadech stYet zájmo nastává bez dalaího dokazování (viz bod [188] nálezu).<br/><br/>[74] Ústavní soud rovn~ vyslovil, ~e pYi výkladu sporných ustanovení tohoto zákona je tYeba mimo jiné vycházet rovn~ z obsahu a ú elu unijní úpravy stYetu zájmo, zejména pak s pYihlédnutím k definici pojmu  stYet zájmo obsa~ené v NaYízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euroatom) . 2018/1046 ze dne 18. 7. 2018, kterým se stanoví finan ní pravidla pro souhrnný rozpo et Unie, mní naYízení (EU) . 1296/2013, (EU) . 1301/2013, (EU) . 1303/2013, (EU) . 1304/2013, (EU) . 1309/2013, (EU) . 1316/2013, (EU) . 223/2014 a (EU) . 283/2014 a rozhodnutí . 541/2014/EU a zruauje naYízení (EU, Euratom) . 966/2012 (dále jen  finan ní naYízení ). Toto naYízení v l. 61 odst. 3 uvádí, ~e  [p]ro ú ely odstavce 1b ke stYetu zájmo dochází, jeli z rodinných dovodo, z dovodo citových vazeb, z dovodo politické nebo národní spYíznnosti, z dovodo hospodáYského zájmu nebo z dovodo jiného pYímého i nepYímého osobního zájmu ohro~en nestranný a objektivní výkon funkcí ú astníka finan ních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1. Rovn~ je tYeba vycházet z navazujících provádcích unijních pYedpiso. Konkrétn Ústavní soud odkázal na pYílohu I oddíl VIII písm. D bod 5 smrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zruaení smrnice 77/799/EHS, podle které se pod  ovládající osobou rozumí fyzické osoby, které mají kontrolu nad subjektem. V pYípad svYenského fondu se tímto termínem rozumí zakladatel, správce svYenského majetku, osoba vykonávající dohled nad správou fondu (pokud existuje), obmyalený nebo skupina obmyalených a jakákoli jiná fyzická osoba mající nejvyaaí faktickou kontrolu nad svYenským fondem, a v pYípad právního uspoYádání, které není svYenským fondem, se tímto termínem rozumí osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení. PYitom toto ustanovení ukládá, aby byl pojem  ovládající osoby vykládán zposobem, který je v souladu s doporu eními Finan ního ak ního výboru (Financial Action Task Force). Odkázal také na l. 3 odst. 6 smrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, o pYedcházení vyu~ívání finan ního systému k praní penz nebo financování terorismu, o zmn naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) . 648/2012 a o zruaení smrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a smrnice Komise 2006/70/ES, podle kterého je skute ným majitelem tYeba rozumt fyzickou osobu nebo osoby, které v kone ném dosledku vlastní nebo kontrolují klienta, nebo fyzickou osobu nebo osoby, jejich~ jménem se transakce nebo innost provádí (viz bod [106] nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/17). Z nálezu Ústavního soudu tak lze dovodit spíae airaí pojetí pojmu ovládání, jak ostatn upozorHuje i mstský soud v napadeném rozsudku (viz odst. [55]).<br/><br/>[75] V eském právním Yádu upravuje koncept ovládání zákon o obchodních korporacích, podle jeho~ § 74 odst. 1 je  [o]vládající osobou [& ] osoba, která mo~e v obchodní korporaci pYímo i nepYímo uplatHovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou. Z hlediska jednotnosti a bezrozpornosti právního Yádu je tYeba pYisvd it mstskému soudu, ~e pYi výkladu pojmu ovládání pro ú ely zákona o stYetu zájmo je tYeba úpravu obsa~enou v zákon o obchodních korporacích pou~ít jako interpreta ní vodítko. ZároveH vaak soud pYipomíná obecnou zásadu, podle ní~ je uplatHování soukromého práva nezávislé na uplatHování práva veYejného (viz § 1 odst. 1 vta druhá zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku). Úpravu ovládání obsa~enou v zákon o obchodních korporacích je nutno v posuzované vci pou~ít v souladu s výae uvedeným smyslem a ú elem zákona o stYetu zájmo, jím~ je primárn ochrana veYejného zájmu, zejména ochrana veYejných rozpo to, a rovn~ zajiatní rovného zacházení s hospodáYskými subjekty (pYípadnými pYíjemci dotace). Na druhou stranu právní úprava obsa~ená v zákon o obchodních korporacích je úpravou soukromoprávní, sledující primárn jiné ú ely. <br/><br/>[76] Jak ve svých závrech shrnula i Komise (viz Kone né stanovisko po pYedlo~ení zprávy smír ího orgánu ve vci . 21/CZ/895), zákon o obchodních korporacích je sou ástí práva soukromého a upravuje v prvé Yad obchodní korporace. To je zYejm i dovod, pro  ustanovení o ovládání zmiHují pouze obchodní korporace, a nikoli jiné subjekty (s právní osobností i bez ní), které by nicmén mohly být také  ovládány , ale které nejsou primárn pYedmtem tohoto zákona. Na druhé stran je zákon o stYetu zájmo sou ástí práva veYejného a jeho cílem je zabránit stYetu zájmo ve vaech jeho podobách. V tomto kontextu by ml být pojem  ovládaná osoba v § 4c zákona o stYetu zájmo chápán spíae obecnji jako subjekt nebo mechanismus, jeho~ prostYednictvím je vykonáván vliv a který se neomezuje na kategorii obchodních korporací ve smyslu zákona o obchodních korporacích. Jinak by bylo mo~né pou~ití tohoto ustanovení jednoduae obejít kupY. zalo~ením svYenského fondu a zároveH dot ené podíly ve skute nosti nadále ovládat. Komise proto dospla k závru, ~e § 4c platí i v situaci, kdy veYejný funkcionáY má rozhodující vliv na obchodní korporaci prostYednictvím ovládaného subjektu, který není obchodní korporací a který nemusí mít právní osobnost, jako je napYíklad svYenský fond. Nejvyaaí správní soud se s tímto výkladem zcela ztoto~Huje. S ohledem na uvedené závry tak bylo mo~né pYipustit, ~e Andrej Babia ovládal spole nost Agrofert nepYímo prostYednictvím svYenských fondo, do nich~ vlo~il kmenové akcie této spole nosti.<br/><br/>[77] Ostatn i podle zákona o obchodních korporacích lze realizovat ovládání nejen právn, ale i fakticky. Faktické ovládání pYitom mo~e plynout z jakékoliv významné skute nosti (napY. mo~e jít o osobu blízkou vtainovému spole níkovi), která de facto znamená mo~nost rozhodujícího vlivu (srov. k § 74 zákona o obchodních korporacích v LASÁK, J. a kol. Zákon o obchodních korporacích. KomentáY. Praha: Wolters Kluwer, 2014, In: ASPI). Jako prostYedek uplatnní nepYímého rozhodujícího vlivu tedy mohou být dle uvá~ení Nejvyaaího správního soudu vyu~ity i jiné osoby, pYípadn i tzv. non subjekty, jako jsou svYenské fondy (pYedstavující vy lenné jmní), a to napYíklad práv ze strany osoby, která vy lenila majetek do svYenského fondu jako zakladatel a které má být plnno jako obmyalenému.<br/><br/>[78] Nejvyaaí správní soud shrnuje, ~e veYejný funkcionáY je ovládající osobou ve smyslu § 4c zákona o stYetu zájmo tehdy, pokud mo~e v obchodní korporaci (ovládané osob) vykonávat pYímo i nepYímo rozhodující vliv. NepYímý vliv lze pYitom vykonávat rovn~ prostYednictvím svYenských fondo, do nich~ veYejný funkcionáY vlo~il svou majetkovou ú ast na ovládané osob. To za pYedpokladu, ~e si veYejný funkcionáY zachová mo~nost tyto svYenské fondy pYímo i nepYímo Yídit, resp. je ovládat. <br/><br/>[79] Mstský soud v bod [59] napadeného rozsudku zalo~il svoj závr o faktickém ovládání spole nosti Agrofert Andrejem Babiaem prostYednictvím svYenských fondo, do nich~ Andrej Babia vlo~il akcie spole nosti Agrofert, zejména na následujících skute nostech, vyplývajících ze statuto obou svYenských fondo: <br/><br/>- Ú elem svYenských fondo byla vedle správy svYeného majetku také ochrana zájmo Andreje Babiae. Pokud by svYenský správce nakládal s majetkem v rozporu s tímto ú elem, mohl by být odvolán. Andrej Babia byl v obou fondech po dobu svého ~ivota jediným obmyaleným; za doby trvání správy svYenských fondo mohl obdr~et veakerý zisk z majetku do nich vlo~ených. V pYípad skon ení správy svYenských fondo za ~ivota Andreje Babiae, by mu ml být vydán veakerý majetek. <br/>- Andrej Babia jmenoval svYenskými správci ZbyHka Proau a Alexeje Bílka, kteYí byli oba jeho dlouholetí spolupracovníci a lenové pYedstavenstva spole nosti Agrofert. Ur il rovn~ pYípadné náhradníky svYenských správco. Podle statuto je svYenský správce oprávnn init zásadní rozhodnutí týkající se majetku vy lenného do svYenského fondu pouze se souhlasem rady protektoro (rozhodnutí o nalo~ení se ziskem, o výkonu hlasovacích práv spojených s akciemi spole nosti Agrofert a o jednorázové nebo opakující se dispozici s majetkem o hodnot pYesahujícím limit stanovený radou protektoro). SvYenského správce odvolává a jmenuje tYí lenná rada protektoro, je~ je z výkonu dohledu odpovdná Andreji Babiaovi. V pYípad poruaení pravidel správy nebo jiné povinnosti pYi výkonu funkce svYenského správce podle statuto nebo pYísluaných právních pYedpiso mo~e svYenského správce odvolat rovn~ Andrej Babia. <br/>- lenem rady protektoro byl rovn~ rodinný protektor, jmenovaný a odvolávaný kdykoli i bez dovodu Andrejem Babiaem. Ostatní protektory mohl Andrej Babia odvolat, pokud by poruaili pravidla správy nebo jiné povinnosti podle statuto nebo obecných právních pYedpiso. K pYijetí jakéhokoli rozhodnutí bylo tYeba souhlasu vaech leno rady. Se jmenováním nového protektora museli souhlasit zbývající dva protektoYi v etn toho rodinného. Klesneli po et leno rady protektoro pod tYi, pYestane být usnáaeníschopná. Pokud zbývající lenové rady protektoro nejmenují na uvolnné místo nového protektora v pYimYené lhot, nejpozdji ale do 60 dno od zániku funkce protektora, je Andrej Babia oprávnn sám svolat zvláatní zasedání rady protektoro, jí~ se mo~e sám ú astnit, má jeden hlas a je oprávnn rozhodovat o jmenování chybjícího protektora nebo protektoro. <br/>- Rodinnou protektorkou v obou svYenských fondech byla M. B., man~elka Andreje Babiae. Ostatními protektory byli jmenováni Zbynk Proaa, Alexej Bílek a Václav Knotek, nkdejaí místopYedsedové více spole ností ze skupiny Agrofert. <br/><br/>[80] Nejvyaaí správní soud se ztoto~Huje s konstatováním mstského soudu, ~e Andrej Babia prostYednictvím obou fondo zvolil uspoYádání a zposob správy svého majetku (spole nosti Agrofert), které mu i nadále umo~Hovaly nejen získávat veakerý zisk z majetku ve svYenských fondech, ale také fakticky nepYímo ovládat skupinu Agrofert. S ohledem na výae zmínnou vnitYní strukturu a nastavení fungování svYenských fondo je toti~ zYejmé, ~e Andrej Babia se mohl pYímo i nepYímo podílet na Yízení fondo, a to zejména díky mo~nosti odvolání svYenského správce v ur itých pYípadech a rovn~ díky v podstat neomezené mo~nosti odvolávat a jmenovat rodinného protektora a za ur itých okolností i mo~nosti odvolat ostatní protektory, a tím pádem i ovlivHovat usnáaeníschopnost a rozhodování rady protektoro. SvYenatí správcové obou fondo sice formáln naplHují znaky ovládající osoby spole nosti Agrofert dle § 75 odst. 1 a 2 zákona o obchodních korporacích (jak se st~ovatel domáhá v kasa ní stí~nosti), ve skute nosti si vaak faktický rozhodující vliv v zásadních zále~itostech nadále uchoval Andrej Babia, jen~ ml na prospchu spole ností patYících do skupiny Agrofert nadále pYímý hospodáYský zájem, a nepYedeael tak mo~ným situacím stYetu zájmo pYi výkonu své veYejné funkce.<br/><br/>[81] Mstský soud srozumiteln vysvtlil, ~e kombinace pYedestYených skute ností (nikoliv jednotlivé okolnosti, je~ by stály izolovan) vytváYí ucelený obraz svd ící o existenci faktického ovládání spole nosti Agrofert Andrejem Babiaem prostYednictvím svYenských fondo. Kasa ní soud pova~uje v tomto ohledu napadený rozsudek za pYezkoumatelný a vnitYn konzistentní, nepYisvd uje tak st~ovatelov námitce o áste né nepYezkoumatelnosti rozsudku. S ohledem na celkové nastavení svYenských fondo je zYejmé, ~e se nemohlo jednat o dostate ný nástroj pro vyhovní po~adavkom § 4c zákona o stYetu zájmo, neboe Andrej Babia zjevn i nadále mohl vykonávat ve spole nosti Agrofert faktický rozhodující vliv, bye formáln ji~ nebyl vlastníkem akcií této spole nosti. <br/><br/>[82] St~ovatel se v kasa ní stí~nosti (obdobn jako pYed tím v ~alob) pokouaí zpochybnit jednotlivé okolnosti svd ící o faktickém ovládání spole nosti Agrofert prostYednictvím svYenských fondo, Nejvyaaí správní soud vaak znovu zdorazHuje (co~ ostatn u inil i mstský soud v napadeném rozsudku, viz bod [66]), ~e je potYeba vzít v úvahu vaechny pYedestYené okolnosti svd ící o naplnní pojmu ovládání v jejich souhrnu. St~ovatel vaak spíae  vytrhává z kontextu a zpochybHuje jednotlivé okolnosti, ani~ by se mu podaYilo zpochybnit celkový pYedestYený koncept ovládání.<br/><br/>[83] Pokud st~ovatel namítá, ~e mstský soud nepYípadn poukázal na § 3 odst. 3 písm. a) zákona o stYetu zájmo (podle nho~  [v]eYejný funkcionáY nesmí ohrozit veYejný zájem tím, ~e vyu~ije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných pYi výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu), Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e se jednalo spíae o podporný poukaz mstského soudu na obecn platná pravidla stanovená v § 3 zákona o stYetu zájmo, je~ je tYeba mít na zYeteli i pYi aplikaci § 4c tohoto zákona. Jedná se o povinnost zdr~et se ka~dého jednání, pYi kterém mohou osobní zájmy veYejného funkcionáYe ovlivnit výkon jeho funkce ve veYejném i obecném zájmu. Neníli takové zdr~ení se jednání mo~né, musí dát pYednost veYejnému zájmu, jeho~ ochrana i prosazování jsou mu svYeny (viz nálezu ÚS sp. zn. Pl. ÚS 4/17, body [189] a [190]). V tomto kontextu mstský soud správn upozornil, ~e pokud Andrej Babia jako veYejný funkcionáY nadále mohl pobírat zisk z majetku ve svYenských fondech a vdl, ~e po jeho odchodu z veYejné funkce se mu celý jeho majetek vrátí, logicky ml pYímý hospodáYský zájem na úspchu spole ností vlo~ených do fondo. Byl pYitom povinen zdr~et se veakerého jednání, kterým by upYednostHoval tento svoj soukromý zájem pYed zájmem veYejným. <br/><br/>[84] Kasa ní soud nepYisvd uje názoru st~ovatele, ~e ovládající osobou spole nosti Agrofert byl v dob uzavYení veYejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace výlu n Zbynk Proaa, jako~to správce svYenského fondu AB private trust I, kterému svd í domnnka ovládání spole nosti Agrofert ve smyslu § 75 zákona o obchodních korporacích.<br/><br/>[85] V této souvislosti soud optovn zdorazHuje, ~e úprava ovládání obsa~ená v zákon o obchodních korporacích je ur ena primárn pro ú ely soukromého práva; konkrétn úprava vyvratitelných domnnek v § 75 slou~í spíae pro ochranu spole níko ne~ pro ú ely definování ovládající a ovládané osoby z hlediska zákona o stYetu zájmo. Nadto se jedná pouze o pomocná kritéria, která nebrání dospt k závru o ovládání v jiných pYípadech a formách, napYíklad práv ze strany zakladatele i obmyaleného svYenského fondu. Jak ji~ soud uvedl, v nyní posuzované vci byl závr o ovládání zalo~en na existenci nepYímého faktického vlivu, který mohl Andrej Babia na spole nost Agrofert vykonávat prostYednictvím svYenských fondo. V takovém pYípad je zcela mimob~ný opakovaný po~adavek st~ovatele, aby mstský soud vyvracel domnnky ovládání stanovené zákonem o obchodních korporacích.<br/><br/>[86] Opodstatnná není ani st~ovatelova výtka, ~e mstský soud neprokázal ~ádný konkrétní projev domnlého faktického ovládání spole nosti Agrofert Andrejem Babiaem. Ostatn ani § 74 zákona o obchodních korporacích nestanoví pro uplatnní ovládání po~adavek skute ného výkonu rozhodujícího vlivu. Posta uje pouhá mo~nost takový vliv vykonávat. Musí se vaak jednat o mo~nost reálnou (nikoliv ist o teoretickou i potenciální), podlo~enou ur itou skute ností (napY. prosazením vole v orgánech, ú asti ve spole nosti apod., viz k § 74 zákona o obchodních korporacích v LASÁK, J. a kol. Zákon o obchodních korporacích. KomentáY. Praha: Wolters Kluwer, 2014, In: ASPI). K u inní závru o faktickém ovládání tak posta í prokázání reálné mo~nosti vykonávat rozhodující vliv, co~ mstský soud dostate n u inil poukazem na skute nosti vyplývající ze statuto obou svYenských fondo. Podstatná byla potencialita uplatnní vlivu, ani~ by ke konkrétním projevom muselo dojít. Nebylo tedy podstatné, zda rozhodující vliv byl i nebyl ve skute nosti njakým zposobem vykonáván, a mstský soud ani ~alovaný tak nemuseli prokazovat jeho konkrétní projevy. <br/><br/>[87] Pokud st~ovatel poukazuje na to, ~e z existence man~elského svazku nelze automaticky dovozovat, ~e by ve spole nosti vlastnné jedním man~elem automaticky vykonával faktický rozhodující vliv druhý man~el, Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e taková situace v nyní Yeaené vci posuzována nebyla. Skute nost, ~e rodinným protektorem ve svYenských fondech byla man~elka Andreje Babiae, byla toliko jednou z více indicií svd ících o existenci ovládání; osoby blízké jsou ostatn pova~ovány za osoby jednající ve shod [viz § 78 odst. 2 písm. g) zákona o obchodních korporacích]. K tomu bylo podstatné, ~e rodinného protektora mohl Andrej Babia kdykoliv odvolat a jmenovat nového, pYi em~ rada protektoro byla usnáaeníschopná pouze za pYítomnosti vaech tYí leno. V tomto ohledu ml Andrej Babia rovn~ nepochybný vliv na rozhodování rady, co~ bylo jednou ze skute ností svd ících o existenci jeho vlivu na chod svYenských fondo a zprostYedkovan také na spole nost Agrofert. Skute ností podporující tento závr byl rovn~ fakt, ~e funkcionáYi svYenských fondo byly jmenovány osoby dlouhodob spolupracující s Andrejem Babiaem, co~ jen potvrzovalo závr o absenci nezávislosti fondo na jeho vlivu. Sama o sob by nicmén tato skute nost nebyla pro konstatování existence rozhodujícího vlivu dostate ná. <br/><br/>[88] Mstský soud se nedopustil vadného výkladu statuto svYenských fondo, jak se domnívá st~ovatel. Jak ji~ soud zmínil, výae uvedené nastavení vnitYního fungování svYenských fondo svd í jednozna n o tom, ~e správa svYeného majetku nemohla být vykonávána zcela nezávisle na zakladateli fondu Andreji Babiaovi. St~ovatel má jist pravdu v tom, ~e cílem zalo~ení fondo byla snaha vyhovt po~adavkom uvedeným v zákon o stYetu zájmo, to se ovaem s ohledem na výae uvedené skute nosti nepodaYilo. Andrej Babia tak vyhovl po~adavkom zákona o stYetu zájmo spíae jen  na oko tím, ~e ji~ sám nevlastnil kmenové akcie spole nosti Agrofert. Sám st~ovatel poukazuje na to, ~e doba trvání fondo byla navázána toliko na období, kdy bude Andrej Babia veYejným funkcionáYem, co~ dle kasa ního soudu jen nasvd uje tomu, ~e Andrej Babia ml zájem na úspchu spole ností spadajících do skupiny Agrofert, neboe vdl, ~e se opt stane jejich majitelem a byl tak zjevný jeho soukromý zájem. <br/><br/>[89] Mstský soud spíae pro úplnost odkázal na dalaí zposoby, kterými Andrej Babia mohl vyhovt zákonu o stYetu zájmo. Jedním z tchto zposobo mohl být prodej jeho majetku, bye sám soud uznal, ~e tento postup by byl s ohledem na nedostatek asu obtí~n proveditelný. Dalaí mo~ností bylo, aby se spole nosti spadající do skupiny Agrofert neucházely o dotace z veYejných rozpo to. K tomu Nejvyaaí správní soud odkazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 4/17, v nm~ Ústavní soud vyslovil, ~e vlastnictví i soukromá innost mo~e vést k neslu itelnosti s výkonem veYejné funkce; je pYitom rozhodnutím veYejného funkcionáYe samého, emu dá pYednost (a kdy~ tak neu iní, pak rozhodnutím toho, kdo jej mo~e, i je povinen z funkce odvolat, jeli to právn pYedvídáno).  Osoba soukromého práva zde vstupuje na pole práva veYejného, nikoli naopak. Nejde tak o vyvlastnní i nucené omezení vlastnického práva (& ), nýbr~ o úpravu výkonu veYejné moci v pYípad osob ve stYetu zájmo, a to z dovodu ochrany veYejného zájmu a zachování pravidel fungování státu vymezených v základních ustanoveních Ústavy a obecných ustanoveních Listiny (bod [133] nálezu). Bylo tedy na Andreji Babiaovi, aby pYi výkonu funkce veYejného initele eliminoval veakeré své aktivity, které by mohly zakládat stYet zájmo. Jestli~e tedy i nadále fakticky nepYímo ovládal spole nost Agrofert, nebyly osoby s majetkovou ú astí této spole nosti nad 25 % zposobilým ~adatelem o nenárokové dotace. A koliv tím tyto osoby jist mohly být poakozeny v hospodáYské sout~i oproti svým konkurentom, jak namítal st~ovatel, bylo pouze na Andreji Babiaovi, aby stYet zájmo ú inn odstranil a umo~nil tak tmto spole nostem ~ádat o nenárokové dotace. <br/><br/>[90] Mstský soud také zcela správn uzavYel, ~e ~alovaný pro posouzení otázky ovládání nebyl vázán závry Krajského úYadu StYedo eského kraje . j. 117665/2019/KUSK z 26. 9. 2019, který se zabýval naplnním pYedpoklado § 4a zákona o stYetu zájmo a pro tyto ú ely konstatoval, ~e Andrej Babia neovládá spole nosti nále~ející do skupiny Agrofert. Správní orgány na základ zjiatní auditního aetYení Komise dosply pYi posuzování otázky existence stYetu zájmo dle § 4c zákona o stYetu zájmo k jinému závru, a tedy ~e Andrej Babia nepYímo ovládal spole nost Agrofert, s ím~ se nyní kasa ní soud zcela ztoto~Huje. Správní orgány nebyly povinny následovat st~ovatelem odkazované rozhodnutí Krajského úYadu StYedo eského kraje v jiné vci, pokud jej nepova~ovaly za správné a dostate n odovodnily svoj odlianý závr ohledn otázky ovládání spole nosti Agrofert.<br/><br/>V.d) Dohoda o poskytnutí dotace byla správn zruaena s ú inky ex tunc<br/><br/>[91] Nakonec st~ovatel zpochybnil závr mstského soudu, ~e veYejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace bylo nutno zruait s ú inky k datu jejího uzavYení (ex tunc). Ani této kasa ní argumentaci Nejvyaaí správní soud nepYisvd il.<br/><br/>[92] PYezkoumání souladu veYejnoprávní smlouvy s právními pYedpisy upravuje § 165 správního Yádu. Podle jeho odstavce 7 se pro tyto ú ely obdobn pou~ijí ustanovení správního Yádu (neníli v odst. 1 a~ 6 stanoveno jinak) upravující pYezkumné Yízení. Podle § 94 odst. 4 správního Yádu platí:  Jestli~e po zahájení pYezkumného Yízení správní orgán dojde k závru, ~e a koli rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním pYedpisem, byla by újma, která by jeho zruaením nebo zmnou vznikla nkterému ú astníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víYe, ve zjevném nepomru k újm, která vznikla jinému ú astníkovi nebo veYejnému zájmu, Yízení zastaví. Odstavec 5 tohoto ustanovení stanoví: PYi rozhodování v pYezkumném Yízení je správní orgán povinen aetYit práva nabytá v dobré víYe, zejména mníli rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními pYedpisy (§ 97 odst. 3) nebo ur ujeli, od kdy nastávají ú inky rozhodnutí vydaného v pYezkumném Yízení (§ 99). <br/><br/>[93] Pro stanovení ú inko rozhodnutí vydaného v pYezkumném Yízení je dále podstatné ustanovení § 99 správního Yádu, podle jeho~ odst. 3 platí:  Pokud se ruaí nebo mní rozhodnutí, jím~ bylo pYiznáno právo, a neodovodHujíli okolnosti pYípadu jiné Yeaení, ur í správní orgán, ~e ú inky rozhodnutí v pYezkumném Yízení nastávají ode dne jeho právní moci nebo pYedb~né vykonatelnosti; byloli vaak pYezkoumávané rozhodnutí vydáno na základ nesprávných i neúplných údajo uvedených ~adatelem, ur í správní orgán, ~e ú inky rozhodnutí v pYezkumném Yízení nastávají ode dne právní moci nebo pYedb~né vykonatelnosti pYezkoumávaného rozhodnutí. <br/><br/>[94] Kasa ní soud je shodn s mstským soudem pYesvd en, ~e okolnosti nyní posuzovaného pYípadu odovodHovaly zruaení veYejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace s ú inky ex tunc, tedy k datu uzavYení dohody. Dohoda toti~ byla uzavYena v rozporu s § 4c zákona o stYetu zájmo; st~ovatel ji~ v dob jejího uzavírání nebyl zposobilým pYíjemcem dotace. <br/><br/>[95] Proti tomuto závru soudu brojí st~ovatel primárn argumentací, která se prolíná kasa ní stí~ností, spo ívající v tom, ~e nemo~e být odpovdný za nesplnní podmínky stanovené v § 4c zákona o stYetu zájmo. Kasa ní soud pYitom ji~ výae zdoraznil, ~e za dodr~ení vaech podmínek pro poskytnutí dotace, tedy v etn dodr~ení zákonné podmínky zákazu stYetu zájmo, je odpovdný výlu n pYíjemce dotace (viz výae bod [54]). Toté~ mu v napadeném rozsudku podrobn vysvtlil rovn~ mstský soud, a to v etn odkazo na relevantní judikaturu (viz body [77] a~ [79] napadeného rozsudku), kterou ji~ nyní Nejvyaaí správní soud nebude znovu opakovat. <br/><br/>[96] Nejvyaaí správní soud tedy shrnuje, ~e v posuzované vci bylo podstatné, ~e veYejnoprávní smlouva byla uzavYena v rozporu se zákonem o stYetu zájmo. Bylo pYitom na st~ovateli, aby zajistil, ~e po celou dobu administrace projektu bude splnna podmínka stanovená v § 4c zákona o stYetu zájmo (viz kap. 4 Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 20142020). Této povinnosti st~ovatel nedostál, neboe ji~ pYi uzavYení dohody byl nezposobilým ~adatelem o dotaci, a nelze mu tak pYisvd it, ~e by se sám nedopustil ~ádného pochybení. Pro úplnost soud opakovan zdorazHuje, ~e pro posouzení souladu veYejnoprávní smlouvy s právními pYedpisy byla rozhodná existence stYetu zájmo (a tedy nedodr~ení podmínky stanovené v § 4c zákona o stYetu zájmo) v dob uzavYení veYejnoprávní smlouvy, a nikoliv v dob podání ~ádosti st~ovatele o dotaci (co~ nepYesn uvedl ~alovaný ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti a st~ovatel to ve své replice zpochybHuje). <br/><br/>[97] V souvislosti s kasa ními námitkami týkajícími se vadn provedeného pomYování práv nabytých st~ovatelem v dobré víYe z veYejnoprávní smlouvy a veYejného zájmu, Nejvyaaí správní soud pYedn potvrzuje závr mstského soudu, ~e st~ovatel ve skute nosti z posuzované dohody o poskytnutí dotace ~ádná práva v dobré víYe nenabyl. Ji~ pYi uzavírání smlouvy si toti~ mohl (a ml) být vdom existence stYetu zájmo, a tudí~ své nezposobilosti dotaci pYijmout. I kdy~ neuvedl v ~ádosti ~ádné nepravdivé údaje (jak sám opakovan zdoraznil), je nutno mu pYi íst k tí~i, ~e setrval na své ~ádosti o dotaci i pYesto, ~e nebyl zposobilým pYíjemcem; jeho mateYská spole nost byla toti~ v dob uzavYení veYejnoprávní smlouvy ovládána veYejným funkcionáYem. A koliv tedy st~ovatel na základ uzavYené dohody formáln nabyl právo na poskytnutí dotace (fond toti~ se st~ovatelem veYejnoprávní smlouvu uzavYel i pYes zákaz stanovený v § 4c zákona o stYetu zájmo), nelze mu pYisvd it v tom, ~e by v jeho pYípad byla zalo~ena domnnka poctivosti a dobré víry, jak se domáhá v kasa ní stí~nosti.<br/><br/>[98] Závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 11. 11. 2010, . j. 1 Afs 77/2010  81, na který st~ovatel v této souvislosti odkazuje, nejsou na posuzovaný pYípad pYiléhavé. V tehdy Yeaené vci dospl soud k závru, ~e ~alobce nelze postihovat (ulo~ením odvodu za poruaení rozpo tové kázn) za nedodr~ení ur ité zákonné povinnosti, které bylo zapYí inno orgány veYejné moci. }alobci zde konkrétn nemohlo být pYi ítáno k tí~i neoprávnné pou~ití nebo zadr~ení pen~ních prostYedko zposobené nejasností veYejnoprávní smlouvy o poskytnutí pYíspvku na zYízení spole ensky ú elných pracovních míst. V nyní posuzované vci se vaak nejednalo o pYípadn nejasnou sjednanou podmínku v dohod o poskytnutí dotace, nýbr~ o zYejmou, zákonem stanovenou podmínku zákazu stYetu zájmo. <br/><br/>[99] I kdyby vaak kasa ní soud pYipustil, ~e výklad § 4c zákona o stYetu zájmo, resp. pojmu ovládání ve smyslu tohoto ustanovení, nebyl v dob uzavYení veYejnoprávní smlouvy zcela vyjasnn, a tedy ~e st~ovatel mohl v dobré víYe ur itá práva z nezákonn uzavYené dohody nabýt, stejn by to nic nezmnilo na výsledném posouzení otázky, kdy nastaly ú inky zruaení veYejnoprávní smlouvy v pYezkumném Yízení. <br/><br/>[100] Mstský soud v tomto ohledu zcela správn rozvedl, ~e i kdyby st~ovatel práva z dohody v dobré víYe nabyl, jak se zYejm domníval správní orgán I. stupn (viz zejména bod 53 rozhodnutí správního orgánu I. stupn), nad tmito právy st~ovatele by zcela jist pYevá~il veYejný zájem. St~ovateli nelze pYisvd it, ~e by mstský soud v pomYování tchto práv ve smyslu § 94 odst. 4 správního Yádu jakkoliv pochybil. VeYejným zájmem v souladu s § 2 odst. 4 správního Yádu byl nepochybn zejména zájem na ochran veYejných rozpo to (a to rozpo tu eského i rozpo tu EU) zmiHovaný mstským soudem, ale také zájem na zajiatní rovného zacházení s hospodáYskými subjekty zabránním stYetu zájmo, které bylo nutno za daných skutkových okolností shledat jako naléhavjaí ne~ zájem na uskute nní projektu (viz odovodnní napadeného rozsudku v bodech [81] a~ [83]). S ohledem na specifika vci mstský soud správn pojal veYejný zájem v jeho nejairaím slova smyslu, co~ v sob do ur ité míry zahrnovalo i airaí kontext pYípadu, tj. ~e obdobná situace nastala i v dalaích dota ních Yízeních týkajících se spole ností spadajících do skupiny Agrofert. Spíae podporn bylo mo~no zohlednit (jak argumentovaly správní orgány) rovn~ absolutní výai neoprávnn vyplacených prostYedko, a to i pYi respektování skute nosti, ~e § 94 odst. 4 správního Yádu je logicky zamYen primárn na dosledky, které vyvolává zruaení konkrétního aktu veYejné správy (v tomto pYípad dohody). Mstský soud rovn~ zcela správn uvedl, ~e zjiatný stYet zájmo Andreje Babiae mohl vyvolat legitimní pochybnosti o tom, zda fond neuzavYel se st~ovatelem veYejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace práv v dosledku toho, ~e Andrej Babia vykonával veYejnou funkci. V pYípad, ~e by tomu tak skute n bylo (kvoli tmto rizikom ostatn existují pravidla na ochranu pYed stYetem zájmo), nelze pYipustit, aby z toho t~ily spole nosti zprostYedkovan ovládané veYejným funkcionáYem na úkor ostatních subjekto ~ádajících o nenárokové dotace.<br/><br/>[101] Nejvyaaí správní soud dále neshledal, ~e by mstský soud nepYípustn dotvoYil odovodnní rozhodnutí ~alovaného, a ~e by byl v tomto ohledu napadený rozsudek áste n nepYezkoumatelný i nezákonný. }alovaný ve svém rozhodnutí zdoraznil, ~e za dodr~ení podmínek pro poskytnutí dotace je odpovdný její pYíjemce, nikoliv poskytovatel. UzavYel, ~e st~ovatel nebyl ji~ v dob uzavYení smlouvy zposobilým pYíjemcem dotace, a proto nelze napravit nezákonnost dohody jinak, ne~ ji zruait s ú inky ex tunc. Bye ~alovaný rovn~ odkázal na § 99 odst. 3 in fine správního Yádu, nelze z toho dovodit, ~e by zalo~il svoj závr o ú incích zruaení dohody ex tunc výlu n na tom, ~e st~ovatel pYedlo~il nesprávné a neúplné podklady, a nikoliv na tom, ~e to odovodHovaly okolnosti pYípadu. Jinými slovy je tak z rozhodnutí ~alovaného, bye v tomto ohledu dosti stru ného, dostate n zYejmé, jaké dovody jej k u innému závru vedly; s tmito dovody se mstský soud ztoto~nil a rozvedl je s ohledem na vznesené ~alobní námitky. <br/><br/>VI. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[102] Nejvyaaí správní soud neshledal námitky st~ovatele dovodnými. Jeliko~ v Yízení nevyaly najevo ani ~ádné vady, k nim~ musí soud pYihlí~et z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), zamítl kasa ní stí~nost jako nedovodnou (§ 110 odst. 1 vta druhá s. Y. s.). <br/><br/>[103] O náhrad náklado Yízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatel nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti, neboe ve vci neml úspch. }alovanému ~ádné náklady nad rámec jeho úYední innosti nevznikly, a proto mu soud náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznal. Osoby zú astnné na Yízení mají dle § 60 odst. 5 s. Y. s. právo na náhradu jen tch náklado, které jim vznikly v souvislosti s plnním povinnosti, kterou jim soud ulo~il. V tomto Yízení vaak soud osob zú astnné na Yízení ~ádné povinnosti neulo~il, a proto rozhodl, ~e nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/>V Brn dne 12. záYí 2025<br/><br/><br/><br/><br/>Lenka Kaniová <br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/> <br/></body> </html>