<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 64 A 1/2025- 290 - text</title> </head> <body> ÿþ37 64 A 1/2025<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Mgr. Milana Procházky a soudco Mgr. Karla ernína, Ph.D., a Mgr. Jana í~ka ve vci<br/>navrhovatele: S. N. <br/>zastoupený advokátkou Mgr. Terezou Ková ovou <br/>sídlem Výstaviat 405/1, Brno<br/>proti <br/>odporci: statutární msto Brno <br/>sídlem Dominikánské nám. 196/1, Brno<br/> zastoupené advokátem Mgr. Ing. Jánem Bahý>em <br/>sídlem Hoppova 880/18, Brno<br/>za ú asti osoby zú astnné na Yízení:<br/>I. M. <br/><br/>zastoupená Mgr. Evou Grabarczykovou <br/>sídlem Pellicova 174/1, Brno <br/>o návrhu na zruaení ( ásti) opatYení obecné povahy . 1/2025  Územní plán msta Brna - schváleného usnesením Zastupitelstva msta Brna na zasedání . Z9/22 konaném dne 10. 12. 2024, <br/>takto:<br/>I. OpatYení obecné povahy . 1/2025  Územní plán msta Brna - schválené usnesením Zastupitelstva msta Brna na zasedání . Z9/22 konaném dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku z ásti ruaí v ásti textové a grafické v rozsahu: <br/>- stanovení prostorového regulativu výakové hladiny ur ující minimální a maximální regulované výaky budov v úrovni Hladina 1: 3 m  7 m v rámci regulace ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK VYU}ITÍ ÚZEMÍ  PROSTOROVÉ USPOXÁDÁNÍ, SPECIFIKACE VÝ`KY ZÁSTAVBY (kapitola 6.4.2) pro plochu s rozdílným zposobem vyu~ití BI.R1 v zón Z4.7, a to ve vztahu k pozemkom parc. . XA, XB, XC a XD,<br/>- vymezení plochy VEXEJNÁ PROSTRANSTVÍ V`EOBECNÁ (PU) na pozemcích parc. . XA a XC, to vae v k. ú. X, obec X.<br/>II. Ve zbytku se návrh zamítá.<br/>III. Odporce je povinen ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku zaplatit navrhovateli na náhrad náklado Yízení ástku 19 033,30 K  k rukám jeho zástupkyn Mgr. Terezy Ková ové, advokátky.<br/>IV. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>Vymezení vci<br/>1. Navrhovatel je vlastníkem pozemko parc. . XA, XB, XC a XD v k. ú. X, které se nacházejí na ulici X, v mstské ásti X a X (dále té~ jen  dot ené pozemky ; vaechny nemovité vci uvedené v tomto rozsudku le~í v uvedeném katastrálním území  pozn. soudu). Na dot ených pozemcích má zámr realizovat stavbu bytového domu o tyYech nadzemních podla~ích. Celková výaka plánované stavby iní 12,7 m. ÚYad mstské ásti msta Brna, Brno-Xe kovice a Mokrá Hora rozhodnutím ze dne 2. 11. 2023, . j. MCBRMH/ 005658/23/2100/KUJI, stavební zámr ve spole ném Yízení povolil. Rozhodnutí vaak dosud nenabylo právní moci, neboe proti nmu podalo odvolání vtaí mno~ství ú astníko Yízení a nadYízený Krajský úYad Jihomoravského kraje dosud o odvolání nerozhodl. (Soud na návrh navrhovatele usnesením soudu ze dne 27. 2. 2025, j. 64 A 1/2025-196, naYídil pYedb~né opatYení, kterým krajskému úYadu zakázal o odvolání rozhodnout do doby rozhodnutí soudu v této vci.)<br/>2. Návrhem podle ásti tYetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ) podaným dne 10. 2. 2025 se navrhovatel domáhá zruaení ásti v záhlaví uvedeného opatYení obecné povahy - Územního plánu msta Brna (dále jen ,,územní plán ) v rozsahu textového a grafického vymezení ploch BI.R1 (bydlení individuální) a PU (veYejná prostranství vaeobecná) na dot ených pozemcích anebo (alternativn) zruaení celého územního plánu (viz obr. ní~e; soud modrým obrysem vyzna il navrhovatelovy pozemky): <br/>[OBRÁZEK]<br/>Návrh<br/>3. Navrhovatel má za to, ~e nov vydaný územní plán brání povolení a provedení stavebního zámru, který byl podle pYedchozí územn plánovací dokumentace pYípustný. Pozemky se nachází ve stabilizované ploae (zón) Z4.7. Podle funk ního regulativu plochy Bydlení individuální (BI) je v ploae nepYípustné umístní bytových domo. Pro dot ené pozemky je navíc stanoven výakový regulativ hladina 1: 3 m  7 m bránící umístní staveb vyaaích ne~ 7 m, resp. v odovodnných pYípadech 9 m. Uvedeným regulativom pYipravovaný zámr neodpovídá.<br/>4. Navrhovatel v prvé Yad namítá, ~e odporce ml pYi vydání územního plánu postupovat podle zákona . 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  nový stavební zákon ), jak plyne z jeho pYechodných ustanovení. Podle § 323 odst. 9 nového stavebního zákona nelze aplikovat zákon . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), ve znní pou~itelném do 30. 6. 2024 (dále jen  stavební zákon z roku 2006 ) v pYípad zahájení veYejného projednání po 30. 6. 2025. Aplikace nesprávného právní pYedpisu je sama o sob dovodem ke zruaení územního plánu v celém rozsahu.<br/>5. Za druhé navrhovatel namítá, ~e vymezení ploch BI.R1 nerespektuje po~adavky § 19a stavebního zákona z roku 2006, neboe nebere ohled na stávající charakter a hodnoty území a na vyu~itelnost navazujícího území. V této souvislosti odkazuje na tYi závazná stanoviska orgáno územního plánování týkající se stavebního zámru vydané ve spole ném Yízením o povolení jeho stavebního zámru a na urbanistickou analýzu zpracovanou architektonickou kanceláYí Hlavsa Architekti ze dne 2. 8. 2024 (dále jen  urbanistická analýza ), v nich~ je popsán charakter dané zóny Z4.7 jako nejednotný. Navíc i pYi vypoYádání námitky navrhovatelovy pYedchodkyn ze dne 30. 6. 2020 poYizovatel uvedl, ~e zóna má výakovou hladinu 2: 3 m  10 m. Plocha BI.R1 nerespektuje sou asný charakter území. Bye to navrhovatel pYi poYizování územního plánu namítal, odporce se s námitkou nevypoYádal, a rozhodnutí o námitkách je proto nepYezkoumatelné.<br/>6. Za tYetí navrhovatel namítá rozpor s politikou územního rozvoje, její~ priority kladou doraz na komplexnost Yeaení oproti uplatnní jednostranných hledisek a po~adavko, a rozpor s metodickou pYíru kou Ústavu územního rozvoje  Principy a pravidla územního plánování. Neodovodnné zavedení regulativo omezujících bytovou výstavbu a výaku budov jde proti tomuto trendu a brání integrovanému rozvoji. PYedstavuje nekomplexní Yeaení, je~ vede k ploanému rozaiYování zástavby a dezintegraci území. S uvedenou námitkou uplatnnou pYi poYizování územního plánu se navíc odporce Yádn nevypoYádal. <br/>7. Za tvrté navrhovatel namítá nepYezkoumatelnost územního plánu, neboe neobsahuje dovody stanovení regulativo funk ního a prostorového vyu~ití BI.R1 v dané zón Z4.7. Deklarovaný cíl omezit zvtaování objemu zástavby vymezením ploch BI není v dané zón naplnn a stanovené regulativy pYedstavují znehodnocení stávajícího charakteru území. V této souvislosti navrhovatel poznamenává, ~e ul. Brigádnická dlí prudký svah na dv ásti. V takových podmínkách je výakové omezení staveb navrhovanou výakou 3 m  7 m nedostate né, jeliko~ na stran pYilehlé ke svahu by i ve druhém nadzemním podla~í nemohla být okna do zahrady. V zón by mla být podle navrhovatele vymezena plocha BU.R2. Územní plán z roku 1994 výakovou regulaci a zákaz bytových domo neobsahoval, a proto i zmna funk ního vyu~ití by mla být pYezkoumateln odovodnna. <br/>8. Za páté navrhovatel namítá vnitYní rozpornost územního plánu. Ten v textové ásti deklaruje, ~e omezuje rozaiYování zastavného území, umo~Huje intenzifikaci území, preferuje intenzifikaci a transformaci zejména v airaím centru Brna pYed rozrostáním zástavby do volné krajiny a vychází z dosavadního charakteru území. To vaak v pYípad plochy Z4.7 neplatí. Není pravda, ~e plocha Z4 je charakteristická bydlením v rodinných jedno a~ dvou podla~ních domech. <br/>9. Za aesté navrhovatel namítá, ~e územní plán nerespektuje po~adavek na trvale udr~itelný rozvoj zakotvený v § 18 stavebního zákona. Regulace brání intenzifikaci vyu~ití území na pozemcích a zapYí iní deformaci výstavby v rozporu s po~adavkem na hospodáYský rozvoj území a s po~adavkem ochrany ~ivotního prostYedí rozrostáním msta do aíYky v rozporu s ochranou zemdlské pody. Odporce se s touto námitkou nevypoYádal, a územní plán je proto nepYezkoumatelný. <br/>10. Za sedmé namítá navrhovatel rozpor s principem proporcionality. Zachování sou asného charakteru zóny a omezení objemu zástavby lze dosáhnout i mírnjaí formou v podob vymezení plochy BU.R2. Následky zvolené regulace navíc nejsou úmrné sledovanému cíli. Charakter území je v daném pYípad potla ován a není zYejmé, pro  práv na jeho pozemcích má být zamezeno výstavb bytových domo a pro  jsou zavedeny pYísné výakové regulativy nerespektující sou asnou zástavbu. Jde o nepYimYený zásah do vlastnického práva navrhovatele, který od získání dot ených pozemko usiloval o povolení plánovaného zámru a po vyYízení jeho námitek legitimn o ekával, ~e i nový územní plán realizaci zámru umo~ní. <br/>11. Za osmé navrhovatel napadá vymezení plochy veYejná prostranství vaeobecná (PU) na ástech pozemko parc. . XA a XC. Podle navrhovatele jde o nepYimYené omezení jeho vlastnického práva. Odporce vymezil plochu v rozporu se skute ným stavem jako ji~ existující veYejné prostranství, a koliv ve skute nosti jde o ást pozemku, která slou~í jako zahrada u domu, na ní~ se nacházejí ovocné stromy, studna a reten ní nádr~. Územní plán neuvádí dovod tohoto omezení. Vymezení plochy PU je navíc v rozporu s podmínkami, které pro vymezení veYejných prostranství stanoví samotný územní plán, a nerespektuje po~adavek na zachování uli ní a stavební áry. Nemo~e obstát argument, ~e na pozemku není vymezena ~ádná veYejn prospaná stavba, neboe zásah spo ívá v omezení vlastnického práva a nemo~nosti zastavní ásti pozemku v ploae PU.<br/>12. Za deváté navrhovatel namítá, ~e je nedovodn diskriminovaný. Zatímco u ostatních pozemko v okolí respektuje územní plán uli ní áru, v pYípad pozemku parc. . XA je tomu bez relevantního dovodu opa n. Dalaí dovod dikriminace spatYuje navrhovatel v odlianém stanovení funk ních regulativo v zón Z4.7 a v blízké zón Z3.26. A koliv v obou zónách je charakter území obdobný, v zón Z3.26 byla vymezena plocha BU.R2, co~ pln respektuje její charakter a odpovídá i zón Z4.7.<br/>13. Kone n jako desátý návrhový bod navrhovatel namítá svévoli odporce pYi pYijímání územního plánu. Podle jeho názoru toti~ poYizovatel územního plánu nevypoYádal a nereagoval na pYipomínky k návrhu územního plánu podané ve lhot do 8. 4. 2024 dYíve, ne~ doalo k veYejnému projednání návrhu. Na zpracování vaech více ne~ 50 000 pYipomínek ostatn poYizovatel ani nemohl mít v tak krátkém asovém úseku dostatek asu. Tím doalo k potla ení principo Aarhuské úmluvy a práva na informace veYejnosti v souvislosti s vyhodnocením pYipomínek. O svévoli svd í i skute nost, ~e poYizovatel vypoYádal námitky a pYipomínky podané navrhovatelem shodn, a koliv zákon klade na jejich vypoYádání odliané nároky.<br/>VyjádYení odporce<br/>14. Odporce s návrhem nesouhlasí a navrhuje jeho zamítnutí. Nejprve zdoraznil význam práva obce na samosprávu a princip minimalizace zásaho moci soudní do jeho výkonu. K námitce týkající se aplikace nesprávného právního pYedpisu uvedl, ~e veYejné projednání, k nmu~ navrhovatel svoji argumentaci vztahuje bylo v poYadí ji~ tvrtým veYejným projednáním návrhu. PoYizovatel mezi veYejná projednání v lenil (opakované) spole né jednání pod vlivem závro rozsudku soudu ze dne 26. 9. 2022, j. 64 A 4/2022-161, ve vci územního plánu Drásova, s ním~ pracoval jako s nejhoraí mo~nou alternativou. Poslední tvrté veYejné projednání návrhu bylo zahájeno zveYejnním veYejné vyhláaky ze dne 26. 6. 2024. Odporce odkazuje na metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k výkladu pYedmtného pYechodného ustanovení. Navíc z § 172 a § 25 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ) plyne, ~e pro zahájení fáze projednání návrhu územního plánu je rozhodný ji~ okam~ik zveYejnní na úYední desce. Kone n aplikace nového stavebního zákona vedla k omezení práv navrhovatele pYi projednání návrhu. <br/>15. K námitkám, které se týkají zákonnosti územního plánu, odporce uvedl, ~e orgán územního plánování sice v závazném stanovisku, které se týkalo umístní zámru, poukázal na 3-4 stavby, které po tem podla~í pYekra ovaly definici rodinného domu. Projektant územního plánu vaak vyhodnotil pYedmtnou zónu jako charakteristickou zejména bydlením v jednopodla~ních a~ dvoupodla~ních rodinných domech, emu~ odpovídá i stávající dom navrhovatele. Na základ pokynu Zastupitelstva msta Brna (dále jen  zastupitelstvo ) z ervna 2022 zavedl do územního plán plochu BI, a to z dovodu zamezení ne~ádoucí výstavb kapacitních bytových domo v rámci rodinné zástavby, co~ se týká i navrhovatelova plánovaného zámru. Odovodnní vymezení ploch BI je uvedeno v textové ásti odovodnní (sv. 1 kap. 4.3.2 a sv. 2 kap 5.3.2). Dot ené pozemky jsou zaYazeny do stabilizované plochy, co~ ale neznamená, ~e podmínky vyu~ití plochy mají být se sou asným stavem území zcela toto~né. Cílem není pYemnit pYeva~ující zástavbu rodinných domo na zástavbu bytových domo, které se i dle závazného stanoviska vyskytují ojedinle. Cílový stav se má sjednotit na bydlení v rodinných domech. Podle nového stavebního zákona mohou mít rodinné domy pouze 2 nadzemní podla~í a podkroví nebo ustupující podla~í, emu~ odpovídá výakový regulativ BI s výakovou hladinou 1, tj. 3 m  7 m. Okolní zástavba této výakové hladin vtainov odpovídá. Obavy navrhovatele o udr~itelný rozvoj celého sídla jsou liché. Odporce podporuje rozvoj v jiných zónách, kde se pojí s rozvojem dopravní, technické a ob anské infrastruktury. Stejn tak jsou nedovodné námitky týkající se rozporu územního plánu s politikou územního rozvoje a zásadami územního rozvoje. Zvolené Yeaení je komplexní a mj. chrání zóny s pYevá~nou zástavbou rodinných domo pYed pYemnou na bytové domy, které mohou podmínky v daném území negativn ovlivnit. Extenzivní vyu~ití ploch zhorauje dostupnost infrastruktury a slu~eb. Územní plán vyjadYuje cílový stav, který nemusí být zcela shodný se stávajícím stavem území. <br/>16. Plochu PU vymezil odporce na podklad místního aetYení. Místní komunikace je v míst natolik úzká, ~e je vhodné, aby byla v budoucnu potenciáln rozaíYena. Vjezd pYed navrhovatelovou gará~í pYitom není odliaen od veYejného prostranství. Navrhovatel vnoval ást vlastního pozemku do veYejného u~ívání. VeYejné prostranství dále zasahuje do pYedzahrádky, ale ne do stavby rodinného domu. Tvar plochy vychází ze aikmého postavení rodinného domu vo i uli ní áYe. Podle kapitoly 6.2 územního plánu je stávající vyu~ití i pYes nov vymezenou plochu pYípustné. áste né zaYazení dot ený pozemko tedy není diskrimina ní a nebrání stávajícímu vyu~ití. <br/>17. K namítané neproporcionalit územního plánu odporce odkázal na  intertemporální ustanovení uvedené na str. 54 územního plánu. Odporce jím dal stavebnímu úYadu do rukou nástroj, který by mu ml umo~nit kladn dokon it povolovací Yízení u zámru, pro n~ bylo vydáno alespoH nepravomocné povolení. Podle odporce nelze cíl zachování zóny s rodinnými domy dosáhnout jinak ne~ omezením výstavby bytových domo. Jiné Yeaení z úrovn územního plánu, který neobsahuje prvky regula ního plánu, není mo~né. Pokud jde o namítanou diskriminaci, navrhovatel neuvedl vo i komu, i vo i jaké ploae by ml být diskriminovaný. Odporce postupoval podle zákona a uplatnné pYipomínky a námitky vypoYádal dle stanovených po~adavko. <br/>Replika navrhovatele <br/>18. Navrhovatel v replice k vyjádYení odporce setrval na stanovisku vyjádYeném v podaném návrhu. Postup vypracování územního plánu je zatí~en nezákonností spo ívající ji~ v tom, ~e poYizovatel postupoval pYi veYejném projednání návrhu v ervenci 2024 podle nesprávného právního pYedpisu, tj. stavebního zákona z roku 2006. Pokud jde o charakter dané lokality, ta má i podle pYezkumného závazného stanoviska orgánu územního plánování ze dne 14. 10. 2024 nejednotnou urbanistickou strukturu, která je chránna jako stabilizovaná plocha. V lokalit se nachází mno~ství rodinných i bytových domo. Cíl územního plánování spo ívající v ochran stávajícího charakteru území nebyl naplnn. NepatYi né je podle navrhovatele vymezení ploch BI.R1 i v lokalitách Jundrov a LíaeH. K vymezení plochy PU navrhovatel zdoraznil, ~e dovody vymezení této plochy odporce ozYejmil a~ ve vyjádYení k návrhu, avaak k tomu mlo dojít ji~ pYi vypoYádání námitek. Navrhovatel má za to, ~e dochází k jeho diskriminaci tím, ~e k záboru jeho pozemku ve prospch veYejných prostranství doalo v mnohem vtaím rozsahu ne~ v pYípad vlastníko okolních nemovitostí. Stejn tak je znevýhodnn vo i vlastníkom pozemko na protjaí stran ulice a vlastníkom pozemko v jiných obdobných lokalitách, na co~ poukazoval ji~ v podaných námitkách. <br/>19. Pokud jde o mo~nost aplikace intertemporálního ustanovení (str. 54 územního plánu), na n~ poukázal odporce, má navrhovatel pochybnosti o jeho zákonnosti. Nový stavební zákon ani stavební zákon z roku 2006 nepYedpokládají, ~e by územní plán mohl stanovit obdobné pYechodné ustanovení, které by de facto umo~Hovalo obejít zákonem pYedvídaná pravidla. Zákon toti~ po~aduje, aby po zmn územního plánu bylo pYed povolením zámru v~dy vydáno nové závazné stanovisko orgánu územního plánování, pYi em~ rozhodný je skutkový a právní stav v dob vydání rozhodnutí o povolení zámru. Pokud není zámr v souladu s vymezenou plochou, pak by neml být pYípustný. Navrhovatel nemo~e spoléhat na citované intertemporální ustanovení, které mo~e být následn ozna eno správními soudy za nezákonné. Aplikace daného ustanovení je navíc limitovaná úpravou práce s tzv.  integrovanými jevy . <br/>Ústní jednání<br/>20. Bhem ústního jednání konaného dne 13. 5. 2025 setrvali ú astníci na svých dosavadních stanoviscích. Navrhovatel zopakoval argumentaci uvedenou ji~ v návrhu. Územní plán je nepYezkoumatelný z dovodu absence argumento, které by odovodHovaly vymezení plochy BI.R1 na pozemcích navrhovatele. Není zYejmé jaké hodnoty se daným omezení chrání, ani jaký je chránný stav dané lokality, který by pYevá~il nad ochranou stávajícího stavu území. Územní plán je vnitYn rozporný, neboe klade doraz na rozvoji a intenzifikaci vyu~ití území, co~ je ale v tomto pYípad popYeno zákazem výstavby bytových domo. Podle navrhovatele jsou napadené regulativy nepYimYené, neboe lze stavit omezení mén invazivním zposobem, i pYi respektování stávajícího charakteru zástavby. Bylo by mo~né zde vymezit plochu BU.R2, která by omezila dalaímu objemovému zvtaování zástavby. NepYimYené je i výakové omezení nové zástavby. RozaíYení veYejného prostranství na pozemky je neodovodnné. Zábor nerespektuje sou asnou uli ní áru a neodpovídá sou asnému stavu území. U okolních pozemko respektuje vymezení plochy PU uli ní áru. Navrhovatel dále poukázal na skute nost, ~e pYi vypoYádání námitky povodního vlastníka pozemku (matky navrhovatele) bylo v roce 2020 uvedeno, ~e lokalita odpovídá výakové hladin 2, tedy ploae BU.R2. V této souvislosti zdoraznil, ~e daná lokalita je specifická tím, ~e jde o pYíkrý svah, pYi em~ zvolená výaková regulace nerespektuje ani stávající stavby.<br/>21. Odporce navrhl zamítnutí návrhu. Poukázal na rozsudek ze dne 7. 5. 2025, j. 73 A 2/2025-84, v nm~ zdejaí soud potvrdil, ~e poYizovatel, resp. odporce postupoval pYi vydání územního plánu správn podle stavebního zákona z roku 2006. Po~aduje, aby se soud vyjádYil také k zákonnosti intertemporálního pravidla (str. 54 územního plánu), jeho~ ú elem je umo~nit realizaci zámro, které ji~ v dob vydání územního plánu proali územním Yízením a byly do území umístny, bye nepravomocn. Napadené regulativy funk ního a prostorového vyu~ití pozemko podle navrhovatele odpovídají stávajícímu stavu. K vymezení ploch BI vedl pokyn zastupitelstva, kdy~ zamítlo povodní návrh. Do tchto ploch byly mj. zahrnuty bývalé obce pYidru~ené k mstu a nkteré dlnické kolonie. V tchto plochách jsou pYípustné pouze rodinné domy o dvou podla~ích, co~ stavebn technicky odpovídá stavební výace 7 m. Jde o stabilizovanou plochu, její~ charakter má být zachovaný. Intenzifikace zástavby by vy~adovala úpravu technické, dopravní a jiné infrastruktury. Pokud jde o plochu PU, pYipustil odporce, ~e rozhodnutí o námitkách je v této ásti holé. Pozemek navrhovatele zakládá uli ní áru pYilehlé komunikace od blízké kYi~ovatky. <br/>22. Pokud jde o dYívjaí vymezení plochy povodním územním plánu z roku 1994, i zde byla lokalita vymezena jako stabilizovaná s funk ním vyu~itím Bydlení isté. PYi novém vymezení funk ních ploch v napadeném územním plánu bylo toto vymezení respektováno, ke zmn doalo pouze ve zposobu výakové regulace zámro. Územní plán z roku 1994 reguloval podla~ní plochu, nyní se reguluje výaka a objem staveb. K vypoYádání námitky povodního vlastníka pozemku (matky navrhovatele) navrhovatel uvedl, ~e mezi povodním návrhem územního plánu, který byl projednáván v roce 2020, a kone nou verzí územního plánu doalo ke zmn zposobu výpo tu a stanovení výaky staveb. Ohledn zvolené výakové regulace odporce dále zdoraznil, ~e jí stávající dom na pozemku navrhovatele vyhovuje, co~ dokládá i jím pYedlo~ená architektonická studie. Navíc je spravedlivjaí, neboe nezvýhodHuje vlastníky pozemko a staveb nacházejících se na opa né stran ulice. Práv na této stran komunikace toti~ vlastníci pozemko mohli t~it z dYívjaí regulace podle povodního územního plánu z roku 1994, která umo~Hovala budování podzemních pater (ozna il je za  krtince ), jejich~ podla~ní plocha nebyla zohlednna pYi výpo tu indexu podla~nosti. Na stran ulice, kde se nachází dom navrhovatele toto nebylo mo~né. Nová výaková regulace tuto nerovnost odstraHuje. <br/>23. Osoba zú astnná na Yízení navrhla rovn~ zamítnutí návrhu. Ztoto~Huje se se stanoviskem odporce.<br/>24. Bhem jednání soud provedl dokazování údaji evidence katastru nemovitostí (vlastnické právo navrhovatele k pozemkom), snímky lokality ulice Brigádnická s pomocí nástroje panorama v mapové aplikaci mapy.cz, veYejn dostupnou mapovou aplikací KanceláYe architekta msta Brna obsahující údaje o výakách budov se zamYením na lokalitu Mokrá Hora (Budovy v Brn  výaka; dostupné na https://webmaps.kambrno.cz/budovy/), metodickým sdlením Ministerstva pro místní rozvoj [Metodické sdlení OÚP k vyhodnocení pYipomínek k návrhu územního plánu podle § 53 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), ve znní pozdjaích pYedpiso; Metodické sdlení j. MMR-46323/2024-81 k postupu poYizování územních pláno a jejich zmn po 30. 6. 2024] a ástí metodické pYíru ky Ústavu územního rozvoje Principy a pravidla územního plánování  Kapitola C  Funk ní slo~ky  C.3 Bydlení (dostupné na www.uur.cz). Pro vtaí názornost soud v probhu jednání promítl na obrazovce také dalaí písemnosti, resp. výkresy, které jsou ji~ ale obsa~eny v pYedlo~ené spisové dokumentaci. `lo konkrétn o výkresové ásti územního plánu, a to relevantní ásti hlavního výkresu a výkresu urbanistické koncepce, a dále té~ navrhovatelem pYedlo~ené listiny (Urbanistická analýza prostorových regulativo návrhu územního plánu msta Brna vypracovaná architektonickou kanceláYí Hlavsa architekti, a rozhodnutí o námitce j. MMB/0301199/2020, uplatnné právní pYedchodkyní navrhovatele). <br/>Podmínky Yízení a rozsah soudního pYezkumu<br/>25. Podle § 101a odst. 1 s. Y. s. je návrh na zruaení opatYení obecné povahy nebo jeho ástí oprávnn podat ten, kdo tvrdí, ~e byl zkrácen na svých právech opatYením obecné povahy vydaným správním orgánem. <br/>26. Územní plán byl Yádn vydán formou opatYení obecné povahy, a to za pou~ití odpovídajících ustanovení stavebního zákona a správního Yádu. Návrh tedy smYuje proti aktu, který je opatYením obecné povahy. Mezi ú astníky není sporu o tom, ~e navrhovatel je vlastníkem dot ených pozemko, co~ plyne i z obsahu evidence katastru nemovitostí (https://nahlizenidokn.cuzk.gov.cz), jejím~ obsahem soud provedl dokaz. Navrhovatel tvrdící, ~e územní plán omezil jeho vlastnické právo k dot eným pozemkom, na ne~ se vztahuje regulace územního plánu, je k podání návrhu aktivn legitimovaný. <br/>27. Návrh rovn~ obsahuje vaechny zákonem stanovené nále~itosti (§ 101b odst. 2 s. Y. s. ve spojení s § 37 odst. 2 a 3 s. Y. s.) a je v asný, neboe byl podán ve lhot jednoho roku od ú innosti napadeného územního plánu (§ 101b odst. 1 s. Y. s.). Návrh je tudí~ vcn projednatelný.<br/>PYedchozí územn plánovací dokumentace <br/>28. PYedchozí územn plánovací dokumentací, která regulovala dot ené pozemky a byla nahrazena územním plánem, pYedstavoval Územní plán msta Brna (1994), jeho~ závazné ásti byly stanoveny obecn závaznou vyhláakou statutárního msta Brna . 2/2004, o závazných ástech Územního plánu msta Brna, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  územní plán z roku 1994 ). <br/>29. Územní plán z roku 1994 Yadil dot ené pozemky ve vlastnictví navrhovatele mezi stabilizované funk ní plochy bydlení s ú elem vyu~ití stanoveným funk ním typem plochy istého bydlení (BC). V závazné ásti územního plánu z roku 1994 bylo pro plochy stabilizované stanoveno, ~e jde o díl í ást území, ve kterém se stávající ú el a intenzita vyu~ití nebude zásadn mnit. Za zmnu se pYitom nepova~uje modernizace, revitalizace a pYestavba území za dodr~ení charakteru zástavby a indexu podla~ní plochy, zástavba proluk a dostavba uvnitY stávajících areálo. Pro plochy istého bydlení BC bylo dále závazn stanoveno, ~e slou~í bydlení (podíl hrubé podla~ní plochy bydlení je vtaí ne~ 80 %). Jako pYípustné v této ploae byly uvedeny - stavby pro bydlení (v etn domo s pe ovatelskou slu~bou) a jako jejich sou ást (pokud 80 % hrubé podla~ní plochy objektu bude slou~it bydlení) také - obchody a neruaící provozovny slu~eb slou~ící denním potYebám obyvatel pYedmtného území, a - jednotlivá zaYízení administrativy. Územní plán z roku 1994 neobsahoval pYímou regulaci výaky pYípustných zámro, namísto toho pou~íval k obdobnému ú elu tzv. index podla~ní plochy (IPP), který musel být dodr~en a z nho~ pYenesen plynulo omezení hmoty (výaky a hmoty) stavebních zámro.<br/>PoYízení územního plánu a jeho obsah<br/>30. Proces poYizování nové územn plánovací dokumentace byl zahájen v ervnu 2002, kdy zastupitelstvo schválilo zámr poYídit nový Územní plán msta Brna. V ervnu 2022 byl po opakovaném veYejném projednávání pYedlo~en zastupitelstvu ke schválení upravený návrh územního plánu. Zastupitelstvo ovaem pYi jednání konaném dne 21. 6. 2022 s pYedlo~eným návrhem územního plánu nesouhlasilo a vrátilo ho poYizovateli s pokyny k úpravám a novému projednání. Mezi pokyny se mj. uvádí, ~e má dojít ke: <br/>1) ZpYesnní a doplnní regulace zástavby ve stabilizovaných plochách, pYedevaím ve vnitroblocích a v etn definování jejich chrnných hodnot po lokalitách. <br/>2) Roz lenit typ ploch s rozdílným zposobem vyu~ití BLOCHY BYDLENÍ  B, a to na plochy vymezované pro  bydlení individuální (v rodinných domech) a plochy pro  bydlení hromadné (v bytových domech).<br/>31. PoYizovatel následn upravil návrh územního plánu dle schválených pokyno. V únoru 2024 bylo zahájeno spole né projednání upraveného návrhu územního plánu dle § 50 stavebního zákona. Navrhovatel v této fázi uplatnil k návrhu písemné pYipomínky ze dne 3. 4. 2024, v nich~ uvedl obdobnou argumentaci jako v návrhu na zruaení územního plánu. <br/>32. Na základ výsledko spole ného jednání byl územní plán upraven pro veYejné projednání. To bylo oznámeno vyvaením veYejné vyhláaky na odporcov úYední desce dne 26. 6. 2024 a konalo se dne 31. 7. 2024. Navrhovatel uplatnil k návrhu námitky ze dne 4. 8. 2024, v nich~ znovu uvedl takYka toto~nou argumentaci jako v pYedchozích pYipomínkách (a v návrhu na zruaení územního plánu).<br/>33. Zastupitelstvo vydalo na zasedání . Z9/22 konaném dne 10. 12. 2024 usnesení . 7, kterým schválilo rozhodnutí o námitkách uplatnných k územnímu plánu a sou asn vydalo územním plán formou opatYení obecné povahy. Územní plán byl následn zveYejnn a nabyl ú innosti dne 31. 1. 2025. PYipomínky navrhovatele byly vypoYádány tak, ~e na jejich základ nebyl vydán pokyn pro úpravu návrhu územního plánu. O navrhovatelem uplatnné námitce rozhodl odporce tak, ~e jí nevyhovl. <br/>34. Pokud jde o obsah samotného územního plánu, pro projednávanou vc je podstatné, ~e dot ené pozemky se nachází v zón Z4.7 (Mokrá Hora) a jsou zahrnuty do plochy BI.R1. ásti pozemko p. . XA a XC u hranice s místní komunikací ul. B. byly zahrnuty do plochy PU.<br/>35. Pro plochy PU jsou stanoveny následující regulativy funk ního vyu~ití:<br/>6.3.2.15 VEXEJNÁ PROSTRANSTVÍ V`EOBECNÁ  PU <br/>PODMÍNKY VYU}ITÍ<br/>" Hlavní je vyu~ití pro veYejná prostranství a zpYístupnní a obsluhu ploch dopravní a technickou infrastrukturou za sou asného umo~nní prochodu a pohybu obyvatel, pYípadn jejich shroma~ování; hlavní vyu~ití mo~e být v~dy té~ i pro rozvoj a ochranu sídelní zelen. [& ]<br/>36. Pro plochy BI jsou stanoveny ní~e uvedené regulativy funk ního vyu~ití:<br/>6.3.2.2 BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ  BI <br/>PODMÍNKY VYU}ITÍ<br/>" Hlavní je vyu~ití pro bydlení v rodinných domech.<br/>[& ]<br/>" NepYípustné je vyu~ití pro bydlení v bytových domech a jiné vyu~ití, u kterého nebylo prokázáno splnní podmínek podmínné pYípustnosti, zejména vyu~ití pro výrobu a skladování v kapacit neúmrné charakteru daného území. [& ]<br/>37. Pro stavební vyu~ití dot ených pozemko navrhovatele jsou podstatná také pravidla prostorového uspoYádání území:<br/>6.4 ZÁKLADNÍ PODMÍNKY VYU}ITÍ ÚZEMÍ  PROSTOROVÉ USPOXÁDÁNÍ <br/>[& ]<br/>6.4.1 SPECIFIKACE STRUKTURY ZÁSTAVBY <br/>Struktura zástavby nebo také urbánní struktura zástavby je stanovena jak pro stabilizované, tak pro návrhové plochy. Je stanovena aesti typy struktury zástavby území, které jsou charakterizovány mYítkem a uspoYádáním objekto, jejich vztahem k veYejným prostranstvím (uli ní a stavební arou) a strukturou sít veYejných prostranství. Uvedená struktura je mnohdy kombinací více typo urbánní struktury, výsledná specifikace je v takovém pYípad odvozena od pYeva~ujícího typu zástavby. <br/>[& ]<br/>R = reziden ní nízkopodla~ní Je urbánní struktura, která zahrnuje strukturu tzv. zahradního msta (rodinné domy, vily a bytové domy malého mYítka ve vlastních zahradách), strukturu Yadových a atriových rodinných domo, vesnickou strukturu rodinných domo s objekty v zahradách a jejich kombinace; doplnné o objekty ob anské vybavenosti. Stanovena je zejména v plochách bydlení vaeobecného, bydlení individuálního a smíaených obytných vaeobecných. Reziden ní nízkopodla~ní zástavba je zastoupena nej astji na území obcí historicky pYipojených k Brnu, v reziden ních tvrtích v airaím centru msta a v lokalitách pro výstavbu individuálního bydlení. <br/>[& ]<br/>6.4.2 SPECIFIKACE VÝ`KY ZÁSTAVBY <br/>Je stanovena sedmi výakovými hladinami, pro hladinu 1 6 je ur ena minimální a maximální regulovaná výaka umíseovaných budov a v hladin 7 není výakové omezení stanoveno. PYi vyhodnocování výaky zámro je nutné v rozmezí konkrétní výakové hladiny zohlednit podporný princip návaznosti v území (zejména sousedství stabilizovaných ploch, celkový charakter konkrétní ulice, charakter lokality, genius loci apod.) z toho hlediska, aby nedoalo ke zYetelnému znehodnocení mstské krajiny, a to s pYihlédnutím k údajom uvedeným v územn analytických podkladech. <br/>I. VÝ`KOVÉ HLADINY UR UJÍ MINIMÁLNÍ A MAXIMÁLNÍ REGULOVANOU VÝ`KU BUDOV A STANOVUJÍ SE TAKTO:<br/>Hladina 1: 3 m 7 m charakteristická zejména pro reziden ní nízkopodla~ní zástavbu <br/>Hladina 2: 3 m 10 m charakteristická zejména pro reziden ní nízkopodla~ní zástavbu a menaí areály <br/>[& ]<br/>Nad stanovenou maximální výaku budovy je mo~né vystavt: a) sklonitou stYechu s výakou hYebene maximáln 7,5 m a maximálním sklonem 45°; b) jedno ustupující podla~í o maximální výace 3,5 m, ustoupené od vnjaí obvodové stny budovy orientované ke stavební áYe a alespoH jedné dalaí vnjaí obvodové stny minimáln o 2,0 m; c) jiné prostorové Yeaení stYechy, pYípadn technické vybavení budov (zpravidla opláatné) významn ovlivHující hmotové posobení budovy, která prostorov nepYesáhnou vymezení podle písmen a) nebo b).<br/>38. Sou ástí územního plánu je rozhodnutí o navrhovatelem uplatnné námitce proti návrhu územního plánu j. MMB/0721933/2024. Nevyhovní námitce odovodnil odporce následovn:<br/>PYedmtem podání je nesouhlas s vymezením plochy BI.R1 na pozemku ve vlastnictví podatele a vymezení plochy veYejných prostranství na ásti pozemku ve vlastnictví podatele. Vymezení ploch BI.R1 na území msta Brna pYedstavuje realizaci vole zvolených zastupitelo msta Brna, vyjádYenou v pokynu 2) schváleném na zasedání Zastupitelstva msta Brna dne 21. ervna 2022. Uvedenou problematikou se té~ zabýval Ústavní soud ve svém Usnesení ze dne 19.05.2020, sp. zn. I. ÚS 202/20  1, ve kterém je uvedeno, mimo jiné, následující: <br/> (& ) Jednotlivec nemo~e o vyu~ití svého pozemku libovoln a sám od sebe rozhodovat bez jakéhokoliv ohledu na veYejný zájem, neboe zposob vyu~ití je dán zejména druhem pozemku uvedeným v katastru nemovitostí a regulací provádnou prostYednictvím nástrojo územního plánování (viz HANÁK, Jakub. Vyvlastnní z environmentálních dovodo. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, str. 89-90). <br/>13. ProstYednictvím územních pláno mo~e docházet (a také dochází) k zásahu do vlastnického práva - jde o zásah nepYímý, který vaak mo~e zna n ovlivnit cenu pozemku. Z judikatury správních soudo vaak vyplývá, ~e "z ~ádné zákonné normy i normy práva ústavního nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovitosti, aby v rámci územn plánovací dokumentace byla tato nemovitost zahrnuta do ur itého konkrétního zposobu vyu~ití" (viz napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu . j. 2 Ao 1/2008-51 ze dne 28. 3. 2008 a . j. 4 As 281/2018-41 ze dne 12. 10. 2018). Nikdo zároveH nemá veYejné subjektivní právo na to, aby pomry v území, ve kterém se nachází jeho majetek, byly nav~dy konzervovány a nemohly se nikdy zákonným zposobem zmnit (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 2 As 49/2007-191 ze dne 12. 9. 2008). <br/>Dále je pYedmtem podání vymezení plochy veYejných prostranství na ásti pozemku podatele. Vymezení plochy veYejných prostranství na ásti pozemku podatele s ohledem na velikost takto vymezené plochy a mYítka NÚP a na skute nost, ~e na pYedmtném pozemku není vymezena ~ádná veYejn prospaná stavba nepYedstavuje zásah do vlastnických práv podatele. <br/>Dále je v podání konstatováno neseznámení podatele s vypoYádáním pYipomínek ve spole ném jednání. Z pYísluaných ust. stavebního zákona a ani z podatelem citované literatury nelze dovodit po~adavek na zveYejnní výsledko vyhodnocení pYipomínek ze spole ného jednání. V souladu s legislativou bude vyhodnocení pYipomínek zveYejnno pYi pYedlo~ení návrhu NÚP do Zastupitelstva msta Brna. <br/>V rámci podání jsou také vysloveny názory podatele, které se týkají rozporu návrhu ÚP s charakterem území, rozporu návrhu ÚP s PÚR R a metodikou pro územní plánování, nedostate ného odovodnní vnitYní rozpornosti návrhu ÚP, nesplnní po~adavku trvale udr~itelného rozvoje a tvrzení, ~e se Statutární msto Brno vystavuje riziku placení náhrady akody z dovodu omezení výakové výstavby. Lze konstatovat, ~e výae uvedený obsah podání je tvoYen komentáYi, názory i právními vývody, které lze toliko vzít na vdomí. Na základ výae uvedeného nelze námitce vyhovt.<br/>Posouzení vci<br/>39. Soud vycházel pYi pYezkumu napadeného opatYení obecné povahy z usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu (dále jen  NSS ) ze dne 12. 12. 2023, . j. 9 Ao 37/2021-57, podle nho~ po novele s. Y. s. provedené zákonem . 303/2011 Sb. je soud pYi pYezkumu opatYení obecné povahy, s výjimkami plynoucími z právní úpravy, vázán rozsahem a dovody návrhu (§ 101d odst. 1 s. Y. s.). Pro soud naopak není závazný tzv. ptistupHový algoritmus pYezkumu, jak byl poprvé vymezen v rozsudku NSS ze dne 27. 9. 2005, . j. 1 Ao 1/200598, . 740/2006 Sb. NSS. To znamená, ~e úkolem soudu je pYezkoumateln se vypoYádat s dovody návrhu a pYípadn vysvtlit, v em spo ívá vada opatYení obecné povahy, k ní~ se pYihlí~í i bez návrhového bodu (viz ní~e). PtistupHový algoritmus zostává pou~itelný jako pomocka, kterou správní soudy mohou, ale nemusí vyu~ívat pYi strukturování své argumentace. Obdobn platí, ~e je na ú astnících Yízení, zda se ve své argumentaci rozhodnou s algoritmem pracovat i nikoliv (srov. bod 28 citovaného usnesení). <br/>40. Soud pYezkoumal napadené opatYení obecné povahy v rozsahu uplatnných návrhových bodo (§ 101d odst. 1 s. Y. s.). Vycházel pYitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob vydání opatYení obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. Y. s.), a dospl k závru, ~e návrh je z ásti dovodný.<br/>41. Soud se nejprve zabýval návrhovými body, které se týkají namítaných nedostatko v postupu odporce pYi poYizování územního plánu. Tyto námitky mají proYezový charakter a dotýkají se tak vaech napadených ástí územního plánu. Následn soud pYistoupil k posouzení návrhových bodo, je~ smYují proti konkrétním ástem zvolené regulace. <br/>PYechodná ustanovení nového stavebního zákona<br/>42. První návrhový bod se týká aplikovatelnosti stavebního zákona z roku 2006, podle nho~ poYizovatel a odporce pYi vydání územního plánu postupovali. PYechodné ustanovení, o jeho~ výklad se strany v tomto pYípad pYou, je obsa~eno v § 323 odst. 9 nového stavebního zákona. Ten stanoví, ~e bylo-li pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona zahájeno veYejné projednání nebo opakované veYejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho zmny nebo regula ního plánu nebo jeho zmny, dokon í se podle dosavadních právních pYedpiso. V této souvislosti je tYeba poukázat i na § 334a odst. 2 vty druhé, podle ní~ se pro ú ely pYechodných ustanovení v ásti dvanácté hlav II dílu 2 se za den nabytí ú innosti tohoto zákona pova~uje 1. ervenec 2024. Na základ této fikce tedy bylo mo~né a~ do dne 30. 6. 2024 postupovat podle stavebního zákona . 183/2006 Sb. Klí ovou otázkou tedy je, zda opakované veYejné projednání návrhu územního plánu bylo zahájeno pYed 1. 7. 2024 nebo pozdji.<br/>43. Soud rozumí odporcov argumentaci a dovodom, které ho vedly k tomu, ~e po neschválení povodního návrhu územního plánu zastupitelstvem zaYadil pod vlivem závro rozsudku zdejaího soudu ve vci územního plánu Drásov opakovan fázi spole ného jednání. A to i pYesto, ~e ji~ dYíve probhlo v pYedchozích fázích spole né jednání i veYejná projednání. Fakticky tak byl návrh po vrácení zastupitelstvem a po provedení úprav pYedmtem  opakovaného spole ného jednání a veYejného projednání. To ovaem podle soudu nic nemní na tom, ~e návrh byl znovu projednán ve spole ném jednání dle § 50 stavebního zákona se vaemi z toho vyplývajícími dosledky v etn vyhodnocení jeho výsledko a provedení úprav dle § 51 stavebního Yádu. Není pYitom rozhodné, zda k tomuto postupu byl odporce, resp. poYizovatel nucen zákonem i nikoliv. Proto podle soudu nelze dovozovat aplikaci stavebního zákona z roku 2006 pouze na základ skute nosti, ~e ji~ v pYedchozích fázích poYizování doalo k veYejnému projednání povodního návrhu územního plánu, který ale nakonec nebyl schválen. O tom citované pYechodné ustanovení nového stavebního zákona nehovoYí, tudí~ by alo o redukci rozsahu tohoto pYechodného ustanovení.<br/>44. Ustanovení § 323 odst. 9 nového stavebního zákona bylo do nového stavebního zákona doplnno zákonem . 152/2023 Sb. Dovodová zpráva k tomuto zákonu k citovanému ustanovení uvádí:  Doalo-li pYede dnem nabytí ú innosti tohoto zákona k zahájení veYejného projednání (tj. bylo vyhláaeno datum a místo konání veYejného projednání), dokon í se proces projednání zcela podle dosavadních právních pYedpiso. To se obdobn vztahuje také na pYípady, kdy doalo k zahájení opakovaného veYejného projednání. Zákonodárce byl zjevn veden zásadou hospodárnosti a jeho zámrem bylo umo~nit vyu~ití výsledko pYedchozí fáze pYípravy návrhu územního plánu ukon ené za ú innosti stavebního zákona z roku 2006. Proto stanovil, ~e k dokon ení ji~ zahájeného veYejného projednání má dojít podle právní úpravy, podle ní~ ji~ doalo k jejímu zahájení. To potvrzují obdobn formulovaná pYechodná ustanovení obsa~ená v § 323 odst. 3 a 7 nového stavebního zákona, která se vztahují k dYívjaím fázím pYípravy územn plánovací dokumentace, ale obsahov jsou podobná. A contrario tedy z pYechodných ustanovení v § 323 nového stavebního zákona plyne obecný princip, ~e v jednotlivých fázích pYípravy územn plánovací dokumentace má být postupováno podle právní úpravy obsa~ené v novém stavebním zákon, leda~e u~ byla daná fáze (alespoH) zahájena pYed jeho ú inností, tj. pYed 1. 7. 2024. <br/>45. V projednávaném pYípad je tedy z pohledu § 323 odst. 9 nového stavebního zákona irelevantní, ~e ji~ návrh územního plánu (v povodním nikoliv identickém znní) proael fází spole ného jednání a dokonce i veYejného projednání. V situaci, kdy byla ukon ena fáze ( opakovaného ) spole ného projednání v únoru 2024, poYizovatel mohl teoreticky v navazující fázi veYejného projednání návrhu postupovat podle nového stavebního zákona, pokud by veYejné projednání nebylo zahájeno ji~ pYed 1. 7. 2024. Podstatná je proto pouze otázka, kdy bylo zahájeno veYejné projednání návrhu.<br/>46. K výkladu pojmu  zahájení veYejného projednání návrhu odporce odkázal na metodiku j. MMR-46323/2024-81, kterou soudu také pYedlo~il a soud jejím obsahem provedl dokazování. Z této metodiky vyplývá, ~e  zahájením se zde rozumí  takové úkony poYizovatele, které zapo aly novou fázi poYizování územního plánu nebo jeho zmny. V praxi se jedná bu o schválení dokumentu (napYíklad zadání nebo návrhu), zveYejnní veYejné vyhláaky (posta uje vyvaení, nemusí být doru ena, jeliko~ projednávaná dokumentace se nemo~e od okam~iku vyvaení mnit), nebo vypravení oznámení o míst a dob konání spole ného jednání nebo veYejného projednání. Metodika dále obsahuje i rozbor jednotlivých situací, pYi em~ pod bodem 11 definuje situaci, kdy  bylo zahájeno veYejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho zmny . Metodika dovozuje pravidlo, ~e  [p]oYizování územního plánu nebo jeho zmny se celé dokon í podle dosavadních právních pYedpiso (§ 323 odst. 9 NSZ). VeYejné projednání bude uskute nno v souladu s § 52 SZ (mj. v etn námitek a rozhodnutí o nich). Té~ v dalaích etapách poYizování se bude postupovat podle SZ. Soud vnímá tuto metodiku jako snahu pYísluaného ústYedního správního úYadu o sjednocení správní praxe, která byla vystavena komplikované situaci Yeaení pYechodu na re~im nového stavebního zákona. Jde tedy o interpreta ní pomocku pro usnadnní rozhodování poYizovatelo územních pláno, jakému právnímu re~imu podYadit dalaí postup. <br/>47. S navrhovatelem lze sice souhlasit v tom, ~e k zahájení Yízení o územním plánu ve smyslu § 52 odst. 1 stavebního zákona ve spojení s § 172 odst. 1 a 3 správního Yádu dochází doru ením návrhu územního plánu a oznámení o konání veYejného projednání, a to veYejnou vyhláakou, pro její~ ú inky platí § 25 odst. 3 správního Yádu. Nicmén zákonodárce pYechodné ustanovení obsa~ené v § 323 odst. 9 nového stavebního zákona nevá~e na zahájení Yízení o územním plánu (srov. té~ nadpis nad § 52 stavebního zákona z roku 2006), nýbr~ na zahájení veYejného projednání návrhu. Pou~itím odlianého pojmu tak dal jasn najevo, ~e rozhodným okam~ikem pro pou~ití stavebního zákona z roku 2006 nemá být formální doru ení návrhu územního plánu a oznámení o konání veYejného projednání, nýbr~ dYívjaí okam~ik, kterým je zahájena celá fáze veYejného projednání návrhu územního plánu podle § 52 stavebního zákona. Výslovn tento zámr zákonodárce vyjádYil v ji~ citované dovodové zpráv k zákonu . 152/2023 Sb., z ní~ plyne, ~e rozhodným okam~ikem je vyhláaení data a místa konání veYejného projednání. Tento zámr není v rozporu ani s textovým vyjádYením rozhodného okam~iku v § 323 odst. 9 nového stavebního zákona. Rozhodným okam~ikem je proto podle soudu den vyvaení návrhu územního plánu a oznámení o konání veYejného projednání na pYísluané úYední desce.<br/>48. Soud proto nemo~e dát navrhovateli za pravdu v tom, ~e odporce, resp. poYizovatel územního plánu ml pYi veYejném projednání územního plánu postupovat podle nového stavebního zákona. VeYejná vyhláaka poYizovatele územn plánovací dokumentace . j. MMB/0338694/2024, jako~ i upravený návrh územního plánu s oznámením o konání veYejného projednání, byly zveYejnny na úYední desce odporce dne 26. 6. 2024, o em~ není mezi ú astníky sporu. Zmínná veYejná vyhláaka byla sou asn vyvaena i na úYedních deskách vaech mstských ástí odporce nejpozdji dne 26. 6. 2024, co~ soud rovn~ ovYil. Soud proto uzavírá, ~e podle § 323 odst. 9 nového stavebního zákona bylo tYeba postupovat pYi veYejném projednání návrhu i pYi vydání napadeného územního plánu podle stavebního zákona z roku 2006. <br/>49. Námitka proto není dovodná.<br/>Postup pYi vypoYádání pYipomínek<br/>50. PYedmtem dalaího návrhového bodu je nesouhlas navrhovatele s postupem poYizovatele pYi vypoYádání pYipomínek uplatnných ke spole nému jednání o návrhu územního plánu v únoru 2024. Podstatou námitky je, ~e poYizovatel ml vypracovat vypoYádání pYipomínek uplatnných pYi spole ném jednání a zveYejnit je jeat pYed veYejným projednáním pYepracovaného návrhu územního plánu, které probhlo v ervenci tého~ roku. <br/>51. Institut pYipomínek veYejnosti byl ve stávající (v daném pYípad aplikovatelné) podob za lenn do stavebního zákona z roku 2006 zákonem . 350/2012 Sb. s ú inností od 1. 1. 2013. Jde o promítnutí po~adavko smrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES, o posuzování vlivo nkterých pláno a programo na ~ivotní prostYedí, respektive Aarhuské úmluvy, která klade doraz na v asnou ú ast veYejnosti v postupech, které mohou svými výsledky významn ovlivnit ~ivotní prostYedí. PYipomínky lze uplatnit ve fázi pYípravy zadání územního plánu, spole ného jednání o návrhu územního plánu a ve fázi veYejného projednání návrhu územního plánu (§ 47 odst. 2, § 50 odst. 3 a § 52 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006). <br/>52. KomentáYová literatura k ú elu spole ného jednání a uplatnní námitek uvádí:  Primárním smyslem a ú elem spole ného jednání je projednání a dohodnutí územního plánu na veYejnoprávní rovin a s veYejnoprávními subjekty (sousední obce, dot ené orgány, krajský úYad, sousední státy), zatímco hlavním ú elem veYejného projednání je projednání s veYejností, poté, co ji~ bylo dosa~eno shody na základní (nepominutelné, povinné) veYejnoprávní rovin. Ve spole ném jednání sice dochází rovn~ ke zveYejnní návrhu, veYejnost má vaak mo~nost podávat pouze pYipomínky, nikoliv námitky. Shromá~dním pYipomínek dochází k prvotnímu kontaktu poYizovatele a obce s reakcí veYejnosti a lze ji~ indikovat problematická místa návrhu územního plánu pro veYejné projednání. A dále:  spole né jednání slou~í prioritn k posouzení a vyhodnocení návrhu z hlediska zájmo chránných právními pYedpisy a airaích, nadYazených zájmo (tedy vyhodnocení na úseku státní správy - dot ené orgány, nadYazené a airaí vztahy - nadYízený orgán, sousední obce). PYesto je ji~ v tomto stádiu návrh pYedlo~en k pYipomínkování i veYejnosti; uvedený postup umo~ní ji~ v tomto stádiu identifikovat problematické zámry z pohledu veYejnosti. (viz komentáY k § 50 stavevebního zákona z roku 2006. In: VÁVROVÁ, Eva, Veronika DOLE}ALOVÁ, Michal KNECHT, Vendula ZAHUMENSKÁ, Daniela KONE NÁ, Petra HUMLÍ KOVÁ, Karel ERNÍN a Jan STRAKO`. Stavební zákon: Praktický komentáY [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-5-12]. ASPI_ID KO183_p12006CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X).<br/>53. Zposob nalo~ení s pYipomínkami není v ustanoveních o spole ném jednání detailn upraven. Není stanovena lhota, do kdy je tYeba veYejnost seznámit s vypoYádáním pYipomínek. Jediným limit vyplývá z § 53 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006, které stanoví, ~e po skon ení veYejného projednání návrhu územního plánu poYizovatel ve spolupráci s ur eným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání, zpracuje s ohledem na veYejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení pYipomínek uplatnných k návrhu územního plánu. Následuje fáze, kdy se k návrhom vyjadYují dot ené orgány a nadYízený orgán, a poté navazuje provedení úprav návrhu územního plánu, jeho pYepracování a/nebo je návrh pYedlo~en zastupitelstvu k rozhodnutí o nm. Z ustanovení obsa~ených v § 50 a~ § 55 stavebního zákona z roku 2006 vaak v ~ádné pYípad nevyplývá, ~e by ml poYizovatel návrhu územního plánu zveYejnit vypoYádání pYipomínek k územnímu plánu jeat pYed jeho veYejným projednáním. <br/>54. Uvedený výklad potvrzuje i metodika Ministerstva pro místní rozvoj (Metodické sdlení k vyhodnocení pYipomínek k návrhu územního plánu podle § 53 stavebního zákona), jejím~ obsahem soud provedl dokazování. V metodice se mj. uvádí:  K pYipomínkám uplatnným k návrhu územního plánu (dále  ÚP') podle ustanovení § 50 stavebního zákona (dále  SZ') musí být zpracován návrh vyhodnocení podle ustanovení § 53 SZ a § 172 odst. 4 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále  SX'). [& ] PYi vypoYádání vaech pYipomínek je tYeba postupovat podle § 172 odst. 4 SX, tzn., ~e správní orgán je povinen se pYipomínkami zabývat jako podkladem pro opatYení obecné povahy a vypoYádat se s nimi v jeho odovodnní. [& ] PoYizovatel ve spolupráci s ur eným zastupitelem zpracuje návrhy vyhodnocení pYipomínek (§ 172 odst. 4 SX), jak k pYipomínkám uplatnným podle § 50 odst. 2 a 3 SZ, tak i k pYipomínkám uplatnným podle § 52 odst. 3 SZ, které budou tvoYit dv samostatné ásti. Oba tyto návrhy vyhodnocení pYipomínek (§ 172 odst. 4 SX) spole n s návrhem rozhodnutí o námitkách (§ 172 odst. 5 SX) doru í poYizovatel dot eným orgánom a krajskému úYadu jako nadYízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhot 30 dno od obdr~ení uplatnily stanoviska podle § 53 odst. 1 SZ. <br/>55. Nic samozYejm nebrání tomu, aby poYizovatel seznámil veYejnost s vypoYádáním námitek jeat pYed veYejným projednáním návrhu podle § 52 stavebního zákona z roku 2006, co~ se podle zkuaenosti soudu také v nkterých pYípadech dje. I takto zveYejnné vypoYádání pYipomínek vaak má maximáln informativní charakter, neboe pYipomínky jsou vypoYádávány a~ v rámci vyhodnocení výsledko veYejného projednání (§ 53 odst. 1). Nelze toti~ pYehlédnout, ~e vypoYádání pYipomínek není jen výsledkem spole ného jednání, ale musí reagovat i na výsledky veYejného projednání návrhu, které musí zohlednit. Probh veYejného projednání mo~e obsah návrhu podstatn ovlivnit, co~ se mo~e logicky promítnout i do zposobu vypoYádání veYejností uplatnných pYipomínek. Práv proto musí být vypoYádání pYipomínek obsa~eno a~ ve finálním znní územního plánu pYedlo~eném zastupitelstvu obce k jeho vydání (pokud nemá dojít k jeho úprav nebo pYepracování). Do té doby nemá poYizovatel povinnost zveYejnit zposob vypoYádání uplatnných námitek. Ú elem vypoYádání pYipomínek není poskytnout vlastníkovi mo~nost k precizaci argumentace pro námitky, které má mo~nost uplatnit pYi veYejném projednání návrhu.<br/>56. Odporce proto podle soudu nepochybil, pokud vypoYádání veYejností uplatnných pYipomínek k návrhu územního plánu zveYejnil a~ po vydání územního plánu. Ve zvoleném postupu nespatYuje soud ani projev svévole nebo poruaení legitimního o ekávání navrhovatele, neboe ani ~ádná ustálená správní praxe neukládá poYizovateli zveYejnit návrh vypoYádání pYipomínek pYed veYejným projednáním návrhu územního plánu.<br/>57. Námitka není dovodná. <br/>PYezkoumatelnost napadeného OOP<br/>58. Navrhovatel opakovan v jednotlivých návrhových bodech namítal nepYezkoumatelnost územního plánu a zejména rozhodnutí o podaných námitkách pro nedostatek dovodo. PYezkoumatelnost napadeného aktu je základním pYedpokladem k tomu, aby se soud vobec mohl zabývat meritorním pYezkumem územního plánu. Proto soud nejprve v obecné rovin nastíní obecná východiska, jimi~ se pYi posouzení pYezkoumatelnosti územního plánu bude Yídit. PYezkoumatelností jednotlivých napadených ástí územního plánu se soud bude zabývat v rámci vypoYádání jednotlivých návrhových bodo ní~e.<br/>59. K nále~itostem odovodnní opatYení obecné povahy se vyjádYil NSS ji~ v rozsudku ze dne 16. 12. 2008, j. 1 Ao 3/2008-136, . 1795/2009 Sb. NSS, ve kterém uvedl, ~e  [p]odle § 173 odst. 1 správního Yádu musí opatYení obecné povahy obsahovat odovodnní. Jeho specifický obsah je blí~e ur ován Yadou ustanovení (napY. z § 172 odst. 4 správního Yádu plyne, ~e správní orgán se v odovodnní opatYení obecné povahy musí vypoYádat s uplatnnými pYipomínkami, s nimi~ se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání; dle § 172 odst. 5 správního Yádu je sou ástí odovodnní opatYení obecné povahy dále rozhodnutí o námitkách, které navíc musí obsahovat vlastní odovodnní; podle § 60 odst. 3 stavebního zákona pak odovodnní opatYení obecné povahy, jím~ se vymezuje zastavné území, v~dy obsahuje i vyhodnocení souladu s § 58 odst. 1 a 2 tého~ zákona). Z § 68 odst. 3 u~itého pYimYen dle § 174 odst. 1 správního Yádu je vaak zYejmé, ~e v odovodnní opatYení obecné povahy nesmí chybt základní obsahové nále~itosti odovodnní b~ného správního rozhodnutí. I v odovodnní opatYení obecné povahy je tak nutno uvést dovody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán Yídil pYi jejich hodnocení a pYi výkladu právních pYedpiso. <br/>60. Reakci na tento pYístup po~adující vysoký standard odovodnní pak pYedstavuje nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11. Ústavní soud sice nevylou il u~ití § 68 odst. 3 správního Yádu, avaak konstatoval, ~e po~adavky na kvalitu odovodnní nesmí být pYemratné a ve svém dosledku zcela paralyzující územní plánování, co~ by mohlo pYedstavovat zásah do práva na obecní samosprávu. Pozdji tyto závry upYesnil Ústavní soud v nálezu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15, v nm~ uvedl, ~e rozhodnutí o námitkách musí obsahovat odovodnní odpovídající po~adavkom § 68 odst. 3 správního Yádu, v ostatních ástech vaak s ohledem na specifika územního plánování ji~ takovou podrobnost vy~adovat nelze. Ústavní soud uzavYel, ~e  ústavnímu po~adavku pYezkumu zákonnosti soudem odpovídá práv po~adavek dostate ného odovodnní opatYení obecné povahy i rozhodnutí o námitkách (leda~e by jejich dovody byly zjiaeovány a~ v samotném soudním Yízení). Xádné odovodnní tedy musí být pravidlem, z nho~ lze na nebezpe í "pYehnaných po~adavko" usuzovat pouze výjime n (v konkrétn vymezených pomrech vci, jak bylo ji~ výae vylo~eno). <br/>61. Judikatura sou asn dovodila, ~e po~adavky na odovodnní rozhodnutí o námitce mají být podobné jako v pYípad správního rozhodnutí. Z odovodnní má být alespoH rámcov seznatelné, z jakého dovodu pova~uje odporce námitky uplatnné oprávnnou osobou za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo pro  pova~uje skute nosti pYedestírané oprávnnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými Yádn provedenými dokazy za vyvrácené (viz napY. rozsudek NSS ze dne 16. 5. 2023, . j. 8 As 145/2021-51, bod 36 a tam citovanou judikaturu). Není proto mo~né se zabývat námitkami pouze formáln a vypoYádat je jen obecnými frázemi, ani~ se zohlední jejich podstata (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 9. 2010, . j. 4 Ao 5/2010-48).<br/>62. Obecn ale také z ustálené judikatury správních soudo i Ústavního soudu plyne, ~e správní orgány nemají povinnost vypoYádat se s ka~dou díl í námitkou, pokud proti tvrzení ú astníka Yízení postaví právní názor, v jeho~ konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, a rozsudky NSS ze dne 12. 3. 2015, . j. 9 As 221/2014-43, nebo ze dne 27. 2. 2019, . j. 8 Afs 267/2017-38, nebo ze dne 21. 11. 2023, . j. 4 As 356/202161). St~ejní je, aby správní orgán zohlednil meritum námitek. Pokud tak u iní, nelze mu vy ítat, ~e by s námitkami nalo~il nepYezkoumatelným zposobem.<br/>63. Rovn~ je tYeba zohlednit, ~e odovodnní rozhodnutí o námitce je jednou z ástí odovodnní opatYení obecné povahy, a proto je tYeba je vnímat v kontextu ostatních ástí. Odovodnní rozhodnutí o námitce netrpí nepYezkoumatelností, je-li z odovodnní rozhodnutí o námitce a pota~mo z odovodnní celého opatYení obecné povahy zYejmé, jak a pro  byla daná problematika uvedená v námitce Yeaena (viz rozsudek NSS ze dne 21. 9. 2017, . j. 2 As 265/2017-29, bod 15 a tam uvedenou judikaturu). Dovody pro zvolené Yeaení lze tedy hledat v rozných ástech územního plánu, v dokumentech, na které odkazuje, ba lze je dovodit i ze správního spisu (srov. Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. Soudní Yád správní. KomentáY. Praha: Wolters Kluwer R, 2019, str. 894895; srov. té~ rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 20. 2. 2025, j. 64 A 7/2024-241). Podle rozsudku NSS ze dne 17. 5. 2024, j. 3 As 311/2022-44, je  nutné trvat na tom, aby v rámci samotného rozhodnutí o námitkách byla srozumiteln vypoYádána podstata argumentace uplatnné v námitkách .<br/>Rozhodnutí o námitkách<br/>64. Jak vyplývá ze shora uvedeného jedním z podstatných prvko odovodnní územního plánu je i obsah rozhodnutí o námitkách (pokud byly dot eným subjektem podány). Práv v projednávané vci je jeho odovodnní pYedmtem navrhovatelovy oprávnného kritiky. Navrhovatel uplatnil pYi veYejném projednání upraveného návrhu územního plánu dne 4. 8. 2024 námitky, v nich~ uvedl airokou argumentaci (srovnatelnou s obsahem návrhu na zruaení územního plánu - viz shora body 3 a~ 13 tohoto rozsudku). Pomocí konkrétních skutkových okolností a plauzibilních tvrzení detailn odovodnil nesouhlas se zamýalenou regulací, zejména pokud jde o funk ní (zákaz bytových domo) a prostorové (výaková hladina) vyu~ití dot ených pozemko a s vymezení plochy PU na jejich ásti. Svoji argumentaci pak podpoYil i Yadou podklado a listin, které mly jeho tvrzení dolo~it. <br/>65. Navrhovatel tedy s ohledem na ustálenou judikaturu mohl legitimn o ekávat, ~e se poYizovatel, resp. odporce s takto uplatnnými námitkami bude zabývat v konkrétních obrysech zvolené regulace a jejích dopado do právní sféry navrhovatele a Yádn se s nimi vypoYádá. A to nejen formáln, ale bude se zabývat jejich podstatou, aby vysvtlil, bye tYeba jen stru n, s pomocí odkazo na obecné odovodnní územního plánu, na shromá~dné podklady nebo jiné relevantní skute nosti, jak námitky posoudil a pro  je shledal nedovodnými. Tmto po~adavkom ale odporce v rozhodnutí o námitkách pln nedostál. <br/>66. Rozhodnutí o námitkách (pYíloha . 6 textové ásti odovodnní územního plánu, svazek Nf10) je formulováno velice stru n, co~ samo o sob není problematické. PYedmtem kritiky vaak musí být skute nost, ~e vcn reaguje pouze na minimum námitek navrhovatele, a to jeat ve velmi obecné rovin. Odporce v prvé Yad odkázal na usnesení Ústavního soudu, ze dne 19.05.2020, sp. zn. I. ÚS 202/20 1, shrnující judikaturu správního soudu na téma neexistence veYejného subjektivního práva vlastníka pozemku na zakotvení konkrétní (pro nej pYíznivého) regulace funk ního vyu~ití pozemku. Sice lze souhlasit s tím, ~e jde o ustálené judikatorní závry, ty ale pro posouzení dané vci a navrhovatelem uplatnných námitek nic konkrétního nepYináaí. Odporce se stru n vypoYádal pouze se dvma díl ími námitkami, které se týkaly vymezení plochy veYejného prostranství na pozemku navrhovatele a nezveYejnní vyhodnocení pYipomínek uplatnných po spole ném jednání pYed konáním veYejného projednání koncem ervence roku 2024. <br/>67. Poslední ást odovodnní rozhodnutí o námitkách se týká vaech ostatních námitek (rozpor návrhu s charakterem území, rozpor návrhu politikou územního rozvoje a metodikou pro územní plánování, vnitYní rozpornost návrhu, nesplnní po~adavku trvale udr~itelného rozvoje), je~ se týkaly stanovení funk ního a prostorového vyu~ití plochy BI.R1. K tmto námitkám odporce lakonicky konstatoval, ~e  výae uvedený obsah podání je tvoYen komentáYi, názory i právními vývody, které lze toliko vzít na vdomí. Uvedené vyjádYení nelze vylo~it jinak ne~ tak, ~e odporce de facto rezignoval na jakékoliv, bye jen stru né, ale konkretizované a individualizované vypoYádání podstatné ásti navrhovatelem vznesených námitek.<br/>68. Soud si je vdom odborné a asové náro nosti naplnní úkolu vypoYádat veakeré Yádn uplatnné námitky smYující proti návrhu územního plánu. Ani náro nost vypoYádání mimoYádn vysokého po tu uplatnných námitek vaak nemo~e vyústit v úplnou rezignaci na plnní povinností odporce pYi tvorb územního plánu a na ochranu práv dot ených subjekto aktivn se do~adujících úpravy návrhu územního plánu. VypoYádání námitek má být odpovdí reagující v konkrétní rovin alespoH stru n na podstatu uplatnných námitek, co~ v tomto pYípad nebylo v dostate né míYe naplnno. Soudu proto nezbývá, ne~ se pYi pYezkumu napadeného územního plánu opYít primárn o obecné odovodnní celého územního plánu. Z pohledu odporce, který zvolil uvedený zposob vypoYádání námitek navrhovatele, jde mo~ná o efektivní, ale velmi riskantní strategii, neboe obecné odovodnní územního plánu, bye by bylo sebelépe zpracované, postrádá potYebnou míru konkretizace.<br/>Charakter území (plocha BI)<br/>69. Podstatným argumentem velké ásti uplatnných návrhových bodo, které smYují proti vymezení plochy BI.R1 je nerespektování sou asného charakteru a stavu území v dané zón Z4.7. Navrhovatel v podstat namítá, ~e stávající charakter území je takový, ~e nemá jednotnou urbanistickou koncepci a nachází se zde rodinné i bytové domy. Tento zposob vyu~ití území by ml podle jeho názoru zostat zachovaný. Podle navrhovatele stanovení nových regulativo funk ního vyu~ití plochy BI.R1 na dot ených pozemcích odporuje po~adavku na zachování charakteru území ve smyslu § 19a stavebního zákona z roku 2006. <br/>70. Podle § 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona z roku 2006 je úkolem územního plánování mj. stanovovat podmínky pro provedení zmn v území, zejména pak pro umístní a uspoYádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a na vyu~itelnost navazujícího území. <br/>71. Podle § 19a stavebního zákona z roku 2006 se charakter území ur uje zejména podle funk ního vyu~ití, struktury a typu zástavby, uspoYádání veYejných prostranství, dalaích prvko prostorového uspoYádání a urbanistických, architektonických, estetických, kulturních a pYírodních hodnot území, v etn jejich vzájemných vztaho a vazeb, a to pYedevaím vymezením v územn plánovací dokumentaci. <br/>72. Na uvedené ustanovení zákona navazuje definice pojmu charakter území obsa~ená v územním plánu. Ten rozumí charakterem území soubor vzájemn provázaných podstatných pYírodních, krajinných, urbánních, historických a kulturn civiliza ních prvko a hodnot, které jsou specifické pro konkrétní ást území msta; ur uje se zejména podle funk ního vyu~ití, struktury a typu zástavby, uspoYádání veYejných prostranství, dalaích prvko prostorového uspoYádání (zejména výaky a objemu zástavby) a urbanistických, architektonických, estetických, kulturních a pYírodních hodnot ve vzájemných vztazích a vazbách se zohlednním polohy a významu území v celku msta a jeho návaznosti na ásti sídla nebo krajiny území obklopující. Soud pYitom nevnímá tuto definici jako snahu odchýlit se od regulace obsa~ené v zákon, ale spíae jako rozvedení zákonné definice a bli~aí popis základních prvko, je~ spoluvytváYejí charakter území a význam jejich vazeb, a to v podmínkách regulace konkrétního území statutárního msta Brna.<br/>73. Hned úvodem musí soud zdoraznit, ~e smyslem územního plánování není konzervace území v ji~ existujícím stavu, nýbr~ jak uvádí § 18 odst. 1 stavebního zákona vytváYet pYedpoklady pro výstavbu a pro udr~itelný rozvoj území, spo ívající ve vyvá~eném vztahu podmínek pro pYíznivé ~ivotní prostYedí, pro hospodáYský rozvoj a pro soudr~nost spole enství obyvatel území a který uspokojuje potYeby sou asné generace, ani~ by ohro~oval podmínky ~ivota generací budoucích. Na to navazuje odst. 4, který stanoví, ~e územní plánování ve veYejném zájmu chrání a rozvíjí pYírodní, kulturní a civiliza ní hodnoty území, v etn urbanistického, architektonického a archeologického ddictví. <br/>74. Jednou ze základních zásad územního plánování je princip kontinuity, který klade doraz na zachování ji~ existujícího vyu~ití území. Nejde vaak o princip výlu ný, nato~ o jediné hledisko, které by se mlo pYi územním plánování sledovat. Podstatou územn plánovací je regulace zmn a rozvoje území, která má pYispt k takovému vyu~ití, které v nejvtaí mo~né míYe respektuje vaechny v úvahu pYicházející veYejné a soukromé zájmy a hodnoty území. ZároveH má bránit nechtnému ~ivelnému, nepYimYenému, pro okolí akodlivému i nelogickému vyu~ívání a výstavb, které bez vá~ného dovodu naruaují kvality území.<br/>75. Územní plánování nemo~e být inností zcela nahodilou, nepYedvídatelnou a svévolnou. Proto je ~ádoucí, aby se poYizovatel územního plánu sna~il respektovat pYedchozí územn plánovací dokumentaci tého~ stupn a na základ ní pYijaté dokumentace ni~aího stupn. NSS napY. v rozsudku ze dne 20. 5. 2010, . j. 8 Ao 2/2010-644, . 2106/2010 Sb. NSS, zdoraznil, ~e je nutno s pYihlédnutím k principom právní jistoty a legitimního o ekávání respektovat kontinuitu územního plánování. Na druhou stranu ovaem po~adavek na kontinuitu nesmí znemo~nit revizi existujícího stavu. Pokud tedy z ur itých dovodo dojde ke zmn povodní koncepce a nov pYijímaný územní plán se tím dostane do nesouladu s pYedchozí dokumentací té~e i ni~aí úrovn, nemo~e v tom být bez dalaího spatYována nezákonnost. Tento nesoulad je toti~ pojmovým znakem ka~dé zmny územn plánovací dokumentace. Vázanost pYedchozí územn plánovací dokumentací tého~ i ni~aího stupn by vedla k absolutní nemnnosti pomro v území. I Ústavní soud v usnesení ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3548/17, konstatoval, ~e stejn tak se  [n]elze dovolávat ochrany dobré víry i legitimního o ekávání ve vztahu k ur ité podob územního plánu, neboe ten se s ohledem na potYebu úpravy pomro v území neustále vyvíjí . <br/>76. Pokud jde o charakter zástavby v dané zón Z4.7, a konkrétn i v lokalit ulice Brigádnická, soud po bli~aím seznámení se se stávajícím stavem, musí dát odporci i navrhovateli za pravdu v tom, ~e jde zjevn o stabilizovanou plochu, její~ charakter je dán její polohou vo i stYed msta a ji~ existující zástavbou, která je architektonicky zcela nejednotná. Z hlediska urbanistického se bezpochyby jedná o území, jeho~ primárním vyu~itím je bydlení. Daný typ zástavby odpovídá typu zóny Z4  pYímstská reziden ní zástavba, kam tuto zónu Yadí územní plán. Tato urbanistická struktura (zóna), jak to uvádí územní plán, je charakteristická zejména bydlením v jednopodla~ních a~ dvoupodla~ních rodinných domech. Nachází se zpravidla na obvodovém prstenci na území obcí historicky pYipojených k Brnu, pYi em~ asto tvoYí samostatné sídelní celky. Zástavba se obvykle nachází na rozhraní sídla a volné krajiny.<br/>77. Pokud jde o formu bydlení, ani mezi navrhovatelem a odporcem není obecn sporné, ~e se v daném území vyskytují jak rodinné domy tak i bytové domy. Soud se o tom pYesvd il skrze snímky lokality ve funkci Panorama aplikace mapy.cz a letecké snímky lokality, jimi~ provedl dokaz. O tomté~ svd í i navrhovatelem pYedlo~ené fotografické snímky lokality a urbanistická studie architektonického studia. O existenci bytových domo vybo ujících ze zástavby rodinnými domy kone n hovoYí i závazná stanoviska orgáno územního plánování k pYípustnosti jeho zámru z hlediska po~adavko povodního územního plánu, které pYedlo~il navrhovatel (ji~ pYi podání námitek proti návrhu územního plánu), ale jsou i sou ástí správního spisu. <br/>78. Polemiku oba ú astníci vedou pYedevaím o to, jaký je podíl obou tchto typo bydlení a do jaké míry mo~e být existence objemov rozmrnjaích bytových domo ur ující pro urbanistický charakter lokality. Soud musí dát v tomto ohledu za pravdu odporci. Zástavba bytovými domy v dané zón není sice zcela ojedinlá, neboe takových objekto se i v ulici Brigádnická vyskytuje více  viz napY. pYíklady uvedené v navrhovatelem pYedlo~ené urbanistické analýze vypracované architektonickým studiem Hlavsa architekti. Nicmén v celkovém kontextu není výskyt bytových domo pro typ zástavby a charakter lokality klí ový a ur ující. Jde o jev, který je zde pYítomný, ale neudává hlavní tón, kterým by byl dominující nebo jasn ur ující celkový charakter území a zástavby. Vtaina nov vzniklých staveb více i mén navazuje na povodní zástavbu a rámcov se dr~í povodního urbanismus rodinné zástavby. Na mnoha pYíkladech lze také vidt snahu vlastníko o objemové zvtaení staveb nebo i jejich rozdlení na bytové jednotky. Taková omezená intenzifikace vyu~ití ploch bydlení vaak dosud nepYerostla do té míry, ~e by dominantn ur ovala charakter území. I existující bytové domy, na ne~ poukazoval navrhovatel, jsou ve valné vtain umYené svojí výakou a objemem a sna~í se svým vnjaím posobením za lenit do zástavby rodinných domo. Území navíc tsn navazuje na blízké pYírodní plochy a i po administrativním pYipojení bývalé samostatné obce k Brnu si do ur ité míry ponechává charakter klidného vesnického prostYedí, které se vymyká b~nému charakteru mstského prostYedí. Jde vtainov o historicky vzniklou zástavbu, v ní~ pYeva~ují rodinné domy, a to v území na okrajovém prstenci kolem Brna.<br/>79. PYi pYíprav územního plánu, jeho~ ú elem je definovat podmínky budoucího rozvoje daného území tak ml odporce, pota~mo poYizovatel v zásad dv základní a rovnocenné mo~nosti, jakým smrem by se mohly dalaí rozvoj a vyu~ití území vydat, tak aby pYi zachování kontinuity územního plánování nová zástavba navazovala na stávající charakter území. První cestou bylo zachování charakteru zástavby kladoucí doraz na udr~ení stávající kvality bydlení. Druhou cestou mohlo být áste né zintenzivnní zástavby a vyu~ití území, napY. formou umYeného rozvoje bydlení v bytových domech. Ob tyto mo~nosti by byly legitimní a navazovaly by kontinuáln na stávající charakter území. <br/>80. Odporce v tomto pYípad zvolil první cestu, co~ pova~uje soud za zcela legitimní projev ústavn zaru eného práva obce na samosprávu. Obec je pYi zachování zákonných limito oprávnna zvolit takový zposob rozvoje území, který sama uzná za vhodný. Soudom pYitom nepYísluaí, aby do této samosprávné kompetence obce zasahovali, nedojde-li k poruaení obecn závazných pYedpiso. <br/>81. V této souvislosti je klí ové, ~e regulativy funk ního vyu~ití ploch BI i tyto plochy samotné byly do územního plánu doplnny z podntu zastupitelstva. To se toti~ neztoto~nilo s povodním návrhem územního plánu a usnesením ze dne 21. 6. 2022 jej vrátilo poYizovateli k úprav a novému projednání. Dovodem bylo, ~e mj. regulativy funk ního vyu~ití ploch bydlení  B podle povodního návrhu nerozliaovaly jednotlivé typy zástavby a umo~Hovaly výstavbu obou typo obydlí tj. rodinných i bytových domo. Z tohoto dovodu udlilo zastupitelstvo pokyn roz lenit tyto plochy na plochy vymezované pro  bydlení individuální (v rodinných domech) a plochy pro  bydlení hromadné (v bytových domech). <br/>82. PoYizovatel tento pokyn naplnil tak, plochy bydlení roz lenil na plochy bydlení vaeobecného  BU a bydlení individuálního  BI, které jsou prioritn ur ené k bydlení v rodinných domech a bydlení v bytových domech je v nich nepYípustné. Pokud jde o postup pYi vymezování ploch, je z odovodnní územního plánu patrné, ~e poYizovatel vycházel primárn ze stávajícího stavu a charakteru stabilizovaných ploch. V odovodnní tak mj. uvedl:  S ohledem na zákonnou definici rodinného domu (ve vyhláace 501/2006 Sb. § 2, odst. 1 písm. a), resp. v zákon 283/2021 Sb. § 13 písm. c) jsou do ploch bydlení individuálního pouze plochy, ve kterých se nacházejí stavby do dvou nadzemních podla~í (tedy stavby do 7 m po horní úroveH Yímsy, popY. atiky, nad kterou je mo~né realizovat dle regulativo ÚPmB sklonitou stYechu s hYebenem ve výace maximáln 7,5 m pYi maximálním sklonu 45°, i ustupující podla~í o výace do 3,5 m) a charakterem, strukturou i typologií staveb bydlení v rodinných domech odpovídající. Tyto plochy se nacházejí pYevá~n v prstenci bývalých pYímstských obcí. Z definice RD vaak vyplývá, ~e více jak 2 plná nadzemní podla~í nejsou v plochách bydlení individuálního pYípustná, tedy plochy s výakovou hladinou 2 (výaka objektu 10 m po Yímsu, resp. atiku + ustupující podla~í nebo sklonitá stYecha) není mo~né beze zbytku stavbami RD naplnit a podYadit pod plochy BI. (viz str. 194 a 195 odovodnní územního plánu, sv. 1). Sou asn ale také zdoraznil, ~e územní plán respektuje ji~ existující stavby, které pYesahují nov stanovené regulativy funk ního a prostorového vyu~ití území.  V pYípadech, kdy byla stabilizovaná plocha vedena ve výakové hladin 2 a je nov zaYazena do výakové hladiny 1, je tedy postupováno v souladu s tímto pokynem, kdy je zajiatna ochrana stávající rodinné zástavby a nejsou zohlednny pYípadné výakové excesy v území, které zostanou integrovanými jevy. <br/>83. Na uvedených východiscích a postupu nespatYuje soud nic závazného nebo nezákonného. PoYizovatel pYi vymezování ploch BI postupoval v souladu se principem kontinuity, neboe navázal na stávající stav vyu~ití a charakter území, a v pYípad exceso (staveb) pYesahujících nov stanovené regulativy umo~nil, aby byly i v budoucnu zachovány a v pYimYené omezené míYe i upravovány i rozvíjeny prostYednictvím práce s tzv. integrovanými jevy (k tomu viz kapitola územního plánu 6.2 OBECNÉ PODMÍNKY VYU}ITÍ ÚZEMÍ). Plochy BI (bydlení individuální v rodinných domech) jsou situovány pouze v okrajových ástech msta (pYedevaím na území bývalých obcí historicky pYipojených k Brnu), historických centrech mstských ástí nebo (dlnických) koloniích (viz str. 41 odovodnní územního plánu, sv. 2).<br/>84. V konkrétním pYípad nepochybil poYizovatel, resp. odporce ani v tom, ~e zposob vyu~ití BI stanovil dominantn v celé zón Z4.7: Mokrá Hora. Územní plán je vystavný na koncepci, ~e jednotlivé funk ní celky se vymezují v dostate ném ploaném rozsahu, aby bylo zamezeno nevhodné fragmentarizaci územního plánu, jak tomu bylo v minulosti. V této souvislosti se soudu jeví jako vhodné poukázat na odovodnní územního plánu v ásti vysvtlující základní metodiku b~ného vymezování standardní stabilizované plochy (viz str. 79 a~ 82 odovodnní územního plánu, sv. 2), z nich~ mj. plyne, ~e jednotlivé plochy funk ního vyu~ití musí být vymezeny tak, aby minimální velikost plochy byla 0,5 ha a sou asn aby zpravidla tYi tvrtiny plochy byly vyu~ity v souladu s funk ním vyu~itím dané plochy a vykazovaly pYeva~ující stav v území.<br/>85. Zóna Z4.7 nemá zcela uniformní charakter a vyskytují se v ní rozné jevy související s hlavní funkcí bydlení (obchody, veYejná infrastruktura apod). Vyskytují se zde i rozsáhlejaí bytové domy. PYi pohledu shora ale zjevn pYeva~uje reziden ní vyu~ití pYedstavované rodinnými domy. Odporce pYitom zohlednil existující excesy jako tzv. integrované jevy, které územní plán zachovává a respektuje. Mezi integrované jevy Yadí i zámry, které mají alespoH vydané povolení stavebního úYadu. Na druhou stranu dal ale odporce jasn najevo, ~e dalaí intezifikace reziden ního vyu~ití je v této ásti msta z ne~ádoucí, a to ze zcela legitimních a logických dovodo. Jde o okrajovou ást msta, navazující na pYírodní plochy, její~ dalaí intenzifikace bytového vyu~ití by kladla zvýaené po~adavky na místní infrastrukturu. To je ji~ nyní patrné zejména v pYípad dopravního napojení a obsluhy v lokalit k ulici Brigádnická, která pYedstavuje v podstat jediný zposob pYístupu k okolním domom, pYesto~e svou aíYí není pro dopravní obsluhu vyhovující, co~ by platilo tím spíae, pokud by mlo dojít k navýaení po tu obyvatel. <br/>86. Pokud tedy navrhovatel tvrdí, ~e vymezení plochy funk ního vyu~ití BI v zón Z4.7 nerespektuje stávající charakter území a ~e tato regulace mní plán stávající funk ní vyu~ití pozemko, nemo~e soud s touto námitkou souhlasit. Územní plán respektuje a navazuje na stávající vyu~ití a charakter území v etn tzv. integrovaných jevo a pouze brání urbanisticky nekoncep nímu rozvoji smrem k intenzifikaci vyu~ití území. <br/>87. Díl ím nedostatkem územního plánu je, ~e odporce nedostate n a jen velmi obecn reagoval na argumentaci navrhovatele uvedenou v uplatnných námitkách. Nicmén i pYes tento nedostatek, lze dovody, je~ odporce vedly k pYijetí dané regulace, nalézt v obecné ásti odovodnní územního plánu. Z hlediska vymezení regulativo funk ního vyu~ití plochy BI na dot ených pozemcích navrhovatele tedy není územní plán nepYezkoumatelný ani nezákonný.<br/>88. Jak plyne z ustálené judikatury správních soudo, ani vlastníkovi pozemku regulovanému územním plánem (zde navrhovateli) nesvd í ~ádné veYejné subjektivní právo na stanovení regulace dle jeho pYání ani legitimní o ekávání v zachování stávajícího zposobu funk ní a prostorové regulace vyu~ití území, která umo~Huje realizaci pYedem definovaného stavebního zámru vlastníka (viz napY. rozsudky NSS ze dne 19. 5. 2011, . j. 1 Ao 2/201117, bod 65, ze dne 28. 3. 2008, . j. 2 Ao 1/200851, nebo ze dne 18. 11. 2010, . j. 7 Ao 5/201068).<br/>89. Návrhový bod není dovodný.<br/>Rozpor s PÚR a metodikou Ústavu územního rozvoje<br/>90. Podstata dalaího návrhového bodu spo ívá v tvrzení, ~e územní plán v rozporu s politikou územního rozvoje a s metodickou pYíru kou Ústavu územního rozvoje (Principy a pravidla územního plánování  Kapitola C  Funk ní slo~ky  C.3 Bydlení) upYednostHuje jednostranné Yeaení namísto komplexního, co~ povede k ploanému rozaiYování zástavby a dezintegraci území. Odporce a poYizovatel se s tmito po~adavky nevypoYádali.<br/>91. Politika územního rozvoje uvádí (republikové priority územního plánování pro zajiatní udr~itelného rozvoje území), ~e jednmi z priorit jsou: <br/>PYi stanovování zposobu vyu~ití území v územn plánovací dokumentaci dávat pYednost komplexním Yeaením pYed uplatHováním jednostranných hledisek a po~adavko, které ve svých dosledcích zhoraují stav i hodnoty území. Vhodná Yeaení územního rozvoje je zapotYebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho u~ivateli a v souladu s ur ením a charakterem oblastí, os, ploch a koridoro vymezených v PÚR R. (bod 16)<br/>PYi územn plánovací innosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména mst a regiono, který pYedstavuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvtvových a asových hledisek. (bod 16a)<br/>92. PoYizovatel, resp. odporce pYi stanovení funk ního zposobu vyu~ití území v zón Z4.7 upYednostnili ni~aí intenzitu vyu~ití území, neboe zde znemo~nili výstavbu nových bytových domo. Jak vaak ji~ soud uvedl výae, dovody, pro  odporce tento regulativ zvolil, jsou v odovodnní územního plánu Yádn a dostate n vysvtleny. Odporce se v tomto pYípad rozhodl, ~e v dané lokalit je vhodné omezit intenzifikaci zástavby v zájmu zachování stávajícího suburbánního charakteru dané lokality, jejími~ znaky jsou mj. pYevaha rodinných domo s oddlenými zahradami a blízkost pYírodních ploch. Tím odporce zároveH odovodnil, pro  nezvolil navrhovatelem preferované (jeho slovy komplexní) Yeaení umo~Hující i výstavbu bytových domo. Minimáln implicitn jsou tedy dovody, pro  se v zón nepYipouatí kombinovaná zástavba rodinnými i bytovými domy, z odovodnní územního plánu patrné. <br/>93. Navíc se soud neztoto~Huje ani s názorem navrhovatele, ~e zvolené Yeaení je jednostranné. Plochy vyu~ití BI nelze v ~ádném pYípad ozna it jako výhradn monofunk ní. Vedle hlavního vyu~ití, kterým je bydlení v rodinných domech, lze v tchto plochách pYípustn nebo podmínn pYípustn umístit jiné stavební objekty. PYípustné je ob anské vybavení a jiné vyu~ití související, podmiHující nebo doplHující hlavní vyu~ití; objekty pro maloobchod jsou omezeny prodejní plochou do 500 m2. Podmínn pYípustná je neruaící výroba a slu~by a jiné vyu~ití za podmínky, ~e svými ú inky a vlivy nenaruauje u~ívání staveb hlavního vyu~ití nad pYípustnou míru. Odporce tedy umo~nil pYimYen  komplexní vyu~ití dané plochy s ohledem na místní podmínky a hodnoty území. Skute nost, ~e umo~nil do budoucna výstavbu pouze jedné z forem bydlení, tedy bydlení v rodinných domech nepYedstavuje podle soudu nekomplexní Yeaení.<br/>94. Navrhovatelem citovaná ást metodické pYíru ky Ústavu územního rozvoje (str. 4) uvádí:  Nkteré obytné celky jsou slo~eny pouze z bytových domo, jiné pouze z domo rodinných. astý je rovn~ pYípad, kdy jsou bytové domy (zejména nízkopodla~ní) s rodinnou výstavbou kombinovány. Je vhodné, aby obytné prostYedí nebylo tvoYeno monofunk ními typy obydlí, ale bylo pestré a umo~nilo pYimYené míchání funkcí i forem. I zde je vaak nutno íst pYíru ku v kontextu. PYíru ka hovoYí nejenom o míchání typo obydlí, ale i funkcí, které ale územní plán v pYimYené míYe umo~Huje. Jako pYíklad mísení rodinných domo a bytových domo pak pYíru ka poukazuje na tzv. kompaktní zástavbu, která nese prvky bydlení v bytových domech i v rodinných domech a ur itým zposobem je kombinuje. Jde vaak spíae o informativní a doporu ující hodnocení, ne~ aby z pYíru ky plynulo, ~e za vaech podmínek je tYeba v~dy v území mísit vaechny zmínné typy obydlí. <br/>95. Navíc ani metodická pYíru ka Ústavu územního rozvoje nepYedstavuje závazný akt, kterým se mli odporce a poYizovatel povinn Yídit. Jeho ú elem spíae informovat, doporu ovat nebo motivovat poYizovatele k promyalenému a odpovdnému plnní úkolo územního plánování. Navrhovatel v daném pYípad splnil povinnost odovodnit, pro  v dané konkrétní zón znemo~nil výstavbu bytových domo. Tím se také implicitn vypoYádal s otázkou údajného bezdovodného upYednostnní jednostranného nekomplexního Yeaení.<br/>96. Návrhový bod není dovodný. <br/>VnitYní rozpornost územního plánu<br/>97. Navrhovatel namítá, ~e územní plán a jeho odovodnní jsou vnitYn rozporné, neboe na mnoha místech deklarují, ~e jedním z cílo územního plánu je snaha o intenzifikaci vyu~ití území a zabránní jevu urban sprawl, tedy plí~ivému rozaiYování mstské zástavby do okolní krajiny. Na druhou stranu ale územní plán v pYípad zóny Z4.7 Mokrá Hora intenzifikaci (výstavbu bytových domo) znemo~Huje.<br/>98. Územní plán si skute n, jak uvádí navrhovatel, klade za jeden ze svých cílo snahu o intenzifikaci vyu~ití území a omezování rozaiYování zastavného území do pYírodního zázemí (viz str. 12 územního plánu). Podle odovodnní územního plánu je pYimYená intenzifikace vyu~ití stabilizovaných ploch podporována stanovenými specifikacemi prostorového uspoYádání s cílem umo~nit naplnní rozvojových potYeb msta v zastavném území a zamezit tak tlakom na rozaiYování msta do nezastavné krajiny. Mezi tyYi základní principy urbanistické koncepce sledované územním plánem se tak Yadí preference intenzifikace a transformace pYestavbových území zejména v airaím centru Brna pYed rozrostáním zástavby do volné krajiny. <br/>99. Omezení výstavby bytových domo v plochách BI uvedený princip jednozna n naruauje. To ostatn potvrzuje i odovodnní územního plánu, které v souvislosti s vymezením ploch BI (v rodinných domech) výslovn uvádí, ~e dalaí rozvoj ploch individuálního bydlení mimo tyto [stanovené] lokality není vhodný. <br/>100. V omezení výstavby bytových domo v plochách BI vaak podle soudu nelze spatYovat zásadní vnitYní rozpor, který by inil odovodnní územního plánu nesrozumitelným nebo dokonce nezákonným. Snaha o intenzifikaci vyu~ití území a zabránní jevu urban sprawl je jen jedním z mnoha cílo územního plánu. Nejde o cíl výlu ný a jediný, který by bylo nutné realizovat na vaech úrovních územního plánu a ve vaech lokalitách. Regulaci obsa~enou v územním plánu je tYeba vnímat v airaím kontextu a v mYítku celého msta. Územní plán je toti~ instrument, jeho~ prostYednictvím mají být nastoleny podmínky pro komplexní rozvoj celého území respektující mnohost díl ích zájmo a hodnot, je~ se v nm projevují. Jeho ú elem je dosa~ení rozumné a spravedlivé rovnováhy pokud mo~no vaech relevantních zájmo a hodnot, a to v limitech daných právními pYedpisy. Bylo by tedy chybou, pokud by územní plán v celém svém rozsahu sledoval dosa~ení jen jednoho ze svých cílo, neboe takovým postupem by byl popYen jeho smysl a ú el. <br/>101. Snahu o intenzifikaci vyu~ití území tak nelze vnímat jako jediný a vaem ostatním zájmom a cílom nadYazený princip. K intenzifikaci mo~e docházet v rozných ástech msta v rozném rozsahu s ohledem na lokální po~adavky a hodnoty. Odporce jako územn samosprávný celek má pYitom pomrn airoký prostor k uvá~ení o tom, jak má být tohoto cíle dosa~eno a jak má být zát~ s tím spojená rozprostYená v ploae. V daném pYípad územní plán zjevn soustYedí stavební rozvoj a intenzifikaci vyu~ití území do jiných lokalit, které k tomu mají lepaí pYedpoklady (existence stavebních proluk a dostupné infrastruktury). Primárn jsou k tomu vymezeny rozvojové lokality, ale také stávající stabilizované reziden ní plochy BU, kde územní plán umo~Huje výstavbu bytových domo. Omezení výstavby bytových domo v zón Z4.7 (a dalaích plochách BI) proto neznamená, ~e územní plán jako celek popírá cíl intenzifikace vyu~ití území anebo ~e je toto díl í opatYení v rozporu s celkovou koncepcí územního plánu. <br/>102. Ploaná pYípustnost intenzifikace vyu~ití celého území msta by ostatn pYinesla mnohé negativní dopady. St~í si lze napYíklad pYedstavit, ~e by územní plán mohl umo~nit výakovou výstavbu v památkové chránném centru msta a v jeho bezprostYedním okolí. Rozdíl zóny Z4.7 oproti centru msta pYitom spo ívá pouze v tom, ~e územní plán v obou lokalitách klade doraz na ochranu jiných hodnot. Zatímco v centru hraje silný význam památková ochrana, v pYípad Mokré Hory se chrání pYedevaím kvalitu bydlení a poklidný suburbánní, z ásti venkovský charakter sídla nacházejícího se v blízkosti pYírodních ploch. V obou pYípadech vaak upozadní intenzifikace vyu~ití území nezakládá vnitYní rozpornost územního plánu. V odovodnní územního plánu je dostate n odovodnno, pro  nemá docházet k intenzifikaci v plochách BI a tedy pro  se tento cíl nemo~e v plochách BI pln prosadit.<br/>103. Návrhový bod není dovodný. <br/>Trvale udr~itelný rozvoj<br/>104. Obdobné úvahy se uplatní i pYi vypoYádání navazujícího návrhového bodu, v jeho~ rámci namítá, ~e zvolená regulaci funk ního vyu~ití (BI) v zón Z4.7 naruauje pilíYe hospodáYského rozvoje a ochrany ~ivotního prostYední, na nich~ je vystavn trvale udr~itelný rozvoj území. <br/>105. Navrhovatel poukazuje na rozsudek NSS ze dne 21. 6. 2012, j. 1 Ao 7/2011-526, . 2698/2012 Sb. NSS, podle nho~ má územní plánování smYovat k udr~itelnému rozvoji území, spo ívajícímu ve vyvá~eném vztahu tYí základních pilíYo, a to pYíznivého ~ivotního prostYedí, hospodáYského rozvoje a soudr~nosti spole enství obyvatel území. PYi tvorb územního plánu by ~ádný z tchto tYí pilíYo neml být zcela popYen a upozadn. I zde je ale tYeba vnímat a hodnotit celý kontext územního plánu. V rozných ástech obce se mo~e projevit rozdílné sladní jednotlivých cílo a odlianý doraz na jednotlivé pilíYe. Z povinnosti respektovat vaechny tYi pilíYe neplyne, ~e by bylo tYeba klást na vaechny pilíYe stejný doraz anebo dokonce, ~e by na celém regulovaném území mly být stanoveny stejné podmínky vyu~ití. <br/>106. Zóna Z4.7 je okrajová, bezprostYedn sousedí s pYírodními plochami, není zde ve vtaí míYe zastupen promysl, i slu~by. Urbanisticky se lokalita podobá spíae samostatné obci s vlastním centrem, okrajovými ástmi a rozdílnými plochami vyu~ití, ne~ typické mstské ásti. Logicky je zde tedy kladen mnohem vtaí doraz na pilíYe zachování pYírodních hodnot (reprezentovaný rozvolnným urbanismem a blízkostí pYírodních ploch) a soudr~nosti obyvatel (zachování klidného prostYedí pro rodinné bydlení). PilíY hospodáYského rozvoje je s ohledem na urbanismus a polohu zóny upozadn. K naplnní hospodáYských potYeb ale obyvatelé zjevn vyu~ívají mo~ností, které jim skýtají ostatní více i mén vzdálené ásti msta. I naplnní hospodáYského pilíYe rozvoje je tedy zajiatno. Naopak prudký stavební rozvoj a intenzifikace by oba upYednostnné pilíYe rozvoje mohly ohrozit.<br/>107. PYi volb zposobu vyvá~ení jednotlivých pilíYo rozvoje má i zde odporce airoký prostor pro úvahu, jakým zposobem by se mlo dané území rozvíjet. V daném pYípad zjevn prostYednictvím pokynu zastupitelstva zvolil upYednostnní klidného rozvoje upYednostHujícího pilíY zachování pYírodních hodnot a pilíY soudr~nosti obyvatel. Takové rozhodnutí není svévolné, neboe navazuje na stávající charakter dané lokality. Dovody, pro  se má zóna Z4.7 ubírat spíae tímto smrem, jsou pYitom v odovodnní územního plánu zachyceny.<br/>108. Návrhový bod není dovodný.<br/>Diskriminace<br/>109. Navrhovatel spatYuje diskriminaci jednat ve zposobu a rozsahu, jakým byla na jeho pozemcích vymezena plocha PU (veYejná prostranství vaeobecná), a jednak ve stanovení funk ního vyu~ití plochy BI (bydlení individuální) v zón Z4.7.<br/>110. Pokud jde o prvou ást návrhového bodu, soud se údajn diskrimina ním vymezením plochy PU bude zabývat ní~e. Na tomto míst tedy posoudí pouze namítanou diskriminaci navrhovatele z dovodu vymezení funk ního vyu~ití plochy BI na dot ených pozemcích. <br/>111. RozaíYený senát NSS ji~ v usnesení ze dne 21. 7. 2009, j. 1 Ao 1/2009-120, . 1910/2009 Sb. NSS, konstatoval, ~e  územní plán reguluje mo~né zposoby vyu~ití ur itého území. V tomto smyslu pYedstavuje významný, bye ve své podstat spíae nepYímý zásah do vlastnického práva tch, jejich~ nemovitosti tomuto nástroji právní regulace podléhají, neboe doty ní vlastníci mohou své vlastnické právo vykonávat pouze v mezích pYípustných podle územního plánu. Znamená to pYedevaím, ~e jsou omezeni v tom, co se svým pozemkem i stavbou do budoucna mohou init, na pYípustné varianty vyu~ití jejich nemovitostí, je~ vyplývají z územního plánu. V tomto smyslu mo~e územní plán pYedstavovat zásadní omezení ústavn zaru eného práva vlastnit majetek, je~ je jedním ze základních pilíYo, na nich~ ji~ po staletí stojí západní civilizace a její svobodný rozvoj. Zásahy do vlastnického práva proto musí mít zásadn výjime nou povahu, musí být provádny z ústavn legitimních dovodo a jen v nezbytn nutné míYe a nejaetrnjaím ze zposobo vedoucích jeat rozumn k zamýalenému cíli, nediskrimina ním zposobem a s vylou ením libovole a být inny na základ zákona. (zvýraznní doplnno soudem).<br/>112. Za diskrimina ní a svévolnou se v kontextu územního plánování zpravidla pova~uje taková regulace, která bezdovodn, otevYen nebo skryt znevýhodHuje (omezuje) vlastníka nemovité vci vo i vlastníkom jiných obdobných nemovitostí, kteYí ale jsou ve shodném nebo obdobném postavení. Primární otázkou, kterou je tYeba se v~dy zabývat, je tedy, zda nemovitá vc navrhovatele namítajícího diskriminaci je srovnatelná s nemovitými vcmi osob, vo i nim~ namítá svoji diskriminaci.<br/>113. Navrhovatel v tomto pYípad poukázal primárn na zónu Z3.26, je~ byla vymezena jako plocha BU.R2, pYesto~e se nachází nedaleko a má obdobný charakter. Soud vaak má za to, ~e daná lokalita není se zónou Z4.7 pln srovnatelná. Vychází pYitom primárn z obsahu grafických ástí územního plánu, které jsou sou ástí jeho výrokové ásti i odovodnní. <br/>114. Zóna Z3.26 zahrnuje (viz výkres urbanistické koncepce -schéma) ást katastrálního území Xe kovice a menaí ást katastrálního území Ivanovice. Tato zóna pYedstavuje sice blízký a do ur ité míry srovnatelný, ale pYesto v podstatných znacích odlianý typ území. Pokud jde o vzduanou vzdálenost ob zóny jsou si pomrn blízké, ale oddluje je hlavní severní tah do/z Brna, a to tyYproudová silnice E461, Hradecká. Xe kovice se nachází blí~e mstskému centru, na které jsou navázané mj. i tramvajovou tratí. Zóna Z3.26 se také sama nachází kolem ruané komunikace vedoucí z Králova Pole pYes Xe kovice do Ivanovic a dále na eskou a KuYim. Ta pYedstavuje dopravní osu spojující stYed msta Brna s obcemi na jeho severu. Tato komunikace je nesrovnateln frekventovanjaí ne~ ulice Brigádnická v Mokré HoYe anebo i silnice vedoucí pYes Mokrou Horu na Jehnice, OYeaín a navazující obce. Ulice Brigádnická má pYitom omezenou kapacitu a v podstat jde o slepou komunikaci obsluhující pouze pYilehlé nemovitosti v dané lokalit. U~ to samo o sob podstatn omezuje mo~nosti intenzifikace vyu~ití tohoto území. <br/>115. I morfologicky je zóna Z3.26 odlianá, pYi em~ ani pYímo nenavazuje na pYírodní plochy. Co je ale podstatné je, ~e nejde o okrajovou lokalitu Brna, který by mla výlu n reziden ní charakter. Zóna Z3.26 je pYímo napojená na okolní zóny se sídliatní zástavbou, na zóny s výrobní a obchodní zástavbou a kone n je zde vtaí (a bli~aí) nabídka slu~eb a infrastruktury. A koliv tedy stávající zástavba zóny Z3.26 není diametráln odlianá, potenciál vyu~ití území a jeho pYemny na mstský charakter zástavby je s ohledem na lepaí dopravní dostupnost a dostupnost infrastruktury a slu~eb podstatn vyaaí ne~ v pYípad Mokré Hory. Logicky se tedy odporce rozhodl pro odlianou regulaci umo~Hující v pYípad zóny Z3.26 (na rozdíl od zóny Z4.7) budoucí intenzivnjaí rozvoj. Nejde o zjevnou svévoli nebo diskriminaci.<br/>116. Namítá-li navrhovatel dále, ~e byly chybn vymezeny plochy BI.R1 i v lokalitách Jundrov a LíaeH, které jsou podle jeho názoru charakteristické také smíaenou zástavbou s domy o výace a~ 10 m, není soudu zYejmé v em by mla spo ívat navrhovatelova diskriminace vo i vlastníkom nemovitostí v tchto lokalitách. Jeho diskriminace v situaci, kdy pro plochy nacházející se ve vzdálených ástech Brna byl stanoven stejný regulativ BI.R1, není patrná a zYejmá. Navrhovatel ostatn není oprávnn napadat regulativy územního plánu aplikovatelné v území, k nmu~ ho nevá~e aktivní návrhová legitimace. <br/>117. Návrhový bod je proto nedovodný.<br/>Regulace prostorového uspoYádání výakové limity<br/>118. Navrhovatel dále namítal v rámci samostatného návrhového bodu nepYezkoumatelnost napadeného územního plánu, pokud jde o dovody stanovení regulace funk ního a prostorového vyu~ití plochy BI.R1 na dot ených pozemcích navrhovatele. <br/>119. Soud ji~ v obecné rovin vymezil po~adavky na odovodnní územního plánu, v etn rozhodnutí o námitkách vlastníko nemovitostí i obecná východiska pYi hodnocení pYezkoumatelnosti odovodnní územního plánu (body 59 - 68 tohoto rozsudku). PYezkoumatelností (a zákonností) územního plánu v ásti regulace funk ního vyu~ití plochy BI se pak zabýval výae v ásti vnované této otázce (bod 70 - 88 tohoto rozsudku) a pYezkoumatelností územního plánu v ásti vymezení plochy veYejného prostranství PU na dot ených pozemcích se bude soud zabývat ní~e. Na tomto míst se tedy soud zamYí pouze na posouzení pYezkoumatelnosti územního plánu z hlediska prostorové, resp. výakové regulace vyu~ití navrhovatelových pozemko, která dána primárn jejich zaYazením do výakové hladiny 1.<br/>120. Navrhovatel namítal ji~ v podaných námitkách, a namítá to i nyní v návrhu, ~e stanovení dané výakové hladiny má negativní dopad na smysluplné vyu~ití stavebních pozemko s ohledem na regulaci výaky a velikosti objekto. S ohledem na morfologii terénu lokality, kterou ur uje prudký svah rozdlený ulicí Brigádnická na dv ásti, je stanovený výaková hladina 3-7 m nedostate ná proto~e by stavby nacházející se nad ulicí na stran pYivrácené ke svahu i 2. nadzemním podla~í nemohly mít okna do zahrady. Výaková hladina 1 se hodí do rovinatých teréno. V daném míst má vaak vtaina domo z jedné strany výaku pYes 9 metro. <br/>121. Soud musí konstatovat, ~e odporce se uvedenou námitkou v rozhodnutí o námitkách nevypoYádal a jen stroze konstatoval, ~e ji bere na vdomí. Dovody stanovení dané výakové regulace (hladina 1) na pozemcích navrhovatele tak lze hledat výlu n v obecném odovodnní územního plánu. <br/>122. Z odovodnní územního plánu plyne, ~e poYizovatel se pYi stanovení výakové hladiny pro konkrétní ploch Yídil primárn charakterem ji~ existující zástavby v území. Výaková hladina 1 umo~Hující výstavbu do maximální výaky 7 m (od paty objektu po Yímsu) byla stanovena typicky v území se stabilizovanou reziden ní nízkopodla~ní zástavbou. Ohledn ní uvádí územní plán, ~e jde o urbánní strukturu, která zahrnuje strukturu tzv. zahradního msta (rodinné domy, vily a bytové domy malého mYítka ve vlastních zahradách), strukturu Yadových a atriových rodinných domo, vesnickou strukturu rodinných domo s objekty v zahradách a jejich kombinace doplnné o objekty ob anské vybavenosti. Je stanovena zejména v plochách bydlení vaeobecného, bydlení individuálního a smíaených obytných vaeobecných. Reziden ní nízkopodla~ní zástavba je zastoupena nej astji na území obcí historicky pYipojených k Brnu, v reziden ních tvrtích v airaím centru msta a lokalitách pro výstavbu individuálního bydlení. Reziden ní nízkopodla~ní zástavba zahrnuje nkolik struktur, které jsou áste n odliané. Spole nou mají pYeva~ující obytnou funkci a nízkopodla~ní charakter, který odpovídá zejména rodinným domom (viz str. 57 odovodnní územního plánu, sv. 2).<br/>123. Práv s ohledem na pYeva~ující vyu~ití ploch BI pro reziden ní nízkopodla~ní zástavbu v ní~ pYeva~ují rodinné domy stanovil odporce (poYizovatel) pro zónu Z4.7 výakovou hladinu 1 (3 - 7 m). Jak pYitom uvedl, nejni~aí výaková hladina 1 je charakteristická pro zástavbu zejména v okrajových mstských ástech, které mají (alespoH na ásti území) charakter povodních obcí pYipojených k Brnu a kde jsou vymezeny plochy bydlení individuálního (viz str. 65 odovodnní územního plánu, sv. 2).<br/>124. Uvedená úvaha má svoj smysl a logiku, neboe skute n platí, ~e b~ný rodinný dom o zákonem pYipuatných dvou patrech lze v b~ných podmínkách do výaky 7 m realizovat. Na to poukázal odporce nejen pYi jednání pYed soudem, ale ji~ v citované ásti odovodnní vnující se dovodom zavedení ploch BI (str. 194 a 195 odovodnní územního plánu, sv. 1). Uvedené úvahy proto podle soudu mohou obecn odovodnit stanovení výakové hladiny 1 ve stabilizovaných plochách reziden ního nízkopodla~ního bydlení.<br/>125. V tomto bod vaak vstupují do hry specifické morfologické podmínky terénu v lokalit kolem ulice Brigádnická v Mokré HoYe, a to zejména na stran ulice, kde se nachází pozemky navrhovatele, na které ovaem odovodnní územního plánu s ohledem na míru obecnosti nepamatuje. <br/>126. Navrhovatel poukazuje zejména na okolnost, ~e s ohledem na pYítomnost svahu je technicky nemo~né nebo slo~ité umístit na jeho pozemku i stavbu rodinného domu tak, aby pYi stanové výakové regulaci mohla mít stavba okna nejen do ulice ale i na opa ný smr do zahrady v pYilehlém svahu. Námitka tedy zpochybHuje pou~itelnost obecných úvah vedoucích k vymezení výakové hladiny 1 v daném konkrétním pYípad. Jak ale bylo uvedeno, odporce na tuto námitku v rozhodnutí o námitkách neodpovdl a neposkytl vysvtlení, zda je v takových podmínkách zvolené Yeaení únosné a pYimYené. Nejde pYitom o zjevn nesmyslné, nepravdivé, nelogické nebo nepYípadné tvrzení, které by bylo mo~né ozna it za a priori nedovodné. <br/>127. Tvrzení navrhovatele toti~ podporují provedené dokazy a podklady. V prvé Yad je to architektonická studie pYedlo~ená navrhovatelem, která navrhuje stanovit výakovou hladinu 3  10 m. Ta mj. uvádí, ~e  Yada stávajících domo tuto výakovou regulaci [3 - 7 m] nesplní. Dále bude také problematická výstavba objekto na SV stran ul. Brigádnické, kde je nutné domy osazovat do prudkého svahu. V dosledku výakové hladiny 3-7 m tak bude problematické provozn domy napojit na zahrady za domy, i vobec do nich z této strany realizovat okenní otvory, co~ výrazn omezí i hloubku staveb oproti stávající struktuYe. Uvedený názor pYitom vychází z podklado a výakových modelo, které popisují ulici Brigádnická. Ty nasvd ují mj. tomu, ~e nkteré stávající stavby rodinných domo o dvou patrech, které se v ulici nacházejí, pYesahují výakou od paty stavby po Yímsu stanovenou maximální výaku 7 metro. Jde napY. o blok tyY Yadových domo . e. 48-54. To potvrzují i údaje o výakách budov v ulici Brigádnická obsa~ené v mapové aplikaci KanceláYe architekta msta Brna, která také zachycuje skute nost, ~e nezanedbatelná ást domo nacházejících se v ulici Brigádnická stanovenou výaku 7 metro pYesahuje, v etn rodinných domo o dvou patrech. (Soud pYitom nebere v potaz výai atítových zdí, které mohou podle regulativu obsa~eného v územním plánu pYesahovat výaku zdi pod Yímsou pYesahovat a~ o 7,5 m.)<br/>128. Kone n lze poukázat i na navrhovatelem zmínnou námitku MMB/0301199/2020 uplatnnou dne 30. 6. 2020 právní pYedchodkyní navrhovatele, která nesouhlasila se stanovením výakové hladiny 2, která byla podle tehdejaího znní návrhu územního plánu navr~ena pro danou lokalitu. PYi jejím vypoYádání poYizovatel uvedl, ~e  zpracovatel vyhodnotil výakovou úroveH 2 (3 a~ 10 metro) pro ulici Brigádnická jako vhodnou, vaechny domy splHují tuto úroveH. Není pYitom zcela pravdou, jak namítal odporce, ~e se podstatn odliaoval zposob, jakým se mYila výaka budovy podle tehdejaího návrhu, od regulativu stanoveného ve schváleném územním plánu. Zposob mYení regulované výaky se zmnil slovn, neboe návrh z roku 2020 stanovil, ~e  [v]ýakou budovy se rozumí výaka fasády pYes vaechna podla~í po hlavní Yímsu nebo horní úroveH atiky. Výaka budovy je mYena svisle od nejni~aího bodu pYilehlého upraveného terénu, a to v ásti obvodu stavby, která pYiléhá k pYístupovým veYejným prostranstvím (ulice, chodník, námstí apod.), po úroveH hlavní Yímsy nebo horní úroveH atiky. Oproti tomu schválený územní plán stanoví, ~e  [r]egulovanou výakou budovy se rozumí vzdálenost mYená svisle od stávajícího terénu po úroveH hlavní Yímsy nebo horní hranu atiky. Územní plán tak skute n na rozdíl od povodního návrhu územního plánu brání tomu, aby stavebníci umle (formáln) sni~ovali výaku staveb roznými kreativními zposoby, jako napY. umlými terénními úpravami nebo budováním  krtinco na n~ poukazoval odporce (stavby ve svahu vybudované tak, ~e spodní patra jsou z uli ního pohledu skrytá pod úrovní terénu.)<br/>129. Nicmén v situaci navrhovatelova pozemku se vcn na výakové regulaci takYka nic nezmnilo. Navrhovatel i nyní musí respektovat, ~e jakákoliv budoucí stavba mo~e mít výaku maximáln 7 metro po Yímsu od stávajícího terénu, který je dán primárn výakovou úrovní ásti zahrady mezi domem a ulicí. To platilo vícemén i podle povodního návrhu územního plánu. Nelze argumentovat tím, ~e zpracovatel povodního návrhu územního plánu pYi ur ení výakové hladiny pro lokalitu Mokré Hory, a konkrétn v ulici Brigádnická zohlednil, ~e domy nacházející se na opa né stran ulice od navrhovatelových pozemko mají na stran odvrácené od ulice vyaaí po et pater, a proto bylo tYeba stanovit vyaaí výakovou hladinu. Podle povodního návrhu územního plánu se toti~ výaka staveb mYila pouze v ásti obvodu stavby, která pYiléhá k ulici. Zpracovatel tedy zohledHoval pouze výaku fasád smrem do ulice, a pYesto pYi vypoYádání námitky konstatoval, ~e vhodná výaková úroveH pro danou lokalitu odpovídá hladin 2, tj. 3  10 m. <br/>130. V daném pYípad tedy existují podstatné okolnosti, na n~ navrhovatel poukazoval, je~ mohou zpochybnit opodstatnnost a pYimYenost výakového hladiny 1 stanovené jako výakový regulativ pro danou zónu a lokalitu ulice Brigádnická, v ní~ se nachází navrhovatelovy dot ené pozemky. Navrhovatel tyto okolnosti namítal ji~ v podaných námitkách, které uplatnil pYi veYejné projednání návrhu, pYi em~ stejn jako nyní poukazoval na specifické podmínky dané morfologií terénu dot ených pozemko a okolního území. Odporce na tuto námitku v odovodnní rozhodnutí o námitkách nikterak nereagoval. Dovody, pro  i za daných specifických okolností je nutno trvat na stanovené výakové regulaci pYitom nelze vy íst ani z obecné ásti odovodnní územního plánu. <br/>131. Z tohoto dovodu soud dospl k závru, ~e územní plán je nepYezkoumatelný ve vztahu k dovodom stanovené výakové regulace dopadající na dot ené navrhovatele. Není úkolem soudu, aby namísto poYizovatele, resp. odporce vypoYádával jako první uplatnné námitky, a to zvláat v situaci, kdy jejich posouzení vy~aduje hodnocení technického rázu. Soud nevylu uje, ~e i pYes zvláatní morfologické podmínky v daném území a zvláat na pozemcích navrhovatele je technicky mo~né a realizovatelné vystavt rodinný dom, který mo~e stanovené výakové regulativy splnit, a to napY. pYi vyu~ití mo~nosti pYesáhnout stanovenou maximální výaku o 2 m, tj. dosáhnout celkové výaky 9 m. Není to vaak soud, kdo by ml na tuto námitku odpovídat jako první. <br/>132. Návrhový bod je dovodný.<br/>Vymezení plochy PU<br/>133. Územní plán vymezil plochu PU na ásti pozemku p. . XA a na malé ásti pozemku p. . XC. Podle navrhovatele je toto vymezení v rozporu se skute ným stavem, neboe dot ená ást pozemku p. . XA slou~í jako zahrada, kde se nachází i studna a reten ní nádr~. Nesouhlasí ani s vymezením plochy PU na ásti pozemku p. . XC. Vymezení plochy PU je podle jeho názoru v rozporu s pYedpoklady, které pro vymezení veYejných prostranství stanoví samotný územní plán, a nerespektuje po~adavek na zachování uli ní a stavební áry.<br/>134. Z hlavního výkresu a dalaích grafických ástí územního plánu je jednozna n patrné, ~e plocha PU byla vymezena pYibli~n na hranici zastavené ásti pozemku p. . XA. Podobn jako na pozemku navrhovatele p. . XA navrhovatele byla plocha PU vymezena i na ostatních pozemcích pYiléhajících k místní komunikaci. Dovod, pro  byl zábor ve prospch plochy veYejného prostranství proveden hloubji do pozemku navrhovatele p. . XA, je pouze ten, ~e stavba rodinného domu na nm je umístna aikmo k místní komunikaci. I na pozemku navrhovatele ale hranice mezi plochami PU a BI sleduje stavební áru. Není tedy pravda, ~e by s navrhovatelem bylo nakládáno odlian od vlastníko ostatní pozemko v ulici X. Zábor byl v pYípad navrhovatelova pozemku i v pYípad pozemko ostatních vlastníko veden po linii stavební áry. Nelze proto souhlasit s argumentací navrhovatele, ~e byl vo i ostatním vlastníkom diskriminovaný.<br/>135. Z vymezení plochy veYejného prostranství PU lze dovodit zámr odporce získat prostor pro rozaíYení místní komunikace, která je skute n v dané lokalit pomrn úzká, jak vyplynulo i z dokazování snímky z dané lokality (funkce Panorama). Navrhovatel má ale pYesto pravdu v tom, ~e plocha PU byla na jeho pozemcích chybn vymezena jako plocha stabilizovaná. Je toti~ zYejmé, ~e dosud pozemek p. . XA jako veYejné prostranství dlouhodob neslou~í. Jde o stupHovitou (terasovitou) pYedzahrádku, která oddluje dom od místní komunikace. V ~ádném pYípad není tako ást pozemku veYejn pYístupná. Je oplocená a od chodníku oddlená zdí. Ji~ zde lze rozpor se ÚP se skutkovým stavem, neboe vymezení plochy PU jako stabilizované na pozemku p. . XA neodpovídá skute nosti. To by vaak samo o sob pYeká~kou pro vymezení plochy PU nebylo.<br/>136. Pro vc je ale klí ové, ~e odporce vymezení plochy PU na dot ených pozemcích navrhovatele nikterak neodovodnil. Judikatura správních soudo toti~ klade specifické po~adavky na vymezování ploch veYejného prostranství (v dané vci jde o vymezení plochy PU). NSS napYíklad v rozsudku ze dne 8. 10. 2020, j. 1 As 13/2019-46, zdoraznil, ~e veYejné prostranství vzniká ex lege a je plochou (vcí) slou~ící obecnému u~ívání, tj. lze je u~ívat vci zposobem, který odpovídá jejich ú elovému ur ení, pYedem neomezeným okruhem u~ivatelo, bez ohledu na voli vlastníko u~ívaných vcí.  Je to vaak obec (resp. obecní zastupitelstvo jako nejvyaaí orgán, kterým je obec spravována), kdo v samostatné posobnosti rozhoduje o poYízení územního plánu a kdo územní plán v samostatné posobnosti vydává. Samotná obec tak minimáln nepYímo mo~e ovlivnit, zda ten který pozemek bude, i naopak nebude veYejným prostranstvím. <br/>137. Vymezení pozemku coby veYejného prostranství je pro jejího vlastníka významným omezením pro jakékoli budoucí vyu~ití pozemku. PYijatá regulace funk ního vyu~ití ploch PU vylu uje stavební vyu~ití pozemku spojené s funkcí bydlení, a koliv územní plán z roku 1994 stavební vyu~ití umo~Hoval (plocha BC). Provedená zmna (jakkoli je v zásad mo~ná) tedy z povahy vci pYedstavuje velmi intenzivní zásah do vlastnického práva vlastníka, jeho~ povodní vyu~ití bylo jako plocha bydlení. Zmna funk ního vyu~ití pozemku je radikální, pYi em~ výsledný zásah se svou povahou blí~í vyvlastnní, ani~ by za n vlastníkovi nále~ela náhrada. Tím spíae je nezbytné trvat na Yádném a pYesvd ivém zdovodnní pYijatého Yeaení, a to i bez námitek (srov. rozsudek NSS ze dne 23. 5. 2013, j. 7 Aos 4/2012-31, rozsudek Krajského soudu v eských Budjovicích ze dne 10. 10. 2024, j. 61 A 25/2024-25). <br/>138. V daném pYípad ale odovodnní napadeného územního plánu neposkytuje dostate nou oporu pro zjiatní dovodo, které vedly k rozaíYení plochy veYejného prostranství, a posouzení jejich pYimYenosti. Odovodnní ÚP se zabývá vymezením ploch PU jen v obecné rovin a metodologicky, bez vazby na konkrétní plochy. Územní plán (kapitola 4.4.2 VYMEZENÍ PLOCH VEXEJNÝCH PROSTRANSTVÍ) stanoví, ~e se  stávající vymezení veYejných prostranství stabilizuje. [& ] ÚPmB vymezuje nové plochy veYejných prostranství v pYípad, ~e je jejich umístní zYejmé nebo provYené (napYíklad podrobnjaí územn plánovací dokumentací) a vymezuje je pYednostn na pozemcích msta; v opa ném pYípad stanovuje podmínku vymezení veYejného prostranství v kart lokality, nebo pYedepisuje provYení umístní veYejného prostranství prostYednictvím územní studie. }ádná z tchto podmínek ale nebyla splnna. <br/>139. Konkrétní dovody vymezení ploch PU uvádí územní plán jen u nkterých lokalit, co~ s ohledem na rozsah plochy neplatí v tomto pYípad. Ani odovodnní uvedené na kart zóny 4.7  Mokrá Hora dovody pro rozaíYení místní komunikace, resp. plochy PU neuvádí. Jediným vodítkem pro zjiatní dovodo vymezení plochy PU v daném rozsahu a odchýlení se od stávajícího stavu tedy pYedstavuje velice stru né vypoYádání námitky:  Dále je pYedmtem podání vymezení plochy veYejných prostranství na ásti pozemku podatele. Vymezení plochy veYejných prostranství na ásti pozemku podatele s ohledem na velikost takto vymezené plochy a mYítka NÚP a na skute nost, ~e na pYedmtném pozemku není vymezena ~ádná veYejn prospaná stavba nepYedstavuje zásah do vlastnických práv podatele. Takové odovodnní ale nelze pova~ovat za dostate né a relevantní. <br/>140. Skute nost, ~e není na pozemcích navrhovatele vymezena ~ádná veYejn prospaná stavba nic nemní na závru, ~e navrhovatel je zvoleným Yeaením podstatn omezen v mo~nostech vyu~ití pozemku, neboe plochy PU nelze stavebn vyu~ít. Je také pravdou, ~e plocha PU nezasahuje pod existující stavby evidované v katastru nemovitostí, resp. zobrazené v katastrální map. To ale neznamená, ~e vymezením plochy PU není navrhovatel dot en. Minimáln je dot en v tom rozsahu, ~e nemo~e realizovat na ásti dot ených pozemko innosti a zámry, které nejsou v ploae PU pYípustné (povolené). Navíc se podle tvrzení navrhovatele nacházejí v ploae PU ji~ nyní existující stavby (studna a reten ní nádr~). Existence ani mo~nost u~ívání takových staveb není sice územním plánem dot ena. Pokud ale jde o pravdivé tvrzení, tak by to mlo za následek, ~e územní plán nerespektuje ji~ existující (stabilizované) vyu~ití této ásti pozemku p. . XA. Odporce vaak na toto tvrzení nijak nereagoval.<br/>141. Jak ji~ bylo uvedeno, z hlavního výkresu a dalaích grafických ástí územního plánu lze sice vysledovat zámr rozaíYit veYejné prostranství  komunikaci Brigádnická a~ na hranici stavební áry dané umístním domu stojícího na pozemku navrhovatele a domo na sousedních pozemcích. Existence takového zámru vaak k odovodnní zmny funk ního vyu~ití stabilizované plochy nesta í. Odporce se toti~ nikterak nevypoYádal s uplatnnými námitkami a neodovodnil potYebnost a pYimYenosti zvoleného Yeaení. PYitom s ohledem na morfologii terénu, který je daný existencí pYíkrého svahu na pozemku navrhovatele lze mít o realizovatelnosti rozaíYení komunikace na pozemek navrhovatele oprávnné pochybnosti. <br/>142. Pokud jde o vymezení plochy PU na pozemku p. . XC, navrhovatel má pravdu, ~e ást pozemku pYed gará~í není oddlená, navazuje na pYilehlý chodník a není nikterak stavebn oddlena nebo oplocena. Tuto skute nost ostatn navrhovatel ani nesporuje. To vaak bez dalaího neznamená, ~e i ást pozemku pYed gará~í ji~ nyní slou~í obecnému u~ívání, které je jedním ze znako veYejného prostranství (§ 34 zákona . 128/2000 Sb., o obcích, ve znní pozdjaích pYedpiso). Nelze tedy a priori dovozovat, ~e jde o stabilizovanou sou ást veYejného prostranství. I ve vztahu k této ásti plochy PU vymezené na pozemku p. . XC bylo tedy tYeba alespoH rámcov vysvtlit dovod rozaíYení plochy PU. <br/>143. Navrhovatel poukazoval v rozhodnutí o námitkách i v probhu Yízení pYed soudem na skute nost, ~e s ohledem na zvolené mYítko výkreso, které jsou sou ástí územního plánu, nelze pYesn ur it kudy probíhá pYesn hranice mezi plochami PU a BI a v jakém rozsahu jsou dot eny pozemky navrhovatele. To mo~e být pravda, ale z obsahu hlavního výkresu a dalaích ástí územního plánu je zYejmé, ~e na pozemcích p. . XA a XC byla plocha PU v ur itém  nenulovém rozsahu vymezena. Zvolené mYítko sice neumo~Huje zcela pYesné stanovení hranice mezi plochami PU a BI v terénu, ale z hlediska pYezkumu napadeného územního plánu je podstatné, ~e podle zobrazení ploch v územním plánu na podklad katastrální mapy je nepochybné, ~e plocha PU byla na pozemcích navrhovatele vymezena, a to bez ohledu na to, v jakém konkrétním míst a rozsahu.<br/>144. Soud shrnuje, ~e vymezení plochy PU na dot ených pozemcích navrhovatele není Yádn odovodnno. Odporce se primárn nevypoYádal s námitkami uplatnnými navrhovatelem proti této ásti regulace obsa~ené v územním plánu. VypoYádání námitek ani obecné odovodnní územního plánu neobsahuje ani náznak úvah, z nich~ by bylo mo~né dovodit potYebnost rozaíYení místní komunikace v ulici Brigádnická, zda lze tohoto cíle v daném terénu technicky dosáhnout, zda je mo~né jiné Yeaení (rozaíYení komunikace na druhé stran vozovky) ani úvahu o pYimYenosti zvoleného Yeaení (v u~aím smyslu), tedy zda veYejný zájem na rozaíYení místní komunikace pYeva~uje nad zájmem ochrany vlastnického práva navrhovatele. Soud pYitom nevylu uje, ~e zájem na rozaíYení komunikace mo~e být natolik intenzivní, ~e v testu pYimYenosti obstojí. Není vaak úkolem soudu, aby chybjící odovodnní domýalel a tím nahrazoval innost poYizovatele územního plánu.<br/>145. Návrhový bod je proto dovodný. <br/>Proporcionalita zmny funk ního vyu~ití dot ených pozemko<br/>146. Navrhovatel kone n namítá, ~e zmny regulativo funk ního a prostorového vyu~ití jeho pozemko jsou neproporcionální. Zaprvé má za to, ~e stejného cíle mohl odporce dosáhnout zvolením mén zat~ující regulace, a to v podob vymezení plochy BU.R2, tj. bydlení vaeobecné umo~Hující výstavbu bytových domo s výakovou hladinou 2 (3  10 m). Navrhovatel také od nabytí pozemko usiloval o pravomocné rozhodnutí, které by mu umo~nilo realizovat jeho stavební zámr a po vypoYádání námitek jeho právní pYedchodkyn legitimn o ekával, ~e bude mo~né zámr provést i podle napadeného územního plánu.<br/>147. Soud ji~ výae dospl k závru, ~e územní plán je nepYezkoumatelný v ásti týkající se stanovení výakové regulace staveb a vymezení funk ní plochy PU (veYejná prostranství vaeobecná) na dot ených pozemcích. Zjiatná nepYezkoumatelnost pYitom brání posouzení proporcionality ve vztahu k tmto dvma regulativom. Otázkou proporcionality se tedy bude zabývat pouze ve vztahu k vymezení plochy funk ního regulativu BI (bydlení individuální). <br/>148. Otázkou charakteru daného území se soud také ji~ výae zabýval (viz body 69 - 89 tohoto rozsudku) a není tYeba tedy tyto úvahy opakovat. Zachování stávajícího charakteru území, která je typická objemov umYenou zástavbou (pYedevaím) rodinnými domy v blízkosti pYírodních ploch, pova~uje soud za legitimní a odovodnné rozhodnutí odporce. Neobstojí tedy ji~ základní premisa navrhovatele o tom, ~e nová regulace funk ního vyu~ití BI je neproporcionální a nezákonná ji~ proto, ~e naruauje stávající charakter území. Práv naopak pokud by umo~nil odporce i v dané lokalit výstavbu bytových domo, jak to navrhuje odporce, postupem asu by v dosledku intenzifikace zástavby daná lokalita podstatn zmnila svoj poklidný, suburbánní a~ vesnických charakterech. To by vedle zvýaení po tu obyvatel a dalaího rozmlnní sou asného charakteru zástavby smrem k bytové výstavb, pYineslo i dalaí negativní jevy jako napY. zvýaený tlak na lokální infrastrukturu (dopravní ruch, odvoz odpado, kanalizace, dostupnost akol apod.), kterým chce odporce zámrn zamezit.<br/>149. Namítá-li navrhovatel, ~e mu nový územním plán brání provést stavební zámr, o který dlouhodob usiluje, je tYeba zopakovat, ~e vlastníkovi pozemku regulovanému územním plánem nesvd í ~ádné veYejné subjektivní právo na stanovení regulace dle jeho pYání ani legitimní o ekávání v zachování stávajícího zposobu funk ní a prostorové regulace vyu~ití území, která umo~Huje realizaci pYedem definovaného stavebního zámru vlastníka (viz napY. rozsudky NSS ze dne 19. 5. 2011, . j. 1 Ao 2/201117, bod 65, ze dne 28. 3. 2008, . j. 2 Ao 1/200851, nebo ze dne 18. 11. 2010, . j. 7 Ao 5/201068). Zájem na zachování stávajícího charakteru území pYitom pYeva~uje nad úzce vymezeným soukromým zájmem navrhovatele na provedení jeho aktuálního stavebního zámru.<br/>150. Není také pravda, ~e odporce mohl stejného výsledku dosáhnout tak, ~e by v lokalit vymezil plochu BU  bydlení vaeobecné. Tento typ funk ního vyu~ití bytovou výstavbu neomezuje, a soudu tedy není jasné, jak by odporce mohl tímto zposobem dosáhnout tého~ výsledku, tedy omezení bytové výstavby.<br/>151. Odporce navíc správn poukazuje na to, ~e územní plán zohledHuje i situaci, v ní~ se nachází také navrhovatel, který ji~ získal k realizaci zámru rozhodnutí o povolení zámru. V ásti vnované práci s tzv. integrovanými jevy (viz str. 54) obsahuje územní plán ustanovení, je~ za ur itých pYedem stanovených podmínek pYipouatí umístní stavby nebo zámru, který byl povolen za ú innosti povodního územního plánu z roku 1994 (i jen nepravomocn), ale dosud není zrealizovaný. Toto ustanovení zní:  Jestli~e byl do doby ú innosti tohoto územního plánu vydán správní akt, kterým je stavba nebo zámr povolován, popY. umíseován, jsou tyto zámry pYípustné. Na tyto zámry se rovn~ vztahují pravidla pro práci s integrovanými jevy. <br/>152. V odovodnní územního plánu (str. 203 svazek 2), které je podstatné pro výklad daného ustanovení, plyne, ~e ú elem tohoto ustanovení je  zachovat ur itou právní jistotu pro subjekty, které ji~ dlouhodob území pYipravují. Smyslem a ú elem je pYedejít zposobeným zna ným akodám, popY. i soudním sporom (z praxe je známo, ~e vyYízení územního rozhodnutí mo~e trvat 3 a~ 6, nkdy i více let, a vzniklé náklady mohou být zna né). Dosavadní územní plán stanovil i ve své metodice odlianou regulaci, napY. výaky staveb nebyly stanovovány absolutní hodnotou, ale vypo ítávaným indexem podla~ních ploch, který nepYedur oval podobu a výaku stavby. Cílem nového územního plánu není zasáhnout pYípadn likvida ním zposobem do dlouhodob pYipravovaných projekto. Nicmén podmínkou aplikace daného ustanovení je, ~e realizace pYípravy stavby musí být  alespoH ve stádiu vydaného rozhodnutí pYísluaného správního orgánu (rozhodnutí nemusí být pravomocné, posta í vydané) pYi em~ nesta í pouhé  stanovisko úYadu územního plánování .<br/>153. Navrhovatelov zámr stanovené podmínky splHuje. Jak sám tvrdí a dokládá, ÚYad mstské ásti msta Brna, Brno-Xe kovice a Mokrá Hora rozhodnutím ze dne 2. 11. 2023, . j. MCBRMH/ 005658/23/2100/KUJI, stavební zámr ve spole ném Yízení povolil. Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, nicmén bylo ji~ vydáno. Zámr je pYípustný z hlediska posouzení jeho souladu s územn plánovací dokumentací a cíli územního plánování.<br/>154. Navrhovatel proti tomu namítá, ~e se na dané intertemporální pravidlo nemo~e spolehnout, neboe obchází smysl a ú el zákonem zákonných pravidel pro posuzování souladu zámru s územn plánovací dokumentací. Soud vaak tyto obavy nesdílí.<br/>155. Navrhovatel má pravdu, ~e pro posouzení souladu zámru s územn plánovací dokumentací je rozhodný v~dy skutkový a právní stav v dob vydání územního rozhodnutí, resp. jiného obdobného rozhodnutí i opatYení stavebního úYadu, kterým se stavba umíseuje v území. Pokud tedy v pYípad navrhovatele bude nadYízený krajský úYad rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí o povolení zámru a~ nyní za ú innosti územního plánu, pak skute n bude rozhodné znní napadeného územního plánu. Nicmén diskutované intertemporální pravidlo je rovn~ jeho sou ástí a krajský úYad bude muset i toto pravidlo zohlednit pYi svých úvahách. To znamená, ~e bude muset nahlí~et na zámr jako na pYípustný z pohledu jeho souladu s územním plánem i pYesto, ~e doalo v území k podstatné zmn regulativo. Intertemporální pravidlo, je~ je sou ástí územního plánu, je pro orgány územního plánování i stavební úYad závazné.<br/>156. Smyslem a ú elem daného pravidla je ochrana legitimního o ekávání a dobré víry stavebníko, kteYí ji~ pYi pYíprav realizace zámru dospli do fáze kladného povolení jeho umístní v do území. PYíprava zámru je vtainou spojena s vynalo~ením nemalých finan ních náklado, asového, organiza ního a osobního úsilí, pYi em~ postupuje-li stavebník v dobré víYe v to, ~e podle povodního územního plán byl pYipravovaný zámr pYípustný, zaslou~í si jeho dobrá víra ochranu. Územní plán dobrou víru a legitimní o ekávání stavebníko pYi splnní pYedem stanovených podmínek chrání, a dává jim ur itou míru právní jistoty, ~e jednou povolený zámr bude mo~né realizovat i po ú innosti územního plánu. Dané intertemporální pravidlo tak v podstat vtahuje do územního plánu prvky dYívjaího územního plánu z roku 1994 a deklaruje, ~e stavby, které odpovídaly dYívjaí územn plánovací regulaci, lze pova~ovat za souladné i s napadeným územním plánem. iní tak z legitimního dovodu ochrany dobré víry adresáto právních norem, co~ jsou dovody právem aprobované.<br/>157. Obdobná úvaha platí ale analogicky i ve vztahu k osobám, které se mohou cítit negativn dot eny ú inky intertemporálního pravidla, napY. k sousedom, kteYí mohou být nespokojeni s tím, ~e územní plán pYipouatí zámr, který není v souladu s aktuáln platnými regulativy územního plánu. I oni vaak musí respektovat dobrou víru stavebníka, pYi em~ nemají veYejné subjektivní právo na to, aby územní plán byl schválen v podob, která zakazuje v jejich okolí ur ité stavební zámry, se kterými nesouhlasí, a to zvláat v situaci, kdy stavebníkovi svd í dobrá víra, která je hodná ochrany. Tím samozYejm není dot eno právo takových tYetích osob ve vztahu k zámrom, je~ jsou pYípustné podle intertemporálního pravidla, namítat poruaení jiných po~adavko na výstavbu a umístní zámru plynoucích z obecn závazných právní pYedpiso, v . pYípadných imisí.<br/>158. Soud nemá za to, ~e by docházelo v dosledku aplikace citovaného intertemporálního pravidla k nezákonnému obcházení ú inko územního plánu nebo smyslu a ú elu územního plánování. Naopak toto ustanovení prohlubuje právní jistotu adresáto regulace a ústavn aprobovanou ochranu práv stavebníka. Jist není ú elem tohoto soudního Yízení, aby soud domýalel a modeloval, zda se dot ené ustanovení nemo~e ve výjime ných pYípadech projevit svými ú inky nezákonn. V obecné rovin ani za daných konkrétních skutkových okolností vaak soud nespatYuje na dot eném ustanovení nic vadného a nezákonného.<br/>159. Kone n namítá-li navrhovatel, ~e aplikace intertemporálního ustanovení je limitovaná pravidly práce s tzv.  integrovanými jevy (viz str. 54 územního plánu), která nezaru ují pYípustnost stavebního zámru, nelze mu pYisvd it. Pravidlo mluví o tom, ~e se na tyto zámry rovn~ vztahují pravidla pro práci s integrovanými jevy. Tuto vtu je vaak tYeba vykládat v kontextu celkového znní dané ásti územního plánu. Zámr, který shledán pYípustným podle povodního územního plánu z roku 1994 a jako takový byl v území umístn a povolen (za pYedpokladu, ~e rozhodnutí o jeho povolení nabude právní moci), se stává integrovaným jevem, a to ji~ v dob, kdy jeat nebyl proveden. A~ následné zmny tohoto zámru musí být podYízené pravidlom práce s integrovanými jevy. Pokud by tedy napY. navrhovatel usiloval o zmnu zámru jeat pYed jeho provedením (napY. ~ádostí o povolení zmny zámru), pak by se v takovém pYípad aplikovala pravidla práce s integrovanými jevy. Ve stávající podob, v jaké byl zámr povolen rozhodnutím na ÚYad mstské ásti msta Brna, Brno-Xe kovice a Mokrá Hora rozhodnutím ze dne 2. 11. 2023 se vaak nj pravidla práce s integrovanými jevy nevztahují.<br/>160. Soud tedy shrnuje, ~e i s ohledem na mo~nost uplatnní intertemporálního pravidla obsa~eného v územním plánu, neshledal zmnu regulace funk ního vyu~ití pozemko na plochu BI neproporcionální. Návrhový bod není dovodný.<br/>Závr a rozhodnutí o nákladech Yízení<br/>161. Soud shrnuje, ~e shledal návrh dovodným v ásti smYující proti výakové regulaci prostorového vyu~ití území (hladina 1) na dot ených pozemcích navrhovatele a proti vymezení plochy veYejného prostranství (PU) na pozemcích p. . XA a XC. V tomto rozsahu soud zruail napadené opatYení obecné povahy pro nepYezkoumatelnost, a to ke dni právní moci tohoto rozsudku (§ 101d odst. 2 vta první s. Y. s.). <br/>162. Ve zbytku smYujícím proti vymezení regulativu funk ního vyu~ití bydlení individuální (BI) na pozemcích navrhovatele soud návrh zamítl (§ 101d odst. 2 vta druhá s. Y. s.). Soud rovn~ neshledal dovodu vyhovt návrhu na zruaení územního plánu jako celku z dovodu namítaných procesních pochybení (postup podle nesprávného zákona a vadné vypoYádání pYipomínek).<br/>163. Soud neprovedl pro nadbyte nost dokazy navr~ené navrhovatelem, které tvoYí sou ást pYedlo~eného správního spisu jako pYíloha uplatnných námitek (tj. rozhodnutí o povolení zámru stavby na pozemcích navrhovatele a závazná stanoviska orgáno územního plánování). Obsahem správního spisu se v Yízení pYed soudy ve správní soudnictví dokazování neprovádí. Odporce navrhl jako dokaz obsah soudního spisu sp. zn. 73 A 2/2025 (k posouzení námitky týkající se aplikovatelnosti stavebního zákona z roku 2006). Tento dokaz vaak soud neprovedl, jeliko~ z hlediska zjiatní skutkového stavu nemo~e nic pYinést. <br/>164. O náhrad náklado Yízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. Y. s. Podstatou návrhu byla argumentace smYující proti tYem regulativom obsa~eným v napadeném územním plánu, které se dotýkají vlastnických práv navrhovatele k dot eným pozemkom. `lo zaprvé o vymezení plochy PU na ásti pozemko, zadruhé o vymezení plochy BI na pozemcích a zatYetí o stanovení výakového omezení v rámci regulativo prostorového vyu~ití pozemko (hladina 1). Práv tyto tYi ásti byly ur ující pYi posouzení dovodnosti návrhu. I kdy~ míru procesního úspchu nelze v pYípad pYezkumu opatYení obecné povahy zpravidla zcela pYesn kvantifikovat, soud pYi ítá ka~dé ze shora uvedených ástí návrhu stejnou (tYetinovou) hodnotu, neboe z procesního hlediska mly podobný význam. }ádná pYesnjaí kvantifikace není mo~ná, neboe význam úspchu díl ích ástí navrhovatele nelze ohodnotit ploan, finan n ani jiným pYedstavitelným zposobem. Vycházeje z tchto úvah dospl soud k závru, ~e navrhovatel ml ve vci úspch v rozsahu dvou tYetin a odporce v rozsahu jedné tYetiny. Z tohoto dovodu soud dospl k závru, ~e navrhovatel má právo na náhradu jedné tYetiny dovodn vynalo~ených náklado Yízení (2/3  1/3 = 1/3).<br/>165. Dovodn vynalo~ené náklady Yízení vynalo~ené navrhovatelem se skládají ze zaplacených soudních poplatko, hotových výdajo a náklado souvisejících se zastoupením navrhovatele advokátkou. Navrhovatel zaplatil v Yízení pYed soudem soudní poplatky za podání návrhu a za návrh na vydání pYedb~ného opatYení v celkové výai 6 000 K . Z hotových výdajo dolo~il navrhovatel fakturami, ~e uhradil ástku 22 990 K  za urbanistickou analýzu architektonického studia Hlavsa architekti, kterou zohlednil pYi svém rozhodování i soud. Výdaje na její poYízení proto soud pova~uje za dovodn vynalo~ené.<br/>166. Náklady právního zastoupení navrhovatele advokátkou soud stanovil podle vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní vyhláaky . 258/2024 Sb. (dále jen  advokátní tarif ), neboe právní slu~by byly poskytnuty po 1. 1. 2025. Navrhovatel vy íslil odmnu advokátky osmi úkony právní slu~by, co~ ale soud zcela neakceptoval. Úkony spo ívající v sepsání pYipomínek a námitek, které byly uplatnny v probhu projednávání návrhu územního plánu, nesouvisí s Yízením pYed soudem, a tudí~ za n nelze pYiznat náhradu. Náhradu tudí~ soud pYiznal pouze za celkem aest úkono právní slu~by, a to pYevzetí a pYípravu právního zastoupení, sepsání návrhu na zruaení územního plánu, sepsání návrhu na naYízení pYedb~ného opatYení, repliku k vyjádYení odporce a dva úkony za ú ast pYi ústním jednání, které svou délkou pYesáhlo dv hodiny. Za ka~dý z tchto úkono (s výjimkou návrhu pYedb~né opatYení) nále~í odmna ve výai 4 620 K  podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d), a g) advokátního tarifu, tj. celkem 23 100 K . Za sepsání návrhu na pYedb~né opatYení odpovídá odmna polovi ní výai 2 310 K  [§ 11 odst. 2 písm. a) advokátního tarifu]. K tomu nále~í za ka~dý úkon pauaální náhrada hotových výdajo ve výai 450 K  podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy celkem 2 700 K . Zástupkyn navrhovatele není plátcem dan z pYidané hodnoty. <br/>167. Navrhovatelem dovodn vynalo~ené náklady Yízení odpovídají sou tu shora uvedených ástek, co~ iní 57 100 K . Nále~í mu vaak jen jedna tYetina této ástky. Náhradu náklado Yízení v celkové výai 19 033,30 K  je odporce povinen zaplatit navrhovateli k rukám jeho zástupkyn ve lhot 30 dno od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 s. Y. s.).<br/>168. Osob zú astnné na Yízení soud neulo~il ~ádnou povinnost a nejsou zde ani ~ádné dovody hodné zYetele, pro n~ by bylo namíst jí pYiznat náhradu náklado Yízení. Osob zú astnné na Yízení proto náhrada náklado Yízení nepYísluaí (§ 60 odst. 5 s. Y. s).<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, máli st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních právních pYedpiso vy~adováno pro výkon advokacie.<br/><br/>Brno, 13. kvtna 2025<br/><br/><br/>Mgr. Milan Procházka <br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>