<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 As 308/2024- 55 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 As 308/2024 - 60<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/><br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn Lenky Krupi kové a soudco Davida Hipara a Faisala Husseiniho v právní vci ~alobce: Federální státní unitární podnik "Podnik pro správu majetku v zahrani í" KanceláYe prezidenta Ruské federace, se sídlem Na Zátorce 590/12, Praha 6, zastoupený JUDr. Michalem Pacovským, advokátem se sídlem elakovského sady 433/10, Praha 2, proti ~alované: Vláda eské republiky, se sídlem nábYe~í Edvarda Beneae 128/4, Praha 1, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2024, . j. 6 A 32/2024112, <br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I.<br/> <br/>[1] Na základ usnesení ~alované . 869 ze dne 15. 11. 2023 doalo k zápisu ~alobce na vnitrostátní sank ní seznam. Uvedeným usnesením ~alovaná na základ návrhu Ministerstva zahrani ních vcí vyslovila souhlas s tímto zápisem a stanovila, ~e vo i ~alobci budou uplatnna omezující opatYení v rozsahu l. 2 naYízení Rady (EU) . 269/2014 ze dne 17. 3. 2014 o omezujících opatYeních vzhledem k innostem naruaujícím nebo ohro~ujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (dále jen  naYízení Rady ), tj. zmrazení veakerých finan ních prostYedko a hospodáYských zdrojo a jejich znepYístupnní. Sou asn ~alovaná ulo~ila ministru zahrani ních vcí, aby bez zbyte ného odkladu zajistil zápis ~alobce na vnitrostátní sank ní seznam. V pYíloze usnesení ~alovaná konstatovala, ~e se ~alobce dopouatí jednání posti~itelného podle naYízení Rady a podle rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. 3. 2014 o omezujících opatYeních vzhledem k innostem naruaujícím nebo ohro~ujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (dále jen  rozhodnutí Rady ).<br/>[2] Proti svému zápisu na vnitrostátní sank ní seznam podal ~alobce námitku dle § 9 zákona . 1/2023 Sb., o omezujících opatYeních proti nkterým záva~ným jednáním uplatHovaných v mezinárodních vztazích (sank ní zákon), kterou ~alovaná usnesením . 75 ze dne 31. 1. 2024 zamítla. Sou asn ulo~ila ministru zahrani ních vcí, aby ~alobci doru il odovodnní zamítnutí námitky, co~ ministr u inil dne 12. 2. 2024. <br/><br/><br/>II.<br/><br/>[3] Proti usnesení ~alované . 75 podal ~alobce ~alobu, kterou Mstský soud v Praze (dále té~  mstský soud ) v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. PYedeslal, ~e právní úprava zaYazení subjektu na sank ní seznam pYebírá odkazem podmínky unijního práva, tedy iní vnitrostátní právní normou hmotnprávní úpravu jiného právního Yádu. A  taková úprava není v eském právním prostYedí obvyklá, není nesouladná s ústavním poYádkem. Pravidla pro zápis na sank ní seznam jsou toti~ dostate n ur itá a zapsaný subjekt má mo~nost se proti takovému postupu bránit. Soudu pYitom nepYísluaí zasahovat do samotného rozhodovacího procesu ~alované ve vci zápisu na sank ní seznam. Pravomoc ~alované vydávat individuální správní akty pak plyne pYímo z Ústavy, pYi em~ není obecným po~adavkem, aby bylo správní Yízení dvojinstan ní. Odovodnní pYezkoumávaného rozhodnutí podle mstského soudu respektuje obecné po~adavky, je dosta ující a vypoYádává se i s návrhem na zmk ení opatYení. V rozporu se zákonem není ani to, ~e ~alovaná ~alobce neuvdomila o zahájení Yízení. <br/><br/>[4] Mstský soud dále uvedl, ~e ~alobce obecn splHuje definici osoby, která mo~e být podle l. 2 rozhodnutí Rady zapsána na sank ní seznam. Z unijní legislativy neplyne, ~e by bylo mo~né zapsat na nj jen osoby, které poskytují vojenským silám výhodu. Není rovn~ nutné zkoumat, zda se ~alobce podílí na rozhodovacích procesech hlavy státu. Podstatná je materiální a finan ní podpora vlády Ruské federace. }alovaná pYitom nepochybila, pokud vycházela ze strojového pYekladu výpisu z ruského obchodního rejstYíku, ani tím, ~e vyala z tam zapsaných inností ~alobce. Ten v ~alob neuvedl ani jednu innost, kterou by reáln oproti stavu zápisu nevykonával. Stejn tak nejsou podstatné zisky samotného odatpného závodu, neboe zapsaným subjektem je pYímo ~alobce. Jako dokazy o jeho strategickém významu pYitom mohou být vyu~ity i informace pocházející z otevYených zdrojo. Z hlediska zápisu je irelevantní, kolik osob ukrajinské národnosti bydlí v bytech ve správ ~alobce. O posti~ení konkrétního majetku a jeho rozsahu rozhoduje teprve Finan ní analytický úYad. <br/><br/>[5] V závru mstský soud pYipustil deficit práva na spravedlivý proces spo ívající v neoznámení samotného rozhodnutí o zaYazení na sank ní seznam a jeho dovodech. Na druhou stranu vaak poukázal na to, ~e ~alobce má asov neomezené právo se bránit námitkou proti svému zápisu na seznam, a seznat tak dovody z navazujícího rozhodnutí o ní. Mo~nost obrany je tudí~ podle soudu dostate n airoká, aby tento deficit pYeklenula. Co se tý e splnní hmotnprávních podmínek pro zápis, mstský soud aproboval úvahu ~alované, ~e posta í za lenní ~alobce do hospodáYského odvtví, které poskytuje vlád Ruské federace zdroje pYíjmo, a ~e není nutné zkoumat pYesnou výai jeho finan ního pYínosu, neboe ta je dána ji~ jeho statusem státního podniku. Odmítl, ~e by byla zápisem ve svých právech omezena samotná Ruská federace, pro e~ na vc nelze aplikovat Dohodu o pYátelství a spolupráci s Ruskou federací . 99/1996 Sb. ani VídeHskou úmluvu o diplomatických stycích. <br/><br/><br/><br/><br/><br/>III.<br/><br/>[6] }alobce (dále té~  st~ovatel ) napadl rozsudek mstského soudu kasa ní stí~ností s odkazem na dovody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále té~  s. Y. s. ), které Nejvyaaí správní soud uspoYádal následovn. <br/><br/>[7] V prvním okruhu námitek st~ovatel dovozuje nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku. Mstský soud jednak neuvedl procesní pYedpis, podle kterého bylo ve správním Yízení postupováno ani lánek Ústavy, podle nho~ má ~alovaná pravomoc vydat individuální správní rozhodnutí. Dále je jeho rozsudek vnitYn rozporný, neboe soud ~alobu zamítl, pYesto~e pYiznal zna n výrazný deficit práva na spravedlivý proces. <br/><br/>[8] Ve druhém okruhu námitek st~ovatel napadá procesní postup. Namítá, ~e pYed vydáním rozhodnutí o námitce nebyl vyzván, aby se vyjádYil k podkladom Yízení a stanovisku ministerstva. Dále mu nebylo ani jedno rozhodnutí (usnesení ~alované) doru eno v souladu se správním Yádem a o svém zápisu se dozvdl a~ poté, co Finan ní analytický úYad vydal pYíkazy omezující dispozici s jeho majetkem. Mstský soud tyto deficity podle nj pYekonal nepYípustnou analogií v jeho neprospch. <br/><br/>[9] Dále st~ovatel mstskému soudu vytýká nesprávnost závru o vyvá~ení deficito práva na spravedlivý proces neomezeným právem podat námitky. UpozorHuje, ~e toto právo je dle § 9 odst. 3 sank ního zákona omezeno, a to vcn, co do dovodo. Jestli~e rozhodnutí o námitce pYedcházel proces s deficity, nemo~e být podle nj zásah do práv zhojen novým rozhodováním o opakované námitce. <br/><br/>[10] V posledním okruhu námitek st~ovatel uvádí, ~e ze spisu neplyne, jakého konkrétního jednání naplHujícího tzv. lista ní kritéria se dopouatí. Závr o poskytování zna ných zdrojo vlád Ruské federace není podlo~en ~ádnými skutkovými zjiatními. Neposta uje výpis z obchodního rejstYíku, který mo~e svd it toliko o teoretické mo~nosti dosáhnout njaký zisk. }alovaná byla povinna prokázat, ~e st~ovatel Ruské federaci skute n poskytuje materiální i finan ní podporu zna ného rozsahu. Dle stanov je st~ovatel obdobou pYíspvkové organizace a sám de facto ~ádný majetek nevlastní, ale tento je mu svYen do správy. Neobstojí úvaha, ~e pYináaí podporu Ruské federaci ji~ ze své podstaty státního podniku. <br/><br/>[11] Vzhledem k výae uvedenému st~ovatel navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud zruail rozsudek mstského soudu i usnesení ~alované . 869 a . 75. <br/><br/><br/>IV.<br/>[12] }alovaná ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvádí, ~e tvrzená vnitYní rozpornost napadeného rozsudku vychází z jeho neúplné a nepYesné interpretace st~ovatelem. Rozsudek nepostrádá ani uvedení procesní normy, podle které bylo postupováno. Je jí sank ní zákon, pYi em~ mstský soud porovnává dané Yízení s Yízením dle správního Yádu. K tomu ~alovaná zdorazHuje, ~e sank ní zákon je specifickým nástrojem, který jí umo~Huje reagovat na bezprostYední hrozby a pYijímat v krátkém ase pYísluaná opatYení. Ke specifické povaze Yízení je tYeba pYihlí~et i pYi posuzování práva na seznámení s podklady rozhodnutí. St~ovateli bylo umo~nno nahlédnout do spisu po pYijetí rozhodnutí o námitce, a mohl se tak seznámit s podklady a podat dalaí námitku, pakli~e by spis obsahoval pro nj neznámé skute nosti. }alovaná nicmén vycházela z dokumento, jejich~ obsah je mu znám. Podle ~alované se mstský soud nedopustil ani analogie, ale toliko porovnával rozné díl í instituty Yízení podle správního Yádu a sank ního zákona za ú elem pomYení intenzity zásahu do práva na spravedlivý proces. Jeho závr stran asov neomezeného práva bránit se proti zápisu podáním námitek zalo~ených na rozných dovodech, je správný. St~ovatel pYitom nepodal dalaí námitku, jí~ by vyvracel dovody pro svoj zápis, poté, co byl seznámen s dovody rozhodnutí o námitce. }alovaná dále odmítá, ~e by kritériem zaYazení st~ovatele na seznam bylo poskytování zna ných zdrojo vlád Ruské federace. Rozhodující je posobení st~ovatele v odvtvích, která vlád poskytují zna né zdroje pYíjmo. Pro jejich ur ení je relevantní práv výpis z obchodního rejstYíku. Nebylo proto tYeba tyto zdroje kvantifikovat. Z deklarovaného rozsahu aktivit st~ovatele je vaak nepochybné, ~e Ruské federaci poskytuje nezanedbatelnou materiální podporu, její~ poskytování je s ohledem na jeho právní formu jisté. Prokazování skute ného pYínosu je zcela nadbyte né a reáln neproveditelné. Závrem ~alovaná shrnuje procesní postup a argumenty, z nich~ odvozuje svou pravomoc vydávat individuální správní akty. K námitce absence posti~itelného jednání dodává, ~e toto nemusí spo ívat v aktivní innosti, ale i napYíklad v existenci prospchu z ur itých vazeb i vycházet ze statusu podniku. ZdorazHuje také smysl a ú el omezujících opatYení uplatHovaných v rámci sank ního re~imu, nutnost pYedcházet mo~nému úniku informací o jejich pYíprav, a bránit tak zmaYení jejich ú elu. S ohledem na to ~alovaná navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl.<br/>[13] K vyjádYení ~alované podal st~ovatel repliku, v ní~ reaguje na konkrétní pasá~e jejího vyjádYení a rozvíjí svou kasa ní argumentaci. <br/><br/><br/>V.<br/>[14] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/><br/>[15] Kasa ní stí~nost není dovodná. <br/>[16] Nejvyaaí správní soud se nejprve zabýval prvním okruhem kasa ních námitek, tedy tím, zda napadený rozsudek trpí tvrzenou nepYezkoumatelností pro nesrozumitelnost. St~ovatel v této souvislosti ozna uje rozsudek pYedevaím za vnitYn rozporný.<br/>[17] Je pravdou, ~e mstský soud ~alobu zamítl, pYesto~e skute n v bod [34] svého rozsudku uvedl, ~e Yízení bylo zatí~eno zna n výrazným deficitem práva na spravedlivý proces, který nemá ~ádné logické zdovodnní. St~ovateli vaak ji~ nelze pYisvd it v tom, ~e by mstský soud Yádn nezdovodnil, pro  tento deficit v kone ném dosledku nemá vliv na zákonnost pYijatého rozhodnutí. Jednak je tYeba pYipomenout, ~e mstský soud vyslovil závr o výrazném procesním deficitu v souvislosti s tím, ~e st~ovateli nebylo oznámeno samotné rozhodnutí o jeho zápisu na sank ní seznam a jeho dovody. Hned v návaznosti na to vaak mstský soud dodal, ~e st~ovatel má na druhou stranu asov neomezené právo bránit se takovému postupu podáním námitky proti svému zápisu na sank ní seznam poté, co se o nm dozví, a ~alovaná je povinna reagovat vydáním odovodnného rozhodnutí. Jeliko~ má tedy subjekt mo~nost bránit se ú inn postupu ~alované a seznat jeho dovody, uzavYel mstský soud, ~e nedochází k poruaení práva na spravedlivý proces, které by mohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Jinými slovy, podle mstského soudu zhojuje obecn nepYípustnou absenci oznámení odovodnného rozhodnutí dot ené osob v pYípad zápisu na sank ní seznam skute nost, ~e v tomto pYípad mo~e daná osoba brojit proti svému zápisu kdykoliv podáním námitky, a dozvdt se tak tímto (obecn atypickým) zposobem dovody pro své zaYazení na sank ní seznam. Neoznámení rozhodnutí o samotném zápisu ji proto nijak nezkracuje na jejím právu na ú innou obranu proti zápisu na sank ní seznam. Z uvedeného je tedy zYejmé, ~e oba závry mstského soudu vedle sebe obstojí a napadený rozsudek není vnitYn rozporný. <br/>[18] St~ovatel dále namítá nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku pro nesrozumitelnost spo ívající v absenci ústavnprávního a procesnprávního základu pro postup ~alované. Tuto ást námitky vypoYádá kasa ní soud spole n s druhým a tYetím okruhem kasa ních námitek, neboe tyto spolu úzce souvisí. Vaechny mají toti~ spole nou podstatu, jí~ je po~adavek st~ovatele na identifikaci právních pYedpiso, podle kterých byla ~alovaná v posuzované vci oprávnna postupovat a postupovala, a na dodr~ení základních procesních práv dle správního Yádu (výzva k uplatnní práva na seznámení se s podklady rozhodnutí a vyjádYení se k nim pYed vydáním rozhodnutí, adresné oznámení vydaného rozhodnutí). <br/>[19] Co se tý e pravomoci ~alované vydat v posuzované vci rozhodnutí, konstatoval mstský soud, ~e krom oprávnní vydávat naYízení vlády jako právní normy ( l. 78 Ústavy), zná samotná Ústava i jinou innost vlády zahrnující mo~nost vydávat individuální správní akty, k emu~ odkázal na judikaturu. Je pravdou, ~e mstský soud neuvedl konkrétní ustanovení Ústavy, podle nho~ má vláda pravomoc vydávat individuální správní akty. Je tomu tak ovaem proto, ~e Ústava neobsahuje ~ádný vy erpávající katalog pravomocí vlády (pYípadn jejích leno), neboe to s ohledem na její obecnou posobnost není ani mo~né. Rozsah jejích pravomocí tedy vyplývá z obecného vymezení, ~e vláda je vrcholným orgánem výkonné moci ( l. 67 odst. 1 Ústavy), které je tYeba interpretovat tak, ~e vlád nále~í veakeré kompetence v této oblasti, které nebyly Ústavou nebo zákonem svYeny explicitn prezidentovi republiky nebo jinému orgánu státu. Platí pro ni jediné omezení vyjádYené v l. 2 odst. 3 Ústavy a v l. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nich~ státní moc slou~í vaem ob anom a lze ji uplatHovat jen v pYípadech, v mezích a zposoby, které stanoví zákon (srov. Rychetský, P., Langáaek, T., Herc, T., Mlsna, P. a kol. Ústava eské republiky: KomentáY. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025717]. ASPI_ID KO1_1993CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336517X). <br/>[20] Realizace rozhodnutí pYijatých vládou je pak formalizována v podob usnesení ve smyslu l. 76 odst. 2 Ústavy. Usnesení vlády je zpravidla interním rozhodnutím, které nemá ani povahu obecné právní normy, ani nevyvolává ~ádné právní ú inky navenek, vo i tYetím osobám. Typicky toti~ ukládá úkoly pouze lenom vlády i vedoucím ostatních ústYedních orgáno státní správy, v jejich~ ele nestojí len vlády, k plnní vládního programu a ostatních úkolo vyplývajících z posobnosti vlády. Obvykle tedy jí vydávané akty (ve form usnesení) nikoho navenek pYímo nezavazují. Jak ovaem opakovan vysvtlil Nejvyaaí správní soud, neplatí to bezvýjime n, neboe i usnesení, kterými vláda primárn realizuje své Yídící, kontrolní, koordina ní i rozpo tové kompetence vo i airoké oblasti ústYedních orgáno státní správy a dalaích institucí, sou asn mohou v ur itých pYípadech pYímo zasáhnout do veYejných subjektivních práv konkrétních osob, napYíklad tehdy, pokud se jimi v oblasti veYejné správy v ur ité vci zakládají, mní nebo ruaí práva nebo povinnosti jmenovit ur ené osoby. Práv v takovém pYípad je pak na vládu nahlí~eno jako na správní orgán ve smyslu soudního Yádu správního [§ 4 odst. 1 písm. a) s. Y. s.], jeho~ výstupy podléhají pYezkumné innosti správních soudo, které pak v souladu s § 2 s. Y. s. poskytují ochranu pYed inností vlády zasahující do veYejných subjektivních práv (srov. napY. rozsudky ze dne 27. 4. 2006, . j. 4 Aps 3/200535, . 905/2006 Sb. NSS, ze dne 30. 11. 2006, . j. 1 As 41/200576, nebo ze dne 25. 2. 2021, . j. 10 As 391/202065). Platí to samozYejm nejenom pro ochranu proti rozhodnutí vlády, ale i pro ochranu proti její ne innosti nebo proti jejímu zásahu, který není rozhodnutím. Tato konstrukce zajiaeuje ochranu veYejných subjektivních práv konkrétních osob, do nich~ mo~e vláda fakticky pYímo zasáhnout v souvislosti s výkonem své ústavní funkce vrcholného orgánu výkonné moci. <br/>[21] PYedmtem úpravy sank ního zákona je v souladu s jeho § 1 písm. b) stanovit s ohledem na zájem eské republiky na zachování a obnov mezinárodního míru a bezpe nosti, boji proti terorismu, dodr~ování mezinárodního práva, ochran lidských práv a svobod a podpoYe demokracie a právního státu postup pro zápis subjekto na vnitrostátní sank ní seznam. Podle § 5 odst. 1 sank ního zákona rozhodne vláda na základ návrhu Ministerstva zahrani ních vcí o zápisu subjektu na vnitrostátní sank ní seznam. PYi posuzování návrhu vláda zohlední mo~ný dopad rozhodnutí na zahrani npolitický nebo bezpe nostní zájem eské republiky, plnní závazko plynoucích z lenství v Evropské unii, ekonomickou bezpe nost a popYípad dalaí skute nosti dole~ité z hlediska ochrany bezpe nosti eské republiky nebo vnitYního nebo veYejného poYádku (§ 5 odst. 4 tého~ zákona).<br/>[22] Z výae uvedeného vyplývá, ~e ob usnesení ~alované týkající se zápisu st~ovatele na vnitrostátní sank ní seznam nelze chápat jako klasické individuální správní akty, jak iní st~ovatel. Jedná se primárn o rozhodnutí vrcholného orgánu výkonné moci v rámci realizace jím prosazované zahrani ní a bezpe nostní politiky eské republiky, jím~ v tomto konkrétním pYípad dochází s ohledem na jeho zamYení také k zásahu do individuálních práv a povinností (st~ovatele). Daný akt ~alované má pYitom ve vztahu ke st~ovateli nepochybn veYejnoprávní povahu, neboe krom samotného zápisu na vnitrostátní sank ní seznam, který je veden veYejn na internetových stránkách Ministerstva zahrani ních vcí, stanovuje té~ v souladu s § 5 odst. 3 a § 8 odst. 1 písm. d) sank ního zákona rozsah omezujících opatYení, která budou následn ve vztahu ke st~ovateli uplatHovat orgány odpovdné za jejich provádní, pYedevaím Finan ní analytický úYad (v následných Yízeních jsou ji~ pouze konkrétn provádna takto stanovená omezující opatYení). }alovaná se díky tomu stává v tomto rozsahu správním orgánem, proti jeho~ innosti se lze podle okolností bránit správní ~alobou. <br/>[23] Skute nost, ~e mstský soud neodkázal na ~ádné konkrétní ustanovení Ústavy, ze kterého by mla plynout pravomoc ~alované rozhodovat o právech a povinnostech st~ovatele, proto nemo~e zposobovat nepYezkoumatelnost jeho rozsudku. <br/>[24] To, ~e je na vládu ve smyslu práv vyY eného nahlí~eno jako na správní orgán, nicmén automaticky neznamená, ~e pYijetí usnesení pYedchází správní Yízení vedené podle správního Yádu. Mstský soud správn konstatoval, ~e procesním rámcem, který upravuje postup vlády pro zaYazování subjekto na vnitrostátní sank ní seznam, je sank ní zákon (bod [28] napadeného rozsudku). Nelze tak pYisvd it st~ovateli, ~e by mstský soud neuvedl procesní pYedpis, podle kterého ~alovaná v dané vci postupovala. Poukazovalli mstský soud v souvislosti se ~alobními námitkami procesní povahy na procesní instituty v obecných procesních pYedpisech (správní Yád, daHový Yád), zYeteln tak inil pouze za ú elem porovnání  b~ného správního Yízení s postupem dle sank ního zákona a hodnocení, zda odchylná procedura aplikovaná v posuzované vci mohla mít dopad na zákonnost pYijatého rozhodnutí jako takového. Neprovádl vaak ~ádnou analogickou aplikaci jiných procesních pYedpiso, jak dovozuje st~ovatel. <br/>[25] Lze dodat, ~e postup vlády je dále podrobn upraven v jejím jednacím Yádu. Vláda tak musí postupovat podle pYedem daných jasných a transparentních pravidel. Nevede vaak ~ádné správní Yízení podle správního Yádu, jeho~ by byl st~ovatel ú astníkem ve smyslu § 27 správního Yádu. Takový postup by byl ostatn zcela kontraproduktivní s ohledem na ú el a smysl sank ního zákona, který nutn pYedpokládá diskrétnost, efektivitu a operativu rozhodování. Z procesního hlediska není st~ovatel ani adresátem pYijatého usnesení, ale  pouze osobou, která jím byla dot ena na svých právech (viz výae). Adresátem je vaak z procesního hlediska Ministerstvo zahrani ních vcí, o jeho~ návrhu vláda rozhodovala, a jeho ministr, kterému ve svém rozhodnutí ulo~ila konkrétní povinnosti (provést zápis atd.). <br/>[26] Právní úprava týkající se postupu zaYazení subjekto na vnitrostátní sank ní seznam vobec nepYedpokládá aplikaci správního Yádu. Je postupováno výhradn podle sank ního zákona, který je sám o sob v podstat procesnprávní normou se zvláatními procesními pravidly (omezující opatYení jsou vymezena pYísluanými právními pYedpisy Evropské unie a zákonem o provádní mezinárodních sankcí), a v pYípad ~alované takté~ podle jednacího Yádu vlády. Neuplatní se tak procesní pravidla správního Yádu, je vaak pochopiteln tYeba dodr~et po~adavky na spravedlivý proces vyplývající z l. 36 a~ 38 Listiny základních práv a svobod. Namíst je pYitom rozliaovat mezi prvotním zaYazením subjektu na sank ní seznam a ponecháním tohoto subjektu na uvedeném seznamu (shodn iní Tribunál, viz rozsudek ze dne 30. 4. 2015, AlChihabi v. Rada, T593/11, bod 40).<br/>[27] Co se tý e samotného zaYazení subjektu na vnitrostátní sank ní seznam, plyne ji~ z výae uvedeného, ~e v této fázi postupu, která ústí v zápis, není s daným subjektem vedeno ~ádné správní Yízení jako~to s ú astníkem. Jakékoliv pYedchozí sdlení a participace daného subjektu na daném procesu by toti~ mohlo ohrozit ú innost opatYení, jimi~ se zmrazují finan ní prostYedky a hospodáYské zdroje, zavedených tmito rozhodnutími. Ze samotné povahy opatYení plyne, ~e je nutné vyu~ít efektu pYekvapení a ~e musí být uplatHována s okam~itou ú inností. Obdobn je ostatn koncipována i evropská úprava, podle ní~ pYi prvotním zaYazení subjektu na seznam sta í, aby orgán sdlil dovody doty nému subjektu a pYiznal mu právo být vyslechnut sou asn s pYijetím uvedeného rozhodnutí nebo okam~it po nm (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 21. 12. 2011, Francie v. People s Mojahedin Organization of Iran, C27/09 P, bod 61, a rozsudky Tribunálu ze dne 14. 10. 2009, Bank Melli Iran v. Rada, T390/08, body 92 a 93, ze dne 13. 9. 2013, Makhlouf v. Rada, T383/11, bod 38 a tam citovaná judikatura). Z pohledu st~ovatele není výsledkem této fáze akt obdobný individuálnímu správnímu rozhodnutí, nýbr~ svou povahou zásah ve smyslu § 82 s. Y. s. Postup vlády toti~ nevykazuje natolik formalizované znaky, aby jej bylo mo~né pova~ovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. Y. s. (srov. usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 10. 7. 2018, . j. 9 As 79/201641, . 3779/2018 Sb. NSS, body 78 a 79). Je mo~né jej pYipodobnit zaYazení subjektu na seznam rizikových internetových obchodo eskou obchodní inspekcí nebo zapsání potraviny do Katalogu potravin nového typu i do Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (srov. rozsudky tohoto soudu ze dne 9. 12. 2021, . j. 8 As 216/202179, ze dne 11. 5. 2022, . j. 10 As 476/2021113, nebo ze dne 29. 9. 2023, . j. 2 As 144/202235). <br/>[28] Ve vztahu k ponechání subjektu na vnitrostátním sank ním seznamu nicmén sank ní zákon upravuje specifický opravný prostYedek, jím~ je podání námitky proti zápisu dle § 9. Jedná se v podstat o tzv.  zprocesnní zásahu ~alované jinými právními prostYedky ve smyslu § 85 s. Y. s., které ústí v pYípad zamítnutí námitky v ~alovatelné rozhodnutí (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 8. 2005, . j. 2 Aps 3/200442, . 720/2005 Sb. NSS, ze dne 5. 2. 2015, . j. 7 As 254/201448, nebo ze dne 31. 1. 2017, . j. 2 Afs 280/201638), nikoliv o klasický opravný prostYedek s devolutivním ú inkem. Nelze pYitom pYisvd it st~ovateli, ~e by tato koncepce odporovala eskému právu. Ústavní soud ji~ dYíve nastínil, ~e  soustava pYezkumných instancí je výsledkem pomYování na stran jedné úsilí o dosa~ení panství práva, na stran druhé efektivity rozhodování a právní jistoty (nález ze dne 13. 10. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 15/01, N 164/24 SbNU 201). Je v rukou zákonodárce, jak systém opravných prostYedko (slovy nálezu   pYezkumných instancí ) nastaví a zda vobec opravný prostYedek uvnitY veYejné správy pYipustí. Ústavní soud toti~ pozdji výslovn konstatoval, ~e  absence dvojinstan nosti správního Yízení protiústavnost bez dalaího nezakládá (nález ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 21/04, N 90/37 SbNU 241). Dvojinstan ní správní Yízení proto není nezbytnou podmínkou ústavnosti procesní úpravy. <br/>[29] Sank ní zákon upravuje podání námitky proti zápisu pomrn kuse. PYedpokládá nicmén výslovn její písemné podání v etn uvedení konkrétních dovodo proti zápisu, formulování petitu, dále vypracování stanoviska Ministerstva zahrani ních vcí k dovodom námitky a pYedepisuje vlád lhotu k vydání rozhodnutí o námitce. Subjekt je pak v souladu s § 9 odst. 3 zákona oprávnn podat dalaí námitku, pakli~e v ní uvede dovody, které v námitkách doposud neuplatnil. Opravný prostYedek je tedy konstruován tak, ~e subjektu umo~Huje dozvdt se skute nosti, jimi~ ~alovaná odovodHuje své rozhodnutí o jeho zaYazení (ponechání) na seznamu, a poskytuje mu prostor vyjádYit stanovisko k dovodom, které jsou vo i nmu uplatHovány. I z této kusé právní úpravy s pYihlédnutím k podstat vci plyne, ~e zamítnutí námitky musí mít formu individualizovaného rozhodnutí s odovodnním adresovaného dot ené osob, která námitku podala. Elementární procesní práva zostávají tudí~ zachována. Tak tomu ostatn bylo i v projednávané vci, kde ~alovaná v pYijatém usnesení . 75 sou asn se zamítnutím námitky ulo~ila ministru zahrani ních vcí doru it st~ovateli odovodnní zamítnutí námitky. <br/>[30] Ani popsané tzv.  zprocesnní zásahu vaak neznamená, ~e by st~ovateli v této fázi Yízení svd ila nad rámec právní úpravy sank ního zákona procesní práva podle správního Yádu. Celý proces se nadále Yídí pouze sank ním zákonem, samotná innost vlády pak jejím jednacím Yádem. Tyto pYedpisy pYitom dot enému subjektu nepYiznávají specificky právo na to, aby byl vyzván k seznámení se s poklady rozhodnutí a vyjádYil se k nim pYed vydáním rozhodnutí. Xízení, které pYedcházelo vydání rozhodnutí o námitce, tak nemohlo být zatí~eno namítanými procesními deficity, neboe zákonná úprava jejich aplikaci vobec nepYedpokládá. <br/>[31] Ani námitky st~ovatele týkající se procesního postupu tedy nejsou dovodné. Mstský soud správn konstatoval, ~e postup podle sank ního zákona vykazuje zna né odchylky od  b~ného správního Yízení podle správního Yádu a negarantuje dot enému subjektu taková procesní práva jako by ml jako ú astník ve správním Yízení. Je to dáno specifickou povahou dané materie, jako~ i orgánu, který ve vci rozhoduje. Nejvyaaí správní soud se rovn~ pln ztoto~Huje s posouzením mstského soudu, ~e výrazné oslabení nkterých procesních práv st~ovatele (ex lege) ve srovnání s b~ným správním Yízením nezakládá poruaení práva na spravedlivý proces v takové intenzit, aby to mlo samo o sob vliv na zákonnost pYijatého rozhodnutí. Ochranu zapsaným subjektom proti mo~ným nezákonnostem i svévoli vlády garantuje soudní pYezkum rozhodnutí vlády o zamítnutí námitky proti zápisu na vnitrostátní sank ní seznam.<br/>[32] Zbývá tak posoudit poslední okruh kasa ních námitek, a sice zda se st~ovateli podaYilo zpochybnit naplnní tzv. lista ních kritérií pro jeho zaYazení na vnitrostátní sank ní seznam. <br/>[33] Podle usnesení ~alované . 869 se st~ovatel jako~to státní podnik dopouatí posti~itelného jednání ve smyslu l. 2 odst. 1 písm. f) a g) rozhodnutí Rady tím, ~e 1) prostYednictvím pYíspvko do státního rozpo tu Ruské federace a správy jejího majetku v zahrani í materiáln a finan n podporuje vládu Ruské federace, odpovdnou za anexi Krymu a za destabilizaci Ukrajiny, a 2) je zapojen do hospodáYských odvtví, která vlád Ruské federace poskytují zna né zdroje pYíjmo. }alovaná popsala toto jednání tak, ~e st~ovatel  je federální agenturou strategického významu, podYízenou pYímo KanceláYi prezidenta Ruské federace. Zodpovídá za správu nemovitého majetku a zvláat pak za nákup, prodej, pronajímání, výstavbu, obnovu a správu obytných i jiných nemovitostí ve vlastnictví Ruské federace v zahrani í. K jádru innosti Goszagransobstvennosti patYí také ekonomická innost ve vztahu k zahrani í, v etn finan ních a obchodních vztaho za ú asti ruských a zahrani ních partnero. Poskytováním nemovitostí ve více ne~ 70 zemích svta pomáhá Goszagransobstvennost orgánom Ruské federace a dalaím ruským subjektom v etn velkých podniko a hospodáYských svazo s prosazováním ruských produkto a technologií na zahrani ních trzích. innost Goszagransobstvennosti zasahuje i do oblasti t~kého promyslu a zahrnuje mimo jiné opravu a instalaci zaYízení a strojo a výstavbu silnic a dálnic. Goszagransobstvennost je sou ástí ruské federální ekonomiky a jedná v její prospch. <br/>[34] St~ovatel namítá, ~e nebylo prokázáno, ~e by Ruské federaci aktivn poskytoval materiální i finan ní podporu zna ného rozsahu. Uvádí, ~e reálný rozsah podpory nebyl zjiaeován, ~e za dostate ný dokaz nelze pova~ovat výpis z ruského obchodního rejstYíku a ~e de facto nevlastní ~ádný majetek. <br/>[35] St~ovatel nicmén ve své argumentaci zcela smauje dv samostatná lista ní kritéria.<br/>[36] Je tedy tYeba vyjasnit, ~e podle l. 2 odst. 1 písm. f) rozhodnutí Rady lze na sank ní seznam zaYadit takový subjekt, který materiáln i finan n podporuje vládu Ruské federace nebo má z vazby na tuto vládu prospch. Toto lista ní kritérium tedy jednak není vázáno pouze na kvantifikovatelnou podporu a sou asn nestanoví, ~e by tato podpora musela být zna ného rozsahu. Jak vysvtlil Tribunál ve svém rozsudku ze dne 11. 9. 2024, NKO AO National Settlement Depository (NSD) proti Rad Evropské unie, T494/22, bod 57:  Materiální i finan ní podpora ve smyslu tohoto kritéria musí být toti~ chápána jako jakákoli podpora, která mo~e vzhledem ke svému kvantitativnímu nebo kvalitativnímu významu poskytnout uvedené vlád materiální nebo finan ní zdroje nebo prostYedky, které jí umo~ní pokra ovat v jejích innostech destabilizace Ukrajiny (doraz pYidán, pozn. soudu). St~ovatel pYitom vobec nezpochybHuje skutkový závr ~alované o jeho strategickém významu pro posobení orgáno Ruské federace a dalaích ruských subjekto v zahrani í, ale toliko se do~aduje  vy íslení svého pYínosu (rozsahu podpory) pro rozpo et Ruské federace. Zcela tedy pomíjí aspekt kvalitativního významu své innosti, na který ~alovaná ve svém rozhodnutí  vedle toho, ~e st~ovatel odvádí z této své innosti pYíspvky do státního rozpo tu Ruské federace  takté~ poukázala. Opírala se pYi tom nejen o výpis z obchodního rejstYíku st~ovatele, ale i o informace o jeho aktivitách a významu uvedených ve veYejných zdrojích jako jsou webové stránky st~ovatele, KanceláYe prezidenta Ruské federace a ruské tiskové agentury TASS. <br/>[37] Podle l. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí Rady lze pak zaYadit na sank ní seznam takový subjekt, který je zapojen do hospodáYských odvtví, která poskytují zna né zdroje pYíjmo vlád Ruské federace. Vytýkáli tedy st~ovatel ~alované, ~e mu neprokázala aktivní poskytování zna ných zdrojo (podpory zna ného rozsahu) Ruské federaci, pak se zcela míjí s vymezením lista ního kritéria dle l. 2 odst. 1 písm. g) rozhodnutí Rady. To toti~ není nijak vázáno na osobní pYínos konkrétního podnikatele (subjektu), nýbr~ na pYínos celého hospodáYského odvtví, v nm~ dot ený subjekt posobí. Pojem zna né zdroje pYíjmo pYitom Tribunál vykládá tak, ~e  pou~ití kvalifika ního pYídavného jména  zna né , které se vztahuje ke slovu  zdroje , s sebou nese, ~e tyto zdroje musí být významné, a tedy nikoli zanedbatelné (rozsudek ze dne 20. 12. 2023, Roman Arkadjevi  Abramovi  proti Rad Evropské unie, T313/22, bod 109). St~ovatel vaak v kasa ní stí~nosti nerozporuje skutkový závr ~alované, ~e práv do takového hospodáYského odvtví patYí. SoustYedí se opt na absenci  vy íslení svého konkrétního pYínosu pro Ruskou federaci (ruský státní rozpo et), co~ ovaem není z hlediska daného lista ního kritéria podstatné. Nelze ne~ souhlasit s mstským soudem, ~e ~alovaná nebyla povinna zkoumat a prokazovat konkrétní finan ní ástky, které st~ovatel generuje ve prospch Ruské federace, bye mstský soud v této souvislosti ponkud neaeastn poukazoval na charakter st~ovatele jako státního podniku. Tento charakter vaak mo~e hrát podpornou roli spíae z pohledu lista ního kritéria dle l. 2 odst. 1 písm. f) rozhodnutí Rady. Z hlediska pYísluanosti do ur itého hospodáYského sektoru se zna ným fiskálním významem je charakter subjektu (jeho právní forma) zásadn irelevantní. <br/>[38] Nejvyaaí správní soud tak neshledal dovodnými ani kasa ní námitky st~ovatele, jimi~ rozporoval naplnní tzv. lista ních kritérií, pro n~ byl zaYazen na vnitrostátní sank ní seznam. <br/>[39] Kasa ní stí~nost s ohledem na výae uvedené skute nosti není dovodná, a proto ji Nejvyaaí správní soud podle § 110 odst. 1 vty druhé s. Y. s. zamítl.<br/>[40] Soud rozhodl o náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatel nebyl v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaný, proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alované, jí~ by jinak právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti pYísluaelo, soud náhradu náklado Yízení nepYiznal, proto~e jí v Yízení o kasa ní stí~nosti nevznikly ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 31. ervence 2025<br/><br/><br/>Lenka Krupi ková<br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/></body> </html>