<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 30 A 62/2024- 56 - text</title> </head> <body> ÿþ 28 30 A 62/2024<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Mgr. Milana Procházky a soudco Mgr. Karla ernína, Ph.D., a Mgr. Jana í~ka ve vci<br/>~alobce: M. N.<br/> <br/>zastoupený zákonnou zástupkyní Mgr. Natálií Novotnou Vondrá kovou <br/>bytem PYehradní 182/10, Kníni ky, Brno<br/>proti<br/>~alovanému: Krajský úYad Jihomoravského kraje<br/> sídlem }erotínovo nám. 3, Brno<br/>o ~alobách proti rozhodnutím ~alovaného ze dne 10. 7. 2024, . j. JMK 100813/2024, a ze dne 12. 2. 2025, . j. JMK 21155/2025<br/>takto:<br/>I. }aloby vedené u Krajského soudu v Brn pod sp. zn. 30 A 62/2024 a sp. zn. 30 A 25/2025 se spojují ke spole nému projednání. Vc bude nadále vedena pod sp. zn. 30 A 62/2024.<br/>II. }aloba proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 10. 7. 2024, . j. JMK 100813/2024, se zamítá.<br/>III. }aloba proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 12. 2. 2025, . j. JMK 21155/2025, se zamítá.<br/>IV. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>Odovodnní:<br/>Vymezení vci<br/>1. Soud se v této vci zabývá otázkou, zda ~alobce splnil podmínky pro pYijetí ke vzdlávání do I. ro níku osmiletého gymnázia na Gymnáziu Brno-Bystrc (dále jen  GYBY ). Dále je pYedmtem sporu, zda má ~alobce jako neúspaný uchaze  o studium právo nahlí~et do správních spiso uchaze o pYijatých ke studiu v I. ro níku osmiletého gymnázia GYBY.<br/>2. }alobce se jako uchaze  pYihlásil do pYijímacího Yízení ke studiu na osmiletém gymnáziu GYBY pro akolní rok 2022/23.<br/>3. Xeditel GYBY rozhodnutím ze dne 2. 5. 2022, . j. GYBY800-221/2022, rozhodl o nepYijetí ~alobce do I. ro níku osmiletého oboru vzdlávání na GYBY z dovodu nedosa~ení potYebného po tu bodo. }alobcem podané odvolání ~alovaný rozhodnutím ze dne 1. 7. 2022, . j. JMK 102896/2022, zamítl a rozhodnutí Yeditele GYBY potvrdil.<br/>4. }alobce se ~alobou podanou dne 12. 9. 2022 domáhal zruaení rozhodnutí ze dne 1. 7. 2022. Této ~alob soud vyhovl rozsudkem ze dne 15. 11. 2023, . j. 30 A 83/2022-51, kterým rozhodnutí ~alovaného ze dne 1. 7. 2022, . j. JMK 102896/2022, zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení (dále jen  zruaující rozsudek ).<br/>5. V dalaím Yízení ~alovaný rozhodnutí Yeditele akoly ze dne 2. 5. 2022, . j. GYBY800-221/2022, o nepYijetí zruail a vc vrátil k dalaímu Yízení rozhodnutím ze dne 14. 2. 2024, . j. MJK 7487/2024. Xeditel GYBY rozhodnutím ze dne 22. 4. 2024, . j. GYBY 231/2024 (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ), opt nepYijal ~alobce ke vzdlání do I. ro níku ni~aího stupn osmiletého gymnázia oboru vzdlání 79-41-K/81. }alovaný rozhodnutím ozna eným v záhlaví (dále jen  napadené rozhodnutí ) zamítnul odvolání ~alobce a prvostupHové rozhodnutí potvrdil.<br/>6. }alobce se ~alobou podle ásti tYetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ) podanou dne 20. 9. 2024 domáhá zruaení napadeného rozhodnutí i prvoinstan ního rozhodnutí.<br/>7. }alobce napadl samostatn podanou (dne 14. 4. 2025) ~alobou vedenou pod sp. zn. 30 A 25/2025 rozhodnutí ~alovaného ze dne 12. 2. 2025, . j. JMK 21155/2025 (dále jen  rozhodnutí ze dne 12. 2. 2025), kterým ~alovaný odmítnul odvolání ~alobce proti rozhodnutí Yeditele GYBY ze dne 5. 12. 2024, . j. GYBY 796/2024. Tímto rozhodnutím Yeditel GYBY nevyhovl ~ádosti ~alobce o nahlí~ení do správních spiso vaech ostatních uchaze o, kteYí byli pYijati ke studiu v pYijímacím Yízení konaném v roce 2022.<br/>Probh Yízení o pYijetí ke vzdlávání<br/>8. }alobce podal dne 28. 2. 2022 pYihláaku ke vzdlávání na osmiletém gymnáziu GYBY ve akolním roce 2022/23. K pYihláace dolo~il doklady o mimoakolní zájmové innosti, a to sportovní innosti ve sportovních oddílech kopané a vodního póla, ú asti v matematické sout~i Pangea, o umístní na prvním míst ve výtvarné, fotografické a literární sout~i Máme rádi pYírodu organizované hnutím Brontosaurus, za co~ také dostal pochvalu tYídního u itele, a o absolvování testo Cambridge Assessment z anglického jazyka YLE Flyers a YLE Movers.<br/>9. PYijímací zkouaky formou testu se konaly dne 20. 4. 2022. }alobce v pYijímacím Yízení dosáhl celkem 65,5 bodo z maximálního mo~ného po tu 111 bodo (5 bodo za prospch, 33 bodo z testu eského jazyka, 27 bodo z testu matematiky a 0,5 bodo za hodnocení schopností, vdomostí a zájmo). Umístil se tak na 81. míst mezi vaemi uchaze i. Vzhledem k tomu, ~e v kritériích pYijímacího Yízení byl stanoven po et 30 ~áko ve tYíd, nebyl ~alobce ke vzdlávání pYijat, neboe pYednost dostali uchaze i a uchaze ky s vyaaím po tem bodo. Poslední pYijatou byla uchaze ka, která se umístila s 69,5 body na 69. míst bodového hodnocení.<br/>}aloba (sp. zn. 30 A 62/2024)<br/>10. }alobce namítá, ~e ~alovaný nepostupoval v souladu se závazným názorem soudu vysloveným ve zruaujícím rozsudku, jeliko~ povodní rozhodnutí Yeditele GYBY zruail a vc mu vrátil k novému projednání místo toho, aby si vy~ádal jeho stanovisko a rozhodl sám.<br/>11. Napadené rozhodnutí je dle ~alobce zcela nedostate n odovodnno, ~alovaný se nevypoYádal se vaemi odvolacími dovody. }alovaný neprovedl standardní dokazování, místo kterého vyu~il neexistující procesní institut ovYení skutkového stavu. Nelze zjiaeovat skutkový stav za zády ú astníko Yízení a sdlit skutkové závry a~ v samotném rozhodnutí o odvolání.<br/>12. Dále je ~alovanému vytýkáno neprovedení faktického hodnocení sout~í. }alovaný v podstat jen akceptuje názor Yeditele akoly o nepYidlení bodu za ú ast v sout~i Pangea. PYezkum kritérií je zcela nedostate ný. }alobce polemizuje s otázkou, zda lze zptn zjistit s odstupem dvou let dovody Yeditele pro omezení matematických sout~í jen na 3 sout~e, jeliko~ ze spisu jednozna n vyplývá, ~e Yeditel GYBY a~ v bYeznu 2024 shroma~oval materiály/podklady pro odovodnní rozhodnutí z roku 2022. Ke dni 4. 1. 2022 Yeditel GYBY neml relevantní podklady, na jejich~ základ mohl u init kvalifikovaný závr o omezení bodovaných sout~í, tj. které bude oceHovat body a které ne. Dodate né opatYování podklado nemo~e zptn zhojit fakt, ~e rozhodoval bez podklado. }alobce nesouhlasí se závrem ~alovaného, ~e stanovení kritérií nebylo samostatným rozhodnutím svého druhu a nemusí tak obsahovat odovodnní.<br/>13. }alobce také nesouhlasí se závrem, ~e rozhodnutí Yeditele GYBY, odvolacího orgánu a soudu tvoYí jeden celek, a proto se nehodlá zabývat otázkami, se kterými se ji~ vypoYádal soud. }alobce je v novém odvolacím Yízení znovu nastolil, významným zposobem doplnil a uvedl nové argumenty (úloha z matematiky).<br/>14. }alovaný nesprávn udlil body za ú ast na sout~ích a za zájmovou mimoakolní innost. }alovaný postupoval v rozporu se zásadou, aby pYi rozhodování skutkov shodných nebo podobných pYípado nevznikaly nedovodné rozdíly. Kritéria pYijímacího Yízení do 1. ro níku osmiletého gymnázia jsou nastaveny daleko ú~eji ne~ kritéria pro pYijetí do 1. ro níku aestiletého a tyYletého gymnázia. Matematická sout~ Pangea by kritéria pro bodové hodnocení aestiletého a tyYletého gymnázia splnila.<br/>15. }alobce dále podrobn specifikuje jednotlivé vybrané matematické sout~e  Matematickou olympiádu, Logickou olympiádu a sout~ MATESO a srovnává jejich parametry (regionální dosah, po et ú astníko, po et kol apod.) se sout~í Pangea. Z tchto srovnání vyvozuje nelogické upYednostnní zejména sout~e MATESO pYed sout~í Pangea a vyvrací odovodnní tohoto výbru, resp. vylou ení sout~e Pangea. }alobce také poukazuje na skute nost, ~e ú ast a úspch studento GYBY v sout~i Pangea je i pYesto Yazena mezi úspchy akoly. V dYívjaích kritériích pYijímacích Yízení byla ú ast v sout~i Pangea bodov hodnocena.<br/>16. Za diskrimina ní pova~uje ~alobce nastavení bodového hodnocení uchaze o za znalost cizího jazyka. V kritériích pYijímacího Yízení pro aestileté a tyYleté gymnázium v roce 2022 se udlovaly 2 body za slo~ení mezinárodní certifikované zkouaky na úrovni A2, resp. 50 bodo za úroveH B1 a vyaaí. V kritériích pYijímacího Yízení pro osmileté gymnázium ~ádné body za slo~ení mezinárodní certifikované zkouaky z cizího jazyka nejsou uvedeny, co~ lze hodnotit jako nedovodný rozdíl. }alobce dolo~il v rámci pYijímacího Yízení certifikát z roku 2021 o slo~ení mezinárodní certifikované zkouaky Cambridge Flyers z anglického jazyka na úrovni A1, na který se pYipravoval po celý akolní rok 2020/2021 pravidelnou návatvou placeného jazykového kurzu/zájmového krou~ku. O rok dYíve absolvoval ro ní kurz/krou~ek, který zavrail slo~ením mezinárodní certifikované zkouaky Cambridge Movers v prosinci 2020. }alobce se tedy nejmén dva roky vnoval zájmové innosti-studium jazyka se slo~ením dvou mezinárodn uznávaných jazykových zkouaek. Certifikát o jejich slo~ení lze jist pova~ovat za vysvd ení. }alobci tedy mlo být udleno 0,5 bodu za pravidelnou pYípravu dolo~enou formou po~adovanou Yeditelem (certifikát = vysvd ení) a 2 body za certifikované zkouaky jako u aestiletého a tyYletého gymnázia. Xeditel GYBY neprovázal kritéria pYijímacího Yízení s rámcovým vzdlávacím programem ani se akolním vzdlávacím programem akoly zamYené na studium jazyko.<br/>17. }alobce dolo~il zájmovou innost, innost ve sportovních oddílech i ú ast v sout~ích a namítá, ~e mu byl za toto~ná osvd ení v pYijímacím Yízení na jiné státní gymnázium na rozdíl od GYBY pYidlen plný po et 5 bodo. Pokud ~alobce obdr~el pol bodu za sportovní innost v oddílu kopané, ml mu být dalaí polbod udlen za sportovní innost v oddílu vodního póla jako za zájmovou innost. Z kritérií pYijímacího Yízení nevyplývá, ~e by nemohl obdr~et body za ka~dou zájmovou innost, tj. napY. za ka~dý sport a ekologické aktivity. }alovaný se s argumentací ~alobce ohledn hodnocení ú asti na sout~ích a zájmové mimoakolní innosti vypoYádal neúpln, a jeho rozhodnutí je proto nepYezkoumatelné.<br/>18. }alobce dále zpochybHuje bodové hodnocení vaech uchaze o pYijatých ke studiu, byl jim udlen vyaaí po et bodo, ne~ který jim udlen být dle kritérií pYijímacího Yízení ml být. Proto navrhuje zjiatní skute ného po tu bodo tchto uchaze o provedením dokazu jejich spisy.<br/>19. }alobce optovn namítá nesprávné hodnocení jedné úlohy testu z matematiky, v ní~ mli uchaze i stanovit poYadí b~co v cíli.<br/>20. Dále ~alobce poukazuje na nedostojnou situaci ve mst Brn panující pYi pYijímacích Yízeních na víceletá gymnázia. Dti v Brn elí vtaí konkurenci ne~ jejich vrstevníci ve zbývajících ástech kraje. Tento pYístup pova~uje ~alobce za diskrimina ní, zposobující nerovný pYístup k základnímu vzdlání a rozevírající no~ky mezi kvalitou vzdlání v rámci kraje. Neobstojí názor, ~e se tyto dti mohou hlásit i na mimobrnnská gymnázia, jeliko~ nelze pYedpokládat ~e takto malé dti budou ka~dodenn dojí~dt z Brna do Hodonína, BYeclavi nebo Blanska.<br/>21. Také poukazuje na délku pYezkumu probhu pYijímacího Yízení, kdy za dva roky není vc stále pravomocn ukon ená. Na danou vc lze analogicky pou~ít úpravu platnou pro vysoké akoly, dle které pYi pYezkumu rozhodnutí ve vci pYijetí ke studiu není pYípustné zruaení rozhodnutí rektorem a vrácení vci k novému projednání, práv s cílem zahájení studia co nejdYíve. V posuzované vci nemlo dojít ke zruaení rozhodnutí Yeditele GYBY, ale jen vy~ádání jeho stanoviska a rozhodnutí odvolacího orgánu.<br/>22. V obou rozhodnutích Yeditele GYBY byla poruaena zásada legality, proporcionality, zákazu zneu~ití správního uvá~ení, zásada dobré víry a oprávnných zájmo, zásada souladu s veYejným zájmem, zásada legitimního o ekávání, zásada materiální pravdy, procesní rovnosti a nestrannosti postupo, veYejné správy jako slu~by a zásady rychlosti a hospodárnosti.<br/>VyjádYení ~alovaného<br/>23. }alovaný ve vyjádYení k ~alob navrhuje její zamítnutí. K hodnocení ú asti v sout~ích a mimoakolní zájmové innosti a Yeaení matematické slovní úlohy týkající se b~co se ji~ nevyjadYoval, jeliko~ tyto otázky byly vcn vyYeaeny v pYedchozím soudním Yízení.<br/>24. }alobce se domáhá udlení dalaích bodo, které v rámci kritérií Yeditel GYBY vobec nehodnotil, a to za jazykové certifikáty. }alovaný nesouhlasí s charakterem stanovení kritérií pYijímacího Yízení formou rozhodnutí a na to navazující splnní podmínek stanovených správním Yádem pro postup pro vydání rozhodnutí i rozhodnutí samotné. Stanovení kritérií není rozhodnutím, kterým by správní orgán zakládal, ruail nebo mnil práva nebo povinnosti konkrétní osoby.<br/>25. PYi hodnocení jazykových certifikáto ml ~alovaný dle ~alobce vycházet ze akolního vzdlávacího programu, co~ ovaem dle ~alovaného z dikce akolního zákona nevyplývá. Xeditel dalaí skute nosti v pYijímacím Yízení hodnotit mo~e, ale také nemusí.<br/>26. Pokud je stanovení kritérií pYijímacího Yízení autonomním oprávnním Yeditele akoly, pak podléhá pYezkumu to, zda kritéria nejsou nezákonná, diskrimina ní, zakládající nerovný pYístup ke vzdlání, svévolná apod. Není v kompetenci odvolacího orgánu hodnotit to, pro  nkteré skute nosti hodnoceny byly a jiné nikoliv, pYípadn jejich hodnocení do kritérií dodate n zaYazovat. }alobce z bodu 31 odovodnní rozsudku soudu vyvozuje, ~e Yeditel je povinen zdovodnit, pro  kritéria nastavil tak, jak je nastavil. }alovaný tento bod rozsudku vnímá v celém kontextu dané pasá~e odovodnní, která spje k závru, ~e Yeditel ml povinnost zdovodnit, pro  nepYidlil ~alobci body za ú ast v sout~i Pangea a ~e ml zveYejnit úvahy pYi hodnocení konkrétních skute ností  dovodo pro pYidlení/nepYidlení bodo. Nikoliv aby zdovodHoval nezaYazení ur itých skute ností do kritérií.<br/>27. K otázce hodnocení ú asti v sout~i Pangea ~alovaný uvedl, ~e ~alobce vlastn nepolemizuje se závry ~alovaného, ale s rozhodnutím Yeditele GYBY. Proto odkázal na napadené rozhodnutí s tím, ~e nebylo jeho úlohou provádt vlastní hodnocení sout~í, ale pYezkoumat postup Yeditele GYBY.<br/>28. Pokud Yeditel dolo~il do spisu propozice sout~í v roce 2024, jedná se o podklady dokládající skute nosti, které tvrdil ohledn kvalit sout~í v odovodnní rozhodnutí, nikoliv o podklady pro stanovení kritérií, za které je ozna uje ~alobce. }alobce staví vc tak, ~e Yeditel GYBY ml do spisu dolo~it podklady zdovodHující nezaYazení sout~e Pangea do kritérií pYijímacího Yízení. Soud ji~ ve svém prvním rozsudku uvedl, ~e nelze hodnocení sout~í nastavit tak, ~e se uvede taxativní vý et sout~í a s odkazem na tento vý et jiné sout~e hodnoceny nebudou. Dle ~alovaného je pYedmtem Yeaení, zda mají taxativn vyjmenované sout~e z hledisek hodnocených Yeditelem GYBY shodný charakter, úroveH apod. a zda je tedy sout~ Pangea s nimi z tchto hledisek rovnocenná a Yeditel GYBY za ni má udlit body. K námitce ohledn neseznámení se se stanoviskem Yeditele GYBY pYed vydáním rozhodnutí ~alovaný uvedl, ~e správní orgán je povinen umo~nit ú astníkovi seznámit se a vyjádYit se k podkladom pro vydání rozhodnutí, nikoliv s konceptem rozhodnutí, resp. odovodnní a se svými úvahami, které prezentuje práv a~ v samotném rozhodnutí.<br/>29. Zpochybnní poYadí ostatních uchaze o o studium pova~uje ~alovaný za ú elové. Je b~nou a ustálenou praxí, ~e podkladem pro stanovení výsledného poYadí uchaze e je listina obsahující souhrnné výsledky vaech uchaze o. }alobcova tvrzení o nepravdivosti údajo v ní uvedených nejsou ni ím dolo~ena ani blí~e konkretizována. }alovaný ovYil, ~e výsledková listina obsahuje shodné údaje uvedené v jednotlivých spisech uchaze o. Nejednalo se vaak o provádní dokazo. Dosta ujícím podkladem byla práv výsledková listina, která je vrohodná. }alobce, resp. jeho zákonný zástupce po~ádal o nahlí~ení do spisu vaech dalaích uchaze o e-mailem bez zaru eného elektronického podpisu, ani~ tuto ~ádost doplnil postupem dle § 37 odst. 4 správního Yádu. O potYeb po~ádat o nahlí~ení do spisu, jeho~ není ú astníkem, pYedpokládaným zposobem ~alovaný zákonného zástupce informoval dopisem ze dne 7. 11. 2022. }alobce ~ádost Yádn nepodal.<br/>Replika ~alobce<br/>30. V návaznosti na vyjádYení ~alovaného ~alobce dne 3. 12. 2024 optovn po~ádal o nahlí~ení do správní spiso vaech ostatních uchaze o v souladu s § 38 odst. 2 správního Yádu. Xeditel GYBY této ~ádosti nevyhovl, proto proti jeho usnesení podal ~alobce odvolání. }alovaný rozhodnutí Yeditele v rozporu s tvrzením uvedeným ve svém vyjádYení k ~alob potvrdil. }alobce se ji~ 2,5 roku domáhá nahlédnutí do správních spiso ostatních uchaze o, namítá neprokaznost výsledkové listiny, ae u~ s ohledem na její formu (ru n dopisovaný seznam s te kami, které nekorespondují s agendou), tak i s ohledem na nepYezkoumatelnost pYidlení bodo. OvYování pYidlení a sou tu bodo provádl ~alovaný v sídle gymnázia, ~alobce toto pova~uje za provádní dokazo, kterého ml být ú asten.<br/>}aloba (sp. zn. 30 A 25/2025)<br/>31. }alobce má za to, ~e Yeditel GYBY neoprávnn zamítnul jeho ~ádost o nahlédnutí do spiso úspaných uchaze o o studium. Bez jejich znalosti nemo~e prokázat chybné bodování a chybné poYadí jednotlivých uchaze o. Nahlédnutí do spisu mo~e být jedinou mo~ností, jak získat dokazy nezbytné pro odovodnní ~aloby, ím~ je prokázán právní zájem a jiný vá~ný dovod k nahlédnutí jiné osoby do správního spisu. Bodové hodnocení vaech uchaze o o studium, kteYí se umístili pYed ~alobcem je mo~né relevantn posoudit jen z jejich správních spiso. }alobce zpochybHuje umístní a bodové hodnocení uchaze o o studium, kteYí se umístili na 1.- 80. míst. NepYijatý uchaze  bez nahlédnutí do ostatních spiso nemá mo~nost prokázat nezákonné pYijetí úspaných uchaze o. }alobce poukazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 6. 2013, C-536/11, Bundeswettbewerbsbehörde v. Donau Chemie AG, dle nho~ mo~e být v nkterých pYípadech nahlédnutí do spisu jedinou mo~ností tYetích osob získat dokazy nezbytné pro odovodnní jejich ~aloby. Dále ~alobce poukazuje na judikaturu NSS týkající se prokazování právního zájmu pro nahlédnutí do spisu. Na tomto stanovisku setrvala ~alobce i v následné replice ze dne 1. 6. 2025.<br/>VyjádYení ~alovaného<br/>32. Dle ~alovaného nelze právní zájem na nahlédnutí do spisu vyvozovat bez dalaího od podání ~aloby a tvrzení o nutnosti získat ze spiso jiných osob informace pro obranu v soudním Yízení. Musí zde existovat relevantní spojitost, spis musí obsahovat podstatné informace dole~ité pro soudní Yízení. }alobce má povinnost k prokázání právního zájmu tvrdit, které informace pYedpokládá, ~e se nachází ve spise. }alobce nenamítá ~ádné konkrétní pochybení pYi udlování bodo ostatním uchaze om, nezpochybHuje ~ádné konkrétní listiny i informace ve spisech, nezpochybHuje umístní ~ádného konkrétního uchaze e. K tvrzení ~alobce, ~e vaichni úspaní uchaze i o studium získali neoprávnn vyaaí po et bodo, ~alovaný dále odkázal na napadené rozhodnutí, ve kterém pYidlování bodo podrobn vysvtlil. Bodové hodnocení ostatních pYijatých uchaze o ve výsledkové listin ~alovaný provYil a pova~uje za správné.<br/>Splnní procesních podmínek a rozsah soudního pYezkumu<br/>33. Soud ovYil, ~e ~aloby byly podány v as, osobou k tomu oprávnnou, po vy erpání Yádných opravných prostYedko a splHují vaechny formální nále~itosti na n kladené. Jde o ~aloby vcn projednatelné.<br/>34. Soud vycházel pYi pYezkumu ~alobami napadených rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování ~alovaného (§ 75 odst. 1 s. Y. s.). Napadená rozhodnutí pYezkoumal v mezích uplatnných ~alobních bodo, jimi~ je vázán (§ 75 odst. 2 vta první s. Y. s.).<br/>35. O vci samé soud rozhodl bez naYízení jednání. }alobce ani ~alovaný se k výzv soudu nevyjádYili, a soud má tudí~ za to, ~e s rozhodnutím bez naYízení jednání souhlasí (§ 51 odst. 1 s. Y. s.).<br/>36. Podle § 39 odst. 1 s. Y. s. mo~e pYedseda senátu usnesením spojit ke spole nému projednání samostatné ~aloby smYující proti tému~ rozhodnutí anebo proti rozhodnutím, která spolu skutkov souvisejí.<br/>37. Rozhodnutí o spojení vcí je rozhodnutím upravujícím vedení Yízení, proto posta í, je-li vydáno ve form usnesení (§ 53 odst. 2 s. Y. s.). Mo~e být ale také sou ástí meritorního rozhodnutí, zejména v pYípad rozhodování o spojení ~alob proti rozhodnutím, která spolu skutkov souvisejí (Bla~ek, T., Jirásek, J., Molek, P., Pospíail, P., Sochorová, V., `ebek, P.: Soudní Yád správní, 3. vydání, Praha: C. H. Beck, 2016).<br/>38. Vzhledem k tomu, ~e ob ~aloby, o nich~ byla doposud vedena Yízení pod sp. zn. 30 A 62/2024 a sp. zn. 30 A 25/2025, napadají rozhodnutí ~alovaného týkající se Yízení o nepYijetí ~alobce ke studiu na osmiletém gymnáziu, a skutkov spolu úzce souvisejí, pova~uje soud za vhodné spojit Yízení o tchto ~alobách do jednoho Yízení, a to do Yízení, které bylo zahájeno dYíve. Soud proto rozhodl podle § 39 odst. 1 s. Y. s. o spojení obou ~alob ke spole nému projednání. Vc bude nadále vedena pod sp. zn. 30 A 62/2024.<br/>Posouzení vci soudem<br/>39. Na úvod pova~uje soud za nutné pYedestYít, ~e zruaí-li soud rozhodnutí správního orgánu, je vysloveným právním názorem vázán nejenom správní orgán, ale i soud, jestli~e rozhoduje za jinak nezmnných pomro v té~e vci. Tím je zaru en po~adavek legitimního o ekávání a pYedvídatelnosti soudního rozhodování [srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu (dále jen  NSS ) ze dne 20. 5. 2024, j. 9 As 66/2023-72].<br/>40. Pokud soud ve zruaujícím rozsudku nkterou ~alobní námitku neshledal dovodnou, znamená to pro správní orgán, ~e posouzení této otázky není povinen mnit, vyjma pYípado, kdy dojde ke zmn skutkového i právního stavu, která zmnu právního hodnocení odovodHuje. Neznamená to vaak, ~e by ~alobce nemohl takové posouzení znovu napadnout v ~alob proti novému správnímu rozhodnutí, popY. i v kasa ní stí~nosti proti novému rozhodnutí krajského soudu (srov. usnesení NSS ze dne 1. 7. 2015, j. 5 Afs 91/2012-41, bod 47).<br/>41. Soud pova~uje za dole~ité uvést, ~e ~alobní námitky jsou stejnými námitkami uplatnnými ~alobcem v odvolání a v podstat se neliaí od námitek uplatnných v pYedcházejícím správním i soudním Yízení (sp. zn. 30 A 83/2022). PYevá~nou ást námitek tvoYí argumentace vyvracející jednotlivé závry Yeditele GYBY o neudlení bodo ~alobci pYi pYijímacím Yízení. Jak NSS setrvale judikuje, v ~alob je tYeba odliaovat uplatnné ~alobní námitky a jednotlivé díl í argumenty na jejich podporu. Odká~e-li soud v pYípad shody mezi svým názorem a odovodnním ~alobou napadeného rozhodnutí na toto odovodnní, jde o b~nou a mo~nou praxi, neboe není smyslem soudního pYezkumu opakovat ji~ dYíve vyY ené (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007, j. 8 Afs 75/2005130, . 1350/2007 Sb. NSS). Ze stejného dovodu není praktické a ani asov úsporné zdlouhav a tými~ nebo jinými slovy Yíkat toté~, co ji~ soud vyslovil ve zruaujícím rozsudku. V souladu se zásadou hospodárnosti a ekonomie Yízení není smyslem soudního pYezkumu stále dokola podrobn opakovat ji~ jednou vyY ené a vysvtlovat stejné dovody, které k pYedmtnému závru vedly. Soud tudí~ shledává vhodným vyu~ití odkazu na ji~ u inné závry ve zruaujícím rozsudku ohledn námitek, které pova~uje za vyYeaené v pYedcházejícím soudním Yízení.<br/>NepYezkoumatelnost a nesrozumitelnost<br/>42. Soud se nejprve zabýval otázkou pYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, neboe dovodnost takové námitky by bránila jeho meritornímu pYezkumu. }alobce v petitu ~aloby navrhuje zruaení napadeného rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo, k emu~ zdejaí soud poznamenává, ~e nepYezkoumatelnost je jednou z nejzáva~njaích vad, kterou mo~e být správní rozhodnutí zatí~eno. Aby bylo rozhodnutí pYezkoumatelné, z odovodnní musí být zYejmé, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvá~il o pro vc podstatných skute nostech a jak se vypoYádal s uplatnnými námitkami. NepYezkoumatelnost je tedy objektivní pYeká~kou, která znemo~Huje vcný pYezkum napadeného rozhodnutí, tj. zjistit jeho obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno. NepYezkoumatelnost pro nedostate né odovodnní, mo~e být dána pYedevaím tehdy, opYel-li správní orgán rozhodovací dovody o skute nosti v Yízení nezjiaeované, pYípadn zjiatné v rozporu se zákonem (viz obdobn k rozhodovací innosti správních soudo napY. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, j. 2 Ads 58/2003-75, . 133/2004 Sb. NSS), nebo pokud zcela opomenul vypoYádat nkterou z námitek uplatnných v odvolání (viz napY. rozsudek ze dne 27. 6. 2007, j. 3 As 4/2007-58, rozsudek ze dne 18. 10. 2005, j. 1 Afs 135/2004-73, . 787/2006 Sb. NSS, i rozsudek ze dne 8. 4. 2004, j. 4 Azs 27/2004-74).<br/>43. Soud rovn~ zdorazHuje, ~e s tímto odvolacím dovodem je nutno zacházet obezYetn, neboe zruaením rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost se oddaluje okam~ik, kdy základ sporu bude správními soudy uchopen a s kone nou platností vyYeaen, co~ není v zájmu ani ú astníko Yízení, ani ve veYejném zájmu na hospodárnost Yízení pYed správními soudy. NepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo i pro nesrozumitelnost musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí pro skute nou nemo~nost zjistit samotný obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno (srov. napY. usnesení NSS ze dne 19. 2. 2008, j. 7 Afs 212/2006-76), není pYípustné institut nepYezkoumatelnosti libovoln rozaiYovat a vztahovat jej i na situace, kdy se správní orgán podstatou námitky ú astníka Yízení Yádn zabývá a vysvtlí, pro  nepova~uje argumentaci ú astníka za správnou, bye výslovn v odovodnní rozhodnutí nereaguje na vaechny myslitelné aspekty uplatnné námitky, popY. se dopustí díl ího nedostatku odovodnní. Povinnost orgáno veYejné moci svá rozhodnutí Yádn odovodnit nelze interpretovat jako po~adavek na detailní odpov na ka~dé tvrzení. Proto zpravidla posta uje, jsouli vypoYádány alespoH základní námitky ú astníka Yízení (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2009, j. 9 Afs 70/2008-13), pYípadn, za podmínek tomu pYimYeného kontextu, i s akceptací odpovdi implicitní, co~ pYipouatí i Ústavní soud (srov. napY. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2774/09). Soud také pYipomíná, ~e nepYezkoumatelnost není projevem nenaplnné subjektivní pYedstavy ~alobce o tom, jak podrobn by mlo být rozhodnutí odovodnno, ale objektivní pYeká~kou, která brání pYezkoumání napadeného rozhodnutí (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 2. 2017, j. 3 Azs 69/2016-24).<br/>44. Zdejaí soud neshledal, ~e by rozhodnutí ~alovaného a jemu pYedcházející rozhodnutí Yeditele GYBY trpla naYíkanými vadami. }alovaný se zabýval odvolacími námitkami, zdovodnil své úvahy a pYedlo~il konkrétní ucelenou argumentaci oponující argumentaci ~alobce. Z napadeného rozhodnutí je patrná reakce na námitky ~alobce i konkrétní úvahy ~alovaného. Ostatn sám ~alobce proti tmto úvahám v ~alob brojí konkrétní argumentací, a soudu proto nic nebrání v tom, aby správnost tchto úvah vcn posoudil, jak bude uvedeno ní~e vypoYádáním jednotlivých námitek ~alobce.<br/>45. Zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, kdy pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost skute n nelze rozhodnutí vobec meritorn pYezkoumat. Napadené rozhodnutí tudí~ z pohledu pYezkoumatelnosti obstojí, a to jak v otázce srozumitelnosti a dovodo, tak v otázce podkladu. Navíc ze samotného obsahu ~aloby a vymezení ~alobních bodo plyne, ~e napadené i jemu pYedcházející rozhodnutí bylo pro ~alobce velmi dobYe srozumitelné a nosné dovody napadeného a jemu pYedcházejícího rozhodnutí Yeditele byly pro ~alobce dostate n zYetelné.<br/>46. Pro úplnost soud dodává, ~e v dané vci neshledal vadu nepYezkoumatelnosti rozhodnutí spo ívající ve stru nosti i odkazu na vypoYádání námitky soudem v pYedcházejícím soudním Yízení. Správní orgán byl tímto vypoYádáním (závazným právním názorem soudu) vázán, nebyl povinen je znovu posuzovat, jinými slovy opisovat a odovodHovat, pokud nedoalo ke zmn skutkového i právního stavu. V návaznosti na shora popsaný probh pYedcházejícího Yízení nelze vytýkat ~alovanému, ~e s ohledem na skute nost, ~e toto~ná právní otázka ji~ byla dYíve pYedmtem posouzení ze strany správního soudu, se s námitkami ~alobce vypoYádal stru njaím zposobem práv za pomoci odkazu na shora citovaný zruaující rozsudek soudu, který se ke sporné právní otázce v dYívjaím Yízení vyslovil.<br/>47. Námitka není dovodná.<br/>Hodnocení matematické úlohy, sportovní a ekologické mimoakolní innosti<br/>48. K optovnému Yeaení matematické úlohy soud podává, ~e pro posouzení dané vci je rozhodné, ~e soud ji~ dYíve v pYípad ~alobce rozhodoval, a a koliv pYedcházející rozhodnutí ~alovaného bylo z jiných dovodo zruaeno, soud se ve svém zruaujícím rozsudku podrobn zabýval a vyjádYil také k namítanému chybnému hodnocení konkrétní matematické úlohy týkající se poYadí b~co. Soud tedy ve své dYívjaí rozhodovací innosti pYípad pYímo osoby ~alobce meritorn posuzoval a dospl k závru, ~e postup Yeditele GYBY a ~alovaného, kteYí jako jedinou správnou odpov na zadanou úlohu pYipustili pouze Yeaení H, E, L, A, resp. A, L, E, H (v opa ném poYadí), není nezákonný (viz ást Bodové hodnocení matematické úlohy, bod 63 a~ 74 zruaujícího rozsudku). }alobce v ~alob neuvedl ~ádné nové okolnosti, pouze podrobnji rozvádí svoj nesouhlas a podává jiná mo~ná pojetí a pYíklady daného problému. Soud na svém závru sdleném ve zruaujícím rozsudku setrvává a pln na nj odkazuje.<br/>49. Soud ji~ také vysvtlil svoj pohled na ekologickou zájmovou innost ~alobce (bod 45 zruaujícího rozsudku) i ú ast v nkolika sportovních klubech (bod 46 zruaujícího rozsudku). Soud opt setrval na svých závrech o zákonném postupu Yeditele GYBY a ~alovaného pYi neudlení bodo za tyto innosti vyjádYených ve zruaujícím rozsudku a pln na n odkazuje. <br/>50. Uvedené námitky nejsou dovodné.<br/>Hodnocení studia a zkouaek z cizího jazyka<br/>51. Stejn tak zostává soud na svých závrech týkajících se neudlení bodo za získání certifikované mezinárodní jazykové zkouaky.<br/>52. Na zákonné úrovni rozvíjí a zajiaeuje právo na vzdlání zákon . 561/2004 Sb., o pYedakolním, základním, stYedním, vyaaím odborném a jiném vzdlávání, ve znní do 31. 12. 2023 (dále jen  akolský zákon ). Podle ustanovení § 1 tento zákon upravuje pYedakolní, základní, stYední, vyaaí odborné a nkteré jiné vzdlávání ve akolách a akolských zaYízeních, stanoví podmínky, za nich~ se vzdlávání a výchova (dále jen  vzdlávání ) uskute Huje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob pYi vzdlávání a stanoví posobnost orgáno vykonávajících státní správu a samosprávu ve akolství.<br/>53. Dle § 60 odst. 2 písm. a) akolského zákona (ve znní do 31. 12. 2023) Yeditel akoly stanoví pro jednotlivá kola pYijímacího Yízení jednotná kritéria pYijímání do oboru vzdlání a formy vzdlávání a zposob hodnocení jejich splnní. `kolský zákon pYitom nestanoví konkrétní podmínky Yízení o pYijetí dítte, v tomto ohledu ponechává rozsáhlé kompetence Yediteli akoly. Rozhodovací proces Yeditele akoly se vaak musí vyvarovat libovole, tedy musí zahrnovat rovný a informovaný pYístup k ú astníkom, který je dán pouze Yádným odovodnním rozhodnutí, které vychází z pYedem stanovených kritérií. K tomu napY. NSS v rozsudku ze dne 2. 5. 2012, j. 1 As 35/2012-40 . 2736/2013 Sb. NSS, který se sice týká pYedakolního vzdlávání, ale jeho~ závry ohledn rozhodování o pYijetí uchaze e na základ pYedem stanovených kritérií lze vztáhnout i na posuzovaný pYípad, uvádí:  Disponuje-li mateYská akola pravomocí rozhodovat o pYijetí dítte do systému (pYedakolního) vzdlávání - mateYské akoly podle § 34 akolského zákona, pYi em~ zákonné podmínky pro taková rozhodování zákon nikterak neupravuje, pak je nutno zajistit, aby byla pYi rozhodování vá~ena pYedem stanovená kritéria pro pYijímání dtí do tohoto systému vzdlávání. [& ] Mezi demokratické principy (principy rovnosti a zákazu diskriminace a neodovodnn nerovného zacházení jako esenciální zásady materiálního právního státu), jist patYí i fundamentální zásady správního Yízení, jako nutnost zohlednit pYi rozhodování konkrétní okolnosti daného pYípadu a dbát na to, aby pYi rozhodování skutkov shodných nebo podobných pYípado nevznikaly nedovodné rozdíly, pYi em~ tyto zásady nacházejí svoj výraz práv v odovodnní rozhodnutí (rozhodnutí o pYijetí/nepYijetí  pozn. soudu). Podmínky pYijímání do pYedakolních vzdlávacích zaYízení musí být proto ur eny pYedem a musí vycházet z principu rovnosti pYíle~itostí. PYístup do zmínného systému vzdlávání by ml být pYedevaím v souladu s principem transparentnosti, který v airaím smyslu vyjadYuje, ~e postupy pYi rozhodování jsou srozumitelné a otevYené, dle pYedem stanovených kritérií. Krom zákonem ur eného kritéria pYednostního pYijetí dtí pYedakolního vku, si lze jako dalaí kritérium pYedstavit napY. pYednostní pYijetí staraích dtí, zamYení na vzdlávání dtí v ur ité oblasti, teritoriální hledisko dle bydliat dítte, sociální hledisko apod.; takto stanovená a zvolená kritéria jsou zcela na voli a rozhodnutí jednotlivých pYedakolních vzdlávacích zaYízení (viz obdobn ve vztahu k rozhodnutí o nepYijetí studenta na vysokou akolu rozsudek NSS ze dne 21. 12. 2006, . j. 2 As 37/2006 - 63) (zvýraznní doplnno soudem).<br/>54. PYi vytváYení konkrétní podoby pYijímacího Yízení má Yeditel akoly st~ejní úlohu; je vázán pouze rámcovým vzdlávacím programem základního vzdlávání, jinak je mu dána zna ná volnost pYi pYíprav pYijímacího Yízení. Musí vaak dbát na stanovení stejných podmínek pro vaechny uchaze e do pYísluaného oboru vzdlání a formy vzdlávání pro daný akolní rok. To samozYejm nevylu uje, ~e kritéria pYijímacího Yízení se mohou liait mezi jednotlivými koly pYijímacího Yízení i mezi jednotlivými obory vzdlávání a formami vzdlávání v rámci jednoho kola pYijímacího Yízení. Diferenciaci lze v tomto ohledu ostatn pYedpokládat, neboe se jich ú astní uchaze i hlásící se za rozdílných podmínek (Rigel, F., Bahý>ová, L., Kudrová, V., Moravec, O., Puakinová, M.: `kolský zákon. KomentáY. 1. vydání. Praha C. H. Beck, 2014, s. 279  310).<br/>55. Z obsahu námitky vyplývá, ~e ~alobce spatYuje diskrimina ní nastavení kritérií Yeditelem GYBY v pYijímacím Yízení pro osmileté gymnázium, jeliko~ v tomto nebyly udlovány body za slo~ení mezinárodní certifikované jazykové zkouaky oproti kritériím pro aestileté a tyYleté gymnázium, ve kterých za tyto zkouaky body udlovány byly.<br/>56. K existenci nepYímé diskriminace je tYeba formáln neutrální normy, na jejím~ základ je diskriminována ur itá skupina adresáto, neboe tito jsou neutrální normou s ohledem na reálné okolnosti znevýhodnni (srov. rozsudek NSS ze dne 23. 5. 2013, . j. 9 Afs 55/2012-25).<br/>57. Jak u~ bylo výae uvedeno, stanovení kritérií je autonomním oprávnním Yeditele akoly [§ 164 odst. 1 písm. a) akolského zákona], není výsledkem správního Yízení, resp. rozhodováním o právech a povinnostech v oblasti státní správy (§ 165 odst. 2 akolského zákona). Není tedy rozhodnutím ve smyslu § 67 zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ). Opa ný názor ~alobce a závry z toho vyvozené jsou mylné. Stanovení kritérií, resp. nestanovení ur ité skute nosti jako kritéria a její nehodnocení, nelze pova~ovat za negativní rozhodnutí, kterému by pYedcházel proces ve form správního Yízení, které by bylo nutno odovodHovat a doslova aplikovat veakeré zásady správního Yízení (nelze tedy aplikovat rozsudek NSS ze dne 21. 6. 2021 . j. 8 Ads 231/2019-28, na který odkazuje ~alobce). Správním Yízením, v nm~ se rozhoduje o konkrétních právech a povinnostech uchaze o o studium je a~ pYijímací Yízení zahájené podáním pYihláaky a ukon ené (zpravidla) rozhodnutím o pYijetí i nepYijetí ~áka ke studiu.<br/>58. Rozdílná kritéria stanovená pro pYijímací Yízení pro tyYletá, aestiletá a osmiletá gymnázia nelze chápat jako nedovodné rozdíly pYi skutkov shodných i podobných pYípadech ve smyslu rozhodování správního orgánu, jak se domnívá ~alobce. Správní orgán je sice povinen dbát na to, aby pYi rozhodování skutkov shodných nebo podobných pYípado nevznikaly nedovodné rozdíly, pYi stanovení kritérií vaak nejde o rozhodnutí o právech a povinnostech ú astníko Yízení. Kritérii se stanovují ur ité podmínky, pYedpoklady pro úspch v pYíjímacím Yízení, která mohou být (a je to vzhledem k vku i rozsahu znalostí logické) rozdílná pro rozné stupn víceletých gymnázií.<br/>59. Stejn tak není ohro~ena dobrá víra ú astníka pYíjímacího Yízení. V daném pYípad nelze stanovení kritérií chápat jako rozhodovací innost správního orgánu svd ící o zastávání ur itého právního názoru správním orgánem. Pro jednotlivá pYijímací Yízení mo~e Yeditel akoly stanovit (v souladu se zákonem) rozdílná kritéria v návaznosti na aktuální po~adavky akoly, vývoje znalostí a aktivit ~áko, zmny relevantních sout~í apod. Nic také nebrání Yediteli akoly stanovit tmto kritériím roznou váhu, napY. pomocí rozdílného po tu bodo. Zde bude zále~et na preferencích konkrétní stYední akoly, která z tchto kritérií bude pova~ovat za zásadní a která za spíae doplHková, popY. která vobec hodnotit nebude. <br/>60. Úkolem Yeditele akoly je stanovit kritéria pro pYidlování bodového hodnocení tak, aby byla stanovena v souladu se zákonem a aby byla interpretována nediskrimina ním zposobem. Tato kritéria musí respektovat princip rovnosti. To znamená, ~e v kritériích pYijímacího Yízení nelze bez dalaího zohlednit skute nosti, k jejich~ splnní nemají vaichni uchaze i rovné aance. Nelze tak napYíklad zohledHovat (bodov zvýhodHovat) výsledky zkouaek realizovaných jako úplatné soukromé aktivity, jich~ se zú astHují uchaze i na dobrovolném principu, nelze bodov zvýhodHovat uchaze e hlásící se z ni~aího stupn osmiletých i aestiletých gymnázií i základních akol s rozaíYenou výukou nkterých pYedmto nebo naopak bodov znevýhodHovat uchaze e ze základních akol samostatn zYizovaných pro ~áky se zdravotním posti~ením apod. Toto je také pYedmt pYezkumu nadYízeného orgánu. Není ale na odvolacím orgánu ani soudu, aby kritéria, která ze zákonných mantinelo nevybo ila, pYetváYel podle svých vlastních pYedstav a individuálních preferencí.<br/>61. Xeditel akoly stanovil zposob hodnocení v kritériích pYijímacího Yízení do 1. ro níku ni~aího stupn osmiletého gymnázia v roce 2022 ze dne 4. 1. 2022 tak, ~e uchaze  mohl získat body za<br/>a) Vdomostní sout~e: matematická olympiáda, logická olympiáda, sout~ MATESO. <br/>b) Uchaze , který je lenem sportovního oddílu aspoH 1 rok.<br/>c) Uchaze , který se pravideln vnuje kulturní i zájmové innosti (napY. ZU`, skautu) aspoH 1 rok.<br/>62. Po~adavky pro získání bodo byly dopYedu, zcela transparentn uvedeny. Tyto po~adavky byly kladeny, resp. jejich splnní bylo umo~nno vaem ú astníkom pYijímacího Yízení do 1. ro níku ni~aího stupn osmiletého gymnázia v roce 2022, tzn. celé skupin adresáto, kterým byla kritéria ur ena. Tito nebyli stanovením kritérií diskriminováni mezi sebou navzájem, ani nelze stanovení jiných kritérií (konkrétn neudlení bodo za certifikované mezinárodní jazykové zkouaky) chápat jako diskrimina ní oproti rozdílným kritériím vztahujícím se k jinému studijnímu oboru, ur eným jiné skupin adresáto. Dle § 60d odst. 1 písm. d) akolského zákona Yeditel akoly tzv. dalaí skute nosti v pYíjímacím Yízení hodnotit mo~e, ale nemusí. PYi tom mo~e pYihlí~et k tomu, jaké vdomostní i osobnostní charakteristiky uchaze o jsou vhodné a preferované z hlediska zamYení vzdlávání a naplHování akolního vzdlávacího programu. Povinnost hodnocení jazykové, popY. jiné zkouaky dle zamYení akoly ze akolského zákona ovaem nevyplývá. Neudlení bodo za certifikovanou mezinárodní jazykovou zkouaku není nikterak v rozporu se zamYením akoly ani se akolním vzdlávacím programem.<br/>63. Vzhledem k výae uvedenému nezahrnutí slo~ení certifikovaných mezinárodních jazykových zkouaek do kritérií pro bodové hodnocení nepova~uje soud za diskrimina ní nastavení tchto kritérií. Slo~ení certifika ní mezinárodní jazykové zkouaky nebylo jako kritérium vobec stanoveno a hodnoceno a Yeditel akoly postupoval v souladu s kritérii pYijímacího Yízení a nepochybil, pokud ~alobci za tuto innost bodové hodnocení nepYidlil. Naopak pokud by Yeditel akoly ~alobci body pYidlil, byly by ostatní ú astníci pYijímacího Yízení, kteYí v souladu se zadáním kritérií tyto certifikáty nedolo~ili, znevýhodnni.<br/>64. Zájmovou inností spo ívající ve studiu cizího jazyka se soud meritorn zabýval ve zruaujícím rozsudku, na který v podrobnostech odkazuje (viz bod 47 zruaujícího rozsudku). Soud v ~ádném pYípad nezleh uje pYípravu na absolvování testu z anglického jazyka, jeho~ výsledkem je prokázání znalostí ur ité úrovn (v daném pYípad Cambridge Flyers z anglického jazyka na úrovni A1 v kvtnu 2021 a Cambridge Movers v prosinci 2020). }alobce nicmén v probhu pYijímacího Yízení nedolo~il doklady o tom, ~e se pravideln vnoval zájmové innosti (zde výuce anglického jazyka) aspoH 1 rok, a koliv mu to kritéria pYijímacího Yízení ukládala (§ 60 odst. 3 akolského zákona), [Kritéria pYijímacího Yízení - Uchaze , který se pravideln vnuje kulturní i zájmové innosti (napY. ZU`, skautu) aspoH 1 rok, obdr~í max. 0,5 bodu. Tuto skute nost dolo~í originály nebo ovYenými kopiemi vysvd ení nebo potvrzením (napY. ZU`, skautu), které odevzdá spolu s pYihláakou, nejpozdji pak v den konání zkouaky (pozn. zvýraznno soudem)]. V as dolo~ené certifikáty dokazují dosa~ení ur itých znalostí, nicmén nikterak nedokládají dobu ani zposob pYípravy potYebné pro jejich dosa~ení. Z pouhé presumpce náro nosti tchto zkouaek nelze vyvodit splnní pravidelné jednoro ní pYípravy  vnování se zájmové innosti.<br/>65. }alobce dolo~il dne 14. 5. 2024 spolu s doplnním odvolání proti prvostupHovému rozhodnutí mimo jiné kopie nabídky Cambridge kurzo z angli tiny, seznamo zájmových krou~ko, emailové komunikace mezi zamstnanci akoly `kolní komplex, Mendlovo námstí 3/4, Brno (ur ené rodi om o seznamech krou~ko, pYihlaaování do krou~ko, platbách), emailové komunikace ze strany základní akoly neidentifikovanému okruhu pYíjemco týkající se probhu Cambridge Movers krou~ku, Cambridge Flyers krou~ku a jazykových zkouaek. Dále dolo~il emailovou gratulaci k úspanému absolvování zkouaky ze dne 4. 12. 2020 a 28. 5. 2021 adresované zákonné zástupkyni ~alobce od asistenta@zkouskypark.cz (jazyková akola Cambridge P.A.R.K. Exam Centre poYádající pYípravné kurzy a jazykové zkouaky  pozn. soudu).<br/>66. Dle § 82 odst. 4 správního Yádu, k novým skute nostem a k návrhom na provedení nových dokazo, uvedeným v odvolání nebo v probhu odvolacího Yízení, se pYihlédne jen tehdy, jde-li o takové skute nosti nebo dokazy, které ú astník nemohl uplatnit dYíve. Namítá-li ú astník, ~e mu nebylo umo~nno u init v Yízení v prvním stupni ur itý úkon, musí být tento úkon u inn spolu s odvoláním. Jedním z hlavních dovodo pro zavedení koncentra ní zásady bylo zamezit ú astníkom v neustálém pYedkládání nových skute ností a návrho na provedení dokazo, které za ur itých okolností mohou paralyzovat innost správního orgánu i znemo~nit vc pravomocn ukon it v zákonem stanovených lhotách. Ustálená judikatura potvrzuje, ~e ustanovení § 82 odst. 4 správního Yádu nedopadá typicky na Yízení, v nm~ má být z moci úYední ulo~ena povinnost. Uplatní se vaak pln u Yízení zahajovaných na návrh, tedy Yízení o ~ádosti. V nich je koncentrace Yízení zcela namíst. Je toti~ v zájmu ~adatele, aby shromá~dil a správnímu orgánu pYedlo~il vaechny potYebné doklady (rozsudek NSS ze dne 7. 4. 2011, j. 5 As 7/2011-48, . 2412/2011 Sb. NSS). <br/>67. PYijímací Yízení je specifickým Yízením o ~ádosti o pYijetí ke studium, ve kterém se uplatní zásada koncentrace, která je zhmotnna a zdoraznna i konkrétními asovými a skutkovými po~adavky stanovenými v kritériích pYijímacího Yízení. Obecn u pYijímacích zkouaek je mo~né získat plusové body (napY. za výsledky z odborných sout~í, olympiád, potvrzení o navatvování krou~ku atd.). Informace o tchto aktivitách jsou uvádny v pYihláace a zároveH dolo~eny potvrzeními o jejich absolvování, jestli~e má tento po~adavek akola v kritériích k pYijímacímu Yízení. Pokud má tedy ú astník Yízení zájem o získání plusových bodo, musí ve svém vlastním zájmu jejich odovodnitelné pYidlení tvrdit a zároveH dolo~it v pYihláace ke studiu. Nedolo~ené dokumenty logicky nemohou být Yeditelem akoly hodnoceny. <br/>68. V kritériích pYijímacího Yízení byly zYeteln stanoveny podmínky pro získání plusových bodo za zájmovou innost, pYi em~ ú ast bylo nutno dolo~it doklady, které mly být odevzdány spolu s pYihláakou, nejpozdji pak v den konání zkouaky K ~alobcem dolo~eným dokumentom a~ v rámci druhého odvolacího Yízení tedy Yeditel GYBY nemohl pYihlédnout, neboe byly pYedlo~eny opo~dn a nelze pYidlit bodové hodnocení za nedolo~enou zájmovou innost. K tmto dokumentom nemohl s ohledem na zásadu koncentrace pYihlédnout ani ~alovaný. V posuzovaném pYípad tedy nedoalo k pochybení, pokud ~alobci za nedolo~ené absolvování pYípravných jazykových kurzo  zájmové innosti nebylo pYidleno bodové hodnocení.<br/>69. }alobní bod není dovodný.<br/>70. Obiter dictum soud uvádí, ~e ani dolo~ené dokumenty bez dalaího ú ast v jazykovém kurzu ~alobce neprokazují. Doklady obsahují informace o probhu jazykového kurzu bez identifikace ~alobce (zákonné zástupkyn ~alobce) jako~to adresáta a ú astníka kurzu. Nikterak nedokládají výkon zájmové innosti ~alobce po dobu jednoho roku, konkrétn ú ast ~alobce na daném jazykovém kurzu. Jak ji~ uvedl ~alovaný (str. 5 napadeného rozhodnutí), ú ast v kurzu bylo mo~né jednoduae dolo~it napY. potvrzením o absolvování kurzu ~alobcem, jak ~alobce u inil ohledn sportovních krou~ko. Soud ve zruaujícím rozsudku ji~ také vysvtlil, ~e certifikát o slo~ení mezinárodní jazykové zkouaky neprokazuje výkon zájmové innosti minimáln jeden rok, jak po~adovala kritéria (viz bod 47 zruaujícího rozsudku).<br/>Dodate né opatYování doklado Yeditelem akoly<br/>71. Výae uvedeným závrom týkajícím se postupu pYi stanovení kritérií, který není rozhodnutím dle § 67 správního Yádu (ani ve smyslu § 65 odst. 1 s. Y. s.), odpovídá postup Yeditele GYBY, pota~mo ~alované pYi  opatYování podklado pro jejich stanovení. Stanovení kritérií je ur itým krokem, faktickým úkonem, kterému nepYedchází správní Yízení jako takové. Rozhodnutí dle § 67 správního Yádu je tYeba vydat a~ v situaci, kdy je tYeba autoritativn ur it, zda tu právo je i není. Xeditel akoly nemusí bhem procesu tvorby kritérií (= u inní závru na základ uvá~ení) svoj závr podpírat písemnými dokumenty a zakládat  správní spis , který bude archivovat. Takovýto postup by ad absurdum v dosledku doslovného dodr~ování vedl k paralýze a zahlcení veYejné správy, která by pYi jakékoliv innosti, volb kritérií i jen pYíprav na dalaí postupy shroma~ovala veakeré mo~né písemné podklady, které zvá~ila pYi svém posouzení. Informace potYebné pro svoje rozhodnutí mo~e Yeditel akoly erpat ze svých vlastních profesních zkuaeností, z veYejn dostupných informací (letáky, bro~ury, internet) apod. <br/>72. To samozYejm nemní nic na tom, ~e rozhodnutí Yeditele akoly opírající se o správní uvá~ení, nesmí vybo it z mezí a hledisek stanovených zákonem. Stanovená kritéria nesmí poruaovat princip rovnosti a zákaz diskriminace, nesmí být stanovená svévoln, nemla by neoprávnn poruaovat ústavou a zákonem daná práva jednotlivce, mla by být stanovena v souladu s principem proporcionality. Práv tato hlediska jsou pYedmtem pYezkumu limito správního uvá~ení a na nho navazujícího stanovení kritérií. PYedmtem pYezkumu nejsou veakeré mo~né alternativy a hlediska, která mohla mít na správní uvá~ení vliv a která by eventuáln mohla být Yeditelem GYBY zva~ována. PYedmtem pYezkumu je posouzení, zda hlediska, která zva~oval, jsou taková, ~e na jejich základ dospl k ur itému závru  správnímu uvá~ení, které je v souladu se zákonem.<br/>73. K poskytnutí odovodnného postupu i výbru ur itých skute ností jako~to kritérií mohl Yeditel GYBY dojít napY. formou stanoviska, popY. sdlení, ve kterém veakeré své úvahy vysvtlí a odovodní, uvede zdroje, ze kterých vycházel, skute nosti, které zva~oval. To ovaem neznamená, ~e musí mít tyto zdroje/informace písemn seYazeny ve  slo~ce ji~ pYi stanovení kritérií, které samo o sob není rozhodnutím ve smyslu § 67 správního Yádu. Xeditel GYBY dle soudu nepochybil, pokud v roce 2022 nevedl nco jako správní spis s veakerými podklady pro správní uvá~ení o stanovení kritérií, a pokud své závry a jejich odovodnní podpoYil aktuálními informacemi z roku 2024. Tyto pak byly jako~to podklady pro prvoinstan ní rozhodnutí (první prvoinstan ní rozhodnutí ze dne 2. 5. 2022 bylo zruaeno) vedeny ve správním spise ~alobce v Yízení o rozhodnutí o pYijetí ke studiu. <br/>74. Námitka ~alobce o nemo~nosti podpoYit odovodnní stanovení kritérií materiály z roku 2024 proto není dovodná. Relevantní by mohla být snad jedin v pYípad, pokud by byl dovod se domnívat, ~e se skutková situace v roce 2024, pokud jde o podmínky jednotlivých sout~í, njak podstatn liaila od skutkové situace v roce 2022. To ale ~alobce netvrdí.<br/>Matematické sout~e<br/>75. Pokud jde o udlení bodo ~alobci za ú ast ve vdomostní sout~i Pangea, soud uvádí, ~e ~alobce v ~alob velmi podrobn specifikuje rozné aspekty a charakter jednotlivých sout~í, které hodnotí a dovozuje závr o jejich pYinejmenaím rovném postavení s bodovanými sout~emi. Soud zdorazHuje, ~e ~alobní námitky jsou stejné jako námitky uplatnné v odvolacím Yízení, se kterými se ~alovaný v napadeném rozhodnutí vypoYádal a soud na n v dalaím odkazuje. Soud také sdluje, ~e nebude reagovat na ka~dé díl í tvrzení ~alobce, neboe takový postup by zjevn vedl k úplnému zaml~ování podstaty vci a zaplevelení Yízení informacemi, které nejsou pro danou vc st~ejní. }alobcova argumentace zahrnuje skute nosti, které nejsou pYedmtem soudního pYezkumu, brojí proti skute nostem, které nejsou nosnými dovody rozhodnutí, resp. správního uvá~ení. Soud rozhodn nemá v úmyslu prohlubovat tento stav, který vede k neustálé recyklaci tých~ námitek a postupnému nabalování mén a mén podstatných informací. ZamYí se proto na skute nosti, které jsou pro danou vc skute n podstatné, a posoudí primárn, zda byly naplnny dovody pro vyslovení poruaení právních pYedpiso a zda ~alovaný postupoval v souladu se zákonem. Ke skute nostem zcela marginálním se soud vyjádYí pouze ve stru nosti.<br/>76. Není úlohou soudu ani ~alovaného u init závr o nejvhodnjaím zposobu posouzení schopností uchaze e o studium, tedy potvrdit, zda lze tyto schopnosti ovYovat napY. typem uzavYených i otevYených matematických úloh, odovodHovat, v em jsou výhody té které metody, co a jak ur itý typ otázek ovYuje, s ím pracuje apod. Podstatou vci je, zda správní uvá~ení Yeditele GYBY, na jeho~ základ rozhodl, ~e kritérii, které je mo~no ohodnotit plusovými body v pYijímacím Yízení, bude ú ast jen v sout~i Matematická olympiáda, Logická olympiáda a sout~ MATESO (a na to navazující otázka odepYení bodového hodnocení za ~alobcem dolo~enou ú ast v matematické sout~i Pangea v roce 2021) nepYekro ilo limity vyplývající z ústavního poYádku eské republiky (viz bod 25 a~ 33 zruaujícího rozsudku).<br/>77. Xeditel GYBY odovodnil správní uvá~ení, na jeho~ základ rozhodl hodnotit umístní a ú ast uchaze o pouze v ur itých matematických sout~ích, a naopak se rozhodl nepYihlí~et k sout~i Pangea nebo jiné obdobné sout~i, tak, ~e ozna il za hlavní kritérium výbru otevYenost úloh obsa~ených v jednotlivých typech sout~í. Ú astník sout~e tak musí jednozna n demonstrovat porozumní zadání, své Yeaení podepYít zvoleným postupem. Nezbytnou sou ástí jsou úlohy vy~adující grafická Yeaení. Zámrn nebyly vybrány sout~e, kde je výsledek uzavYený, ú astníci vybírají z pYedem stanovených odpovdí (A, B, C, D apod.). Mezi takové patYí sout~ Pangea, která podle Yeditele nedosahuje náro nosti ostatních zvolených sout~í. Sout~ je asov nenáro ná  akolní kolo trvá 45 minut, úlohy jsou uzavYené, není ovYován postup a po~adováno zdovodnní. Xeditel GYBY také pYihlédl k dlouhodobé úspanosti a vhlasu sout~í.<br/>78. Soud zjistil se správního spisu a z ásti ovYil i z veYejn dostupných informací na internetu (www.matematickaolympiada.cz, www.logickaolympiada.cz, www.zskuldova.cz/verejnost/nase-souteze/mateso, www.pangeasoutez.cz), ~e:<br/>a) Matematickou olympiádu (dále jen  MO ) vyhlaauje ka~doro n Ministerstvo akolství, mláde~e a tlovýchovy. Jde o pYedmtovou sout~ z matematiky a informatiky pro ~áky základních a stYedních akol. MO je jednotná pro celé území eské republiky a poYádá se ka~doro n, lení se podle kategorií a sout~ních kol. V kategorii Z5  ur ené pro ~áky 5. ro níko základních akol; probíhá ve akolním a okresním sout~ním kole. `kolní, okresní, krajské a ústYední kolo se konají zpravidla prezen n. Úkolem sout~ících je samostatn vyYeait úlohy daného sout~ního kola. Domácí kolo MO Yeaí ~áci doma ve svém volném ase. Domácí kolo MO má studijní charakter, má sout~ící pYipravit na dalaí kola sout~e. V okresním kole Yeaí sout~ící kategorie Z5 tYi úlohy po dobu 90 minut. Typy úloh jsou otevYené. Xeaení úloh musí sout~ící zapsat tak, aby bylo mo~né sledovat jejich myalenkový postup. Sout~ byla zalo~ena 1951.<br/>b) Logická olympiáda je poYádána ka~doro n spolkem Mensa esko. Je to sout~ zalo~ená na logických úlohách, jejich~ Yeaení vy~aduje samostatný a kreativní pYístup. Nerozhodují zde nau ené znalosti, ale schopnost samostatného uva~ování a pohotového rozhodování. Nejedná se o znalostní sout~, ale o sout~ rozvíjející pYedevaím schopnost samostatného logického uva~ování. Logická olympiáda probíhá ve tYech kolech (v etn kategorie A  ~áci 3. a~ 5. tYída): základní kolo (online - sout~ící se mohou pYipojit kdekoliv) trvá 30 minut (kategorie A), krajské kolo i finální kolo je prezen ní. Typy úloh pro kategorii A: základní kolo  výbr z mo~ností, krajské a finální kolo - otevYené. Úloha musí mít práv jedno Yeaení. Úloha musí obsahovat postup a Yeaení. Sout~ zalo~ena v roce 2008, ú ast napY. 101 295 registrovaných z 3 986 akol v roce 2023, 108 399 registrovaných z 3 729 akol v roce 2025.<br/>c) Sout~ MATESO je  brnnská matematická sout~ organizovaná Tyraovou základní akolou. Má dv kola, akolní a mstské, a v ka~dém z nich Yeaí ~áci 15 úloh. Úspaným Yeaitelem akolního kola je ~ák, který dosáhl alespoH 8 bodo. V mstském kole je úspaným Yeaitelem ka~dý ~ák, který získal 10 a více bodo. `kolní kolo probíhá na kmenových akolách a do mstského kola automaticky postupuje pouze vítz (vítzové) akolního kola, tedy ~ák (~áci), který dosáhl nejvyaaího po tu bodo ve akolním kole a zároveH je úspaným Yeaitelem. Ostatní ~áci postoupí do mstského kola na základ dosa~eného po tu bodo ve akolním kole do naplnní kapacity sout~e. Typy úloh  otevYené i výbr z mo~ností. Sout~ zalo~ena 2006. NapY. v roce 2024 se jí ú astnilo 138 ~áko ze 41 základních akol.<br/>d) Sout~ Pangea organizovaná spolkem Meridian, matematický spolek. Pangea nabízí matematické úlohy, zobrazující b~ný ~ivot. Pro ka~dý rok jsou vybírána jiná témata, tudí~ sout~e se mo~e ka~dý ~ák ú astnit opakovan, ani~ by Yeail stejné i podobné úlohy. V posledních letech se objevila témata - architektura, medicína, sport, doprava, stravování. Sout~ probíhá ve dvou kolech - akolní a finálové kolo. Zájemci mohou sout~it offline a zapisovat odpovdi do tiatných odpovdních lístko, nebo mohou zvolit online verzi akolního kola. `kolní kolo trvá 45 minut, finálové kolo 60 minut. Ka~dá úloha nabízí 5 odpovdí (A, B, C, D, E), správná je v~dy jen jedna odpov. Sout~ byla zalo~ena v roce 2013. Ú ast v roce 2023/2024 inila 80 470 ~áko z 1 003 akol ve akolním kole.<br/>79. Lze pYisvd it ~alobci, ~e vaechny shora uvedené sout~e jsou v eské republice ji~ dlouhodob etablované. MO probíhá ji~ pYes 70 let, LO 17 let, MATESO 19 let a Pangea 12 let. Ani v jednom pYípad se nejedná o zcela novou neznámou matematickou sout~. Sout~ Pangea je sice nejmladaí, nicmén z hlediska dlouhodobosti jsou zejména LO, MATESO a Pangea srovnatelné. Vhlas, tedy vaeobecnou známost nebo dobrou povst, pomYuje ~alobce po tem ú astníko sout~e, co~ ovaem dle soudu nemusí být jediným kritériem. Jak ji~ bylo výae uvedeno, Yeditel GYBY mo~e pYi svém rozhodování vycházet i z pracovních zkuaeností a znalostí ve svém oboru. V pedagogických kruzích mo~e mít sout~ MATESO velmi dobrou povst, a proto nelze její význam sni~ovat pouze pro menaí po et ú astníko a regionální charakter. Ohledn asových limito stanovených pro zpracování úloh v jednotlivých kolech sout~í soud uvádí, ~e ze spisového materiálu ani odovodnní Yeditele GYBY (pota~mo ~alovaného) nevyplývá vtaí asový rozdíl v poskytnutém asovém limitu pro jednotlivá kola sout~í tak, aby svd il o menaí asové náro nosti sout~e Pangea oproti ostatním vybraným sout~ím.<br/>80. Za st~ejní vaak Yeditel GYBY pro stanovení kritérií, na jejich~ základ mohli uchaze i o studium získat plusové body, pova~uje ur ení tYí matematických sout~í v návaznosti na jejich formulaci úloh a nutnost odovodnní Yeaení. Byly vybrány pouze takové matematické sout~e, které obsahují tzv. otevYené úlohy a vylou eny takové, které tyto otevYené úlohy vobec neobsahují (Pangea).<br/>81. V otázkách pYezkumu správního rozhodnutí, které je ovládáno zásadami správního uvá~ení, zákon vytváYí kritéria, podle nich~ a v jejich~ rámci se mo~e uskute nit volba, v etn výbru a zjiaeování tch skute ností konkrétního pYípadu, které nejsou správní normou pYedpokládány, ale uvá~ením správního orgánu jsou uznány za potYebné pro volbu jeho rozhodnutí. Samotné správní rozhodnutí podléhá pYezkumu soudu pouze v tom smru, zda nevybo ilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, zda je v souladu s pravidly logického usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjiatny Yádným procesním postupem. Za splnní tchto pYedpoklado není soud oprávnn z tých~ skute ností dovozovat jiné nebo pYímo opa né závry (usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 10. 1995, sp. zn. III. ÚS 101/95).Vzhledem k tomu, ~e oblast správního uvá~ení le~í zásadn mimo rozsah pYezkumné pravomoci správních soudo (s výjimkou, kdy doalo k pYekro ení jeho mezí, nezohlednní nkterého ze zákonem pYedepsaných kritérií, i dokonce atrahoval-li si správní orgán diskreci tam, kde to zákon nepYedpokládá), je v tchto pYípadech ze strany soudu na míst spíae zdr~enlivý pYístup (srov. napYíklad rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, . j. 6 A 25/2002-42, i ze dne 31. 7. 2007, . j. 8 Afs 127/2005-71).<br/>82. V rámci správního uvá~ení zákon dává mo~nost volby mezi roznými innostmi v daném pYípadu. Jednak mo~e Yediteli poskytnout prostor k tomu, aby sám orgán uvá~il, zda vobec pYedpokládané kroky u iní (mo~e a nemusí stanovit dalaí kritéria pro udlení plusových bodo), zda innost omezit (pouze na ur ité matematické sout~e) nebo do ní vobec zasahovat nebude (~ádné dalaí plusové body pYidlovány nebudou). UvnitY diskre ní pravomoci je Yeditel svým zposobem sám sob pánem, volí postup, který zákon umo~Huje a který pova~uje pro konkrétní vztah za ú elný. Vykonavatelé správy jsou vázáni principem rovnosti osob, o jejich~ zále~itostech se jedná a zákazem jakékoliv diskriminace. VyjadYuje se tím postavení osob pYed správou  nacházejí-li se ve stejných podmínkách, rozhodných v ur ité vci, je tYeba o nich rozhodovat se shodným výsledkem, podle stejných pravidel. Toto~nost podmínek je kritériem, které zabraHuje právn neodovodnným preferencím nebo více i mén skryté diskriminaci. Nebrání ovaem rozdílnosti a roznosti rozhodnutí v pYípadech, kdy naopak odlianá situace osob je zYejmá (Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná ást, 8. vydání, 2012, s. 79  85).<br/>83. Z rozhodnutí Yeditele GYBY i ~alovaného je zYejmé a srozumitelné, ~e dovodem pro výbr tYí konkrétních matematických sout~í pro udlení plusových bodo byl zposob koncipování jednotlivých úloh a nutnost vypracování odovodnné odpovdi. Tyto pova~uje Yeditel GYBY za lépe vypovídající o znalostech uchaze o o studium ne~ výbr z mo~ností u uzavYených otázek. Soud shledává správní uvá~ení Yeditele GYBY o výbru MO, LO a MATESO na tomto základu v zákonných limitech. Jak uvedl ~alovaný v napadeném rozhodnutí (str. 8) a Yeditel GYBY v prvostupHovém rozhodnutí (str. 6), vybrané sout~e pracují s otevYenými úlohami a odpovmi, naproti tomu sout~ Pangea pouze s uzavYenými. Z tohoto pohledu je kritérium zvolené Yeditelem GYBY u inné v rámci správního uvá~ení obhajitelné a jeví se i jako opodstatnné. V návaznosti na tento závr je i nepYidlení bodo za ú ast v sout~i Pangea, která nevyhovla stanoveným kritériím a kterou Yeditel GYBY nepova~oval z uvedeného dovodu za sout~ stejné úrovn jako MO, LO a MATESO, legitimní.<br/>84. V dané vci soud nezjistil, ~e by tyto závry nebyly podlo~eny dostate nými skutkovými zjiatními nebo s nimi byly v rozporu i ~e by se Yeditel GYBY, pota~mo ~alovaný nevypoYádali dostate n se vaemi námitkami ~alobkyn. Je zYejmé, ~e cílem vaech uvedených sout~í (v etn sout~e Pangea) je napomáhat vyhledávání talentovaných ~áko a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný rost. Úkolem soudu ovaem není nahradit správní orgán v jeho odborné kompetenci ani nahradit správní uvá~ení uvá~ením soudním, ale naopak posoudit, zda tam, kde se jeho rozhodnutí opíralo o správní uvá~ení, nedoalo k vybo ení z mezí a hledisek stanovených zákonem. Je zcela v intencích Yeditele GYBY, jaká forma utváYení otázek a odpovdí v sout~i je pro nho lépe vypovídající o znalostech a vhodnosti uchaze o o studium. Pokud tento svoj závr zdovodní tak, ~e je v souladu se zákonem a nepYedstavuje vybo ení ze zákonných mezí správního uvá~ení, nelze jeho výklad nahradit výkladem soudním. Tyto po~adavky byly podle soudu splnny. Kritéria, resp. zvolené sout~e nebyly vybrány tak, aby na nich byla umo~nna ú ast pouze ur ité skupin osob, které by byly následn udleny plusové body. ZároveH jejich výbr s ohledem na zposob formulování otázek a odpovdí nepova~uje soud za diskrimina ní a vybo ující ze zákonných limito správního uvá~ení. Skute nost, ~e s názorem Yeditele GYBY na otevYené a uzavYené otázky a odpovdi ~alobce nesouhlasí, neznamená, ~e doalo k pYekro ení limito správního uvá~ení.<br/>85. Xeditel GYBY zveYejnil kritéria pro pYijímací Yízení dne 4. 1. 2022 (stejn i v následujících letech 2023-2025 byla kritéria zveYejnna v~dy v lednu daného roku). Jednotlivé sout~e, za které bylo mo~no pYidlit plusové body, probíhají v druhé polce roku, tzn. pYi vyhláaení kritérií na n ji~ nelze adekvátn reagovat a pYihlásit se (a absolvovat) v kritériích stanovené sout~e. Lze pYitom souhlasit se ~alobcem, ~e kritéria pro pYijímací Yízení v roce 2018 obsahovala mo~nost pYidlení plusových bodo za postupové sout~e a olympiády (napY. Pythagoriáda, Pangea, Matematická olympiáda, Logická olympiáda). Nicmén v roce 2021 (stejn jako v roce 2022, 2023, 2024) ji~ bylo mo~né získat plusové body výhradn za vdomostní sout~e Matematická olympiáda, Logická olympiáda, MATESO. Zjevn tudí~ doalo k dlouhodobé zmn hodnocení ú asti v sout~ích, ke které nemuselo dojít jen v souvislosti s pYípadnou zmnou studijního programu, jak se domnívá ~alobce. K této zmn mohlo dojít na základ Yady skute ností, napY. z dovodu poklesu úrovn sout~e nebo zmny po~adavko na charakter sout~í, které mají být hodnoceny pYi pYijímacím Yízení, zkuaenostmi se znalostmi ~áko absolvujících rozné druhy sout~í apod. Nelze trvat na konstantním a nemnném stanovení kritérií jen proto, aby byly pro uchaze e o studium pYedvídatelné a o ekávatelné. Xeditel akoly je oprávnn dospt k jinému správnímu uvá~ení ne~ napY. jeho pYedchodce, ale i on sám, na základ zmny situace i jiného pojetí dané problematiky. V posuzovaném pYípad navíc k této zmn doalo dYíve ne~ v roce pYijímacího Yízení ~alobce, který tak ml dostatek asu na seznámení se s aktuálním hodnocením sout~í a mohl na n pYimYen reagovat, stejn jako ostatní zájemci o studium. Podmínky (kritéria) byly stanoveny pro vaechny zájemce o studium na osmiletém gymnáziu stejn, vaichni mli mo~nost se s nimi ve stejnou dobu seznámit.<br/>86. Je pravdou, ~e matematická sout~ MATESO je sout~í spíae lokálního charakteru, nicmén její podmínky nevylu ují ú ast jiných ne~ brnnských akol a ~áko z jiných mst. Pokud ml jakýkoliv ~ák (myaleno i mimobrnnský ~ák) zájem o studium na tomto konkrétním brnnském gymnáziu a seznámil se s podmínkami pYijímacího Yízení (co~ je první pYedpoklad úspchu v pYijímacím Yízení), mohl na n reagovat. }ádná z uvedených sout~í nebyla nastavena tak, ~e by napY. z dovodu místa sou asného studia ur itou skupinu uchaze o o studium vylu ovala. Soud neshledal dovody pro stanovení kritérií pro získání plusových bodo ve vztahu k uchaze om diskrimina ními a svévolnými.<br/>87. Na výae uvedené nemá ~ádný vliv prezentace GYBY a úspcho jejich ~áko v rozných typech sout~í (v etn sout~e Pangea). Pro úplnost soud dodává, ~e astjaí zmínka o úspchu  postupu do celostátního kola v sout~i Pangea, ne~ o MO, LO nebo MATESO  nevypovídá o vtaím zamYení GYBY práv na sout~ Pangea, jak tvrdí ~alobce. }áci se ve stejném po tu mohou ú astnit i jiných sout~í, ale mohou v nich být mén úspaní. Nebo mo~e být tato sout~ u ~áko více oblíbená s ohledem na zajímav volené zadání z b~ného ~ivota. Ostatní sout~e mohou také shledávat ~áci obtí~njaími, s vtaí konkurencí, a tudí~ se jich ú astní mén apod. V ~ádném pYípad vaak není Yeditel GYBY vzhledem k pYípadným dalaím úspchom a ú astí ~áko v sout~i Pangea povinen tuto sout~ zaYadit do hodnotících kritérií a pYidlit za ú ast v ní plusové body, jak dovozuje ~alobce.<br/>88. Soud tedy uzavYel, ~e Yeditel GYBY postupoval v souladu s kritérii pYijímacího Yízení a nepochybil, pokud ~alobci za dolo~ené absolvování sout~e Pangea nepYidlil bodové hodnocení. Tuto sout~ nepova~oval za sout~ stejné úrovn jako jím vybrané MO, LO a MATESO z odovodnitelného dovodu v rámci správního uvá~ení nevybo ujícího ze zákonných limito.<br/>89. Kone n musí soud zdoraznit, ~e ~alobce by s ~alobou nemohl uspt ani v pYípad, ~e by soud hypoteticky dospl k závru, ~e bylo na míst mu pYipo ítat bodové hodnocení za ú ast v sout~i Pangea. }alobce dosáhl ve výsledném hodnocení pYijímacího Yízení celkem 65,5 bodu. Poslední úspaný uchaze  dosáhl 69,5 bodu. }alobce by tedy musel získat, alespoH 4 body za ú ast v matematické sout~i, aby se poslednímu pYijatému uchaze i alespoH vyrovnal. Podle pYedem stanovených kritérií pYijímacího Yízení se ale takový po et bodo udloval pouze za umístní na 1. míst (5 bodo), na 2.-3. míst (4 body) v krajském kole matematické sout~e anebo za ú ast v celostátním výbrovém kole matematické sout~e. }alobce nic z toho nesplnil. Dle jím pYedlo~eného certifikátu se sice umístil jako 1. ze 12 ~áko ve akolním kole sout~e, v rámci kraje vaak skon il na 33. míst ze 717. Ú ast ve finálovém kole (dvoukolové) sout~e Pangea pYitom nelze srovnávat s ú astí v celostátním kole matematické sout~e, za ni~ by mohlo nále~et a~ 5 bodo. Finálního kola sout~e Pangea se toti~ ú astní vaichni úspaní ~áci ze akolního kola, ani~ by se pYed tím konalo okresní anebo krajské kolo sout~e. Vyhodnocení finálového kola pak probíhá po krajích, tedy na úrovni krajského kola. Ani pYi analogické aplikaci kritérií pYijímacího Yízení by tedy ú ast v matematické sout~i Pangea nemohla ~alobci pYinést sama o sob dostate ný po et bodo potYebný k pYijetí ke studiu.<br/>90. }alobní bod není dovodný.<br/>Zákaz diskriminace a rovný pYístup<br/>91. }alobce poukazuje na diskriminaci uchaze o o studium na víceleté gymnázium v mst Brn, kteYí musí podávat vyaaí výkony ne~ jejich vrstevníci ve zbývajících ástech kraje. `ance na pYijetí v Brn je daleko menaí ne~ v jiných mstech. Prohlubují se tím i rozdíly mezi kvalitou vzdlání v kraji. Nesouhlasí rovn~ s pYípadnou mo~ností podat pYihláaku na jiné mimobrnnské víceleté gymnázium, jeliko~ jde o malé dti, u nich~ nelze pYedpokládat, ~e budou dojí~dt z Brna do Hodonína, BYeclavi nebo Blanska. Dále ~alobce poukazuje na nepYijatelnou délku pYezkumu rozhodnutí Yeditele GYBY, jeliko~ ~alobci ji~ uplynuly 2/8 z doby celkového studia a vc stále není uzavYena.<br/>92. Soud pokládá za dole~ité na tomto míst pYipomenout ústavní a zákonnou úpravu práva na vzdlání. Listina základních práv a svobod v lánku 33 odst. 1 první vta stanoví, ~e ka~dý má právo na vzdlání. Toto právo jednotlivce vy~aduje pozitivní konání státu, které ovaem není neomezené. Ústavní soud v nálezu ze dne 3. 4. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 32/95, publikovaném pod . 112/1996 Sb., uvedl, ~e  [& ] pojmový znak "právo na vzdlání" ( lánek 33 odst. 1 Listiny) je sám o sob vágní, neboe s tímto jen vaeobecn formulovaným právem je spojen nespo et sociálních aspekto a ú elo, a to mnohdy rozdílné sociální kvality a sociálního dopadu. Tendence posunout jakýkoliv z tchto aspekto a ú elo do roviny zposobilé k poruaení tohoto práva by, podle názoru Ústavního soudu, byla zposobilá, stejn jako v celé Yad obdobných pYípado, vyvolat celou Yadu sociáln disfunk ních a ne~ádoucích ú inko. Jakkoliv lze tedy právo na vzdlání vnímat relativn airoce, domáhat se jej lze v souladu s lánkem 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod pouze v mezích zákono, které jej provádjí.<br/>93. Soud neshledal, ~e by situace panující pYi pYijímacích zkouakách ve mst Brn byla obecn diskriminující a zvýaeným zájmem o studium na víceletých gymnáziích, a tudí~ i vtaímu po tu zájemco docházelo k poruaení práva na vzdlání zaru eného l. 33 Listiny a l. 2 Dodatkového protokolu k Úmluv o ochran lidských práv a základních svobod. PYijímacím Yízením na víceletá gymnázia se ji~ nkolikrát zabýval Ústavní soud, napY. v usnesení ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. I.ÚS 4/22, s jeho~ závry se soud ztoto~Huje a aplikuje je na daný pYípad. V první Yad je tYeba uvést, ~e právo na vzdlání má obsahov nkolik rovin, a to nejen z hlediska jeho jednotlivých aspekto upravených v l. 33 Listiny, ale také z hlediska projevo sémantického obsahu práva na vzdlání jako celku a v tomto smyslu je jednotou jeho institucionálního a materiálního aspektu [k pojmu práva na vzdlání a jeho obsahu detailnji viz nález sp. zn. Pl. ÚS 34/17 ze dne 9. 7. 2019 (N 130/95 Sb.NU 84; 224/2019 Sb.)]. PYístup k právu na vzdlání obecn spo ívá na principu, ~e toto právo pYedstavuje otevYený a rovný pYístup do státem ji~ zYízených a existujících vzdlávacích zaYízení. Právo na vzdlání, kterého je mo~né se domáhat pouze v mezích zákono, které jej provádjí ( l. 41 odst. 1 Listiny), pYedevaím není bezbYehé a nezakládá právo ka~dého plnit povinnou akolní docházku v jakémkoli akolním zaYízení podle vlastního neomezeného výbru. }alobce není ~ádným zposobem omezován v tom, aby v souladu s jeho potYebami a pYípadnými po~adavky vzdlávání absolvoval povinnou akolní docházku na druhém stupni základní akoly a realizoval své ústavn zaru ené právo na vzdlání, resp. jeho pYísluanou slo~ku (jak také iní). `kolským zákonem vymezené zposoby plnní povinné akolní docházky samy o sob nepYedstavují neodovodnnou pYeká~ku práva na vzdlání. Nebylo poruaeno ani právo ~alobce na rovný (nediskrimina ní) pYístup ke vzdlání ve smyslu l. 3 odst. 1 Listiny a l. 14 odst. 1 Úmluvy. Volba zposobu vzdlání, jako~to výraz  práva na alternativu , není absolutní. Uvedenému právu je v kontextu pYedmtného pYijímacího Yízení tYeba rozumt tak, ~e zaru uje ka~dému rovnou pYíle~itost k realizaci práva na vzdlání s pYihlédnutím ke kapacitám jednotlivých akol.<br/>94. Kapacita víceletých gymnázii je omezená a sou asn je vysoká poptávka o studium na nich. Ji~ z podstaty vci nemohou být vaichni uchaze i o studium pYijati, a proto jsou pYijati pouze ti, kteYí mají vzhledem ke svým schopnostem a vdomostem vtaí pYedpoklady ke studiu (nikoli vaak  z pohledu rovnocennosti absolvovaného studia - ve smyslu diskrimina ním). Nelze proto pova~ovat za protiústavní rovné pYijímací Yízení, je~ je nezbytné k vyYeaení pYevisu poptávky po studiu na víceletých gymnáziích. Nelze ani pYijmout námitky ~alobce, ~e situace v mst Brn je nedostojná a diskrimina ní. Obecn existují gymnázia, i jiné akoly, o které je vtaí i menaí zájem. Není tudí~ na míst devalvace jiných akol v kraji z dovodu pYetlaku ve mst Brn. <br/>95. Pokud ~alobce poukazuje na t~aí dostupnost nebrnnských akol pro malé dti a tím i vylu uje svobodnou volbu místa studia, musí soud tuto námitku opt odmítnout. Je sice pravdou, ~e msto Brno (stejn jako napY. Praha, Ostrava, Olomouc i jiná krajská msta) je ve specifické situaci, proto~e je pYirozenou spádovou oblastí. Obecn ~áci do vtaího msta chtjí napY. na presti~ní gymnázium nebo jim pYijde nabídka lákavjaí ne~ akola v jejich mst. Nelze ani pominout práv leh í dostupnost pro místní zájemce. Tyto aspekty jist rodi e i ~áci pYi svém rozhodování o dalaím zposobu vzdlávání zva~ují, nicmén nejsou to aspekty, které by jim bránily ve svobodné volb a zapYí inily diskrimina ní a nerovný pYístup ke vzdlání. <br/>96. Ze zkuaeností z b~ného ~ivota je známo, ~e ~áci (a to i od první tYídy základní akoly) z menaích obcí b~n dojí~djí do  své spádové obce do základní akoly a v pYípad zájmu a úspchu i do víceletých gymnázií v jiném mst [napY. z obce Lipovec v Jihomoravském kraji do msta Blanska (kde se nachází osmileté gymnázium) trvá promrná cesta autobusem 45 min., z obce Sloup do msta Blanska 30 min., z obce Ruprechtov do msta Blanska 50 min., z mstysu Lysice do msta Boskovice (kde se nachází osmileté gymnázium) 36 min., z obce BoYitov do msta Boskovice 50 min., z obce Rudice do msta Vyakov (kde se nachází osmileté gymnázium) 54 min.]. Z msta Brna napY. do ~alobcem zmiHovaného msta Blanska cesta vlakem trvá cca 25 min., do msta Vyakov trvá cesta vlakem cca 35 min., autobusem cca 45 min. Msto Brno tedy nepYedstavuje skupinu zájemco o studium, která by byla diskriminována oproti zájemcom z jiných obcí a mst. A koliv se dojí~dní z msta Brna do jiného msta jeví ~alobci jako nepYirození a st~í pYedstavitelné, ostatní zájemci o studium na víceletých gymnáziích nacházejících se mimo Brno tuto praxi (ae u~ z jiného msta i vesnice do Brna nebo do jiného msta, ve kterém se nachází víceleté gymnázium) b~n podstupují a tato skute nost jim nebrání v rovné a nediskrimina ní volb alternativy zposobu vzdlávání.<br/>97. K námitce týkající se délky Yízení soud uvádí, ~e dle § 56 odst. 1 s. Y. s. soud projednává a rozhoduje vci podle poYadí, v jakém k nmu doaly; to neplatí, jsou-li u vci dány záva~né dovody pro pYednostní projednávání a rozhodování vci.<br/>98. Dle § 71 odst. 1 správního Yádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbyte ného odkladu.<br/>99. Podle § 71 odst. 3 správního Yádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladn, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozdji do 30 dno od zahájení Yízení.<br/>100. Studium je zpravidla koncipováno po jednotlivých ro nících a jeliko~ uchaze  má jist zájem, aby mohl zahájit studium co mo~ná nejdYíve poté, co podal ke studiu pYihláaku, je vhodné proceduru pYijímacího Yízení a rozhodování o pYijetí i nepYijetí ke studiu koncipovat tak, aby bylo, pokud mo~no, rozhodnuto jeat pYedtím, ne~ bude zahájena výuka ve studijním ro níku, v nm~ má uchaze  zájem studovat. Soud si je vdom obtí~nosti ~alobcovi situace, a i v návaznosti na soudní judikaturu, která klade doraz na rychlé rozhodování v obdobných pYípadech pYijetí ke studiu, stanovil ve zruaujícím rozsudku postup smYující k pYímému rozhodnutí ~alovaného. <br/>101. }alovaný v souladu s pokynem soudu nepostupoval, nicmén soud v návaznosti na ní~e uvedené nepova~uje jeho postup za vadu Yízení, která by zposobila nezákonnost rozhodnutí. Judikatura NSS vychází z pYedpokladu, ~e ne ka~dé procesní pochybení je dovodem pro zruaení správního rozhodnutí. Nemla by být ruaena taková správní rozhodnutí, pYi jejich~ vydávání sice doalo k poruaení ustanovení o Yízení pYed správním orgánem, ovaem takovéto poruaení nemohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé (srov. napY. rozsudky NSS ze dne 12. 12. 2024, . j. 8 As 169/2021-39, ze dne 8. 3. 2007, . j. 8 Afs 102/2005-65, ze dne 22. 3. 2017, . j. 2 As 322/2016-39).<br/>102. Na posuzovanou vc nelze bez dalaího aplikovat závry uvedené v rozsudku NSS ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. 7 As 79/2011, jak po~aduje ~alobkyn. Jak bylo v tomto rozhodnutí uvedeno, zákon o vysokých akolách ve znní do 31. 12. 2016 v § 50 odst. 7 obsahuje speciální úpravu pro postup pYi pYezkoumání rozhodnutí o pYijetí ke studiu na vysoké akole, na které se tudí~ nepou~ije § 90 odst. 1 písm. b) správního Yádu. Rozdílnost tchto ustanovení spo ívá v tom, ~e dikce § 50 odst. 7 nezná alternativu, která je v ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního Yádu, tedy zruaení rozhodnutí a vrácení vci k novému projednání.<br/>103. `kolní zákon speciální ustanovení pro pYezkum rozhodnutí o pYijetí ke studiu neobsahuje a výslovn vylu uje u~ití obecných pYedpiso o správním Yízení pouze na rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74 odst. 9 písm. c), § 80a odst. 4, § 82, § 90 odst. 12, § 102 odst. 9, § 172 odst. 9 a § 176 (§ 183 odst. 1). Ustanovení správního Yádu se tedy v pYijímacím Yízení na stYední akoly u~ije vaude tam, kde daná otázka není akolským zákonem výslovn Yeaena, tzn. i na postup odvolacího orgánu, který je oprávnn postupovat dle § 90 odst. 1 písm. b) správního Yádu a prvostupHové rozhodnutí zruait a vc vrátit k dalaímu Yízení.<br/>104. Pokyn soudu vyjádYený ve zruaujícím rozsudku sice smYoval k rychlému rozhodnutí ve vci, nicmén jeho hlavním cílem bylo zjistit dovody, pro  Yeditel GYBY nepova~oval sout~ Pangea za rovnocennou s tmi, je~ se rozhodl výslovn ocenit pYidlením bodo v kritériích pYijímacího Yízení. Bez znalosti tchto dovodo je ani ~alobce, ani ~alovaný, ani soud nemohli hodnotit a posoudit správní uvá~ení v zákonných mezích. }alovaný nicmén dovody rozhodnutí Yeditele GYBY zjistil jiným postupem, neboe jeho stanovisko je obsa~eno pYímo v odovodnní prvoinstan ního rozhodnutí.<br/>105. V prvním kole správního Yízení o pYijímacím Yízení ~alovaný rozhodl v msíci ervenci, tj. jeat pYed za átkem akolního roku 2022/2023 tak, ~e by v pYípad zmny rozhodnutí Yeditele, mohl ~alobce nastoupit v tomto roce ke studiu (rozhodnutí o nepYijetí ke studiu ze dne 2. 5. 2022, rozhodnutí o odvolání ze dne 1. 7. 2022). Následná ~aloba byla podána dne 12. 9. 2022. Po zruaení povodního rozhodnutí ~alovaného soudem, rozhodl Yeditel akoly a ~alovaný opt tak, aby v pYípad zmny rozhodnutí, mohl ~alobce teoreticky nastoupit se za átkem akolního roku 2024/2025 ke studiu. Následn byla ~aloba podána dne 20. 9. 2024. <br/>106. Soud chápe situaci ~alobce a jeho snahu o co nejrychlejaí vyYeaení pYedmtné otázky, nicmén pYezkum, ae u~ na správní i soudní úrovni, po~aduje ur itou zákonem povolenou asovou dotaci. Správní orgány i soud musí pYi Yízení a následném rozhodnutí zohlednit i úkony ú astníko, které se do stanovených lhot promítají (vyjádYení, nahlí~ení do spisu apod.). Ze spisového materiálu vyplývá, ~e správní orgány se vcí po jejím obdr~ení Yádn zabývaly a inily postupn v pYimYené dob procesní úkony, jejich~ vykonání bylo ve vci zapotYebí tak, aby vc mohly rozhodnout. Z postupu správních orgáno neplyne, ~e by správní Yízení neoprávnn prodlu~ovaly. I kdyby ~alovaný teoreticky rozhodl  ihned a kladn po právní moci zruaujícího rozsudku, mohl by ~alobce nastoupit ke studiu ke konci akolního roku 2023/2024, pravdpodobnji vzhledem k organizaci akolního roku do jednotlivých ro níko a~ za átkem akolního roku 2024/2025. Vrácení vci Yediteli GYBY k novému rozhodnutí v tomto ohledu nepYedstavovalo významnou asovou prodlevu, kterou by ~alovaný svým postupem zposobil.<br/>107. S uvedeným postupem ~alovaného souvisí i námitka ~alobce o nemo~nosti seznámit se se stanoviskem Yeditele GYBY pYed jeho rozhodnutím. Správní orgán má povinnost zajistit ú astníkom Yízení mo~nost vyjádYit se k podkladom rozhodnutí pYed jeho vydáním, jak stanoví § 36 správního Yádu. Pokud tato povinnost není splnna, jde o procesní pochybení, proto~e ú astník Yízení nebyl seznámen s podklady, které správní orgán hodlá pou~ít pYi rozhodování, a neml mo~nost se k tmto podkladom vyjádYit.<br/>108. Z obsahu správního spisu soud ovYil, ~e dne 9. 4. 2024 na základ písemné pozvánky Yeditele GYBY byla zákonná zástupkyn ~alobce nahlí~et do spisu vedeného ve vci rozhodnutí o pYijetí ~alobce ke studiu. Spis neobsahoval stanovisko Yeditele k posuzované vci, jeliko~ ~ádné takovéto stanovisko Yeditel nevyhotovoval. VyjádYení, odovodnní svého postupu pYi výbru matematických sout~í, s odkazem na podklady vtlil pYímo do odovodnní prvoinstan ního rozhodnutí.<br/>109. Ze správního Yádu neplyne povinnost správního orgánu pYedem sdlit pYesné a detailní odovodnní svého závru. Podle rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 62 Ca 1/2007 ( . 2077/2010 Sb. NSS)  sou ástí podklado rozhodnutí, k nim~ musí být ú astníku správního Yízení podle § 36 odst. 3 SpX dána mo~nost vyjádYit se, není koncept správního rozhodnutí, je~ má být správním orgánem teprve vydáváno; správní orgán nemá povinnost seznamovat ú astníka správního Yízení se závry, k nim~ na základ hodnocení podklado, s nimi~ ú astníka Yízení seznamuje, ve svém rozhodnutí teprve dospje. V posuzované vci je rozhodné, ~e ~alobce dostal prostor vyjádYit se k podkladom rozhodnutí obsa~ených v jeho spise. Xeditel GYBY sám rozhodoval ve vci a nemusel tudí~ vytváYet zvláatní listinu obsahující jeho závry (která by byla podstatná pro pYímé rozhodování ~alovaného), pokud tyto promítnul do odovodnní svého rozhodnutí. }alobce tedy nebyl nikterak omezen ve svém právu vyjádYit se ke vaem podkladom pro rozhodnutí, které ml správní orgán k dispozici a byly obsa~eny ve správním spise. Proti dovodom obsa~eným v odvolání mohl ~alobce brojit v rámci podaného odvolání. Soud proto shledal tuto námitku nedovodnou.<br/>Nahlí~ení do správních spiso ostatních uchaze o o studium<br/>110. }alobce namítá, ~e mu (resp. jeho zákonné zástupkyni) bylo neoprávnn znemo~nno nahlí~ení do správních spiso jiných uchaze o. Uvádí, ~e rozdíl v bodovém hodnocení ~alobce a poslední pYijaté uchaze ky nemá dostate nou oporu v listinách, které jsou sou ástí správního spisu. }alobce zpochybHuje udlení bodo vaem pYijatým uchaze om z testo Cermat, z dosa~eného prospchu, za ú ast v sout~ích a na zájmových innostech. Pouze ze spiso tchto úspaných uchaze o lze zjistit, ~e bodové hodnocení nemá oporu v listinách a bylo udleno chybn. }alobce mimo jiné navrhuje, aby soud pYipojil k Yízení vaechny spisy úspaných uchaze o, aby se s nimi mohl seznámit a doplnit ~alobní argumentaci. Dále ~alobce uvádí, ~e za dokaz o umístní ~alobce a dalaích uchaze o nelze pova~ovat pouze výsledkovou listinu s ru n psanými poznámkami, je~ je sou ástí ~alobcova správního spisu.<br/>111. K výsledkové listin soud podává, ~e dle § 60d odst. 3 akolského zákona ve znní platném do 31. 12. 2023, podle výsledko dosa~ených jednotlivými uchaze i pYi pYijímacím Yízení stanoví Yeditel akoly jejich poYadí. Pokud splní kritéria pYijímacího Yízení více uchaze o, ne~ kolik lze pYijmout, rozhoduje jejich poYadí podle výsledko hodnocení kritérií pYijímacího Yízení. Dle § 60j odst. 1 akolského zákona ve znní od 1. 1. 2024 Yeditel akoly zadá do informa ního systému poYadí uchaze o. Xeditel akoly vyjde z pYedaných výsledko jednotné zkouaky a zároveH vyhodnotí svá vlastní kritéria. Takto získané poYadí zadá do informa ního systému o pYijímacím Yízení (dovodová zpráva k zákonu . 421/2023 Sb.). `kolský zákon neobsahoval a neobsahuje pYíkaz, jakou formou má Yeditel akoly stanovit poYadí jednotlivých uchaze o. Vzhledem k tomu, ~e právní úprava zásadn posílila proces zavádní a vyu~ívání digitálních technologií jak ve státní správ, tak i v nejroznjaích dalaích oblastech ~ivota spole nosti, zvykla si spole nost na oficiální výstupy pYevá~n zpracované digitální formou. To ovaem neznamená, ~e výstupy u inné  postaru psacím písmem ru n jsou automaticky nedostate ným podkladem i neprokazným dokazem.<br/>112. Výsledková listina pYijímacích zkouaek  osmileté klasické studium GYBY ze dne 18. 5. 2022 (dále jen  výsledková listina ) byla zpracována po íta ovou formou s ru n psanými poznámkami a barevným zvýraznním, které odpovídají legend. }alobce obecn napadá tuto formu výsledkové listiny, ani~ by blí~e rozvedl, v em spatYuje její nezákonnost, nepravost i nesprávnost. Ke zbavení listiny dokazní síly neposta í, popYe-li ~alobce pouze formáln její ru n psanou formu. Objektivn tedy nebyl dovod z výsledkové listiny nevycházet a nepou~ít ji jako podklad pro rozhodnutí o nepYijetí ke studiu. Soud k uvedenému také doplHuje, ~e v roce 2022 fungovalo pYijímací Yízení za pou~ití zápisových lístko, kterými úspaní uchaze i potvrzovali zájem o studium na ur ité akole. Neexistovala priorizace akol ji~ pYi podání pYihláaky, která byla zavedena a~ novelou akolského zákona . 421/2023 Sb. a dle které dochází k automatickému ur ení poYadí na základ výsledko pYijímacího Yízení podle toho, v jakém preferen ním poYadí ozna ili uchaze i akolu na pYihláace. Bylo tudí~ b~nou praxí, ~e úspaný uchaze  nakonec zvolil jinou akolu a doalo k posunu v poYadí. Tyto posuny pak byly zaznamenány do prvotní výsledkové listiny. Opravy a záznamy u inné ru ním písmem nikterak nesni~ují jejich vrohodnost. Obecná námitka ~alobce, ~e z takto ru n doplHované listiny nelze vycházet, je nedovodná.<br/>113. Ohledn námitky provádní dokazu provYením spiso úspaných uchaze o o studium bez pYítomnosti ~alobce, soud uvádí následující. }alovaný, vzhledem k opakovaným námitkám ~alobce o chybném udlení bodo ostatním uchaze om o studium, sám ovYil ve spisech jednotlivých úspaných uchaze o, zda údaje uvedené ve výsledkové listin odpovídají podkladom v tchto spisech. ProvYil 30 spiso a zkontroloval, zda pYidlené body dle nastavených kritérií byly pYidleny správn a zda výsledky hodnocení pYijímacího Yízení odpovídají po tu bodo uvedenému ve výsledkové listin (viz str. 6 a 7 rozhodnutí ze dne 12. 2. 2025, str. 9 a~ 11 napadeného rozhodnutí).<br/>114. Z obecn známých pravidel je zYejmé, ~e správní orgán musí získat v Yízení ur ité poznatky i znalosti z oblasti skutkové a oblasti právní. Skutkové poznatky získává správní orgán jako podklady pro vydání rozhodnutí. Mohou to být zejména návrhy ú astníko, dokazy, skute nosti známé správnímu orgánu z úYední innosti, podklady od jiných správních orgáno nebo orgáno veYejné moci, jako~ i skute nosti obecn známé.<br/>115. OvYení skute nosti ze spisu není automaticky pova~ováno za provádní dokazu ve smyslu procesního práva. V eském právním Yádu je dole~ité rozliaovat mezi podkladem rozhodnutí (napYíklad listiny obsa~ené ve spise, které správní orgán nebo soud mo~e pou~ít jako základ pro své rozhodnutí) a dokazem (formáln provedeným úkonem, jeho~ cílem je prokázat ur itou skute nost v Yízení, a který podléhá procesním pravidlom - napY. výslech svdka, znalecký posudek, ohledání, tení listiny apod.). Obecn vaak platí, ~e jako podklad pro vydání rozhodnutí mo~e slou~it vae, co mo~e pYispt k objasnní vci. Podle § 51 správního Yádu lze k provedení dokazo pou~ít vaechny dokazní prostYedky, které jsou vhodné ke zjiatní stavu vci a nejsou získány v rozporu s právními pYedpisy. Podklad je airaím pojmem ne~ dokaz. Ne ka~dý podklad se stává dokazem. V tomto smru platí, ~e dokazem je v~dy toliko informace mající vztah k projednávané vci, která vzeala z dokazního prostYedku, resp. z procesu dokazování. <br/>116. Listiny obsa~ené ve spise mohou být pou~ity jako dokazní prostYedky pouze tehdy, pokud jsou formáln provedeny jako dokaz  napY. pYe tením nebo sdlením jejich obsahu za pYítomnosti ú astníko Yízení. Podklady od jiných orgáno veYejné moci (napY. od Policie R i jiného správního orgánu) nebo vlastní aetYení správní Yád obecn jako podklad pro rozhodnutí pYipouatí. Hlavním kritériem pro zjiaeování skutkového stavu zostává zásada materiální pravdy. Pro poznatky správnímu orgánu známé z úYední innosti platí, ~e správní orgán musí uvést, ze které jeho konkrétní innosti i postupu jsou mu tyto skute nosti známé (FIALA, Z., FRUMAROVÁ, K., VETE`NÍK, P., `KUREK, M., HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V., SOVOVÁ, O., SCHEU, L. Správní Yád: Praktický komentáY. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-5-30]. ASPI_ID KO500_p12004CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X).<br/>117. V projednávané vci ~alovaný vzhledem k námitkám ~alobce provedl s cílem ovYení správného pYidlení bodo dle výsledkové listiny kontrolu spiso úspaných uchaze o o studium. Nejednalo se vaak o provádní dokazu tmito spisy, ale o kontrolu souladu pYidlených bodo dle kritérií s výsledkovou listinou, pota~mo stanoveným poYadím uchaze o pro potYeby vypoYádání námitky ~alobce. PYekontrolování skute ností ve spise není formální dokazní prostYedek. }alovaný na základ tohoto podkladu nevystavl rozhodnutí ve vci samé, ale ovYoval zjiatný skutkový stav. ZároveH vysvtloval a podlo~il nedovodnost námitky ~alobce o chybném poYadí a pYidlení bodo úspaným uchaze om o studium. Proto shledal soud námitku nedovodnou.<br/>118. Podle § 38 odst. 2 správního Yádu jiným osobám správní orgán umo~ní nahlédnout do spisu, proká~í-li právní zájem nebo jiný vá~ný dovod a nebude-li tím poruaeno právo nkterého z ú astníko, popYípad dalaích dot ených osob anebo veYejný zájem.<br/>119. Na prvním míst je tYeba zdoraznit, ~e ~alobce není kontrolním orgánem povolaným ke kontrole pYijímacího Yízení pota~mo pYepo ítávání jednotlivých bodo ostatních uchaze o, a tudí~ nemo~e mít bez dalaího pYístup k jednotlivým spisom ostatních uchaze o. Vá~ným dovodem k nahlí~ení do cizích spiso i pYepo ítání bodo ostatních uchaze o proto nemo~e být pouhá snaha ~alobce o kontrolu správnosti vyhláaených výsledko pYijímacího Yízení.<br/>120. }alobce není ani ú astníkem pYijímacího Yízení ostatních uchaze o o studium. Nahlí~et do jejich spiso mo~e tedy pouze za splnní podmínek § 38 odst. 2 správního Yádu. Musí prokázat právní zájem nebo jiný vá~ný dovod pro nahlí~ení. Je to práv osoba ~ádající o nahlédnutí do spisu, která musí tvrdit a prokázat svoj právní zájem nebo jiný záva~ný dovod (srov. rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2010, j. 9 As 17/2010-73 nebo rozsudek ze dne 30. 11. 2011, j. 6 Ads 132/2011-93). Správní orgán pYitom dále zkoumá, zda nebude nahlédnutím poruaeno právo nkterého z ú astníko, popYípad dalaích dot ených osob anebo veYejný zájem.<br/>121. Nejvyaaí správní soud dovodil, ~e  povinnost tvrzení a povinnost dokazní není ve vztahu k nahlí~ení do spisu dle § 38 odst. 2 správního Yádu samoú elnou. Jsou to toti~ práv skute nosti uvádné ~adatelem o nahlí~ení do spisu a týkající se tvrzeného právního zájmu i jiného vá~ného dovodu, které správnímu orgánu umo~Hují posoudit, zda je v konkrétním pYípad na míst umo~nit ~adateli do spisu (pYíp. do jeho ásti) nahlédnout, nebo zda je pYípadné poskytnout ochranu právom nkterého z ú astníko, popYípad dalaích dot ených osob anebo veYejnému zájmu, a nahlédnutí do spisu ~adateli s odkazem na pYeká~ku pYedvídanou § 38 odst. 2 správního Yádu in fine neumo~nit (rozsudek NSS ze dne 28. 2. 2011, . j. 8 As 80/2010-68).<br/>122. K naplnní po~adavku prokázání právního zájmu se podrobn vyjádYil ~alovaný v rozhodnutí ze dne 12. 2. 2025, na které soud ve zbytku odkazuje. Soud doplHuje, ~e není sporu o tom, ~e nahlédnutí do správního spisu za ú elem získání podklado pro uplatnní nároko v soudním Yízení mo~e v nkterých pYípadech zalo~it právní zájem ~adatele [viz napY. rozsudky uvádné ~alobcem - rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 6. 2013, Donau Chemie AG, C-536/11, (ten ale na danou vc nemo~e dopadat pro neexistenci unijního prvku], rozsudek NSS ze dne 21.3. 2014, . j. 1 Afs 87/2013-73). Existence soudního Yízení sama o sob ale nezakládá právní zájem ~alobce. Takovéto Yízení mo~e zalo~it právní zájem i jiný vá~ný dovod v pYípad, ~e existuje spojitost mezi soudním a správním Yízením ve smyslu ur ení, k emu budou informace ze spisu slou~it, zda jsou potYebné pro uplatnní práv ~adatele apod. Shora uvedená rozhodnutí ovaem nelze doslova na daný pYípad pou~ít.<br/>123. Otázka v projednávané vci je postavena jinak. }alobou se ~alobce domáhá zruaení rozhodnutí o svém nepYijetí ke studiu a odovodHuje ji skute nostmi, které mly být v jeho pYípad hodnoceny jinak, a tudí~ mu ml být pYidlen vtaí po et bodo. Nahlédnutím do spiso se domáhá zjiatní informací o jiných bodových hodnoceních jiných uchaze o. Nicmén pYedmtem soudního pYezkumu ~aloby není pYezkoumání udlení bodo dalaím studentom, ani jejich poYadí, ani neplatnost pYijímacího Yízení, popY. zmny rozhodnutí o pYijetí uchaze o na jejich nepYijetí vzhledem k chybn pYidleným bodom. PoYadí ostatních uchaze o v pYijímacím Yízení sice hraje roli v umístní ~alobce, avaak pro úspch ve vci není nutné vyvrátit i zmnit poYadí ostatních uchaze o. PYi získání dalaích po~adovaných plusových bodo by ~alobce získal stejný nebo vyaaí po et ne~ poslední pYijatý uchaze , a tudí~ by byl také ke studiu pYijat. Tento poslední pYijatý uchaze  by ze studia nebyl vyYazen. Pokud se ~alobce domnívá, ~e by pYepo ítáním vaech bodo doalo k tak výraznému posunu v poYadí pYijatých uchaze o, ~e by se napY. posunul na pYední pYí ky nebo do poloviny pYijatých uchaze o, ml ky pYedpokládá, ~e doalo k naprostému selhání vaech aspekto pYijímacího Yízení (chybné bodování Cermatem, svévolné pYidlování plusových bodo, neoprávnné vyhovní odvolání apod.). Tomu ale zjiatný probh pYijímacího Yízení a jeho výsledky nikterak nenasvd ují.<br/>124. Soud si je sice vdom, ~e v dané situaci nelze práv s ohledem na neznalost spiso ostatních ú astníko dodr~et striktní po~adavek na pYedlo~ení pYesn konkretizovaných relevantních dokazo o nesprávném hodnocení výsledko pYijatých uchaze o. Avaak ~alobce pouze obecn zpochybHuje udlení bodo ostatním uchaze om z testo Cermat, z dosa~eného prospchu, za ú ast v sout~ích a na zájmových innostech. Neuvádí vaak jakékoliv plausibilní tvrzení i podlo~enou pochybnost, které by alespoH nasvd ovaly tomu, ~e doalo k selhání pYi hodnocení pYijatých uchaze o. Neuvádí ~ádnou indicii, která by k tomuto závru mohla vést a která by byla zposobilá vyvolat pochybnosti o správnosti výsledko pYijímacího Yízení, udlení bodo jednotlivým uchaze om a o jejich správném poYadí. <br/>125. Proto soud uzavYel, ~e ~alobce neprokázal právní zájem pro nahlédnutí do spiso ostatních úspaných uchaze o o studium a Yeditel GYBY, pota~mo ~alovaný nepochybil, pokud jeho ~ádost zamítl.<br/>126. Nadto soud opakuje, ~e pYedpokladem aplikace § 38 odst. 2 správního Yádu je to, ~e nahlédnutím do spisu nebude poruaeno právo nkterého z ú astníko, popYípad dalaích dot ených osob anebo veYejný zájem. V tomto ohledu je také nutné pYihlédnout k ochran osobních údajo jednotlivých uchaze o a velmi asov i obsahov náro nému pYípadnému zabezpe ení této ochrany pYi zveYejHování velkého po tu spiso uchaze o o studium a jednotlivých listin v nich obsa~ených.<br/>127. Postupem, který u~il ~alobce, by bylo mo~né bez jakéhokoliv relevantního podkladu zpochybnit ka~dé pYíjímací Yízení. Neustálým, resp. v delaím asovém horizontu nkolikanásobným pYepo ítáváním vaech bodo a výsledko by nejen doalo ke zhroucení celého systému pYijímacího Yízení, ale i k naruaení ochrany dobré víry, o ekávání a právní jistoty nejen uchaze o o studium (resp. ji~ pYijatých studento), ale i jednotlivých akol (resp. Yeditelo).<br/>128. Vzhledem k dosavadnímu probhu Yízení nemá soud pochybnost o zákonnosti, platnosti a správnosti pYijímacího Yízení a pYidlování bodo dle kritérií stanovených Yeditelem GYBY. Zpochybnní výsledko pYijímacího Yízení je mo~né, existují-li dokazy (významné indicie) o nekorektnosti pYijímacího procesu. V opa ném pYípad je nutné pYedpokládat jeho správnost a zákonnost postupu správních i samosprávných orgáno, emu~ odpovídá posuzovaný pYípad.<br/>129. Za tchto okolností a ze shora uvedených dovodo, soud neshledal dovod k tomu, aby si vy~ádal spisy ve vci pYijetí ke studiu úspaných uchaze o a provádl jimi v Yízení pYed soudem dokazování. <br/>Závr a rozhodnutí o nákladech Yízení<br/>130. }alobce ml pYed konáním pYijímací zkouaky k dispozici jednotná kritéria pYijímání ke studiu a zposob hodnocení jejich splnní, které nevybo ily ze zákonných limito správního uvá~ení Yeditele GYBY. Tato kritéria ~alobce prokazateln nesplnil. }alobce rovn~ neprokázal právní zájem i jiný vá~ný dovod pro nahlí~ení do spiso vaech pYijatých uchaze o o studium.<br/>131. Soud na základ výae uvedených zjiatní a úvah dospl k závru, ~e ~aloby nejsou dovodné, a proto je zamítl podle § 78 odst. 7 s. Y. s.<br/>132. Soud neprovedl dokazy navr~ené ~alobcem, neboe veakeré skute nosti rozhodné pro posouzení vci plynou z obsahu pYedlo~eného správního spisu, jeho~ obsahem se dokazování neprovádí, pYípadn je pova~oval pro vc nerozhodné (spisy pYijatých uchaze o ke studiu). Soud poznamenává, ~e pYi hodnocení základních pravidel a zposobu hodnocení matematických sout~í (bod 77 rozsudku) vycházel primárn z obsahu správního spisu a z tvrzení ú astníko, která nebyla sporná. Zjiatné skute nosti pouze ovYil z veYejn dostupných informací získaných z internetu ke dni vyhláaení rozhodnutí (www.matematickaolympiada.cz, www.logickaolympiada.cz, www.zskuldova.cz/verejnost/nase-souteze/mateso, www.pangeasoutez.cz).<br/>133. Výrok o náhrad náklado Yízení vychází z ustanovení § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobce ve vci úspch neml (ob ~aloby byly jako nedovodné zamítnuty), a proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jako~to úspanému ú astníkovi Yízení právo na náhradu náklado Yízení pYísluaelo, náklady Yízení nad rámec jeho b~né administrativní innosti nevznikly.<br/><br/>Pou ení:<br/><br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, máli st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních právních pYedpiso vy~adováno pro výkon advokacie.<br/><br/>Brno 26. ervna 2025<br/><br/>Mgr. Milan Procházka <br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>