<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 As 185/2024- 65 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 As 185/2024 - 68<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Lenky Kaniové, soudkyn JiYiny Chmelové a soudce Ivo Pospíaila v právní vci ~alobce: KLUB 213, z. s., se sídlem Koaík 91, Koaík, zastoupen JUDr. Miroslavem Koreckým, advokátem se sídlem Puakinovo námstí 681/3, Praha 6, proti ~alovanému: Krajský úYad StYedo eského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 8. 11. 2023, . j. 142188/2023/KUSK, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2024, . j. 56 A 16/2023  82,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2024, . j. 56 A 16/2023  82, se zruauje a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci a rozsudek krajského soudu<br/><br/>[1] Mstský úYad Nymburk (dále jen  správní orgán I. stupn ) rozhodnutím ze dne 31. 7. 2023, . j. MUNYM070/56189/2023/BuY, uznal ~alobce vinným ze spáchání pYestupku proti majetku podle § 8 odst. 2 písm. a) bodu 1 zákona . 251/2016 Sb., o nkterých pYestupcích. Tohoto pYestupku se dopustil tím, ~e si pYedseda ~alobce, Ing. JiYí Fiala, dne 6. 2. 2023 u silnice mezi obcemi Dymokury a Vini ná Lhota pYisvojil dYevo ze dvou ovocných stromo ve vlastnictví StYedo eského kraje. U inil tak tím, ~e poYezané dYevo nalo~il na pYívsný vozík, z místa jej odvezl a následn spálil, ím~ zposobil akodu ve výai 242 K . Za tento pYestupek ulo~il správní orgán I. stupn ~alobci pokutu ve výai 1 000 K  a povinnost uhradit náhradu náklado Yízení v pauaální ástce 1 000 K . Dále ulo~il ~alobci povinnost nahradit poakozenému akodu ve výai 242 K .<br/><br/>[2] Proti tomuto rozhodnutí podal ~alobce odvolání. }alovaný v záhlaví ozna eným rozhodnutím zmnil prvostupHové rozhodnutí tak, ~e ve výroku I provedl díl í korekci ve formulaci a dále zmnil výrok IV, kterým poakozeného s uplatnným nárokem na náhradu akody odkázal na soud nebo jiný orgán veYejné moci. Ve zbytku prvostupHové rozhodnutí potvrdil.<br/><br/>[3] Rozhodnutí ~alovaného napadl ~alobce ~alobou u Krajského soudu v Praze (dále jen  krajský soud ), který ji v záhlaví ozna eným rozsudkem zamítl. Uvedl, ~e jeliko~ zákon o nkterých pYestupcích pojem  kráde~ nedefinuje, je tYeba analogicky vycházet z § 205 odst. 1 zákona . 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Podle tohoto ustanovení se kráde~e dopustí ten, kdo si pYisvojí cizí vc tím, ~e se jí zmocní. Podle soudu ke  zmocnní se vci doalo tím, ~e ~alobce (jeho pYedseda) dYevo odvezl, a tím vylou il jeho vlastníka z faktické moci nad ním. Znak  pYisvojení si vci byl naplnn tím, ~e ~alobce s dYevem nalo~il jako s vlastním, co~ dokládá skute nost, ~e jej nakonec zni il (spálil), tedy uplatnil typické vlastnické právo vc zni it (ius abutendi). Krajský soud neshledal relevantními argumenty ~alobce, ~e motivem byla pé e o veYejnou bezpe nost, i ~e jednal na základ dYívjaí dohody. Zdoraznil, ~e ziatný motiv ( úmysl krást za ú elem obohacení) není znakem skutkové podstaty kráde~e. Tou je pouze úmysl nakládat s vcí jako s vlastní, bez ohledu na finální pohnutku (ae u~ je to prodej, darování, nebo zni ení). Soud pYipustil, ~e motivace pYestupce obecn mo~e mít vliv na posouzení výae sankce, i dokonce existenci materiálního znaku pYestupku. }alobce vaak tyto námitky v ~alob Yádn neuplatnil, a krajský soud je proto s ohledem na § 75 odst. 2 zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ), nemohl posuzovat. <br/><br/>II. Dovody kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/><br/>[4] }alobce (dále jen  st~ovatel ) podal proti rozsudku krajského soudu kasa ní stí~nost, v ní~ navrhl, aby Nejvyaaí správní soud zruail napadený rozsudek a vrátil vc krajskému soudu k novému projednání. <br/><br/>[5] St~ovatel polemizuje s tvrzeními krajského soudu, která mla zaznít pYi ústním jednání. PYedevaím odmítá názor, ~e vlastník dYeva nemá povinnost dYevo opatrovat. St~ovatel je pYesvd en, ~e ka~dý vlastník je povinen se o svoj majetek Yádn starat. Za nepYijatelné pova~uje, aby soud toleroval, ~e se majetek bez povaimnutí povaluje na veYejném prostranství msíce i roky. Stejn tak odmítá argument krajského soudu, ~e velká rozloha kraje mo~e omluvit ne innost pYi údr~b o alej. Z tchto argumento a z celkového pYístupu soudu dovozuje jeho podjatost a snahu stranit ~alovanému.<br/><br/>[6] St~ovatel dále nesouhlasí se závrem krajského soudu, ~e se nemohl zabývat tím, zda je v dané vci naplnn materiální znak pYestupku a zda byla ulo~ená sankce pYimYená. Podle st~ovatele byly námitky ohledn nízké spole enské akodlivosti i nepYimYenosti pokuty zYejmé z celkového kontextu ~alobní argumentace a z opakovaného poukazování na nesmyslnost celého Yízení. Je pYesvd en, ~e jeho jednání postrádalo jakoukoliv spole enskou akodlivost, naopak bylo spole ensky vysoce prospané, neboe odstranil dlouhodob le~ící pYeká~ku z okolí silnice, o kterou se její vlastník nestaral. ZároveH zopakoval své tvrzení, ~e k takové innosti byl oprávnn i na základ dYívjaího smluvního ujednání s poakozeným. St~ovatel dále dodává, ~e pokud se vlastník dYeva (poakozený) dozvdl, kde se dYevo nachází, bylo jeho povinností vyzvat st~ovatele k navrácení dYeva. Jeliko~ tak neu inil, st~ovatel logicky dovodil, ~e poakozený o dYevo nejeví zájem. ZdorazHuje, ~e bagatelní hodnota dYeva je v naprostém nepomru k nákladom, které kraji uaetYil. St~ovatel krajskému soudu vytýká pYepjatý formalismus. Soud ml podle st~ovatele zohlednit zjevnou nespravedlnost celé vci, která byla patrná od samého po átku Yízení. V této souvislosti odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, která obecným soudom ukládá, aby se neuchylovaly k ist jazykovému výkladu práva, pokud to vede k absurdním a nespravedlivým závrom. Postup soudu a jeho odovodnní pova~uje za projev nepochopení a pohrdání principy dobrovolné ob anské anga~ovanosti, které jsou základem demokratického státu.<br/><br/>[7] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti navrhl její zamítnutí. Uvádí, ~e vlastník nezanedbal své povinnosti, neboe postupuje podle platných pYedpiso a harmonogramo kontrol. Po mimoYádné události, jakou je vichYice, nelze v rozlehlém StYedo eském kraji o ekávat okam~itou reakci. }alovaný dále poukazuje na to, ~e st~ovatel byl na míst upozornn hlídkou policie na protiprávnost svého jednání. Bylo tedy povinností st~ovatele, aby následn sám kontaktoval vlastníka a vy~ádal si jeho souhlas, nikoliv na vlastníkovi, aby se zptn domáhal vrácení vci, o jejím~ odcizení se dozvdl.<br/><br/>[8] S odkazem na ustálenou judikaturu ~alovaný dále zdorazHuje, ~e si soud nesmí domýalet argumenty za ~alobce, neboe by tím poruail zásadu nestrannosti. Pokud st~ovatel námitku absence materiálního znaku pYestupku i nepYimYenosti ulo~ené sankce v ~alob Yádn neuplatnil, krajský soud se jí správn nezabýval. }alovaný dodává, ~e správní orgán I. stupn se materiálním znakem pYestupku zabýval, kdy~ hodnotil jak spole ensky prospanou innost st~ovatele, tak její akodlivý aspekt (pYisvojení si dYeva). Ulo~ená pokuta byla navíc na samé spodní hranici zákonné sazby a podmínky pro její mimoYádné sní~ení i upuatní od potrestání nebyly naplnny.<br/><br/>III. Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[9] Kasa ní stí~nost byla podána v as, osobou oprávnnou a jedná se o kasa ní stí~nost, která je ve smyslu § 102 s. Y. s. pYípustná. Jedná se vaak o vc, v ní~ pYed krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce. V souladu s § 104a odst. 1 s. Y. s. je proto nejprve nutné posoudit, zda kasa ní stí~nost svým významem podstatn pYesahuje vlastní zájmy st~ovatele. Neníli tomu tak, kasa ní soud ji odmítne jako nepYijatelnou. Institut nepYijatelnosti a jeho dopady do soudního Yízení správního Nejvyaaí správní soud podrobn vylo~il v usnesení ze dne 26. 4. 2006, . j. 1 Azs 13/200639, . 933/2006 Sb., v nm~ vymezil podmínky, za kterých je kasa ní stí~nost pYijatelná. O pYijatelnou kasa ní stí~nost se dle citovaného rozhodnutí mo~e jednat v následujících typových pYípadech: (1) kasa ní stí~nost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vobec i pln Yeaeny judikaturou Nejvyaaího správního soudu; (2) kasa ní stí~nost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou Yeaeny rozdíln; (3) kasa ní stí~nost bude pYijatelná pro potYebu u init judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotnprávního postavení st~ovatele.<br/><br/>[10] Práv posledn jmenovaná situace nastala v projednávané vci. Nejvyaaí správní soud pochybení zakládající pYesah vlastních zájmo st~ovatele shledal v námitce, ~e se krajský soud odmítl zabývat otázkou, zda byl v daném pYípad naplnn materiální znak pYestupku. Kasa ní stí~nost je proto pYijatelná. <br/><br/>[11] Nejvyaaí správní soud poté pYezkoumal napadený rozsudek v rozsahu a z dovodo vymezených v kasa ní stí~nosti s pYihlédnutím k pYípadným vadám, které je povinen zkoumat z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/><br/>[12] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/><br/>[13] Nejvyaaí správní soud se nejprve zabýval st~ovatelovou námitkou podjatosti samosoudce krajského soudu Mgr. Miroslava Makajeva. Podjatost soudce je toti~ podle § 103 odst. 1 písm. c) s. Y. s. vadou, která je dovodem pro podaní kasa ní stí~nosti. Tuto kasa ní námitku vaak v tomto pYípad zjevn nelze pova~ovat za dovodnou. Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e st~ovatel námitku podjatosti uplatnil ji~ v Yízení pYed krajským soudem. Nejvyaaí správní soud o ní rozhodl usnesením ze dne 11. 1. 2024, . j. Nao 225/202314, a dospl k závru, ~e Mgr. Miroslav Makajev z projednávání a rozhodování vci vylou en není. St~ovatel ani nyní neuvedl ~ádné konkrétní skute nosti o osobním a zaujatém pomru soudce k vci i ú astníkom. Svou domnnku o podjatosti dovozuje výhradn z obsahu odovodnní napadeného rozsudku, které pova~uje za nelogické. Jak vaak kasa ní soud vysvtlil ji~ ve výae citovaném usnesení . j. Nao 225/202314 a jak plyne pYímo z § 8 odst. 1 poslední vty s. Y. s., dovodem k vylou ení soudce nejsou okolnosti, které spo ívají v jeho postupu v Yízení o projednávané vci (obdobn té~ napY. rozsudek NSS ze dne 19. 2. 2024, . j. 8 As 5/2024  9, bod 11).<br/><br/>[14] Nejvyaaí správní soud se dále zabýval námitkou, podle ní~ krajský soud pochybil, jestli~e se se s odkazem na § 75 odst. 2 s. Y. s. odmítl zabývat otázkou naplnní materiálního znaku pYestupku a výaí ulo~ené pokuty.<br/><br/>[15] Kasa ní soud se v obecné rovin ztoto~Huje se závrem krajského soudu, ~e se v dané vci pln uplatní dispozi ní zásada. Touto otázkou se zabýval i rozaíYený senát NSS v usnesení ze dne 18. 2. 2020, . j. 10 As 156/2018  110, kde v bod 39 uzavYel, ~e  také v Yízení o ~alob proti rozhodnutí správního orgánu, kterým byl ulo~en správní trest za pYestupek (jiný správní delikt), soud pYezkoumává rozhodnutí v mezích ~alobních bodo dle § 75 odst. 2 s. Y. s., uplatnných ve lhot pro podání ~aloby (§ 71 odst. 2 s. Y. s.). Soud nepYihlí~í k ~alobcem neuplatnným dovodom nezákonnosti napadeného rozhodnutí, v etn nenaplnní materiálního znaku pYestupku (deliktu) . Pokud by soud pYezkoumal napadené rozhodnutí nad rámec v as uplatnných ~alobních bodo, zatí~il by své vlastní Yízení vadou (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 15. 8. 2024, . j. 8 As 198/2023  33). <br/><br/>[16] Ani dispozi ní zásada, na ni~ krajský soud správn poukázal, vaak nemo~e být vykládána mechanicky a zposobem, který by vedl k popYení smyslu soudní ochrany. Judikatura Nejvyaaího správního soudu konstantn vymezuje po~adavky na ~alobní bod. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. Y. s. je ~alobce povinen uvést konkrétní, individualizovaná skutková tvrzení a z nich vyplývající právní dovody. Musí tedy vylí it, jakých konkrétních nezákonných kroko i úvah se ml správní orgán dopustit. Na druhou stranu vaak platí, ~e ~alobce není povinen svá tvrzení podYazovat pod pYesná ustanovení právních pYedpiso; soud zná právo (iura novit curia) (srov. rozsudek rozaíYeného senátu ze dne 20. 12. 2005, . j. 2 Azs 92/2005  58, . 835/2006 Sb. NSS). Tento pohled na nále~itosti ~alobních bodo pak dále rozvinul rozaíYený senát v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, . j. 4 As 3/2008  78, . 2162/2011 Sb. NSS, kde se vymezil proti pYepjatému formalismu a zdoraznil, ~e za ~alobní bod je nutno pova~ovat ka~dé vyjádYení ~alobce,  z nho~ lze bye i jen v nejhrubaích obrysech dovodit, ~e napadené správní rozhodnutí pova~uje z ur itých dovodo za nezákonné . <br/><br/>[17] Ne~ kasa ní soud pYezkoumá, zda ~alobní bod st~ovatele skute n smYoval proti absenci materiálního znaku pYestupku a proti výai ulo~ené sankce, je vhodné nejprve pYipomenout, co se materiálním znakem rozumí. Jedná se o spole enskou akodlivost jednání, která je hmotnprávním korektivem formálních znako skutkové podstaty (§ 5 zákona . 250/2016 Sb., o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich). Podle konstantní judikatury jsou formální znaky pYestupku zpravidla koncipovány tak, aby v b~ných pYípadech naplHovaly i jeho materiální stránku. K absenci materiálního znaku tak dochází pouze za výjime ných okolností, které vylu ují, aby byl jednáním poruaen i ohro~en právem chránný zájem spole nosti (rozsudek NSS ze dne 21. 2. 2025, . j. 5 As 282/2023  30). NapYíklad v rozsudku ze dne 13. 3. 2025, . j. 5 As 219/2024  32, Nejvyaaí správní soud uzavYel, ~e pYelepení modrého pruhu státní poznávací zna ky nepYedstavuje pYestupek, neboe identifikovatelnost vozidla zostala nenaruaena a jednání mlo nulovou spole enskou akodlivost. Podobn v rozsudku ze dne 14. 12. 2009, . j. 5 As 104/2008  45, konstatoval absenci materiálního znaku u pYekro ení rychlosti o 2 km/h na pYehledném úseku bez provozu.<br/><br/>[18] Nejvyaaí správní soud ze spisu krajského soudu ovYil, ~e st~ovatel v ~alob namítal, ~e jednal na základ dYívjaího smluvního ujednání a rovn~ ve veYejném zájmu, neboe odstraHoval nebezpe nou pYeká~ku z komunikace. V rámci pé e o veYejný poYádek odklidil povalující se dYevo, ím~ kraji navíc uaetYil zna né finan ní prostYedky. Z tchto dovodo ozna il samotné obvinní z kráde~e za  naprosto smané a postup, kterým je taková slu~ba veYejnosti kriminalizována, za jednání  v rozporu s dobrými mravy . Souhrn tchto tvrzení nelze vylo~it jinak ne~ jako laicky, ale obsahov jasnou argumentaci, ~e jednání st~ovatele nebylo pro spole nost akodlivé v míYe, která by odovodHovala postih. St~ovatel nadto námitku absence materiálního znaku pYestupku uplatnil ji~ pYed správními orgány, neboe od po átku výslovn uvádl, ~e Yízení pova~uje za výraz naprosté absurdity, a ~e innost spolku, která byla zdokumentována, je inností veYejn prospanou (k u~itku celého airokého okolí) a  nikoliv akodlivou . Jednalo se toti~ o spadlý strom, jeho~ ulomená vtev zasahovala do silnice a dalaí suchý strom.<br/><br/>[19] Nejvyaaí správní soud proto uzavírá, ~e krajský soud nesprávn posoudil obsah ~aloby, jestli~e v ní nerozpoznal Yádn uplatnnou námitku absence materiálního znaku pYestupku. Tím, ~e se touto námitkou odmítl zabývat, zatí~il své rozhodnutí vadou, která mla vliv na jeho zákonnost. Naopak podle Nejvyaaího správního soudu krajský soud nepochybil, pokud se odmítl zabývat pYimYeností výae ulo~ené pokuty. Z textu ~aloby je zYejmé, ~e argumentace st~ovatele smYovala výhradn ke zpochybnní spáchání pYestupku jako takového, nikoliv k tvrzení, ~e by mu mla být ulo~ena ni~aí pokuta.<br/><br/>[20] Nejvyaaí správní soud se kone n zabýval námitkou, podle ní~ ml poakozený povinnost vyzvat st~ovatele k navrácení dYeva. K tomu soud uvádí, ~e kasa ní stí~nost je opravným prostYedkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. Y. s.). Z toho plyne, ~e aby byly kasa ní námitky zposobilé k projednání, musí kvalifikovaným zposobem zpochybHovat práv rozhodnutí krajského soudu. St~ovatel je tedy povinen v kasa ní stí~nosti vymezit rozsah pYezkumu napadeného rozhodnutí a musí pYedestYít a konkrétn sdlit, v em spatYuje skutková i právní pochybení krajského soudu, a z kterých konkrétních dovodo závry soudu pova~uje za nezákonné, resp. nepYezkoumatelné (usnesení NSS ze dne 24. 4. 2023, . j. 8 Azs 41/2023  38, bod 9 a rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2023, . j. 8 Azs 299/2020  41, bod 10). St~ovatel tedy musí vylí it, kterých konkrétních nezákonných kroko, postupo, úkono, úvah, hodnocení i závro se ml krajský soud vo i nmu dopustit v procesu vydání rozhodnutí i pYímo rozhodnutím samotným a rovn~ ozYejmit svoj právní náhled na to, pro  se má jednat o nezákonnost (rozsudek rozaíYeného senátu NSS ze dne 20. 12. 2005, . j. 2 Azs 92/2005  58, . 835/2006 Sb. NSS, a rozsudek NSS ze dne 24. 1. 2023, . j. 6 As 358/2021  38, bod 11).<br/><br/>[21] St~ovatel tedy musí reagovat na argumentaci krajského soudu a uvádt, z jakých dovodo jsou závry, které krajský soud v napadeném rozhodnutí uvedl, nesprávné. Pokud tak neu iní a pouze znovu zopakuje námitky, které uvedl v ~alob, ani~ jakkoliv reflektuje argumentaci krajský soudu, pak za pYedpokladu, ~e uvedené námitky mstský soud vypoYádal a nelze v jejich opakování spatYovat setrvání na dYíve vznesené argumentaci, která je nadále schopná obstát proti závrom krajského soudu, nejsou takové námitky pYípustné (srov. usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, . j. 7 Afs 106/2009  77, . 2103/2010 Sb. NSS, ze dne 15. 9. 2009, . j. 6 Ads 113/2009  43, nebo ze dne 14. 6. 2016, . j. 1 As 271/2015  36). <br/><br/>[22] Krajský soud se námitkou ohledn povinnosti poakozeného vyzvat st~ovatele k navrácení dYeva zabýval, zejména v bod 25 svého rozsudku, kde srozumiteln vysvtlil, pro  aktivitu poakozeného nepova~uje pro posouzení naplnní formálních znako pYestupku za rozhodující. Uvedl, ~e znak  pYisvojení si vci je definován výhradn jednáním a volí pachatele nakládat s vcí jako s vlastní, nikoliv reakcí poakozeného. St~ovatel s tímto závrem krajského soudu v kasa ní stí~nosti nijak nepolemizuje a pouze opakuje svou argumentaci uplatnnou ji~ v ~alob. Za této situace, tj. bez bli~aí kasa ní argumentace, není úkolem Nejvyaaího správního soudu za st~ovatele domýalet, pro  má za to, ~e jsou závry krajského soudu chybné.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[23] Z výae uvedených dovodo Nejvyaaí správní soud rozsudek krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení (§ 110 odst. 1 vta první, ást vty pYed stYedníkem s. Y. s.). V nm bude krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. Y. s.).<br/><br/>[24] V dalaím Yízení rozhodne krajský soud té~ o náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti (§ 110 odst. 3 s. Y. s.).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/>V Brn dne 16. ervence 2025<br/><br/><br/><br/><br/><br/>Lenka Kaniová <br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/><br/></body> </html>