<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 2 As 89/2024- 59 - text</title> </head> <body> ÿþ 2 As 89/2024 - 63<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> <br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Evy `onkové a soudco Lukáae Piavejce a Karla `imky v právní vci ~alobce: J. R., zastoupeného JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem Dominikánské námstí 2, Brno, proti ~alovanému: Ministerstvo ~ivotního prostYedí, se sídlem Vraovická 1442/65, Praha 10, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 13. 6. 2022, . j. MZP/2022/500/908, o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2024, . j. 15 A 69/202255,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. PYehled dosavadního Yízení<br/><br/>[1] }alobce se ~alobou podanou k Mstskému soudu v Praze (dále jen  mstský soud ) domáhal zruaení rozhodnutí ~alovaného ze 13. 6. 2022, . j. MZP/2022/500/908 (dále jen  napadené rozhodnutí ), kterým ~alovaný zamítl odvolání ~alobce a potvrdil rozhodnutí eské inspekce ~ivotního prostYedí, oblastního inspektorátu Praha (dále jen  inspekce ), ze dne 23. 2. 2022 . j. I}P/41/2022/2326 (dále jen  prvoinstan ní rozhodnutí ). Prvoinstan ním rozhodnutím inspekce podle § 3 odst. 4 zákona . 282/1991 Sb., o eské inspekci ~ivotního prostYedí a její posobnosti v ochran lesa (dále jen  zákon o I}P ), naYídila ~alobci zastavení ve výroku I. specifikované akodlivé innosti pYi nezákonném vyu~ívání leso zvláatního ur ení jako zábavní park Krtkov svt do doby, ne~ budou provádné innosti a stav lesních pozemko uvedeny do souladu s právními pYedpisy na úseku ochrany ~ivotního prostYedí.<br/><br/>[2] Mstský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem ~alobu zamítl. PYedn se neztoto~nil s argumentací ~alobce, ~e zastavení akodlivé innosti nemlo být naYízeno jemu, ale spole nostem Krtkov svt s.r.o. a Krtkov park s.ro. Podle mstského soudu je to práv ~alobce, v jeho~ faktické moci je budování, rozaiYování a samotný provoz zábavního parku. Na vci nemo~e nic zmnit ani ~alobcem tvrzené uzavYení nájemní smlouvy s uvedenými spole nostmi, na jejím~ základ by doalo k pYenosu povinností souvisejících s pé í o les na tyto subjekty, neboe existenci takové smlouvy ~alobce neprokázal. <br/><br/>[3] Mstský soud dále neshledal poruaením procesních práv ~alobce postup inspekce, která vycházela pYi svém rozhodování z podklado získaných pYi kontrole probíhající soub~n se správním Yízením. K takovému postupu mo~e docházet zejména v situaci, jaká nastala v nyní posuzované vci, v ní~ povaha pYedmtu kontroly (resp. pYedmtu správního Yízení) vy~aduje co nejpohotovjaí reakci správních orgáno smYující k odvrácení hrozící akody. Mstský soud rovn~ uvedl, ~e vyu~itím podklado poYízených v probhu kontroly nebyl ~alobce nijak zkrácen na svých procesních právech. <br/><br/>[4] Postavení ~alobce se podle mstského soudu nijak nedotklo ani neprovedení jím navr~ených dokazo majících prokazovat zposob posuzování fungování jiných zaYízení. Tyto dokazní návrhy nebyly zposobilé zvrátit skutková zjiatní o dot ených lesních pozemcích, které se nacházejí ve vlastnictví ~alobce. Vypovdly by toti~ pouze o skutkovém stavu jiného lesa a jiného zaYízení. <br/><br/>[5] Mstský soud dále uvedl, ~e v probhu správního Yízení bylo prokázáno, ~e innost ~alobce na lesních pozemcích nenaplHuje ~ádnou z funkcí lesa a nelze ji pova~ovat za hospodaYení v lese. Rozvoj rekrea ní innosti tak, jak ji pojal ~alobce, neodpovídá ú elu zákona . 289/1995 Sb., o lesích (dále jen  lesní zákon ), dokonce les pYímo poakozuje. <br/><br/>[6] Podle mstského soudu ~alovaný reagoval vcn správn na námitku ~alobce, ~e na nj coby vlastníka dot ených lesních pozemko nedopadá zákaz zakotvený v § 20 odst. 1 písm. b) a g) lesního zákona. Vlastník sice mo~e v lese init nkteré obecn zakázané innosti, ale jen v mantinelech generální klauzule § 11 odst. 1 lesního zákona, která zapovídá ka~dému ni it les. <br/><br/>II. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alovaného<br/><br/>[7] }alobce (dále té~  st~ovatel ) podal proti rozsudku mstského soudu kasa ní stí~nost, její~ dovody podYadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ). Navrhl, aby Nejvyaaí správní soud (dále té~  NSS ) rozsudek mstského soudu a napadené rozhodnutí zruail a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení. <br/><br/>[8] V prvé Yad st~ovatel zdoraznil, ~e zastavení innosti mo~e být naYízeno toliko osob, která je za akodlivou innost zodpovdná, tj. tuto innost vykonává. St~ovatel tvrdí, ~e takovou osobou není a ji~ ve správním Yízení, resp. v Yízení pYed mstským soudem, argumentoval, ~e odpovdnými subjekty za provozování zábavního parku jsou spole nosti Krtkov svt s.r.o., resp. Krtkov park s.r.o. Zákaz innosti vo i st~ovateli nemo~e být smYován z titulu, ~e dané spole nosti ovládá, ani proto, ~e je vlastníkem pozemko, na nich~ se zábavní park nachází. Klí ovou roli z hlediska ur ení odpovdného subjektu má nájemní smlouva, kterou st~ovatel pYenechal zábavní park k u~ívání shora uvedeným spole nostem. Mstský soud v tomto smru u inil nesprávný závr, kdy~ dovodil, ~e existence smlouvy nebyla prokázána  ignoroval pYitom, ~e ur itá skute nost mo~e být v Yízení prokázána i shodným tvrzením ú astníko, co~ je b~n akceptováno v civilním Yízení. I pokud by st~ovatel neprokázal uzavYení nájemní smlouvy, vznikly dovodné pochybnosti o identit odpovdného subjektu v dosledku toho, ~e v jiných správních Yízeních byly za provozovatele ozna eny práv st~ovatelem uvádné právnické osoby. <br/><br/>[9] St~ovatel dále namítal, ~e mstský soud pochybil, kdy~ shledal souladným se zákonem postup správních orgáno, které odmítly provést soubor jím navr~ených dokazo prokazujících, ~e tyté~ správní orgány v jiných pYípadech pova~ují obdobný i dokonce toto~ný (v pYípad zábavního parku Království lesa) skutkový stav za pln souladný s lesním zákonem. Odmítnutí tchto dokazo jako irrelevantních st~ovateli znemo~nilo prokázat poruaení zásady legitimního o ekávání a pYedvídatelnosti práva. <br/><br/>[10] Podle st~ovatele nezákonný postup správních orgáno, na který upozorHoval ji~ v prvoinstan ním Yízení a odvolání, stejn jako v ~alob, spo ívá v tom, ~e inspekce ve svých úvahách vycházela z nezákonn získaných podklado pro rozhodnutí. Nezákonnost spatYoval st~ovatel konkrétn v tom, ~e v pYípad specifikovaného souboru listin doalo k jejich získání pYi kontrole pokra ující po zahájení správního Yízení. St~ovatel argumentoval, ~e jakmile dojde k zahájení správního Yízení, musí být skutkový stav zjiaeován výlu n v jeho rámci, pYi em~ kontrolu je nezbytné ukon it. Mstský soud podle st~ovatele pochybil, kdy~ dovodil, ~e nedoalo ke zkrácení jeho procesních práv v dosledku tohoto postupu. Nezákonn získané dokazy jsou bez dalaího nepou~itelné a není mo~né z nich vycházet. Danou úvahu ilustroval na pYíkladu pYiznání vynuceného mu ením, a to bez ohledu na pYípadnou pravdivost skutkových zjiatní z takových dokazo vyplývající. St~ovatel upozornil na to, ~e zkrácení jeho práv spo ívalo rovn~ v tom, ~e jeho zástupci bylo znemo~nno ú astnit se kontrol na pozemcích, na nich~ se nachází zábavní park, avaak získané poznatky inspekce pou~ila jako podklad pro rozhodnutí. Tímto postupem inspekce zcela nahradila provedení dokazu ohledáním  místním aetYením. Mstský soud se mýlí, pokud uvádí, ~e st~ovatel nijak nesporoval skutková zjiatní, která inspekce tímto postupem u inila  st~ovatel nesouhlasil s tvrzeným ni ením lesní pody a lesních porosto. <br/><br/>[11] St~ovatel vyjádYil nesouhlas se závrem mstského soudu, ~e vyu~ití lesních pozemko, na nich~ se nachází zábavní park, nemá nic spole ného s lesem a nesmYuje k plnní funkcí lesa. Podle st~ovatele bylo ve správním Yízení prokázáno osvd ením odborného lesního hospodáYe, ~e dot ené pozemky jsou pokryty zdravým lesním porostem. Mstský soud tento dokaz v podstat ignoroval, kdy~ stanovisko ozna il za  vpravd ostudné . St~ovatel nesouhlasí s mstským soudem v tom, ~e u dot ených lesních pozemko byla pYekro ena rozumná míra jejich vyu~ití k rekreaci. S ohledem na to, ~e tyto pozemky jsou zaYazeny do kategorie lesa zvláatního ur ení v subkategorii lesa se zvýaenou rekrea ní funkcí, musí být hospodaYení na daných pozemcích podYízeno jejímu naplnní. Mstský soud podle st~ovatele pochybil, kdy~ dovodil, ~e na dot ených pozemcích nemohou být umiseovány herní a rekrea ní prvky. St~ovatel v tomto smru upozornil na judikaturu NSS i Nejvyaaího soudu, která mo~nost umíseování herních a jiných zaYízení pln podporuje. Mstský soud se podle st~ovatele té~ mýlí, kdy~ uvádí, ~e lesní zákon zcela vylu uje, aby lesní pozemky byly ve prospch plnní funkce lesa zbaveny svrchní pody. Z § 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona toti~ vyplývá, ~e za pozemky ur ené k plnní funkcí lesa jsou ozna eny i zpevnné lesní cesty, pYi em~ jejich budování je typickou ukázkou pYípadu, v nm~ dochází k odstranní svrchní pody. St~ovatel se rovn~ neztoto~Huje se závrem mstského soudu, ~e lesní zákon zakazuje zásahy zt~ující pYirozenou obnovu lesa. Podle st~ovatele se zákaz vztahuje jen na ty lesní pozemky, na nich~ jsou pro vyu~ití pYirozené obnovy vhodné podmínky. Tato obnova nepYipadá v úvahu na tch ástech pozemko ur ených k plnní funkcí lesa, které mají být ponechány bez lesního porostu, tj. mj. i sportoviae a rekrea ních ploch. <br/><br/>[12] St~ovatel kone n uvedl, ~e na vlastníka lesa se zákazy uvedené v § 20 odst. 1 lesního zákona vztahují jen v pYípad, ~e je to v zákon výslovn uvedeno. Vlastníku lesa je mo~né vytýkat pouze poruaení § 11 odst. 1 lesního zákona, nikoliv vaak zákazo obsa~ených v § 20 odst. 1 písm. b) a g) daného zákona, které se týkají obecného u~ívání lesa. <br/><br/>[13] }alovaný odkázal na závry rozsudku mstského soudu, s nimi~ se pln ztoto~nil, stejn jako na obsah napadeného a prvoinstan ního rozhodnutí. <br/><br/>III. Posouzení kasa ní stí~nosti<br/><br/>[14] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil zákonné nále~itosti kasa ní stí~nosti a konstatoval, ~e byla podána v as, osobou oprávnnou, proti rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost ve smyslu § 102 s. Y. s. pYípustná. Poté NSS zkoumal dovodnost kasa ní stí~nosti dle § 109 odst. 3 a 4 s. Y. s., v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo. Neshledal pYitom vady podle § 109 odst. 4 s. Y. s., k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti. <br/><br/>[15] Kasa ní stí~nost není dovodná. <br/><br/>[16] Nejvyaaí správní soud se neztoto~nil s prvním okruhem kasa ních námitek opírajících se o tvrzení, ~e st~ovatel není subjektem, jemu~ mohl být zákonn ulo~en zákaz ur ité innosti ve smyslu § 3 odst. 4 zákona o I}P, podle nho~ inspekce je oprávnna v pYípad hrozící akody naYídit omezení, popYípad zastavení výroby nebo jiné innosti a~ do doby odstranní nedostatko a jejich pYí in. Z rozsudku mstského soudu pYedn nevyplývá, jak se myln uvádí v kasa ní stí~nosti, ~e k ur ení st~ovatele jako osoby, vo i ní~ zákaz smYuje, doalo na základ jeho postavení ovládající osoby spole ností Krtkov svt s.r.o. a Krtkov park s.r.o. Mstský soud aproboval závry obsa~ené v napadeném rozhodnutí stran této otázky na základ odovodnní, ~e správní orgány správn vyaly z komplexu skutkových zjiatní, je~ ve svém souhrnu prokázala, ~e osobou, která je povodcem nelegální innosti v zábavním parku, a vo i ní~ tedy musí zákaz smYovat, je práv st~ovatel. Jednou z okolností, z ní~ ~alovaný vskutku v tomto smru vyael, je úzké personální propojení mezi st~ovatelem a spole nostmi, které kompletn ovládá, nebyla to vaak okolnost jediná. Vedle toho toti~ zohlednil i dalaí poznatky, zejména vlastnictví pozemko, na nich~ se nelegální innost odehrává, st~ovatelem, a rovn~ opakovaná prohláaení st~ovatele v mediálním prostoru, ~e zábavní park je jeho osobním projektem. Za relevantní indicii, í vole na zábavní park fakticky posobí, ~alovaný pova~oval té~ dokazy, z nich~ vyplývá pYesvd ení st~ovatele o tom, ~e ztlesHuje hlavní postavu daného zábavního parku, tj. Krtka. NSS pro úplnost dodává, ~e strategie st~ovatele uplatnná v kasa ní stí~nosti, spo ívající v tom, ~e izolovan zpochybHuje význam jednotlivých skutkových zjiatní správních orgáno (napYíklad i relevanci vlastnictví pozemko v parku), nemo~e být z povahy vci úspaná. St~ovatel toti~ opomíjí, ~e správní orgány shromá~dily dostatek na sebe navazujících podklado, z nich~ vykrystalizoval jednozna ný souhrnný náhled na význam jeho role pYi provozu zábavního parku. <br/><br/>[17] Mstský soud té~ správn dovodil, ~e st~ovatel ve správním Yízení neprokázal jím tvrzené uzavYení nájemní smlouvy, na jejím~ základ by doalo k faktickému pYevodu oprávnní zábavní park provozovat na výae zmínné obchodní korporace. St~ovatel se mýlí, pokud v kasa ní stí~nosti uvádí, ~e klí ový dokaz prokazující toto tvrzené právní jednání mo~e pYedstavovat shodné prohláaení st~ovatele a daných obchodních korporací. S ohledem na jejich propojenost, která ve svém dosledku znamená, ~e jménem vaech tchto tYí subjekto je projevována toliko jedna spole ná vole, a to vole st~ovatele, nemo~e mít jejich  shodné prohláaení ~ádnou vypovídací hodnotu o skute ném skutkovém stavu vci. Práv uvedené nemo~e nijak relativizovat ani odkaz na postup z oblasti civilního Yízení, v nm~ strany sporu mohou u init shodné prohláaení ohledn ur itých skute ností. Tento mechanismus je nepYenositelný do pomro nyní Yeaené vci, tj. do správního Yízení o ulo~ení povinnosti. V civilním Yízení proti sob typicky stojí dv strany, mající rozdílný zájem na jeho výsledku. Zalo~ení fikce prokázání existence ur ité skute nosti jejich shodným prohláaením tudí~ obvykle nemo~e být na újmu ú elu tohoto Yízení, kdy~ naopak vede k mo~nosti jejich spor efektivnji rozhodnout, neboe soud své zkoumání mo~e zamYit toliko na to, co je mezi nimi sporné. Ve správním Yízení o ulo~ení povinnosti je vaak konstelace ú astníko naprosto odlianá. Xízení je vedeno toliko vo i jedné stran, které má být ulo~ena povinnost, navíc pYedmt Yízení a to, na jaké otázky má být Yízení zamYeno a eho se jeho vedením má dosáhnout, jsou obvykle determinovány pYísluaným veYejným zájmem, který se v daném Yízení chrání i prosazuje. Z povahy pYezkoumávaného Yízení proto nepYipadá v úvahu vyu~ití institutu shodného prohláaení, neboe to je zamYeno na ochranu veYejného zájmu a zákonem vy~adovaného stavu lesa a smYuje vo i osob (osobám), která je skute ným povodcem pYípadných ne~ádoucích dopado na les. <br/><br/>[18] Ve shod s mstským soudem má NSS za to, ~e nastavení vztaho mezi st~ovatelem a jeho korporacemi je toliko ú elovou právní konstrukcí, mající slou~it k rozmlnní veYejnoprávní odpovdnosti související s provozováním zábavního parku. <br/><br/>[19] Na zákonnosti závro ~alovaného, resp. mstského soudu, týkajících se ur ení osoby provádjící zakázanou innost není zposobilý cokoliv zmnit ani prostý odkaz st~ovatele na jiná správní Yízení, v nich~ mly správní orgány jednat nikoliv pYímo se st~ovatelem, ale s jím ovládanými korporacemi. Není vobec zYejmé, jaký byl pYedmt tchto Yízení, jakým zposobem v nich byl zjiaeován skutkový stav a jakými úvahami se st~ovatelem uvádné správní orgány Yídily. St~ovatel tudí~ nepYedestYel konkurující verzi reality, která by zpochybnila skutková zjiatní a právní závry ~alovaného v nyní posuzované vci. <br/><br/>[20] Nejvyaaí správní soud neshledal dovodnou ani kasa ní námitku týkající se neprovedení dokazo, které st~ovatel ozna il k prokázání poruaení jeho legitimního o ekávání. Z hlediska posouzení zákonnosti odmítnutí provést ur itý dokazní návrh je mj. nejprve nutné zkoumat kvalitu a relevanci tvrzení, které má být tímto návrhem prokázáno. Pokud je tvrzení zjevn irelevantní pro rozhodnutí ve vci, lze dokazní návrh k jeho prokázání jako nadbyte ný odmítnout. <br/><br/>[21] St~ovatel v kasa ní stí~nosti a v zásad shodn v ~alob a v odvolání tvrdil, ~e podobná zaYízení jako jeho zábavní park jsou zYizována naprosto b~n. Uvedl pYíklad nkolika dtských hYiae, ohniae a zookoutko na území Prahy, zároveH v obecné rovin popsal fungování zábavního parku Království lesa v Lipn nad Vltavou. Odkázal té~ na existenci lesního divadla v obci Kytlice a v Srbské Kamenici. Na základ tchto tvrzení dovodil, ~e správní orgány vo i tmto zaYízením ne iní ~ádné kroky, tudí~ pova~ují jejich provoz za souladný se zákonem, avaak v jeho pYípad je jejich postup bezdovodn odlianý. <br/><br/>[22] Podle NSS je takto formulovaná argumentace z hlediska ochrany principu legitimního o ekávání, jak jej vymezuje konstantní judikatura, nedostate ná. <br/><br/>[23] St~ovatel má pravdu v tom, ~e rozaíYený senát NSS v usnesení ze dne 21. 7. 2009, j. 6 Ads 88/2006132, . 1915/2009 Sb. NSS, L ORÉAL, bod 81, vskutku dovodil, ~e správní praxí zakládající legitimní o ekávání mo~e být i ustálená, jednotná a dlouhodobá ne innost orgáno veYejné správy, která opakovan potvrzuje ur itý výklad a pou~ití právních pYedpiso. Ze strany st~ovatele jsou vaak ji~ opomíjeny závry navazující judikatury NSS stran legitimního o ekávání vzniklého ne inností správních orgáno, v ní~ NSS dovodil, ~e jako protizákonnou lze hodnotit libovoli spo ívající ve dvojím (rozném) posouzení té~e vci, ovaem v otázce, kterou správní orgán v konkrétních pYípadech skute n posuzoval. NeprovYení i pouhé pYehlédnutí ur ité skute nosti, a tedy neposouzení právního vztahu, nelze zamHovat s jeho aprobací (srov. rozsudek ze dne 12. 2. 2020, j. 10 Afs 343/201949, CRISTAL PALACE, bod 35). <br/><br/>[24] Optikou práv uvedených závro je zjevné, ~e mstský soud, resp. ~alovaný, se mýlí, pokud neprovedení navr~ených dokazo zalo~ili na principiálním závru o irelevanci skutkového dje odehrávajícího se na st~ovatelem ozna ených pozemcích (viz bod 63 rozsudku mstského soudu). Tato úvaha toti~ ve výsledku popírá ochranu principu legitimního o ekávání, tak jak byl vymezen shora, neboe st~ovateli, a to i v teoretické rovin, znemo~Huje dovolat se ochrany pYed vybo ením z ustálené správní praxe. Platí, ~e podstatou úspchu pYi prokázání existence ustálené, jednotné a dlouhodobé (ne) innosti správních orgáno je práv porovnání jejich postupu v ur ité vci s tím, jak konají b~n v jiných pYípadech. Jinak Ye eno, za situace, v ní~ by st~ovatel vskutku vymezil pYípady fungování rámcov toto~ných zaYízení, bylo by na správních orgánech, aby, namísto pauaálního odmítnutí se touto otázkou zabývat, provedly navr~ené dokazy k prokázání pravdivosti daných tvrzení, a následn uvedly dovody vylu ující libovoli pYi výkonu jejich pravomocí. V tomto smru si lze pYedstavit Yadu mo~ných variant, napYíklad to, ~e na první pohled shodný skutkový dj spo ívající v provozu zábavního parku v lese má jiný právní rámec (tj. disponuje pYísluanými veYejnoprávními povoleními). V úvahu pYipadá rovn~ varianta, ~e by i pYi absenci povolení pYísluaných orgáno veYejné moci pYesto nebyla ustálená správní praxe spo ívající v toleranci takových zaYízení zalo~ena, neboe by správní orgán o nich napYíklad nevdl, pYehlédl by je, i v díl ím pYípad by jejich povahu nesprávn vyhodnotil, a  b~n by daný typ innosti potíral. Zatímco odpovdnost za vymezení shodného skutkového stavu, který je (potenciáln) posuzován jinak, le~í na tom, kdo se ochrany legitimního o ekávání dovolává, za vysvtlení dovodo svého postupu odpovídá správní orgán, neboe asto se bude jednat o okolnosti neveYejného charakteru. <br/><br/>[25] A  se NSS neztoto~nil s dovody, pro které nebyly st~ovatelem ozna ené dokazy provedeny, samotný závr o jejich nadbyte nosti obstojí, pro e~ nebylo nutné pYistoupit ke kasaci rozsudku mstského soudu a napadeného rozhodnutí. Jak u~ bylo uvedeno výae v bod 20 tohoto rozsudku, pYed provedením ur itého dokazu je v~dy nezbytné zkoumat kvalitu a relevanci tvrzení, které jím má být prokázáno. St~ovatel vaak v nyní projednávané vci ~ádné takové tvrzení nepYedestYel. Ve své argumentaci se soustYedil na existenci díl ích shodných prvko v jednotlivých srovnávaných zaYízeních (fungování amfiteátru na nkolika zmiHovaných lesních pozemcích, pYítomnost zookoutko i koloto e v jiných apod.), která, i pokud by se prokázala, nezalo~ila by skutkov toto~né pYípady nezbytné pro vznik legitimního o ekávání ve smyslu rozsudku ve vci L´ORÉAL. Je tYeba si toti~ uvdomit, ~e zábavní park st~ovatele, na rozdíl od jiných instalací v lesích, tak, jak byly popsány v ~alob, resp. v rámci správního Yízení, pYedstavuje kombinaci vaech zmínných (a dalaích) prvko, které ve svém souhrnu zásadn promHují charakter lesa a vá~í svou volno asovou atraktivitu nikoliv na samotný les, ale na existenci umle vytvoYeného zábavního parku (v podrobnostech viz ní~e bod 31 tohoto rozsudku). <br/><br/>[26] Nejvyaaí správní soud se neztoto~nil s namítanou nezákonností podklado pro rozhodnutí  st~ovatelem vymezených listin. <br/><br/>[27] St~ovatel má jist pravdu ve východisku svých úvah týkajících se této otázky, tj. aby ur itý dokaz byl pou~itelný pro odovodnní závro správního orgánu, musí být poYízen v souladu se zákonem. Tuto premisu ostatn potvrzuje i mstským soudem zmiHovaný rozsudek NSS ze dne 13. 10. 2022, . j. 10 Ads 27/202145. Do kategorie nezákonných dokazo spadají v první Yad ty, které byly získány zposobem výslovn zapovzeným ur itou právní normou  napYíklad jde o st~ovatelem odkazovaný pYípad výpovdi vynucené mu ením. Jeliko~ postupy podle zákona . 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen  kontrolní Yád ), jsou zcela standardní sou ástí právního Yádu, o tento pYípad nezákonnosti opatYených listin se evidentn nejedná. Dalaí skupinou dokazo, které nejsou ve správním Yízení pou~itelné, jsou dokazy, jejich~ zákonné opatYení sice právní Yád umo~Huje v ur itém (typu) Yízení, ale výslovn vylu uje i limituje jejich pYenositelnost do Yízení jiného. Takovým pYíkladem jsou odposlechy získané v trestním Yízení, u nich~ trestní Yád omezuje jejich pou~ití v jiné trestní vci, tím spíae není mo~né takový dokazní prostYedek u~ít v Yízení správním (v podrobnostech viz rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2014, . j. 2 Afs 45/201262). Ani o tento pYípad vaak v nyní posuzované vci nejde, neboe kontrolní Yád, na rozdíl od Yádu trestního, nezakotvuje omezení z hlediska u~ití v jeho rámci získaných podklado pro jiný postup orgánu veYejné moci. O mo~né nezákonnosti pou~ití poznatko získaných pYi kontrole ve správním Yízení by bylo mo~né uva~ovat pouze za situace, v ní~ by tento postup byl z ur itého dovodu k újm toho, vo i nmu~ se správní Yízení vede. Jinak Ye eno, alo by o obcházení procesních garancí obsa~ených ve správním Yádu. Tato hypotéza vaak rovn~ nenastala. Postupem, jím~ byly do správního Yízení pYevzaty listiny opatYené pYi kontrole, nemohl být st~ovatel nijak dot en na svém postavení. Je tYeba si uvdomit, ~e oba právní pYedpisy (tj. kontrolní Yád a správní Yád) obsahují toto~né oprávnní orgánu, který dané Yízení vede, po~adovat vydání ur ité listiny [srov. § 8 písm. c) kontrolního Yádu kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly dále oprávnn po~adovat poskytnutí dokumento vztahujících se k pYedmtu kontroly a § 53 odst. 1 správního Yádu správní orgán mo~e usnesením ulo~it tomu, kdo má listinu potYebnou k provedení dokazu, aby ji pYedlo~il]. Nedochází tak k situaci, v ní~ by správní orgán ve správním Yízení za vyu~ití kontrolního Yádu získával ur ité podklady pro rozhodnutí, které by nemohl získat podle správního Yádu, a obcházel by tak právní úpravu dokazování k újm osoby, vo i ní~ je Yízení vedeno. Samotné obstarání dokazo pYi kontrole tedy probhlo v souladu se zákonem. Následn doalo k provedení vaech listin specifikovaných st~ovatelem postupem podle správního Yádu, kdy~ byly zaYazeny do správního spisu a st~ovatel ml mo~nost se s nimi seznámit a vyjádYit se k nim. <br/><br/>[28] Pokud se jedná o st~ovatelem tvrzené zkrácení práv v dosledku neú asti jeho zástupce na kontrolách pozemko, jejich~ sou ástí je zábavní park, pak NSS v plném rozsahu odkazuje na závry mstského soudu. Mstský soud správn dovodil, ~e argumentace st~ovatele nemo~e být v tomto smru dovodná pro absenci zpochybnní skutkových zjiatní inspekce z hlediska stavu zábavního parku a provozu v nm. Tento závr mstského soudu nemo~e relativizovat naprosto obecné tvrzení obsa~ené v kasa ní stí~nosti, ~e st~ovatel ve správním Yízení i ~alob  zpochybHoval a popíral zni ení lesní pody a lesních porosto . Z obsahu kasa ní stí~nosti je toti~ patrné, ~e ze strany st~ovatele nebyla nijak vyvracena zjiatní o stavu lesních pozemko v zábavním parku a zmny vzniknuvaí jeho inností,  pouze jím byla vedena právní polemika o otázce zákonnosti takto zjiatného skutkového stavu.<br/><br/>[29] Nejvyaaí správní soud dále souhlasí i se závrem mstského soudu, ~e innost st~ovatele pYi provozu zábavního parku nenaplHuje ~ádnou z funkcí lesa a nelze ji pova~ovat za hospodaYení v lese ve smyslu lesního zákona. Je nezbytné pYedeslat, ~e st~ovatel ve své polemice s úvahami mstského soudu optovn volí postup popsaný ji~ shora, spo ívající primárn v izolovaném zpochybHovaní díl ích argumento, resp. v ignorování tch rozhodovacích dovodo, které nejsou souladné s náhledem st~ovatele na vc. Taková strategie nemo~e obstát. <br/><br/>[30] Na nyní posuzovanou spornou otázku je tYeba nahlí~et optikou mstským soudem citovaného rozsudku NSS ze dne 8. 9. 2016, . j. 10 As 261/201540, který st~ovatel v kasa ní argumentaci zcela opomíjí. V bod 22 tohoto rozsudku NSS uvedl, ~e  i v pYípad leso se zvýaenou rekrea ní funkcí nelze ostatní funkce lesa zcela potla it na úkor rekreace. Ad absurdum by jinak mohl obstát i zásah do lesa v podob vybudování bazénu s víYivkou i golfového hYiat (srov. Drobník, J., DvoYák, P.: Lesní zákon. KomentáY. Wolters Kluwer, 2010, dostupný z databáze ASPI, komentáY k § 6 a § 8 odst. 2). V takových pYípadech, stejn jako v pYípad vytvoYení louky s jezírkem, vaak u~ nepramení relaxace návatvníko z existence lesa, ale z existence tchto staveb; proto nelze Yíci, ~e by takový pozemek, na kterém by bylo vybudováno kupYíkladu zmínné golfové hYiat, plnil funkci lesa ve smyslu § 13 lesního zákona. <br/><br/>[31] Z komplexu skutkových zjiatní u inných správními orgány, na které odkazuje mstský soud v bod 68 rozsudku, jednozna n vyplývá, ~e v projednávaném pYípad nastala situace popsaná v práv citovaném rozsudku NSS. St~ovatelem u inná série zásaho do krajiny tvoYené lesem (vybudováním celého spektra zábavních zaYízení, oplocením, výstavbou rozsáhlé sít cest a souvisejících dopravních prvko) nemo~e pYedstavovat ú elné obhospodaYování lesa podle § 13 lesního zákona. Za hospodaYení v lese lesní zákon v § 2 písm. d) ozna uje mj. innosti zabezpe ující plnní funkcí lesa, tj. bezpochyby i rekreaci jeho návatvníko. innost st~ovatele ovaem smYovala primárn k rekrea nímu vyu~ití lesa [jako~to souboru stromo a keYo lesních dYevin ve smyslu § 2 písm. c) lesního zákona] a tímto zposobem vyu~ití nepYimYen potla ovala  jádrové funkce lesa (ze souboru stromo a keYo u inila urbanizované a do zna né míry nepYírodní prostYedí s výraznou pYítomností umle vytvoYených prvko  atrakcí zábavního parku. <br/><br/>[32] Nejvyaaí správní soud nijak nezpochybHuje st~ovatelovy odkazy na judikaturu, z ní~ vyplývá mo~nost v lese umiseovat nejroznjaí stavební prvky v souladu s lesním zákonem. V~dy je vaak nezbytné hodnotit, zda umiseované stavby podporují ur itou funkci lesa. Z hlediska Yeaené rekrea ní funkce by takovou stavbou jist mohlo být napYíklad umístní dYevných chodníko za ú elem zpYístupnní lesa návatvníkom se zdravotním posti~ením, výstavba  stezek v korunách stromo umo~Hují obdivovat krásy lesa jako~to významného krajinného prvku [viz § 1 písm. b) zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny] z jiné perspektivy i budování nejroznjaích odpo ívek a pYístYeako za ú elem relaxace v lese. StYedobodem vaech tchto staveb je toti~ samotný les, nikoliv zábavní park obsahující prvky s lesem nijak nesouvisející. <br/><br/>[33] St~ovatel se rovn~ mýlí, kdy~ uvádí, ~e mstský soud  ignoroval stanovisko lesního hospodáYe ze dne 9. 5. 2022. Mstský soud v tomto smru uvedl (viz bod 77 napadeného rozsudku), ~e obsah dané listiny nevyvrací závry ~alovaného o poruaení lesního zákona. Uvá~il rovn~, ~e správní orgány jsou odborn zposobilé samostatn posoudit stav lesního biotopu na dot ených pozemcích. St~ovatel tyto úvahy stran hodnocení daného dokazu v kasa ní stí~nosti nijak nevyvrací, s výjimkou obecného konstatování o  mimoYádné odborné relevanci daného stanoviska, ani~ by jasn uvedl, jaké konkrétní úvahy i skutková zjiatní obsa~ené v napadeném a prvoinstan ním rozhodnutí by stanovisko mlo vyvracet i zpochybHovat. <br/><br/>[34] Nejvyaaí správní soud se neztoto~nil ani s poslední kasa ní námitkou zpochybHující právní kvalifikaci poruaení lesního zákona st~ovatelem. Nemo~e být úspaná kasa ní argumentace, kterou st~ovatel nijak nepopírá, ~e z jeho strany dochází k poruaení zákazu uvedeného v § 11 odst. 1 lesního zákona, podle nho~ platí, ~e ka~dý si musí po ínat tak, aby nedocházelo k ohro~ování nebo poakozování leso, jako~ i objekto a zaYízení slou~ících hospodaYení v lese, ale zároveH tvrdí, ~e napadené rozhodnutí je nezákonné z dovodu, ~e mu vytýká té~ nerespektování pravidel vymezených v § 20 odst. 1 písm. b) a g) tého~ zákona, zakazujících provádní terénních úprav, naruaování podního krytu, budování chodníko, stavní oplocení a jiných objekto; resp. stání a je~dní s motorovými vozidly. A koliv NSS se s tímto argumentem ztoto~Huje, neboe zákazy uvedené v § 20 a) a~ k) se vlastníka lesa netýkají, kdy~ omezení obecného u~ívání lesa upravené v tomto ustanovení je na nj vzta~eno pouze pro pYípady uvedené pod písmeny l) a~ o), na posouzení vci tato díl í nepYesnost odovodnní mstského soudu a ~alovaného není zposobilá nic zmnit. Je tYeba si uvdomit, ~e klí ovým ustanovením, o které je opYen výrok I. prvoinstan ního rozhodnutí, je poruaení § 11 odst. 1 lesního zákona (viz strana 9 prvoinstan ního rozhodnutí). Tato norma bezesporu dopadá práv na vlastníka lesa. Parkování motorových vozidel a terénní úpravy pYi provozu zábavního parku, jejich~ zákaz je obsa~en ve výroku I. prvoinstan ního rozhodnutí, pak bezpochyby pYedstavují ohro~ování i poakozování leso ve smyslu § 11 odst. 1 lesního zákona, pro e~ nadbyte né uvedení § 20 v odovodnní prvoinstan ního a napadeného rozhodnutí nezposobuje jejich nezákonnost. <br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[35] NSS neshledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 vtou druhou s. Y. s. zamítl. <br/><br/>[36] O náhrad náklado Yízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatel nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti, neboe ve vci neml úspch. }alovanému ~ádné náklady nad rámec jeho úYední innosti nevznikly, a proto mu soud náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznal.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 8. ervence 2025<br/><br/><br/>Eva `onková<br/>pYedsedkyn senátu<br/></body> </html>