<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 64 A 2/2025- 160 - text</title> </head> <body> ÿþ 15 64 A 2/2025<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Mgr. Milana Procházky a soudco Mgr. Karla ernína, Ph.D., a Mgr. Jana í~ka ve vci<br/>navrhovatelky: Ing. M. R.<br/><br/> zastoupené advokátem Mgr. Bc. Tomáaem Mravcem<br/>sídlem HYebí kova 1320, 763 02 Zlín <br/>proti <br/>odporci: Statutární msto Zlín<br/>sídlem námstí Míru 12, 760 01 Zlín<br/>zastoupenému advokátem Mgr. Janem Tejkalem<br/>sídlem Helfertova 2040/13, Brno<br/>za ú asti: Ing. J. R. <br/><br/>o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy  zmny . 4B Územního plánu msta Zlín vydané usnesením zastupitelstva Statutárního msta Zlín ze dne 8. 2. 2024, . 8/10Z/2024<br/>takto:<br/>I. Návrh se zamítá. <br/>II. Navrhovatelka ani osoba zú astnná na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. Odporci se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/><br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci<br/>1. Navrhovatelka podala dne 19. 2. 2025 Krajskému soudu v Brn návrh na zruaení ásti Územního plánu msta Zlína (vydaného v roce 2011), a to konkrétn jeho zmny . 4B (ú inné od 24. 2. 2024). Krom Yady dalaích bodo doplnil odporce touto zmnou do svého územního plánu obrázek (plánek, grafické schéma), který má podle odovodnní zmny  vyjádYit, vysvtlit, zpYesnit a rozaíYit dosavadní obecný textový regulativ platný pro celé území msta, jen~ zapovídá  výstavbu nových objekto pro bydlení na pozemcích zahrad rodinných domo a vil nebo mezi nimi, pokud jsou bez pYímé dopravní obsluhy, tzn. bez tsn pYiléhajícího stávajícího i plánovaného veYejného prostranství nebo plochy pro dopravu . Nov vlo~ený obrázek vypadá takto:<br/>[OBRÁZEK]<br/>2. Odporce se toté~ schéma pokusil do svého územního plánu zaYadit ji~ dYíve, v roce 2019. Tehdy je ovaem podle svého vlastního vyjádYení vlo~il jen  pro názornost , tedy pro lepaí pochopení textového regulativu. Zdejaí soud pYísluanou zmnu územního plánu, pYijatou pod . 3B a 3D, zruail na návrh té~e navrhovatelky jako v nynjaí vci (rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 25. 3. 2021, . j. 64 A 9/202042). Dospl toti~ k závru, ~e zatímco povodní textový regulativ zakazoval pouze  umiseovat stavby na pozemcích, je~ nehrani í s ~ádným (stávajícím i plánovaným) veYejným prostranstvím i dopravní plochou , grafické schéma jej podstatn modifikovalo, resp. doplnilo, neboe  za nevyhovující má být po jeho pYijetí nov pova~ováno i dopravní napojení vedoucí po vlastním pozemku stavebníka, co~ z dosavadního textového regulativu vobec nevyplývalo . Odporce toto zpYísnní po~adavko na výstavbu na území msta a zintezivnní zásahu do vlastnických práv vlastníko pozemko nále~it neodovodnil, neboe je sám ozna il a pova~oval jen za vysvtlující. Takovéto zaml~ené a t~ko postYehnutelné zpYísnní územn plánovací regulace bylo ovaem podle soudu  netransparentní, matoucí a v dosledku toho i soudem nepYezkoumatelné . Proto je soud zruail.<br/>3. Navrhovatelka vlastní pozemky se stavbou rodinného domu a hospodáYských budov na území msta, v mstské ásti X (pozemky p. . XA, XB, XC a XD v k. ú X). Tyto stavby chtla pYestavt na bytový dom, ale stavební úYad její ~ádost o povolení zámru zamítl (~alobu proti tomuto rozhodnutí Yeaí Krajský soud v Brn pod sp. zn. 30 A 15/2024). Dovodem bylo negativní stanovisko krajského orgánu územního plánování, který naznal, ~e zámr je v rozporu s nkolika regulativy stávajícího Územního plánu msta Zlín, mj. i s výae zmínným textovým regulativem zapovídajícím výstavbu nových objekto pro bydlení v zahradách. V souvislosti s tím podala navrhovatelka návrh na inciden ní pYezkum Územního plánu msta Zlín (v povodním znní, resp. ve znní zmn z roku 2014), a to tch regulativo, jimi~ orgán územního plánování odovodnil své závazné stanovisko. S návrhem neuspla, zdejaí soud jej zamítl jako nedovodný (rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 16. 5. 2024, . j. 64 A 1/202492, kasa ní stí~nost proti nmu Yeaí Nejvyaaí správní soud pod sp. zn. 6 As 155/2024).<br/>4. Nyní navrhovatelka elí situaci, ~e i kdyby soud její ~alob vedené pod sp. zn. 30 A 15/2024 vyhovl a zamítavé rozhodnutí stavebního úYadu by zruail, posuzoval by orgán územního plánování nov její zámr podle textového regulativu doplnného vlo~eným grafickým schématem obsa~eným v nyní napadené zmn . 4B. Domáhá se proto zruaení buto vlo~eného grafického schématu, nebo eventuáln celé zmny . 4B, pokud by k tomu soud shledal dovod.<br/>5. Do Yízení se pYihlásil jako osoba zú astnná na Yízení navrhovatel in man~el, který spoluvlastní výae uvedené pozemky v k. ú. X.<br/>II. Argumentace navrhovatelky<br/>6. Navrhovatelka vytýká územnímu plánu v první Yad nepYezkoumatelnost, a to kvoli nesrozumitelnosti. Text územního plánu podle ní nelze zpYísHovat vlo~ením grafického schématu. Grafické schéma se od textu zásadn liaí, pYi em~ nelze Yeait nesoulad stávajícího textu a nové grafiky pomocí odovodnní. Odovodnní není sou ástí výroku územního plánu, a tak nemo~e zavádt ~ádnou novou regulaci, ani nemo~e regulaci obsa~enou ve výroku modifikovat. Nyní není jasné, zda se má regulace obsa~ená ve výroku uplatnit v~dy, nebo jen tam, kde je struktura zástavby patrná a popsatelná, jak tvrdí odovodnní. Odporce fakticky nov odovodHuje stále stejný regulativ, který byl v územním plánu obsa~en ji~ dYíve. Pomocí odovodnní se sna~í význam této regulace posunout (napYíklad kdy~ namísto pojmu  objekt pro bydlení nov hovoYí jen o  objektu vaeobecn nebo kdy~ nov uvádí, ~e tento regulativ má chránit strukturu zástavby a nevá~e se tedy nutn na uspoYádání pozemko). PYitom se odporce od povodního regulativu terminologicky odklání (napYíklad kdy~ nov hovoYí njakých  hlavních objektech , nebo vyu~ívá pojmo  uli ní a stavební ára , které se nikde jinde v textu územního plánu nevyskytují a nepou~ívají). Odporce se zYejm sna~il opravit stávající regulativ, ani~ by do nj zasáhl a tím jej celý otevYel soudnímu pYezkumu. Svým matoucím a nepYehledným pYístupem vaak odporce fakticky omezil veYejnou diskusi nad zmnou územního plánu. Obeael také soudní rozhodnutí, kterému ukládalo, aby od svého pokusu modifikovat stávající regulativ bu upustil, nebo jej pYeformuloval. Výsledná regulace umo~Huje rozný výklad, a tím pádem i libovoli.<br/>7. Nezákonnost napadené zmny spatYuje navrhovatelka v tom, ~e územní plán by neml omezovat vyu~ití zákonem pYipuatných soukromoprávních instituto pro pYístup ke stavb (napYíklad vcných bYemen). Taková regulace pYedstavuje podle ní citelné omezení vlastnického práva, které nemo~e být pYimYené. Navrhovatelka také upozorHuje, ~e v grafickém schématu se jako nepYípustné napojení objevuje  soukromá cesta . To ale z povodního textového regulativu vobec nevyplývá, proto~e i soukromá cesta mo~e být veYejným prostranstvím a vyhovovat tím pádem po~adavkom územního plánu.<br/>8. Navrhovatelka vytýká napadené zmn také nepYimYený zásah do svých práv. PYibli~uje soudu svoj zámr, který spo ívá v tom, ~e chce svoj stávající rodinný dom na návsi v Loukách nad DYevnicí stavebn upravit na dom bytový (pYi zachování jeho hmotových rozmro), propojit jej s hospodáYským stavením ve dvorním traktu stavbou gará~í, pYi em~ také hospodáYskou stavbu hodlá v rámci svého zámru adaptovat na bytový dom. K tomuto zámru obdr~ela negativní stanovisko krajského úYadu jako orgánu územního plánování (a to jeat pYed pYijetím napadené zmny, tedy výhradn je na základ dosavadního textového regulativu).<br/>9. Navrhovatelka je pYesvd ena, ~e územní plán by vobec neml regulovat otázky Yeaené zákonem a soukromoprávní vztahy. Z toho pak vyplývá její náhled, ~e dovody pro pYijetí napadené regulace jsou nedostate né. Odporcovo tvrzení o ochran urbanistické koncepce pova~uje za obecné. Poukazuje na to, ~e b~n se stavby pro bydlení v zahradách i dvorních traktech domo v mstské ásti Louky nad DYevnicí u~ vyskytují. Pohodu bydlení podle ní odporce nemo~e Yeait pauaáln v územním plánu, ale musí ji chránit stavební úYad v jednotlivých územních a stavebních Yízeních na základ individuálních okolností v té které vci (zde navrhovatelka odkazuje na rozsudek Nejvyaaího správního soudu . j. 8 As 27/2012113). Sousedské vztahy navíc Yeaí pYísluané paragrafy ob anského zákoníku. Ochrana pohody bydlení tak podle navrhovatelky nedává smysl, kdy~ jiné stavby ne~ objekty pro bydlení, potenciáln více ruaící (rekreace, ubytování, komerce, sklad) stavební áru dodr~et nemusí a lze je podle napadené zmny budovat i v zadních traktech rodinných domo. Kone n navrhovatelku nepYesvd uje ani poukaz na nehospodárnost pYipojení budov umístných ve druhé Yad na infrastrukturu, proto~e ekonomika stavby a jejího pYipojení na sít je na úvaze stavebníka.<br/>10. Napadená regulace pYedstavuje podle navrhovatelky zbyte nou pYeká~ku v dalaím rozvoji msta. Na území msta Zlína se vyskytují velké zahrady, tzv. záhumení, které jsou svou povahou pYímo pYedur eny k výstavb rodinných domo, napYíklad pro potomky. Území msta Zlína je co do charakteru zástavby velmi roznorodé, proto by ml odporce svou regulaci zavést jen v ur itých oblastech, jejich~ dochovanou strukturu zástavby v územním plánu popíae. Navrhovatelka upozorHuje i na to, ~e pokud se místo zastavování zahrad u stávajících domo bude msto rozrostat do aíYky, bude to v rozporu s dalaími cíli a úkoly územního plánování (napYíklad s ochranou zemdlského podního fondu a volné krajiny).<br/>11. A kone n navrhovatelka upozorHuje, ~e územní studii pYisuzuje odporce zcela chybnou roli. Nejde o nástroj územního plánování, ale o územn plánovací podklad, který pouze provYuje mo~ná Yeaení vybraných problémo. Pokud územní studii nepYedepisuje územní plán jako podmínku pro rozhodování o zmnách v území, tak se jejího poYízení mo~e stavebník domáhat pouze na základ podntu, k emu~ ale odporce jako její poYizovatel nemusí vobec svolit. Navíc není ú elné po~adovat zpracování územní studie pro jedinou parcelu i zámr, z asového i finan ního hlediska je to nepYijatelné.<br/>12. Pokud jde o procesní námitky, napadená zmna je podle navrhovatelky na zákona jako celek, jeliko~ proces jejího schvalování byl zatí~en podstatnou vadou. Zastupitelstvo neschválilo návrh jako celek, ale nejprve hlasovalo samostatn o nkolika problematických lokalitách, a pak  takté~ samostatn  schválilo zbylý obsah napadené zmny. Tím odporce poruail § 54 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006, neboe ten neumo~Huje, aby zastupitelstvo pYedlo~ený návrh mnilo, doplHovalo nebo schvalovalo s výhradou i s pokyny k jeho dalaí úprav. `lo podle navrhovatelky o obcházení zákona, který má znemo~nit zastupitelstvo obce mnit obsah územního plánu tsn pYed jeho vydáním a vyhnout se Yeaení projednávanému s dot enými orgány a s veYejností. Fragmentace návrhu mo~e podle navrhovatelky vést k ne~ádoucím situacím. PYi díl ím hlasováním mo~e být problém odliait, o které ásti pYedlo~eného návrhu se práv dává hlasovat, neboe územn plánovací regulace bývá vzájemn provázána. Mo~e se také stát, ~e bude nechtn vypuatna pasá~ spole ná pro více regulativo nebo regulace, na kterou navazuje jiná regulace, a celek nebude dávat smysl. Také není jisté, zda se pro napadenou zmnu vyslovilo dostate né mno~ství zastupitelo. Pokud by se daly dohromady hlasy proti jednotlivým samostatn schvalovaným lokalitám, je mo~né, ~e mohly nakonec pYevá~it. Vliv na výsledek mohlo mít i to, ~e pYi díl ích hlasováních se nkteYí zastupitelé hlasování zdr~eli.<br/>III. Argumentace odporce<br/>13. Odporce argumentuje k vtain návrhových bodo, ~ádá návrh zamítnout a na svém stanovisku setrval po celou dobu Yízení. Jako dokaz navrhl publikaci Ústavu územního rozvoje nazvanou  Charakter a struktura zástavby venkovských sídel v územních plánech . Odporce bez bli~aího zdovodnní po~aduje uhradit náklady Yízení v pYípad, ~e bude úspaný.<br/>IV. VyjádYení osoby zú astnné na Yízení<br/>14. Man~el navrhovatelky jako osoba zú astnná na Yízení doplnil návrh o dokaz  zápis z jednání zastupitelstva dne 8. 2. 2024. Návrh podle nj má poukázat mimo jiné i na nadu~ívání regulativo v územních plánech obecn. Odporce se pYitom v nynjaí vci opírá o líbivá a vágní kliaé (napYíklad mstotvornost, ulicetvornost, kultivovanost, pYívtivost, atraktivita, estetika, pohoda bydlení, identita). Argumentace odporce, ~e obrazový regulativ je zcela samostatný, nezaznla pYi vypoYádání námitek navrhovatelky. I v odovodnní obrazového regulativu je konec konco uvedeno, ~e jen pYibli~uje po~adavek na neumiseování zástavby v zahradách. Navíc jeho samostatnou povahu vylu uje i fakt, ~e oba regulativy jsou ve výroku územního plánu vtleny do té~e ne íslované odrá~ky, zjevn tedy spolu souvisí. Ve zbytku osoba zú astnná na Yízení v podstat jen reprodukuje návrhové body. V reakci na vyjádYení odporce pak jeat vyjadYuje nesouhlas s úhradou náklado Yízení.<br/>V. Xízení pYed krajským soudem<br/>15. Soud rozhodl ve vci samé bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ), neboe ~ádná ze stran jednání nepo~adovala. Navrhovatelka i odporce sice navrhovali v ~alob ur ité dokazy nad rámec obsahu správního spisu, samotný návrh na provedení dokazo pYed správním soudem podle § 71 odst. 1 písm. e) s. Y. s. vaak nelze pova~ovat za nesouhlas s rozhodnutím bez jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s. Y. s. (usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 2. 2016, . j. 7 As 93/201448, . 3380/2016 Sb. NSS). Navrhovatelka ani odporce nepodmiHovali svoj souhlas s rozhodnutím bez jednání provedením navr~ených dokazo  výzvu soudu ze dne 26. 2. 2025, aby se vyjádYili k mo~nosti rozhodnout vc bez jednání, ponechali oba bez reakce a ~ádnou jasnou voli ohledn jednání neprojevili (tím se nynjaí vc liaí od situace Yeaené v rozsudku ze dne 7. 4. 2022, . j. 10 Afs 176/202058).<br/>16. Soud neshledal provedení navr~ených dokazo potYebným. ást z nich smYovala k pYedchozím verzím územního plánu. Ty jsou soudu známy z úYední innosti z Yeaení pYedchozích návrho té~e navrhovatelky. Dalaí skupina dokazo pojednávala o sou asném stavu lokality  Louky nad DYevnicí  náves a o podob navrhovatel ina stavebního zámru. Ty nebyly pro posouzení napadené územn plánovací regulace podstatné, neboe ta se dotýká území celého msta. Kone n poslední skupina dokazo, jejich~ provedení navrhovatelka po~adovala, zachycovala probh zasedání zastupitelstva msta Zlín, na kterém doalo ke schválení napadené zmny územního plánu. I ty vyhodnotil soud jako nadbyte né, neboe probh zasedání a zposob hlasování o návrhu nebyl mezi stranami sporný. Zbyte né by bylo provádt i dokaz metodickým dokumentem Ústavu územního rozvoje, který navrhl odporce, neboe po~adavek na uchování stávající urbanistické struktury vyhodnotil krajský soud v oblasti územního plánování jako legitimní a pYípustný i bez tohoto podkladu.<br/>VI. Posouzení vci krajským soudem<br/>17. Návrh není dovodný.<br/>Proces schvalování zmny územního plánu nevykazuje vady<br/>18. V první Yad se musel krajský soud vyrovnat s námitkou nesprávného procesního postupu odporce pYi schvalování napadené zmny územního plánu. Mezi stranami není sporné, ~e zastupitelstvo odporce skute n o návrhu zmny . 4B hlasovalo po ástech, tj. nejprve schválilo zmnu funk ního vyu~ití tYí kontroverzních lokalit, a následn zbylých deset více mén konsensuálních zmn územního plánu. Krajský soud má na rozdíl od navrhovatelky za to, ~e ~ádný zákon takovýto postup pYímo nezodpovídá. Navrhovatelka poukazovala na § 54 odst. 1 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon), ú inného v dob pYijetí napadeného opatYení obecné povahy (dále té~  stavební zákon z roku 2006 ). Ten ale pouze vymezuje, ~e zastupitelstvo mo~e o návrhu územního plánu rozhodnout jedním ze tYí mo~ných zposobo  buto jej schválit, zamítnout, nebo vrátit poYizovateli se svými pokyny k úprav a novému projednání. Stavební zákon tedy neumo~Huje, aby zastupitelstvo samo pYedlo~ený návrh mnilo, doplHovalo nebo schválilo s výhradou i s pokyny k jeho dalaí úprav, neboe by se tím obcházel proces odborného zpracování a následného veYejného projednání územního plánu (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, . j. 1 Ao 6/2010130, . 2445/2011 Sb. NSS).<br/>19. Odporce svým jednáním citované ustanovení neporuail. Zmnu územního plánu schválil, a to bez jakýchkoliv zmn, doplnní, výhrad i pokyno k dalaí úprav. }ádný právní pYedpis nezakazuje zastupitelstvu obce, aby o návrhu na zmnu územního plánu hlasovalo po ástech. Hypoteticky by sice mohlo dojít k ne~ádoucím efektom, které zmiHuje navrhovatelka v ~alob  napYíklad by zastupitelom nemuselo být zYejmé, o jaké ásti navr~ené zmny se práv hlasuje, nebo by v pYípad schválení jen ásti zmny nemusela tato ást bez zamítnuté regulace dávat smysl. A to by pak mohlo být teoreticky dovodem pro zruaení takto pYijaté zmny územního plánu napY. pro nesrozumitelnost. Jen~e navrhovatelka nepoukazuje na to, ~e by k n emu takovému doalo v nynjaím pYípad. Soud neshledává hypotetické obavy navrhovatelky natolik silnými, aby kvoli tomu ozna il hlasování o návrhu po ástech za nezákonné principiáln, tedy v~dy a bez ohledu na konkrétní okolnosti.<br/>20. Jen nad rámec nutného odovodnní soud poznamenává, ~e v nynjaím pYípad se vtaina obav navrhovatelky jeví lichá i z toho dovodu, ~e primátor msta pYed hlasováním jasn deklaroval, ~e pokud nebude schválena kterákoliv ást navr~ené zmny územního plánu, o které se má samostatn hlasovat, padne tím zmna jako celek (viz zápis z jednání zastupitelstva pYedlo~ený osobou zú astnnou).<br/>21. Navrhovatelka mo~e mít pravdu v tom, ~e hlasování by teoreticky mohlo dopadnout jinak, pokud by se nedlilo. Odporci jednotlivých lokalit by se mohli spojit a ve výsledku by mohli zmnu jako celek zamítnout. Hypoteticky to mo~né je. Ale jde o otázku výkonu svYené zastupitelské moci, tedy o otázku ist politickou, do které by se soudy vmaovat nemly. Zvolený zposob hlasování si musí zastupitelé obhájit pYedevaím pYed svými voli i. Opt jen na okraj soud podotýká, ~e na oddleném hlasování o jednotlivých zmnách se v tomto pYípad shodli beze zbytku vaichni pYítomní zastupitelé, tedy i ti, kteYí poté hlasovali proti zmnám funk ního vyu~ití nkteré ze tYí sporných lokalit.<br/>22. Vedle toho musí soud poukázat na to, ~e regulace napadená navrhovatelkou mezi kontroverzní otázky nepatYila. K ní se zastupitelé vyjádYili hlasováním spole n v jednom  balíku s dalaími devíti zmnami, je~ se jim tedy evidentn nejevily ka~dá jednotliv jako sporné (na rozdíl od zmny funk ního vyu~ití tYí kontroverzních lokalit). V pYípad napadené regulace tudí~ o dostate n silné voli zastupitelo k jejímu schválení není dovod jakkoliv pochybovat. I pokud by tedy navrhovatelka mla pravdu v tom, ~e zposob hlasování mohl vést ke schválení regulace, je~ ve skute nosti jako celek nemla dostate nou politickou podporu, lze to vnímat jako snahu  svézt se na (navíc jen pYedpokládaném) nesouhlasu dostate ného po tu zastupitelo s onmi tYemi kontroverzními otázkami, o nich~ se hlasovalo zvláae, a proti nim~ nynjaí návrh na zruaení napadené zmny územního plánu vcn vobec nesmYuje.<br/>Napadená zmna je pYezkoumatelná a respektuje pYedchozí rozhodnutí soudu<br/>23. Krajský soud nejprve stru n pYipomíná, jaký byl historicky vývoj napadeného regulativu.<br/>24. Dne 31. 12. 2011 nabyl ú innosti Územní plán msta Zlína (dále té~  povodní územní plán ). Ten obsahoval v kapitole F) mj. následující obecn platnou podmínku prostorového uspoYádání území ( tvrtá odrá~ka):  Není pYípustná výstavba nových objekto pro bydlení v zahradách stávajících rodinných domo mimo uli ní áru a bez pYímého pYístupu z veYejného prostranství. Z rozhodnutí o námitkách (námitky . 124 a 185) vyplýval následující ú el tohoto regulativu:  Výstavba nových objekto pro bydlení v zahradách stávajících rodinných domo mimo uli ní áru nemající pYímý pYístup z veYejného prostranství, je v rozporu s cílem regulativu, který má zamezit tvorb nahodilé urbanistické struktury mimo uli ní áru, nekoncep nímu umíseování staveb v zahradách stávajících rodinných domo, které tvoYí klidové zázemí bydlení. Dosledkem ~ivelného, obtí~n pYedvídatelného zposobu zastavní by bylo naruaení pohody bydlení v sousedících zástavbách a chaotická urbanizace s neekonomickým napojením objekto RD na technickou infrastrukturu. <br/>25. Zmna povodního územního plánu . 1B, která nabyla ú innosti dne 3. 6. 2014, upravila znní pYedmtného regulativu a doplnila jej o nové odovodnní, tak~e výsledný text znl:  Není pYípustná výstavba nových objekto pro bydlení v zahradách (na pozemcích) stávajících rodinných domo a vil, a na samostatných pozemcích mezi zahradami (pozemky) stávajících rodinných domo a vil, bez pYímé dopravní obsluhy, tzn. bez tsn pYiléhajících stávajících ploch veYejného prostranství nebo ploch pro dopravu, nebo veYejných prostranství a ploch pro dopravu, navr~ených územním plánem, územní studií nebo regula ním plánem .<br/>26.  Odovodnní: omezení výstavby rodinných domo ve stávajících plochách bydlení, bez pYístupu ze stávající nebo navr~ené obslu~né komunikace, má zabránit nekoordinovanému zahuaeování stávající zástavby, jejímu znehodnocování z hlediska naruaení pohody bydlení (hlukem, zastínním apod.) a naruaení charakteru a struktury stávající zástavby. Pokud bude navr~ena taková zástavba, potom velikost pozemko a umístní nových domo na pozemku nesmí naruait charakter stávající zástavby a pohodu bydlení. <br/>27. Jak u~ bylo Ye eno výae, zmnou svého územního plánu . 3B a 3D se odporce pokusil doplnit textový regulativ o výae ji~ reprodukované obrazové schéma s odovodnním, ~e se tak dje  pro lepaí názornost . Tuto zmnu krajský soud zruail výae citovaným rozsudkem . j. 64 A 9/202042.<br/>28. Napadenou zmnou . 4B vlo~il odporce do výrokové ásti územního plánu zcela toto~né schéma, a to s následujícím odovodnním:<br/>29.  Do podmínek stanovení podmínek prostorového uspoYádání, v etn základních podmínek ochrany krajinného rázu ploch je doplnno schéma, je~ pYibli~uje po~adavek na neumiseování zástavby v zahradách. [& ]<br/>Tímto po~adavkem je vyjádYena základní urbanistická  ulicetvorná koncepce struktury zástavby a sice:<br/>1. Uli ní veYejný prostor je vymezen uli ními arami.<br/>2. K uli ním arám jsou dále vymezeny ve stanovené vzdálenosti áry stavební.<br/>3. Ke stavebním arám jsou pYisazovány elní fasády (hlavní hmoty) pYilehlých domo tak, ~e tvoYí ideáln pYímku.<br/>4. Umiseování dalaích  hlavních objekto, mimo tuto stavební áru je nepYípustné ( neulicetvorné ).<br/>Doplnné schéma vyjadYuje, vysvtluje, zpYesHuje a rozaiYuje tento po~adavek. RozaíYení spo ívá v tom, ~e není podstatné, jak jsou pYedmtné pozemky, na které se zámr umiseuje, rozdleny nebo sceleny. Rozhodující je, jak je zámr umiseován do stávající struktury zástavby a to pYedevaím vzhledem k uli nímu veYejnému prostranství a stávajícím stavebním arám.<br/>POZN.: Stávající stavební ára mo~e být v konkrétních pYípadech (v konkrétní vytvoYené struktuYe) ur ena jako interval mezi maximální a minimální vzdáleností od uli ní áry.<br/>Výae uvedené je po~adováno zejména s ohledem na zachování struktury, harmonie a hierarchie zástavby v místech, kde je takto patrná a popsatelná  napY. ulicová zástavba (viz schéma). Uchování vhodné urbanistické struktury ovlivHuje vnímání, kultivovanost a pYívtivost prostYedí, zvyauje jeho atraktivitu. Tímto doplnním odovodnní se dále eliminuje výklad definice v tom smyslu, ~e jde jen o vztah pozemko v zahradách k veYejnému prostranství  tj. ~e i ty nakonec mají pYiléhající ásti k veYejnému prostranství dle schématu. Doplnním je Ye eno, ~e jde primárn o STRUKTURU zástavby, je~ je definována primárn vztahem hlavní zástavby (nikoli samotných pozemko) k veYejnému prostranství (ulici), pYípadn k dalaím plochám (zahrady), bez ohledu na parcelaci. <br/>30. Na první pohled by se skute n mohlo zdát, ~e odporce nerespektoval pYedchozí rozsudek zdejaího soudu. Výrok územního plánu toti~ doplnil zcela stejným zposobem, jako to u inil ve zruaené zmn . 3B a 3D, pouze s jiným odovodnním. Byl by to vaak mylný pohled. To, co krajskému soudu vadilo na pYedchozí zmn územního plánu, byla její netransparentnost. Její adresát mohl snadno nabýt dojmu, ~e vlo~ený obrázek na dosavadní územn plánovací regulaci nic nemní, jen ji názorn vyjadYuje. PYitom ve skute nosti se jednalo o zna né rozaíYení mno~iny pYípado staveb pro bydlení, které by nov mly být v území nepYípustné. Takto airoká mno~ina pYípado se z textu regulativu ve verzi z roku 2014 rozhodn dovodit nedala a vyplývala a~ z vlo~eného schématu. Odporce tím obeael veYejnou diskusi na téma, zda zpYísnní dosavadní územn plánovací regulace je, i není ~ádoucí.<br/>31. Nynjaí zmna ~ádný takovýto mylný dojem ve veYejnosti vyvolat nemohla. Její odovodnní otevYen hovoYí o tom, ~e doplnné schéma dosavadní po~adavek (neumiseování staveb pro bydlení v zahradách rodinných domo bez vlastního pYístupu na veYejné prostranství) nejen upYesHuje, ale i rozaiYuje. Vysvtluje také, v em rozaíYení spo ívá (nepYípustné je zahuaeování zástavby stavbami pro bydlení umístnými ve  druhé Yad bez ohledu na uspoYádání pozemko) a jaké dovody k nmu odporce vedly. VeYejná diskuze tak zcela jist probhnout mohla. A pYinejmenaím navrhovatelka sama se k regulaci kriticky vyjádYila formou námitky . 23, kterou odporce na str. 375 a násl. opatYení obecné povahy vypoYádal.<br/>32. Jist si lze pYedstavit vhodnjaí  legislativní techniku , ne~ jakou odporce v daném pYípad pou~il. Vlo~ením schématu se odporce do zna né míry vrací k povodní podob daného regulativu, která byla v územním plánu obsa~ena v letech 2011 a~ 2014 a která výslovn zmiHovala uli ní áru. Krajský soud by pova~oval za ~ádoucí, aby odporce tomuto svému zámru pYizposobil pYedevaím text regulativu, tak~e pYípadné schéma by mlo skute n jen vysvtlující a názornou povahu. Odporce namísto toho hodlá zjevn do budoucna kombinovat textovou a obrazovou regulaci, z nich~ ka~dá  bye upravují v podstat toto~nou problematiku  má ponkud jiný obsah a cíl (blí~e srov. body 2325 výae citovaného rozsudku Krajského soudu v Brn . j. 64 A 9/202042). Navrhovatelka má pravdu v tom, ~e z hlediska následné aplikace územního plánu na jednotlivé pYípady se tento zposob regulace jeví jako ponkud neaeastný a mo~e vyvolávat Yadu komplikací a nejasností.<br/>33. Krajský soud tu ale pYipomíná, co ji~ uvedl ve svém výae citovaném rozsudku . j. 64 A 1/202492:  Dovodem pro zruaení územního plánu nemohou být ani údajné nejasnosti pYi jeho výkladu. Ka~dý normativní text bude v~dycky vykazovat jistou míru neur itosti. Tu je ale potYeba v první Yad odstraHovat výkladem  v tom krajský soud naprosto souhlasí s odporcem. Není mo~né ruait územní plán jen proto, ~e není formula n dokonalý a ~e pYi jeho aplikaci vznikají spory. Takový záva~ný zásah soudu do práva na samosprávu by byl mo~ný snad jedin tehdy, kdyby kvalita textových regulativo byla natolik nízká, ~e by vobec nebylo zYetelné, jakou regulaci ml jeho autor v úmyslu zavést a ~e by vzbuzovala vysokou míru nejistoty v ka~dém rozumn uva~ujícím lovku. Takovouto vadou vaak napadené opatYení obecné povahy rozhodn netrpí. Pojmy jako  objekt i  zahrada se v územních plánech pou~ívají b~n, a i kdy~ jist mají v sob obsa~enou jistou míru neur itosti a skýtají prostor pro výklad, rozhodn nejde o pojmy ne~ádoucí, které by se pro svou nejasnost v územních plánech vobec vyskytovat nemly. Krajský soud musí konstatovat, ~e snaha navrhovatelky konstruovat v návrhu na zruaení územního plánu ony výkladové nejasnosti je do zna né míry kYe ovitá a vychází evidentn jen z její osobní zkuaenosti ve vci schvalování jejího zámru výstavby bytových domo s gará~emi. Tento pYípad bude ale krajský soud posuzovat na základ její ~aloby proti rozhodnutí Krajského úYadu Zlínského kraje a jeho podkladovým stanoviskom. <br/>34. Krajský soud se proto i v tomto pYípad tázal, jestli je výsledný regulativ natolik nejasný, ~e by vzbuzoval vysokou míru nejistoty v ka~dém rozumn uva~ujícím lovku. A dospl k názoru, ~e tomu tak není.<br/>35. Nejprve soud uvádí, ~e kombinace textu a grafických schémat i obrázko ve výroku územního plánu není sice úpln obvyklá, ale v praxi se vyskytuje (jak je soudu známo z jeho úYední innosti) Krajský soud pYitom nevidí jediný dovod, pro  by mla být obrazová forma regulace sama o sob nepYípustná. Je pravda, ~e obrázky se vtainou vkládají jen pro upYesnní, tedy aby názorn vyjádYily myalenku obsa~enou ji~ v textu regulativu. Není ale ~ádný rozumný dovod bránit i opa nému pojetí, kdy obrázek je hlavním vyjádYením regulace a text jej pouze vysvtluje i doplHuje. A stejn tak nelze a priori ozna it za nepYípustnou kombinaci obou zposobo regulace, jakou zvolil odporce v nynjaím pYípad, kdy jsou ob formy (textová i obrazová) z hlediska ú inku rovnocenné a vzájemn se doplHují.<br/>36. Krajský soud má na rozdíl od navrhovatelky za to, ~e ob regulace nejsou v rozporu, nanejvýa v ur itém naptí. Zatímco textový regulativ cílí na to, aby ka~dá nová stavba pro bydlení mla svoj vlastní pYímý pYístup na veYejné prostranství, obrazový regulativ chrání stávající strukturu zástavby podél ulice pYed nesystematickým umiseováním staveb mimo ni, v zadní Yad.<br/>37. Pokud jde o budoucí aplikaci územního plánu, odporce vlo~il jak text, tak obrázek ve výroku územního plánu do té~e odrá~ky. Tím podle krajského soudu vyjádYil nejen to, ~e oba regulativy upravují vcn tuté~ problematiku (umiseování dalaích objekto na pozemcích stávajících rodinných domo), ale také to, ~e jsou úzce provázány a mají se vykládat a aplikovat ve vzájemné souvislosti. NapYíklad obrazové schéma ozna uje jako nepYípustné jen stavby ozna ené jako  RD , ale v kombinaci s textovým regulativem lze dovodit, ~e jeho zábr má být airaí  týká se vaech staveb pro bydlení, tedy i domo bytových. Naopak zmínka o  hlavních objektech obsa~ená pouze v odovodnní napadeného obrazového regulativu t~ko mo~e jeho výklad njak dále rozaiYovat (na stavby pro výrobu apod.). Obdobn bude tYeba Yeait i otázku, zda nepYípustné objekty v zahradách pYedstavují jen zcela nové stavby pro bydlení, nebo zda schéma zapovídá i rekonstrukce i adaptace stávajících objekto. Z obrázku samotného to nevyplývá. Opt mo~e pomoci náhled od textového regulativu, který výslovn hovoYí o  výstavb nových objekto pro bydlení (bye tak iní v souvislosti s objekty bez pYímé dopravní obsluhy) a tímto pohledem bude tedy zYejm tYeba nazírat i grafické schéma (bye to má za cíl omezit pYedevaím umiseování objekto  v druhé Yad ).<br/>38. A stejným prizmatem bude tYeba hodnotit i fakt, ~e grafické schéma obsahuje cestu ozna enou jako  soukromá . Bude tYeba vylo~it, co tím odporce mínil. Kdyby mlo jít o cestu ve vlastnictví osoby soukromého práva, tak i taková cesta mo~e být za ur itých podmínek veYejn pYístupnou ú elovou komunikací ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Pak by byla na míst námitka navrhovatelky a osoby zú astnné na Yízení, ~e i na soukromém pozemku se mo~e nacházet veYejné prostranství a ~e napojení skrze takovouto cestu tedy textovému regulativu vyhovuje. Znamenalo by to, ~e grafické schéma tím pádem dosah dosavadního textového regulativu rozaiYuje a iní tak (v této ásti) bez jakéhokoliv vysvtlení. Jen~e stejn dobYe bude podle soudu mo~né oba regulativy vylo~it ve vzájemné souvislosti a  soukromou cestu na obrázku chápat úzce jen jako cestu regulovanou soukromým právem (slu~ebnost, nájem apod.). A pak by v této ásti obrazové schéma skute n jen názorn vysvtlovalo stávající textový regulativ. Je pravda, ~e odporce ve svém vyjádYení pro soud nazna il, ~e ji~ samotný textový regulativ podle nj zapovídá výstavbu napojenou na jakoukoliv cestu v soukromých rukou (tedy i na veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci) s odovodnním, ~e ~iveln vzniklá veYejná prostranství jsou podle nj nekoncep ní, vyvolávají praktické problémy a nelze je s programov vniklými veYejnými prostranstvími srovnávat. I kdy~ tento odporcov náhled na výklad jeho územního plánu není podle pYedb~ného názoru krajského soudu správný, projeví se to a~ pYi aplikaci územního plánu na konkrétní pYípady, a to jeat navíc jen pYi výkladu textového regulativu, který ani nebyl zaveden napadenou zmnou. A výklad bude závazn provádt stavební úYad (s pYípadným pYispním dot eného orgánu územního plánování), nikoliv sám odporce. Na hodnocení zákonnosti napadené zmny územního plánu tak nemá odporcov vadný právní názor ~ádný vliv. Zmna sama, pokud bude vykládána ve vaech souvislostech, ~ádnou nezákonnou i nepYezkoumatelnou úpravu neobsahuje. Zachycuje sice nepYípustné napojení skrze  soukromou cestu , avaak tento pojem je mo~no vylo~it zcela konformn se znním dosavadního textového regulativu jako  cestu v re~imu soukromého práva .<br/>39. Nutno dodat, ~e tímto zposobem zjevn hodlá postupovat pYi výkladu územního plánu i odporce, neboe ten pYi vypoYádání navrhovatel iných námitek uvedl:  K nemo~nosti stavní v zahradách pouze doplHujeme, ~e tato podmínka není absolutní, jak poukazuje namítající, ale umo~Huje zástavbu po provYení v územní studii, ~e v takovém území nedojde ke zhoraení pomro. PYitom o územní studii se zmiHuje pouze textový regulativ, a to konkrétn v souvislosti s návrhem nových veYejných prostranství a ploch pro dopravu. Odporce sám nicmén zjevn po ítá s tím, ~e toto  zmk ení se musí nutn vztahovat i na obrazový regulativ, samozYejm po jeho vcném pYizposobení odlianému cíli obrazového regulativu.<br/>40. Pomocnou roli pYi výkladu budou pak hrát i odovodnní obou regulativo, a to zejména pYi hledání jejich ú elu a smyslu, z nj~ pak vyplyne u~aí i airaí výklad daného regulativu pro jednotlivé situace. Tak napYíklad odovodnní obrazového schématu vysvtluje, ~e Yada tYí nepYeakrtnutých rodinných domo na obrázku pYedstavuje stávající stabilizovanou strukturu zástavby se stavbami umístnými podél ulice, a práv proto  tedy jen za pYedpokladu, ~e v daném míst existuje podobn patrná a popsatelná struktura zástavby v jedné (první) Yad  jsou nepYípustné nové stavby pro bydlení umístné do druhé Yady. Jinými slovy, nositelem regulace je a musí zostat výrok územního plánu. Odovodnní jej nemodifikuje, pouze jej pomáhá lépe pochopit a správn vylo~it. <br/>41. Výae uvedenými pYíklady aplikace chtl soud jen názorn prezentovat myalenku, ~e i kdy~ zvolený zposob regulace mo~e pYináaet ur ité výkladové komplikace, tak ty rozhodn nedosahují takové míry, ~e by v praxi znemo~Hovaly územní plán úspan uplatHovat. A pouhé subjektivní pYedstavy navrhovatelky i soudu o tom, jaká forma vyjádYení toho, eho chtl odporce dosáhnout, by byla vhodnjaí, nemohou vést ke zruaení napadeného opatYení obecné povahy. Výklad územního plánu za pomoci kombinace obou pou~itých regulativo a jejich samostatných odovodnní pYedstavuje onu hradbu, je~ by mla bránit libovoli pYi jeho aplikaci na jednotlivé pYípady.<br/>Napadená zmna je zákonná a zasahuje do práv navrhovatelky pYimYen<br/>42. Úvodem krajský soud pYedesílá, ~e soudy se pYi hodnocení zákonnosti územn plánovací dokumentace Yídí zásadou zdr~enlivosti a ke zruaení územn plánovacího opatYení obecné povahy by mly pYikro it pouze tehdy, pokud doalo k poruaení zákona v nezanedbatelné míYe, resp. v intenzit zpochybHující zákonnost posuzovaného Yízení a výsledného opatYení jako celku (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, . j. 2 Ao 2/200773, . 1462/2008 Sb. NSS). Práv takto zdr~enliv krajský soud k hodnocení zákonnosti a pYimYenosti napadené regulace pYistoupil.<br/>43. Kdy~ navrhovatelka brojí proti tomu, ~e územní plán omezuje pYi zajiatní pYístupnosti staveb pro bydlení vyu~ití takových soukromoprávních instituto, které jsou jinak b~n pYípustné (napYíklad vcné bYemeno i právo cesty), míYí mimo podstatu napadené regulace. Uvedené omezení vyplývá ji~ ze stávajícího územního plánu pYed napadenou zmnou . 4B (z dosavadního textového regulativu) a nemo~e tak být pYedmtem nynjaího soudního pYezkumu. Lhota pro napadení územního plánu msta Zlína ve znní zmny z roku 2014 ji~ dávno uplynula. Z toho dovodu nehraje roli ani to, o jak citelný zásah do práv adresáto územn plánovací regulace se podle navrhovatelky v této ásti jedná.<br/>44. Na rozdíl od navrhovatelky zastává krajský soud dále názor, ~e obce disponují pYi výkonu své samostatné posobnosti airokým polem posobnosti, pYi em~ mohou regulovat i otázky, které ji~ Yeaí zákon [nález sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. 12. 2007 (N 218/47 SbNU 871; 20/2008 Sb.)]. Nesmjí tak samozYejm init zposobem, který by byl s textem zákona v rozporu, nicmén mohou na svém území stanovit oproti zákonu pravidla pYísnjaí nebo je nejroznjaím zposobem modifikovat, samozYejm v souladu s ú elem a smyslem daného zákona a s vysvtlením, jaké legitimní cíle tím sledují. To se v nynjaí vci týká zejména zvýaené ochrany kvality prostYedí (pohody bydlení) na území msta Zlína oproti jejich obecné ochran ve stavebním zákon.<br/>45. Odporce nazna eným po~adavkom dostál. Srozumiteln vysvtlil, ~e jeho cílem je bránit zahuaeování zástavby a naruaování její struktury tam, kde je ji~ ustálená. Takto formulovaná urbanistická koncepce nepYedstavuje ~ádný abstraktní a obecný cíl, ale velmi konkrétní zájem, který mo~e odporce legitimn hájit. To vyplývá z relevantní právní úpravy, ú inné v dob pYijetí napadené zmny územního plánu, která urbanistické ddictví ozna uje za jednu z významných hodnot území (§ 18 odst. 4 stavebního zákona z roku 2006). Jedním z nejdole~itjaích úkolo územního plánování je vytvoYit práv urbanistickou koncepci obce [§ 19 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 2006], a dále  stanovovat urbanistické, architektonické a estetické po~adavky na vyu~ívání a prostorové uspoYádání území a na jeho zmny, zejména na umístní, uspoYádání a Yeaení staveb a veYejných prostranství [§ 19 odst. 1 písm. d) stavebního zákona z roku 2006].<br/>46. Urbanistická koncepce se navrhuje do budoucna. Vychází sice ze stávajícího stavu, ale jeli Yádn zdovodnna, mo~e si klást za cíl dokonce i to, ~e tento stav zásadním zposobem promní. Tím spíae nelze koncepci ozna it za nezákonnou jen proto, ~e stávající stav území ji (prozatím) stoprocentn nenaplHuje a zahrnuje v sob i jevy, je~ jsou z hlediska navr~ené koncepce do budoucna ne~ádoucí. To se týká práv i ji~ existujících staveb pro bydlení v zahradách (zadních traktech) stávajících rodinných domo. I kdyby se takové situace na území msta Zlína vyskytovaly, jak navrhovatelka tvrdí, nemo~e to odporci zabránit v tom, aby pYijal koncepci, je~ si klade za cíl tento ne~ádoucí úkaz do budoucna omezit a dále jej nerozaiYovat. Platí to tím spíae, ~e napadená regulace má platit pro celé území msta a navrhovatelka uvádí konkrétní pYíklady jen z jedné jeho mstské ásti, kde navíc podle ní samotné je situace specifická v tom, ~e ur ité objekty vhodné k adaptaci na objekty pro bydlení se v daném území ji~ historicky v zahradách a dvorech rodinných domo nacházely a vlastníci je takto upravili.<br/>47. Obdobn legitimní jsou i dalaí zájmy, o n~ odporce svou urbanistickou koncepci opírá. Pohoda bydlení je do ur ité míry zastaralým pojmem, který v pozdjaích stavebních pYedpisem nahradil pojem  kvalita prostYedí . Jeho obsah je ale prakticky toto~ný. A kvalitu prostYedí lze chránit i preventivn, pauaálními opatYeními, jak dokládají nkteré instituty aplikovatelné právní úpravy. NapYíklad minimální odstupy staveb musí odpovídat mj. po~adavkom na zachování kvality prostYedí (§ 25 odst. 1 vyhláaky . 501/2006 Sb., o obecných po~adavcích na vyu~ívání území, ú inné v dob vydání napadeného oaptYení obecné povahy), tak~e slou~í mimo jiné i k preventivní ochran sousedo pYed negativními vlivy nové zástavby, zejména pYed zastínním i naruaováním soukromí (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 4. 2020, . j. 6 As 171/201937, . 4076/2020 Sb. NSS, body 3440, a na nj navazující judikaturu).<br/>48. Stejn tak mo~e kvalitu prostYedí preventivn chránit i územní plán. Odporce jako územní samosprávný celek se zcela svobodn mo~e rozhodnout, jakým mstem pro ~ivot chce být a jaké kvality bydlení na svém území chce dosáhnout i jaké urbanistické hodnoty chce zachovat a chránit. Typicky tak bude init specificky pro ur ité ásti msta (napYíklad bude chtít zachovat velkorysé rozestupy mezi stavbami ve vilové tvrti). Ale nelze vylou it ani opatYení k zachování i dosa~ení ur ité kvality prostYedí pro celé území msta. PYitom nelze regulaci ozna it za nezákonnou i svévolnou jen proto, ~e odporce neomezil vaechny v úvahu pYipadající jevy, je~ by mohly kvalitu prostYedí hypoteticky naruait. Nkteré navrhovatelkou uvádné pYíklady jsou pYitom t~ko pYedstavitelné. Málokdo by si asi na dvoYe i zahrad rodinného domu chtl vybudovat hotel i skladovací halu. Odporce zkrátka zjevn vycházel z b~né lidské zkuaenosti, podle ní~ nejtypi tjaí zposob intenzifikace zástavby ve tvrtích s rodinnými domy pYedstavují dalaí stavby pro bydlení, zpravidla rodinné domy pro dalaí generaci, jak ostatn popisuje sama navrhovatelka. Je pravda, ~e odporce pominul nkteré mén obvyklé, ale pYedstavitelné mo~nosti vyu~ití zadních trakto, napYíklad pro Yemeslnické dílny, penziony a jiné provozovny. To ale ne iní jeho regulaci svévolnou i diskrimina n zamYenou proti ur ité skupin adresáto, maximáln nedota~enou a hodnou dalaího propracování. Legitimní cíl spo ívající v ochran a zlepaování kvality prostYedí pro bydlení vaak jako celek obstojí.<br/>49. Odporcovu zmínku o nehospodárnosti pYipojení budov umístných ve druhé Yad na technickou infrastrukturu vnímá soud ji~ jen jako doplHkovou a nebude se jí zabývat. I bez ní by legitimní cíle shrnuté výae jako odovodnní napadené regulace posta ovaly.<br/>50. Krajský soud nespatYuje nepYimYený zásah ani v tom, ~e napadený regulativ se vztahuje bez výjimky na celé území msta. Jak u~ bylo výae Ye eno, z odovodnní napadeného regulativu lze dovodit, ~e se má uplatnit jen tam, kde je uli ní struktura zástavby jasná a popsatelná. Tím je podle krajského soudu dostate n zajiatno, ~e omezení bude dopadat pouze na situace, ve kterých je smysluplné. Bylo by pYehnané po~adovat po odporci, aby popisoval strukturu zástavby v té které mstské tvrti a stanovovat pro n regulativy  aité na míru , kdy~ cíl jeho regulace je obecný  chránit obytnou zástavbu konstruovanou v jedné Yad podél uli ní áry a bránit zástavb ve druhé Yad. Krom toho je tYeba Yíci, ~e navrhovatelky se tento airoký zábr regulace na právech nijak nedotýká, proto~e ona sama vlastní pozemek na návsi v Loukách nad DYevnicí, kde je ochrana dochované struktury zástavby jeat zpYísnna zvláatními regulativy. A tudí~, i kdyby odporce omezil dopad obecného regulativu jen na nkteré ásti msta, lze pYedpokládat, ~e práv ást Louky nad DYevnicí (nebo pYinejmenaím jejich náves) by mezi n patYila.<br/>51. Navrhovatelka má do ur ité míry pravdu v tom, ~e pokud odporce nastaví podmínky pro ~ivot ve stávající zástavb pro bydlení pYília velkoryse, mo~e to na nj v budoucnu vytváYet tlak, aby se msto namísto intenzifikace zástavby rozrostalo do aíYky a zabíralo zemdlskou podu a volnou krajinu ve svém okolí. To samozYejm není ~ádoucí, proto~e jedním z principo územního plánování je i zásada, ~e nové zastavitelné plochy se mají vymezovat pouze tehdy, jsouli u~ dostate n vyu~ity mo~nosti tch stávajících. Jen~e tím nelze ospravedlnit zásah soudu do odporcových rozvojových priorit ji~ v této fázi. Odporce by ml na popsaný limit narazit v okam~iku, kdy se pokusí vymezit nové rozvojové plochy ve volné krajin a orgán ochrany pYírody se proti tomu ohradí s tím, ~e existuje velký prostor pro intenzifikaci stávající zástavby, který odporce ze své vlastní vole nevyu~ívá, a tudí~ nemá nárok na vymezování zcela nových zastavitelných ploch na vnjaím obvodu msta. Pak mo~ná odporce sám napadený regulativ zmírní. Anebo je mo~né, ~e bude natolik pYesvd en o nutnosti zachovávat kvalitu prostYedí ve stávající zástavb, ~e rozvojová omezení jako nutný dosledek takové politiky pYijme, ustoupí a nové plochy pro zástavbu zkrátka nevymezí. Proto by nebylo na míst ruait ji~ nyní napadený regulativ, neboe ten sám o sob s sebou jeat poruaení zásad územního plánování nepYináaí  pouze mo~e v tomto smru nepYímo posobit.<br/>52. A pokud jde o územní studii, je to navrhovatelka, kdo jí pYikládá nesprávný význam. V nynjaí vci se nejedná o územní studii podle § 81 odst. 4 stavebního zákona z roku 2006. Ta má zcela jinou úlohu  územní plán, zjednoduaen Ye eno, stanoví, ~e do ur ité plochy vobec nelze vpustit novou výstavbu, dokud pro ni nebude vypracována územní studie, která ji vhodn rozvrhne. Jde tedy prakticky o ploanou stavební uzávru, kterou lze pomocí územní studie otevYít. Její zpracování po~aduje a pYedepisuje pYímo územní plán, a práv proto jsou pro její zpracování stanovena ur itá pravidla a na ní zalo~ená regulace je zákonem asov omezena na dobu max. 6 let. V nynjaí vci je ale regulativ postaven jinak. Zapovídá sice na celém území msta výstavbu ve druhých Yadách, ale jen pokud by pYedstavovala naruaení stávající struktury zástavby. A odporce jej ve vypoYádání námitek vylo~il tak, ~e umo~ní v konkrétním pYípad stavbu do druhé Yady i pYesto umístit, jestli~e ~adatel dolo~í územní studií, ~e se v dané ploae jedná vzhledem ke specifickým místním podmínkám o naruaení organické, které stávající zástavbu nijak neznehodnotí. Krajský soud tak územní studii v nynjaím pYípad pYisuzuje spolu s odporcem roli ur itého  zmk ení , které spole n s dalaími úvahami vylo~enými výae pYispívá k tomu, ~e napadenou regulaci hodnotí soud jako pYimYenou (proporcionální).<br/>53. Zda se ~adateli zpracování územní studie v konkrétním pYípad vyplatí, zále~í na okolnostech. Nkteré stavby mohou generovat tak velký zisk, ~e se v jejich nákladech poYízení územní studie takYíkajíc  ztratí , u jiných mo~e jít o citelný zásah do rozpo tu. To lze ale Yeait napYíklad tím, ~e se více zájemco o výstavbu v dané lokalit spojí a zadají územní studii tak, aby z jejích výsledko mohli v budoucnu t~it vaichni.<br/>VII. Náklady Yízení<br/>54. O náhrad náklado Yízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanovíli tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu tch náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který úspch ve vci neml. Navrhovatelka pYed soudem neuspla (soud návrh zamítl jako nedovodný), proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. Odporce ml ve vci úspch, avaak nárok na náhradu náklado mu soud nepYiznal, neboe jde o krajské msto, u nho~ lze dovodn pYepokládat, ~e zamstnává osoby odborn zposobilé hájit územní plán v soudním Yízení (srov. a contrario usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. bYezna 2015 . j. 7 Afs 11/201447 i rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. ledna 2019 . j. 7 As 461/201823). Náklady vynalo~ené na obhajobu územního plánu pYed soudem tak nepYesahují rámec jeho b~né úYední innosti (srov. pYimYen usnesení rozaíYeného senátu ze dne 31. 3. 2015, . j. 7 Afs 11/201447, . 3228/2015 Sb. NSS).<br/>55. O nákladech osoby zú astnné na Yízení rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. Y. s., podle nho~ má osoba zú astnná na Yízení právo na náhradu jen tch náklado, které ji vznikly v souvislosti s plnním povinnosti, kterou jí soud ulo~il. Nic takového se v tomto Yízení nestalo.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, máli st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních právních pYedpiso vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 20. 5. 2025<br/>Mgr. Milan Procházka <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>