<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 Azs 233/2023- 40 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 Azs 233/2023 - 42<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Tomáae Foltase a soudco Davida Hipara a Lenky Krupi kové v právní vci ~alobce: O. K., proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad `tolou 936/3, Praha 7, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2023, . j. 6 A 77/202252,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I.<br/><br/>[1] }alobce je státním pYísluaníkem Ukrajiny. Dne 29. 9. 2022 po~ádal o do asnou ochranu v eské republice. }alovaný jeho ~ádost tého~ dne ozna il s odvoláním na § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb., o nkterých opatYeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace (dále té~  Lex Ukrajina ) za nepYijatelnou z dovodu, ~e u~ mu do asnou ochranu udlil jiný lenský stát EU (Polská republika).<br/><br/>II.<br/><br/>[2] }alobce podal k Mstskému soudu v Praze (dále té~  mstský soud ) ~alobu na ochranu pYed nezákonným zásahem ~alovaného spo ívajícím v tom, ~e mu ~alovaný vrátil jeho ~ádost o do asnou ochranu pro nepYijatelnost ve smyslu § 5 odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina. Mstský soud se pYedn zabýval otázkou výluky soudního pYezkumu, jak je zakotvená v § 5 odst. 2 Lex Ukrajina. Shledal, ~e tato výluka je v rozporu s unijním právem. Podanou ~alobu tedy projednal, pYi em~ jí v záhlaví uvedeným rozsudkem vyhovl. Výrokem I. deklaroval, ~e uvedený zásah ~alovaného byl nezákonný. Výrokem II. ~alovanému zakázal pokra ovat v poruaování ~alobcových práv a pYikázal mu, aby obnovil stav pYed vrácením ~alobcovy ~ádosti o do asnou ochranu. Podle mstského soudu je na uvá~ení ~adatele, v jakém stát o do asnou ochranu po~ádá. Smrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. 7. 2001 o minimálních normách pro poskytování do asné ochrany v pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob a o opatYeních k zajiatní rovnováhy mezi lenskými státy pYi vynakládání úsilí v souvislosti s pYijetím tchto osob a s následky z toho plynoucími (dále té~  smrnice o do asné ochran ) nevylu uje mo~nost podat ~ádost o do asnou ochranu poté, co ji~ byla do asná ochrana ~adateli poskytnuta v jiném lenském stát. Ze smrnice o do asné ochran pouze vyplývá, ~e ~adatel nemo~e po~ívat do asné ochrany ve vícero státech sou asn. }adatel má, a to i opakovan, právo zvolit si lenský stát, kde do asné ochrany vyu~ije. Smrnice o do asné ochran zavádí minimální standard úrovn ochrany. lenské státy tak mohou být vo i vysídleným osobám vstYícnjaí, nemohou se vaak vydat opa ným smrem a stanovit tmto osobám podmínky mén pYíznivé. To vaak eská republika zavedením institutu nepYijatelnosti v podob § 5 odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina u inila, neboe vytvoYila nový dovod pro nepYijatelnost ~ádosti nad rámec smrnice. Mstský soud dospl k závru, ~e dovod nepYijatelnosti dle § 5 odst. 1 písm. c) a d) Lex Ukrajina je v rozporu se smrnicí o do asné ochran, resp. provádcím rozhodnutím Rady (EU) 2022/382 ze 4. 3. 2022, kterým se stanoví, ~e nastal pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu lánku 5 smrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich do asná ochrana (dále té~  provádcí rozhodnutí ). UzavYel proto, ~e ~alovaný vrácením ~ádosti o do asnou ochranu pro její nepYijatelnost zasáhl do práv ~alobce nezákonným zposobem. <br/><br/>III.<br/><br/>[3] Proti rozsudku mstského soudu podal ~alovaný (dále té~  st~ovatel ) kasa ní stí~nost z dovodo obsahov podYaditelných pod § 103 odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále té~  s. Y. s. ). Souhrnn nesouhlasil s posouzením otázky souladu vnitrostátní právní úpravy (Lex Ukrajina) se smrnicí o do asné ochran, jak ji provedl mstský soud. Podrobn rozvedl argumenty na podporu názoru, ~e vnitrostátní právní úprava není s tou unijní v rozporu. Zdoraznil, ~e do asnou ochranu nelze dle smrnice po~ívat ve více lenských státech, o em~ svd í zejména její lánky 15 odst. 6 a 26 odst. 4. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina nerozaiYuje okruh osob, které jsou z do asné ochrany vylou eny, jeliko~ se vztahuje jen na cizince, kterým ji~ bylo pYísluané oprávnní udleno v jiném lenském stát. eská republika tmto cizincom do asnou ochranu neodnímá, ani jinak neupírá. Do asné ochrany ovaem nelze po~ívat ve více lenských státech. V l. 28 smrnice o do asné ochran jsou stanoveny dovody, pYi nich~ je cizinci do asná ochrana odepYena zcela, i kdy~ by jinak splHoval podmínky pro její udlení. ZároveH platí, ~e cílem této smrnice je zabránit druhotnému pohybu osob v re~imu do asné ochrany, bye sama v tomto smru nestanoví ~ádná pravidla. Práv tuto mezeru zaplHuje § 5 odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina. Smrnice o do asné ochran nepo ítá s mo~ností opakovaného podávání ~ádostí v rozných státech a provádcí rozhodnutí dává ohro~eným osobám pouze právo vybrat si lenský stát, ve kterém o do asnou ochranu po~ádají. Opakovanou ~ádost, podanou v jiném lenském stát, pova~uje st~ovatel za zneu~ití práva. St~ovatel zdoraznil, ~e  soft law dokumenty vytvoYené Komisí nejsou právn závaznými dokumenty a nemohou slou~it jako vodítko pro výklad smrnice o do asné ochran. Dále konstatoval, ~e mlli mstský soud za to, ~e § 5 odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina je v rozporu se smrnicí o do asné ochran ml vc pYedlo~it jako pYedb~nou otázku Soudnímu dvoru EU. Z uvedených dovodu navrhl, aby Nejvyaaí správní soud rozsudek mstského soudu zruail.<br/><br/>[4] }alobce se ke kasa ní stí~nosti nevyjádYil.<br/><br/>IV.<br/><br/>[5] Usnesením ze dne 13. 12. 2023, . j. 7 Azs 233/202317, Nejvyaaí správní soud pYeruail Yízení v této vci. U inil tak v souladu s § 48 odst. 3 písm. d) ve spojení s § 120 s. Y. s. Jiný senát Nejvyaaího správního soudu toti~ usnesením ze dne 30. 11. 2023, . j. 8 Azs 93/202337, pYedlo~il Soudnímu dvoru Evropské unie pYedb~nou otázku týkající se slu itelnosti institutu nepYijatelnosti ~ádostí o do asnou ochranu a výluky ze soudního pYezkumu s právem EU. <br/><br/>[6] Xízení o této pYedb~né otázce Soudní dvor Evropské unie vedl pod sp. zn. C753/23 a rozhodl o ní rozsudkem ze dne 27. 2. 2025 (EU:C:2025:133; fiktivní jméno vci je Krasiliva). Tímto rozhodnutím odpadl dovod pro pYeruaení Yízení o kasa ní stí~nosti, proto zdejaí soud usnesením ze dne 19. 5. 2025, . j. 7 Azs 233/202325, v souladu s § 48 odst. 6 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s., rozhodl o jeho pokra ování.<br/><br/>[7] St~ovatel v reakci na rozsudek Krasiliva zaslal Nejvyaaímu správnímu soudu dne 4. 3. 2025 doplnní kasa ní stí~nosti, v nm~ uvedl, ~e tuto nadále pova~uje za dovodnou. Soudní dvor Evropské unie podle nj shledal jako neslu itelnou s právem EU pouze úpravu nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu podle § 5 odst. 1 písm. c) Lex Ukrajina, tedy z dovodu, ~e ji~ ~ádost byla dYíve podána v jiném lenském stát, avaak nebylo o ní dosud rozhodnuto. Tento závr vaak podle st~ovatele nelze vztáhnout na pYípady, na které dopadá § 5 odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina, tj. na pYípady, kdy ji~ byla do asná ochrana v jiném lenském stát poskytnuta.<br/><br/>[8] V dalaím doplnní kasa ní stí~nosti st~ovatel upozornil na pYijetí provádcího rozhodnutí <br/>Rady o prodlu~ení do asné ochrany zavedené jejím rozhodnutím . 2022/382 do bYezna 2027 a dosledky z toho plynoucí pro daný pYípad.<br/><br/>V.<br/><br/>[9] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nosti v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/><br/>[10] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[11] PYedtím ne~ se bude Nejvyaaí správní soud zabývat meritem vci, pova~uje za nutné se vyjádYit k st~ovatelov procesní námitce, týkající se postupu mstského soudu. Podle st~ovatele neml mstský soud rozhodnout ve vci samé, nýbr~ ml pYedlo~it pYedb~nou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.<br/><br/>[12] K tomu Nejvyaaí správní soud uvádí, ~e dle jeho ustálené judikatury nemá tuto povinnost ve smyslu l. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie krajský (v daném pYípad mstský) soud jako soud první instance, ale naopak soud poslední instance, tj. ve správním soudnictví Nejvyaaí správní soud, a to pouze za pYedpokladu, ~e vzniknou výkladové nejasnosti ohledn nkterého ustanovení unijního práva (viz rozsudky zdejaího soudu ze dne 17. 6. 2024, . j. 10 As 71/202445, i ze dne 13. 5. 2025, . j. 7 Azs 3/202425). Pro krajské soudy je ve správním soudnictví polo~ení pYedb~né otázky procesní mo~ností, nikoli povinností. Prostý nesouhlas st~ovatele s posouzením jeho návrhu nemo~e v obecné rovin zakládat ani nepYezkoumatelnost rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyaaího správní soudu ze 14. 8. 2014, . j. 9 Afs 141/201339). V pYípad Yízení pYed soudem prvního stupn nepYedstavuje l. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie procesní prostYedek, který mají ú astníci Yízení k dispozici, a nesta í tedy, ~e ú astník Yízení ve sporu probíhajícím pYed vnitrostátním soudem tvrdí, ~e spor nastoluje otázku ohledn platnosti práva EU [srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 10. 1. 2006, International Air Transport Association (IATA), C344/04, i usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 11. 2017, . j. Aprk 24/201736, . 3669/2018 Sb. NSS]. Ostatn pYedb~nou otázku v obdobné vci Soudnímu dvoru Evropské unie polo~il Nejvyaaí správní soud, a to ve vci sp. zn. 8 Azs 93/2023.<br/><br/>[13] K jádru samotného sporu, tj. k otázce souladu vnitrostátní právní úpravy s unijní úpravou, zdejaí soud pYedesílá, ~e se toto~nými otázkami, jako jsou nastoleny v nyní posuzovaném pYípad, zabýval opakovan. Vnoval se jim zejména v rozsudku ze dne 3. 4. 2025, . j. 1 Azs 174/202442. V nm podrobn reagoval na argumentaci ú astníko Yízení, je~ byla v pYípad st~ovatele prakticky toto~ná jako shora shrnutá, ae u~ se jedná o obsah kasa ní stí~nosti i o jeho interpretaci rozsudku ve vci Krasiliva. <br/><br/>[14] Na závry rozsudku ve vci sp. zn. 1 Azs 174/2024 ji~ Nejvyaaí správní soud také navázal v Yad dalaích pYípado, které se týkají právn a skutkov obdobné situace, tedy situace, kdy ~adatel po~ádá o udlení do asné ochrany v jiném lenském stát, ta je mu udlena, a ani~ by se jí vzdal, po~ádá o její udlení i v eské republice, pYi em~ nová ~ádost je shledána jako nepYijatelná podle § 5 odst 1 písm. d) Lex Ukrajina (viz napY. rozsudky ze dne 17. 4. 2025, . j. 9 Azs 98/202434, ze dne 17. 4. 2025, . j. 2 Azs 270/202438, ze dne 24. 4. 2025, . j. 10 Azs 4/202549, ze dne 29. 4. 2025, . j. 8 Azs 20/202453, ze dne 13. 5. 2025, . j. 7 Azs 3/202425, atp.). Nejvyaaí správní soud neshledal dovod se od závro, které jsou napYí  jeho senáty jednotné, odchýlit. Nyní proto pro stru nost zcela odkazuje na rozsudek ve vci sp. zn. 1 Azs 174/2024; ní~e pak pouze shrnuje podstatné závry, které se pln uplatní i v tomto pYípad.<br/><br/>[15] Nejvyaaí správní soud konstatoval, ~e v rozsudku Krasiliva Soudní dvor Evropské unie jednozna n potvrdil právo osoby po~ívající do asné ochrany na ú inný prostYedek nápravy pYed soudem proti postupu lenského státu. Proto pYehodnotil své závry vyslovené dYíve v rozsudku ze dne 12. 10. 2022, . j. 2 Azs 178/202246. Výluka ze soudního pYezkumu podle § 5 odst. 2 Lex Ukrajina není slu itelná s právem EU, neboe osobám po~ívajícím do asné ochrany právo na ú inný prostYedek nápravy nepYípustn odepírá. Nelze ji proto aplikovat. Udlení  do asné ochrany ve smyslu Lex Ukrajina ve skute nosti znamená poskytnutí díl ích práv osobám po~ívajícím do asné ochrany dle provádcího rozhodnutí (jinými slovy lenské státy udlují pouze oprávnní k pobytu z do asné ochrany plynoucí), nikoli udlení, resp. pYiznání do asné ochrany jako takové. lenské státy tak mají pouze omezenou mo~nost odepYít práva plynoucí z do asné ochrany osobám, které ji v Unii po~ívají na základ provádcího rozhodnutí. Role lenských státo je omezena na ovYení, zda ~adatel skute n spadá pod nkterou ze skupin osob vymezenou v provádcím rozhodnutí, a následné vydání odpovídajících doklado umo~Hujících pYístup k erpání díl ích práv osobám po~ívajícím do asné ochrany (podporn srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 5. 2025, . j. 7 Azs 3/202425).<br/> <br/>[16] Nejvyaaí správní soud se dále v rozsudku ze dne 3. 4. 2025, . j. 1 Azs 174/202442, zabýval otázkou, zda z práva EU plyne osobám po~ívajícím do asné ochrany právo po dobu jejího trvání ur ovat (a to i opakovan), v jakém lenském stát jim budou ze strany lenských státo poskytována práva plynoucí z do asné ochrany. Dospl pYitom k závru, ~e státní pYísluaníci Ukrajiny, jim~ byla v Unii pYiznána do asná ochrana, mají právo na pYemístní svého pobytu do jiného lenského státu, který si zvolí. Za tím ú elem jim musí být vydáno pobytové oprávnní. eská právní úprava nepYijatelnosti ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany podle § 5 odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina právu EU odporuje.<br/><br/>[17] Nejvyaaí správní soud nezpochybHuje, ~e nelze po~ívat práv plynoucích z do asné ochrany ve více lenských státech zároveH. Ji~ v rozsudku ze dne 31. 10. 2024, . j. 10 Azs 151/202428, vaak nazna il, ~e tento problém nenastane, pokud osoba pobytovým oprávnním v jiném lenském stát nedisponovala (bu proto, ~e o nj poprvé ~ádá v eské republice, anebo z dovodu, ~e ji nebylo v jiném lenském stát vydáno) i ji~ nedisponuje (napY. se jej vzdala). K tomu Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 3. 4. 2025, . j. 1 Azs 174/202442, konstatoval, ~e ani v pYípad, kdy bude ~ádost o do asnou ochranu v eské republice podána poté, co osoba obdr~ela pobytové oprávnní v jiném lenském stát a toto pobytové oprávnní je stále platné a trvá, nelze uplatnit institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) Lex Ukrajina pro jeho neslu itelnost s právem EU. Takovou ~ádost je nutné vcn projednat s tím, ~e Nejvyaaí správní soud v citovaném bodu ~alovanému poskytl i postup, jak s takovou ~ádostí nalo~it:  St~ovatel ~adatele pou í o nemo~nosti erpání práv plynoucích z do asné ochrany ve více lenských státech sou asn. Pokud bude ~adatel na své ~ádosti dále trvat s tím, ~e chce tato práva nov erpat výlu n v eské republice, st~ovatel ovYí, zda vydáním povolení k pobytu na území eské republiky dojde podle práva dot eného hostitelského státu automaticky k zániku pYedchozího pobytového oprávnní. V pYípad kladného zjiatní st~ovatel vydá dr~iteli do asné ochrany oprávnní k pobytu. Naopak v pYípad negativního zjiatní, resp. pokud se nepodaYí relevantní právní úpravu v hostitelském lenském stát vobec zjistit, vyzve st~ovatel ~adatele, aby sám v pYimYené lhot u inil kroky k ukon ení pobytového oprávnní v hostitelském lenském stát. K tomu mu poskytne sou innost.<br/><br/>a. Jestli~e ~adatel u iní kroky k ukon ení pobytového oprávnní v jiném lenském stát a tuto skute nost ve stanovené lhot dolo~í (napYíklad kopií aktu u inného vo i orgánom povodního hostitelského státu), st~ovatel ~ádosti vyhoví a vydá oprávnní k pobytu.<br/>b. St~ovatel ~ádosti vyhoví a vydá oprávnní k pobytu rovn~ v situaci, kdy ~adatel st~ovateli dolo~í, ~e u inil nezbytné kroky k ukon ení pobytového oprávnní v hostitelském lenském stát, avaak k jeho zániku dosud nedoalo z dovodu ne innosti na stran orgáno tohoto lenského státu. O této skute nosti st~ovatel sám uvdomí orgány povodního hostitelského státu a nebytné údaje vlo~í do informa ního systému TPD (Temporary Protection Platform  pozn. soudu).<br/>c. Pokud ~adatel v pYimYené lhot nedolo~í, ~e u inil kroky smYující k ukon ení pobytového oprávnní v povodním hostitelském lenském stát, st~ovatel ~ádost o poskytnutí do asné ochrany zamítne. <br/><br/>[18] V souzené vci není mezi stranami sporu, ~e ~alobce byl k datu podání ~ádosti o udlení do asné ochrany v eské republice (29. 9. 2022) dr~itelem do asné ochrany v Polské republice. St~ovatel namísto toho, aby ~alobci poskytl prostor k tomu, aby se vyjádYil, zda na své ~ádosti trvá a pou il ho o mo~ném dalaím postupu s ohledem na to, ~e nelze erpat práv plynoucích z do asné ochrany ve více lenských státech sou asn, ~ádost ~alobce shledal nepYijatelnou. Mstský soud proto dospl ke správnému závru, ~e tímto vrácením ~ádosti ~alobci st~ovatel nezákonn zasáhl do jeho práv.<br/><br/>[19] Pokud jde o doplnní kasa ní stí~nosti, v nm~ st~ovatel odkazuje na návrh nového provádcího rozhodnutí Rady, kterým má být prodlou~ena platnost do asné ochrany, odkazuje zdejaí senát na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 6. 2025, . j. 3 Azs 244/202454, v rámci nho~ se tYetí senát zdejaího soudu s obsahov toto~nou kasa ní argumentací ve skutkov a právn obdobné vci vypoYádal. Mj. uvedl, ~e návrh nového rozhodnutí Rady, na který st~ovatel odkazuje, nebyl v dob rozhodování ~alovaného ú inný.  Jedná se o legislativní návrh, který se nachází ve fázi projednávání, a nelze mu pYiznat zptnou ú innost ani jej aplikovat retroaktivn. Právní ú inky takového aktu mohou nastat a~ po jeho formálním pYijetí a zveYejnní v ÚYedním vstníku Evropské unie. St~ovatel byl pYi posuzování ~ádosti ~alobkyn povinen Yídit se právní úpravou ú innou v dob posuzování ~ádosti ~alobkyn, a to nejen z hlediska vnitrostátního práva, ale rovn~ s pYihlédnutím k výkladu unijního práva, jak jej poskytl SDEU v rozsudku ve vci Krasiliva, a jak byl dále rozvinut v judikatuYe Nejvyaaího správního soudu. Z tchto rozhodnutí vyplývá, ~e skute nost, ~e ~adatel ji~ po~ívá nebo v minulosti po~íval do asné ochrany v jiném lenském stát, sama o sob nezakládá dovod pro odmítnutí ~ádosti jako nepYípustné. Taková ~ádost musí být posouzena vcn, pYi em~ pYípadné zamítnutí musí být zalo~eno na individuálním posouzení konkrétních okolností pYípadu. Obdobn lze poukázat i napY. na rozsudky ve vcech sp. zn. 6 Azs 222/2023, i sp. zn. 10 Azs 12/2025.<br/><br/>[20] Z uvedených dovodo dospl Nejvyaaí správní soud k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná, proto ji podle § 110 odst. 1 s. Y. s. zamítl.<br/><br/>[21] O nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodl Nejvyaaí správní soud podle § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatel úspch ve vci neml, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení. Ve vci ml plný úspch ~alobce. Ten vaak v Yízení o kasa ní stí~nosti neu inil ~ádný úkon a soudu své pYíp. náklady ani nijak nedolo~il. Nejvyaaí správní soud proto rozhodl, ~e ~ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 2. ervence 2025<br/><br/>Tomáa Foltas <br/>pYedseda senátu<br/></body> </html>