<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 A 43/2024- 42 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 31 A 43/2024<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco JUDr. Václava `tencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve vci <br/>~alobkyn: JUDr. A. K. M.<br/>bytem X<br/>zastoupená advokátem JUDr. Petrem Ve eYou<br/>sídlem Havlí kova 13, 602 00 Brno <br/>proti <br/>~alovanému: Magistrát msta Brna<br/>sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno<br/>za ú asti<br/>osoby zú astnné<br/>na Yízení: ENBRA HOLDING, a.s., I O 25321391<br/>sídlem Durákova 5, 613 00 Brno<br/> zastoupená advokátem Mgr. Janem Hladkým, LL.M.<br/>sídlem Orlí 1, 602 00 Brno<br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 7. 6. 2024, sp. zn. 5400/OD/MMB/173442/ 2024 Ro-/8/,<br/>takto:<br/>I. Rozhodnutí Magistrátu msta Brna ze dne 7. 6. 2024, sp. zn. 5400/OD/MMB/173442/2024 Ro-/8/, se ruaí a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobkyni na náhrad náklado Yízení ástku 13 200 K , a to k rukám JUDr. Petra Ve eYi, advokáta, do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/>III. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. PYedmt Yízení<br/>1. ÚYad mstské ásti Brno-sever, odbor výstavby, rozhodnutím ze dne 24. 11. 2023, . j. MCBSev/048635/23, dle § 10 odst. 1 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znní ú inném do 31. 12. 2023 (dále  zákon o pozemních komunikacích ), a dle § 12 vyhláaky . 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, povolil pYipojení sousední nemovitosti ve vlastnictví osoby zú astnné na Yízení, nacházející se na pozemku p. . X, k. ú. X na místní komunikaci ul. X v X. Proti tomuto rozhodnutí podala ~alobkyn odvolání, které bylo napadeným rozhodnutím ~alovaného dle § 92 odst. 1 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, zamítnuto jako nepYípustné z dovodu, ~e ~alobkyn nemá v pYedmtném správním Yízení postavení ú astníka Yízení.<br/>2. PYedmtem sporu je otázka pYípustnosti odvolání ~alobkyn proti prvostupHovému rozhodnutí a s ní související otázka ú astenství ~alobkyn ve správním Yízení o pYipojení nemovitosti p. . X, k. ú. X, k pozemní komunikaci zYízením sjezdu.<br/>II. Stanoviska ú astníko Yízení<br/>3. }alobkyn se domáhá zruaení napadeného rozhodnutí a vrácení vci ~alovanému k dalaímu Yízení. S odkazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 12. 2019, . j. 1 As 397/2019-103, namítá, ~e je ú astníkem pYedmtného správního Yízení dle § 27 odst. 2 správního Yádu. Probíhajícím správním Yízením, prvostupHovým rozhodnutím i napadeným rozhodnutím se ~alobkyn cítí být dot ena na svých právech, neboe prvostupHové rozhodnutí povoluje nové pYipojení na ulici X, které omezí vlastnické právo ~alobkyn k pYímo sousedícímu pozemku, jeho~ sou ástí je bytový dom, a podstatn zhoraí kvalitu bydlení, sní~í mo~nosti vyu~ití její nemovitosti k ú elu, pro který je ur ena, a sní~í její hodnotu. Objekt ~alobkyn i ostatní objekty na ulici X jsou u~ivatelsky stabilizovány (po et obyvatel, po et aut, hluk z ulice, kapacita pYilehlých parkovacích ploch, sociální prostYedí), zámr sjezdu by tyto pomry výrazn zhorail. Povolení úpravy pYipojení znamená zásah do dopravn bezpe nostní situace v daném míst, ~alobkyn tak je prvostupHovým rozhodnutím pYímo dot ena na svých právech. Jeliko~ s ~alobkyní nebylo jednáno jako s ú astníkem Yízení a nebylo jí umo~nno uplatHovat v Yízení svá vyjádYení a námitky, byla poruaena její základní procesní práva. PrvostupHové rozhodnutí je nesprávné, neboe zámr sjezdu by znamenal podstatné zhoraení dopravní situace v území.<br/>4. }alovaný ve svém vyjádYení navrhuje, aby soud ~alobu zamítl. Uvádí, ~e v b~né praxi je ú astníkem Yízení o povolení pYipojení sousední nemovitosti k pozemní komunikaci pouze ~adatel a vlastník komunikace, na ni~ má být nemovitost pYipojena. Vlastníci nemovitostí sousedících s nemovitostí, je~ má být pYipojena, nebyli pYibíráni jako ú astníci Yízení, neboe pYedmtné Yízení se zamYuje pYedevaím na bezpe nost a plynulost silni ního provozu, které by mohly být novým pYipojením dot eny. Situace v rozsudku . j. 1 As 397/2019-103 a v projednávané vci jsou rozdílné. }alobkyn neuvedla ~ádné pYímé ohro~ení jejích práv, které by odovodHovalo její ú astenství.<br/>5. Osoba zú astnná na Yízení navrhuje, aby soud ~alobu zamítl. Napadené rozhodnutí pova~uje za vcn správné a zákonné. }alobkyn nebyla prvostupHovým ani napadeným rozhodnutím pYímo dot ena na svých právech, není ú astníkem správního Yízení. }aloba je ú elová, ~alobní tvrzení jsou obecná. Povolení pYipojení nezhoraí dopravn bezpe nostní situaci.<br/>6. Na vyjádYení ~alovaného a osoby zú astnné na Yízení reagovala ~alobkyn replikou. Uvádí, ~e ~alovaným namítaný rozdíl Yeaených situací je zcela nepodstatný. }alobkyn v odvolání i v ~alob dostate n ur it popsala, v em spatYuje dot ení na svých právech. Osoba zú astnná na Yízení pYehlí~í, ~e posouzení otázek zákonnosti, správnosti a vhodnosti stavebního zámru a pYipojení na pozemní komunikaci není pro rozhodnutí o ~alob podstatné.<br/>III. Posouzení vci krajským soudem<br/>7. Krajský soud v Brn na základ v as podané ~aloby pYezkoumal napadené rozhodnutí ~alovaného a Yízení pYedcházející jeho vydání v mezích ~alobních bodo (§ 75 odst. 2, vta první zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní; dále  s. Y. s. ). Soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správních orgáno (§ 75 odst. 1 s. Y. s.). Ve vci rozhodl bez naYízení jednání za splnní zákonných podmínek [§ 51 odst. 1 s. Y. s., § 76 odst. 1 písm. a) s. Y. s.]. PYi rozhodování vycházel z obsahu správního spisu, nad jeho~ rámec nebylo potYeba provádt dokazování.<br/>8. Pokud jde o procesní otázky Yízení o povolení pYipojení ke komunikaci ve smyslu § 10 zákona o pozemních komunikacích, Yízení je zahájeno podáním ~ádosti a postupuje se v nm podle správního Yádu ve smyslu § 180 odst. 1 správního Yádu, který se uplatní, proto~e zákon o pozemních komunikacích vlastní úpravu vztahu ke správnímu Yádu neobsahuje. Výsledkem Yízení by mlo být správní rozhodnutí, kterým se pYipojení bu povolí, nebo se ~ádost zamítne. Ú astenství v tomto Yízení tedy není speciáln upraveno v zákon o pozemních komunikacích, který v § 10 pouze vymezuje charakter Yízení, pYedmt regulace a postup pYísluaného silni ního správního úYadu, a proto je otázku ú astenství nezbytné Yeait dle obecné právní úpravy obsa~ené ve správním Yádu. <br/>9. Podle § 27 odst. 1 písm. a) správního Yádu platí, ~e ú astníky Yízení jsou v Yízení o ~ádosti ~adatel a dalaí dot ené osoby, na které se pro spole enství práv nebo povinností se ~adatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. <br/>10. Podle § 27 odst. 2 správního Yádu platí, ~e ú astníky Yízení jsou i dalaí dot ené osoby, pokud mohou být rozhodnutím pYímo dot eny ve svých právech nebo povinnostech.<br/>11. Ú astníkem Yízení o povolení pYipojení musí být ~adatel [§ 27 odst. 1 písm. a) správního Yádu] a vlastník pozemní komunikace, k ní~ se má ~adatelova nemovitost nebo pozemní komunikace pYipojit. Vlastník pozemní komunikace bude jednak zYízením nového pYipojení pYímo dot en na svých právech (§ 27 odst. 2 správního Yádu), jednak zákon o pozemních komunikacích v § 10 odst. 4 písm. b) vy~aduje v Yízení o povolení pYipojení jeho stanovisko. <br/>12. Nejvyaaí správní soud ve své praxi dovodil, ~e ú astníky Yízení o povolení pYipojení mohou být v závislosti na konkrétní skutkové okolnosti i osoby odliané od ~adatele a vlastníka pozemní komunikace. Vyael pYitom analogicky z judikatury své a z judikatury Ústavního soudu vztahující se k otázce stanovení okruhu ú astníko územního a stavebního Yízení ve vztahu k právom vlastníko sousedních nemovitostí, resp. k výkladu pojmu  pYímé dot ení vlastnického práva (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 19/99, publ. pod . 96/2000 Sb. [dostupný na nalus.usoud.cz], v nm~ Ústavní soud upYednostnil airoké pojetí pojmu  soused a uzavYel, ~e nemá být zákonem pevn uzavYen okruh osob, které se domáhají ú astenství s odkazem na vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkom a stavbám na nich). PYi posuzování ú astenství v územním Yízení Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 17. 12. 2008, . j. 1 As 80/2008-68, i v rozsudku ze dne 31. 7. 2013, . j. 7 As 17/2013-25, publ. pod . 2932/2013 Sb. NSS (vaechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz) dovodil, ~e ú astníkem Yízení bude soused pouze v pYípad, ~e jeho vlastnické nebo jiné vcné právo k pozemku nebo stavb mo~e být územním rozhodnutím pYímo dot eno, a to vzhledem k velikosti stavebního pozemku a umístní stavby na nm, odstupovým vzdálenostem, rozmrom stavby, ú elu jejího u~ívání atd.<br/>13. Uvedené závry by mly obdobn platit pro ú astenství v Yízení o povolení pYipojení ke komunikaci (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 5. 12. 2019, . j. 1 As 397/2019-103). Pro posouzení mo~ného pYímého dot ení práv jsou proto rozhodující potenciální dopady zámru do sféry posuzované osoby, zposobené zmnou pomro v lokalit, která má vliv na podstatu, obsah nebo výkon vlastnických práv. Jedná se zejména o dot ení zvýaenou dopravou, stínním, hlukem, prachem, pachem, kouYem, vibracemi, svtlem apod., tj. roznými imisemi (napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, . j. 7 As 17/2013-25). PYímým dot ením sousedních nemovitostí je i dot ení zvýaenou intenzitou dopravy v míst stavby vzhledem k jejímu ú elu. <br/>14. K tomu, aby byla osoba pova~ována za ú astníka Yízení dle § 27 odst. 2 správního Yádu, posta í u~ jen samotná mo~nost (potencialita) pYímého dot ení na právech ur ité osoby v dosledku zámru. Tato osoba ani správní orgány nemusí za tímto ú elem prokázat, ~e k takovému dot ení v pYípad provádní zámru skute n dojde. V~dy se vaak musí jednat o mo~nost skute nou, nikoli zcela hypotetickou (rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 5. 2016, . j. 1 As 35/2016-38, i ze dne 24. 3. 2021, . j. 2 As 238/2019-27). Rozhodující jsou proto v~dy konkrétní okolnosti toho kterého pYípadu. Podmínkou ú astenství vaak není, aby vcné námitky, které tato osoba vznáaí, byly posouzeny jako dovodné; pro takové posouzení je prostor a~ v pYípadném meritorním rozhodnutí. Správní orgány jsou povinny zkoumat pouze to, zda osoba, která usiluje o postavení ú astníka Yízení, tvrdí skute nosti, které zakládají ú astenství dané osoby v Yízení. Musí pYitom jako s ú astníkem Yízení jednat s ka~dým, u nho~ není mo~né nade vaí pochybnost konstatovat, ~e jeho práva nemohou být za ~ádných okolností kone ným rozhodnutím dot ena (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 18. 2. 2010, . j. 5 As 36/2009-123). <br/>15. }alobkyn je vlastníkem pozemku (jeho~ sou ástí je bytový dom) pYímo sousedícího s pozemkem, na kterém má být umístn zámr sjezdu. Jako pYímé dot ení na svých právech ~alobkyn v odvolání výslovn uvedla zhoraení kvality bydlení v bytovém dom, sní~ení mo~nosti jeho vyu~ití k ú elu, pro který je ur en, sní~ení hodnoty nemovitosti a zhoraení dopravn bezpe nostní situace v daném míst. }alobkyn uvedla, ~e její nemovitost je u~ivatelsky stabilizována, a to co do po tu obyvatel, po tu aut, hluku z ulice, kapacity pYilehlých parkovacích ploch, sociálního prostYedí, pYi em~ zámr sjezdu by tyto pomry výrazn zhorail.<br/>16. }alovaný zamítl odvolání ~alobkyn pro nepYípustnost, neboe shledal, ~e ~alobkyn nebyla ani nemla být ú astníkem Yízení pYed správním orgánem prvního stupn. Své odovodnní zalo~il na pojednání o dlouhodobé praxi pYi aplikaci ustanovení § 10 zákona o pozemních komunikacích, která dospla k závru, ~e ú astníky Yízení o ~ádosti o povolení pYipojení jsou vlastník dot ené pozemní komunikace a ~adatel o povolení pYipojení. S odkazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2011, . j. 1 As 78/2011-58, uvedl, ~e existence povolení pYipojení sama o sob nemo~e zasáhnout do vlastnických práv osob odlianých od ~adatele i vlastníka dot ené pozemní komunikace, neboe vydáním povolení se pouze konstatuje soulad s po~adavky vyhláaky . 104/1997 Sb. }alovaný uvedl, ~e ve fázi povolování jeat ani nemusí být jednozna né, zda ~adatel o pYipojení vobec následn pYistoupí k vybudování pYipojení. Závrem dodal, ~e v rámci diskuzí týkajících se okruhu ú astníko v Yízení o povolení pYipojení nebyly nikdy vedeny úvahy o tom, ~e by ú astníkem Yízení mla být osoba, která je majitelem nemovitostí sousedících s tou, je~ má být pYipojena.<br/>17. Z výae uvedeného vyplývá, ~e napadené rozhodnutí je zalo~eno na jediném dovodu, a to, ~e ~alobkyn nemo~e být ú astníkem pYedmtného správního Yízení, je-li toliko vlastníkem nemovitosti sousedící s tou, je~ má být pYipojena. }alovaný je toho názoru, ~e není-li ~alobkyn ~adatelem o povolení pYipojení ani vlastníkem dot ené pozemní komunikace, nemo~e být na svých právech povolením pYipojení dot ena.<br/>18. Takové odovodnní napadeného rozhodnutí pova~uje zdejaí soud s ohledem na výae uvedené judikaturní závry za nedostate né. }alovaný se dostate n nezabýval skutkovými okolnostmi dané vci a nijak nereagoval na konkrétní tvrzení ~alobkyn o tom, jak se cítí povolením pYipojení na komunikaci dot ena. Neposoudil, zda s ohledem na povahu a umístní zámru na stran jedné a povahu a umístní nemovitosti ~alobkyn na stran druhé, mo~e povolením zámru dojít k pYímému dot ení na právech ~alobkyn, na které ~alobkyn poukazovala. Nelze pYitom pYisvd it odkazu ~alovaného na závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2011, . j. 1 As 78/2011-58, neboe tam uvedený právní názor byl formulován ve vztahu k právní úprav pYed nabytím ú innosti (1. 1. 2013) novely stavebního zákona (provedené zákonem . 350/2012 Sb.), podle ní~ ji~ sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace nevy~adují ~ádnou formu územního rozhodnutí ani stavebního povolení i jiného opatYení podle stavebního zákona. Jedná se o stavby v tzv. volném re~imu, a proto je nutné, aby rozhodnutí o povolení ( i zruaení) napojení na pozemní komunikace ve smyslu § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích nebylo ve vztahu k vlastníkom dot ených nemovitostí vnímáno jako rozhodnutí podkladové, nýbr~ jako rozhodnutí kone né. Tímto rozhodnutím dot ené jednotlivce ji~ proto nelze odkazovat na následná Yízení o odstranní sjezdo i povolení dalaí stavby, neboe tato Yízení nutn nemusí probhnout, pYípadn v nich nemusí mít mo~nost hájit svá práva (srov. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 18. 9. 2013, . j. 9 As 134/2012-28, i ze dne 6. 8. 2015, . j. 10 As 139/2014-26). Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 1 As 397/2019-103 zdoraznil, ~e otázky vhodnosti pYipojení k pozemní komunikaci a bezpe nosti provozu jsou st~ejní práv v Yízení o povolení pYipojení k pozemní komunikaci, nikoliv a~ v navazujícím územním i stavebním Yízení. PYedmtem tchto Yízení je ji~ konkrétní podoba plánovaného pYipojení. Prostor pro námitky týkající se negativního dopadu pYipojení na bezpe nost a plynulost provozu v dané lokalit by tak ml být dán práv v Yízení o povolení sjezdu podle zákona o pozemních komunikacích.<br/>19. }alovaný se vaak ani pYes tvrzení ~alobkyn uvedená v odvolání nezabýval dosledky nového pYipojení ke komunikaci na provoz v dané lokalit, a v dosledku toho ani jeho dosledky na okolní nemovitosti a osoby, které je obývají. Napadené rozhodnutí neobsahuje ~ádnou informaci o stávající intenzit dopravy v dané lokalit ani úvahu o tom, jak se tato intenzita novým pYipojením zmní. Jak uvedl Nejvyaaí správní soud v rozsudku . j. 1 As 397/2019-103, je tYeba vycházet z toho, ~e pYipojení k pozemní komunikaci je v~dy povolováno za ur itým ú elem a je dopYedu po ítáno s ur itou pYedpokládanou intenzitou provozu. Tyto podmínky povolení pYipojení je pak dle Nejvyaaího správního soudu nutno vzít v úvahu práv pYi posuzování mo~ného dot ení práv vlastníko sousedních pozemko. Toto posouzení bude jist rozdílné v situaci, kdy bude na pozemní komunikaci pYipojován sjezd za ú elem výstavby jednoho rodinného domu, i napY. velkého komplexu budov. Zatímco v pYípad výstavby rodinného domu bude navýaení provozu minimální, v pYípad výstavby vtaího komplexu budov ji~ lze pYedpokládat zna né zvýaení intenzity dopravy v daném míst, a tedy i podstatný vliv na bezpe nost a plynulost provozu v dané lokalit. Proto jsou informace o pYedpokládané zmn intenzity dopravy st~ejním vstupním údajem v Yízení o povolení pYipojení. V ~ádném pYípad nelze rozhodnutí o povolení pYipojení chápat izolovan, bez ohledu na ú el pYipojení a jeho pYedpokládané budoucí vyu~ití. Dot ení práv vlastníka blízkých nemovitostí je tYeba vnímat v airaím kontextu celé plánované stavby, zejména jedná-li se o její  pYísluaenství , a to pYedevaím v situaci, kdy je celý zámr správním orgánom znám, jako je tomu v posuzované vci (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 13. 11. 2020, . j. 5 As 270/2019-69).<br/>20. Ze správního spisu je patrné, k jakému plánovanému ú elu je sjezd ur en. Dovodem pYipojení je výstavba podzemní gará~e pro 27 osobních automobilo v úrovni 1. PP stavby, která je Yeaena v souvislosti s nástavbou a pYístavbou stávající víceú elové budovy ve vlastnictví osoby zú astnné na Yízení. Napadené rozhodnutí se vaak ani náznakem nezabývá vlivem zámru sjezdu na intenzitu dopravy v dané ulici. Pro takovou úvahu je podstatná zejména informace o stávající intenzit dopravy a úvaha o tom, v jakém rozsahu nové pYipojení pYivede do místa novou dopravu a jaká bude frekvence vjí~djících a vyjí~djících vozidel na a z nov pYipojovaného místa). Bez tchto informací a úvah ~alovaný nemo~e vylou it ~alobkyní uvádné negativní dosledky nového pYipojení na její nemovitost, tj. napYíklad to, ~e v dosledku vybudování sjezdu dojde k výraznému zhoraení pYístupu k nemovitosti ~alobkyn, i ~e se osoby u~ívající její nemovitost budou muset vypoYádávat s výrazným zhoraením hluku z ulice i bezpe nosti provozu. Absence tchto informací a úvah iní napadené rozhodnutí nepYezkoumatelným pro nedostatek dovodo.<br/>21. S ohledem na nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí soud neprovádl dokazování spisy stavebního úYadu v souvisejících vcech (respektive nkterými listinami z tchto spiso), neboe na výsledku soudního pYezkumu by to nemohlo nic zmnit. <br/>IV. Shrnutí a náklady Yízení<br/>22. Soud z výae uvedených dovodo zruail ~alobou napadené rozhodnutí ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. Y. s. a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení (§ 78 odst. 4 s. Y. s.). V dalaím Yízení je ~alovaný vázán právním názorem zdejaího soudu (§ 78 odst. 5 s. Y. s.). }alovaný se ve svtle výae uvedených úvah bude muset zabývat tím, zda ~alobkyní tvrzené skute nosti mohou pYedstavovat dot ení jejích práv, a to s pYihlédnutím k povaze a ú elu zámru sjezdu a jeho vlivu na provoz v dané oblasti. V návaznosti na to u iní závr, zda je tYeba ~alobkyni pova~ovat za ú astníka Yízení. <br/>23. Výrok o náhrad náklado Yízení vychází z § 60 odst. 1 s. Y. s. Podle nj má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. }alobkyn byla ve vci úspaná, soud jí proto pYiznal právo na náhradu náklado Yízení vo i ~alovanému. Náklady Yízení ~alobkyn sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výai 3 000 K  a z odmny a náhrady hotových výdajo zástupce ~alobkyn. Odmna zástupce iní dle § 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhláaky . 177/1996 Sb., ve znní pozdjaích pYedpiso za tYi úkony právní slu~by (pYíprava a pYevzetí vci, sepis ~aloby, sepis repliky) 3 x 3 100 K  a náhrada hotových výdajo iní dle § 13 odst. 3 citované vyhláaky 3 x 300 K . Celková výae náklado Yízení ~alobkyn tak iní 13 200 K .<br/>24. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení, neboe jí soudem nebyla ulo~ena ~ádná povinnost, v souvislosti s ní~ by jí náklady vznikly (§ 60 odst. 5 s. Y. s. a contrario).<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 28. kvtna 2025<br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>