<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 A 51/2025- 38 - text</title> </head> <body> ÿþ18<br/>10 A 51/2025<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Mstský soud v Praze rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Jaromíra Klepae a soudco JUDr. Ing. Viery Hor icové a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní vci<br/>~alobce: Y. K.<br/>bytem X<br/> zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem<br/>sídlem Opletalova 25, Praha 1<br/>proti<br/>~alovanému: Ministerstvo vnitra <br/>sídlem Nad atolou 936/3, 170 00 Praha 7<br/>v Yízení o ~alob na ochranu pYed nezákonným zásahem ~alovaného, který spo íval ve vrácení ~ádosti sp. zn. OAM-0377852/DO-2025 o do asnou ochranu pro její nepYijatelnost dne 6. 5. 2025<br/>takto:<br/>I. Zásah ~alovaného spo ívající v tom, ~e ~alobci vrátil dne 6. 5. 2025 jeho ~ádost sp. zn. OAM-0377852/DO-2025, o udlení do asné ochrany z dovodu nepYijatelnosti ~ádosti, byl nezákonný.<br/>II. }alovanému se zakazuje pokra ovat v poruaování práv ~alobce a pYikazuje se mu, aby obnovil stav pYed vrácením ~ádosti ~alobce sp. zn. OAM-0377852/DO-2025 o udlení do asné ochrany.<br/>III. }alovaný je povinen ~alobci nahradit náklady Yízení ve výai 12.270 K  ve lhot do jednoho msíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Petra Václavka, advokáta.<br/>Odovodnní:<br/>I. PYedmt Yízení<br/>1. }alobce vlivem invaze vojsk Ruské federace na území Ukrajiny opustil domovskou zemi a vysídlil na území lenských státu Evropské unie. V roce 2023 tak ~alobce vstoupil do Rumunska, kde mu byla udlena do asná ochrana. Dne 9. 9. 2023 na Rumunské ambasád po~ádal o její zruaení, co~ dokládá úYedn ovYeným potvrzením z ambasády, pYi em~ v tento den sou asn odevzdal prokaz dr~itele do asné ochrany. Dne 6. 5. 2025 po~ádal na pYísluaném pracoviati ~alovaného o udlení do asné ochrany na území eské republiky. Podle ~alobce nebyl ke dni podání ~ádosti o do asnou ochranu v R fakticky dr~itelem do asné ochrany v jiném lenském stát. PYesto mu vaak ~ádost byla vrácena s odovodnním, ~e získal do asnou nebo mezinárodní ochranu v jiném lenském stát Evropské unie, co~ je dovodem nepYijatelnosti ~ádosti<br/>2. }alobce se domáhá u Mstského soudu v Praze (dále jen  soud i  mstský soud ) ochrany pYed zásahem Ministerstva vnitra eské republiky, odboru azylové a migra ní politiky (dále jen  ~alovaný ).<br/>II. }aloba<br/>3. }alobce nezákonnost postupu ~alovaného spatYuje v aplikaci § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb., o nkterých opatYeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen  zákon o do asné ochran  ) rozaiYujícího dovody pro vylou ení osoby z poskytnutí do asné ochrany nad rámec Smrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. ervence 2001 o minimálních normách pro poskytování do asné ochrany v pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob a o opatYeních k zajiatní rovnováhy mezi lenskými státy pYi vynakládání úsilí v souvislosti s pYijetím tchto osob a s následky z toho plynoucími (dále jen  smrnice 2001/55/ES ) ve spojení s Provádcím rozhodnutím Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. bYezna 2022, kterým se stanoví, ~e nastal pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu lánku 5 smrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich do asná ochrana (dále jen  provádcí rozhodnutí rady 2022/382 ). Poukázal na to, ~e v dosledku nezákonného postupu ~alovaného byl oprávnn k pobytu na území lenských státo EU pouze po pevn ohrani enou dobu 90 dno jako~to dr~itel ukrajinského biometrického cestovního dokladu ve smyslu l. 4 odst. 1 NaYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam tYetích zemí, jejich~ státní pYísluaníci musí mít pYi pYekra ování vnjaích hranic vízum, jako~ i seznam tYetích zemí, jejich~ státní pYísluaníci jsou od této povinnosti osvobozeni (dále jen  naYízení 2018/1806 ) a v návaznosti na to a s ohledem na neexistenci pobytového oprávnní v jiném lenském státu Evropské unie po jejich uplynutí proti své voli nucen k návratu na území Ukrajiny, kde probíhá vále ný konflikt, a to v rozporu s l. 2 a l. 3 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod a l. 3 odst. 2 smrnice 2001/55/ES.<br/>4. }alobce pYedn pova~uje výluku soudního pYezkumu zakotvenou v § 5 odst. 2 zákona Zákona o do asné ochran za rozpornou s unijním právem, a tudí~ neaplikovatelnou. Podle l. 29 smrnice 2001/55/ES, by ka~dá osoba, která byla vylou ena lenským státem Evropské unie z poskytnutí do asné ochrany, mla mít mo~nost podat v tomto lenském stát opravný prostYedek. }alobce byl tak fakticky vylou en z poskytnutí do asné ochrany z dovodu nezahrnutého do taxativního vý tu v l. 28 smrnice 2001/55/ES, tj. z dovodu nad jeho rámec. <br/>5. }alobce je dále pYesvd en, ~e ke dni podání ~ádosti o udlení do asné ochrany v eské republice nebyl dr~itelem do asné ochrany v jiném lenském stát EU, nemlo být tedy aplikováno ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona o do asné ochran. <br/>6. Sou asn je toho názoru, ~e toto ustanovení je v rozporu s unijním právem, konkrétn s l. 28 smrnice 2001/55/ES. l. 28 odst. 1 smrnice 2001/55/ES obsahuje vý et dovodo, pro které lze osobu vylou it z poskytnutí do asné ochrany. Jedná se pYevá~n o dovody související s ochranou veYejného poYádku a veYejné bezpe nosti. l. 28 smrnice 2001/55/ES provádí § 9 zákona . 221/2003 Sb., o do asné ochran cizinco, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o do asné ochran cizinco ). Dalaí dovody vylou ení osoby z poskytnutí do asné ochrany ze smrnice nevyplývá, pYi em~ smrnice 2001/55/ES sou asn ani nepYedpokládá, ~e by lenské státy Evropské unie mohly dovody vylou ení osoby z poskytnutí do asné ochrany rozaiYovat. Z l. 1 smrnice 2001/55/ES je ú elem této smrnice stanovit minimální normy pro poskytování do asné ochrany, tj. stanovit minimální harmoniza ní rámec, od nho~ se lenské státy Evropské unie mohou odchýlit pouze ve prospch, nikoliv vaak v neprospch vysídlené osoby.<br/>7. Provádcí rozhodnutí Rady 2022/382 pou~ití l. 28 a l. 29 smrnice 2001/55/ES nevylu uje, kdy podle bodu 15 preambule provádcího rozhodnutí Rady 2022/382 se lenské státy dohodly, ~e nebudou aplikovat pouze l. 11 smrnice 2001/55/ES upravující navracení osob po~ívajících do asné ochrany v jiném lenském stát Evropské unie.<br/>8. Nad rámec smrnicí 2001/55/ES vymezených dovodo neudlení do asné ochrany vaak formuluje zákon o do asné ochran v § 5 odst. 1 písm. a)  e) pro pYípad vysídlených osob dalaí dovody vylou ení osoby z poskytnutí do asné ochrany, jejich~ zakotvení vaak nemá oporu ani ve smrnici 2001/55/ES, ani v provádcím rozhodnutím Rady 2022/382. Tímto faktickým úkonem pYitom prakticky nepochybn dochází k vylou ení dot ené osoby z poskytnutí do asné ochrany ( l. 28 smrnice 2001/55/ES). V pYípad ~alobce bylo st~ejním následkem posouzení jeho ~ádosti jako nepYijatelné ponechání na území eské republiky bez platného pobytového oprávnní, a to zejména z pohledu bezprostYední hrozby nuceného návratu na území Ukrajiny, kde probíhá vále ný konflikt, to vae v rozporu s l. 3 odst. 2 smrnice 2001/55/ES a l. 2 a l. 3 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod.<br/>9. }alobce je rovn~ názoru, ~e vylou it mo~nost pYesídlení osob vysídlených z území Ukrajiny z jednoho lenského státu Evropské unie do jiného zjevn nebylo ani zámrem unijního zákonodárce.<br/>10. l. 26 odst. 4 smrnice 2001/55/ES výslovn zmiHuje mo~nost pYemístní vysídlené osoby z jednoho lenského státu Evropské unie do jiného, pYi em~ takté~ zavádí pravidlo týkající se skon ení platnosti pobytového oprávnní v jednom lenském stát Evropské unie pYemístním do jiného. Pou~ití tohoto lánku na pYípad vysídlených osob z území Ukrajiny provádcí rozhodnutí Rady 2022/382 výslovn nevylu uje, ba naopak v souladu s bodem 15 preambule provádcího rozhodnutí Rady 2022/382 vylu uje uplatnní l. 11 smrnice 2001/55/ES upravujícího navracení osob po~ívajících do asné ochrany v jiném lenském stát Evropské unie do tohoto lenského státu Evropské unie. UplatHovaní l. 26 smrnice 2001/55/ES pak výslovn pYipouatí a reflektuje takté~ Evropská komise ve Sdlení Komise: Opera ní pokyny k provádní provádcího rozhodnutí Rady 2022/382, kterým se stanoví, ~e nastal pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu lánku 5 smrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich do asná ochrana 2022/C 126 I/01 ze dne 21. 3. 2022. Na podporu uvedeného ~alobce odkázal zejména na závry rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 3. 4. 2025, . j. 1 Azs 174/2024  42.<br/>III. VyjádYení ~alovaného<br/>11. }alovaný ve vyjádYení k ~alob uvedl, ~e ~ádost jako nepYijatelnou vyhodnotil, neboe ~alobce figuruje v Platform pro výmnu informací o ~adatelích a dr~itelích do asné ochrany mezi lenskými státy (Temporary Protection Platform) jako bývalý dr~itel do asné ochrany v Rumunsku. Pro nepYijatelnost jeho ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona o do asné ochran tak posta ilo, ~e ~ádost byla podána cizincem, kterému byla udlena do asná nebo mezinárodní ochrana v jiném lenském stát Evropské unie. }ádná dalaí podmínka nebyla tYeba. <br/>12. Je názoru, ~e ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. není rozporné s unijním právem.<br/>13. }alovaný pYisvd il ~alobkyni v závrech, které vyplývají z rozsudko Nejvyaaího správního soudu ze dne 3.4.2025, .j. 1 Azs 336/2024-42 a 1 Azs 174/2024 42). Nesouhlasil vaak s tím, ~e dr~itelom povolení z titulu do asné ochrany svd í právo sekundárního pohybu napYí  lenskými státny EU. Dr~itelom do asné ochrany jsou pYiznána práva definovaná v kapitole III smrnice 2001/55/ES, resp. lenským státom jsou ve vztahu k tmto osobám definovány povinnosti v láncích 8 16. Z ~ádného z uvedených ustanovení neplyne, ~e by dot eným osobám bylo té~ pYiznáno právo sekundárního pohybu v rámci EU.<br/>14. }alovaný poukázal na lánek 8 odst. 1 smrnice o do asné ochran, podle nho~ má ka~dý lenský stát povinnost pYijmout opatYení za ú elem zajiatní povolení k pobytu vo i  osobám po~ívajícím do asné ochrany . Cílem je, aby osob, na ni~ se vztahuje provádcí rozhodnutí Rady podle l. 5, bylo vydáno povolení k pobytu na území nkterého lenského státu a je tedy po dobu trvání do asné ochrany oprávnna pobývat mimo zemi, ze které byla vysídlena. Tuto povinnost nemohou lenské státy logicky mít vo i osobám, kterým ji~ bylo oprávnní k pobytu za ú elem do asné ochrany nkterým lenským státem vydáno. Takové osoby po~ívají ozna ení  osoby po~ívající do asné ochrany na území lenského státu  napY. l. 10, 11, 15 nebo 26 smrnice o do asné ochran. Povinnost vydat povolení k pobytu osob, která je ji~ dr~itelem povolení k pobytu z titulu do asné ochrany v jiném lenském stát, smrnice o do asné ochran omezuje pouze na pYípady uvedené v § 15 odst. 6 a také v l. 26 odst. 4. Tato ustanovení by pak byla naprosto zbyte ná, pokud by z l. 8 vyplývala lenským státom povinnost udlit oprávnní k pobytu z titulu do asné ochrany i tm osobám po~ívajícím do asné ochrany, kterým ji~ bylo pobytové oprávnní k tohoto titulu vydáno v jiném lenském stát. Smrnice by pak nemusela Yeait slu ování rodin ani pYesuny osob po~ívajících do asné ochrany z kapacitních dovodo.<br/>15. O tom, ~e nebylo nikdy úmyslem evropského zákonodárce umo~Hovat vysídleným osobám získávat oprávnní k pobytu z titulu do asné ochrany v jiném lenském stát, svd í pYedevaím l. 8, 9 a 15 preambule smrnice o do asné ochran. Z citovaných ustanovení preambule vyplývá, ~e jednotné minimální standardy, které smrnice o do asné ochran na úrovni EU zavádí, mají obecn za cíl pYedcházet sekundárnímu pohyb dr~itelo oprávnní k pobytu vydaných z titulu do asné ochrany.<br/>16. }alovaný poté nesouhlasí s názorem Nejvyaaího správního soudu, ~e právo na získání pobytového oprávnní podle l. 8 odst. 1 má ka~dá osoba po~ívající do asné ochrany za pYedpokladu, ~e povolení k pobytu za ú elem do asné ochrany automaticky zanikne, nebo se ho osoba vzdá. A nesouhlasí rovn~ s tím závrem, ~e právo sekundárního pohybu vyplývá z provádcího rozhodnutí Rady a jeho prodlou~ení spole n s dohodou o neaplikaci l. 11 smrnice o do asné ochran. <br/>17. }alovaný uvedl, ~e samotné prohláaení o neaplikaci l. 11 bylo podpoYit lenské státy, které jsou hlavními vstupními místy hromadného pYílivu vysídlených osob prchajících pYed válkou z Ukrajiny, na n~ se vztahuje provádcí rozhodnutí Rady ze dne 4. bYezna 2022, a s cílem prosazovat rovnováhu mezi úsilím vaech lenských státo, nikoliv umo~nní druhotných pohybo v rámci lenských státo EU, ale naopak rovnomrné rozprostYení vysídlených osob z Ukrajiny po celém území EU a lenských státo. V rámci prodlou~ení do asné ochrany zveYejnila eská republika obdobn jako Nmecko dne 24. ervna 2024 prohláaení, v nm~ uvedla, ~e se i s ohledem na nerovnomrné zatí~ení lenských státo nkterých lenských v etn eské republiky a vy erpání národní kapacit, které jsou v R k dispozici pro osoby po~ívající do asné ochrany, necítí být nadále vázána dohodou o neaplikaci l. 11 smrnice o do asné ochran ze dne 4. bYezna 2022. eská republika svým prohláaením tedy od této dohody odstoupila, lánek 11 se tedy bude k ostatním státom aplikovat. Z dohody o neaplikaci lánku 11 nemohl tedy dovodit právo osob, které ji~ získaly pobytové oprávnní z titulu do asné ochrany na získání oprávnní k pobytu za ú elem do asné ochrany v eské republice, u~ z toho dovodu, ~e eská republika od této dohody odstoupila.<br/>18. Aplikace politické dohody k l. 11 smrnice o do asné ochrany tedy znamená, ~e se tedy cizinec nemusí obávat, ~e bude v pYípad neoprávnného pobytu orgány státu, kde neoprávnn pobývá, orgánom lenského státu, který mu povolení k pobytu vydal, automaticky pYedán. Právo na získání pobytového oprávnní podle l. 8 odst. 1 na území lenského státu, na jeho~ území pobývá neoprávnn, mu tím ale nevznikne, lánek 11 navíc neupravuje povinnosti lenských státo vo i nmu, ale vo i sob navzájem.<br/>19. Pokud provádcí rozhodnutí Rady nestanovilo kapacitní kvóty, nemá to na vc vliv. I pokud by kvóty byly stanoveny, ve smyslu l. 25 odst. 3 smrnice o do asné ochran mají pYi naplnní tchto kapacit být toti~ pYijata pouze blí~e neur ená opatYení, aby lenskému státu pomohla se se situací vypoYádat. V ka~dém pYípad taková situace nezbavuje lenský stát, jeho~ kapacity byly naplnny, povinnosti uvedené v l. 8 odst. 1 smrnice o do asné ochran.<br/>20. }alovaný rovn~ sporuje závr sdlení Komise nazvané  Opera ní pokyny k provádní provádcího rozhodnutí Rady . 2022/382, , kterým se stanoví, ~e nastal pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu lánku 5 smrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich do asná ochrana 2022/C 126 I/01 ze dne 21.3.2022, . C/2022/1806, které pYipouatí udlení povolení k pobytu v jiném lenském stá~e. Takový názor podle ~alovaného vaak postrádá odovodnní. Oproti tomu Evropská komise na svých stránkách (https://home-affairs.ec.europa.eu/policies/migration-and-asylum/asylum-eu/temporary-protection_en) vypo ítává práva osob po~ívajících do asné ochrany, k otázce pohybu v rámci EU. Uvádí pYitom jen právo pYesunu do jiného lenského státu EU pYed vydáním povolení a volný pohyb v lenských státech EU po dobu 90 dní v probhu 180 dní po vydání povolení k pobytu v lenském státu. O ~ádném právu sekundárního pohybu, tedy o mo~nosti pYesunout se do jiného lenského státu a tam získat povolení k pobytu z titulu do asné ochrany na svých stránkách v sou asnosti ji~ Komise nehovoYí. Proto ke sdlení Komise nelze podle ~alovaného pYistupovat jako k soft-law.<br/>21. }alovaný poukázal na to, ~e jeden z nejvíce zatí~ených státo Evropské unie, pokud jde o pobyt osob po~ívajících do asné ochrany, tedy eská republika, by byl nucen pYijímat na své území a poskytnout povolení k pobytu za ú elem do asné ochrany i v pYípad osob, které po~ívají práva plynoucí z do asné ochrany v jiném lenském stát. `lo by o jednozna ný faktor dalaího nedovodného náporu na eskou republiku. Pokud by cílem provádcího rozhodnutí Rady, které se týká vyhláaení a prodlou~ení do asné ochrany, bylo naprosto volné pYemiseování osob mezi lenskými státy, alo by situaci, která nemá právní ani vcný základ v celkovém systému Evropské unie, pokud jde o migraci. Tento princip by znamenal nabourání práva EU jak v oblasti azylu, kam úprava do asné ochrany patYí, tak ale také v oblasti úpravy schengenské spolupráce, ale i úpravy legální migrace. Osoby s do asnou ochranou by, pokud by byl názor Nejvyaaího správní soudu správný, mly privilegované postavení oproti jiným cizincom, v etn ob ano Evropské unie, bez ohledu na jejich pobytové oprávnní, kdy pYesun státních pYísluaníko tYetích zemí v rámci schengenského prostoru má svá pravidla, která jsou rozdílná, podle pobytového re~imu státních pYísluaníko tYetích zemí. Takové privilegované zacházení s osobami po~ívajícími do asné ochrany není ani logické. Práva pYiznaná osobám po~ívajícím do asné ochrany jsou v principu omezenjaí ne~ práva pYiznaná osobám s mezinárodní ochranou. Jeden z hlavních cílo unijní právní úpravy, kterým je mimo zajiatní adekvátní ochrany dot eným osobám té~ udr~ení funk nosti azylových systémo lenských státo, aby nedoalo k jejich pYehlcení a paralýze. Unijní právo pYitom osobám s mezinárodní ochranou umo~Huje pYesun do jiného l. státu za podmínek definovaných ve smrnici 2003/109/ES, ovaem a~ po uplynutí 5 let od pYiznání mezinárodní ochrany. Právo sekundárního pohybu v rámci EU tedy nepatYí mezi standardní práva pYiznaná pYísluaníkom ze tYetích zemí, kteYí oprávnn pobývají v nkterém z lenských státo. Takové právo dle l. 20 SFEU pouze ob anom EU. Omezenost práv plynoucích z do asné ochrany výslovn potvrdil také Soudní dvor EU v rozsudku ze dne 19. 12. 2024, ve spojených vcech C-244/24 a C-290/24. <br/>22. }alovaný poukázal rovn~ na to, ~e smrnici o do asné ochran evropský zákonodárce pYijímal v dob, kdy se ji~ uplatHovala v pYípad ~adatelo o udlení azylu (dnes mezinárodní ochrany) tzv. Dublinská úmluva (Úmluva o posouzení státu odpovdného za posouzení ~ádosti o azyl podané v nkterém z lenských státo Evropských spole enství byla podepsána dne 15. ervna 1990), která vznikla, aby zabránila jevu zvanému  asylum shopping , tedy opakovanému posuzování ~ádosti o azyl jednoho cizince v rozných lenských státech, a to ur ením jednoho z nich, který bude za posouzení jeho ~ádosti odpovdný. V tomto kontextu by bylo zvláatní, pokud by evropský zákonodárce smrnicí 2001/55/ES chtl zavést i spíae regulern povolit  temporary protection shopping . Tedy obdobný jev, spo ívající v získávaní do asné ochrany v rozných lenských státech.<br/>23. }alovaný dále uvedl, ~e ani provádcí rozhodnutí Rady 2022/382 nemo~e rozaíYit rozsah práv, která jsou dr~itelom oprávnní k pobytu za ú elem do asné ochrany pYiznána. l. 5 smrnice o do asné ochran toti~ nepYedpokládá, a tedy ani neumo~Huje na základ Provádcího Rozhodnutí Rady rozaíYit rozsah práv, která jsou dr~itelom do asné ochrany smrnicí pYiznána. S odkazem na související judikaturu rozsudku SDEU ze dne 19. 12. 2024, ve spojených vcech C-244/24 a C-290/24 ~alovaný dovodil, ~e provádcí rozhodnutí Rady skute n nemo~e pYiznat osob po~ívající do asné ochrany práva, která jí podle smrnice nenále~í. Je názoru, ~e o to se ani provádcí rozhodnutí Rady nepokouaí, kdy~ fakticky neobsahuje ~ádné ustanovení, které by právo sekundárního pohybu osobám, kterým ji~ bylo vydáno pobytové oprávnní jiným lenským státem, zakotvilo. Provádcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 v bodu 16 preambule deklaruje pouze mo~nost lenského státu vydat povolení k pobytu osob, která po~ívala do asné ochrany v jiném lenském stát, co~ vyplývá i z lánku 3 odst. 5 smrnice o do asné ochran. <br/>24. }alovaný rovn~ namítl, ~e má-li být jedním z cílo smrnice o do asné ochran pYedcházet riziku druhotného pohybu osob mezi lenskými státy (bod 9 preambule smrnice), pak nelze provádcím rozhodnutím Rady podle l. 5 ani praxí lenských státo zavést pYesný opak, tedy absolutn nekontrolovatelné sekundární pYesuny osob po~ívajících do asné ochrany mezi lenskými státy. <br/>25. }alovaný zpochybHuje názor Nejvyaaího správního soudu (bez polo~ení pYedb~né otázky) v situaci, kdy se SDEU v pYípadu C-753/23, Krasiliva nezabýval konformitou § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb., s unijním právem. Poukázal na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12.10.2022, .j. 2 Azs 178/2022-46, který se s postupem ~alovaného naopak ztoto~nil s tím, ~e judikatura Nejvyaaího správního soudu se doposud k tomuto rozsudku nevymezila. <br/>26. }alovaný je toho názoru, ~e pokud se cizinec povolení k pobytu za ú elem do asné ochrany v jednom lenském stát vzdal, pYípadn jeho platnost skon ila, je oprávnn o jeho vydání znovu po~ádat pouze v lenském stát, který mu jej pYedtím vydal. Uvedené podle ~alovaného vyplývá pYedn z ustanovení l. 21 odst. 2 smrnice 2001/55/ES a sou asn z toho, ~e smrnice 2001/55/ES nepo ítá s druhotným pohybem osob, jim~ svd í právo do asné ochrany, ne~ pouze v pYípadech, na n~ dopadá l. 15 nebo 26 smrnice 2001/55/ES. Proto ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona o do asné ochran by podle názoru ~alovaného mlo být vykládáno v souladu s jeho doslovným jazykovým znním, tedy tak, ~e jeho smyslem je zabránit cizincom, kteYí jsou nebo ji~ jednou byli dr~iteli povolení k pobytu za ú elem do asné ochrany v jednom lenském stát, aby toto pobytové oprávnní získali znovu na území eské republiky. Tento jazykový výklad odpovídá podle názoru ~alovaného i smyslu a ú elu unijní úpravy. V tomto pYípad nelze navíc pou~ít výkladu teleologického, proto~e úmysl zákonodárce nebyl nikdy zvláae vyjeven.<br/>27. Jazykový výklad ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona o do asné ochran je podle ~alovaného jednozna ný a doslovné znní tohoto ustanovení podle názoru ~alovaného nekoliduje s jeho smyslem a ú elem a ani se smrnicí 2001/55/ES. Mezi cíle smrnice se toti~ Yadí i cíl pYijmout opatYení k zajiatní rovnováhy mezi lenskými státy pYi vynakládání úsilí na pYijímání tchto osob a vyrovnávání se s následky z toho plynoucími (bod 8 preambule smrnice). Tyto normy a opatYení jsou z dovodo ú innosti, souvislosti a soudr~nosti, a zejména proto, aby se pYedealo riziku druhotného pohybu osob, vzájemn provázané a na sob závislé (bod 9 preambule smrnice). A  je regulace sekundární migrace Yazena mezi cíle smrnice, sama neupravuje nástroje, které by mly v pYípadech nepYedvídaných v l. 15 i l. 26 pou~ity. Zákona o do asné ochran proto k provedení tohoto cíle smrnice upravuje institut nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu.<br/>28. }alovaný proto podal podnt soudu, aby soud u Soudního dvora EU inicioval Yízení o pYedb~né otázce stran souladu ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. s právem EU.<br/>29. Soud neshledal, ~e by vyjádYení ~alovaného pYineslo natolik zásadní argumenty k vci, k nim~ by bylo nezbytn tYeba vyjádYení ~alobce. Rozhodl tedy, ani~ by ~alobci uplynula lhota k pYípadné replice.<br/>IV. Posouzení vci Mstským soudem v Praze<br/>30. Soud pYi pYezkoumání tvrzeného zásahu vycházel ze skutkového stavu zjiatného ke dni svého rozhodnutí [§ 87 odst. 1 s. Y. s. zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále  s. Y. s. )].<br/>31. Soud na úvod jen stru n poznamenává, ~e a koli § 5 odst. 2 zákona o do asné ochran vylu uje ze soudního pYezkumu vrácení nepYijatelné ~ádosti cizinci, Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 3. 4. 2025, . j. 1 Azs 174/2024, konstatoval výluku soudního pYezkumu z dovodu § 5 odst. 1 písm. d) zákona o do asné ochran (jako je i v nyní posuzované vci) za nesouladnou s l. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod i l. 29 smrnice o do asné ochran. Mstský soud je proto toho názoru, ~e pYedmtnou výluku dle § 5 odst. 2 zákona o do asné ochran nelze aplikovat, neboe osobám po~ívajícím do asné ochrany toto právo nepYípustn odepírá a není tak slu itelná s právem Evropské unie. <br/>32. O ~alob rozhodl soud bez naYízení jednání, neboe ~alobce i ~alovaný s tímto postupem výslovn souhlasili. NaYídit jednání nebylo tYeba ani kvoli dokazování. Soud si uvdomuje, ~e ve vcech, o nich~ vede Yízení o ochran pYed nezákonným zásahem, ~alovaný zpravidla nevede spis ve smyslu § 17 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, který by odrá~el probh správního Yízení a slou~il jako podklad napadeného správního rozhodnutí, se kterým by se st~ovatel mohl seznámit dYíve ne~ v soudním Yízení a reagovat na jeho obsah (srov. rozsudek NSS ze dne 23. 10. 2023, . j. 10 As 326/2022-88, a rozhodnutí v nm citovaná). Nyní posuzovaná vc vaak pYedstavuje výjimku z tohoto pravidla, jeliko~ podkladem pro rozhodnutí soudu je primárn tiskopis ~ádosti o do asnou ochranu, který ~alobce u ~alovaného podal a který mu ~alovaný zase vrátil. <br/>33. Soud neshledal dovod provádt dokazování ani Prohláaením SRN a eské republiky ze dne 24.6.2024 v dokumentu Generálního sekretariátu Rady . 11119/2024. Obsah tohoto dokumentu je obma ú astníkom Yízení z povahy vci dobYe znám a posouzení dovodnosti ~aloby zále~í na zodpovzení právní otázky. Tento dokument není sou ástí správního spisu pYedlo~eného ~alovaným, avaak byl podkladem pro pYijetí Provádcího rozhodnutí (jde tedy o jeden z podklado pro pYípravu právního pYedpisu a do jisté míry o obdobu dovodové zprávy), soudu je jeho obsah znám z mnoha pYedchozích Yízení o obdobných ~alobách a mezi ú astníky Yízení není o jeho obsahu sporu. Soud má proto za to, ~e jím není tYeba provádt dokazování, co~ potvrzuje veakerá dosavadní judikatura Nejvyaaího správního soudu, jen~ jej v Yad ní~e citovaných rozsudko v obdobných vcech opakovan hodnotil, ani~ by jím on nebo pYísluaný krajský soud v pYedchozích Yízeních provedl dokazování. <br/>34. Soud pYedesílá, ~e v nedávné dob doalo k výraznému judikaturnímu vývoji stran chápání do asné ochrany. Tento judikaturní vývoj byl zposoben ji~ citovaným rozsudkem Soudního dvora ve vci C-753/23 a následn i rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2025, . j. 5 Azs 273/2023-27, a ze dne 3. 4. 2025, . j. 1 Azs 336/2024-42 a . j. 1 Azs 174/2024-42, na které navázaly i dalaí senáty Nejvyaaího správního soudu (napY. rozsudky ze dne 8. 4. 2025, . j. 9 Azs 20/2024-37, ze dne 17. 4. 2025, . j. 2 Azs 271/2024-43, ze dne 24. 4. 2025, . j. 10 Azs 4/2025-49, ze dne 25. 4. 2025, . j. 5 Azs 217/2023-36). V návaznosti na tento judikaturní vývoj upravil svoji argumentaci i ~alovaný. Mstský soud na tuto argumentaci obsáhle reagoval ji~ v rozsudku ze dne 23. 4. 2025, . j. 10 A 6/2025-61. V nynjaí vci pak ~alovaný svou argumentaci oproti dYívjaím Yízením opt doplnil, pYi em~ s touto doplnnou argumentací se vypoYádal Mstský soud v Praze v rozsudku ze dne 16. 5. 2025, . j. 10 A 42/2025 - 33. Oproti uvedeným vcem ~alovaný v nynjaí vci áste n znovu doplnil své vyjádYení k ~alob, v nm~ setrval zkrátka na svém pYesvd ení, ~e Smrnice o do asné ochran a ani Provádcí rozhodnutí druhotnou migraci neumo~Hují a naopak je ú elem a cílem smrnice, aby k takové migraci nedoalo. <br/>35. Mstský soud vaak i v tomto pYípad shledal, ~e vyjádYení ~alovaného nepYineslo ~ádné zásadní nové argumenty, s nimi~ by se Nejvyaaí správní soud (a v návaznosti na nj i mstský soud) ve svých pYedchozích rozsudcích nezabýval a výslovn i alespoH implicitn je nevyvrátil. Soud proto z tchto rozsudko vyjde, do zna né míry pYevezme jejich odovodnní a na pYísluaných místech bude stru n reagovat na ty argumenty, které ~alovaný uplatnil nov. <br/>36. Práv proto, ~e argumentace ~alovaného není zposobilá zpochybnit nyní ji~ jednozna nou judikaturu Nejvyaaího správního soudu, nevyhovl mstský soud návrhu ~alovaného na podání pYedb~né otázky Soudnímu dvoru týkající se slu itelnosti § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. s právem Unie. <br/>37. Smyslem institutu pYedb~né otázky ve smyslu lánku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie je poskytování výkladu Smluv a rozhodování o platnosti a výkladu akto pYijatých orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie Soudním dvorem. Vyvstane-li taková otázka pYed soudem lenského státu, mo~e tento soud po~ádat Soudní dvor o rozhodnutí o této otázce, pova~uje-li je za nezbytné k vynesení svého rozsudku. Otázka pYedestYená ~alovaným vaak ji~ byla Soudnímu dvoru jednou pYedlo~ena, a to usnesením Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 11. 2023, . j. 8 Azs 93/2023-37. Soudní dvor na ni vaak odpov neposkytl. Nejvyaaí správní soud proto tuto otázku posoudil sám, pYi em~ tento svoj postup podrobn odovodnil v bodech 43  47 rozsudku . j. 1 Azs 174/2024-47 (a shodn také v bodech 43  47 rozsudku . j. 1 Azs 336/2024-47). Za této situace nevidím dovod k pYedlo~ení pYedb~né otázky ani mstský soud. <br/>38. Ochranu podle § 82 a násl. s. Y. s. mo~e správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativn splnny podmínky, aby ~alobce byl pYímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením ( zásahem v airaím smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zamYen pYímo proti nmu nebo v jeho dosledku bylo proti nmu pYímo zasa~eno (5. podmínka). Není-li bye jen jediná z uvedených podmínek splnna, nelze ~alobci ochranu podle § 82 a násl. s. Y. s. poskytnout (k tomu srov. napYíklad rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 3. 2008, . j. 2 Aps 1/2005-65, . 603/2005 Sb. NSS). <br/>39. V nyní projednávané vci je mezi ú astníky nesporné, ~e ~alobce získal v minulosti (v roce 2023) do asnou ochranu v Rumunsku a ~e tato ochrana ji~ netrvá, neboe i dle sdlení ~alovaného je ~alobce veden v systému Temporary Protection Platform jako  inactive . Sporné je mezi stranami to, jestli na takovou situaci ~alobce mo~no aplikovat institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona o do asné ochran, tedy z dovodu, ~e ~alobci byla ji~ udlena do asná ochrana v jiném lenském stát EU.<br/>40. Soud tak má za to, ~e jsou splnny první, druhá a pátá podmínka, neboe vrácení ~ádosti o do asnou ochranu ~alobci pro nepYijatelnost pYedstavuje pYímý zásah do jeho práv, a to bez ohledu na to, ~e mu ji~ v minulosti byla do asná ochrana udlena v jiném lenském stát Unie. Jedná-li se o hodnocení tohoto úkonu, zde lze vyjít z existující judikatury, podle které bránní v podání ~ádosti i její nepYijetí mohou pYedstavovat nezákonný zásah (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 5. 2017, . j. 10 Azs 153/2016-52, . 3601/2017 Sb. NSS). tvrtá podmínka výae uvedeného testu je tedy takté~ splnna. <br/>41. Zbývá tedy posoudit, zda ~ádost o do asnou ochranu byla ~alobci vrácena jako nepYijatelná nezákonn. Soud pYi tom vyael z následující právní úpravy.<br/>42. Podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. [~]ádost o udlení do asné ochrany je nepYijatelná, jestli~e je podána cizincem, kterému byla udlena do asná nebo mezinárodní ochrana v jiném lenském stát Evropské unie, nebo [& ]. <br/>43. Podle § 5 odst. 2 zákona . 65/2022 Sb.  [m]inisterstvo vnitra nebo Policie eské republiky nepYijatelnou ~ádost cizinci vrátí a sdlí mu dovod nepYijatelnosti; soudní pYezkum je vylou en. <br/>44. Podle l. 3 odst. 5 smrnice o do asné ochran se tato smrnice  [& ] nedotýká výsadního práva lenských státo stanovit nebo zachovávat pYíznivjaí podmínky pro osoby po~ívající do asné ochrany. <br/>45. Podle l. 5 odst. 1 smrnice Rada kvalifikovanou vtainou rozhodne, zda se jedná o pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob na návrh Komise, která rovn~ posoudí jakoukoli ~ádost lenského státu na pYedlo~ení návrhu Rad.<br/>46. Podle l. 8 odst. 1 smrnice  [ ]lenské státy pYijmou opatYení nezbytná k zajiatní povolení k pobytu osobám po~ívajícím do asné ochrany, a to na celé období trvání ochrany. Za tímto ú elem budou vydány potYebné dokumenty nebo jiné rovnocenné doklady. <br/>47. Podle l. 11 smrnice  [ ]lenský stát pYevezme zpt osobu po~ívající na jeho území do asné ochrany, pokud se tato osoba v probhu doby stanovené rozhodnutím Rady podle lánku 5 bez povolení zdr~uje na území jiného lenského státu nebo se bez povolení sna~í na toto území vstoupit. Na základ dvoustranné dohody lenské státy mohou rozhodnout, ~e tento lánek nebudou pou~ívat. <br/>48. Podle l. 15 odst. 5 smrnice  [d]oty né lenské státy rozhodnou s ohledem na lánky 25 a 26, ve kterém lenském stát ke slou ení rodiny dojde. <br/>49. Podle lánku 25 odst. 1 smrnice  lenské státy pYijímají osoby oprávnné po~adovat do asnou ochranu v duchu solidarity Spole enství. VyjádYí íseln nebo v obecných rysech, jaká je jejich kapacita pro pYijetí tchto osob. Tyto informace se zaYadí do rozhodnutí Rady uvedeného v lánku 5. Po pYijetí tohoto rozhodnutí mohou lenské státy prostYednictvím oznámení Rad a Komisi oznámit dalaí kapacity pro pYijetí. Tyto informace se bez prodlení pYedají UNHCR. <br/>50. Podle l. 26 odst. 1 smrnice  [p]o dobu trvání do asné ochrany lenské státy vzájemn spolupracují s ohledem na pYemístní bydliat osob po~ívajících do asné ochrany, z jednoho lenského státu do druhého, s výhradou souhlasu osob, kterých se toto pYemístní týká. <br/>51. Podle l. 28 odst. 1 smrnice o do asné ochran  [ ]lenské státy mohou vylou it osobu z poskytnutí do asné ochrany, pokud a) existují záva~né dovody se domnívat, ~e i) tato osoba spáchala zlo in proti míru, vále ný zlo in nebo zlo in proti lidskosti, jak jsou definovány v mezinárodních dokumentech vypracovaných za ú elem pYijetí pYedpiso týkajících se tchto zlo ino; ii) tato osoba spáchala vá~ný nepolitický zlo in mimo území hostitelského lenského státu pYedtím, ne~ na území tohoto státu byla pYijata jako osoba po~ívající do asné ochrany. Záva~nost o ekávaného trestního postihu se posoudí na základ povahy trestného inu, z nho~ je daná osoba podezYelá. MimoYádn kruté iny mohou být kvalifikovány jako vá~né nepolitické zlo iny, pYesto~e byly údajn spáchány s politickým cílem. Toto se vztahuje jak na ú astníky trestných ino, tak na jejich návodce; iii) tato osoba je vinna iny proti cílom a zásadám Spojených národo; b) existuje dovodné podezYení, ~e by tato osoba mohla ohrozit bezpe nost hostitelského lenského státu nebo ~e vzhledem ke skute nosti, ~e byla na základ pravomocného rozsudku odsouzena za mimoYádn záva~ný trestný in, pYedstavuje nebezpe í pro spole nost hostitelského lenského státu. <br/>52. Podle l. 28 odst. 2 smrnice o do asné ochran  [d]ovody pro vylou ení podle odstavce 1 se posuzují pouze na základ osobního jednání dané osoby. Rozhodnutí a opatYení o vylou ení se Yídí zásadou pYimYenosti. <br/>53. Podle l. 2 odst. 1 Provádcího rozhodnutí  [t]oto rozhodnutí se vztahuje na následující kategorie osob vysídlených z Ukrajiny dne 24. února 2022 nebo po tomto datu v dosledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil, je~ v uvedený den za ala: a) ukrajinatí státní pYísluaníci pobývající na Ukrajin pYed 24. únorem 2022; b) osoby bez státní pYísluanosti a státní pYísluaníci tYetích zemí jiných ne~ Ukrajiny, kterým byla pYed 24. únorem 2022 poskytnuta mezinárodní ochrana nebo odpovídající vnitrostátní ochrana na Ukrajin, a c) rodinní pYísluaníci osob uvedených v písmenech a) a b). <br/>54. Nejvyaaí správní soud ve výae citovaných rozsudcích ze dne 3. 4. 2025 vylo~il, ~e do asná ochrana je udlována hromadn aktem unijního práva pro celou skupinu osob definovanou v~dy v Provádcím rozhodnutím pYijatým na základ l. 5 smrnice o do asné ochran; provádcím rozhodnutím je ve vztahu ke státním pYísluaníkom Ukrajiny Provádcí rozhodnutí. Osoby spadající do nkteré z kategorií vymezených v lánku 2 tohoto provádcího rozhodnutí tudí~ mají pYiznané právo na do asnou ochranu na celém území Unie, a to práv ji~ samotným Provádcím rozhodnutím. lenské státy tmto osobám pouze poskytují díl í práva plynoucí z do asné ochrany podle kapitoly III smrnice o do asné ochran, a ji~ z tohoto dovodu mají pouze omezenou mo~nost odepYít práva plynoucí z do asné ochrany osobám, které ji v Unii po~ívají na základ Provádcího rozhodnutí. Jakékoli pYípadné omezení v poskytnutí tchto práv tudí~ musí být v souladu se smrnicí o do asné ochran a provádcím rozhodnutím, a to pochopiteln i v pYípadech unijním právem výslovn neupravených. Systémov se toti~ jedná o vnitrostátní realizaci nároko i oprávnní pYímo plynoucích z unijního práva.<br/>55. Nejvyaaí správní soud pYisvd il ~alovanému, ~e institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. osobu z do asné ochrany nevylu uje. Dopadá toti~ výhradn na pYípady, kdy dr~iteli do asné ochrany byla práva z ní plynoucí ji~ poskytnuta v jiném lenském stát, který mu jako první vydal oprávnní k pobytu. Rovn~ souhlasil se ~alovaným, ~e erpání práv plynoucích z do asné ochrany je mo~né pouze v jednom lenském stát. Tento závr výslovn potvrzuje bod 16 odovodnní Provádcího rozhodnutí, systematika a znní smrnice o do asné ochran, která po ítá jen s jedním hostitelským státem (srov. napY. l. 11, l. 15 odst. 5, l. 25 a l. 26), jako~ i ji~ zmínný rozsudek Soudního dvora ve vci C-753/23, podle nho~ si státní pYísluaníci Ukrajiny mohou zvolit lenský stát, v nm~ budou po~ívat práv plynoucích z do asné ochrany.<br/>56. Nejvyaaí správní soud poté zdoraznil, ~e klí ová je otázka, zda dr~itelé do asné ochrany mají právo na pYesun do jimi zvoleného jiného lenského státu a zda eské republice plyne z práva Unie povinnost pYijmout ~ádost o poskytnutí do asné ochrany od osob usilujících o sekundární pYemístní v rámci Unie a vydat jim za tím ú elem povolení k pobytu. Konstatoval, ~e odpov na tuto otázku nevyplývá pYímo ani ze smrnice o do asné ochran, ani z Rozhodnutí Rady . 2022/382, a nakonec ani z rozsudku Soudního dvora ze dne 27. 2. 2025 ve vci C-753/23, který se pYes výslovn polo~enou otázku k (ne)slu itelnosti institutu nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. nevyjádYil.<br/>57. Podle názoru Nejvyaaího správního soudu samotná smrnice o do asné ochran nezakládá dr~itelom do asné ochrany bez dalaího právo volby hostitelského lenského státu. Naopak jsou to lenské státy samotné, které se mezi sebou dohodnou, který z nich pYijme jaké osoby po~ívající do asné ochrany a poskytne jim práva plynoucí z do asné ochrany na svém území. To potvrzuje lánek 25 smrnice, podle nho~  lenské státy pYijímají osoby oprávnné po~adovat do asnou ochranu v duchu solidarity Spole enství. VyjádYí íseln nebo v obecných rysech, jaká je jejich kapacita pro pYijetí tchto osob. Tyto informace se zaYadí do rozhodnutí Rady uvedeného v lánku 5 . Na pYekro ení takto stanovené kapacity má pYitom neprodlen reagovat Rada. Pakli~e dr~itelé do asné ochrany nemají právo primární volby lenského státu, v nm~ jim má být vydáno (první) pobytové oprávnní, nemají ani právo na sekundární pYesun do jimi vybraného lenského státu. Tyto situace ale reflektují lánky 15 (slou ení rodiny) a 26 (ostatní pYípady) smrnice, pYi em~ v~dy jde o pYesuny iniciované a realizované na ~ádost lenských státo. lánek 21 smrnice o do asné ochran pYedvídá situaci, kdy dr~itel do asné ochrany opustí hostitelský stát, avaak z dovodu pYetrvávajících okolností v zemi povodu ~ádá o optovné vydání povolení k pobytu. lánek 11 smrnice o do asné ochran zavádí mechanismus vnitro-unijního nuceného navracení nelegáln pobývajících dr~itelo do asné ochrany do hostitelského lenského státu. V tom, ~e smrnice o do asné ochran sama o sob neumo~Huje dr~itelom do asné ochrany sekundární volbu hostitelského státu, se tedy mstský soud ztoto~nil se ~alovaným.<br/>58. Podle názoru Nejvyaaího správního soudu vaak nelze smrnici o do asné ochran vykládat izolovan. A v této souvislosti je st~ejní, ~e ve vztahu k do asné ochran udlené státním pYísluaníkom Ukrajiny zvolily unijní orgány re~im odlianý. Provádcí rozhodnutí, doplnné o dohodu lenských státo o vylou ení lánku 11 smrnice o do asné ochran, toti~ celý výae popsaný re~im obrací. Dr~itelom do asné ochrany pYiznává právo primární volby lenského státu, v nm~ jim má být poskytnut komplex práv s touto ochranou spojených a tento re~im nutn zahrnuje i volbu sekundární. K tomuto závru dospl Nejvyaaí správní soud na základ pti zásadních argumento.<br/>59. Za prvé Provádcí rozhodnutí nevychází z kapacitních mo~ností lenských státo a nestanovuje ~ádný mechanismus ur ení, jak budou osoby po~ívající do asné ochrany mezi jednotlivé lenské zem rozdleny. Dle bodu 16 odovodnní je toto provádcí rozhodnutí naopak zalo~eno na východisku, ~e státní pYísluaníci Ukrajiny mají právo pohybovat se v rámci 90denního bezvízového pohybu voln po Unii a v tomto asovém rámci si mohou svobodn vybrat lenský stát, v nm~ chtjí po~ívat práv spojených s do asnou ochranou. Argumentace ~alovaného nadmrným zatí~ením eské republiky oproti jiným lenským státom tak mo~e být vcn správná, ale nemá oporu v koncepci zvolené Provádcím rozhodnutím.<br/>60. První klí ovou odliaností právní úpravy do asné ochrany ur ené pro státní pYísluaníky Ukrajiny je tedy právo tchto osob vybrat si lenský stát, v nm~ po~ádají o (prvotní) pobytové oprávnní. Tento lenský stát jim pYitom v souladu s l. 8 smrnice o do asné ochran musí pobytové oprávnní vydat. Tím doalo k odchýlení se od obecného re~imu smrnice vycházejícího z kapacitních mo~ností jednotlivých lenských státo, k jejich~ zachování slou~í práv mechanismy pYerozdlování podle lánku 15 odst. 5 a lánku 26 smrnice o do asné ochran.<br/>61. }alovaný je toho názoru, ~e právo primární volby lenského státu vysídleným osobám nále~í implicitn pYímo z lánku 8 odst. 1 smrnice o do asné ochran, jejím~ smyslem je dle bodu 9 její preambule zabránit druhotnému pohybu osob, pYi em~ z bodu 16 preambule Provádcího rozhodnutí nelze dovodit právo na sekundární volbu. Provádcí rozhodnutí nemo~e podle ~alovaného pYiznat osobám práva, která jim nevyplývají ze samotné smrnice o do asné ochran.<br/>62. Mstský soud poukazuje na to, ~e dle bodu 8 preambule pYedstavuje smrnice o do asné ochran pYedevaím minimální normy pro poskytování do asné ochrany v pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob a k pYijetí opatYení k zajiatní rovnováhy mezi lenskými státy pYi vynakládání úsilí na pYijímání tchto osob a vyrovnávání se s následky z toho plynoucími. A pakli~e v bod 9 preambule deklaruje zájem zabránit druhotnému pohybu osob, odpovídá tomu to, ~e pouze v pYípadech uvedených v láncích 15 a 26 umo~Huje osobám po~ívajícím do asnou ochranu (zásadn za konsenzu lenských státo) pYemístit své bydliat.<br/>63. Z podstaty minimálních norem smrnice o do asné ochran vaak vyplývá pravomoc lenských státo v pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob zavádt nebo udr~ovat opatYení pYíznivjaí pro osoby po~ívající do asné ochrany (srov. bod 12 preambule smrnice). Takto mohou lenské státy postupovat podle lánku 3 odst. 5 smrnice o do asné ochran, podle kterého se tato smrnice obecn nedotýká výsadního práva lenských státo stanovit nebo zachovávat pYíznivjaí podmínky pro osoby po~ívající do asné ochrany, napY. i podle lánku 7 odst. 1 smrnice mohou rozaíYit do asnou ochranu i na dalaí kategorie vysídlených osob (obdobn srov. bod 13 preambule Provádcího rozhodnutí). lenské státy se ostatn dohodly na vylou ení aplikace lánku 11 (srov. bod 15 preambule provádcího rozhodnutí), co~ také nepochybn vede k vylepaení postavení vysídlených osob. <br/>64. Kone n je to práv provádcí rozhodnutí dle lánku 5 odst. 3 smrnice, které definuje do asnou ochranu a popis osob, na n~ se do asná ochrana vztahuje. Obsah provádcího rozhodnutí pYitom smrnice vymezuje jen demonstrativn, není tedy vylou eno, aby rozhodnutí upravovalo i dalaí otázky, bye pochopiteln v mezích smrnice. <br/>65. Provádcí rozhodnutí takto zejména v bodech 6, 7 a 10 definuje (srov. lánek 5 odst. 1 smrnice o do asné ochran), ~e nastal pYípad hromadného vysídlení osob, pYi em~ polovina uprchlíko se pYipojí ke svým rodinným pYísluaníkom nebo bude hledat zamstnání, druhá polovina po~ádá o mezinárodní ochranu. <br/>66. Dále bod 16 preambule Provádcího rozhodnutí uvádí, ~e do asná ochrana je nejvhodnjaím nástrojem, a vzhledem k mimoYádné a výjime né povaze situace, v etn vojenské invaze Ruské federace na Ukrajinu a rozsahu hromadného pYílivu vysídlených osob, by jim mla umo~nit po~ívat v celé Unii harmonizovaných práv, která poskytují pYimYenou úroveH ochrany. Krom toho mají ukrajinatí státní pYísluaníci jako~to cestující bez vízové povinnosti právo voln se pohybovat v rámci Unie poté, co jim byl na její území umo~nn vstup na dobu 90 dno. Na tomto základ si mohou vybrat lenský stát, v nm~ chtjí po~ívat práv spojených s do asnou ochranou a pYipojit se ke své rodin a pYátelom v rámci sítí po etných diaspor, které v sou asnosti existují v celé Unii. Jakmile lenský stát vydá v souladu se smrnicí 2001/55/ES povolení k pobytu, má osoba po~ívající do asné ochrany sice právo pohybovat se po dobu 90 dno bhem období 180 dno v rámci celé Unie, ale vyu~ití práv vyplývajících z do asné ochrany by pro ni mlo být mo~né pouze v lenském stát, který povolení k pobytu vydal. Tím by nemla být dot ena mo~nost lenského státu kdykoli se rozhodnout vydat povolení k pobytu osobám po~ívajícím do asné ochrany podle tohoto rozhodnutí.<br/>67. Z uvedeného vyplývá, ~e zatímco smrnice o do asné ochran pYedstavuje minimální normy, je obecn pYípustné pYiznat vysídleným osobám práva i nad rozsah smrnice (opak je nepYípustný dle lánku 8 odst. 2 smrnice). Toto výhodnjaí pYiznání a doplnní ji~ pYiznaných práv smrnicí o do asné ochran (napY. podle lánku 15 a 26 smrnice) podle názoru mstského soudu iní práv Provádcí rozhodnutí, které konkrétn reaguje na situaci vysídlených osob z Ukrajiny, u nich~ pYedpokládá potYebu pohybu na území lenských státo, tj. cestování, slou ení rodiny, hledání zamstnání atd. Práv ji~ tmito pYedpoklady, které konstatuje Provádcí rozhodnutí, se tyto osoby liaí od ostatních vysídlených osob, které právo volby lenské státu automaticky nemají (srov. bod 52 rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 1 Azs 174/2024-48). Ze samotného lánku 8 odst. 1 smrnice o do asné ochran pak vyplývá toliko povinnost lenských státo pYijmout opatYení nezbytná k zajiatní povolení k pobytu osobám po~ívajícím do asné ochrany a není výslovn provázáno jen s tím lenským státem, v nm~ osoba poprvé po~ádá o do asnou ochranu. Soud dodává, ~e je zcela nerozhodné, na základ jakého právního pYedpisu je ukrajinským státním pYísluaníkom povolen samotný vstup na území lenských státo. Otázka právního re~imu vstupu a pohybu je toti~ zcela nezávislá na pYiznání práv z do asné ochrany osoby, která se nachází na území lenského státu.<br/>68. Soud se neztoto~nil se ~alovaným v tom, ~e by tímto postupem Nejvyaaí správní soud dovodil bezdovodn existenci privilegovaného postavení ukrajinských státních pYísluaníko vo i ostatním cizincom. Postavení osob nále~ejících do osobního rozsahu Provádcího rozhodnutí je toti~ specifické práv tím, ~e je zposobeno vále ným konfliktem probíhajícím na území Ukrajiny; jde o mimoYádnou a výjime nou situaci. Oproti ostatním skupinám vysídlených osob podle obecné úpravy smrnice o do asné ochran jsou podle názoru soudu namítaná privilegia dostate n odovodnna v preambuli Provádcího rozhodnutí, ím~ se reflektuje specifická situace osob zahrnutých do re~imu provádcího rozhodnutí. Soud pak není oprávnn toto do jisté míry politické rozhodnutí vrcholného orgánu Unie zpochybHovat.<br/>69. Za druhé lenské státy výslovn prohlásily, ~e ve vztahu ke státním pYísluaníkom Ukrajiny nebudou uplatHovat lánek 11 smrnice o do asné ochran (srov. bod 15 odovodnní Provádcího rozhodnutí). A koliv Soudní dvor v rozsudku ve vci C-753/23 tento lánek smrnice o do asné ochran posoudil jako irrelevantní, podle názoru Nejvyaaího správního soudu se Soudní dvor tímto lánkem zabýval jen ve vztahu k tehdy posuzovanému pYípadu, jen~ se od nynjaí vci podstatn odliaoval. lánek 11, podle kterého se v obecném re~imu do asné ochrany uplatHuje nucené navrácení, skute n je irrelevantní v pYípad, kdy posuzované osob právo do asné ochrany doposud pYiznáno nebylo a nelze tak ur it stát, který má tuto osobu pYevzít. <br/>70. Naopak podle názoru Nejvyaaího správního soudu (odstavce 57 a 61 rozsudku . j. 1 Azs 174/2024-42) je práv dohoda lenských státo o vylou ení lánku 11 smrnice o do asné ochran podstatná pro zodpovzení otázky, zda mají dr~itelé do asné ochrany s pobytovým oprávnním v jednom lenském stát právo na sekundární pYemístní se do jiného lenského státu. Znamená toti~, ~e se ve vztahu ke státním pYísluaníkom Ukrajiny neuplatní re~im nuceného navrácení neoprávnn pobývajících dr~itelo ochrany do hostitelského lenského státu. Dosledkem je tak faktická mo~nost tchto osob pobývat nejen v hostitelském lenském stát (tj. stát, který jim formáln vydal pobytové oprávnní), ale na území celé Unie.  Neoprávnný pobyt v jiném lenském stát toti~ tak jako tak nemo~e vést k nucenému pYedání do hostitelského státu. Pokud tedy mají státní pYísluaníci Ukrajiny (kteYí jsou dr~iteli do asné ochrany podle Provádcího rozhodnutí) právo zvolit si hostitelský lenský stát a sou asn se vo i nim neuplatní lánek 11 smrnice o do asné ochran, nelze dospt k jinému závru, ne~ ~e mají v probhu trvání do asné ochrany rovn~ právo pYemístit svoj pobyt do jiné, jimi zvolené lenské zem. Za tím ú elem jim musí být vydáno pobytové oprávnní. Tato dohoda byla inkorporována do unijního právního rámce práv Provádcím rozhodnutím, a je pro vaechny lenské státy závazná (bod 58 rozsudku Nejvyaaího správního soudu). Nejde tedy  pouze o politické prohláaení, jak na nkterých místech vyjádYení k ~alob nazna uje ~alovaný.<br/>71. A koliv ~alovaný ji~ v Yízení pYed Nejvyaaím správním soudem poukazoval na vyjádYení eské delegace na jednání Výboru stálých zástupco a Rady dne 24. 6. 2024, podle kterého ji~ eská republika není schopna pln uplatHovat odchylku od lánku 11 smrnice o do asné ochran, Nejvyaaí správní soud toto jednostranné prohláaení v bod 59 rozsudku vyhodnotil jako jednostranné politické prohláaení bez právního významu. Poukázal na to, ~e v souladu s prohláaením lenských státo u inným pYi projednávání návrhu Provádcího rozhodnutí je mo~né se od uvedené dohody odchýlit pouze odlianou bilaterální dohodou lenských státo (mezi nimi~ by se pak lánek 11 znovu uplatHoval). }ádnou takovou dohodu vaak eská republika neuzavYela. V nynjaí vci ~alovaný zdorazHuje, ~e toto prohláaení pYedstavuje odstoupení od výae uvedené dohody, avaak takové tvrzení nemá oporu ani v samotném textu prohláaení. V nm eská delegace upozorHuje na  maximální vyu~ívání eských kapacit pYi pYijímání osob vysídlených z Ukrajiny, pYipomíná  nutnost v asné diskuse o alternativních trvalých Yeaeních na úrovni EU a uvádí, ~e  není udr~itelné nadále reagovat na potYeby ukrajinských uprchlíko bez dodate né finan ní podpory ze strany EU. A~ v závre né ásti prohláaení konstatuje, ~e eská republika ji~  není schopna pln uplatHovat odchylku od lánku 11 smrnice , ani~ by vaak bylo zYejmé, co z toho eská delegace vyvozuje, tím spíae s ohledem na následn vyjádYenou podporu koordinovanému pYístupu na úrovní Unie. Mstský soud proto pova~uje za st~ejní skute nost, na kterou upozornil ji~ Nejvyaaí správní soud, a sice ~e také Provádcí rozhodnutí Rady . 2024/1836 ze dne 3. 7. 2024 znovu  i po prohláaení eské republiky  zdoraznilo, ~e se lenské státy dohodly neuplatHovat lánek 11. V bod 4 v úvodních ustanovení toto rozhodnutí znovu pYipomnlo, ~e k dohod lenských státo neuplatHovat ve vztahu k do asné ochran státních pYísluaníko Ukrajiny vnitro-unijní re~im navrácení podle l. 11 smrnice, a to pro vaechny lenské státy bez výjimky. Mstský soud proto ve shod s NSS seznal, ~e dohoda o vylou ení l. 11 smrnice o do asné ochran nadále platí, je pro eskou republiku závazná a smrnici je tYeba vykládat i s pYihlédnutím k jejímu obsahu.<br/>72. Z toho vyplývá, ~e pokud mají státní pYísluaníci Ukrajiny (kteYí jsou dr~iteli do asné ochrany podle Provádcího rozhodnutí) právo zvolit si hostitelský lenský stát a sou asn se vo i nim neuplatní lánek 11 smrnice o do asné ochran, mají v probhu trvání do asné ochrany rovn~ právo pYemístit svoj pobyt do jiné, jimi zvolené lenské zem. Za ú elem legalizace jim poté musí být vydáno pobytové oprávnní.<br/>73. Soud se pYitom neztoto~Huje s názorem ~alovaného, podle kterého nemá vylou ení aplikace lánku 11 smrnice o do asné ochran význam pro otázku sekundárního pohybu. Naopak, v situaci, kdy se ve vztahu ke státním pYísluaníkom Ukrajiny neuplatní re~im nuceného navrácení neoprávnn pobývajících dr~itelo ochrany do hostitelského lenského státu, který jim povolení k pobytu z titulu do asné ochrany vydal, tyto osoby fakticky mohou pobývat na území celé Unie. Práv lánek 11 smrnice o do asné ochran je pYitom ustanovením, jeho~ aplikaci mohou podle této smrnice lenské státy dohodou výslovn vylou it, co~ lenské státy u inily. <br/>74. Na vci nic nemní ani vy erpání kapacit eské republiky. Mstský soud ji~ v rozsudku . j. 10 A 6/2025-61 uvedl, ~e i kdyby doalo ke stanovení kapacitních kvót, nezbavilo by to eskou republiku jako~to lenský stát povinnosti do asnou ochranu poskytovat. Soud podotýká, ~e podstatou nynjaí vci není povinnost udlit práva z do asné ochrany ~alobkyni, ale toliko pYijmout a vcn posoudit její ~ádost, v situaci, kdy dYíve po~ívala do asnou ochranu v Portugalsku, ale trvání tam udleného pobytového oprávnní nyní zpochybHuje.<br/>75. Za tYetí závr o právu pYemístit svoj pobyt do jiné lenské zem podle Nejvyaaího správního soudu implicitn vyplývá z rozsudku Soudního dvora ve vci C-753/23. A koliv osoba mo~e mít pobytové oprávnní pouze v jednom lenském stát, podle názoru Soudního dvora samotné podání ~ádosti nezakládá pYeká~ku litispendence, jak ji v podstat pYedvídal § 5 odst. 1 písm. c) zákona . 65/2022 Sb. Orgány jiného lenského státu mají povinnost posuzovat obdr~enou ~ádost i v pYípad, ~e stejná ~ádost ji~ byla podána dYíve v jiném lenském stát. Pokud tedy mají tyto orgány vést Yízení o pYiznání práv plynoucích z do asné ochrany, mají logicky právo také o pYípadné ~ádosti pozitivn rozhodnout. Mohou-li ale orgány druhého lenského státu práva plynoucí z do asné ochrany v podobné situaci pYiznat, pak ji~ nelze systémov odliait scénáYe podle písm. c) a písm. d). Pokud je ~adateli pYiznáno právo volby podat dalaí ~ádost, které mo~e být vyhovno, pak lze jen obtí~n strukturáln vylou it mo~nost podat následnou ~ádost jinde.<br/>76. Za tvrté se Nejvyaaí správní soud zabýval bodem 30 rozsudku Soudního dvora ve vci sp. zn. C-753/23 (kterým ve zde posuzovaném pYípad argumentoval ~alovaný). Soudní dvor pYipustil, ~e orgány lenského státu jsou mimo jiné oprávnny ovYit, zda osoby ~ádající o povolení k pobytu uvedené v lánku 8 odst. 1 smrnice o do asné ochran ji~ nezískaly povolení k pobytu v jiném lenském stát. Podle Nejvyaaího správního soudu vaak tento závr není v argumentaci Soudního dvora blí~e osvtlen, nenachází odraz ve výroku jeho rozsudku a toto oprávnní bylo koncipováno jako právo, nikoliv povinnost lenského státu. Nejvyaaí správní soud tak vylo~il tento dovtek jako pouhé konstatování, ~e práva z do asné ochrany nemají být poskytována naráz ve více lenských státech. Nevylu uje to vaak mo~nost pYesunu mezi lenskými státy (srov. body 65  67 rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 1 Azs 174/2024-42).<br/>77. Za páté Nejvyaaí správní soud odkázal na nezávazné (soft-law) dokumenty Komise, je~ lze pova~ovat za výkladová vodítka, která silou pYesvd ivosti mohou ozYejmit obsah ur itého právního pYedpisu. Jmenovit jde o dokument Komise s odpovmi na asto kladené otázky ke smrnici o do asné ochran a na opera ní pokyny, v nich~ Komise uvedla, ~e v pYípad pYesunutí do jiného lenského státu musí tento druhý stát ~adateli poskytnout vaechna práva plynoucí z do asné ochrany, v etn vydání pobytového oprávnní.<br/>78. Nejvyaaí správní soud proto uzavYel, ~e  z unijního práva plyne právo státních pYísluaníko Ukrajiny, kteYí jsou dr~iteli do asné ochrany na základ Rozhodnutí Rady . 2022/382, na pYemístní se do jiného lenského státu. Tento lenský stát jim musí v souladu s l. 8 smrnice vydat povolení k pobytu. Právní úprava nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu podle § 5 odst. 1 písm. c) a písm. d) zákona . 65/2022 Sb. tudí~ tomuto právu odporuje. Nelze ji proto aplikovat. Z Provádcího rozhodnutí tedy vyplývá, ~e státní pYísluaníci Ukrajiny, kteYí jsou (nebo jako v pYípad ~alobce byli) dr~iteli do asné ochrany na základ tohoto provádcího rozhodnutí, mají právo na pYemístní se do jiného lenského státu a tam svoj pobyt legalizovat. Obsah internetových stránek Komise, je~ slou~í pro informování airoké veYejnosti a nemají ani povahu soft-law, nemo~e podle názoru soudu nic zmnit na tomto výkladu vyplývajícím z právních pYedpiso, a proto soud nepova~oval za nutné provádt jím dokazování.<br/>79. }alobce je po~ivatelem do asné ochrany ji~ na základ toho, ~e je osobou splHující kritéria uvedená v ustanovení lánku 2 odst. 1 Provádcího rozhodnutí. A koliv je osobou splHující výae uvedená kritéria pro pYiznání do asné ochrany ve smyslu provádcího rozhodnutí (v opa ném pYípad by mu dYíve v Rumunsku práva z do asné ochrany udlena nebyla) a svd í mu právo sekundární volby hostitelského státu, není mu pro zásah ~alovaného, který mu vrátil podanou ~ádost, v sou asnosti právo na do asnou ochranu v eské republice formáln pYiznáno (respektive mu nebyla poskytnuta ona díl í práva plynoucí z do asné ochrany). Navíc mezi stranami není vobec sporné, ~e ~alobce není dr~itelem oprávnní z do asné ochrany v Rumunsku k datu podání ~ádosti v eské republice. <br/>80. O návrhu na naYízení pYedb~ného opatYení soud nerozhodoval, neboe rozsudek ve vci samé vydal jeat pYed uplynutím lhoty pro rozhodnutí o uvedeném procesním návrhu (srov. § 38 odst. 3 s. Y. s.).<br/>V. Závr a náklady Yízení.<br/>81. Soud shrnuje, ~e soudní výluka je ve vztahu k dovodom nepYijatelnosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. v rozporu s evropským právem a nelze ji aplikovat. Proto soud ~alobu projednal a shledal, ~e je dovodná. Dovod nepYijatelnosti podle § 5 odst. 1 písm. d) citovaného zákona je v rozporu s právem Unie, konkrétn smrnicí o do asné ochran a Provádcím rozhodnutím. Z tohoto dovodu soud podle § 87 odst. 2 vta první s. Y. s. ur il, ~e zásah ~alovaného spo ívající v tom, ~e ~alobci vrátil dne 6. 5. 2025 jako nepYijatelnou jeho ~ádost sp. zn. OAM-0377852/DO-2025 o udlení do asné ochrany, byl nezákonný, ~alovanému zakázal pokra ovat v poruaování práv ~alobce a sou asn mu pYikázal, aby obnovil stav pYed vrácením ~ádosti ~alobce o udlení do asné ochrany.<br/>82. Ohledn dalaího postupu ~alovaného soud poukazuje na bod 78 rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 1 Azs 174/2024-42. Pokud ~ádost o do asnou ochranu v eské republice bude podána poté, co osoba ji~ v minulosti obdr~ela pobytové oprávnní v jiném lenském stát, avaak tímto oprávnním k okam~iku podání ~ádosti prokazateln ji~ nedisponuje, nelze uplatnit institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. pro jeho neslu itelnost s právem Unie. }ádost tudí~ bude nutné vcn projednat a v pYípad splnní podmínek pobytové oprávnní vydat. Pokud povodní pobytové oprávnní je stále platné a trvá, pak ani v takovém pYípad nelze uplatnit institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) zákona . 65/2022 Sb. pro jeho neslu itelnost s právem Unie. }ádost tudí~ bude nutné vcn projednat. }alovaný ~adatele pou í o nemo~nosti erpání práv plynoucích z do asné ochrany ve více lenských státech sou asn. Pokud bude ~adatel na své ~ádosti dále trvat s tím, ~e chce tato práva nov erpat výlu n v eské republice, ~alovaný ovYí, zda vydáním povolení k pobytu na území eské republiky dojde podle práva dot eného hostitelského státu automaticky k zániku pYedchozího pobytového oprávnní. V pYípad kladného zjiatní ~alovaný vydá dr~iteli do asné ochrany oprávnní k pobytu. V pYípad negativního zjiatní, resp. pokud se nepodaYí relevantní právní úpravu v hostitelském lenském stát vobec zjistit, vyzve ~alovaný ~adatele, aby sám v pYimYené lhot u inil kroky k ukon ení pobytového oprávnní v hostitelském lenském stát. K tomu mu poskytne sou innost.<br/>83. O nákladech Yízení soud rozhodnul podle § 60 odst. 1 s. Y. s. }alobce byl v Yízení pln úspaný, proto má proti ~alovanému právu na náhradu nákladu Yízení, které zahrnují úkony zastoupení ~alobce advokátem. }alobce je zastoupen advokátem Mgr. Petrem Václavkem. Tato náhrada spo ívá podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhláaky . 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znní ú inném od 1. 1. 2025 (dále jen  advokátní tarif ) v náhrad za 2 úkony  pYíprava a pYevzetí vci, sepis ~aloby ve výai 4 620 K  za jeden úkon (§ 7, § 9 odst. 5 advokátního tarifu) a v pauaální náhrad náklado advokáta za tento úkon ve výai 450 K  podle ustanovení § 13 advokátního tarifu, celkov tedy 2 x 5 070 K . Advokát je plátcem dan z pYidané hodnoty, ástka náhrady se tak zvyauje o tuto daH (2.130 K ). Celkov tedy mstský soud ~alobci pYiznal výrokem II. náhradu náklado ve výai 12.270 K  (2 x 5 070 + 2.130 K ) a k její výplat stanovil ~alovanému pYimYenou lhotu.<br/>84. }alovaný je povinen nahradit ~alobkyni tyto náklady v pYimYené lhot jednoho msíce od právní moci tohoto rozsudku.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podob), aby jedno zostalo soudu a ka~dý ú astník dostal jeden stejnopis. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/><br/>Praha 4. ervna 2025<br/><br/><br/><br/>JUDr. Jaromír Klepa v.r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.<br/><br/></body> </html>