<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 A 9/2025- 94 - text</title> </head> <body> ÿþ<br/>9<br/>31 A 9/2025<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Magdaleny Je~kové a soudco JUDr. Ivony `ubrtové a Mgr. OndYeje Bartoae ve vci<br/>~alobkyn: H. M. <br/>zastoupena: Mgr. Liborem ZboYilem, advokátem, ev. . AK 04924<br/>vykonávajícím advokacii jako spole ník spole nosti ARROWS, advokátní kanceláY, s. r. o., I  0671786<br/>se sídlem: PlzeHská 3350/18, Smíchov, 150 00 Praha 5<br/>proti<br/>~alovanému: Krajský úYad Kraje Vyso ina, }i~kova 1882/57, 5XB01 Jihlava<br/>v Yízení o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 17. prosince 2024, .j. KUJI 111357/2024,<br/>takto:<br/>I. Rozhodnutí ~alovaného ze dne 17. prosince 2024, .j. KUJI 111357/2024, se zruauje a vc se ~alovanému vrací k dalaímu Yízení.<br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobkyni náklady Yízení ve výai 21 404 K  do rukou jejího zástupce, do 20 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/>Odovodnní:<br/>1. V as podanou ~alobou namítala ~alobkyn nezákonnost shora identifikovaného rozhodnutí, jím~ bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Mstského úYadu Havlí kov Brod, .j. MHB_DOP/4017/2024/JSOB ze dne 6. 8. 2024.<br/><br/>I. }alobní argumentace<br/>2. }alobkyn vyslovila pYesvd ení, ~e napadené rozhodnutí nedostate n vypoYádalo její odvolací námitky, zejména ty, které se týkaly vyvrácení závro znaleckého posudku a ve vztahu k rozdílnému pYístupu ke srovnatelným pYípadom. Upozornila, ~e soudní judikatura stanoví, ~e rozhodnutí správního orgánu musí být pYezkoumatelné a dostate n odovodnné. }alovaný vaak pou~il jako podklady pro rozhodnutí neoficiální informace dostupné na internetu (napY. webové statistiky nehodovosti), které nebyly opatYeny jako dokazy v souladu se správním Yádem.<br/>3. Dále ~alobkyn napadenému rozhodnutí vytkla, ~e odmítlo znalecký posudek M. jako irelevantní, ani~ by bylo provedeno vlastní odborné posouzení. }alobkyn tak vyslovila pYesvd ení, ~e nelze znalecký posudek odmítnout pouze na základ subjektivního hodnocení správního orgánu. Poznamenala rovn~, ~e ~alovaný zcela rezignoval na svou povinnost a v tomto ohledu pouze uvedl, ~e s ohledem na nedostate nou kvalifikaci znalkyn, mají závry znaleckého posudku hodnotu  b~ného u~ivatele pozemních komunikací . S tímto ~alobkyn vyjádYila zásadní nesouhlas. Konstatovala, ~e statistiky nehodovosti pou~ité v rozhodnutí nepostihují reálnou situaci v dot eném úseku a správní orgán nepYihlédl k preventivní funkci dopravní regulace, pYi em~ zcela absentuje úvaha nad mo~nými následky, bye i jediné záva~né dopravní nehody, která mo~e v daném úseku silnice nastat. Tmito úvahami se ~alovaný zcela odmítl zabývat a bezpe nost daného úseku silnice posuzoval pouze toliko s ohledem na etnost dopravních nehod v minulosti, zcela bez pYihlédnutí ke specifikom dané lokality. Napadené rozhodnutí tak nezohledHuje, ~e zásah do vlastnického práva ~alobkyn je neúmrný a odporuje principu proporcionality ve smyslu l. 11 Listiny základních práv a svobod.<br/>4. Závrem ~alobkyn uvedla, ~e napadené rozhodnutí dostate n neodovodHuje, pro  v obdobných pYípadech byla dopravní omezení stanovena, zatímco v tomto pYípad nikoli, ím~ doalo k poruaení principu rovnosti pYed zákonem a zákazu diskriminace. Napadené rozhodnutí v pYípad hráze Jezuitského rybníka uvádí, ~e v dané vci bylo dopravní zna ení umístno na základ statického posudku mostní konstrukce, ze kterého pravdpodobn vyplývá, ~e vyaaí dopravní zatí~ení jeho konstrukce nesnese. V tomto ohledu nechápe ~alobkyn danou argumentaci ~alovaného, který po pYedlo~ení znaleckého posudku ~alobkyní dochází k rozdílnému závru, ne~ v pYípad Jezuitského rybníka, pYi em~ z ~alobkyní pYedlo~eného znaleckého posudku takté~ vyplývá, ~e konstrukce hráze rybníka xx není dimenzovaná na t~kou nákladní dopravu.<br/>II. VyjádYení ~alovaného<br/>5. }alovaný konstatoval, ~e v soudním Yízení lze posuzovat pouze dot ení práv ~alobkyn, kterými skute n disponuje. Z okolností pYípadu je patrné, ~e ~alobkyn se domáhá zmny místní úpravy provozu s ohledem na údajné akody, které posobí provoz na silnici xx, resp. apatný dopravn technický i stavební stav dot ené silnice na její nemovitosti. V tomto ohledu se jedná o ochranu jejího soukromého práva, a sice vlastnického práva k dot eným nemovitostem.<br/>6. Ji~ v tomto ohledu pova~oval ~alovaný za sporné, zda je mo~né domáhat se ochrany tohoto práva pomocí stanovení místní úpravy provozu, neboe z ust. § 78 zákona . 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o silni ním provozu ) vyplývá, ~e dopravní zna ení lze u~ít jen z dovodu veYejného zájmu.<br/>7. }alovaný pYedevaím zdoraznil, ~e zajiatní bezpe nosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích je veYejným zájmem, který mají za úkol stYe~it a zajiaeovat správní orgány. Jakékoli návrhy na stanovení místní úpravy provozu s odovodnním v podob BESIP jsou tedy pouhými podnty k postupu správních orgáno z moci úYední. Jejich podatelé nemají nárok na projednání vci ve správním Yízení a ji~ vobec ne na ochranu poskytovanou správními soudy. Správní soudnictví slou~í k ochran veYejných subjektivních práv, avaak v oblasti zajiatní BESIP ~alobkyn zajisté ~ádné veYejné subjektivní právo hodné ochrany nemá. Posouzení dopravních nehod a vlivu navr~ené místní úpravy provozu na jejich pYedcházení je ist v posobnosti správních orgáno. }alobkyn nemá veYejné subjektivní právo na navrhování místní úpravy provozu za ú elem zvýaení BESIP a správní soud nemá pravomoc jí poskytovat v tomto smru ochranu, bye posouzení bylo provedeno v rámci správního rozhodnutí.<br/>8. Dále uvedl, ~e dle ust. § 27 odst. 4 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je vlastník silnice povinen nahradit vlastníkom sousedních nemovitostí akody, které jim vznikly v dosledku stavebního stavu nebo dopravn technického stavu tchto komunikací; není vaak povinen nahradit akody vzniklé vlastníkom sousedních nemovitostí v dosledku provozu na tchto pozemních komunikacích. Ochranu vlastnického práva pYed zásahy zposobenými v dosledku stavebního stavu nebo dopravn technického stavu tchto komunikací lze tedy poskytovat v mezích soukromého práva.<br/>9. }alovaný navrhl zruaení napadeného rozhodnutí a to v pYípad, ~e by soud naznal, ~e ochrana vlastnického práva je výae uvedeným ustanovením dostate n Yeaena v rámci soukromého práva. Xízení by pak bylo ~alovaným zastaveno s odovodnním, ~e ochrany vlastnického práva jako práva soukromého se nelze domáhat v procesu stanovení místní úpravy provozu, která slou~í k regulaci provozu na pozemních komunikacích i jiným veYejným zájmom, nikoli vaak zájmom soukromým.<br/>10. }alovaný dále konstatoval, ~e pYi posuzování pYípadu vaak aplikoval pro ~alobkyni pYíznivjaí právní názor, a sice ~e pYesto~e má být dopravní zna ení umíseováno pouze ve veYejném zájmu, je mo~né stanovit místní úpravu provozu i s pYihlédnutím k soukromým zájmom, a to na základ l. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zejména pYitom pYihlédl ke skute nosti, ~e výae uvedené ustanovení § 27 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích vylu uje odpovdnost vlastníka komunikace za akody zposobené provozem na pozemních komunikacích. }alobkyn se pak domnívá, ~e akody na jejích nemovitostech zposobuje práv provoz t~kých nákladních vozidel po pYedmtné pozemní komunikaci. Ochranu pYed provozem na pozemních komunikacích pak poskytuje správní orgán pYi stanovení místní úpravy provozu (viz napY. § 24a zákona o pozemních komunikacích umo~Hující poskytnutí ochrany silnic II. a III. tYídy pYed poakozováním komunikace nákladními vozidly s hmotností nad 12 t).<br/>K jednotlivým ~alobním bodom pak ~alovaný sdlil následující:<br/>1) Napadené rozhodnutí se s veakerými námitkami ~alobkyn vypoYádalo, a to podrobn a dostate n. Statistiky nehodovosti poskytnuté Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., jako odborné výzkumné organizace, která erpá data od Policie R, nepova~uje ~alovaný za nijak nevrohodné. <br/>2) Dokazy hodnotí v~dy správní orgán a závry znaleckého posudku není nijak vázán. Trval tak na tom, ~e znalecký posudek podaný v oboru stavebnictví, odvtví stavby obytné a stavby in~enýrské, specializace spolehlivost konstrukcí, navrhování staveb, zatí~ení konstrukcí, statika, vady a poruchy stavebních konstrukcí rozhodn nemá svou zamýalenou vysokou vypovídací hodnotu v oblasti hodnocení intenzity provozu na pozemní komunikaci. Tomu odpovídá i skute nost, ~e znalkyn neprovedla ~ádný dopravní prozkum, ale hodnotila provoz na komunikaci pouze subjektivními nepodlo~enými závry ve stylu  jezdí tu hodn t~kých aut .<br/>11. Naproti tomu ~alovaným opatYený dopravní prozkum poskytuje zcela pYesné informace o skladb vozidel u~ívajících komunikaci a je tedy daleko vhodnjaím podkladem pro posouzení dopravní zát~e pYedmtné pozemní komunikace.<br/>12. Nadto dle ~alovaného ~alobkyn svoj návrh sama znevrohodnila práv úpravami znaleckého posudku. Ten povodn po~adoval omezit provoz t~kých nákladních vozidel, tj. vozidel nad 10 t. Poté, bez bli~aího zdovodnní, znalec zmnil své závry, ~e je tYeba omezit provoz vozidel nad 3,5 t pYi zachování projezdu vybraných skupin t~aích vozidel. Ani jednu hodnotu pYitom znalec nezdovodnil ~ádným výpo tem a nebylo tedy ani mo~né posoudit, jak k daným hodnotám dospl. Neodovodnil ani skute nost, ~e navrhl vylou it pouze ur itou skupinu vozidel nad 3,5 t, zatímco ur itá vozidla pYesahující tuto mez mohla nadále úsek silnice vyu~ívat. <br/>3) }alovaný dále uvedl, ~e posouzení bezpe nosti silni ního provozu je zále~itostí správních orgáno a ~alobkyn nemá právo soudní ochrany pYed závry ~alovaného, zvláae kdy~ argumentuje pouze subjektivními pocity ve stylu  jezdí tu hodn t~kých aut a je to tu nebezpe né , ani~ by sama pYedlo~ila jakékoli komplexní i odborné posouzení lokality z hlediska BESIP. }alovaný znovu pYipomenul, ~e znalec v oboru stavebnictví, odvtví stavby obytné a stavby in~enýrské, specializace spolehlivost konstrukcí, navrhování staveb, zatí~ení konstrukcí, statika, vady a poruchy stavebních konstrukcí rozhodn není odbornou osobou v oblasti BESIP. <br/>13. }alovaný zcela odmítl, aby stanovoval místní úpravu provozu s ohledem na pYedcházení jakýmkoli dopravním nehodám. PYi pYedcházení dopravním nehodám je tYeba vyhodnotit pravdpodobnost ur itých druho nehod a pYijmout odpovídající opatYení. <br/>4) }alobkyní po~adované omezení obecného u~ívání není dle ~alovaného v ~ádném pYípad zalo~eno na proporcionálním posouzení veYejných zájmo a chránných práv. Je pouze projevem ~alobkyn neudr~ující vlastní stavby v Yádném technickém stavu a odmítající jakoukoli spolupráci s vlastníkem komunikace na zlepaení dopravn technického a stavebního stavu komunikace.<br/>5) }alobkyn odkazuje na pYípad mostu ev. . 34511-1 u Jezuitského rybníka, co~ vaak není dle ~alovaného pYiléhavé. Je tYeba odliait pYípady, kdy je omezení nastaveno z dovodu technických mo~ností komunikace, a pYípady, kdy se jedná o opatYení v rovin organizace dopravy. }alovaný ji~ v odovodnní napadeného rozhodnutí uvedl, ~e ~alobkyn navrhla opatYení v rovin organizace dopravy, zatímco pYípad mostu u Jezuitského rybníka je pYípadem, kdy je omezení zalo~eno na technických mo~nostech/parametrech mostního objektu.<br/>14. Pro názornou ilustraci tedy ~alovaný soudu dolo~il, jak obecn mo~e vypadat omezení na základ technických aspekto komunikace, a to v podob statického výpo tu zatí~itelnosti mostu, kde je podrobn zdovodnna výsledná zatí~itelnost mostu. Je zYejmé, ~e výsledná úprava provozu je v takovém pYípad navr~ena s ohledem na stanovený matematický výpo et zatí~itelnosti. Mostní konstrukce patrn umo~Huje provoz vozidel pouze do ur ité hmotnosti, a to bez ohledu na zámr, s kterým se vozidlo po daném most pohybuje. Na druhou stranu omezení v rovin organizace dopravy vylu uje provoz ur ité skupiny vozidel s ohledem na nastavení vhodného re~imu obecného u~ívání pYedmtné komunikace. Výsledné omezení nevychází pouze z technických výpo to, ale zejména z právního hodnocení dot ených zájmo a práv. PYíkladem takového omezení je omezení tranzitní dopravy dle § 24a zákona o pozemních komunikacích, kde omezení není nastavováno s ohledem na pYesn stanovenou únosnost silnic II. a III. tYíd, ale s ohledem na pomYení dot ených zájmo. Správní orgán zde zva~uje, zda dá pYednost zachování  plného obecního u~ívání nebo zda upYednostní menaí poakozování komunikací t~kými nákladními vozidly v situaci, kdy je k dispozici vhodná objízdná/alternativní trasa. Taková regulace pak vychází zejména z právního hodnocení pYípadu, nikoli pouze z technických výpo to únosnosti komunikace.<br/>15. V posuzovaném pYípad ~alobkyn navrhuje omezení v rovin organizace dopravy vy~adující právní pomYení dot ených práv a zájmo, ale argumentuje znaleckým posudkem, který má hodnotit technické mo~nosti pYedmtných objekto. Zcela pochopiteln tedy v tomto pYípad nemohl ~alovaný dle jeho názoru vycházet striktn ze znaleckého posudku stejným zposobem, jakým lze v jiných pYípadech vycházet z výpo to zatí~itelnosti a podobných dokumento technického charakteru. Skute nost, ~e t~ká nákladní vozidla poakozují pozemní komunikace je notorietou, kterou není tYeba dokazovat znaleckým posudkem. }alobkyn tak staví svou argumentaci na dokumentu technického charakteru, který vaak neYeaí pomYení dot ených chránných zájmo a nadto ani neuvádí ~ádné výpo ty na podporu uvedených závro. <br/>III. Jednání pYed soudem<br/>16. Zástupce ~alobkyn odkázal pYi naYízeném jednání na dolo~ené listiny a na ~alobu samotnou. Doplnil, ~e ~alobkyni byly pYedmtné nemovitosti vráceny v rámci restituce v naprosto dezolátním stavu. Nemovitosti proto ~alobkyn ji~ 25 let intenzivn opravuje a udr~uje. Jejich sou ástí je samozYejm i xx rybník a hráz pod ním, která byla vybudována nkdy v 17. století jako sypaná hlinná hráz a slou~ila pro pYístup do mlýna. V sou asné dob se na hrázi xx rybníka nachází inkriminovaná silnice, o ní~ vede ~alobkyn s Krajem Vyso ina pomrn intenzivní a velmi dlouhá jednání o tom, jak by se mlo postupovat, aby doalo k omezení dopravy, která prokazateln hráz rybníka a na ni napojenou budovu mlýna poakozuje. Snaha o dopravní zna ení je v podstat výsledkem tch dlouhodobých, roky trvajících, jednání s vlastníkem komunikace. }alobkyni bylo doporu eno pYedlo~it posudek, o nm~ by se následn diskutovalo. Zmínná hráz nikdy neslou~ila a nebyla dimenzována na to, aby po ní jezdily nákladní automobily o váze 60 tun. <br/>17. PovYená pracovnice ~alovaného odkázala na písemné vyjádYení k ~alob a na odovodnní ~alobou napadeného rozhodnutí. Vyslovila pYesvd ení, ~e se zde pYed soudem Yeaí vci, který by spía mly být Yeaeny v rámci soukromého práva. Znovu zdoraznila, ~e znalecký posudek ozna il ~alovaný pro tento pYípad za nedostate ný, kdy~ z nho jednozna n nevyplývá, ~e by k njaké degradaci na uvedené nemovitosti mlo docházet. PYipomenula, ~e ~alovaný zaslal soudu i statický posudek, který se pou~ívá u mosto, pro pYedstavu, jak takový posudek vypadá a z nho~ by mohlo být zYejmé, zda uvádné zatí~ení hráze rybníka je únosné i nikoliv.<br/>IV. PYezkoumání vci krajským soudem<br/>18. Krajský soud pYezkoumal napadené rozhodnutí v Yízení podle ásti tYetí hlavy druhé dílu prvního zákona . 150/2002 Sb. soudního Yádu správního, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ) a po prostudování obsahu správního spisu v kontextu s ~alobními námitkami pak usoudil následovn.<br/>19. Z probhu správního Yízení krajský soud zjistil, ~e ~alobkyn je vlastníkem pozemku st. parc. . XA, jeho~ sou ástí je stavba p. XB rodinný dom, pozemku parc. . XC a pozemku XD vae v katastrálním území xx zapsané na LV XE. }alobkyn je dále vlastníkem pozemku parc. . XF, jeho~ sou ástí je xx rybník, v katastrálním území xx zapsaném na LV XG a dalaích pozemko bezprostYedn pYiléhajících k xx rybníku a jeho hrázi. }alobkyn je vlastníkem i samotné hráze rybníka xx, která se nachází na pozemku parc. . XH v katastrálním území xx zapsaném na LV XCH, jeho~ vlastníkem je Kraj Vyso ina, }i~kova 1882/57, 58601 Jihlava, I O 70890749. Na pozemku parc. . XH v katastrálním území xx je umístna hlinná hráz xx rybníka, která byla vystavna pYibli~n v roce 1750. Na hrázi xx rybníka, tedy i na pozemku XH, je umístna silnice xx ve vlastnictví Kraje Vyso ina, která slou~í i pro nákladní dopravu.<br/>20. Dále ze správního spisu vyplynulo, ~e dne 19. 3. 2024 podala ~alobkyn k mstskému úYadu návrh na stanovení místní úpravy provozu v podob omezení tranzitní dopravy pYes hráz xx rybníka na silnici xx v k. ú. xx. Mstský úYad si k tomuto návrhu vy~ádal stanovisko Policie R a Kraje Vyso ina jako vlastníka pYedmtných komunikací. Policie R k návrhu vydala nesouhlasné stanovisko a Kraj Vyso ina v souladu se závry pYedchozích jednání souhlasil pouze s omezením t~ké nákladní dopravy (vozidla s u~itnou hmotností nad 10 t). Na základ tchto podklado prvoinstan ní úYad návrh ~alobkyn zamítl.<br/>21. }alobkyn svoj návrh na umístní dopravního zna ení podlo~ila znaleckým posudkem . 135/2022, zpracovaným J. M., pod názvem  Posouzení vlivu dopravy na vznik poruch na stavební objekty na adrese xx . Z tohoto dokazu ~alovaný dovodil, ~e byl podán v oboru stavebnictví, odvtví stavby obytné a stavby in~enýrské, specializace spolehlivost konstrukcí, navrhování staveb, zatí~ení konstrukcí, statika, vady a poruchy stavebních konstrukcí, tudí~ jej nelze posuzovat pro ú ely tohoto správního Yízení jako znalecké posouzení, ale pouze jako b~ný názor u~ivatele pozemních komunikací. }alovaný rovn~ konstatoval ~e ani Policie R nemá poznatky o tom, ~e by se jednalo na této komunikaci o rizikové místo z hlediska bezpe nosti silni ního provozu.<br/>22. }alovaný rovn~ zkoumal, jak je silnice xx v pYedmtném úseku zatí~ena dopravou a to na základ informace o intenzitách dopravy na pYedmtném úseku silnice xx, z nich~ dovodil, ~e ro ní promr denních intenzit dopravy na silnici xx v xx je 885 vozidel/den a RPDI (PO-PÁ) je 980 voz/den. Intenzity t~kých nákladních vozidel byly výpo tem stanoveny na 84 voz/den. Z toho dovodil, ~e intenzita t~kých nákladních vozidel odpovídá technickému provedení pYedmtné pozemní komunikace.<br/>23. }alovaný vylovil pYesvd ení, ~e ~alobkyn, s odkazem na shora uvedené, v Yízení nedolo~ila ~ádné dokazy, které by prokazovaly nebo alespoH nazna ovaly, ~e silnice xx je v tomto úseku zatí~ena více, ne~ je obvyklé. Rovn~ neuvedla ani zdroj t~ké nákladní dopravy, který by mohl na této silnici generovat vtaí dopravní zatí~ení tmito vozidly, ne~ je obvyklé (napY. ~e by silnice slou~ila jako hlavní pYíjezd k lomu). UzavYel tak, ~e silnice xx v pYedmtném úseku není stavebn technicky poddimenzována a intenzita provozu t~kých nákladních vozidel není nepYimYená jejímu provedení, tak~e provoz na silnici xx není v rozporu s obecným u~íváním této komunikace.<br/>24. PYi hodnocení dokazu ve form znaleckého posudku ~alovaný poukázal na skute nost, ~e z nho není patrné, pro  byla zvolena práv hodnota 3,5 t a pro  se znalkyn odchýlila od svého povodního závru, jím~ navrhovala vylou it t~ká nákladní vozidla (tj. dle názvosloví pozemních komunikací vozidla s hmotností pYes 10 t). Tato zmna názoru není dle ~alovaného podpoYena ~ádným výpo tem, který by zmnu hodnot odovodnil. }alovaný pYipomenul, ~e  napY. v pYípad hmotnostního omezení na mostech je provádn statický výpo et zatí~itelnosti, kde je velmi podrobn matematicky odovodnna výsledná hodnota zatí~itelnosti. PYípadné dopravní zna ení omezující pYípustnou hmotnost vozidel je pak  aité na míru konkrétnímu mostu s jedine nou hodnotou, která je ur ena na jednotky tun, pYípadn i desetiny tun, bez ohledu na kategorie a druhy vozidel. Rovn~ tato hodnota platí pro vaechna vozidla, neboe vychází z reálných mo~ností mostní konstrukce . Na základ pYedlo~eného znaleckého posudku ~alovaný pouze usoudil, ~e se jedná o návrh, který nevychází z konkrétních technických dovodo (jako je tomu napY. u mostních konstrukcí), ale jedná se o opatYení v rovin organizace dopravy, podobn jako napY. v situaci dle § 24a zákona o pozemních komunikacích, kdy se obvykle rozhoduje o zmn organizace dopravy napY. v souvislosti s výstavbou nové dálnice apod. }alovaný uzavYel, ~e tvrzení ~alobkyn se neopírá o konkrétní technické dovody, ale podobn jako znalkyn navrhuje uvedenou regulaci jako nástroj k organizaci dopravy na pYedmtném území.<br/>25. Postup prvoinstan ního orgánu a pota~mo ~alovaného v dokazním Yízení hodnotil krajský soud z pohledu ust. § 3 správního Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ) upravujícího zásadu materiální pravdy a zkoumal, zda správní orgány postupovaly tak, aby zjistily stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s po~adavky uvedenými v ust. § 2 této právní úpravy. Z tohoto ustanovení je na projednávanou vc aplikovatelný zejména odst. 3, který správnímu orgánu ukládá aetYit práva nabytá v dobré víYe, jako~ i oprávnné zájmy osob, jich~ se innost správního orgánu v jednotlivém pYípad dotýká, a mo~e zasahovat do tchto práv jen za podmínek stanovených zákonem v nezbytném rozsahu.<br/>26. Z projednávané vci vyplývá, ~e ~alobkyn podala k mstskému úYadu návrh na stanovení místní úpravy provozu v podob omezení tranzitní dopravy pYes hráz xx rybníka na silnici xx v k. ú. xx. }alobkyni, jak ostatn uvedla pYi jednání pYed soudem, bylo doporu eno, aby pYedlo~ila na podporu svých tvrzení znalecký posudek, co~, jak je zYejmé ze shora uvedeného, u inila. }alovaný zpochybHuje, ~e by výsledky zjiatné znaleckým posouzením mly být dostate ným podkladem pro vyhovní návrhu ~alobkyn. PovYený pracovník ~alovaného pYi naYízeném jednání naopak zdoraznil, ~e soudu zaslal jako pYílohu svého vyjádYení k ~alob i statický posudek, který se pou~ívá u mosto, pro pYedstavu, jak takový posudek vypadá, a z nho~ by mohlo být zYejmé, zda uvádné zatí~ení hráze rybníka je únosné i nikoliv. PYipouatí tedy, ~e je pro posouzení návrhu rozhodné uvá~ení, jaká je statika hráze. Pokud tedy ~alobkyn pYedlo~ila znalecký posudek, který ~alovaný jako dokaz odmítá, neboe nevychází z konkrétních technických dovodo (jako je tomu napY. u mostních konstrukcí), ale jedná se o opatYení v rovin organizace dopravy, bylo tak na ~alovaném, aby najisto postavil, jaká je statika hráze. Neposta uje tak pouhé tvrzení ~alovaného, ~e je pYedlo~ený znalecký posudek nevhodný. }alovaný sám uvádí, co ml znalecký posudek obsahovat, bylo tak na nm, aby ~alobkyni v tomto smru vyzval, co má k tomuto znaleckému posudku doplnit. To vaak neu inil a takové hodnocení je v rozporu se základními zásadami správního Yízení obsa~enými v ust. § 2 odst. 3 a 4 správního Yádu. Lze tak pYisvd it ~alobní námitce, dle ní~ napadené rozhodnutí nedostate n vypoYádalo její odvolací námitky, zejména ty, které se týkaly vyvrácení závro znaleckého posudku. }alovaný nemo~e pYedlo~ený dokaz ve form znaleckého posudku pouze odmítnout, ani~ by sám provedl odborné posouzení statiky pYedmtné hráze na základ dokazu, který je potYebný ke zjiatní stavu vci. Krajský soud takový postup v dokazním Yízení nemohl akceptovat, proto napadené rozhodnutí zruail. V nov otevYeném odvolacím Yízení bude tedy na ~alovaném, aby uvedené nedostatky dokazního Yízení odstranil. Krajský soud pYitom ponechává na jeho uvá~ení, zda si vy~ádá revizní znalecké posouzení ve form statického výpo tu zatí~itelnosti, i zda ~alobkyní pYedlo~ený znalecký posudek . 135/2022, zpracovaný J. M., pouze doplní o výslech znalkyn. Teprve na základ takto nastavených a najisto postavených znaleckých závro mo~e být názor ~alobkyn vyvrácen, i naopak potvrzen.<br/>27. Vzhledem ke zjiatní uvedených nedostatko v dokazním Yízení nepova~oval krajský soud za dovodné, aby se vyjadYoval k ostatním ~alobním námitkám. <br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>28. Krajskému soudu proto nezbylo, ne~ dle ust. § 78 odst. 1 s. Y. s. napadené rozhodnutí zruait a vc ~alovanému vrátit k dalaímu Yízení. V nm bude ~alovaný ve smyslu ust. § 78 odst. 5 uvedené právní úpravy vázán shora vysloveným právním názorem.<br/>29. Ohledn náklado Yízení postupoval krajský soud v souladu s § 60 odst. 1 s. Y. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. Ve vci mla úspch ~alobkyn. Jejími dovodn vynalo~enými náklady byl zaplacený soudní poplatek ve výai 3 000 K  a dále odmna zástupci a jeho re~ijní výlohy. Odmna za zastupování se u soudních Yízení dle s. Y. s. stanoví podle zásad pro mimosmluvní odmny, tedy podle vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb, ve znní pozdjaích pYedpiso (advokátní tarif). Zástupce u inil celkem 3 úkony právní slu~by po 4 620 K , a to pYevzetí vci, sepsání ~aloby a ú ast pYi jednání. Dále krajský soud pYiznal ~alobci nárok na úhradu 3 re~ijních pauaálo po 450 K  (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). To vae v etn DPH. Krajský soud ulo~il ~alovanému vy íslené náklady zaplatit do 20 dno od právní moci tohoto rozsudku do rukou zástupce ~alobkyn. <br/><br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Hradec Králové 15. kvtna 2025<br/>JUDr. Magdalena Je~ková v. r.<br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje E. S.<br/></body> </html>