<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 As 102/2023- 90 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 As 102/2023 - 95<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Michala Bobka, soudce OndYeje Mrákoty a soudkyn Michaely Bej kové ve vci ~alobce: Mgr. L. H., proti ~alovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého námstí 375/4, Praha, proti rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 15. 9. 2020, . j. MZDR 38623/20203/PRO, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, j. 10 A 125/202087, <br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. V Yízení o kasa ní stí~nosti se pokra uje. <br/><br/>II. Rozsudek Mstského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, j. 10 A 125/202087, se ruaí a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci a dosavadní Yízení<br/>[1] }alobce se u Ministerstva zdravotnictví coby povinného subjektu domáhal poskytnutí následujících informací podle zákona . 106/1999 Sb., o svobodném pYístupu k informacím: (i) smluv k nákupu testo pou~ívaných k ovYení pYítomnosti onemocnní SARSCoV2 u testované osoby, které uzavYel povinný subjekt, a dále (ii) certifikátu výrobku (testu) poYízeného povinným subjektem, prokazujícího mo~nost pou~ívání tohoto testu na území Evropské unie, pYípadn eské republiky, a to k ovYení pYítomnosti onemocnní SARSCoV2 u testované osoby.<br/><br/>[2] }alovaný svým rozhodnutím, následn obsahov potvrzeným k rozkladu ~alobce ministrem zdravotnictví, po~adované certifikáty výrobko poskytl. Za ernil na nich nicmén jméno a kontaktní údaje (fyzické) osoby, která jménem dané právnické osoby certifikát podepsala. Dovodem pro neposkytnutí pYedmtných údajo (konkrétn jména, pYíjmení, podpisu, funk ního zaYazení v rámci dané právnické osoby, stejn jako v pYípad nkolika certifikáto rovn~ kontaktní emailové adresy, ísla telefonu, nkdy i webové stránky spole nosti, která certifikát vydala) byla ochrana osobních údajo fyzických osob, které byly na daných certifikátech uvedeny jako jednající jménem daných právnických osob. <br/><br/>[3] Mstský soud v Praze (dále jen  mstský soud ) rozhodnutí ministra zdravotnictví o rozkladu zruail. Vyael pYitom z pYedpokladu, ~e jméno a pYíjmení fyzické osoby, její podpis, stejn jako dalaí ze za ernných údajo, jsou  osobními údaji ve smyslu l. 4 odst. 1) naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochran fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajo a o volném pohybu tchto údajo (ÚY. vst. L 119/1 ze dne 4. 5. 2016  dále jen  GDPR ). Kombinace údaje o jménu, pYíjmení a údaje o pracovním zaYazení v rámci daného subjektu (právnické osoby), která certifikáty vydala, jsou zcela jist zposobilé ur itou fyzickou osobu identifikovat ve smyslu tohoto ustanovení. <br/><br/>[4] Pro Yízení o této kasa ní stí~nosti byl nicmén rozhodující nesouhlas mstského soudu se závrem ministra, ~e pro poskytnutí vy~ádaných informací není naplnn ~ádný z mo~ných scénáYo zákonného zpracování osobních údajo dot ených fyzických osob podle l. 6 odst. 1 GDPR. Tento závr pova~oval mstský soud pYinejmenaím za pYed asný, neboe správní orgány se nepokusily získat souhlas dot ených subjekto údajo ohledn poskytnutí pYedmtných osobních údajo ~alobci. <br/><br/>[5] Mstský soud v tomto ohledu odkázal na judikaturu Nejvyaaího správního soudu k poskytování informací podle zákona o svobodném pYístupu k informacím, jmenovit rozsudky ze dne 22. 10. 2014, .j. 8 As 55/201262; ze dne 17. 12. 2014, .j. 1 As 189/201450; ze dne 30. 6. 2015, .j. 7 As 49/201557; ze dne 8. 4. 2020, .j. 10 As 227/201841. Z této linie judikatury, povodn rozvinuté v kontextu poskytování informací o platech zamstnanco ve veYejné sféYe (rozsudkem rozaíYeného senátu v citovaném . j. 8 As 55/201262), ale následn rozaíYené i na jiné typy informací o innosti veYejné správy, plyne povinnost správních orgáno informovat bez zbyte ného prodlení osoby, o jejich~ osobní údaje se jedná, ~e povinný subjekt hodlá poskytnout informace, které se jich mohou dotknout, a právo potenciáln dot ených osob se k tomu vyjádYit. Je pak na povinném subjektu, aby vyjádYení takových osob reflektoval a vyvodil z nho dosledky pro svoj dalaí postup. <br/><br/>[6] Skute nost, ~e ~alovaný tímto zposobem nepostupoval, tak podle mstského soudu mimo jiné znamená, ~e nemohl ani obdr~et souhlas dot ených subjekto dle l. 6 odst. 1 písm. a) GDPR k poskytnutí jejich osobních údajo. Mstský soud proto dospl k závru, ~e se správní orgány pYi rozhodování o odepYení poskytnutí tchto údajo ~alobci dopustily procesního pochybení, které mohlo mít vliv na zákonnost jejich rozhodnutí. PYed vydáním rozhodnutí o áste ném odmítnutí ~ádosti vobec nejednaly s kteroukoliv z osob, jejich~ osobní údaje odmítly ~alobci poskytnout, a nepYiznaly jim postavení ú astníko Yízení podle § 27 odst. 2 správního Yádu. Proto~e správní orgány nezjiaeovaly, zda tyto osoby pYípadn s poskytnutím svých osobních údajo ~alobci souhlasí, a pYesto odmítly ~alobci jejich osobní údaje poskytnout, zalo~ily svoj závr o tom, ~e pro jejich poskytnutí není dán ~ádný z dovodo zpracování stanovených v l. 6 odst. 1 GDPR na nedostate n zjiatném skutkovém stavu. <br/><br/>II. Kasa ní stí~nost ~alovaného a vyjádYení ~alobce<br/><br/>[7] Rozsudek mstského soudu napadá pYed Nejvyaaím správním soudem (dále jen  NSS ) ~alovaný ( st~ovatel ) kasa ní stí~ností z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ). <br/><br/>[8] St~ovatel pYedevaím zdoraznil, ~e mstský soud pYezkoumal rozhodnutí ministra nad rámec uplatnných ~alobních bodo a zruail jej z dovodu, k nmu~ nebyl povinen, a tím pádem ani oprávnn, pYihlédnout i bez námitky. Tvrzení, ~e správní orgány nejednaly s dot enými osobami a nepYiznaly jim postavení ú astníko Yízení, ~alobce nevznesl ani v probhu správního Yízení, ani v ~alob. Mstský soud tak ve svém posouzení vykro il výrazn nad rámec rozsahu Yádn uplatnných ~alobních bodo (§ 75 odst. 2 s. Y. s.). <br/><br/>[9] Krom námitky pYekro ení meze soudního pYezkumu mstským soudem je pak st~ovatel rovn~ názoru, ~e argumentace mstského soudu neobstojí ani z hlediska vcného. St~ovatel pova~uje právní názor mstského soudu o subjektech údajo coby povinných ú astnících správního Yízení o poskytnutí údajo dle zákona o svobodném pYístupu k informacím za pomýlený. S odkazem na jiné, dYívjaí rozhodnutí stejného senátu mstského soudu (rozsudek ze dne 23. 9. 2020, . j. 10 A 110/201829) uvádí, ~e bye tedy správní orgán mo~e dot ený subjekt vyrozumt, pokud to uzná za vhodné, o ~ádné ú astenství v Yízení pYed správním orgánem se v tomto pYípad nejedná, a to ani analogicky. V dosledku toho také rozhodnutí správního orgánu, který této mo~nosti upozornní dot eného subjektu údajo nevyu~ije, nemo~e zposobit procesní vadu jeho správního rozhodnutí, jak dovozuje mstský soud.<br/><br/>[10] V rovin praktické pak st~ovatel doplnil, ~e v projednávané vci jsou dot ené subjekty údajo (tedy fyzické osoby, které jednaly za dané právnické osoby a jejich~ jména, pYíjmení, funk ní zaYazení v rámci právnické osoby a kontaktní údaje byly za ernny) osoby posobící na území ínské lidové republiky a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (kde jsou inkorporovány pYedmtné právnické osoby  subjekty, které dané certifikáty vystavily). St~ovatel nemá k dispozici kontakty na tyto fyzické osoby. Po~adavek mstského soudu na jejich vyrozumní je tak v zásad nesplnitelný. Závrem pak st~ovatel doplHuje, ~e pokud by dané osoby byly navíc ú astníky Yízení o poskytnutí osobních údajo, ae ji~ pYímo i analogicky, správní orgán by jim patrn ml také doru ovat napadené rozhodnutí, co~ je opt s ohledem na jejich neznámé bydliat v zahrani í nerealizovatelné. <br/><br/>[11] }alobce ve vyjádYení ke své kasa ní stí~nosti uvedl celkem 17 bodo, ve kterých vyjadYuje nesouhlas s tvrzeními st~ovatele. Ve svém vyjádYení ~alobce mimo jiné podtrhl své právo coby spotYebitele a adresáta mimoYádných opatYení k noaení ochrany úst a nosu vdt, zda výrobky, které ml pou~ívat, byly Yádn pYezkouaeny a certifikát osvd ující tento postup byl vyhotoven oprávnnými osobami. Mstský soud rovn~ dle jeho názoru nijak nevykro il z ~alobních dovodo uplatnných ~alobcem. }alobce zdorazHuje, ~e mu není jasné, pro  má být za ernn údaj, kdo pYedmtné objednávky za dodávajícího, stejn jako kupujícího, podepsal. Skute nost, ~e st~ovatel tímto zposobem tají skute nou identitu osob, které mly za pYedmtné právnické osoby jednat, pouze vzbuzuje podezYení, ~e se jedná o  nastr ené osoby a spole nosti a ~e ~alovaný tímto zposobem  skrývá pravou podstatu koup objednaného zbo~í, a hlavn jeho povod . <br/><br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/><br/>[12] Nejvyaaí správní soud shledal, ~e kasa ní stí~nost je pYípustná. Byla podána osobou oprávnnou, ve lhot dle § 106 odst. 2 s. Y. s. Napadený rozsudek proto pYezkoumal v rozsahu a z dovodo vymezených st~ovatelem v kasa ní stí~nosti. PYihlí~el pYi tom k pYípadným vadám, které je povinen zkoumat z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/>[13] Kasa ní stí~nost je dovodná.<br/>[14] Nejvyaaí správní soud pYedesílá, ~e první kasa ní námitku st~ovatele ohledn pYekro ení meze soudního pYezkumu mstským soudem neshledal dovodnou. Je pravda, ~e otázka ú astenství pYípadných dot ených osob nebyla v ~alob jako taková uplatnna. Mstský soud se touto otázkou nicmén také jako samostatnou ~alobní námitkou nezabýval. V bodech 59 a~ 66 svého rozsudku vnímal otázku ú astenství podle § 27 odst. 2 správního Yádu coby sou ást otázky korektní aplikace l. 6 odst. 1 písm. a) GDPR, tedy zákonnosti zpracování osobních údajo st~ovatelem na základ souhlasu udleného subjektem údajo. Zákonnost postupu st~ovatele a otázka, na základ kterého ustanovení zákona, respektive bezprostYedn aplikovatelného ustanovení práva Unie v podob obecného naYízení o ochran osobních údajo (GDPR), by pYípadn bylo mo~né po~adované údaje poskytnout, pak pYedmtem pYezkumu mstským soudem bezesporu byla. <br/>[15] Nejvyaaí správní soud nicmén pYitakal druhé kasa ní námitce st~ovatele ohledn nekorektní aplikace judikatury NSS týkající se postavení dot ených osob pYi posuzování ~ádostí podle zákona o svobodném pYístupu k informacím. K této problematice Nejvyaaí správní soud nejprve pYipomene aplikovatelnou legislativu, a to jak vnitrostátní, tak pYedevaím unijní. Unijní kontextu je v projednávané vci klí ový, a to rovn~ z dovodu, ~e od doby, kdy rozaíYený senát zaujal svoj povodní právní názor v rozsudku . j. 8 As 55/201262, doalo k pYijetí jednotného a pYednostn aplikovatelného unijního rámce v podob GDPR, který krom ú inného ochrany osobních údajo, na stran jedné, rovn~ uznává coby legitimní zájem transparentnost veYejné správy, na stran druhé. <br/>a) Aplikovatelná právní úprava<br/><br/>[16] Zákon . 106/1999 Sb., o svobodném pYístupu k informacím (InfZ), stanoví povinnost státním orgánom, územn samosprávným celkom a veYejným institucím (tedy povinným subjektom ve smyslu § 2 odst. 1 InfZ) poskytnout informace fyzické i právnické osob, která o n po~ádá (§ 3). <br/><br/>[17] Poskytnutí osobních údajo fyzické osoby nicmén zákon v § 8a odst. 1 vá~e na soulad zpracování tchto údajo s právními pYedpisy, upravujícími ochranu tchto údajo:  Informace týkající se osobnosti, projevo osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními pYedpisy, upravujícími jejich ochranu. PYedpisem upravujícím ochranu osobních údajo je v sou asnosti GDPR. To v praxi znamená, ~e aby mohl povinný subjekt osobní údaje, pYípadn jiné informace týkající se osobnosti ur ité fyzické osoby, poskytnout, musí být toto zpracování osobních údajo z jeho strany v souladu s dovody (tituly) zpracování osobních údajo dle l. 6 odst. 1 GDPR, stejn jako pochopiteln pYípadných dalaích ustanovení GDPR, v etn l. 5.<br/><br/>[18] Výjimku z po~adavku § 8a odst. 1 pYedstavuje § 8a odst. 2 InfZ, který stanoví, ~e  Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veYejn inné osob, funkcionáYi nebo zamstnanci veYejné správy, které vypovídají o jeho veYejné nebo úYední innosti nebo o jeho funk ním nebo pracovním zaYazení. Tato výjimka se v projednávané vci vaak pYímo neuplatní. Právnické osoby, které pYedmtné certifikáty vydaly, nejsou sou ástí veYejné správy, a to ani eské, ani zahrani ní. Jde o obchodní spole nosti a jejich statutární orgány, respektive osoby jednající jejich jménem. Navíc jak ji~ dovodil mstský soud v bodech 52 a~ 53 napadeného rozsudku, prohláaení o shod, která mla být dle názoru ~alobce v projednávané vci st~ovatelem poskytnuta, nejsou sama o sob veYejnými listinami. S tímto závrem pak ~ádný z ú astníko v Yízení o kasa ní stí~nosti nepolemizuje. <br/><br/>[19] Samotná zákonnost zpracování, lépe Ye eno její rámec, na který ustanovení § 8a odst. 1 InfZ dnes odkazuje, je obsa~en pYedevaím v l. 6 odst. 1 GDPR, který pYedvídá, ~e zpracování osobních údajo bude zákonné, pokud je splnna nejmén jedna z následujících podmínek: <br/> a) subjekt údajo udlil souhlas se zpracováním svých osobních údajo pro jeden i více konkrétních ú elo;<br/>(& )<br/>c) zpracování je nezbytné pro splnní právní povinnosti, která se na správce vztahuje;<br/>(& ) <br/>e) zpracování je nezbytné pro splnní úkolu provádného ve veYejném zájmu nebo pYi výkonu veYejné moci, kterým je povYen správce;<br/>(& ). <br/><br/>[20] Konkrétnjaí ustanovení pro scénáYe písm. c) a e) mohou být v souladu s odst. 2 a 3 l. 6 GDPR stanoveny úpravou lenského státu. Pro výklad tchto mo~ností je nicmén podstatné, ~e zpracování dle písm. a) (tedy na základ souhlasu) a dle písm. c) a e) (zpracování veYejnoprávním správcem pro stanovené dovody) jsou odliané situace. Jinak Ye eno, pro zákonnost zpracování dle písm. c) i e) není ~ádné zjiaeování souhlasu subjekto údajo zapotYebí. Naplnní podmínek plynoucích z GDPR a pYípadné vnitrostátní legislativy si správce osobních údajo posuzuje sám. GDPR sám ~ádný zposob  interakce se subjekty údajo v pYípad tchto titulo pro zpracování osobních údajo neupravuje. <br/><br/>[21] Tuto odlianost, a pYedevaím samostatnost jednotlivých titulo pro zákonné zpracování osobních údajo, které rovn~ zahrnuje jejich pYípadné poskytnutí tYetím stranám ( l. 4 odst. 2 GDPR), je zapotYebí podtrhnout jako dole~ité východisko. Správce osobních údajo v podob veYejnoprávního orgánu, který postupuje dle písm. e) anebo c) l. 6 odst. 1 GDPR, tak není povinen ~ádat o souhlas subjekt údajo. Otázku naplnní autonomních podmínek GDPR pro zpracování osobních údajo si posuzuje samostatn a na vlastní odpovdnost. Ostatn kdyby tomu tak dle GDPR nebylo, jednotlivé tituly zpracování pod písmeny b) a~ f) by ztratily význam. Pro veakeré zpracování by pak bylo nezbytné vy~adovat souhlas subjektu údajo. Veakeré dovody/tituly by pak vlastn byly pokryty scénáYem písm. a) l. 6 odst. 1 GDPR. <br/><br/>b) PYedb~ná otázka pYedlo~ená Soudnímu dvoru EU<br/><br/>[22] Po pYedb~né porad soudu v projednávané vci vyvstaly Nejvyaaímu správnímu soudu pochybnosti ohledn korektního výkladu práva Unie, konkrétn relevantních ustanovení GDPR, a jejich aplikace na projednávanou vc. Coby soud posledního stupn dle tYetího pododstavce l. 267 SFEU, který tí~í povinnost pYedb~né otázky k Soudnímu dvoru v pYípad pochybností ohledn správného výkladu práva Unie (srov. rozsudek ze dne 6. Yíjna 2021, Consorzio Italian Management, ECLI:EU:C:2021:799, bod 33 an.), NSS pYeruail usnesením ze dne 1. 11. 2023, . j. 10 As 102/202343 Yízení a pYedlo~il Soudnímu dvoru následující dv pYedb~né otázky: <br/><br/>1) Je zpYístupnní jména, pYíjmení, podpisu a kontaktních údajo fyzické osoby coby jednatele i odpovdného zástupce právnické osoby, u inné výlu n za ú elem identifikace (osoby oprávnné jednat jménem ur ité) právnické osoby, pYesto zpracováním  osobních údajo o dané fyzické osob podle l. 4 písm. 1) GDPR, tím pádem vstupující do posobnosti GDPR?<br/><br/>2) Mo~e vnitrostátní právo, v etn ustálené judikatury soudní, podmínit aplikaci pYímo pou~itelného unijního naYízení správním orgánem, konkrétn l. 6 odst. 1 písm. c), pYípadn e) GDPR, splnním dalaích podmínek z textu naYízení samotného neplynoucích, nicmén úroveH ochrany subjekto osobních údajo vlastn rozaiYujících, konkrétn povinností orgánu veYejné moci subjekt údajo o podané ~ádosti o poskytnutí jeho osobních údajo tYetí osob pYedem informovat?<br/><br/>[23] Dovody pro pYedlo~ení pYedb~né otázky kasa ní soud podrobn vylo~il v citovaném pYedkládacím usnesení, kterým zároveH dle § 48 odst. 1 písm. b) s. Y. s. v této vci pYeruail Yízení do rozhodnutí Soudního dvora o pYedb~né otázce. Toto usnesení je pYístupné na internetových stránkách NSS; je proto zbytné jej zde podrobn reprodukovat. <br/><br/>[24] Soudní dvor na pYedlo~ené otázky odpovdl rozsudkem ze dne 3. 4. 2025, ve vci C710/23, EU:C:2025:231, a to následujícím zposobem: <br/><br/>1) lánek 4 body 1 a 2 naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochran fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajo a o volném pohybu tchto údajo a o zruaení smrnice 95/46/ES (obecné naYízení o ochran osobních údajo) musí být vykládán v tom smyslu, ~e poskytnutí jména, pYíjmení, podpisu a kontaktních údajo fyzické osoby zastupující právnickou osobu pYedstavuje zpracování osobních údajo. Okolnost, ~e jediným ú elem tohoto poskytnutí je umo~nit identifikaci fyzické osoby oprávnné jednat jménem této právnické osoby, je v tomto ohledu irelevantní.<br/><br/>2) lánek 6 odst. 1 písm. c) a e) naYízení 2016/679 ve spojení s lánkem 86 tohoto naYízení musí být vykládán v tom smyslu, ~e nebrání vnitrostátní judikatuYe ukládající správci, který je orgánem veYejné moci odpovdným za zajiatní souladu mezi pYístupem veYejnosti k úYedním dokumentom a právem na ochranu osobních údajo, povinnost informovat a konzultovat dot enou fyzickou osobu pYed poskytnutím úYedních dokumento obsahujících takové údaje, za pYedpokladu, ~e taková povinnost není nesplnitelná nebo nevy~aduje nepYimYené úsilí, a tudí~ neznamená nepYimYené omezení práva veYejnosti na pYístup k tmto dokumentom.<br/><br/>[25] V dalaím Yízení v této vci proto NSS vychází z právního názoru, ~e i kdy~ je informa ní dotaz tYetí strany smYován nikoliv na fyzickou osobu, ale pouze na identifikaci statutárního orgánu i osoby, která za ur itou právnickou osobu jedná, tudí~ se v tomto ohledu jedná o údaj o právnické, nikoliv fyzické osob, tak i v takovém pYípad jde o zpYístupHování osobních údajo fyzické osoby (odpov na první pYedb~nou otázku). GDPR je tak pln aplikovatelné i v projednávané vci. <br/><br/>[26] V odpovdi na druhou pYedb~nou otázku týkající se rozsahu informování subjekto údajo správcem nicmén Soudní dvor zdoraznil význam l. 86 GDPR, který podtrhuje význam pYístupu veYejnosti k úYedním dokumentom. Soudní dvor dále doplnil, ~e: <br/><br/>39. Tento lánek [ l. 86 GDPR  pozn. NSS] musí být vykládán ve svtle zaprvé bodu 4 odovodnní GDPR, který zejména uvádí, ~e právo na ochranu osobních údajo není právem absolutním, zadruhé bodu 154 odovodnní tohoto naYízení, z nho~ mimo jiné vyplývá, ~e pYístup veYejnosti k úYedním dokumentom lze pova~ovat za pYístup ve veYejném zájmu, a zatYetí judikatury, podle ní~ zásada transparentnosti, jak vyplývá z lánko 1 a 10 SEU, jako~ i z lánku 15 SFEU, umo~Huje ob anom blí~e se ú astnit rozhodovacího procesu a zaru uje, ~e správní orgány budou mít ve vztahu k ob anom v demokratickém systému vtaí legitimitu, ú innost a odpovdnost (rozsudek ze dne 22. listopadu 2022, Luxembourg Business Registers, C37/20 a C601/20, EU:C:2022:912, bod 60 a citovaná judikatura). <br/>40. Jak vyplývá z bodu 10 odovodnní GDPR, lenské státy jsou sice oprávnny zachovat i zavést vnitrostátní pYedpisy za ú elem dále konkretizovat uplatHování pravidel tohoto naYízení, avaak tyto státy musí vyu~ít svého prostoru pro uvá~ení za podmínek a v mezích stanovených uvedeným naYízením a musí vykonávat legislativní innost zposobem, jen~ nezasáhne do jeho obsahu a cílo (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 30. bYezna 2023, Hauptpersonalrat der Lehrerinnen und Lehrer, C34/21, EU:C:2023:270, bod 59 a citovaná judikatura).<br/>41. Krom toho v souladu se zásadou proporcionality se musí lenské státy ujistit, ~e praktické dosledky, zejména organiza ní povahy, zposobené dodate nými po~adavky, které stanovily, nejsou nepYimYené (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. prosince 2023, Krankenversicherung Nordrhein, C667/21, EU:C:2023:1022, bod 67).<br/><br/>[27] Soudní dvor dále upYesnil, ~e vnitrostátní právo, které zahrnuje i judikaturu soudní, mo~e v souladu s odst. 2 a 3 l. 6 GDPR stanovit dalaí podmínky pro zpracování osobních údajo dle písm. c) a e), tedy veYejnoprávními správci pYi realizaci jejich zákonných úkolo, mezi které mo~e spadat rovn~ informování pYípadn dot ených subjekto údajo. Soudní dvor pak v bod 46 svého rozsudku uzavYel, ~e: <br/><br/> & by absolutní uplatHování uvedené povinnosti mohlo vést k nepYimYenému omezení práva veYejnosti na pYístup k úYedním dokumentom. Lze si toti~ pYedstavit, ~e z rozných dovodo se informování nebo konzultace subjektu údajo mohou ukázat jako nemo~né nebo vy~adující nepYimYené úsilí. V takovém kontextu by poukazování na praktickou nemo~nost informovat tento subjekt a konzultovat jej jako na dovod pro systematické odmítání jakéhokoli poskytování informací, které se ho týkají, vedlo k tomu, ~e by byla vylou ena veakerá snaha o zajiatní souladu dot ených zájmo, pYesto~e je zajiaeování jejich souladu výslovn stanoveno v lánku 86 GDPR. <br/><br/>c) Který typ informace se mo~e pojmov dotknout subjektu údajo?<br/><br/>[28] Soudní dvor ve svém rozsudku neupYesnil ~ádná kritéria (kvantitativní, kvalitativní, typová i jiná), kdy by konzultace subjekto údajo ji~ vy~adovala  nepYimYené úsilí a kdy se jedná stále jeat o  úsilí pYimYené . V obecné rovin nicmén trval na nalezení rozumné rovnováhy mezi právem na ochranu osobních údajo na stran jedné, a zachování transparentnosti veYejné správy a pYístupu veYejnosti k informacím veYejného zájmu na stran druhé. <br/><br/>[29] V kontextu projednávané vci proto pova~uje Nejvyaaí správní soud za vhodné pYipomenout, pro jaké typy údajo rozaíYený senát svým povodním rozsudkem ze dne 22. 10. 2014, . j. 8 As 55/201262 stanovil povinnost informovat subjekt údajo o skute nosti, ~e povinný subjekt zva~uje poskytnutí po~adované informace, a nabídnout dané tYetí stran mo~nost vyjádYit se. Povodn se jednalo o informace o výai pen~itých plnní poskytovaných zamstnanci zamstnavatelem, který je povinným subjektem, v souvislosti s pracovnprávním vztahem, zejména informace o výai jeho platu i odmn poskytovaných za výkon práce na podorysu tehdejaího § 8b InfZ. Typov se tedy jednalo o informace, které nebývají obecn veYejn pYístupné, lze je pova~ovat za dovrnjaí povahy, a u kterých by v ka~dém pYípad docházelo k mYení jednotlivých zájmo, tedy práva veYejnosti na informace na stran jedné, a ochrany soukromí dot ených osob na stran druhé. Ostatn vdomí potenciální choulostivosti podobného typu informací, stejn jako komplexní následná judikatura jak správních soudo, tak Ústavního soudu k této otázce, kterou patrn nelze ozna it za naprosto jednotnou, vedly zákonodárce k pYijetí nového § 8c InfZ novelou zákona . 241/2022 Sb. <br/><br/>[30] Východiskem posouzení rozaíYeného senátu v dané vci bylo, ~e dle InfZ existují krom povinného subjektu a ~adatele rovn~ dalaí osoby, kterých se mo~e poskytnutí vy~ádané informace dotknout (v terminologii GDPR tedy subjekty osobních údajo, jejich~ osobní údaje mají být zpracovány). S ú astenstvím tchto osob nicmén InfZ nepo ítal; naopak je výslovn vylu oval. RozaíYený senát pYesto v bod 108 dovodil, ~e: <br/><br/> z toho mimo jiné plyne i okruh osob, s nimi~ povinný subjekt pYi poskytování informace jedná  je jím pYedevaím ~adatel, co~ plyne vcelku jednozna n z celé procesní úpravy poskytování informací, která obecn nepYedpokládá, ~e by v ní figuroval kdokoli jiný ne~ ~adatel a povinný subjekt. Ostatní osoby, které by mohly být poskytnutím informace dot eny (napY. osoby, kterých se poskytnutá informace týká a je~ by mohly být dot eny ve svém právu na informa ní sebeur ení), mají práva plynoucí ze základních zásad innosti správních orgáno. V daném kontextu se na n tedy vztahuje pYedevaím ustanovení § 4 odst. 4 správního Yádu, podle nho~ správní orgán umo~ní dot eným osobám uplatHovat jejich práva a oprávnné zájmy. Z uvedeného ustanovení vyplývá pYedevaím povinnost povinného subjektu informovat bez zbyte ného prodlení tyto osoby, ~e hodlá poskytnout informace, které se jich mohou dotknout, a právo potenciáln dot ených osob se k tomu vyjádYit. Je pak na povinném subjektu, aby pYípadné vyjádYení takových osob reflektoval a vyvodil z nho eventuáln dosledky pro svoj dalaí postup. Komunikace mezi povinným subjektem a doty nou osobou má probíhat tak, aby zásadn nebylo ohro~eno vyYízení ~ádosti o poskytnutí informace v zákonem stanovených lhotách (§ 14 a 15 zákona o svobodném pYístupu k informacím). <br/><br/>[31] Z citovaných závro rozaíYeného senátu v novém legislativním kontextu GDPR plynou dva dole~ité závry. Za prvé, povinnost informovat subjekt údajo na základ § 4 odst. 4 správního Yádu zostává v rovin poskytnutí mo~nosti vyjádYit se, aby mohl správní orgán/správce osobních údajo o jejich poskytnutí samostatn rozhodnout v rámci své vlastní úvahy v pYípad, kdy musí provádt vá~ení jednotlivých dot ených zájmo. Nejedná se nicmén o povinné dotazování se na udlení souhlasu subjektem údajo podle l. 6 odst. 1 písm. a) GDPR, jak se myln domníval mstský soud. Pochopiteln, pokud správní orgán/správce osobních údajo podobný dotaz v pYedvídaných lhotách u iní a souhlas subjektu údajo k poskytnutí jeho osobních údajo získá, pak se mo~e dovolat titulu pro zpracování dle písm. a) za pYedpokladu, ~e udlený souhlas splHuje vaechny nále~itosti dle l. 7 GDPR. Ur itým zposobem se tak správce údajo mo~e vskutku vyhnout vlastnímu posuzování dovodu zpracování dle písm. c) nebo e) l. 6 odst. 1 GDPR, pokud je schopen zpracování zaatítit platným souhlasem udleným dle písm. a). <br/><br/>[32] Absence souhlasu nicmén, jak ji~ bylo osvtleno výae, nezbavuje správce povinnosti samostatn posoudit zákonnost zpracování v podob poskytnutí osobních údajo tYetí stran dle písm. e) anebo c) l. 6 odst. 1 GDPR. Lapidárn Ye eno, správce se nemo~e bránit pYevzetí vlastní odpovdnosti za vlastní rozhodnutí pYedvídané GDPR poukazem na to, ~e se mu nepodaYilo získat souhlas subjektu údajo. Stejn tak nemo~e být v rámci následného soudního pYezkumu do získávání souhlasu dle písm. a) de facto nucen, pokud své rozhodnutí zalo~í na autonomním posouzení podmínek písm. c) anebo e) l. 6 odst. 1 GDPR, ae ji~ s jakýmkoliv vcným závrem. <br/><br/>[33] Za druhé, a pro projednávanou vc patrn pYedevaím, povinnost informovat subjekt údajo se týká pouze situací a osob, které by mohly  být poskytnutím informace dot eny (napY. osoby, kterých se poskytnutá informace týká a je~ by mohly být dot eny ve svém právu na informa ní sebeur ení) . Zde nabývá na významu typ informace a s ní spojená pravdpodobnost zásahu do osobní sféry subjektu údajo. Pokud je pYedmtem informa ního dotazu informace, u které bu není patrné, jak by její zpYístupnní mohlo vobec zasáhnout do osobní sféry dané fyzické osoby, anebo takový typ informace, u které s pravdpodobností hrani ící s jistotou by pYípadné vá~ení zájmo vyalo v~dy ve prospch zpYístupnní dané informace, pak nelze mít za to, ~e by daná tYetí osoba mohla být poskytnutím informace jakkoliv výraznji dot ena. <br/><br/>[34] Projednávaná vc se proto v tomto ohledu liaí od mstským soudem citované judikatury kasa ního soudu (výae, bod 5 tohoto rozsudku). U informací typu platy ve veYejné sféYe ( .j. 8 As 55/201262); informace ze smlouvy o závazku veYejné slu~by uzavYené mezi dopravcem a státem vy~ádané tYetí osobou, konkurentem daného dopravce ( .j. 1 As 189/201450, stejn jako obdobn .j. 7 As 49/201557); pYípadn pYístup k informacím ze smluv mezi eskými dráhami a tYetím subjektem, které údajn obsahovaly obchodní tajemství ( .j. 10 As 227/201841), se pojmov jednalo o situace, kdy mohla být práva tYetích osob skute n dot ena. Posouzení kolize jednotlivých zájmo proto nebylo na první pohled patrné. V takové situaci lze pova~ovat za smysluplné, aby si povinný subjekt vy~ádal stanovisko potenciáln skute n dot ených tYetích osob. <br/><br/>[35] V nyní projednávané vci nicmén zostává NSS nejasné, a správní orgány ve svých rozhodnutích nijak neosvtlily, jak by zde po~adovaná informace mohla zasáhnout do osobní sféry dot ených fyzických osob: kdo za danou právnickou osobu (korporaci) jedná a jaké jsou jeho kontaktní údaje typu (úYedního) emailu i (úYedního) telefonu jsou typov informace, které b~n obchodní spole nosti samy sdlují. iní tak bu dobrovoln (lze pYedpokládat, ~e obchodní spole nost bude mít zájem na sdlení informace pro své obchodní partnery i airokou veYejnost, kdo za ni je oprávnn jednat a na koho se mají pYípadní zájemci obrátit), anebo v pYípad unijních obchodních spole ností i povinn [srov. odpovídající ustanovení ohledn údajo povinn zveYejHovaných spole nostmi ve veYejných rejstYících stanovených smrnicí Evropského parlamentu a Rady 2017/1132 ze dne 14. ervna 2017 o nkterých aspektech práva obchodních spole ností (ÚY. vst. 2017, L 169, s. 46)]. <br/><br/>[36] V airaí rovin lze pak situaci v projednávané vci vnímat rovn~ jako  soukromoprávní paralelu k novému § 8a odst. 2 InfZ. Citované ustanovení stanoví, ~e  Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veYejn inné osob, funkcionáYi nebo zamstnanci veYejné správy, které vypovídají o jeho veYejné nebo úYední innosti nebo o jeho funk ním nebo pracovním zaYazení. Nejvyaaí správní soud se výkladu tohoto ustanovení ji~ vnoval kupYíkladu v rozsudcích ze dne 30. 7. 2024, . j. 1 As 93/202426 i ze dne 14. 2. 2024, . j. 1 As 300/202441. Zákonodárce v pYípad tohoto ustanovení vyael z pochopitelného pYedpokladu, ~e pokud se daná informace týká úYední innosti i funk ního zaYazení daného zamstnance veYejné správy, pak bude veYejný zájem na zpYístupnní této informace v~dy dán. Kdo jedná za ur itou obchodní spole nost i kdo jejím jménem vystupoval pak vychází z podobné logiky, bye v rovin soukromoprávní, promítnuté do roviny jednání obchodních spole ností. <br/><br/>[37] Proto s výjimkou velice specifických pYípado, kdy by z njakého dovodu nebylo mo~né zveYejnit, kdo za danou právnickou osobu b~n jedná i jednal, si nelze pYedstavit, ~e by v podobném typu pYípado mohl pYevá~it soukromý zájem nad zájmem veYejným v podob zpYístupnní informace, kdo vydal za danou právnickou osobu certifikát o shod. Dovození existence podobných dovodo by v ka~dém pYípad tí~ilo povinný subjekt, který by musel pYesvd iv a podrobn ve svém odmítavém rozhodnutí vysvtlit, z jakých konkrétních dovodo není mo~né zpYístupnit informaci o identit fyzické osoby, která za danou právnickou osobu jednala. Povaechný odkaz na  ochranu osobních údajo fyzických osob jednajících jménem osoby právnické je v podobné situaci naprosto neposta ující. <br/><br/>[38] Mstský soud proto pochybil, pokud umístil automatické rovnítko mezi vhodnost informování dot ených osob v kontextu judikatury správních soudo dle InfZ a zpracování osobních údajo na základ souhlasu subjektu údajo dle l. 6 odst. 1 písm. a) GDPR, a pak pYedevaím pokud samotnou vhodnost informovat pYípadn dot ené osoby podle InfZ ponkud mechanicky rozaíYil rovn~ na typ informací/osobních údajo, jejich~ poskytnutí tYetím stranám se samo o sob nemo~e daného subjektu údajo s ohledem na jeho profesní innost jakkoliv dotknout. <br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[39] Kasa ní stí~nost je dovodná. Nejvyaaí správní soud proto v souladu s § 110 odst. 1 s. Y. s. napadený rozsudek mstského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení (výrok . II). V nm bude podle § 110 odst. 4 s. Y. s. mstský soud vázán výae vysloveným právním názorem Nejvyaaího správního soudu v pYedchozím bodu tohoto rozsudku. Mstský soud v novém rozhodnutí rovn~ rozhodne o nákladech Yízení o této kasa ní stí~nosti (§ 110 odst. 3 vta první s. Y. s.).<br/>[40] V návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora o pYedb~né otázce pYedlo~ené v této vci rozhodl NSS podle § 48 odst. 6 s. Y. s. o pokra ování v Yízení (výrok . I). S ohledem na jasný právní názor zaujatý Soudním dvorem a jeho aplikaci na projednávanou vc, stejn jako skute nost, ~e v dosledku zruaujícího výroku . I bude o dané vci rozhodovat mstský soud znovu, nepova~oval NSS za potYebné vy~ádat si nová stanoviska ú astníko Yízení v reakci na rozsudek Soudního dvora. <br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 20. ervna 2025<br/><br/><br/>Michal Bobek <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>