<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 As 73/2025- 49 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 As 73/2025 - 54<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Vojtcha `imí ka (soudce zpravodaj), soudkyn Michaely Bej kové a soudce OndYeje Mrákoty v právní vci ~alobce: msto Vyaaí Brod, Míru 250, Vyaaí Brod, zastoupeného advokátem JUDr. Michalem `ilhánkem, Tu apy 240, proti ~alovanému: ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e, tYída Kapitána Jaroae 7, Brno, v Yízení o ~alob proti rozhodnutí pYedsedy ~alovaného ze dne 31. 5. 2024, j. ÚOHS21802/2024/161, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 20. 3. 2025, j. 62 Af 25/2024164, <br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>1. Vymezení vci<br/>[1] }alobce jako zadavatel uzavYel se spole ností KOMTERM echy, s. r. o. (dodavatel) nedatovanou pachtovní smlouvu, jejím~ pYedmtem byl pacht nebytových prostor a technologie nezbytné pro výrobu tepla, je~ slou~í k výrob tepelné energie pro topení a ohYev vody (pachtovní smlouva). Dále s dodavatelem uzavYel nedatovanou smlouvu o dodávce tepla, jejím~ pYedmtem byl závazek dodavatele dodávat ~alobci teplo z tepelného zdroje a závazek ~alobce platit dodavateli za dodávku tepelné energie kalkulovanou cenu (smlouva o dodávce tepla). <br/>[2] Dne 27. 1. 2023 obdr~el ~alovaný podnt k proaetYení postupu ~alobce pYi uzavYení obou smluv. }alovaný proto zahájil pYestupkové Yízení a dne 4. 1. 2024 vydal pYíkaz, kterým ~alobce shledal vinným ze spáchání pYestupku pro nedodr~ení stanovených pravidel ve smyslu § 2 odst. 3 zákona . 134/2016 Sb., o zadávání veYejných zakázek (zákon o zadávání veYejných zakázek) a ulo~il mu pokutu ve výai 800 tis. K . Spáchaný pYestupek ml spo ívat v tom, ~e koncesi na provozování technologie ur ené k výrob tepelné energie a dodávku tepelné energie ~alobce nezadal v koncesním Yízení a pro její zadání nepou~il ani jiný druh zadávacího Yízení podle § 55 tého~ zákona. Proti tomuto pYíkazu podal ~alobce rozklad, který pYedseda ~alovaného zamítl a prvostupHové rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí pYedsedy ~alovaného napadl ~alobce u Krajského soudu v Brn, který ~alobu zamítl.<br/>2. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alovaného<br/>[3] }alobce (st~ovatel) se proti rozsudku krajského soudu brání kasa ní stí~ností podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. Y. s., tedy pro nezákonnost spo ívající v nesprávném posouzení právní otázky a pro vady Yízení spo ívající v tom, ~e skutková podstata, z ní~ správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech. <br/>[4] St~ovatel má za to, ~e krajský soud nesprávn posoudil skutkový stav, nesprávn aplikoval a vylo~il ustanovení zákona o zadávání veYejných zakázek a zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku (ob anský zákoník), ím~ se dopustil nezákonnosti a zasáhl do autonomie vole stran. Pochybení se ~alovaný a následn krajský soud dopustili rovn~ tím, ~e vyhodnotili, ~e st~ovatel byl povinen zadat smlouvu o dodávce tepla a smlouvu o pachtu v zadávacím Yízení. St~ovatel se vaak domnívá, ~e se nemohl dopustit pYestupku ve smyslu § 2 odst. 3 ve spojení s § 268 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veYejných zakázek, neboe uzavYené smlouvy nenaplHovaly znaky koncese, nebyly uzavYeny na dobu neur itou a pYedpokládaná hodnota plnní z tchto smluv nepYekra ovala ástku ve výai 20 mil. K  bez DPH. Proto~e neporuail pravidla hospodáYské sout~e a jeho jednání nelze pova~ovat za akodlivé, nemohl naplnit materiální stránku pYestupku.<br/>[5] St~ovatel je pYesvd en, ~e smlouva o pachtu a smlouva o dodávce tepla nenaplHují znaky koncese ve smyslu § 174 odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek. Ji~ ve správním Yízení poukázal na skute nost, ~e pYedmtem smluvního vztahu s dodavatelem byla dodávka tepla, nikoli údr~ba zdroje tepla, která byla s tímto plnním pouze spojena. St~ovatel rovn~ upozorHuje, ~e dodavatel provozoval zdroj tepla výlu n pro ú ely st~ovatele a neposkytoval slu~bu ~ádné tYetí osob. Dodavatel nebyl vybrán za ú elem dodávání tepla pro obecní bytové domy nebo veYejné budovy, a proto ani uzavYené smlouvy nemohou mít povahu koncese, u nich~ zákon stanovuje povinnost zadávacího Yízení. Krajský soud tak nesprávn posoudil, ~e  takové plnní pYitom nepochybn pYesahuje rozsah veYejných zakázek na dodávky, jejich~ pYedmtem je  pouhé poYízení konkrétní vci, zvíYat nebo ovladatelných pYírodních sil dle § 14 odst. 1 ZZVZ. <br/>[6] St~ovatel pYipomíná, ~e plnní poskytované na základ uzavYených smluv zákon o zadávání veYejných zakázek ozna uje za innost relevantní v oblasti teplárenství a poptávka tohoto plnní je podle stejného zákona vyHata z povinnosti provést zadávací Yízení. Smlouva o dodávce tepla i smlouva o pachtu tak pYedstavují sektorovou veYejnou zakázku dle § 151 zákona o zadávání veYejných zakázek. Podle § 159 písm. b) stejného zákona tak st~ovatel nebyl povinen zakázku zadat v zadávacím Yízení. <br/>[7] S ohledem na naplnní pojmových znako koncese krajský soud pochybil zejména pYi posuzování pYenesení provozního rizika na dodavatele. Podle st~ovatele dodavatel nenese ~ádné provozní riziko, neboe má podle uzavYených smluv právo veakeré náklady promítnout do ceny za dodávku vyrobené tepelné energie. Podle bodo 5.5, 6.8 a 6.9 smlouvy o pachtu je navíc zjevné, ~e veakeré neplánované a jiné náklady nese st~ovatel. Z bodu 6.10 stejné smlouvy se podává, ~e byl sjednán limit povinnosti dodavatele nést náklady na opravu a údr~bu, a to ve výai 450 tis. K  ro n. St~ovatel dále poukazuje na svá pYedealá tvrzení, a to, ~e smlouva o pachtu kotelny byla uzavYena pouze z dovodu, ~e dodavatel disponuje odbornými znalostmi k provozování technologie k výrob tepla a má zajiatn pYístup k nákupu paliv. ZároveH ale na dodavatele nebyla pYevedena taková práva k u~ívání a po~ívání tepelného zdroje, která by mu umo~Hovala init vlastní podnikatelská a obchodní rozhodnutí (napY. není oprávnn jakkoli ovlivnit faktický okruh odbratelo tepelné energie). Na dodavatele nebylo (a ani nemohlo být) pYeneseno provozní riziko té~ z toho dovodu, ~e se st~ovatel zavázal odebírat veakerou vyrobenou tepelnou energii. Byl to tedy st~ovatel, kdo nesl podnikatelské riziko, zda koncoví odbratelé skute n cenu tepelné energie uhradí. <br/>[8] St~ovatel nesouhlasí ani se závrem krajského soudu, ~e odebírané teplo je v~dy dáno odbrem pYipojených objekto a objem tepla v~dy závisí na skute ném odbru. Jeliko~ se st~ovatel zavázal odebírat veakeré vyrobené teplo, dodavatel není závislý na tom, zda st~ovatel veakerou tepelnou energii prodá koncovým odbratelom. Krajský soud proto nemo~e dovozovat dalaí podmínky, na jejich~ základ ml dodavatel tepelnou energii vyrábt. Podle bodu 4.6 je dodavatel sice oprávnn provést úpravu sjednaného mno~ství energie pro následující rok, to vaak nemní nic na skute nosti, ~e st~ovatel je povinen veakeré vyrobené teplo odebrat. Z uvedené argumentace je proto zjevné, ~e provozní riziko na dodavatele pYeneseno nebylo. <br/>[9] Krajský soud té~ nesprávn dovodil, ~e ob smlouvy byly uzavYeny na dobu neur itou. K tomuto závru dospl v souvislosti s ujednáním v bod 2.4 smlouvy o pachtu, podle které platí, ~e  pokud jedna ze smluvních stran písemn nevypoví SMLOUVU nejpozdji 2 msíce pYed skon ením její platnosti, prodlu~uje se platnost SMLOUVY automaticky na dobu neur itou. St~ovatel má vaak za to, ~e smlouvy byly uzavYeny na dobu ur itou s odkládací podmínkou, a to od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2024, co~ ostatn vyplývá z bodu 2.3 stejné smlouvy. Podle § 548 odst. 1 ob anského zákoníku platí, ~e vznik, zánik nebo zmna práv mo~e být vázána na splnní podmínky. Podle odst. 2 stejného zákona se o odkládací podmínku jedná tehdy, kdy právní následky nastanou a~ v závislosti na splnní této podmínky. Ujednání o automatické prolongaci proto pYedstavuje pouze odkládací podmínku. <br/>[10] St~ovatel je sice toho názoru, ~e nejsou naplnny znaky koncese, pokud by ale naplnny byly, nebyl by povinen zakázku zadat v zadávacím Yízení, neboe by se jednalo o koncesi malého rozsahu. Jeliko~ ale krajský soud vyhodnotil, ~e smlouvy byly uzavYeny na dobu neur itou, dospl té~ k nesprávnému závru, ~e nebyly splnny podmínky pro koncesi malého rozsahu. St~ovatel proto pYipomíná, ~e pYedpokládaná hodnota plnní byla na základ uzavYených smluv stanovena na ástku 20 mil. K , která koncesi malého rozsahu odpovídá. Kdyby tedy krajský soud dospl ke správnému závru, ~e smlouvy byly uzavYeny na dobu ur itou, nemohl by uzavYít, ~e st~ovatel poruail povinnost zadat zakázku v koncesním Yízení. St~ovatel proto tvrdí, ~e nebyla naplnna materiální stránka pYestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veYejných zakázek, neboe pYedpokládaná hodnota plnní nebyla pYekro ena.<br/>[11] St~ovatel nesouhlasí ani s posouzením návrhu na moderaci výae ulo~ené pokuty. Krajský soud chybn vyhodnotil, ~e moderace pokuty sice pYichází v úvahu, nicmén jeliko~ nebyl u inn návrh, odmítl se moderací zabývat. Tento závr pova~uje st~ovatel za pYepjatý formalismus, neboe v odporu, rozkladu a následn rovn~ ve správní ~alob rozsáhle odovodnil, ~e pokuta byla ulo~ena v nepYimYené výai.<br/>[12] }alovaný nesouhlasí s námitkou st~ovatele, ~e uzavYené smlouvy nenaplHují znaky koncese. Pojmové znaky koncese jsou: 1) zadání poskytování slu~by vybranému dodavateli; 2) protiplnní v podob práva brát u~itky za poskytování slu~by a 3) pYenos provozního rizika na vybraného dodavatele. }alovaný má za to, ~e vaechny tyto znaky byly naplnny. St~ovatel vybranému dodavateli zadal provoz kotelny, dodavateli umo~nil prodávat tepelnou energii a ponechat si platby s dodávkou spojené. Rovn~ podmínka pYenesení provozního rizika je naplnna, neboe dodavatel kotelnu provozoval vlastním jménem, na svoj ú et a jeho jediný pYíjem plynul z prodeje tepla. St~ovatel se chybn domnívá, ~e pro naplnní znako koncese je rozhodné, kdo je zákazníkem vybraného dodavatele, a ~e znaky koncese nemohly být naplnny, neboe st~ovatel byl jediným zákazníkem dodavatele. St~ovatel se dále mýlí, pokud se domnívá, ~e primárním pYedmtem uzavYených smluv byla dodávka tepla. Dodavatel toti~ pro st~ovatele zajiaeoval komplexní slu~bu spo ívající v provozu kotelny, výrob a následné dodávce tepelné energie. <br/>[13] }alovaný nesouhlasí ani s námitkou st~ovatele, ~e s dodavatelem uzavYel smlouvy na dobu ur itou s odkládací podmínkou. Zánik smluvního vztahu byl spojen s aktivním jednáním nkteré ze stran. Smlouva uzavYená na dobu ur itou zaniká uplynutím asu, nikoli výpovdí nkteré ze stran, a proto nelze smlouvy pova~ovat za uzavYené na dobu ur itou. <br/>[14] Jeliko~ byly smlouvy uzavYeny na dobu neur itou, má ~alovaný za to, ~e pYedpokládaná hodnota pYesáhne ástku 20 mil. K . Nelze tedy uva~ovat o tom, ~e st~ovatel s dodavatelem uzavYeli koncesi malého rozsahu, u ní~ není zadavatel povinen koncesi zadat v zadávacím Yízení. V nyní posuzované vci byla pYedpokládaná hodnota plnní stanovena na ástku 10 mil. K  za jeden rok. Jak ale ~alovaný ji~ v druhostupHovém rozhodnutí uvedl, pYedb~ná cena tepelné energie za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 byla podle pYílohy . 1 ke smlouv o dodávce tepla stanovena na ástku ve výai 10.439.149 K  bez DPH. Hodnota plnní za jeden rok tak byla stanovena vyaaí ne~ deklarovaný ro ní pYedpoklad. Podle ~alovaného tedy byly dány pochybnosti o tom, zda vobec mohla být pYedpokládaná hodnota ve výai 20 mil. K  dodr~ena, a to zejména s ohledem na dobu trvání uzavYených smluv.<br/>[15] K naplnní materiální stránky pYestupku ~alovaný uvádí, ~e trestnost pYestupku se hodnotí ke dni jeho spáchání, tzn. ke dni uzavYení smluv. St~ovatel nezadal koncesi zákonem pYedpokládaným zposobem a nevratn tak zasáhl do sout~e o koncesi. Tím byl ovlivnn i výbr dodavatele. Pro konstatování viny pak není nutné zkoumat skute né naruaení sout~e  posta uje pouze její potenciální naruaení (viz té~ rozsudek NSS ze dne 8. 2. 2018, j. 10 As 157/201738). PYestupek proto byl spáchán ji~ k okam~iku uzavYení smluv, neboe nebylo provedeno zadávací Yízení. <br/>[16] Ve vztahu k výai pokuty ~alovaný pYipomíná, ~e jeliko~ st~ovatel uzavYel s dodavatelem smlouvy na dobu neur itou, ~alovaný nemohl jednozna n vypo ítat celkovou hodnotu koncese. Za hodnotu koncese se toti~ pova~uje celkový obrat dodavatele za dobu trvání koncese. Pokuta ve výai 800 tis. K  se tak pohybuje ve výai 4 % zákonné sazby. }alovaný má za to, ~e ulo~ená pokuta nebyla excesivní, neboe st~ovatel v pYedealém období hospodaYil s pYíjmy ve výai 152 mil. K , a pokuta byla ulo~ena ve výai 0,5 % pYedpokládaných pYíjmo st~ovatele. <br/><br/><br/>3. Posouzení vci NSS<br/>[17] NSS se pYi vypoYádání jednotlivých kasa ních dovodo nejprve zabýval otázkou, zda byly naplnny znaky koncese podle § 174 odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek. St~ovatel toti~ namítá, ~e se nemohl dopustit pYestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek, neboe uzavYené smlouvy o pachtu a dodávce tepla nebyly koncesí na slu~by. Dodavatel se na základ smlouvy o pachtu a smlouvy o dodávce tepla sice zavázal zajiaeovat údr~bu, rozvoj a rekonstrukci tepelných rozvodo, sou asn se ale zavázal vyrábt tepelnou energii pouze pro st~ovatele. Neml ~ádná práva k distribuci a dodávkám tepla pro tYetí osoby. A koli tedy udr~oval tepelné rozvody v provozu, st~ovatel je toho názoru, ~e si nadále uchoval postavení distributora a dodavatele tepelné energie.<br/>[18] Podle § 2 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek platí, ~e  zadáním veYejné zakázky se pro ú ely tohoto zákona rozumí uzavYení úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z ní~ vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, slu~by nebo stavební práce. Podle odst. 2 tého~ ustanovení se za veYejnou zakázku pova~uje i koncese na slu~by podle § 174 odst. 3 stejného zákona.<br/>[19] Podle § 174 odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek platí, ~e za zadání koncese veYejné slu~by se pova~uje uzavYení úplatné smlouvy, kterou zadavatel zadá poskytnutí jiných inností ne~ podle § 14 odst. 3 písm. a) a~ c) stejného zákona, dodavateli, pYi em~ protiplnní spo ívá v právu braní u~itko vyplývajících z poskytnutí slu~eb, nebo v tomto právu spole n s platbou. Aby koncese naplHovaly vaechny zákonem stanovené znaky, musí být na dodavatele pYeneseno té~ provozní riziko spojené s braním u~itko vyplývajících z poskytování slu~eb. <br/>[20] Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. 7. 2016, ve vci C458/14 a C67/15 Promoimpresa a dalaí se podává, ~e  koncese na slu~by je charakterizována mimo jiné situací, ve které je právo poskytovat stanovené slu~by zadavatelem pYeneseno na koncesionáYe, pYi em~ posledn uvedený v rámci uzavYené smlouvy disponuje ur itou hospodáYskou svobodou pYi ur ování podmínek podnikání a sou asn je do zna né míry vystaven rizikom souvisejícím s takovým podnikáním (srov. té~ rozsudek NSS ze dne 17. 4. 2024, j. 4 As 234/202390). S ohledem na výae uvedené je proto nutné posoudit, jakou konkrétní slu~bu st~ovatel koncesoval. St~ovatel s dodavatelem uzavYel smlouvu o pachtu a smlouvu o dodávce tepla. Na základ smlouvy o pachtu st~ovatel propachtoval prostory a technologie nezbytné k výrob tepelné energie (bod A smlouvy o pachtu). Podle bodu 1.1 smlouvy o pachtu st~ovatel pYenechal pYedmt pachtu dodavateli k u~ívání, po~ívání a provozování jeho jménem a na jeho riziko (shodn té~ bod 5.1 smlouvy o pachtu). V této souvislosti se dodavatel zavázal st~ovateli dodávat vyrobenou tepelnou energii, pYi em~ za tímto ú elem spolu uzavYeli smlouvu o dodávce tepla (body B, 1.1, 1.2, 1.3 a 5.1 smlouvy o pachtu a 1.1 smlouvy o dodávce tepla). Z tchto smluv je proto zjevné, ~e uzavYení jedné smlouvy by bez druhé nemlo rozumný smysl. Jinak Ye eno, tyto smlouvy jsou provázány zposobem, ~e a~ spole n mohou naplnit potYeby st~ovatele. Lze tedy i dovodit, ~e dodavatel pro st~ovatele vykonával komplexní slu~by spo ívající v provozu technologie pro výrobu tepelné energie a ve výrob tepelné energie, kterou následn st~ovateli dodával. Nelze proto pYisvd it st~ovateli, ~e primárním pYedmtem uzavYených smluv byla pouhá dodávka tepelné energie. První kritérium koncese je proto naplnno. <br/>[21] Druhé kritérium spo ívá v oprávnní brát u~itky za poskytované slu~by. Rovn~ toto kritérium je naplnno, proto~e podle bodu 5.5 smlouvy o pachtu byl dodavatel v souladu s cenovou regulací a smlouvou o dodávce tepla oprávnn ú tovat si odmnu za poskytování tepla z tepelného zdroje. Povinnost poskytnout protiplnní se pak podává rovn~ z bodu 1.1 smlouvy o dodávce tepla, ve které se st~ovatel zavázal dodavateli platit kalkulovanou cenu.<br/>[22] Ke tYetímu zákonnému kritériu koncese st~ovatel namítá, ~e na dodavatele nebylo pYeneseno provozní riziko, a pokud bylo, tak jen v zanedbatelné míYe. Smlouva o pachtu byla uzavYena pouze z dovodu, ~e dodavatel disponuje odbornými schopnostmi k provozování kotelny a technologických zaYízení k výrob tepla a sou asn má zajiatn pYístup k nákupu paliv (plyn a LTO). Cena tchto paliv je ale zahrnuta v celkové cen energie, kterou st~ovatel dodavateli hradí. V této souvislosti st~ovatel rovn~ odkazuje na body 5.5, 6.8 a 6.9 smlouvy o pachtu, které dodavateli zaru ují, ~e jakékoli neplánované i dalaí náklady budou kryty st~ovatelem. Dodavatel není oprávnn ovlivHovat faktický okruh odbratelo tepelné energie, nemá vliv ani na objem energie odebírané koncovými odbrateli, a to ae u~ z dovodu obchodního rozhodování na stran tchto odbratelo, nebo z dovodu výkyvo na trhu. St~ovatel tvrdí, ~e provozní riziko spo ívá v ekonomické rentabilit provozování tepelného hospodáYství ve vazb na dostate ný po et koncových odbratelo a objem dodané tepelné energie. Nesouhlasí pYitom se závrem krajského soudu, ~e odebírané teplo je v~dy dáno odbrem pYipojených objekto a objem vyrobeného tepla bude záviset na odbru, tj. ~e dodavatel z podstaty vci nevyrábí teplo navíc nebo do zásoby. Skute nost, ~e dodavatel není závislý na tom, zda st~ovatel veakerou tepelnou energii koncovým odbratelom prodá, se podává u~ jen z okolnosti, ~e se st~ovatel zavázal veakerou vyrobenou energii od dodavatele odebrat. <br/>[23] K námitce, ~e na dodavatele nemohlo být pYeneseno provozní riziko, NSS pYipomíná, ~e podle § 174 odst. 4 zákona o zadávání veYejných zakázek platí, ~e doalo k pYenesení provozního rizika, neníli dodavateli za b~ných tr~ních podmínek zaru ena návratnost vynalo~ených investic nebo náklado vzniklých pYi provozování stavby nebo poskytování slu~eb, je~ jsou pYedmtem koncese. Mo~e se jednat o riziko na stran poptávky, riziko na stran nabídky, nebo riziko na stran poptávky i nabídky. Mo~e se jednat i o áste ný pYenos provozního rizika, zahrnujeli ást provozního rizika pYenesená na dodavatele skute né vystavení výkyvom trhu tak, aby pYípadné odhadované ztráty dodavateli nebyly pouze zanedbatelné. <br/>[24] Jak ji~ bylo výae uvedeno, dodavatel se zavázal u~ívat, po~ívat a provozovat pYedmt pachtu svým jménem, na vlastní ú et, riziko a na vlastní odpovdnost (body 1.1 a 5.1 smlouvy o pachtu). Z bodu 6.6 smlouvy o pachtu se té~ podává, ~e dodavatel je povinen po celou dobu trvání smlouvy o pachtu hradit veakeré náklady související s provozem, údr~bou, opravami a revizemi pYedmtu pachtu. Tato povinnost mu vzniká, ani~ by ml vo i st~ovateli nárok na náhradu tchto náklado, neboe mu sou asn vzniká právo brát po~itky z pYedmtu pachtu (bod 6.8), a to napY. v podob odmny za poskytování slu~eb rozvodu tepelné energie (bod 5.5). Ze smlouvy o pachtu sice rovn~ vyplývá, ~e je dodavatel oprávnn v souladu s cenovou regulací pYevést náklady spojené s provozem, údr~bou a opravami pYedmtu pachtu na st~ovatele, z bodu 6.10 stejné smlouvy ale vyplývá, ~e byl mezi st~ovatelem a dodavatelem sjednán limit ve výai 450 tis. K  ro n, který dodavatel musí v souvislosti s údr~bou a opravami pYedmtu pachtu hradit sám. Náklady na údr~bu a opravy pYitom nepYedstavují jediné náklady, které je dodavatel nucen v souvislosti s poskytováním slu~eb hradit (srov. bod 6.6. smlouvy o pachtu). Z uvedeného je proto zjevné, ~e na st~ovatele veakeré náklady pYevedeny nebyly. NSS nemo~e pYisvd it ani tvrzení, ~e st~ovatel nese neplánované i jakékoli jiné dalaí náklady, neboe nic takového ze smlouvy o pachtu ani ze smlouvy o dodávce tepla nevyplývá. Závr krajského soudu, ~e návratnost finan ních investic je pro dodavatele v souvislosti s výkonem slu~eb nejistá, je proto logický a s ohledem na jednotlivá ustanovení smlouvy o pachtu pYesvd ivý. <br/>[25] NSS nepYisvd il ani námitce, ~e provozní riziko nebylo na dodavatele pYeneseno z dovodu podstatné limitace prostYednictvím veYejné cenové regulace ze strany Energetického regula ního úYadu, na jejím~ základ je dodavatel oprávnn promítnout do ceny tepelné energie vtainu skute n vynalo~ených náklado. Krajský soud správn stanovil, ~e uvedená námitka nevyvrací skute nost, ~e na dodavatele  njaké provozní riziko fakticky pYeneseno bylo. Krajský soud toti~ v souladu s unijní judikaturou Yádn dovodil, ~e k pYenosu provozního rizika dojde i tehdy, kdy je provozní riziko omezené z dovodu existence veYejnoprávních podmínek, pokud dodavatel riziko pYevezme zcela nebo pYinejmenaím ve významném rozsahu (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 10. 9. 2009, ve vci C206/08 WAZV Gotha, nebo rozsudek NSS ze dne 28. 6. 2017, j. 8 As 236/201651). Omezení provozního rizika z dovodu existence veYejnoprávní regulace v odvtví teplárenství tak nebrání pYenesení provozního rizika na dodavatele. <br/>[26] NSS se rovn~ ztoto~nil se závrem krajského soudu, ~e dodavatel není v souladu s cenovou regulací oprávnn promítnout do ceny tepla veakeré provozní náklady. Podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona . 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích (energetický zákon) platí, ~e o regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a pYímo pou~itelného pYedpisu Evropské unie upravujícího kodex sít harmonizovaných struktur pYepravních sazeb pro zemní plyn rozhoduje Energetický regula ní úYad. Krajský soud v této souvislosti odkázal na cenové rozhodnutí ze dne 16. 9. 2021, . 4/2021 (cenové rozhodnutí . 4/2021), které upravuje závazný postup pro kalkulaci tepelné energie. Podle bodu 1.1 ve spojení s bodem 2.1 tohoto rozhodnutí lze do ceny tepelné energie promítnout pouze ekonomicky oprávnné náklady, jimi~ jsou náklady nezbytné pro výrobu nebo rozvod tepelné energie, které vycházejí z ú etnictví dodavatele. V cen tepelné energie tak podle bodu 2.2.1.1 lze uplatnit náklady na palivo, nakupovanou energii a jiné energie, které vychází z dlouhodob obvyklé ú innosti u~ití energie pYi výrob nebo rozvodu tepelné energie v promru za ka~dý rok a obvyklých cen paliv s ohledem na náklady dopravy paliva anebo nakupované tepelné energie a jiných sjednaných technických a dodacích podmínek. Do ceny tepelné energie vaak nelze zahrnout napYíklad náklady na nákup elektYiny pYevyaující náklad na vlastní výrobu elektYiny pYi kombinované výrob elektYiny a tepla nebo pYi samostatné výrob elektYiny na tepelném zdroji, neníli vyrobená elektYina pYednostn vyu~ívána pro potYeby tepelného zdroje nebo pro ostatní výrobní nebo rozvodná tepelná zaYízení, která jsou dodavatelem elektricky propojená (bod 4.4.1.3). Do ceny pak nelze zahrnout ani zavinná manka a náhrady akod související s investi ní výstavbou nebo spojené s odstraHováním akod na majetku, které nebyly zposobeny v dosledku ~ivelní pohromy, náklady na vyYazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob a zostatkovou cenu tohoto majetku, krom náklado na likvidaci majetku (sní~ených o výnosy z likvidace), který ztratil zposobilost provozování, popY. dalaí náklady podle bodu 2.4.3.2 cenového rozhodnutí . 4/2021. Krajský soud tak správn dovodil, ~e dodavatel do ceny tepelné energie není oprávnn promítnout veakeré náklady spojené s výrobou, jak tvrdí st~ovatel.<br/>[27] Na tom nemní nic ani skute nost, ~e podle bodu 2.3.1.1 cenového rozhodnutí . 4/2021 mo~e dodavatel do ceny zahrnout nezbytné náklady na opravy a údr~by majetku souvisejícího s výrobou nebo rozvodem tepelné energie, neboe z bodu 6.10 smlouvy o pachtu se podává, ~e do ástky 450 tis. K  nese náklady na opravu a údr~bu dodavatel. Krajský soud tak dospl ke správnému závru, ~e dodavatel provozní riziko pYevzal minimáln ve významném rozsahu. <br/>[28] St~ovatel má rovn~ za to, ~e krajský soud pochybil pYi posuzování závislosti objemu vyrobené energie na aktuálním po tu pYipojených objekto. Jeliko~ se st~ovatel zavázal odebrat veakerou vyrobenou tepelnou energii, dodavatel není závislý na tom, zda ji st~ovatel prodá koncovým odbratelom. K tomu je vaak tYeba uvést, ~e podmínní objemu vyrobeného tepla skute ným odbrem vyplývá z bodu 4.5 cenového rozhodnutí . 4/2021, podle kterého  pYedpokládané mno~ství tepelné energie pro daný kalendáYní rok dodavatel stanoví na základ promru skute n dodaného mno~ství tepelné energie alespoH za tYi, nejvýae vaak pt, posledních ukon ených kalendáYních let, nebo období krataí, pokud dodavatel dodává tepelnou energii po dobu krataí ne~ tYi roky, pYi em~ zohlední dovodn pYedpokládanou zmnu mno~ství tepelné energie v kalendáYním roce. Shodn pak podle bodu 4.6 smlouvy o dodávce energie je dodavatel oprávnn provést úpravu sjednaného mno~ství tepelné energie pro následující rok s ohledem na skute n odebrané mno~ství tepelné energie za období pYedealých 3 let. Zájem st~ovatele odebírat objem vyrobené energie v souvislosti s dlouhodobými potYebami se pak podává rovn~ z bodu 4.5 stejné smlouvy.<br/>[29] K námitce, ~e st~ovatel vykonává relevantní innosti v oblasti teplárenství, a proto nebyl povinen zakázku zadat v zadávacím Yízení ve smyslu § 159 zákona o zadávání veYejných zakázek, NSS konstatuje, ~e ustanovení o sektorových veYejných zakázkách se na smluvní vztah s dodavatelem nepou~ije. Je sice pravda, ~e st~ovatel vykonává relevantní innost v oblasti teplárenství, neboe v souladu s § 153 odst. 1 písm. b) bodem 1 zákona o zadávání veYejných zakázek poskytuje zásobování tepelnou energií, toto postavení ale zastává ve vztahu ke svým koncovým odbratelom, nikoli svému dodavateli. Na tom nemní nic ani tvrzení, ~e hlavním pYedmtem uzavYených smluv je dodávka tepelné energie, neboe pYíkladem sektorové veYejné zakázky by v tomto smyslu byl  nákup energie pro krytí ztrát v pYenosové nebo distribu ní soustav nebo nákup energie pro vlastní potYebu zadavatele [viz § 159 (Výjimky pro dodávky vody, paliv nebo energie). In: `EBESTA, M., NOVOTNÝ, P., MACHUREK, T., DVOXÁK, D. a kol. Zákon o zadávání veYejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1107 1108]. St~ovatel ale odebranou tepelnou energii dále distribuuje koncovým odbratelom. Z uzavYených smluv je navíc zjevné, ~e dodavatel st~ovateli poskytuje komplexní slu~by spo ívající v provozování technologií k výrob tepelné energie, ve výrob a dodávce této energie. St~ovatel tak pYedstavuje pouze prostYedníka mezi dodavatelem, který tepelnou energii vyrobil, a koncovými odbrateli. <br/>[30] St~ovatel má dále za to, ~e nebyl povinen zakázku zadat ve veYejném zadávacím nebo jiném obdobném Yízení, neboe pYedpokládaná hodnota plnní byla stanovena na ástku 20 mil. K . St~ovatel je tedy sice toho názoru, ~e uzavYené smlouvy nenaplHují znaky koncese, pokud by ale naplHovaly, jednalo by se o koncesi malého rozsahu, u ní~ není povinen zakázku v zadávacím Yízení zadat. <br/>[31] K tomu zdejaí soud uvádí, ~e podle § 178 zákona o zadávání veYejných zakázek se o zakázku malého rozsahu jedná za situace, kdy pYedpokládaná hodnota zakázky nepYesahuje ástku ve výai 20 mil. K . Krajský soud v nyní posuzované vci dovodil, ~e smlouva o pachtu i smlouva o dodávce tepla byly uzavYeny na dobu neur itou, a proto bylo mo~né pYedpokládat, ~e ástka ve výai 20 mil. K  bude s ohledem na dobu trvání obou smluv pYekro ena. S tímto závrem st~ovatel nesouhlasí a tvrdí, ~e smlouvy byly uzavYeny na dobu ur itou. Krajský soud tak pochybil i pYi posouzení, zda pYedpokládaná hodnota plnní pYesahuje zákonem stanovený limit pro zakázky malého rozsahu.<br/>[32] Zdejaí soud se proto dále zabýval tím, zda krajský soud pochybil pYi posuzování doby, na kterou byly smlouvy uzavYeny. Ze smlouvy o pachtu i ze smlouvy o dodávce tepla vyplývá, ~e byly uzavYeny s ú inností od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2024, a to za pYedpokladu, ~e ~ádná ze stran neu iní kroky k jejich vypovzení. Ve smlouvách bylo toti~ ujednáno, ~e  pokud jedna ze smluvních stran písemn nevypoví SMLOUVU nejpozdji 2 msíce pYed skon ením její platnosti, prodlu~uje se platnost SMLOUVY automaticky na dobu neur itou (bod 2.4 smlouvy o pachtu a 2.2 smlouvy o dodávce tepla). Z uzavYených smluv je proto patrné, ~e zánik smluvního vztahu závisí na aktivním jednání stran závazku, co~ je typické pro smlouvy uzavYené na dobu neur itou. Oproti tomu pro smlouvy na dobu ur itou platí, ~e k zániku smluvního vztahu dochází samotným uplynutím asu. Zánik je tak spojen s okam~ikem, u nho~ není pochyb, ~e nastane [k tomu té~ HULMÁK, M. § 2204 (Doba nájmu). In: HULMÁK, M. a kol. Ob anský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláatní ást (§ 2055 3014). 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 283243]. Jeliko~ ze smlouvy o pachtu ani ze smlouvy o dodávce tepla není postaveno najisto, ~e smluvní vztah ke dni 31. 12. 2024 skute n zanikne, dospl krajský soud k logickému závru, ~e smlouvy byly uzavYeny na dobu neur itou. Krajský soud v této souvislosti rovn~ správn stanovil, ~e pro posouzení, zda byly smlouvy uzavYeny na dobu ur itou, i neur itou, není podstatné, ~e zákon o zadávání veYejných zakázek pYedpokládá, ~e koncese bude uzavYena na dobu ur itou (k tomu § 179 zákona o zadávání veYejných zakázek).<br/>[33] Nelze souhlasit ani s tvrzením st~ovatele, ~e smlouvy byly uzavYeny na dobu ur itou s odkládací podmínkou. Odkládací podmínka pYedstavuje vedlejaí ujednání smlouvy, se kterou je spojen nástup právních následko a~ s ohledem na její splnní. Ujednání doby trvání smluvního vztahu oproti tomu pYedstavuje takové ur ení asu, které omezuje existenci práv a povinností (viz § 603 ob anského zákoníku). St~ovatel tak pro podporu svých argumento smauje nkolik právních instituto.<br/>[34] Samotný závr, ~e smlouvy byly uzavYeny na dobu neur itou, nevylu uje, ~e si strany sjednaly koncesi malého rozsahu. Jak ji~ bylo výae uvedeno, koncese malého rozsahu pYedpokládá, ~e pYedpokládaná hodnota koncese nepYesáhne ástku 20 mil. K . Zposob ur ení pYedpokládané hodnoty koncese pak upravuje § 175 odst. 1 zákona o zadávání veYejných zakázek, z nho~ se podává, ~e  za pYedpokládanou hodnotu koncese se pova~uje celkový obrat dodavatele bez dan z pYidané hodnoty za dobu trvání koncese vyplývající z protiplnní za stavební práce a slu~by, je~ jsou pYedmtem koncese, jako~ i za dodávky, je~ s tmito stavebními pracemi a slu~bami souvisejí. Toto ustanovení je nutné vykládat s ohledem na povahu a smysl institutu koncese, pYi em~ pYedpokládaná hodnota koncese zpravidla musí vycházet ze skute ného protiplnní, které koncesionáYi z koncese plyne. Do obratu pro ú ely stanovení pYedpokládané hodnoty koncese pYitom mohou spadat rovn~ plnní, která se ú etn v obratu koncesionáYe vobec neprojeví (srov. rozsudek NSS ze dne 22. 3. 2024, j. 9 As 165/202338).<br/>[35] Ze spisového materiálu vyplývá, ~e na rok 2023 byla hodnota plnní stanovena na ástku ve výai 10.439.149 bez DPH, pYi em~ skute ná hodnota za první kalendáYní rok inila 9.616.429,85 K . Na druhý kalendáYní rok byla hodnota stanovena ve výai 8.501.850 K  bez DPH. Za první dva roky tak hodnota dosahovala ástky ve výai 18.118.279,85 K . S pYihlédnutím k okolnosti, ~e smlouvy byly uzavYeny na dobu neur itou, je zjevné, ~e by pYedpokládaná hodnota 20 mil. K  byla pYekro ena ji~ následující rok.<br/>[36] Zdejaí soud se rovn~ ztoto~Huje se závrem krajského soudu, ~e pro posouzení zákonnosti postupu st~ovatele jsou rozhodné skute nosti, které nastaly v dob spáchání pYestupku. Pro posuzovanou vc je proto rozhodné, k jakému okam~iku musela být ur ena pYedpokládaná hodnota koncese. Ustanovení § 175 odst. 2 zákona o zadávání veYejných zakázek v dob spáchání pYestupku obsahovalo pravidlo pouze pro koncese, které musí být zadány v zadávacím Yízení. Toto ustanovení tak neobsahovalo okam~ik, ke kterému má být ur ena pYedpokládaná hodnota u koncesí malého rozsahu. Krajský soud si v této souvislosti vypomohl obecným pravidlem vymezeným v § 16 odst. 5 stejného zákona, z nho~ se podává, ~e hodnota má být ur ena k okam~iku zadání zakázky, která se v zadávacím Yízení nezadává (tedy na po átku postupu zadavatele smYujícího k uzavYení smlouvy). Jakkoliv je pravdou, ~e v dob spáchání pYestupku st~ovatelem ze zákona výslovn nevyplývalo, ~e pYedpokládaná hodnota u koncese malého rozsahu má být ur ena v~dy k okam~iku jejího zadání, je zdejaí soud toho názoru, ~e pokud by pYedpokládaná hodnota nemusela být ur ena k okam~iku zadání koncese a zadavatel by zakázku nezadal v zadávacím Yízení, mohlo by v~dy hrozit, ~e poruaí svou povinnost stanovenou podle § 2 odst. 3 stejného zákona, z nho~ se podává, ~e  zadavatel je povinen zadat veYejnou zakázku v zadávacím Yízení, neníli dále stanoveno jinak [shodn rovn~ viz § 175 (Metody výpo tu pYedpokládané hodnoty koncese). In: `EBESTA, M., NOVOTNÝ, P., MACHUREK, T., DVOXÁK, D. a kol. Zákon o zadávání veYejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 11441149]. Výklad provedený krajským soudem je proto pln akceptovatelný. Tuto ur itou nejasnost ostatn ji~ zákonodárce novelou zákona o zadávání veYejných zakázek provedenou zákonem . 166/2023 Sb. objasnil a postavil najisto, ~e pYedpokládaná hodnota u koncese, která se zadává mimo zadávací Yízení, se ur uje k okam~iku jejího zadání. Krajský soud proto postupoval správn a logicky, kdy~ ur il, ~e rozhodným okam~ikem pro ur ení hodnoty koncese je okam~ik, kdy zadavatel smYuje k zadání koncese. <br/>[37] Se st~ovatelem nelze souhlasit ani co do námitky, ~e nebyla naplnna materiální stránka pYestupku, neboe nebyl pYekro en zákonný limit 20 mil. K . NSS v prvé Yad pYipomíná, ~e se st~ovatel dopustil ohro~ovacího pYestupku, pro které platí, ~e k jejich dokonání posta uje ohro~ení chránného zájmu (srov. rozsudky NSS ze dne 25. 8. 2016, j. 9 As 172/201567, ze dne 13. 10. 2015, j. 8 As 50/201539). V nyní posuzované vci tak posta í ohro~ení hospodáYské sout~e. UzavYené smlouvy sice byly vypovzeny ke dni 31. 12. 2024, a proto nebyla pYekro ena hodnota 20 mil. K , z výae uvedeného posouzení zdejaího soudu je vaak zjevné, ~e uzavYené smlouvy nenaplHují znaky koncese malého rozsahu a st~ovatel tak byl povinen koncesi v zadávacím Yízení zadat. Jeliko~ st~ovatel koncesi v zadávacím Yízení nezadal, poruail svou povinnost ve smyslu § 2 odst. 3 zákona o zadávání veYejných zakázek a tím i ovlivnil výbr dodavatele.<br/>[38] Na závr st~ovatel namítá, ~e krajský soud postupoval pYília formalisticky, neboe se nezabýval moderací ulo~ené pokuty. St~ovatel je pYesvd en, ~e uvedl podrobnou argumentaci co do nepYimYenosti ulo~ené pokuty, ze které je mo~né jeho návrh na moderaci trestu dovodit. Krajský soud ale konstatoval, ~e moderace ulo~ené pokuty by pYicházela v úvahu pouze na návrh st~ovatele. <br/>[39] K otázce moderace trestu, který byl ulo~en správním orgánem, NSS pYipomíná, ~e je na samotném st~ovateli, aby takový návrh v Yízení pYed soudem uplatnil. Z § 78 odst. 2 se výslovn podává, ~e  rozhodujeli soud o ~alob proti rozhodnutí, jím~ správní orgán ulo~il trest za správní delikt, mo~e soud, nejsouli dovody pro zruaení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl ulo~en ve zjevn nepYimYené výai, upustit od nj nebo jej sní~it v mezích zákonem dovolených, lzeli takové rozhodnutí u init na základ skutkového stavu, z nho~ vyael správní orgán, a který soud pYípadn vlastním dokazováním v nikoli zásadních smrech doplnil, a navrhlli takový postup ~alobce v ~alob. Ji~ z tohoto zákonného ustanovení je proto zjevné, ~e st~ovatel musí moderaci trestu v ~alob navrhnout, aby o ní krajský soud mohl rozhodovat (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 6. 2024, j. 10 As 47/202450). St~ovatel sice v ~alob namítl, ~e pokuta ve výai 800 tis. K  je nepYimYená. Tuto námitku ale krajský soud Yádn vypoYádal, pYi em~ uvedl, ~e se  pohybuje v zákonném rozmezí a úvahy ~alovaného vedoucí ke stanovení její výae odpovídají vaem zásadám pro její ukládání a zohledHují kritéria potYebná pro její individualizaci, v etn ~alobcových majetkových pomro. Oproti tomu návrh na moderaci trestu z petitu (a ani obsahu) ~aloby výslovn nevyplývá, a proto krajský soud nepochybil, pokud se moderací ulo~ené pokuty nezabýval.<br/><br/>4. Závr<br/>[40] NSS konstatuje, ~e krajský soud ~alobu st~ovatele zamítl v souladu se zákonnou úpravou a ustálenou judikaturu. Proto kasa ní stí~nost zamítl jako nedovodnou podle § 110 odst. 1 s. Y. s.<br/>[41] O náhrad náklado Yízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatel neml v posuzované vci úspch, proto mu právo na náhradu náklado nenále~í. }alovanému, který byl ve vci úspaný, ~ádné náklady nad rámec jeho úYední innosti nevznikly.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/><br/>V Brn dne 20. ervna 2025<br/><br/><br/>Vojtch `imí ek <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>