<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 As 137/2024- 49 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 As 137/2024 - 52<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Michaely Bej kové a soudco Faisala Husseiniho a OndYeje Mrákoty ve vci ~alobce: T. K., zastoupeného advokátem JUDr. Janem Bro~em, Ph.D., Teplého 2786, Pardubice, proti ~alovanému: Krajský úYad Královéhradeckého kraje, Pivovarské námstí 2, Hradec Králové, proti rozhodnutí ze dne 24. 1. 2024, j. KUKHK33282/UP/20236 (KH), v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 6. 2024, j. 30 A 24/202490, <br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>[1] Správa Krkonoaského národního parku (KRNAP) nedala souhlas s umístním stavby v ochranném pásmu národního parku, proto~e podlo~í stavebního pozemku prý tvoYí spodní moréna  akumulace vzniklá ledovcovou inností, která je pYírodovdn cenná. Nkteré námitky proti nesouhlasnému závaznému stanovisku uplatnil ~alobce a~ v kasa ní stí~nosti, a proto se jimi NSS nemohl zabývat. Ve zbytku nedal ~alobci za pravdu.<br/><br/>1. Popis vci<br/><br/>[2] }alobce po~ádal o vydání rozhodnutí o umístní stavby rodinného domu, pYístYeaku pro auta a pYíjezdové cesty na pozemku parc. . X v P. S.. NepYilo~il vaak vaechny potYebné podklady, a stavební úYad jej tedy vyzval k doplnní ~ádosti. <br/><br/>[3] Proto~e se stavební pozemek nachází v ochranném pásmu KRNAP, jedním z potYebných podklado byl souhlas Správy KRNAP (podle § 37 odst. 2 zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny), vydávaný ve form závazného stanoviska. Souhlas se vaak ~alobci nepodaYilo získat. Zámr je podle Správy KRNAP nepYípustný, neboe je umístn do významné geomorfologické lokality Vl í dol. <br/><br/>[4] Poté ~alobce po~ádal stavební úYad o prodlou~ení lhoty k doplnní podklado a nechal si zpracovat znalecký posudek, který závry nesouhlasného závazného stanoviska zpochybHoval. Správa KRNAP mu vaak sdlila, ~e její stanovisko nadále platí. }alobce si proto jeat nechal zpracovat dodatek znaleckého posudku, který reagoval na obsah sdlení Správy KRNAP. Proto~e Ministerstvo ~ivotního prostYedí ve zkráceném pYezkumném Yízení zruailo povodní závazné stanovisko, vydala Správa KRNAP nové  avaak opt nesouhlasné  stanovisko.<br/><br/>[5] Stavební úYad pak územní Yízení zastavil pro neodstranní podstatných vad ~ádosti [§ 66 odst. 1 písm. c) správního Yádu]  pro nepYedlo~ení souhlasného závazného stanoviska.<br/><br/>[6] Proti tomu se ~alobce bránil odvoláním ke Krajskému úYadu v Hradci Králové. Ten sice rozhodnutí stavebního úYadu zmnil, ale jen tak, ~e výrok o zastavení Yízení nahradil výrokem o zamítnutí ~ádosti o vydání územního rozhodnutí (tím krajský úYad napravil procesní pochybení stavebního úYadu). Proto~e odvolací námitky smYovaly proti obsahu závazného stanoviska Správy KRNAP, krajský úYad po~ádal ministerstvo o potvrzení i zmnu tohoto stanoviska (podle § 149 odst. 7 správního Yádu). Ministerstvo stanovisko potvrdilo. Vcn tak krajský úYad  s ohledem na obsah revizního stanoviska  nemohl odvolání vyhovt. <br/><br/>[7] }alobce pak neuspl ani se správní ~alobou. Podle Krajského soudu v Hradci Králové byl skutkový stav zjiatn dostate n a správn. Ob závazná stanoviska byla logicky a podrobn odovodnna; ministerstvo se v revizním stanovisku pYezkoumateln a nále~it vypoYádalo s odvolacími námitkami. Dot ené orgány také reagovaly na obsah znaleckého posudku (i jeho dodatku). Ten nadto mo~né poakození pYedmtu ochrany v pYípad provedení zámru nevylou il, ale spíae relativizoval jeho ochranáYskou hodnotu.<br/><br/>2. Kasa ní stí~nost<br/><br/>[8] Proti rozsudku krajského soudu se ~alobce (st~ovatel) brání kasa ní stí~ností.<br/><br/>[9] Má za to, ~e krajský soud nesprávn posoudil význam a rozsah zásady materiální pravdy. Povinnost zjistit stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, mají správní orgány. Nemohou ji pYenáaet na ú astníky Yízení. To se vaak do jisté míry stalo. Z obou stanovisek vyplývá, ~e ani Správa KRNAP, ani ministerstvo (které prý jen nekriticky pYevzalo závry Správy KRNAP) nejsou zcela pYesvd eny o tom, ~e zámr by naruail spodní morénu, tedy pYedmt ochrany. K tomu st~ovatel cituje pasá~e ze stanoviska správa KRNAP, podle kterých by znalecký posudek musel výskyt spodní morény na pozemku (a riziko jejího poakození v pYípad provedení zámru) zcela vylou it. Dot ené orgány tak chtjí, aby st~ovatel sám prokázal, ~e zámr nebude znamenat ~ádné riziko pro spodní morénu, která se na pozemku údajn nachází; tím na nj pYenáaejí svou vlastní povinnost. Nadto ani nemohou po~adovat, aby pro vydání souhlasného stanoviska bylo vylou eno jakékoli potenciální riziko. V územním Yízení je b~né, ~e se stYetávají dva rozdílné zájmy, co~ vaak jeat neznamená, ~e ~ádosti st~ovatele nelze vyhovt. Je práv povinností správních orgáno (i soudo), aby takový stYet vyYeaily.<br/><br/>[10] St~ovatel poukazuje na znalecký posudek a jeho dodatek, ve kterých se shodn uvádí, ~e jakýkoli  bye i potenciální  negativní vliv zámru na spodní morénu by byl nízký. Znalec uvedl, ~e objektivní informace dosud pYímo nepotvrzují výskyt spodní morény na st~ovatelov pozemku, a naopak potvrzují polygenetický charakter území (= roznorodý, vznikající roznými procesy). To, ~e se tam nachází spodní moréna, je podle znalce pravdpodobné, ale nejde o cenný geomorfologický tvar: ten by musel být znatelný u~ te, co~ není. Dot ené orgány svoj závr o výskytu spodní morény na st~ovatelov pozemku zalo~ily jen na domnnkách. Dovozují to zejména z toho, ~e spodní moréna byla objevena na pozemku parc. . Y. Ten je vaak od st~ovatelova pozemku vzdálen nkolik desítek metro, le~í výae v údolí ve smru po spádnici. Výskyt spodní morény nebyl prokázán ani na pozemcích, které se nacházejí pYímo pod st~ovatelovým pozemkem. <br/><br/>[11] Dot ené orgány se také opomenuly zabývat významem tvrzené spodní morény. Správa KRNAP sice citovala odborné publikace, které obecn zmiHují význam morén z geomorfologického hlediska, ale u~ se nevyjádYila k významu potenciální spodní morény práv na st~ovatelov pozemku. Ne ka~dá moréna má stejný význam, a tedy ani dopad na pYedmt zákonné ochrany nebude v ka~dém pYípad stejný. Význam spodní morény, která se prý nachází na st~ovatelov pozemku, proto byly dot ené orgány povinny srozumiteln vysvtlit. To se vaak nestalo. Znalec pYitom význam potenciální spodní morény ozna il za nízký a uvedl pro : pozemek le~í mimo nejcennjaí oblast morénových akumulací a v dostate né vzdálenosti od ní; naopak se nachází v území s polygenetickým vývojem, které u~ je siln ovlivnno lidskou inností.<br/><br/>[12] St~ovatel dále namítá, ~e v minulosti byla povolena (mj.) rekrea ní stavba na pozemku parc. . Y, který je polo~en výae ne~ st~ovatelov pozemek, tak~e pravdpodobnost výskytu morény tam byla vyaaí. Nelze souhlasit se závrem dot ených orgáno, ~e výskyt morény tam tehdy nebylo mo~né pYedpokládat. Sama Správa KRNAP ve svém stanovisku odkázala na odbornou studii z roku 2008, podle ní~ se pozemek parc. . Y nachází v geomorfologické lokalit. O morén na tomto pozemku tedy mla v dob rozhodování informace. St~ovateli tak vzniklo legitimní o ekávání, ~e bude pYípustný i jeho zámr (který by ml menaí negativní dopady a má být umístn na pozemku, u nho~ je menaí pravdpodobnost výskytu morény). Dot ené orgány byly povinny toto o ekávání vzít v potaz a mly uvést konkrétní dovody, pro které pova~ují st~ovatelov zámr za akodlivjaí.<br/><br/>[13] Ob stanoviska pova~uje st~ovatel za nepYezkoumatelná: nejsou v nich jasn vysvtleny dovody, které vedou dot ené orgány k pYesvd ení, ~e se na st~ovatelov pozemku nachází spodní moréna. Tyto dovody ve stanoviscích chybjí práv proto, ~e dot ené orgány výskyt morény jen pYedpokládají. A koli vnovaly zna nou pozornost významu celé lokality Vl ího dolu, nesoustYedily se stejn pe liv i na samotný st~ovatelov pozemek. Závry stanovisek jsou proto obecné a nelze z nich zjistit, pro které konkrétní dovody nebyl souhlas se zámrem udlen. NepYezkoumatelnost obou stanovisek zakládá i to, ~e se nevypoYádávají s veakerými námitkami st~ovatele. Ten opakovan upozorHoval, ~e se v lokalit  krom stavby na pozemku parc. . Y  nachází Yada dalaích staveb; dot ené orgány pYitom st~ovateli nikdy nevysvtlily, pro  je zrovna jeho zámr nepYípustný. Nikdy také neuvedly, zda se pYi provádní tchto staveb objevily cenné morény, co~ by pYineslo ucelenjaí pYedstavu o tom, kde by se mohly spodní morény nacházet. NevypoYádána zostala i námitka, podle ní~ ze stanoviska Správy KRNAP nevyplývá, pro  konkrétn je znalecký posudek a jeho dodatek chybný. Správa KRNAP s nkterými závry posudku polemizuje, ale nikdy je pYímo nevyvrací. Názor krajského soudu, ~e dot ené orgány nebyly povinny reagovat na ka~dý díl í závr posudku, popírá judikaturu NSS.<br/><br/>[14] NepYezkoumatelný je i napadený rozsudek, proto~e krajský soud Yádn nevypoYádal vaechny ~alobní námitky. Za nedostate n vypoYádanou pova~uje st~ovatel zejména námitku nesprávného u~ití volné úvahy pYi hodnocení dokazo. Pokud st~ovatel pYedlo~il znalecký posudek, mlo ministerstvo vycházet z obdobn pYesvd ivého dokazního prostYedku, který by posudek zpochybHoval; pro odstranní rozporo mezi posudkem a závry Správy KRNAP nadto bylo mo~né znalce vyslechnout. Krajský soud na to reagoval jen v jednom krátkém odstavci, z nho~ není zYejmé, pro  podle nj nebylo tYeba provádt dalaí dokazování. Dále rozsudek nevypoYádal ani námitku, podle které není zjevné, zda pracovníci Správy KRNAP pYi tvorb závazného stanoviska navatívili st~ovatelov pozemek. Krajský soud sice podle svých slov nemá pochyb o tom, ~e jsou tito pracovníci se stavem lokality dobYe obeznámeni, smysl námitky vaak byl jiný  toti~ ~e stanovisko Správy KRNAP není svým obsahem konkrétní (hodnotí jen význam lokality Vl ího dolu jako celku). V napadeném rozsudku kone n chybjí úvahy, na základ kterých dospl krajský soud k závru, ~e provedením zámru bude moréna nevratn poakozena. Takový jednozna ný závr neplyne ani z obsahu závazných stanovisek (která výskyt morény jen pYedpokládají).<br/><br/>3. Právní hodnocení <br/><br/>[15] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[16] Proti samotnému rozsudku krajského soudu smYuje jen námitka, ~e je nepYezkoumatelný. NSS nic takového nezjistil. Bye st~ovatel své ~alobní námitky pojal rozn, v podstat vaechny znly ve výsledku stejn: ~e se dot ené orgány nedostate n vypoYádaly se závry znaleckého posudku, který st~ovatel pYedlo~il, a jeho dodatku. Krajský soud pYitom poukázal na to, ~e práv reakce na obsah posudku a dodatku tvoYí podstatnou ást stanoviska Správy KRNAP (bod 47 jeho rozsudku). V napadeném rozsudku lze najít odpov i na ty ~alobní námitky, které st~ovatel pova~uje za nevypoYádané:<br/>- Kdy~ krajský soud vysvtlil, ~e dot ené orgány ve svých stanoviscích dostate n reagovaly na znalcovy závry, vypoYádal tím i ~alobní námitku, podle které mly vycházet z obdobn pYesvd ivého dokazního prostYedku nebo mly znalce vyslechnout. Je zYejmé, pro  podle krajského soudu nebylo tYeba provádt dalaí dokazování: samy dot ené orgány toti~ dostate n (tedy se stejnou odborností jako znalec v posudku) objasnily, pro  se závry posudku nesouhlasí (bod 63). <br/>- K námitce, ~e není zjevné, zda pracovníci Správy KRNAP pYi tvorb závazného stanoviska vobec navatívili st~ovatelov pozemek, krajský soud uvedl, ~e z obsahu stanoviska je zYejmé, ~e pracovníci danou lokalitu dobYe znají; nebylo tedy tYeba zdorazHovat, ~e pozemek navatívili (body 48 a 60). Myslelli st~ovatel svou námitku tak, ~e obsah stanoviska Správy KRNAP není konkrétní (proto~e se v nm hodnotí jen význam lokality Vl ího dolu jako celku), ml to tak výslovn napsat. Nebylo na krajském soudu, aby si nco za st~ovatele domýalel. Z napadeného rozsudku ovaem i tak plyne, ~e krajský soud pova~oval stanovisko Správy KRNAP za podrobné a dostate n reagující na znalcovy závry (tedy za stejn konkrétní jako znalecký posudek, vypracovaný na základ návatvy pozemku).<br/><br/>[17] NepYezkoumatelnost napadeného rozsudku nezakládá ani to, ~e v nm chybjí úvahy, na jejich~ základ krajský soud dospl k závru, ~e provedením stavebního zámru bude nevratn poakozena spodní moréna. K tomuto závru toti~ nedospl sám krajský soud, tak~e jej ani sám nemusel zdovodHovat. To u~ toti~ podle nj dostate n udlala Správa KRNAP v závazném stanovisku. Krajský soud jen  opt v reakci na námitku, ~e se dot ené orgány nevypoYádaly se znaleckým posudkem  odkázal na pasá~e závazného stanoviska, ve kterém se Správa KRNAP posudkem zabývala ( a to se závrem, ~e& by doalo k nevratnému poakození ledovcové morény ). <br/><br/>[18] St~ovatel tvrdí, ~e jednozna ný závr o nevratném poakození spodní morény neplyne ani ze závazných stanovisek  dot ené orgány toti~ výskyt morény na jeho pozemku spíae jen pYedpokládají. To je sice pravda, ale zároveH se ukazuje, ~e st~ovatel od krajského soudu o ekával reakci na nco, co v ~alob vobec nezaznlo. <br/><br/>[19] To, ~e Správa KRNAP zakládá svoj nesouhlas na (pouhém) pYedpokladu, podle nho~ podlo~í st~ovatelova pozemku tvoYí spodní moréna, je jasné prakticky u~ od za átku Yízení. St~ovatel vaak v ~alob nenamítal, ~e u~ a práv to poruauje zásadu materiální pravdy  tedy po~adavek, aby byl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti (§ 3 správního Yádu). Svou ~alobní argumentaci postavil obecn na tom, ~e se dot ené orgány dostate n nevypoYádaly se závrem znaleckého posudku. Ten ovaem nezní tak, ~e se v podlo~í st~ovatelova pozemku moréna nevyskytuje, ale ~e pozemek le~í mimo nejcennjaí morény a v dostate né vzdálenosti od nich. Jde o území s polygenetickým vývojem, které bylo v minulosti siln ovlivnno lidskou inností. Provedením zámru tak  nedojde ke stYetu s geomorfologicky cennými a významnými fenomény Vl ího dolu . I znalec vycházel z toho, ~e výskyt spodní morény v podlo~í st~ovatelova pozemku je pravdpodobný. Své úvahy ovaem vedl a dovedl k tomu, ~e moréna nebude geomorfologicky cenná. Pokud tedy st~ovatel v ~alob dot eným orgánom vytýkal, ~e se nevypoYádaly se závrem znalce, vytýkal jim v podstat jen to, ~e odborn neoponovaly jeho úvahám o ochranáYské hodnot, tedy o významu spodní morény, která se zYejm na st~ovatelov pozemku nachází.<br/><br/>[20] A~ v kasa ní stí~nosti klade st~ovatel doraz na to, ~e dot ené orgány samotný výskyt morény vlastn jen pYedpokládají. Na tom pak zakládá své námitky, ~e 1) na nj dot ené orgány pYenáaejí svou odpovdnost za Yádné zjiatní skutkového stavu, proto~e po nm po~adují, aby prokázal, ~e zámr nepoakodí spodní morénu, která se tam mo~ná vyskytuje; a ~e 2) dot ené orgány ani nemohou po~adovat, aby bylo vylou eno jakékoli riziko poakození spodní morény, proto~e je tYeba v~dy pomYovat stYetávající se zájmy. Jde jist o záva~né námitky, se kterými by nebylo snadné se vypoYádat. St~ovatel k tomu vaak krajskému soudu ani nedal mo~nost. V ~alob je neuplatnil, a  tak u init mohl, a proto jsou te tyto námitky nepYípustné (§ 104 odst. 4 s. Y. s.).<br/><br/>[21] PYípustná je naopak námitka, podle ní~ se dot ené orgány opomenuly zabývat významem spodní morény na st~ovatelov pozemku, který znalec ozna il za nízký. Tím toti~ u~ st~ovatel jen rozvíjí svou ~alobní námitku, podle které se dot ené orgány nevypoYádaly se znaleckým posudkem.<br/><br/>[22] Je pravda, ~e Správa KRNAP se nijak zvláae nevnovala významu práv té morény, která se mo~e nacházet na st~ovatelov pozemku (to ostatn ani nebylo mo~né, kdy~ je moréna skryta pod povrchem). Ve stanovisku vaak pYesvd iv zdovodnila jedine nost celé lokality Vl ího dolu a potYebu chránit jakékoli zbytky povodních, dosud nepoakozených morén. Význam st~ovatelova pozemku podle ní zároveH spo ívá v tom, ~e je jako jeden z mála v údolní poloze mezi karem (Vl í jámou) a koncovými morénami nenaruaen masivními terénními úpravami.<br/><br/>[23] Své úvahy zalo~ila Správa KRNAP na odborných pracích geomorfologa RNDr. V. P., pYedevaím na lánku z roku 2019, který se dané lokalit podrobn vnuje (Zalednní Vl ího dolu v Krkonoaích a ochrana jeho glaciálních tvaro). PYírodovdn hodnotná je celá lokalita prý proto, ~e pleistocenní ledovec, po kterém tu zostal morénový komplex, byl z hlediska nadmoYské výaky nejní~e polo~eným ledovcem v prostoru stYední Evropy mezi Alpami a Skandinávií. Sou asn je Vl í dol jediné krkonoaské (a tak i eské) ledovcové údolí, které se výrazn pYekrývá s civiliza ní infrastrukturou, tak~e jde o zranitelnou lokalitu. V dosledku civiliza ního tlaku byly zbytky morén negativn poznamenány i nevratn poakozeny (výstavbou sjezdovek, lanovek, ubytovacích zaYízení apod.). }ádné dalaí zásahy u~ proto  podle RNDr. P., a tak i Správy KRNAP  nelze pYipustit; v celé lokalit je tYeba vylou it jakékoli zemní a stavební práce.<br/><br/>[24] Správa KRNAP oponovala i konkrétním úvahám, které znalce dovedly k závru, ~e význam spodní morény na st~ovatelov pozemku bude nízký. Znalec tento závr postavil pYedevaím na tom, ~e pozemek byl v minulosti ovlivnn svahovými procesy a lidskou inností. Správa KRNAP ve svém stanovisku s odkazem na nkolik zahrani ních odborných lánko vysvtlila, pro  je posobení svahových proceso v daném míst velmi nepravdpodobné (str. 6 7, bod 2). To, ~e byl pozemek ovlivnn lidskou inností, Správa KRNAP nezpochybHovala, ale dYívjaí zemdlské vyu~ití pozemku, srubové opevnní Vl ího potoka (tekoucího podél ji~ní hranice pozemku) i výkopy pro potrubní vedení (o promru 10 cm, podél severní hranice pozemku) podle ní nemohly zposobit zánik i zásadní poakození povodní morény, proto~e pYi nich nebyly provádny výkopy hluboké nkolik metro. V pYípad provedení zámru by naopak bylo nutné odt~it ve svahu záYez do hloubky a~ 3,5 m v míst rodinného domu a a~ 4 m v míst pYístYeaku pro auta. ZároveH Správa KRNAP vysvtlila, pro  pYedpokládá, ~e spodní moréna se na st~ovatelov pozemku bude nacházet ve hloubce do 2 m [str. 8 9, písm. d) f)]. <br/><br/>[25] Tedy pYesn jak uvedlo ministerstvo v revizním stanovisku: Správa KRNAP se vypoYádala se znaleckým posudkem, který podle ní sni~oval hodnotu morény na st~ovatelov pozemku tím, ~e nadhodnocoval vlivy pozdjaích geologických proceso a lidské innosti. ZároveH vysvtlila, pro  moréna nebyla tmito procesy zni ena a pro  je její zachování ve stávající podob dole~ité (v evropském mYítku jde o jedine nou oblast zalednní). K tomu ministerstvo dodalo, ~e závry Správy KRNAP nevylu ují, ~e se nkde ve Vl ím dole nacházejí i cennjaí morény.<br/><br/>[26] Podle dalaí st~ovatelovy námitky není pravda, ~e o výskytu morény na nedalekém pozemku parc. . Y nemla Správa KRNAP v dob, kdy dala souhlas s výstavbou na tomto pozemku, ~ádné informace. To, ~e s výskytem morény v podlo~í tohoto pozemku na základ tehdejaích podklado nepo ítala, tvrdila Správa KRNAP u~ v závazném stanovisku. St~ovatel ovaem toto tvrzení poprvé zpochybHuje a~ v kasa ní stí~nosti. A stejn tak se poprvé dovolává svého legitimního o ekávání (které dovozuje z toho, ~e na pozemku parc. . Y byla stavba povolena). I tyto námitky jsou proto nepYípustné (§ 104 odst. 4 s. Y. s.).<br/><br/>[27] Kone n st~ovatel namítá, ~e ob závazná stanoviska jsou nepYezkoumatelná:<br/>- Ve stanoviscích prý nejsou jasn vysvtleny dovody, pro které jsou dot ené orgány pYesvd eny, ~e se na st~ovatelov pozemku nachází spodní moréna. <br/>To není pravda. Svoj pYedpoklad, ~e se tam nachází spodní moréna, Správa KRNAP v závazném stanovisku vysvtlila, a to pomrn jasn: a) pozemek se nachází pYímo uprostYed Vl ího dolu; b) na nedalekém pozemku parc. . Y bylo pYi výkopech základo pro rekrea ní stavbu odt~eno velké mno~ství morénových bloko, tak~e je dovodné pYedpokládat, ~e moréna je i v podlo~í st~ovatelova pozemku (pYinejmenaím v severní ásti, kde má být umístna stavba), který se nachází na stejném svahu asi 100 m ní~e smrem po spádnici do stYedu ledovcového údolí; c) morfologie úseku svahu s vyaaím sklonem je typická pro erodované okraje spodních morén na údolních dnech; to Správa KRNAP ilustrovala na výYezech z mapy sklonitosti leteckého laserového modelu reliéfu, na kterých je vyobrazen svah na st~ovatelov pozemku a obdobné svahy morén v ObYím dole, který se také nachází v Peci pod Sn~kou (str. 7 8).<br/>- A koli dot ené orgány vnovaly zna nou pozornost významu celé lokality Vl ího dolu, nevnovaly stejnou pozornost i pozemku st~ovatele. Závry stanovisek jsou prý obecné a nelze z nich seznat, pro které konkrétní dovody nebyl dán souhlas se zámrem. <br/>To není pravda. Správa KRNAP se nevnovala jen významu celého Vl ího dolu, ale svoj nesouhlas zdovodnila i konkrétn ve vztahu ke st~ovatelovu pozemku  uvedla, pro  práv i tam se podle ní nachází spodní moréna, ~e jde o jeden z mála pozemko nenaruaených masivními terénními úpravami atp. <br/>- Dot ené orgány prý st~ovateli nikdy nevysvtlily, pro  je nepYípustný práv jeho zámr  na rozdíl od Yady dalaích staveb, které se u~ v lokalit nacházejí (krom stavby na pozemku parc. . Y). Nikdy také neuvedly, zda se pYi provádní tchto staveb objevily cenné morény. <br/>Správa KRNAP zdovodnila svoj pYedpoklad, ~e se na st~ovatelov pozemku nachází spodní moréna, ím~ vysvtlila, pro  je zámr nepYípustný. To, ~e se nezmínila o jiných okolních stavbách (ne~ o stavb na pozemku parc. . Y) ani o tom, zda se pYi jejich provádní objevily morény, nezakládá nepYezkoumatelnost jejího stanoviska. Kdyby Správa KRNAP mla informace o tom, ~e se jinde v blízkém okolí pYi výstavb objevily morény, jist by to na podporu svého závru uvedla (stejn jako v pYípad morén objevených na pozemku parc. . Y). <br/>- Ze stanoviska Správy KRNAP prý nevyplývá, z jakých konkrétních dovodo je znalecký posudek a jeho dodatek chybný. Správa s nkterými závry posudku polemizuje, ale nikdy je pYímo nevyvrací. <br/>To není pravda. Ze stanoviska vyplývá, pro  Správa KRNAP se znalcovými závry nesouhlasila (bod [24] výae). V tomto ohledu je tYeba uvést, ~e znalecký posudek není o nic víc fakticky podlo~en ne~ stanovisko. Ve výsledku je jediným faktem, který znalec zjistil pYi návatv pozemku (a tak podle st~ovatele  na rozdíl od Správy KRNAP  vycházel z bezprostYední znalosti pozemku), jen to, ~e ~ádná moréna tam v sou asnosti není viditelná. Nesporným faktem je i to, ~e pozemek byl v minulosti njak ovlivnn lidskou inností. Ve zbytku spíae znalec jen vede odborné úvahy  od stolu (napY. o posobení svahových proceso i o vlivu lidské innosti na význam morény)  stejn jako Správa KRNAP, která proti znaleckému posudku staví svoj odborný názor.<br/>I kdyby pYitom platilo, ~e Správa KRNAP byla povinna reagovat na veakerý obsah znaleckého posudku, st~ovatel dosud nezmínil nic konkrétního (~ádnou díl í úvahu, která znalce dovedla k jeho závru), na co podle nj Správa KRNAP nereagovala. Jak uvedl i krajský soud: to, ~e se závazná stanoviska nevypoYádala se závry znaleckého posudku, tvrdil st~ovatel jen v obecné rovin (bod 62 napadeného rozsudku).<br/><br/>4. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[28] St~ovatel se svými námitkami neuspl. NSS proto jeho kasa ní stí~nost zamítl. Neúspaný st~ovatel nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. Krajskému úYadu nevznikly náklady Yízení vymykající se z b~né úYední innosti.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 20. ervna 2025<br/><br/><br/>Michaela Bej ková <br/>pYedsedkyn senátu<br/></body> </html>