<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 5 Afs 205/2021- 156 - text</title> </head> <body> ÿþ 5 Afs 205/2021 - 161<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudco JUDr. Lenky Matyáaové a JUDr. Viktora Ku ery v právní vci ~alobkyn: Marie Kratochvílová, se sídlem nám. T. G. Masaryka 151, Horní Cerekev, zast. JUDr. Vítem Hrn iYíkem, Ph.D., LL.M, advokátem se sídlem `robárova 2002/40, Praha 10, proti ~alovanému: Ministerstvo zemdlství, se sídlem Tanov 65/17, Praha 1, o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2021, . j. 14 A 75/202055,<br/>takto:<br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/>II. }alovanému se náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznává.<br/>Odovodnní:<br/>I.<br/>Probh dosavadního Yízení<br/>[1] }alobou podanou u Mstského soudu v Praze se ~alobkyn domáhala zruaení rozhodnutí ~alovaného ze dne 7. 5. 2020, . j. 40596/2019MZE14113, jím~ ~alovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Státního zemdlského interven ního fondu (dále jen  SZIF ) ze dne 11. 6. 2018, . j. SZIF/2018/0420623. Tímto rozhodnutím SZIF ulo~il ~alobkyni povinnost vrátit finan ní prostYedky ve výai 5 239 422 K , vyplacené jako dotace v rámci Programu rozvoje venkova R, opatYení III.1.2 Podpora zakládání podniko a jejich rozvoje (dále jen  PRV ).<br/><br/>[2] Z pYedlo~eného správního spisu vyplývá, ~e ~alobkyn podala dne 28. 6. 2012 ~ádost o dotaci z PRV na projekt nazvaný  Stavební úprava objektu na podnikání s místem realizace nám. T. G. Masaryka 151, Horní Cerekev. Dne 13. 3. 2013 podepsala ~alobkyn dohodu o poskytnutí dotace, jí~ se zavázala k plnní pravidel PRV. ProstYednictvím svého syna jako~to zmocnnce, Ing. L. K. (dále jen  zmocnnec ), po~ádala ~alobkyn dne 10. 3. 2015 o proplacení dotace. Po kontrole realizace projektu na míst dne 20. 4. 2015 navrhl SZIF korekci celkových výdajo za neprovedené práce na venkovní ploae ve výai 22 677,70 K . Zbylá ást dotace ve výai 5 239 422 K  byla ~alobkyni vyplacena dne 7. 7. 2015.<br/><br/>[3] Neplánovanou kontrolou projektu dne 29. 4. 2016 bylo zjiatno, ~e ve zrekonstruovaném objektu neprobíhá ~ádná výroba. V dob kontroly nebyl pYítomen ~ádný zamstnanec, pYíru ní sklad doplHko byl prázdný, stroje nebyly pYipojeny ke zdroji elektYiny a nkteré z nich byly umístny v objektu jiného majitele v areálu a na prostranství za budovou. SZIF dále zjistil, ~e výrobní íslo kompresoru ( . 3095) neodpovídalo výrobnímu íslu, které bylo zjiatno pYi kontrole dne 20. 4. 2015 ( . 3511). Z údajo poskytnutých výrobcem odsávacího a filtra ního zaYízení pak vyplývá, ~e na filtra ním zaYízení byl umístn neoriginální atítek s výrobním íslem jiného zaYízení, prodaného jinému zákazníkovi. Námitky proti protokolu o kontrole doru ené dne 13. 6. 2016 SZIF sdlením ze dne 30. 6. 2016 zamítl jako neoprávnné. V oznámení o ulo~ení sankce pYíjemci dotace ze dne 24. 5. 2016 SZIF konstatoval, ~e ~alobkyn poruaila pravidla PRV v ásti A [podmínky kapitoly 1 písm. e), kapitoly 3 písm. k), kapitoly 4 písm. e) a g)] a v ásti B (podmínky kapitoly 9 bodo 8 a 10), s ím~ se pojí sní~ení dotace o 100 %. PYezkumná komise ~alovaného na svém jednání dne 12. 9. 2016 postup SZIF potvrdila.<br/><br/>[4] Krajské Yeditelství policie kraje Vyso ina zahájilo dne 18. 9. 2017 trestní stíhání zmocnnce ~alobkyn, a to na základ oznámení o podezYení ze spáchání trestného inu, podaného SZIF dne 6. 9. 2016. Rozsudkem Krajského soudu v eských Budjovicích, pobo ky v TáboYe, ze dne 19. 12. 2018, . j. 18 T 1/20182848, byl zmocnnec uznán vinným pokra ujícím zvláae záva~ným zlo inem dota ního podvodu dle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, dílem dokonaným a dílem ve stádiu pokusu, kterého se dopustil mimo jiné tím, ~e dne 10. 3. 2015 nechal zpracovat, podepsat a podat nepravdivou ~ádost o proplacení výdajo, v etn nepravdivé povinné dokumentace na projekt  Stavební úprava objektu na podnikání . Odvolání státní zástupkyn proti rozsudku krajského soudu bylo zamítnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 9 To 17/2019.<br/><br/>[5] Dne 27. 3. 2018 bylo zahájeno správní Yízení o ulo~ení povinnosti vrátit dotaci dle § 11a zákona . 256/2000 Sb., o Státním zemdlském interven ním fondu a o zmn nkterých dalaích zákono (zákon o Státním zemdlském interven ním fondu), v relevantním znní (dále jen  zákon o SZIF ), ve spojení s naYízením Evropského parlamentu a Rady (EU) . 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, Yízení a sledování spole né zemdlské politiky a o zruaení naYízení Rady (EHS) . 352/78, (ES) . 165/94, (ES) . 2799/98, (ES) . 814/2000, (ES) . 1290/2005 a (ES) . 485/2008 [dále jen  naYízení . 1306/2013 ; s ú inností od 1. 1. 2023 nahrazeno naYízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, Yízení a monitorování spole né zemdlské politiky a zruaení naYízení (EU) . 1306/2013] a l. 7 provádcího naYízení Komise (EU) . 809/2014 ze dne 17. ervence 2014, kterým se stanoví provádcí pravidla k naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) . 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatYení pro rozvoj venkova a podmínnost [s ú inností od 1. 1. 2023 nahrazeno provádcím naYízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. kvtna 2022, kterým se stanoví provádcí pravidla k naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti spole né zemdlské politiky]. Jak ji~ bylo konstatováno, prvostupHové rozhodnutí ze dne 11. 6. 2018, . j. SZIF/2018/0420623, jím~ SZIF ulo~il ~alobkyni povinnost vrátit dotaci, bylo následn rozhodnutím ~alovaného ze dne 7. 5. 2020, . j. 40596/2019MZE14113, potvrzeno.<br/><br/>[6] Rozhodnutí ~alovaného napadla ~alobkyn u Mstského soudu v Praze. V ~alob formulovala 8 ~alobních bodo, z nich~ pro posouzení kasa ní stí~nosti je relevantní zejména námitka prekluze oprávnní státu ~ádat vrácení dotace. Dle ~alobkyn toti~ ke dni 18. 6. 2018, kdy jí bylo doru eno prvostupHové rozhodnutí (je~ lze pova~ovat za ~ádost o vrácení dotace), ji~ uplynula osmnáctimsí ní lhota dle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013, která je dle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Afs 280/201757 (vaechna zde zmiHovaná rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), lhotou prekluzivní. Podle ~alobkyn má l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 dle zásady lex posterior/specialis derogat legi priori/generali aplika ní pYednost pYed l. 3 odst. 1 naYízení Rady (ES, Euratom) . 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochran finan ních zájmo Evropských spole enství (dále jen  naYízení . 2988/95 ).<br/><br/>[7] Mstský soud shora uvedeným rozsudkem ~alobu zamítl. Konstatoval, ~e posuzovaná dotace byla poskytnuta mimo jiné na základ naYízení Rady (ES) . 1290/2005 ze dne 21. ervna 2005 o financování spole né zemdlské politiky (dále jen  naYízení . 1290/2005 ), je~ bylo ke dni 1. 1. 2014 zruaeno l. 119 odst. 1 naYízení . 1306/2013. Podle l. 119 odst. 2 naYízení . 1306/2013 platí, ~e odkazy na zruaená naYízení se pova~ují za odkazy na toto naYízení v souladu se srovnávací tabulkou obsa~enou v pYíloze III. l. 54 naYízení . 1306/2013 dle srovnávací tabulky nahradil l. 32 a l. 33 naYízení . 1290/2005. Po átek bhu lhoty dle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 mstský soud s odkazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Afs 280/201757, spojil s právní mocí rozhodnutí ( sdlení ) o námitkách (v projednávaném pYípad nastala dne 18. 7. 2016). Osmnáctimsí ní lhota dle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 tedy dle mstského soudu marn uplynula dne 18. 1. 2018, neboe ji~ prvostupHové rozhodnutí SZIF o vrácení dotace bylo vydáno a~ dne 11. 6. 2018 a doru eno ~alobkyni dne 18. 6. 2018.<br/><br/>[8] Mstský soud se dále zabýval tím, zda se s marným uplynutím lhoty dle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 pojí zánik oprávnní státu po~adovat vrácení dotace, pYi em~ pYipustil, ~e ~alobkyní citovaný rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Afs 280/201757, hovoYí o této lhot jako o lhot prekluzivní. Pro tento závr vaak podle mstského soudu tento rozsudek nepYedkládá ~ádné zdovodnní. Mstský soud byl pYesvd en, ~e nejde o lhotu prekluzivní, ale pouze lhotu poYádkovou, co~ podepYel obsáhlou argumentací zahrnující výklad historický (srovnání l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 s l. 32 odst. 5 a l. 33 odst. 8 naYízení . 1290/2005), jazykový ( eská ani anglická verze smrnice neobsahuje explicitní vyjádYení zániku oprávnní v pYípad nedodr~ení lhoty), systematický ( l. 54 naYízení . 1306/2013 upravuje vztah lenského státu a Evropské unie, nikoli vztah tohoto státu a pYíjemce dotace) i teleologický (lhoty mají smYovat k rychlému vrácení neoprávnn získané dotace, nikoli ke znemo~nní tohoto postupu, jeho~ nepYíznivé finan ní dosledky by nesl i rozpo et Evropské unie). Ani z odovodnní naYízení . 1306/2013 podle mstského soudu nevyplývá, ~e by lhota dle l. 54 odst. 1 tohoto naYízení mla slou~it k ochran právní jistoty pYíjemce dotace; naopak v bod 39 odovodnní je obsa~en pYímý odkaz na naYízení . 2988/95.<br/><br/>[9] Mstský soud na základ výae uvedených úvah dospl k závru, ~e poYádkovou povahu lhoty obsa~ené v l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 lze pokládat za acte clair ve smyslu rozsudku Soudního dvora ze dne 6. 10. 1982, Cilfit a dalaí, 283/81, ECLI:EU:C:1982:335, pro e~ nepova~oval za nutné pokládat pYedb~nou otázku dle l. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie; navíc není soudem, který by takovou povinnost ve smyslu tohoto ustanovení ml. Podle mstského soudu marné uplynutí osmnáctimsí ní lhoty dle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 nezposobilo zánik oprávnní po~adovat vrácení dotace, podstatné bylo pouze zahájení Yízení o vrácení dotace ve lhot 10 let dle § 11a odst. 1 zákona o SZIF, její~ bh zapo al vyplacením dotace ~alobkyni. Vzhledem k tomu, ~e podle názoru mstského soudu nedoalo k prekluzi oprávnní SZIF po~adovat vrácení dotace, zabýval se mstský soud zbylými ~alobními námitkami smYujícími proti skutkovým zjiatním u inným v probhu správního Yízení a právním závrom SZIF a ~alovaného z tchto zjiatní vyplývajícím, pYi em~ ani tyto námitky mstský soud neshledal dovodnými. Vzhledem k tomu, ~e proti jeho závrom nesmYují ~ádné kasa ní námitky, s výjimkou námitky nepYezkoumatelnosti, není zapotYebí tuto ást odovodnní napadeného rozsudku na tomto míst podrobn rekapitulovat (k nepYezkoumatelnosti viz ní~e).<br/><br/>II.<br/>Obsah kasa ní stí~nosti a dalaích podání<br/><br/>[10] }alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) ve své kasa ní stí~nosti zejména namítá, ~e správní orgány i mstský soud nesprávn posoudily otázku prekluze oprávnní státu na vrácení dotace, mstský soud navíc nerespektoval rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Afs 280/201757. Tím dle názoru st~ovatelky poruail její právo na soudní ochranu, ú inný opravný prostYedek a spravedlivý proces dle l. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen  Listina ) a l. 1 a l. 13 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (dále jen  Úmluva ), ím~ ve svém dosledku zasáhl do jejího vlastnického práva a práva pokojn u~ívat majetek ( l. 11 odst. 1 Listiny a l. 1 Dodatkového protokolu k Úmluv), jako~ i do práva podnikat ( l. 26 Listiny).<br/><br/>[11] }alovaný ve svém vyjádYení odkazuje na své rozhodnutí a rozsudek mstského soudu. V otázce prekluze oprávnní po~adovat vrácení dotace se pln ztoto~Huje s názorem mstského soudu a pYipomíná, ~e Nejvyaaí správní soud se ve svém rozsudku ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Afs 280/201757, zabýval naYízeními . 1306/2013 a . 2988/95 pouze na úrovni konstatování, ~e lhota dle ani jednoho z nich nebyla pYekro ena. Nejvyaaí správní soud zde explicitn uvedl, ~e vzájemným vztahem tchto naYízení by se zabýval pouze tehdy, pokud by jedna ze stanovených lhot ji~ uplynula. ZároveH ~alovaný odkazuje na právní úpravu obsa~enou v § 11a odst. 1 zákona o SZIF, která od 1. 1. 2017 stanoví desetiletou lhotu pro zahájení Yízení o vrácení dotace, co~ je pln v souladu s l. 3 odst. 3 naYízení . 2988/95 [jen~ zmocHuje státy ke stanovení proml ecí doby (lhoty) delaí]. Závrem ~alovaný upozorHuje, ~e proml ecí doba (lhota) mo~e být v souladu s l. 3 odst. 1 naYízení . 2988/95 odvtvovými pYedpisy (dle závro Soudního dvora v rozsudku ze dne 29. 1. 2009, Josef Vosding Schlacht, Kühl und Zerlegebetrieb a dalaí, C278/07 a~ C280/07, ECLI:EU:C:2009:38, se tím rozumí právní pYedpisy na úrovni Evropské unie) zkrácena, ovaem nikoli na dobu krataí ne~ tYi roky.<br/><br/>[12] V doplnní kasa ní stí~nosti st~ovatelka podrobn rozvádí svou argumentaci rozporující jednotlivé úvahy mstského soudu týkající se prekluze oprávnní státu na vrácení dotace. St~ovatelka v prvé Yad namítá, ~e mstský soud chybn ur il po átek této lhoty, co~ dále v textu odovodHuje odkazem na body 25, 26 a 28 rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Afs 280/201757. Tímto rozsudkem st~ovatelka argumentuje i za ú elem vyvrácení závro mstského soudu o povaze lhoty dle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 (pou~ití pojmu  prekluzivní lhota v bodech 48 a 49 tohoto rozsudku). St~ovatelka nesouhlasí s tím, ~e by uplynutí této lhoty nemlo mít de facto ~ádný ú inek. Dále st~ovatelka napadá jednotlivé argumenty mstského soudu: jazykový výklad spje dle st~ovatelky k jasnému zakotvení povinnosti lenského státu. I na podporu této argumentace st~ovatelka odkazuje na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Afs 280/201757, konkrétn na jeho bod 28. Podle st~ovatelky z uvedené pasá~e jasn vyplývá povinnost státu zahájit Yízení o vrácení dotace nejpozdji v kalendáYním roce následujícím po prvotním zjiatní nesrovnalostí (a tedy i ve lhot 18 msíco).<br/><br/>[13] Proti systematickému výkladu mstského soudu (dle nho~ l. 54 naYízení . 1306/2013 upravuje vztah lenského státu a Evropské unie) staví st~ovatelka nejprve opt výklad jazykový, neboe odstavec 1 tohoto lánku hovoYí pouze o lenském státu a pYíjemci dotace, a~ následující odstavce pak obsahují pravidla týkající se vztahu lenského státu a Evropské unie. Dle st~ovatelky pravidlo obsa~ené v odstavci 1 tohoto lánku pYímo zasahuje do práv pYíjemce dotace a mlo by být vykládáno v jeho prospch. Podle st~ovatelky jsou v l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 obsa~eny lhoty dv, první z nich je hmotnprávní a stanoví dobu, po ní~ nastává prekluze, druhá vta pak stanoví procesní lhotu, v ní~ má stát zaznamenat po~adavek do knihy dlu~níko platební agentury. PYekro ení první z tchto lhot má dle st~ovatelky za následek zánik oprávnní, pYekro ení druhé z nich pouze ulo~ení sankce tomu, kdo povinnost nesplnil. Pokud by se mlo jednat o stejný typ lhoty, nebyly by tyto lhoty formulovány ve dvou vtách.<br/><br/>[14] K otázce teleologického výkladu se st~ovatelka Ye nicky tá~e, jaký má smysl stanovení lhoty, neníli dán negativní ú inek spojený s jejím uplynutím. St~ovatelka zdorazHuje povinnost státu Yídit se právními pYedpisy a dbát na práva svých ob ano, zejména na ochranu právní jistoty a na spravedlivý soudní proces. Odkazuje na bod 41 rozsudku ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Afs 280/201757, v nm~ Nejvyaaí správní soud cituje rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 9. 2015, Sodiaal International, C383/14, ECLI:EU:C:2015:541, podle nho~ mají být hospodáYské subjekty schopny ur it, které z jejich operací jsou definitivní a které mohou být stále pYedmtem stíhání. St~ovatelka doplHuje, ~e zánik oprávnní zahájit Yízení o vrácení poskytnutých prostYedko není v rozporu s finan ními zájmy Evropské unie, neboe nutí lenské státy, aby se zahájením Yízení neotálely. Ke zjiatní a potvrzení nesrovnalostí doalo ji~ v rámci kontrolního Yízení, následná osmnáctimsí ní lhota pak není krátká, neboe stát má jist dostate ný aparát na to, aby Yízení zahájil v as. Dosledky neúspaného pokusu o získání plateb dle l. 54 odst. 2 naYízení . 1306/2013 jsou dle st~ovatelky nepodstatné, neboe se týkají vztahu lenského státu a Evropské unie. Dále st~ovatelka namítá, ~e mstský soud z rozsudku Soudního dvora ze dne 8. 5. 2019, Järvelaev, C580/17, ECLI:EU:C:2019:391, vyvodil nesprávné závry.<br/><br/>[15] St~ovatelka se rovn~ neztoto~Huje se závrem mstského soudu, ~e Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Afs 280/201757, ozna il lhotu obsa~enou v l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 za prekluzivní  bez dalaího . St~ovatelka odkazuje na body 3 a 9 tohoto rozsudku, v nich~ Nejvyaaí správní soud spojuje uplynutí prekluzivní lhoty se zánikem oprávnní státu zahájit Yízení o vrácení dotace nebo zaplacení penále. Závrem st~ovatelka upozorHuje, ~e na její pYípad nelze aplikovat § 11a odst. 1 zákona o SZIF, ve znní ú inném od 1. 11. 2017 (jen~ obsahuje desetiletou prekluzivní lhotu), neboe ke zjiatní nesrovnalostí v jejím pYípad doalo u~ dne 29. 4. 2016, k prekluzi tak doalo ji~ dne 29. 10. 2017, tedy pYed nabytím ú innosti novelizovaného znní zákona. Jednou ji~ zaniklé oprávnní nemo~e  ob~ivnout pozdjaí novelizací právního pYedpisu. St~ovatelka poznamenává, ~e do 31. 10. 2017 § 11a odst. 1 zákona o SZIF pouze odkazoval (bez uvedení jakékoli lhoty) práv na naYízení . 1306/2013, které v l. 54 odst. 1 obsahuje lhotu 18 msíco.<br/><br/>[16] Závrem st~ovatelka namítá rovn~ procesní pochybení mstského soudu: dostate né nevypoYádání se s ástí ~alobní argumentace a rozhodnutí vci bez naYízení jednání, ani~ by byla vydána výzva k uplatnní nesouhlasu s tímto postupem podle § 51 odst. 1 s. Y. s.<br/><br/>[17] }alovaný se k doplnní kasa ní stí~nosti dále nevyjádYil.<br/><br/>III.<br/>Xízení pYed rozaíYeným senátem Nejvyaaího správního soudu<br/><br/>[18] Pátý senát Nejvyaaího správního soudu se ztoto~nil s argumentací mstského soudu. Zdoraznil, ~e devátý senát ve svém rozsudku ze dne 9. 8. 2018, . j. 9 Afs 280/201757, sice uvedl, ~e lhota podle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 je prekluzivní, u inil tak vaak skute n bez odovodnní toho, jak ke svému závru dospl. Tato otázka navíc nebyla v jím posuzované vci relevantní, neboe lhota v uvedené vci byla dodr~ena.<br/><br/>[19] Pátý senát porovnal znní l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 se znním l. 3 naYízení . 2988/95, který pYímo obsahuje pojem  proml ecí doba a pravidla pro její bh, pYeruaení a stavení. Naproti tomu l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 pouze ukládá státom povinnost ~ádat vrácení dotace, bez náznaku zániku oprávnní vo i pYíjemci dotace v pYípad nedodr~ení lhoty. Pátý senát zdoraznil, ~e l. 54 je v rámci naYízení zaYazen v ásti upravující finan ní Yízení fondo a vztahy mezi lenskými státy a Evropskou unií, nikoli práva pYíjemco dotací. Upozornil rovn~, ~e posouzení lhoty jako prekluzivní by bylo v rozporu s ochranou finan ních zájmo Evropské unie (umo~nil by pYíjemcom neoprávnných dotací získat právní jistotu na úkor veYejného zájmu na vrácení nezákonn erpaných prostYedko). Pokud by osmnáctimsí ní lhota dle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 mla být prekluzivní, byla by v pYímém rozporu s l. 3 odst. 1 naYízení . 2988/95, který vylu uje stanovení proml ecích lhot krataích ne~ tYi roky. Sám unijní normotvorce pYitom v odovodnní naYízení . 1306/2013 odkázal na naYízení . 2988/95, zmínného omezení si tedy musel být vdom. Pokud by bylo jeho úmyslem stanovit krataí prekluzivní lhotu, nepochybn by to explicitn uvedl, aby kolizi vypoYádal.<br/><br/>[20] Pátý senát byl pYesvd en, ~e uvedený výklad l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 lze pova~ovat za acte clair ve smyslu judikatury Soudního dvora k této otázce (zmiHovaný rozsudek Soudního dvora Cilfit a dalaí; rozsudek velkého senátu Soudního dvora ze dne 6. 10. 2021, Consorzio Italian Management a Catania Multiservizi, C561/19, ECLI:EU:C:2021:799, a tam citovaná judikatura), který pYedstavuje jednu z výjimek z povinnosti Nejvyaaího správního soudu jako soudu posledního stupn v dané vci polo~it Soudnímu dvoru ve vci výkladu daného ustanovení unijního práva pYedb~nou otázku. Avaak vzhledem k tomu, ~e se pátý senát Nejvyaaího správního soud hodlal odchýlit od právního názoru vysloveného devátým senátem, usnesením ze dne 21. 12. 2022, . j. 5 Afs 205/202155, pYedlo~il vc v souladu s § 17 odst. 1 s. Y. s. rozaíYenému senátu Nejvyaaího správního soudu.<br/><br/>[21] St~ovatelka ve svém vyjádYení k pYedlo~ení vci rozaíYenému senátu upozornila, ~e jde o dole~itou právní otázku s dopady do desítek a~ stovek Yízení. Zdoraznila nutnost vázanosti státních orgáno lhotami stanovenými v právních pYedpisech. PYi aplikaci právního názoru pátého senátu vaak nedodr~ení lhoty nebude mít podle st~ovatelky pro správní orgány ~ádné negativní následky. St~ovatelka se ohradila proti údajnému emo nímu zabarvení argumentace pátého senátu proti osobám, jim~ je dotace odebírána. Vymezila se rovn~ proti tomu, ~e je jí kladeno za vinu pochybení, kterého se ona sama nedopustila. Dále st~ovatelka zopakovala a dále rozvedla argumentaci k charakteru a bhu lhoty podle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 uvedenou ji~ v doplnní kasa ní stí~nosti. <br/><br/>[22] Závrem st~ovatelka upozornila, ~e nebyla ú astnicí trestního Yízení a nemohla v nm hájit svá práva, jeho výsledek jí tak nemo~e být pYi ítán k tí~i. K tomu odkázala na judikaturu Ústavního soudu zabývající se vztahem trestního a ob anského soudního Yízení. Namítala, ~e nenese deliktní odpovdnost za jednání svého zmocnnce, o nm~ nemla tuaení. Byla pYesvd ena, ~e smysl dotace Yádn naplnila.<br/><br/>[23] }alovaný se k pYedlo~ení vci rozaíYenému senátu nevyjádYil.<br/><br/>[24] RozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu ml spíae za to, ~e l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 se má vykládat tak, ~e nebrání lenským státom, aby pokra ovaly ve vymáhání vrácení neoprávnných plateb od pYíjemco dotace, pokud vy~ádaly u pYíjemce vrácení neoprávnných plateb po uplynutí 18 msíco poté, co byla schválena kontrolní zpráva nebo podobný doklad konstatující, ~e doalo k nesrovnalosti, popYípad poté, co tuto zprávu nebo podobný dokument obdr~ela platební agentura i subjekt odpovdný za zptné získávání daných plateb. PYipustil vaak, ~e uvedené ustanovení bylo mo~né vykládat i tak, ~e osmnáctimsí ní lhota je zároveH i lhotou prekluzivní, speciální ve vztahu k systému asových omezení podle l. 3 naYízení . 2988/95. Takový výklad, pYíznivjaí pro pYíjemce jako~to jednotlivce odlianého od veYejné moci, která právo tvoYí a aplikuje, mo~e být podle názoru rozaíYeného senátu odmítnut jen tehdy, jeli zjevn mén pYesvd ivý ne~ jiné výkladové alternativy. Jinak by doalo k nepYimYenému zásahu do práva jednotlivce na právní jistotu a pYedvídatelnost právní regulace, je~ na nho má dopadat. Úsudek o tom, zda tuto pro jednotlivce pYíznivjaí výkladovou alternativu lze odmítnout, anebo nikoli, by vaak ji~ podle rozaíYeného senátu pYekra oval výjimku acte clair z povinnosti Nejvyaaího správního soudu polo~it Soudnímu dvoru pYedb~nou otázku. <br/><br/>[25] Vzhledem k uvedenému rozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu usnesením ze dne 4. 10. 2023, . j. 5 Afs 205/202180, pYeruail Yízení a polo~il Soudnímu dvoru Evropské unie následující pYedb~nou otázku:<br/> Je tYeba l. 54 odst. 1 naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) . 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 vykládat tak, ~e uplynutím lhoty 18 msíco podle tohoto ustanovení zaniká oprávnní lenského státu po~adovat po pYíjemci vrácení neoprávnných plateb? <br/><br/>IV.<br/>Rozsudek Soudního dvora <br/><br/>[26] Soudní dvor o pYedb~né otázce rozhodl rozsudkem ze dne 10. 4. 2025, Ministerstvo zemdlství, C-657/23, ECLI:EU:C:2025:263. Dospl k následujícímu závru:  lánek 54 odst. 1 naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) . 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, Yízení a sledování spole né zemdlské politiky a o zruaení naYízení Rady (EHS) . 352/78, (ES) . 165/94, (ES) . 2799/98, (ES) . 814/2000, (ES) . 1290/2005 a (ES) . 485/2008 ve spojení s l. 3 odst. 1 prvním pododstavcem naYízení Rady (ES, Euratom) . 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochran finan ních zájmo Evropských spole enství musí být vykládán v tom smyslu, ~e nebrání tomu, aby vymáhání neoprávnn vyplacených ástek dotace z Evropského zemdlského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) od jejího pYíjemce mohlo být zahájeno po uplynutí lhoty 18 msíco poté, co byla schválena kontrolní zpráva nebo podobný doklad konstatující, ~e doalo k nesrovnalosti, popYípad poté, co tuto zprávu nebo podobný dokument obdr~ela platební agentura i subjekt odpovdný za zptné získávání daných plateb. <br/><br/>[27] Soudní dvor odkázal zejména na naYízení . 2988/95, jeho~ cílem je bojovat proti jednáním, která poakozují finan ní zájmy Evropské unie. Zdoraznil, ~e opatYení vedoucí k povinnosti nahradit neoprávnn vyplacené ástky nevykazují povahu sankce. I na tato opatYení se pYitom vztahuje proml ecí doba upravená v l. 3 odst. 1 naYízení . 2988/95. Toto pravidlo jednak vymezuje minimální dobu pou~itelnou ve vaech lenských státech, ale zároveH vylu uje mo~nost nesrovnalost stíhat po jejím uplynutí. l. 3 odst. 1 první pododstavec naYízení . 2988/95 ve druhé vt upYesHuje, ~e tato tyYletá proml ecí doba se pou~ije v pYípadech, kdy na úrovni Evropské unie neexistují odvtvové pYedpisy, které stanoví krataí lhotu. Ani ta vaak nemo~e být krataí ne~ tYi roky.<br/><br/>[28] Soudní dvor se ztoto~nil se závrem, ~e na projednávanou vc se vztahuje naYízení . 1306/2013. PYipomnl jeho systematické zaYazení a konstatoval, ~e je v nm definována lhota, v ní~  by mly lenské státy po~adovat vrácení neoprávnn vyplacených ástek u pYíjemce dotace. Zdoraznil, ~e dosledkem nedodr~ení lhoty je vylou ení pYipsání ástek k tí~i rozpo tu Evropské unie v souladu s l. 54 odst. 5 písm. a) naYízení . 1306/2013. Odkázal rovn~ na bod 37 odovodnní tohoto naYízení, podle nho~ má tento systém slou~it k vyvození odpovdnosti v pYípad, ~e prostYedky nejsou získány v dosledku nedodr~ení lhoty lenským státem. Z uvedeného podle Soudního dvora vyplývá, ~e l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 se týká finan ního vztahu mezi Unií a lenským státem a nepou~ije se na vztah mezi lenským státem a pYíjemcem neoprávnných plateb. Uplynutí osmnáctimsí ní lhoty podle tohoto ustanovení tedy nevede k zániku oprávnní lenského státu po~adovat vrácení neoprávnn vyplacených ástek od pYíjemce dotace.<br/><br/>[29] Jeliko~ Soudní dvor pln vy erpal rozsah otázky polo~ené pátým senátem, rozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu usnesením ze dne 30. 4. 2025, . j. 5 Afs 205/2021150, rozhodl o pokra ování v Yízení a vrátil vc k rozhodnutí pátému senátu, ani~ by ji~ Ye ené opakoval.<br/><br/>V.<br/>Posouzení vci Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[30] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e je podána v as, neboe byla podána ve lhot dvou týdno od doru ení napadeného rozhodnutí mstského soudu (§ 106 odst. 2 s. Y. s.), je podána oprávnnou osobou, neboe st~ovatelka byla ú astnicí Yízení, z nho~ napadené rozhodnutí mstského soudu vzealo (§ 102 s. Y. s.), a je zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. Y. s.). Poté soud pYistoupil k pYezkoumání napadeného rozsudku v mezích rozsahu kasa ní stí~nosti a uplatnných dovodo, pYi em~ zkoumal, zda napadené rozhodnutí mstského soudu netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[31] Nejvyaaí správní soud se v prvé Yad zabýval námitkou, dle ní~ v Yízení pYed mstským soudem nebyly dány dovody k rozhodnutí vci bez jednání. St~ovatelka tvrdí, ~e si není vdoma toho, ~e by ji mstský soud vyzýval k uplatnní nesouhlasu s tímto postupem.<br/><br/>[32] Podle § 51 odst. 1 s. Y. s.  [s]oud mo~e rozhodnout o vci samé bez jednání, jestli~e to ú astníci shodn navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, ~e souhlas je udlen také tehdy, nevyjádYíli ú astník do dvou týdno od doru ení výzvy pYedsedy senátu svoj nesouhlas s takovým projednáním vci; o tom musí být ve výzv pou en. .<br/><br/>[33] Ze spisu mstského soudu vyplývá, ~e pYípisem ze dne 23. 9. 2020, . j. 14 A 75/202046, byla st~ovatelka s odkazem na § 51 odst. 1 s. Y. s. pou ena o mo~nosti rozhodnout bez naYízení jednání. Tento pYípis byl doru en do datové schránky jejího zástupce dne 29. 9. 2020 (v souladu s plnou mocí pYilo~enou k ~alob). Pokud se st~ovatelka o výzv nedozvdla v dosledku pochybení svého zástupce, tato skute nost nemo~e být kladena k tí~i mstskému soudu, ale pouze st~ovatelce. Jeliko~ lhota k vyjádYení pYípadného nesouhlasu podle § 51 odst. 1 s. Y. s. marn uplynula dne 13. 10. 2020, od následujícího dne ji~ mstskému soudu nic nebránilo v rozhodnutí vci samé bez jednání (~alovaný s tímto postupem vyslovil souhlas ji~ ve svém vyjádYení k ~alob, doru eném mstskému soudu dne 4. 9. 2020). Rozhodnutím mstského soudu o vci samé bez naYízení jednání dne 24. 6. 2021 tudí~ nedoalo k poruaení § 51 odst. 1 s. Y. s. ani práva st~ovatelky na projednání vci. <br/><br/>[34] Dále bylo tYeba zabývat se otázkou (ne)pYezkoumatelnosti napadeného rozsudku, k ní~ by bylo nutné pYihlí~et i bez námitky z úYední povinnosti. K problematice nepYezkoumatelnosti soudních rozhodnutí se ve své judikatuYe tento soud ji~ mnohokrát vyjádYil (srov. napY. rozsudky ze dne 4. 12. 2003, . j. 2 Ads 58/200375, publ. pod . 133/2004 Sb. NSS, a ze dne 18. 10. 2005, . j. 1 Afs 135/200473, publ. pod . 787/2006 Sb. NSS). NepYezkoumatelnost mo~e být zposobena buto nedostatkem dovodo, o které je rozhodnutí opYeno, anebo nesrozumitelností. Není vaak projevem nenaplnné subjektivní pYedstavy st~ovatele o tom, jak ml krajský (mstský) soud rozhodnout, resp., jak podrobn by mu ml být rozsudek odovodnn (srov. napY. rozsudky Nejvyaaího správního soudu ze dne 28. 2. 2017, . j. 3 Azs 69/201624, a ze dne 27. 9. 2017, . j. 4 As 146/201735).<br/><br/>[35] St~ovatelka pYímo neuvádí, ~e by napadený rozsudek byl nepYezkoumatelný, ale vytýká mstskému soudu, ~e se opomnl zabývat argumentací obsa~enou v bodech 35 a~ 42 ~aloby. Uvedená ást ~aloby se podle nadpisu týkala kontrolního zjiatní, dle nho~  [v] objektu neprobíhá ~ádná výroba, v dob kontroly se zde nenacházel ~ádný zamstnanec . V textu ~aloby st~ovatelka vysvtlovala, ~e v objektu byla rozpracovaná výroba a zamstnanci vykonávali náhradní práci z dovodu nemoci st~ovatelky. Dále citovala ást rozhodnutí SZIF, dle ní~ opomnla poní~it faktury o ást pYipadající na 2. NP objektu, které bylo z projektu vyHato. St~ovatelka namítala, ~e jí nic nezakazovalo provést i tu ást rekonstrukce, na ní~ se dotace nevztahovala. V bod 42 pak shrnula, ~e projekt byl podle ní funk ní a ~ivotaschopný a ~e v pYípad pochybností mají správní orgány pou~ít zásadu in dubio mitius.<br/><br/>[36] K tomu Nejvyaaí správní soud upozorHuje, ~e problematikou náhradní práce zamstnanco se mstský soud podrobn zabýval v bodech 77 a~ 82 napadeného rozsudku, kde upozornil, ~e pouhá nemoc zamstnavatelky nepYedstavuje dostate ný dovod pro pYevedení zamstnanco na jinou práci. PYipomnl i nkteré dalaí nesrovnalosti (napY. rozpory v datech uzavYení pracovních smluv). Zmnovým hláaením ve vztahu k 2. NP se pak mstský soud vnoval v bodech 83 a~ 90, kde vysvtlil, ~e st~ovatelce sice nic nebránilo provést celou rekonstrukci podle povodního projektu, o proplacení tchto výdajo vaak nemla ~ádat. K námitce zásadou in dubio mitius se mstský soud vyjádYil v bodech 91 a~ 96 svého rozsudku. S odkazem na nkteré ze skute ností zjiatných pYi kontrole konstatoval, ~e tvrzení st~ovatelky o funk nosti projektu se nezakládá na pravd. PYipomnl rovn~, ~e zásada in dubio mitius se vztahuje k pochybnostem o výkladu právních norem, nikoli k pochybnostem o skutkovém stavu (o nm~ navíc ~ádné pochybnosti nevyvstaly, pYesto~e st~ovatelka tvrdila opak).<br/><br/>[37] Mstský soud tedy neopomnl ást její ~alobní argumentace, jak st~ovatelka tvrdila. Nejvyaaí správní soud neshledal ani jiný dovod nepYezkoumatelnosti napadeného rozsudku, nic tedy nebrání jeho vcnému pYezkoumání v otázce, k ní~ smYuje jediná zbylá kasa ní námitka a kterou je údajná prekluze oprávnní vy~adovat vrácení dotace.<br/><br/>[38] Podle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013  [v] pYípad neoprávnných plateb v dosledku nesrovnalosti nebo nedbalosti po~ádají lenské státy u pYíjemce o vrácení tchto plateb do 18 msíco poté, co byla schválena kontrolní zpráva nebo podobný doklad konstatující, ~e doalo k nesrovnalosti, popYípad poté, co tuto zprávu nebo podobný dokument obdr~ela platební agentura i subjekt odpovdný za zptné získávání daných plateb. Odpovídající ástky se v okam~iku podání ~ádosti o vrácení plateb zaznamenají do knihy dlu~níko platební agentury. .<br/><br/>[39] Podle l. 3 odst. 1 naYízení . 2988/95 platí:<br/><br/>  Proml ecí doba pro zahájení stíhání iní tyYi roky od okam~iku, kdy doalo k nesrovnalosti uvedené v l. 1 odst. 1. Odvtvové pYedpisy mohou stanovit i krataí lhotu, která vaak nesmí být krataí ne~ tYi roky.<br/><br/>V pYípad pokra ujících nebo opakovaných nesrovnalostí b~í proml ecí doba ode dne, ke kterému nesrovnalost skon ila. V pYípad víceletých programo b~í proml ecí doba v ka~dém pYípad a~ do definitivního ukon ení programu.<br/><br/>Proml ecí doba pro stíhání se pYeruauje ka~dým úkonem pYísluaného orgánu oznámeným dané osob, který se týká vyaetYování nebo Yízení o nesrovnalosti. Proml ecí doba za íná znovu b~et od provedení ka~dého úkonu zposobujícího pYeruaení.<br/><br/>Proml ení vaak nastane nejpozdji ke dni, v nm~ uplynula lhota rovnající se dvojnásobku proml ecí doby, ani~ pYísluaný orgán ulo~il sankci, s výjimkou pYípado, kdy bylo Yízení podle l. 6 odst. 1 pozastaveno. <br/><br/>[40] Soudní dvor na pYedb~nou otázku polo~enou rozaíYeným senátem Nejvyaaího správního soudu v projednávané vci odpovdl, ~e osmnáctimsí ní lhota podle l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 není prekluzivní. V odovodnní svého rozsudku se zabýval zejména jazykovým a systematickým výkladem l. 54 odst. 1 naYízení . 1306/2013 a pYedevaím jeho vztahem k naYízení . 2988/95. Jeho právním názorem (k nmu~ se ji~ dYíve pYiklonil jak pátý senát, tak rozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu) je tedy Nejvyaaí správní soud, jak ji~ zdoraznil jeho rozaíYený senát, vázán stejn jako vaechny ostatní orgány veYejné moci R i dalaích lenských státo EU. Nejvyaaí správní soud proto musí shledat námitku st~ovatelky s odkazem na rozsudek Soudního dvora nedovodnou, pYi em~ by nemlo ~ádný smysl, aby na tomto míst podrobn vypoYádával jednotlivé díl í argumenty st~ovatelky, které smYovaly k opa nému závru, ne~ k jakému dospl Soudní dvor. <br/><br/>[41] Nejvyaaí správní soud se pouze ohrazuje proti tvrzení st~ovatelky o  emo ním zabarvení jeho usnesení, jím~ byla vc pYedlo~ena rozaíYenému senátu. Lze pYipomenout, ~e argumentace pátého senátu se týkala obecného výkladu pYísluaných ustanovení právních pYedpiso, jejich~ cílem je zptné získání prostYedko, které byly erpány neoprávnn. Ji~ z povahy vci jde o situace, kdy pYíjemce dotace poruail stanovená pravidla. Pátý senát v této souvislosti zdorazHuje, ~e jeho argumentace se nikterak netýkala pYíjemco dotací, kteYí své povinnosti Yádn plní. Nelze opomenout, ~e by mlo být v zájmu vaech ú astníko dota ních vztaho, aby byly prostYedky vynakládány pouze na ú ely, které odpovídají dota ním titulom a v jejich~ pYípad jsou dodr~eny stanovené podmínky. Pokud by bylo obtí~njaí vymáhat vrácení neoprávnn erpaných dotací, doalo by ke sní~ení objemu prostYedko, které je mo~né rozdlit mezi pYíjemce oprávnné. Odmítnutí výkladu, z nho~ by benefitovaly pYedevaím osoby, které poruaují stanovená pravidla (na úkor osob, které vynakládají úsilí na jejich dodr~ování), nepova~uje Nejvyaaí správní soud za  emo n zabarvené , ale pln racionální.<br/><br/>[42] Ve vztahu k projednávané vci pak lze poznamenat, ~e st~ovatelka nenapadá závry mstského soudu týkající se oprávnnosti po~adavku na vrácení dotace. Jedinou námitkou smYující tímto smrem bylo nedovodné tvrzení o nevypoYádání nkterých ~alobních bodo. St~ovatelka tedy vcn vobec nerozporuje závr o oprávnnosti po~adavku na vrácení dotace, pouze se domáhá toho, aby bylo vrácení dotace znemo~nno aplikací prekluzivní lhoty. V této situaci ji~ není relevantní, zda a kdo byl za trestný in spáchaný v souvislosti s dotací odsouzen, neboe st~ovatelka svým procesním postupem de facto uznala argumentaci mstského soudu (nikterak proti ní nebrojila, tYeba~e podala kasa ní stí~nost). Nejvyaaí správní soud odkázal na rozsudky trestních soudo pouze podporn, aby dokreslil celkový obraz situace. Pro úplnost lze pYipomenout, ~e st~ovatelce nebyla ulo~ena povinnost vrátit dotaci pouze a jen z dovodu, ~e její zmocnnec byl odsouzen za trestný in dota ního podvodu (v takovém pYípad by mohla být argumentace proti pYenesení výsledko trestního Yízení do Yízení správního relevantní), ale na základ provedené kontroly. Výsledek kontroly pYedstavoval pro po~adavek na vrácení dotace samostatný (a dostate ný) titul. V tomto Yízení byla st~ovatelka jeho pYímou ú astnicí a mohla hájit svá práva.<br/><br/>VI.<br/>Závr a náklady Yízení<br/><br/>[43] Nejvyaaí správní soud neshledal kasa ní stí~nost dovodnou, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 s. Y. s. zamítl.<br/><br/>[44] O nákladech Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodl Nejvyaaí správní soud podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. }alovaný ml ve vci úspch, nále~elo by mu tedy vo i neúspané st~ovatelce právo na náhradu náklado, které v Yízení dovodn vynalo~il. }alovanému vaak v Yízení o kasa ní stí~nosti ~ádné náklady nad rámec b~né administrativní innosti nevznikly. Podal sice v Yízení pYed Soudním dvorem o pYedb~né otázce rozaíYeného senátu, je~ bylo vlo~eno do Yízení o kasa ní stí~nosti, písemné vyjádYení, ze spisu vaak není zYejmé, zda se ~alovaný ú astnil také jednání pYed Soudním dvorem, které probhlo v Lucemburku dne 11. 12. 2024, a ani náklady spojené s touto pYípadnou ú astí na jednání ~alovaný Nejvyaaímu správnímu soudu nevy íslil. Nejvyaaí správní soud mu tedy náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti nepYiznal.<br/><br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. Y. s.).<br/><br/>V Brn dne 18. ervna 2025<br/><br/><br/><br/>JUDr. Jakub Camrda <br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>