<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 Azs 136/2024- 46 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 Azs 136/2024 - 49<br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn Michaely Bej kové a soudco Faisala Husseiniho a OndYeje Mrákoty v právní vci ~alobkyn: O. S., zastoupená obecným zmocnncem PhDr. Bc. Raymondem amovem, proti ~alovanému: Ministerstvo vnitra, Nad `tolou 3, Praha 7, o ~alob na ochranu pYed nezákonným zásahem ~alovaného, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2024, j. 18 A 8/202487, <br/><br/> <br/>takto:<br/><br/><br/>I. V Yízení o kasa ní stí~nosti se pokra uje.<br/><br/>II. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>III. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>I. Popis vci<br/><br/>[1] }alobkyn je státní pYísluanicí Ukrajiny. V souvislosti s invazí Ruské federace opustila Ukrajinu a pYicestovala do R. <br/><br/>[2] Dne 28. 3. 2024 podala ~alobkyn ~ádost o udlení do asné ochrany podle zákona . 65/2022 Sb., o nkterých opatYeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (lex Ukrajina). }alovaný ji vyhodnotil jako nepYijatelnou, proto~e ~alobkyni u~ byla udlena do asná ochrana v jiném stát EU (Nmecko a poté Polsko). <br/><br/>[3] }alobkyn podala k Mstskému soudu v Praze ~alobu na ochranu pYed nezákonným zásahem ~alovaného spo ívajícím v tom, ~e jí ~alovaný vrátil ~ádost o do asnou ochranu jako nepYijatelnou. Mstský soud její ~alob rozsudkem uvedeným v záhlaví vyhovl a výrokem I vyslovil, ~e uvedený zásah ~alovaného byl nezákonný. Výrokem II pak ~alovanému pYikázal obnovit stav pYed zásahem, neboe dosledky zásahu nadále trvají, a výrokem III ulo~il ~alovanému povinnost uhradit náklady Yízení.<br/><br/>[4] Mstský soud nepYeruail Yízení do doby rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) o pYedb~ných otázkách pYedlo~ených mu Nejvyaaím správním soudem ve vci sp. zn. 8 Azs 93/2023, neboe pova~oval za pYednjaí postavit najisto pobytový status ~alobkyn. Podle nj je výluka soudního pYezkumu podle § 5 odst. 2 lex Ukrajina v rozporu s unijním právem, které garantuje osobám vylou eným z poskytnutí do asné ochrany právo na opravný prostYedek. Vymezil se pYitom proti závrom, které vyslovil Nejvyaaí správní soud ve vci sp. zn. 2 Azs 178/2022. <br/><br/>[5] Dále mstský soud shledal rozpornou s unijním právem rovn~ samotnou úpravu nepYijatelnosti ~ádosti v § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina. Poukázal na svou dYívjaí rozhodovací praxi i judikaturu dalaích krajských soudo, z ní~ plyne, ~e smrnice o do asné ochran smrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. ervence 2001 o minimálních normách pro poskytování do asné ochrany v pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob a o opatYeních k zajiatní rovnováhy mezi lenskými státy pYi vynakládání úsilí v souvislosti s pYijetím tchto osob a s následky z toho plynoucími<br/> zavádí minimální standard úrovn ochrany, tedy ~e lenské státy mohou být vo i vysídleným osobám vstYícnjaí, nemohou vaak stanovit tmto osobám podmínky mén pYíznivé. To vaak eská republika zavedením institutu nepYijatelnosti v podob § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina u inila, neboe vytvoYila nový dovod pro nepYijatelnost ~ádosti nad rámec smrnice. NepYípadnou pak mstský soud shledal argumentaci ~alovaného o zneu~ití práva. Odmítl rovn~ jeho argument, ~e na ~alobkyni nelze pohlí~et jako na vysídlenou osobu. UzavYel, ~e ~alovaný vrácením ~ádosti o do asnou ochranu pro její nepYijatelnost nezákonn zasáhl do práv ~alobkyn.<br/><br/>II. Kasa ní stí~nost a vyjádYení ~alobkyn<br/><br/>[6] Proti rozsudku mstského soudu podalo ministerstvo (st~ovatel) v asnou kasa ní stí~nost. Souhrnn nesouhlasí se závrem mstského soudu o rozporu vnitrostátní právní úpravy (lex Ukrajina) se smrnicí o do asné ochran. Poukazuje na opa ná soudní rozhodnutí a mimo jiné namítá, ~e v daném pYípad nebyly naplnny podmínky doktríny l acte clair (a u~ vobec ne l acte éclairé) pro to, aby mstský soud nepou~il vnitrostátní ustanovení. Pokud ml mstský soud za to, ~e § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina nelze pou~ít, ml u SDEU vyvolat Yízení o pYedb~né otázce, nebo alespoH vy kat na rozhodnutí SDEU v Yízení o pYedb~ných otázkách polo~ených ve vci sp. zn. 8 Azs 93/2023. Dále st~ovatel podrobn rozvádí argumenty na podporu svého názoru, ~e vnitrostátní právní úprava není s tou unijní v rozporu, a takté~ se vyjadYuje k otázce zneu~ití práva. Navrhuje, aby NSS rozsudek mstského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. <br/><br/>[7] }alobkyn ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti zdoraznila svoji nelehkou situaci a vystavení pobytové nejistot. Uvedla, ~e souhlasí s rozhodnutím mstského soudu, a NSS navrhla, aby kasa ní stí~nost zamítl. <br/><br/>III. Pokra ování v Yízení<br/><br/>[8] Usnesením ze dne 13. 8. 2024 pYeruail desátý senát NSS Yízení v této vci. Jiný senát toti~ ji~ zmínným usnesením ze dne 30. 11. 2023, . j. 8 Azs 93/202337, pYedlo~il SDEU pYedb~nou otázku týkající se slu itelnosti institutu nepYijatelnosti ~ádostí o do asnou ochranu a výluky ze soudního pYezkumu s právem EU. <br/><br/>[9] Xízení o této pYedb~né otázce SDEU vedl pod sp. zn. C753/23 a rozhodl o ní rozsudkem ze dne 27. 2. 2025 (EU:C:2025:133; fiktivní jméno vci je Krasiliva). Tímto rozhodnutím odpadl dovod pro pYeruaení Yízení o kasa ní stí~nosti, proto soud rozhodl o jeho pokra ování. <br/><br/>[10] St~ovatel reagoval na rozsudek Krasiliva doplnním kasa ní stí~nosti, v nm~ uvedl, ~e kasa ní stí~nost nadále pova~uje za dovodnou. SDEU podle nj shledal v citovaném rozsudku jako neslu itelnou s právem EU pouze úpravu nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu podle § 5 odst. 1 písm. c) lex Ukrajina, tedy z dovodu, ~e ji~ ~ádost byla dYíve podána v jiném lenském stát, avaak nebylo o ní dosud rozhodnuto. Tento závr vaak podle st~ovatele nelze vztáhnout na pYípady, na které dopadá § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina, tedy kdy ji~ byla do asná ochrana v jiném lenském stát poskytnuta. St~ovatel pYitom poukazuje na bod 30 odovodnní uvedeného rozsudku, v nm~ SDEU konstatoval, ~e lenský stát má pYi posuzování ~ádosti zkoumat, zda ~adateli ji~ nebyla poskytnuta do asná ochrana jiným lenským státem. A koli SDEU ji~ nevysvtlil, jak má lenský stát v tomto pYípad postupovat, podle st~ovatele je zYejmé, ~e v takovém pYípad není ~ádost dovodná a nelze pobytové oprávnní vydat. Je tomu tak proto, ~e v tomto pYípad ji~ ~adateli jiný lenský stát pobytové oprávnní vydal. Podle st~ovatele SDEU v bod 32 odovodnní rozsudku Krasiliva uznal prvotní právo ~adatele, vybrat si první lenský stát, kde o do asnou ochranu po~ádá. Nijak vaak nedovodil následné právo tuto volbu zmnit.<br/><br/>[11] St~ovatel krom toho zopakoval svoji argumentaci, podle ní~ z ~ádného ustanovení smrnice o do asné ochran neplyne dr~iteli do asné ochrany právo na pYesun do jiného lenského státu. Naopak celá Yada ustanovení této smrnice svd í o tom, ~e takové právo dr~itelé nemají (konkrétn l. 15 a l. 26 smrnice, které upravují postup pYi pYesunu bydliat do jiného lenského státu, jako~ i l. 11 smrnice zavádjící re~im navrácení neoprávnn pobývajících dr~itelo do hostitelského státu). V opa ném pYípad by toti~ tato ustanovení vobec nemusela existovat  pokud by dr~itel do asné ochrany ml právo získat optovn pobytové oprávnní ve stát svého výbru, posta oval by pouze l. 8 smrnice o do asné ochran. Dohoda lenských státo o vylou ení l. 11 pYitom podle st~ovatele znamená toliko to, ~e si mezi sebou nebudou neoprávnn pobývající dr~itele do asné ochrany pYedávat; ne vaak ji~ to, ~e by dr~itelé do asné ochrany mli právo pYenést své pobytové oprávnní do jiné lenské zem. To podle st~ovatele potvrzuje rovn~ SDEU, který v citovaném rozsudku vyhodnotil l. 11 smrnice jako irelevantní. eské republice tak z unijního práva neplyne povinnost udlovat povolení k pobytu osobám, které ji~ pYedtím získaly pobytové oprávnní z titulu do asné ochrany v jiném lenském stát.<br/><br/>IV. Právní hodnocení<br/><br/>[12] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[13] NSS se na úvod zabýval výlukou ze soudního pYezkumu podle § 5 odst. 2 lex Ukrajina: ten stanoví, ~e vrátíli ministerstvo ~ádost o do asnou ochranu z dovodu její nepYijatelnosti, je soudní pYezkum vylou en. Mstský soud v napadeném rozsudku dospl k závru, ~e tato výluka není slu itelná s unijním právem. St~ovatel proti tomuto závru nevznesl námitky. Jedná se vaak o st~ejní otázku, kterou je tYeba posoudit. NSS v minulosti shledal uvedenou výluku konformní jak s právem EU, tak i s eským ústavním poYádkem (srov. rozsudek NSS ze dne 12. 10. 2022, j. 2 Azs 178/202246). SDEU v rozsudku ze dne 27. 2. 2025 ve vci C753/23 (Krasiliva) vaak jednozna n vyslovil, ~e podle l. 8 odst. 1 smrnice o do asné ochran ve spojení s l. 47 Listiny základních práv EU má osoba po~ívající do asné ochrany právo na ú inný prostYedek nápravy pYed soudem proti postupu, jím~ lenský stát vrací ~ádost o udlení povolení k pobytu ve smyslu l. 8 této smrnice jako nepYijatelnou. NSS proto souhlasí s mstským soudem, ~e výluka ze soudního pYezkumu podle § 5 odst. 2 lex Ukrajina není slu itelná s právem EU, neboe osobám po~ívajícím do asné ochrany toto právo nepYípustn odepírá, a proto se neuplatní. Vrácení ~ádosti o do asnou ochranu kvoli její nepYijatelnosti podle § 5 odst. 1 lex Ukrajina tudí~ lze pYezkoumat.<br/><br/>[14] Co se tý e polo~ení pYedb~né otázky SDEU mstským soudem, NSS pYipomíná, ~e podle jeho ustálené judikatury nemá tuto povinnost ve smyslu l. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie krajský (mstský) soud jako soud první instance, ale naopak soud poslední instance, tj. ve správním soudnictví NSS, a to pouze za pYedpokladu, ~e vzniknou výkladové nejasnosti ohledn nkterého ustanovení unijního práva (k tomu srov. rozsudek NSS ze dne 17. 6. 2024, j. 10 As 71/202445). To ostatn NSS u inil ve vci sp. zn. 8 Azs 93/2023. Pro krajský i mstský soud ve správním soudnictví je polo~ení pYedb~né otázky procesní mo~ností, nikoli povinností. Prostý nesouhlas st~ovatele s posouzením jeho návrhu nemo~e v obecné rovin zakládat ani nepYezkoumatelnost rozhodnutí (rozsudek NSS ze 14. 8. 2014, j. 9 Afs 141/201339). V pYípad Yízení pYed soudem prvního stupn nepYedstavuje l. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie procesní prostYedek, který mají ú astníci Yízení k dispozici, a nesta í tedy, ~e ú astník Yízení ve sporu probíhajícím pYed vnitrostátním soudem tvrdí, ~e spor nastoluje otázku ohledn platnosti práva EU [rozsudek SDEU ze dne 10. 1. 2006, International Air Transport Association (IATA), C344/04; usnesení NSS ze dne 22. 11. 2017, j. Aprk 24/201736, . 3669/2018 Sb. NSS, body 22 a 23].<br/><br/>[15] Krajský (mstský) soud nemá ani povinnost pYeruait jím vedené Yízení a vy kat rozhodnutí SDEU, i kdy~ ví o jiném, pYed SDEU ji~ probíhajícím, Yízení, jeho~ pYedmtem je zodpovzení podstatné právní otázky týkající se výkladu unijního práva (rozsudek NSS ze dne 24. 3. 2023, j. 3 Azs 275/202228). Obligatorní pYeruaení dle § 48 odst. 1) písm. b) s. Y. s. se uplatní pouze v pYípadech, kdy krajský (mstský) soud Yízení pYeruauje, neboe pYedb~nou otázku SDEU v daném Yízení sám také pYedkládá. PYeruaení Yízení podle § 48 odst. 3 písm. d) s. Y. s. vaak je fakultativní. Bye tedy krajský (mstský) soud není k pYeruaení Yízení povinen, má v~dy mo~nost postupovat dle § 48 odst. 3 písm. d) s. Y. s. a radji vy kat rozhodnutí SDEU. Platí toti~, ~e pokud se krajský (mstský) soud rozhodne nevy kat na rozhodnutí SDEU, vystavuje se tím riziku, ~e NSS v návaznosti na rozhodnutí SDEU zruaí jeho vlastní rozhodnutí, pokud bude právní názor krajského (mstského) soudu v rozporu s výkladem SDEU. Jedná se vaak o rozhodnutí, které je na uvá~ení krajského (mstského) soudu. <br/><br/>[16] V nyní posuzované vci mstský soud nepYeruail Yízení, jak mu umo~Huje § 48 odst. 3 písm. d) s. Y. s., ani nepolo~il SDEU pYedb~nou otázku, ale o ~alob rozhodl meritorn. Svoj postup pYitom pYesvd iv odovodnil. PYedevaím pova~oval za prioritu, postavit najisto pobytový status ~alobkyn. Dále pYihlédl k pYednostnímu re~imu zásahové ~aloby a k pYedmtu Yízení (do asná ochrana osoby vysídlené z území Ukrajiny v dosledku nadále trvajícího ozbrojeného konfliktu na daném území). Zohlednil také skute nost, ~e SDEU rozhodnutím ze dne 20. 12. 2023 nevyhovl ~ádosti NSS o projednání vci v Yízení o naléhavé pYedb~né otázce, z eho~ dovodil, ~e doba do rozhodnutí o polo~ené pYedb~né otázce mo~e být pomrn dlouhá. Úvaha mstského soudu je logická, srozumitelná a s ohledem na výae uvedené pYedevaím zcela legitimní. NSS neshledal v postupu mstského soudu ~ádné pochybení. Mstský soud Yádn odovodnil, pro  ve vci rozhodl meritorn.<br/><br/>[17] Klí ovou otázkou v posuzované vci je, zda institut nepYijatelnosti ~ádosti o do asnou ochranu z dovodu, ~e ji podal cizinec, kterému byla udlena do asná ochrana v jiném lenském stát EU podle § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina, je slu itelný s právem EU. Podle mstského soudu nelze z dovodu pYedchozího poskytnutí do asné ochrany jinou lenskou zemí vrátit ~ádost jako nepYijatelnou, neboe takový postup odporuje smrnici o do asné ochran. Naopak podle st~ovatele institut nepYijatelnosti ~ádosti unijní úprav neodporuje.<br/><br/>[18] K otázce souladu vnitrostátní právní úpravy s unijní úpravou NSS pYedesílá, ~e se toto~nými otázkami, jako jsou nastoleny v nyní posuzovaném pYípad, zabýval opakovan. Vnoval se jim zejména v rozsudku ze dne 3. 4. 2025, j. 1 Azs 174/202442. V nm podrobn reagoval na argumentaci ú astníko Yízení, která byla v pYípad ministerstva prakticky toto~ná jako shora shrnutá, ae u~ se jedná o obsah kasa ní stí~nosti i o jeho interpretaci rozsudku ve vci Krasiliva. <br/><br/>[19] Na závry rozsudku ve vci sp. zn. 1 Azs 174/2024 ji~ NSS také navázal v Yad dalaích pYípado, které se týkají právn a skutkov obdobné situace. Tedy situace, kdy ~adatel po~ádá o udlení do asné ochrany v jiném lenském stát, ta je mu udlena, ~adatel se ochrany vzdá a po~ádá o její udlení v eské republice, ale ~ádost je shledána nepYijatelnou (viz rozsudky ze dne 25. 4. 2025, . j. 5 Azs 21/202531, ze dne 24. 4. 2025, . j. 9 Azs 70/202437, ze dne 24. 4. 2025, . j. 9 Azs 227/202431, ze dne 10. 4. 2025, . j. 1 Azs 167/202448, i ze dne 9. 4. 2025, . j. 9 Azs 21/202516). A koliv je v nyní posuzované vci skutková situace ~alobkyn jiná (viz body 2 a 33 napadeného rozsudku) a ~alobkyn dosud nepozbyla do asnou ochranu udlenou v Polsku, pYijaté právní závry se uplatní i zde, proto~e mají obecnjaí povahu. NSS tedy neshledal dovod odchýlit se od závro, které jsou napYí  jeho senáty jednotné. Nyní proto pro stru nost na rozsudek ve vci sp. zn. 1 Azs 174/2024 zcela odkazuje a ní~e pouze shrnuje podstatné závry, které se s ohledem na toto~nost kasa ní argumentace st~ovatele pln uplatní i v tomto pYípad.<br/><br/>[20] NSS konstatoval, ~e udlení  do asné ochrany ve smyslu lex Ukrajina ve skute nosti znamená poskytnutí díl ích práv osobám po~ívajícím do asné ochrany podle rozhodnutí Rady 2022/382 rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. bYezna 2022, kterým se stanoví, ~e nastal pYípad hromadného pYílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu lánku 5 smrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich do asná ochrana; jím je eská republika vázána<br/> (jinými slovy lenské státy udlují pouze oprávnní k pobytu z do asné ochrany plynoucí), nikoli udlení, resp. pYiznání do asné ochrany jako takové. lenské státy tak mají pouze omezenou mo~nost odepYít práva plynoucí z do asné ochrany osobám, které ji v Unii po~ívají na základ rozhodnutí Rady 2022/382. Role lenských státo je omezena na ovYení, zda daný ~adatel skute n spadá pod nkterou ze skupin osob vymezených v citovaném provádcím rozhodnutí, a následné vydání odpovídajících doklado umo~Hujících pYístup k erpání díl ích práv osobám po~ívajícím do asné ochrany.<br/><br/>[21] NSS se v odkazovaném rozsudku dále zabýval otázkou, zda z práva EU plyne osobám po~ívajícím do asné ochrany právo po dobu jejího trvání ur ovat (a to i opakovan), v jakém lenském stát jim mají lenské státy poskytovat práva plynoucí z do asné ochrany. Dospl pYitom k závru, ~e státní pYísluaníci Ukrajiny, jim~ byla v Unii pYiznána do asná ochrana, mají právo na pYemístní svého pobytu do jiného lenského státu, který si zvolí. Za tím ú elem jim musí být vydáno pobytové oprávnní. eská právní úprava nepYijatelnosti ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany podle § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina právu EU odporuje (k bli~aímu odovodnní viz body 35 a~ 70 rozsudku j. 1 Azs 174/202442).<br/><br/>[22] Je nutné vaak zdoraznit, ~e nelze po~ívat práv plynoucích z do asné ochrany ve více lenských státech zároveH, a tudí~ ani pobytového oprávnní, je~ je sou ástí komplexu práv plynoucích z do asné ochrany [srov. bod 30 rozsudku SDEU ve vci C753/23, Opera ní pokyny k provádní provádcího rozhodnutí Rady 2022/382 (str. 9), bod 67 rozsudku NSS sp. zn. 1 Azs 174/2024]. <br/><br/>[23] NSS proto na závr pro pYehlednost shrnuje, ~e v budoucnu mo~e pYi posuzování ~ádostí o poskytnutí do asné ochrany dojít k nkolika situacím (viz bod 78 rozsudku NSS sp. zn. 1 Azs 174/2024):<br/><br/>1. }ádost o do asnou ochranu v R bude podána, ani~ osoba pYedtím po~ádala o pobytové oprávnní v jiném lenském stát. Pokud tato osoba bude spadat pod l. 2 rozhodnutí Rady 2022/382, bude namíst do asnou ochranu poskytnout a za tím ú elem vydat povolení k pobytu.<br/>2. }ádost o do asnou ochranu v R bude podána poté, co osoba podala ~ádost v jiném lenském stát, avaak pobytové oprávnní v nm jeat neobdr~ela. V takovém pYípad nelze uplatnit institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. c) lex Ukrajina pro jeho neslu itelnost s právem EU. }ádost tudí~ bude nutné vcn projednat a v pYípad splnní podmínek pobytové oprávnní vydat.<br/>3. }ádost o do asnou ochranu v R bude podána poté, co osoba ji~ v minulosti obdr~ela pobytové oprávnní v jiném lenském stát, avaak tímto oprávnním k okam~iku podání ~ádosti prokazateln ji~ nedisponuje (napY. proto, ~e bylo na ~ádost ~adatele zruaeno). V takovém pYípad nelze uplatnit institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina pro jeho neslu itelnost s právem EU. }ádost tudí~ bude nutné vcn projednat a v pYípad splnní podmínek pobytové oprávnní vydat.<br/>4. }ádost o do asnou ochranu v R bude podána poté, co osoba obdr~ela pobytové oprávnní v jiném lenském stát a toto pobytové oprávnní je stále platné a trvá. Ani v takovém pYípad nelze uplatnit institut nepYijatelnosti ~ádosti podle § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina pro jeho neslu itelnost s právem EU. }ádost tudí~ bude nutné vcn projednat. St~ovatel ~adatele pou í o nemo~nosti erpat práva plynoucí z do asné ochrany ve více lenských státech sou asn. Pokud bude ~adatel na své ~ádosti dále trvat s tím, ~e chce tato práva nov erpat výlu n v R, st~ovatel ovYí, zda vydáním povolení k pobytu na území R automaticky zanikne (podle práva dot eného hostitelského státu) pYedchozí pobytové oprávnní. Jeli tomu tak, vydá st~ovatel dr~iteli do asné ochrany oprávnní k pobytu. Zjistíli opak, resp. se mu nepodaYí relevantní právní úpravu v hostitelském lenském stát vobec zjistit, vyzve st~ovatel ~adatele, aby sám v pYimYené lhot u inil kroky k ukon ení pobytového oprávnní v hostitelském lenském stát. K tomu mu poskytne sou innost.<br/>a. Jestli~e ~adatel u iní kroky k ukon ení pobytového oprávnní v jiném lenském stát a tuto skute nost ve stanovené lhot dolo~í (napYíklad kopií aktu u inného vo i orgánom povodního hostitelského státu), st~ovatel ~ádosti vyhoví a vydá oprávnní k pobytu.<br/>b. St~ovatel ~ádosti vyhoví a vydá oprávnní k pobytu rovn~ v situaci, kdy ~adatel st~ovateli dolo~í, ~e u inil nezbytné kroky k ukon ení pobytového oprávnní v hostitelském lenském stát, avaak k jeho zániku dosud nedoalo z dovodu ne innosti na stran orgáno tohoto lenského státu. O této skute nosti st~ovatel sám uvdomí orgány povodního hostitelského státu a nezbytné údaje vlo~í do informa ního systému Temporary Protection Platform (TPP).<br/>c. Pokud ~adatel v pYimYené lhot nedolo~í, ~e u inil kroky smYující k ukon ení pobytového oprávnní v povodním hostitelském lenském stát, st~ovatel ~ádost o poskytnutí do asné ochrany zamítne.<br/>[24] Samotné sekundární pYemístní a ~ádost o do asnou ochranu tedy nemohou pYedstavovat zneu~ití práva. Nelze vaak vylou it, ~e ~adatel v individuálním pYípad se takového zneu~ití práva dopustí. To musí následn zdovodnit a prokázat správní orgán (rozsudek NSS z 24. 1. 2025, j. 5 Azs 190/202420, bod 50; a rozsudek NSS sp. zn. 1 Azs 174/2024, bod 80).<br/><br/>[25] NSS tak uzavírá, ~e co do výroku obstál závr mstského soudu o neslu itelnosti eské právní úpravy nepYijatelnosti ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany podle § 5 odst. 1 písm. d) lex Ukrajina s právem EU. Mstskému soudu lze proto té~ pYisvd it, ~e st~ovatel vrácením ~ádosti o poskytnutí do asné ochrany z dovodu její nepYijatelnosti protiprávn zasáhl do práv ~alobkyn. St~ovatel je proto v souladu s výrokem II napadeného rozsudku povinen obnovit stav pYed pYijetím ~ádosti ~alobkyn o poskytnutí do asné ochrany, zaevidované pod j. OAM0341265/DO2024. PYitom bude postupovat zposobem, který NSS nastínil v bod [23] tohoto rozsudku.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[26] Ze vaech uvedených dovodo dospl NSS k závru, ~e st~ovatelova kasa ní stí~nost není dovodná, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 s. Y. s. zamítl.<br/><br/>[27] St~ovatel neml ve vci úspch, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s.); ~alobkyni v Yízení o kasa ní stí~nosti ~ádné náklady nevznikly. <br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 12. ervna 2025<br/><br/><br/> Michaela Bej ková <br/> pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/></body> </html>