<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 A 106/2024- 45 - text</title> </head> <body> ÿþ8<br/>10 A 106/2024<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Mstský soud v Praze rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Ing. Viery Hor icové, soudce JUDr. Jaromíra Klepae a soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve vci <br/><br/>~alobce: M. `.<br/> t. . Vznice Ostrov, 363 50 Ostrov nad OhYí<br/> <br/>proti <br/>~alované: eská advokátní komora<br/>sídlem Národní 118/16, 110 00 Praha 1<br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alované ze dne 12. 9. 2024, . j. 10.01-000387/24-0007<br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobci se nepYiznává náhrada náklado Yízení.<br/>III. }alovaná nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/> Odovodnní:<br/>I. PYedmt sporu<br/>1. }alobce se domáhá zruaení rozhodnutí uvedeného v záhlaví, kterým ~alovaná ~alobci neur ila advokáta k poskytnutí bezplatné právní slu~by dle § 18c zákona . 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen  zákon o advokacii ) z dovodu, ~e se ze strany ~adatele jedná o zjevn bezdovodné uplatHování nebo bránní práva dle § 18c odst. 5 zákona o advokacii.<br/>2. V odovodnní napadeného rozhodnutí ~alovaná uvedla, ~e ~alobce ~ádal o ur ení advokáta dle § 18c zákona o advokacii k zastoupení v Yízení pYed Ústavním soudem o ústavní stí~nosti proti usnesení Nejvyaaího soudu ze den 17. 4. 2024, . j. 8 Tdo 259/2024-502, kterým bylo odmítnuto dovolání obvinného pro zjevnou neopodstatnnost. }alobce byl rozsudkem Okresního soudu v Most ze dne 26. 6. 2023, . j. 7 T 2/2023-391, odsouzen k souhrnnému trestu odntí svobody v trvání 30 msíco pro trestný in v nm uvedený. Proti rozsudku Okresního soudu v Most podal ~alobce odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 22. 8. 2023, . j. 7 To 234/2023-434, zamítl. <br/>3. }alovaná uzavYela, ~e ~alobce ~ádá o pYezkoumání rozhodnutí obecných soudo Ústavním soudem, který vaak není dalaí odvolací instancí. Ústavní soud ve své judikatuYe opakovan konstatoval, ~e není oprávnn zasahovat do jurisdik ních inností obecných soudo, není vrcholem jejich soustavy a nemo~e na sebe vztahovat právo pYezkumného dohledu nad jejich inností, pokud tyto soudy ve své innosti postupují ve shod s obsahem hlavy páté Listiny. Úkolem Ústavního soudu není skutkové ani právní objasHování vcí patYících do pravomoci obecných soudo, a nebyl-li zjiatn extrémní nesoulad mezi právními závry obecného soudu a vykonanými skutkovými zjiatními, nepYísluaí mu hodnotit provedené dokazy ani to, zda tyto dokazy dostate n objasHují skutkový stav vci. Ústavní soud mo~e posuzovat pouze to, zda postup obecných soudo nevybo il v konkrétním pYípad z ústavních mezí a zda takovým postupem nebyla poruaena st~ovatelova základní práva a svobody. V Yízení o ústavní stí~nosti není námitka nesprávnosti napadeného rozhodnutí sama o sob významná. Vzhledem k tomu, ~e Okresní soud v Most, Krajský soud v Ústí nad Labem i Nejvyaaí soud se v rámci svého rozhodnutí vcí Yádn zabývaly a svá rozhodnutí Yádn odovodnily, lze mít za to, ~e ~adatel se svojí ústavní stí~ností bude zjevn neúspaný. Jedná se tak o zjevn bezdovodné uplatHování nebo bránní práva ve smyslu § 18c odst. 5 zákona o advokacii. <br/>II. }aloba a vyjádYení ~alované<br/>4. }alobce nejprve zrekapituloval probh Yízení o jeho ~ádosti o ustanovení advokáta, a poté uvádl skutkové okolnosti trestní vci, za ní~ byl odsouzen k trestu odntí svobody s tím, ~e se trestného inu nedopustil. Uvedl, ~e ~ádá o pYezkum svého trestního Yízení Ústavním soudem. Nesouhlasí se zamítnutím jeho ~ádosti. }alobce v závru ~aloby uvedl, ~e ~ádá po ~alované ástku 700 000 K  a vrácení lhoty k ústavní stí~nosti. <br/>5. }alovaná ve vyjádYení k ~alob uvedla, ~e ~aloba není dovodná. Jediným ~alobním bodem je polemika s dovodem, na kterém je vybudované nevyhovující rozhodnutí ~alované. }alobce nesouhlasí s tím, ~e jeho ~ádost není zjevn bezdovodným uplatHováním nebo bránním práva dle § 18c odst. 5 zákona o advokacii. Kategorie zjevn bezdovodného uplatHování nebo bránní práva je v právním Yádu upravena v zákon o advokacii a dle judikatury se do zna né míry pYekrývá s právní kategorií zjevné neúspanosti. Nejvyaaí soud odmítl dovolání ~alobce, jeliko~ jeho dovolací námitky nenaplnily dovolací dovod pro provedení vcného pYezkumu rozhodnutí ni~aích stupHo. }alovaná odkázala na napadené rozhodnutí s tím, ~e jej pova~uje za sou ást svého vyjádYení. V závru uvedla, ~e pYedmt právní slu~by, pro kterou ~alobce poptával ur ení advokáta, odpadl, neboe Ústavní soud ~alobcovu ústavní stí~nost odmítl. Je vylou eno, aby byla navrácena lhota k podání ústavní stí~nosti. <br/>III. Posouzení ~aloby <br/>6. Soud pYezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatnných ~alobních bodo (§ 75 odst. 2 vta první s. Y. s.), jako~ i z pohledu vad, k nim~ je povinen pYihlí~et z úYední povinnosti, a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. Y. s.). }aloba byla podána v as osobou k tomu oprávnnou. <br/>7. Ve vci samé rozhodl soud bez naYízení jednání, s ím~ ~alobce a ~alovaná souhlasili [§ 51 odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. )]. }alobce a ~alovaná se k výzv soudu dle § 51 odst. 1 s. Y. s. nevyjádYili, jejich souhlas s takovým projednáním vci se tedy presumuje dle § 51 odst. 1 s. Y. s. vty druhé. Soud neshledal dovod naYídit jednání ani z dovodu dokazování. Veakeré pro vc podstatné podklady potYebné pro rozhodnutí vci vyplývají z pYedlo~eného správního spisu ~alovaného, pYi em~ tím se dokazování neprovádí (rozsudek NSS . j. 9 Afs 8/2008-117, . 2383/2011 Sb. NSS z 29. 1. 2009). <br/>8. PYedmtem soudního pYezkumu je posouzení, zda ~alobce splHuje podmínky pro ur ení advokáta k poskytnutí bezplatné právní slu~by dle § 18c zákona o advokacii. <br/>9. V prvé Yad je potYeba uvést, ~e podle § 22 odst. 1 zákona o advokacii se advokacie vykonává zpravidla za odmnu.<br/>10. Ústavní soud v nálezu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. Pl. ÚS 44/21, vylo~il, ~e podle l. 36 odst. 1 Listiny se ka~dý mo~e domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených pYípadech u jiného orgánu. Nezbytným pYedpokladem pro garantování pYístupu k soudu je pak právo na právní pomoc v etn práva na ú innou právní ochranu, které vede i k naplnní rovnosti ú astníko Yízení podle l. 37 odst. 3 Listiny a l. 96 odst. 1 Ústavy (srov. nález sp. zn. IV. ÚS 682/16 nebo I. ÚS 630/16). Právo na právní pomoc zakotvuje l. 37 odst. 2 Listiny, kde je výslovn stanoveno, ~e ka~dý má právo na právní pomoc v Yízení pYed soudy, jinými státními orgány i orgány veYejné správy, a to od po átku tohoto Yízení.<br/>11. Podle § 18 odst. 2 písm. b) zákona o advokacii ten, kdo nesplHuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláatních právních pYedpiso a ani si nemo~e zajistit poskytnutí právních slu~eb jinak (dále jen  ~adatel ), má právo, aby mu Komora na základ jeho v asné ~ádosti ur ila advokáta k poskytnutí právní slu~by podle § 18c.<br/>12. Podle § 18c odst. 1 zákona o advokacii ~adatel, který není ve vci, v ní~ ~ádá poskytnutí právní slu~by, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora ur ila advokáta k poskytnutí právní slu~by. V té~e vci mo~e být ~adateli ur en Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této vci dYíve ur ený advokát poskytnout právní slu~by z dovodo uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2.<br/>13. V rámci ochrany práva osob na pYístup k soudu mo~e ve výjime ných pYípadech vzniknout vztah mezi klientem a advokátem i rozhodnutím soudu nebo ~alované dle § 18 odst. 2 zákona o advokacii. }adateli se pak právní slu~ba podle § 18c zákona o advokacii poskytuje bezplatn. Pokud jde o ur ení advokáta pro Yízení pYed Ústavním soudem a v Yízení pYed orgánem veYejné správy, hradí odmnu advokáta stát. V ostatních vcech, ke kterým je advokát ur en podle § 18c, poskytuje advokát právní slu~by nadále na své náklady, pYípadn má nárok na poskytnutí náhrady podle stavovského pYedpisu (§ 23 odst. 3 zákona o advokacii). <br/>14. Ústavní soud ve shora citovaném nálezu poukázal na to, ~e právo na právní pomoc nále~í ka~dému, jeho subjektem je tedy ka~dá fyzická i právnická osoba. Právo na právní pomoc musí být zajiatno vaem, tedy jak osobám majetným, tak nemajetným (srov. nález sp. zn. IV. ÚS 2334/17). RozaíYení bezplatné právní pomoci je pak bezpochyby legitimním, ~ádoucím cílem smYujícím k posílení ústavní záruky práva na právní pomoc. Ústavní soud proto v dané vci zruail ustanovení § 18c odst. 1 zákona o advokacii ve slovech  jeho~ pYíjmové a majetkové pomry to odovodHují , neboe zákonodárce jím omezil právo ~adatele obrátit se na eskou advokátní komoru s ~ádostí o ur ení advokáta k poskytnutí právní slu~by pouze na pYípady odovodnné pYíjmovými i majetkovými pomry.<br/>15. Bye Ústavní soud akcentoval rozaíYení práva na právní pomoc k zajiatní práv v l. 36 odst. 1 a v l. 37 odst. 2 Listiny v co nejairaím rozsahu, sou asn vylo~il, ~e pokud jde o pYípady odmítnutí poskytnutí právních slu~eb z dovodo zjevn bezdovodného uplatHování nebo bránní práva, na ty pamatuje postup upravený v § 18c odst. 5 a 6 zákona o advokacii. Takové pYípady je vaak nutné v~dy posuzovat podle individuálních okolností konkrétní vci.<br/>16. Podle § 30 zákona . 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, fyzické a právnické osoby jako ú astníci nebo jako vedlejaí ú astníci Yízení pYed Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláatními pYedpisy.<br/>17. Podle § 18c odst. 5 zákona o advokacii platí, ~e Komora ur í advokáta k poskytnutí právní slu~by bezplatn ~adateli, jeho~ pYíjmové a majetkové pomry to odovodHují. Komora ur í advokáta k poskytnutí právní slu~by ~adateli, který osvd il splnní zákonných podmínek, bez zbyte ného odkladu. Komora ~ádosti nevyhoví, jestli~e jde o zneu~ití práva nebo jde-li o zjevn bezdovodné uplatHování nebo bránní práva.<br/>18. Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 28. 7. 2021, . j. 8 As 138/2021-30, vylo~il právní pojem  zjevn bezdovodné uplatHování práva , který v podstat postavil na roveH kategorii zjevné neúspanosti návrhu dle § 36 odst. 3 s. Y. s. pYi rozhodování o návrhu na osvobození od soudních poplatko a pro ustanovení advokáta v Yízení pYed soudem. NSS uvedl, ~e  podstatou obou instituto je neustanovit zástupce a nehradit jeho náklady z veYejných financí pro zbyte nost a nedovodnost takového postupu. I kdyby byl zástupce ustanoven, jeho jakákoliv aktivita by nemohla vést k úspchu ve vci. I pYesto~e je tak slovní vyjádYení obou ustanovení jiné, jejich význam je v zásad shodný, pouze pojem pou~itý v zákon o advokacii lze pova~ovat za o nco málo airaí. <br/>19. Podle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 24. 3. 2006, . j. 4 Ads 19/2005-105, . 909/2006 Sb. NSS, by zjevná neúspanost návrhu podle § 36 odst. 3 s. Y. s. mla být zjistitelná bez pochyb okam~it, mla by být nesporná a naprosto jednozna ná bez toho, aby bylo provádno dokazování. Podobn se Nejvyaaí správní soud vyjádYil té~ v rozsudku ze dne 19. 12. 2007, . j. 7 Afs 102/2007-72, ve kterém uvedl, ~e:  Vlastnost  zjevn neúspaného návrhu , kterou zákonodárce vyjádYil pojmem  zjevn , je tYeba vykládat jako vlastnost návrhu seznatelnou  na první pohled , jeho~ neúspanost je bez jakýchkoliv pochybností a dokazování zcela jednozna ná, nesporná a okam~it zjistitelná. <br/>20. Ze ~aloby a napadeného rozhodnutí vyplývá, ~e ~alobce se domáhal u Ústavního soudu pYezkumu usnesení Nejvyaaího soudu ze dne 17. 4. 2024, . j. 8 Tdo 259/2024-502, kterým bylo odmítnuto dovolání ~alobce podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního Yádu. <br/>21. Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního Yádu Nejvyaaí soud dovolání odmítne jde-li o dovolání zjevn neopodstatnné.<br/>22. Nejvyaaí soud v ~alobcem napadeném usnesení 8 Tdo 259/2024-502 (které je veYejn dostupné na adrese https://www.nsoud.cz/), uvedl, ~e obvinný (v této vci ~alobce, pozn. soudu) svoji argumentaci v pYevá~né míYe zalo~il na polemice se skutkovými zjiatními soudo ni~aích stupHo. Nejvyaaí soud konstatoval, ~e námitky v posuzované trestní vci jsou obsahov shodné s tmi, se kterými se ji~ v rámci obhajoby musely zabývat soudy ni~aích stupHo, které se s nimi podrobn a Yádn vypoYádaly v odovodnní svých rozhodnutí. V rozhodnutí byl obvinný dále upozornn na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1337/17, podle kterého institut dovolání nezakládá právo na pYezkum rozhodnutí ni~aích soudo ve stejné aíYi jako odvolání. Obvinnému bylo v odovodnní usnesení opakovan Ye eno, ~e soudy ni~aích stupHo se Yádn zabývaly jednotlivými dokazy, jejich hodnocením a v odovodnní svých rozhodnutí formulovaly pYísluané závry. Nejvyaaí soud po posouzení dovolání uzavYel, ~e odovodnní rozhodnutí soudo ni~aích stupHo jsou jasná, logická a pYesvd ivá a soudy v souladu s procesními pYedpisy nále~it zjistily skutkový stav vci a vyvodily z nj odpovídající právní závry, které jsou výrazem nezávislého rozhodování obecných soudo, tudí~ nevykazují pochybení obvinným vytknutá. Dovolání tak bylo jako celek odmítnuto.<br/>23. }alobce i v nynjaí ~alob ve správním Yízení proti rozhodnutí ~alované polemizuje s tím, ~e ústavní stí~nost není zjevn bezdovodná a své závry staví na argumentaci, ~e byl odsouzen za skutek, který udlal nkdo jiný, pYi em~ trestní soudy rozhodly v jeho neprospch. }alobce se tedy fakticky domáhá dalaího pYezkumu rozhodnutí obecných soudo, jeliko~ se domnívá, ~e byl krácen na svých právech, ani~ by tato tvrzení více rozvíjel. <br/>24. Ústavní soud v usnesení ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. II. ÚS 546/23, vylo~il, ~e  není zásadn oprávnn zasahovat do rozhodovací innosti trestních soudo, neboe nepYedstavuje vrchol soustavy obecných soudo, ale zvláatní soudní orgán ochrany ústavnosti ( l. 81, l. 83, l. 90 Ústavy). NepYísluaí mu tedy pYehodnocovat skutkové a právní závry trestních soudo, a neposuzuje proto v zásad ani jejich stanoviska a výklady ke konkrétním ustanovením zákono, nejedná-li se o otázky ústavnprávního významu. Do rozhodovací innosti trestních soudo je Ústavní soud oprávnn zasáhnout jen tehdy, pokud by postup tchto orgáno byl excesivní do té míry, ~e by pYekro il meze ústavnosti [napYíklad nálezy Ústavního soudu ze dne 8. 7. 1999 sp. zn. III. ÚS 224/98 (N 98/15 SbNU 17), ze dne 4. 7. 2001 sp. zn. II. ÚS 598/2000 (N 100/23 SbNU 23), ze dne 17. 5. 2001 sp. zn. III. ÚS 727/2000 (N 75/22 SbNU 145), ze dne 24. 5. 2001 sp. zn. III. ÚS 619/2000 (N 79/22 SbNU 165). <br/>25. Soud poukazuje rovn~ na závry Ústavního soudu vyslovené v usnesení ze dne 4. 9. 2024, sp. zn. IV. ÚS 1219/24, a to ~e Ústavní soud  není dalaí instancí v soustav soudo a není zásadn oprávnn zasahovat do rozhodovací innosti soudo, neboe není vrcholem jejich soustavy (srov. l. 83 a l. 90 a~ 92 Ústavy). Úkolem Ústavního soudu v Yízení o ústavní stí~nosti podle l. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je ochrana ústavnosti, nikoliv b~né zákonnosti. Postup v soudním Yízení, zjiaeování a hodnocení skutkového stavu a výklad a pou~ití jiných ne~ ústavních pYedpiso jsou zále~itostí obecných soudo. Je jejich úlohou, aby zkoumaly a posoudily, zda jsou dány podmínky pro pou~ití toho i onoho právního institutu, a aby své úvahy v tomto smru zákonem stanoveným postupem odovodnily. Zásah Ústavního soudu je namíst toliko v pYípad tch nejzáva~njaích pochybení pYedstavujících poruaení ústavn zaru ených základních práv a svobod, zejména pak kdyby závry obecných soudo byly hrub nepYiléhavé a vykazovaly znaky libovole (shodn napY. nálezy ze dne 11. 8. 2020 sp. zn. III. ÚS 3644/19, bod 28., i ze dne 8. 12. 2020 sp. zn. II. ÚS 623/20, bod 17.). <br/>26. }alobce v probhu celého trestního Yízení zpochybHoval zjiatný skutkový stav, co~ u inil i v ~alob podané proti rozhodnutí ~alované o neustanovení advokáta. Jak je uvedeno výae, úkolem Ústavního soudu není optovné zjiaeování a hodnocení skutkových závro obecných soudo. Pouhá polemika ~alobce se skutkovými závry soudo v trestním Yízení nemo~e být relevantním argumentem, pro který by mohl Ústavní soud rozhodnout o protiústavnosti rozhodnutí v trestním Yízení. Ústavní soud, jako~to garant ústavnosti, je povolán k pYezkumu rozhodovací innosti obecných soudo pouze ve výjime ných pYípadech pYi excesivních zásazích do ~alobcových ústavn zaru ených práv. <br/>27. Soud pYi posuzování ~aloby zohlednil aktuální judikaturu Nejvyaaího správního soudu, která se zabývala posouzením otázky, zda a za jakých podmínek mo~e existující judikatura Ústavního soudu opodstatHovat nevyhovní ~ádosti z dovodu  zjevn bezdovodného uplatHování nebo bránní práva ve smyslu § 18c odst. 5 zákona o advokacii.<br/>28. V rozsudku ze dne 9. 1. 2025, . j. 4 As 168/2024-44, Nejvyaaí správní soud uvedl, ~e rozhoduje-li eská advokátní komora podle § 18c odst. 1 zákona . 85/1996 Sb., o advokacii, o ur ení advokáta k poskytnutí právní slu~by, která má spo ívat v zastupování osoby v Yízení pYed Ústavním soudem podle § 30 odst. 1 zákona . 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, její úvaha, zda ve vci jde o  zjevn bezdovodné uplatHování nebo bránní práva ve smyslu § 18c odst. 5 zákona o advokacii, nemo~e nahradit vcné posouzení Ústavního soudu. Nevyhovt ~ádosti o ur ení advokáta lze z tohoto dovodu jen pYi zjevné neexistenci procesních pYedpoklado Yízení o ústavní stí~nosti nebo jde-li z hlediska rozhodných skutkových okolností o vc v judikatuYe Ústavního soudu ji~ Yeaenou a vyslovený právní názor Ústavního soudu vylu uje, ~e by ústavní stí~nost mohla být shledána dovodnou. V pochybnostech je tYeba rozhodnout ve prospch ur ení advokáta.<br/>29. }alovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, ~e  Po~adavek ~adatele ve své podstat smYuje, k pYezkoumání rozhodnutí obecných soudo Ústavním soudem. Ústavní soud vaak není dalaí odvolací instancí. (& ) Úkolem Ústavního soudu není skutkové a právní objasHování vcí patYících do pravomoci obecných soudo, a nebyl-li zjiatn extrémní nesoulad mezi právními závry obecného soudu a vykonanými skutkovými zjiatními (& ), nepYísluaí mu hodnotit provedené dokazy ani to, zda tyto dokazy dostate n objasHují skutkový stav vci. Ústavní soud mo~e posuzovat pouze to, zda postup obecných soudo nevybo il v konkrétním pYípad z ústavních mezí a zda takovým postupem nebyla poruaena st~ovatelova základní práva a svobody zakotvené v Ústav, Listin nebo mezinárodních smlouvách podle l. 10 Ústavy. (& ) V Yízení o ústavní stí~nosti tedy není sama o sob významná námitka  nesprávnosti napadeného rozhodnutí, a není rozhodné, je-li dovozována z hmotného i procesního (podústavního) práva. <br/>30. }alovaná v napadeném rozhodnutí na podporu svých tvrzení vhodn odkazovala na etné závry Ústavního soudu, které se týkají pYezkumu rozhodnutí obecných soudo. Závrem ~alovaná konstatovala, ~e soudy se v rámci svého rozhodování vcí Yádn zabývaly a svá rozhodnutí v souladu se zákonem Yádn odovodnily, a to v souladu se stávající judikaturou. Na základ výae uvedeného ~alovaná dospla k závru, ~e lze mít za to, ~e ~adatel bude se svojí ústavní stí~ností zjevn neúspaný a jedná se tak o zjevn bezdovodné uplatHování nebo bránní práva. Soud dospl k závru, ~e ~alovaná v odovodnní napadeného rozhodnutí správn vylo~ila institut zjevn bezúspaného uplatHování práva a pYiléhav jej aplikovala na posuzovanou vc. <br/>31. }alobce opakovan tvrdí, ~e soudy nedostate n i apatn vyhodnotily jednotlivé ve vci provedené dokazy, co~ vaak není dostate né tvrzení pro to, aby se vcí zabýval Ústavní soud. Z hlediska skutkových okolností posuzovaného pYípadu se jedná vc, která byla Ústavním soudem opakovan Yeaeny a ústavní soud pro tyto typov obdobné stí~nosti zaujal stanovisko vylo~ené v bod 25. a 26. rozsudku. Aby ~ádost ~alobce nebyla zjevn bezúspaná, musel by být v souladu s judikaturou Ústavního soudu tvrzen excesivní zásah do ~alobcových práv v trestním Yízení. Neposta í tak pouhé tvrzení o tom, ~e ~alobce se trestného inu nedopustil a ~ádá, aby celá vc byla pYezkoumána Ústavním soudem. V daném pYípad je na první pohled ezYejmé, ~e neúspanost ústavní stí~nosti je dána bez jakýchkoliv pochybností a dokazování.<br/>32. Opakované pYekládání alternativního výkladu nkterých skute ností a odmítání závro obecných soudo by fakticky stavlo Ústavní soud do role dalaí pYezkumné soudní instance, k emu~ vaak Ústavní soud není povolán, k tomu soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. I. ÚS 583/24, podle kterého:  Ústavní soud není povolán k tomu, aby Yádn odovodnné závry obecných soudo jako výraz jejich nezávislé rozhodovací innosti pYehodnocoval. <br/>33. }alobcova tvrzení, kterými se domáhá pYezkumu jeho vci u Ústavního soudu, tak podle názoru Mstského soudu splHují pYedpoklad pro závr, ~e Yízení u Ústavního soudu by bylo neúspané. }alovaná v napadeném rozhodnutí pYípadn aplikovala rozhodnou judikaturu Ústavního soudu a postupovala proto správn, kdy~ ~ádost ~alobce posoudila jako zjevn bezdovodné uplatHování práva podle § 18c odst. 5 zákona o advokacii. V daném pYípad nejsou pochybnosti o tom, ~e ústavní stí~nost byla odmítnuta.<br/>34. Nad rámec posouzení ~alobcova návrhu na zruaení rozhodnutí ~alované soud poukazuje na skute nost, ~e ve správním Yízení proti rozhodnutí ~alované není správní soud oprávnn rozhodovat o ~alobcov nároku na zaplacení ástky 700 000 K , který ~alobce pouze velmi obecn zmiHuje na konci svého podání. Ve smyslu § 2 s. Y. s. poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veYejným subjektivním právom. Podle § 65 s. Y. s. se ~alobce v Yízení o zruaení správního rozhodnutí mo~e domáhat pouze jeho zruaení, pYípadn vyslovení nicotnosti, pYi em~ ani jeden z tchto výroko nemo~e zalo~it ~alobci právo zaplacení po~adované ástky. }alobce nijak nekonkretizoval, z jakého titulu se po~adované ástky domáhá a soud není oprávnn si domýalet nebo dotváYet ~alobcova tvrzení. S ohledem na obecnost tvrzení ~alobce nebyl soud schopen ur it orgán, který by byl pYípadn pYísluaný k projednání tohoto ~alobního nároku, a proto nemo~e dát ~alobci pYípadné pou ení o procesních právech pYi uplatHování tohoto nároku. <br/>35. Zdejaí soud není rovn~ ani oprávnn k tomu, aby rozhodl o vrácení lhoty k podání ústavní stí~nosti. Ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, které upravuje lhotu pro podání ústavní stí~nosti je kogentní, co~ znamená, ~e se od tohoto ustanovení nelze odchýlit a zmeakání této lhoty nemo~e prominout ani Ústavní soud. <br/>IV. Závr a rozhodnutí o nákladech Yízení<br/>36. S ohledem na okolnosti projednávaného pYípadu, kdy ~alobcova tvrzení smYují pouze proti skutkovému posouzení jeho vci v trestním Yízení, avaak nejsou uplatnny ~ádné ústavnprávn relevantní argumenty a tvrzení o tom, ~e by v trestním Yízení mlo být zasa~eno do ~alobcových základních práv, se soud ztoto~Huje se závry ~alované, ~e ~alobcova ústavní stí~nost by byla zjevn neúspaná. Úkolem Ústavního soudu není, aby byl dalaí pYezkumnou instancí a není tak vrcholem soudní soustavy. Z tohoto dovodu nelze ~alobci ur it advokáta k poskytnutí právní slu~by pro zjevn bezdovodné uplatHování práva podle § 18c odst. 5 zákona o advokacii. Dalaí díl í námitky soud neshledal dovodnými.<br/>37. Na základ shora uvedených skute ností soud ~alobu shledal nedovodnou a jako takovou ji v souladu s § 78 odst. 7 s. Y. s. zamítl.<br/>38. O náhrad náklado Yízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 vta první s. Y. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. S ohledem na to, ~e ~alobce v Yízení úspaný nebyl, nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alované, které by jako~to úspanému ú astníku Yízení nále~ela náhrada náklado Yízení, soud tuto náhradu nepYiznal, neboe jí nad rámec b~né úYední innosti ~ádné náklady nevznikly.<br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podob), aby jedno zostalo soudu a ka~dý ú astník dostal jeden stejnopis. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/><br/>Praha 15. kvtna 2025<br/><br/><br/>JUDr. Ing. Viera Hor icová v.r.<br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje S. `.<br/><br/></body> </html>