<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 As 95/2025- 325 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 As 95/2025 - 337<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy OndYeje Mrákoty, soudkyn Michaely Bej kové a soudce Vojtcha `imí ka v právní vci ~alobkyn: Électricité de France, reg. . 552081317, 2230 avenue de Wagram, PaYí~, Francouzská republika, zastoupena advokátem JUDr. Jakubem Lichnovským, MHA, 28. Yíjna 3346/91, Ostrava, proti ~alovanému: ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e, Kpt. Jaroae 1926/7, Brno, za ú asti osob zú astnných na Yízení: I. Elektrárna Dukovany II, a. s., Duhová 1444/2, Praha 4, zastoupena advokátem JUDr. Ing. Liborem Morávkem, Ph.D., LL.M., Martinelliho 335/10, Praha 9, adresa pro doru ování Skils s.r.o. advokátní kanceláY, KYi~ovnické námstí 193/2, Praha 1, II. Korea Hydro & Nuclear Power Co., LTD., 1655 Bulgukro, Munmudaewangmyeon, Gyeongjusi, Gyeongsangbukdo 38120, Korejská republika, zastoupena advokátem Mgr. Kamilem Bla~kem, Na PYíkop 1096/19, Praha 1, proti rozhodnutí pYedsedy ~alovaného ze dne 24. 4. 2025, j. ÚOHS04678/2025/163, o návrhu ~alobkyn na vydání pYedb~ného opatYení, v Yízení o kasa ních stí~nostech osob zú astnných na Yízení I a II proti usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 6. 5. 2025, j. 30 Af 15/202576,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>Výrok I usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 6. 5. 2025, j. 30 Af 15/202576, se ruaí a vc se vrací tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/> <br/><br/>Odovodnní:<br/><br/>1. Vymezení vci<br/><br/>[1] }alovaný (úYad) dne 30. 10. 2024 rozhodl o návrhu ~alobkyn na pYezkoumání úkono zadavatele  osoby zú astnné na Yízení I (EDU). Ta zadala mimo zadávací Yízení veYejnou zakázku na výstavbu nového jaderného zdroje v lokalit Dukovany vybranému dodavateli  jihokorejské spole nosti Korea Hydro & Nuclear Power Co., LTD. (KHNP). ÚYad posoudil návrh ~alobkyn následovn:<br/>i. nevyhovl návrhu na pYeruaení Yízení ohledn ~ádosti o pYedlo~ení pYedb~né otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ani návrhu na pYeruaení Yízení ve vztahu k otázce ú astenství vybraného dodavatele (KHNP) v Yízení o pYezkumu úkono zadavatele (výrok I), <br/>ii. Yízení podle § 257 písm. h) zákona . 134/2016 Sb., o zadávání veYejných zakázek (ZZVZ), zastavil v ásti, v ní~ ~alobkyn namítala nezákonný postup zadavatele pYi výbru dodavatele, spo ívající v poruaení základních zásad zadávání veYejných zakázek v souvislosti s výbrem dodavatele, nedostate ném odovodnní výbru a neschopnosti vybraného dodavatele zakázku realizovat, neboe tomu nepYedcházely Yádn a v as podané námitky (výrok II), a <br/>iii. zamítl podle § 265 písm. c) ZZVZ návrh ~alobkyn týkající se poruaení naYízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. 12. 2022 o zahrani ních subvencích naruaujících vnitYní trh a poruaení zásady 3E, neboe návrh v této ásti nesmYuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodr~ovat (výrok III). <br/><br/>[2] Proti rozhodnutí úYadu podala ~alobkyn rozklad, který pYedseda úYadu shora ozna eným rozhodnutím zamítl. <br/><br/>[3] Následn podala ~alobkyn ~alobu, kterou spojila s návrhem na vydání pYedb~ného opatYení. Usnesením uvedeným v záhlaví krajský soud ve výroku I rozhodl, ~e se zadavateli do doby pravomocného rozhodnutí soudu ve vci sp. zn. 30 Af 15/2025 zakazuje uzavYít s vybraným dodavatelem smlouvu na plnní veYejné zakázky [& ] zadávané mimo zadávací Yízení s vyu~itím výjimky dle § 29 písm. a) ZZVZ, zahájené zasláním výzvy k podání nabídek (Invitation to submit bids) ze dne 17. 3. 2022. <br/><br/>[4] Krajský soud neml pochyb o tom, ~e ~alobkyni hrozí v dosledku uzavYení smlouvy s vybraným dodavatelem (KHNP) vá~ná újma. Jednak ekonomická, vyplývající ze zmaYené pYíle~itosti, jednak ohledn referencí, konkurenceschopnosti a budoucího úspchu v energetických zakázkách. Ve prospch naYízení pYedb~ného opatYení svd í i zájem na zajiatní efektivního soudního pYezkumu rozhodnutí úYadu a postupu zadavatelo. Krajský soud si byl vdom také veYejného zájmu na brzké výstavb nových jaderných bloko a zajiatní (alespoH áste né) energetické sobsta nosti R a z ní vyplývajícího sní~ení rizika geopolitických tlako. Nicmén ani natolik vá~ný zájem nemo~e bez dalaích okolností zcela pYevá~it nad zajiatním práva na efektivní soudní ochranu a obranu práv ~alobkyn. Zakázka se má realizovat dalaích více ne~ 10 let a následky pYípadného zdr~ení v délce nkolika msíco nelze exaktn pYedvídat a kvantifikovat. NeuzavYení smlouvy pYitom není spojeno s bezprostYedním ohro~ením ~ivoto, zdraví i majetku a výroba elektrické energie mo~e být zajiatna jinými zdroji. Krajský soud u inil po srovnání zmínných zájmo díl í závr, ~e ~ádný ze zmínných zájmo nepYeva~uje. <br/><br/>[5] Bylo tedy tYeba pYedb~n posoudit té~ záva~nost a dovodnost ~alobních bodo. Uplatnná ~alobní argumentace je záva~ná, neboe míYí do klí ových rozhodovacích dovodo napadeného rozhodnutí a mo~e vést k jeho zruaení. ÚYad áste n zastavil Yízení, neboe ZZVZ podle nj nepYipouatí podání námitek proti postupu zadavatele, na který se vztahuje nkterá z výjimek podle § 29 ZZVZ. Jeliko~ Yádn a v as uplatnné námitky jsou podmínkou k podání návrhu na pYezkoumání úkono zadavatele, úYad nemá pravomoc o takovém návrhu meritorn rozhodnout. Podle krajského soudu ovaem platí, ~e i v pYípadech, v nich~ zadavatel pYi výbru dodavatele postupuje mimo zadávací Yízení, má povinnost Yídit se základními zásadami zadávání veYejných zakázek podle § 6 ZZVZ. Pokud má úYad pravomoc pYezkoumat zákonnost postupu zadavatele i pYi zadávání zakázek mimo zadávací Yízení, nemo~e odmítnout meritorní posouzení návrhu pouze z toho dovodu, ~e zákon neumo~Huje navrhovateli podat námitky. Soudní Yízení správní je zalo~eno na kasa ním principu (a~ poté, co tyto otázky vcn posoudí úYad, se jimi mo~e zabývat správní soud). Proto by ani nebyla zaru ena efektivní ochrana pYed soudem. Krajský soud uzavYel, ~e kritérium pYedb~ného hodnocení záva~nosti a dovodnosti ~alobních bodo vyznívá ve prospch naYízení pYedb~ného opatYení. Proto~e krajský soud v posuzované vci nenaael jednozna n pYeva~ující zájmy, pYevá~í potYeba zatímní úpravy pomro mezi ú astníky.<br/><br/>2. Kasa ní stí~nost osoby zú astnné na Yízení I<br/><br/>[6] Zadavatelka, nyní osoba zú astnná na Yízení I [dále také jako st~ovatelka (EDU)], napadla výrok I usnesení krajského soudu kasa ní stí~ností. <br/><br/>[7] Podle st~ovatelky (EDU) krajský soud nesprávn uzavYel, ~e a koliv ZZVZ neumo~Huje podat námitky vo i jednotlivým krokom zadavatele pYi postupu mimo zadávací Yízení na základ výjimek podle § 29 ZZVZ, má úYad pravomoc meritorn rozhodnout o návrhu ~alobkyn vo i jednotlivým krokom zadavatele. S tím souvisí chybný závr, ~e kritérium pYedb~ného hodnocení záva~nosti a dovodnosti ~alobních bodo ve smyslu § 272b odst. 3 ZZVZ vyznívá ve prospch naYízení pYedb~ného opatYení. Napadené usnesení je rovn~ nepYezkoumatelné, neboe krajský soud se opírá o údajn ustálenou judikaturu ohledn aplikace základních zásad podle § 6 ZZVZ, kterou vaak nekonkretizuje a podle st~ovatelky (EDU) taková judikatura ani neexistuje.<br/><br/>[8] Krajský soud v rozporu s § 272b odst. 3 ZZVZ nesprávn vyhodnotil a pomYil veYejný zájem na plnní zakázky a nijak nepYihlédl k dalaím relevantním zájmom. Xadu závro vobec neodovodnil. NevypoYádal se ani s tím, zda lze po st~ovatelce (EDU) spravedliv ~ádat, aby jí pYedb~ným opatYením byla ulo~ena povinnost navrhovaná ~alobkyní.<br/><br/>2.1 Není mo~né podat námitky proti jednotlivým krokom zadavatele ani pYezkoumat jejich vypoYádání v návrhovém Yízení pYed úYadem<br/><br/>[9] V pYípad postupu na základ tzv. bezpe nostní výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ [ve znní ú inném od 16. 7. 2023 se jedná o § 29 odst. 1 písm. a) ZZVZ, pozn. NSS] zákon neumo~Huje podat námitky proti jednotlivým krokom zadavatele a tím neumo~Huje ani jejich pYezkum v návrhovém Yízení pYed úYadem. V pYípad výjimek podle § 29 ZZVZ pYiznává zákon dodavateli právo podat námitky a následn navazující návrh k úYadu pouze s jedinou mo~nou argumentací  ~e nejsou splnny podmínky pro aplikaci pYísluané výjimky. V tomto rozsahu má úYad pravomoc meritorn rozhodovat o návrhu. Takové námitky (ani návrh) vaak ~alobkyn nepodala. <br/><br/>[10] Rozhodnutí NSS k veYejným zakázkám malého rozsahu podle ji~ neú inné právní úpravy, na n~ krajský soud odkazuje, nejsou pYiléhavá a jsou pYekonána úpravou v ZZVZ. Neexistuje ~ádná judikatura, je~ by potvrzovala, ~e pYi postupu podle § 29 ZZVZ má zadavatel povinnost Yídit se základními zásadami podle § 6 ZZVZ. I pokud by byl správný závr krajského soudu, ~e zadavatel je povinen dodr~ovat základní zásady pYi postupu mimo zadávací Yízení na základ výjimky podle § 29 ZZVZ, nelze z toho dovozovat, ~e úYad má pravomoc pYezkoumat dodr~ování základních zásad práv v návrhovém Yízení. ZZVZ to vylu uje. Jestli~e návrhu nepYedcházely Yádn a v as podané námitky, úYad musí Yízení usnesením zastavit a nemo~e postupovat jinak. Výjimka platí pouze pro návrh na ulo~ení zákazu plnní smlouvy, co~ v této vci nenastalo. Ji~ z toho dovodu jsou nepYiléhavé odkazy krajského soudu na § 263 odst. 2 a § 265 ZZVZ. Svým výkladem krajský soud fakticky mní ZZVZ. Krajský soud také opomnl, ~e pYezkum dodr~ování základních zásad pYichází v úvahu v Yízení zahájeném z moci úYední. Takové Yízení zde zahájeno nebylo. Krajský soud chybn vyhodnotil, ~e máli úYad pravomoc vykonávat dozor nad dodr~ováním základních zásad pYi jednotlivých krocích zadavatele v rámci postupu mimo zadávací Yízení na základ výjimky, musí být takový dozor umo~nn v návrhovém Yízení. <br/><br/>[11] Nelze se ztoto~nit ani s názorem krajského soudu, ~e pYi hypotetickém poruaení základních zásad pYi postupu mimo zadávací Yízení nemají dodavatelé zajiatnu pln efektivní soudní ochranu. Dodavatelé se mohou domáhat zejména náhrady akody v civilním Yízení. Postup podle § 29 ZZVZ má neformální re~im, na nj~ se nevztahují pravidla pro zadávací Yízení. Není dovod, aby ka~dý jednotlivý krok zadavatele podléhal pYezkumu úYadu i správních soudo. <br/><br/>2.2 Krajský soud rozhodl v rozporu s vlastní rozhodovací praxí, praxí NSS a odbornou literaturou <br/><br/>[12] Závr krajského soudu je v rozporu s jeho vlastní rozhodovací praxí i s praxí NSS, podle nich~ platí, ~e podání návrhu na pYezkum úkono zadavatele je podmínno pYedchozím podáním námitek. Krajský soud rozhodl také v rozporu s veakerou odbornou literaturou, která k ZZVZ existuje. <br/><br/>2.3 Výjimka podle § 29 ZZVZ by ztratila smysl<br/><br/>[13] Smyslem výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ je umo~nit zadavateli, aby v pYípad, kdy s ohledem na rizika hrozící základním bezpe nostním zájmom R nelze realizovat zadávací Yízení, postupoval v neformálním re~imu mimo zadávací Yízení, v jeho~ rámci nelze jednotlivé kroky zadavatele napadat námitkami a tím ani následným návrhem k úYadu ( i ~alobou ve správním soudnictví). PYi uplatnní názoru krajského soudu by tzv. bezpe nostní výjimka i ostatní výjimky podle ZZVZ ztratily smysl, co~ by vedlo k negativním dosledkom.<br/><br/>[14] Základní bezpe nostní zájmy R ur uje stát, nikoliv st~ovatelka (EDU). Postup EDU ve výbrovém Yízení v rámci bezpe nostní výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ musí vyhovovat bezpe nostním zájmom R, nikoliv námitkám i návrhu neúspaných dodavatelo. R si vo i EDU vyhradila právo ukládat bezpe nostní po~adavky, a to v první provádcí smlouv. Spole nost KHNP byla vybrána na základ doporu ení EDU, vo i nmu~ stát nevznesl bezpe nostní výhrady. <br/><br/>[15] Podle závro krajského soudu by ka~dý neúspaný uchaze  mohl zablokovat i v dosledku zruait jakýkoliv krok EDU, dokonce v etn dodavatelo, kteYí z bezpe nostních dovodo ani nebyli osloveni. Dodavatelé by mohli dosáhnout blokace jednotlivých úkono EDU pYímo podáním návrhu k úYadu bez pYedchozích námitek, tudí~ paradoxn jeat snazaí cestou ne~ v pYípad zadávacího Yízení. Bezpe nostní zájmy R by tak byly chránny mén ne~ v zadávacím Yízení. <br/><br/>2.4 Krajský soud nevylo~il pYedpisy eurokonformn a ústavnkonformn <br/><br/>[16] Krajský soud nevylo~il pYedpisy eurokonformn. Výbrové Yízení je vyHato z evropských zadávacích a pYezkumných smrnic. Výjimka podle § 29 písm. a) ZZVZ je transpozicí výjimky podle l. 24 odst. 2 tzv. sektorové zadávací smrnice (tj. smrnice EP a Rady 2014/25/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání zakázek subjekty posobícími v odvtví vodního hospodáYství, energetiky, dopravy a poatovních slu~eb). Unijní úprava pYezkumu úkono zadavatele se zde neuplatní rovn~ s ohledem na l. 1 odst. 1 tzv. sektorové pYezkumné smrnice (tj. smrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. 2. 1992 o koordinaci právních a správních pYedpiso týkajících se uplatHování pravidel Spole enství pro postupy pYi zadávání zakázek subjekty posobícími v odvtví vodního hospodáYství, energetiky, dopravy a telekomunikací). <br/><br/>[17] Krajský soud svým výkladem nepYípustn rozaiYuje pravomoc úYadu nad rámec zákona, co~ je v rozporu s l. 2 odst. 3 Ústavy a l. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. <br/><br/>2.5 Rozhodnutí NSS k veYejným zakázkám malého rozsahu nejsou pYiléhavá <br/><br/>[18] Rozhodnutí NSS k veYejným zakázkám malého rozsahu podle zákona . 137/2006 Sb., o veYejných zakázkách, ú inného do 30. 9. 2016, jsou v pomrech ZZVZ irelevantní. Zákonodárce do zákona vlo~il § 257 písm. h) ZZVZ, podle nho~ je úYad povinen usnesením zastavit Yízení v pYípad, ~e návrhu nepYedcházely Yádn a v as podané námitky. Nelze tedy rozhodnout o návrhu na pYezkum úkono zadavatele, kterému nepYedcházely námitky. <br/><br/>[19] Krajský soud rovn~ pominul, ~e ve vcech z pYedchozích rozhodnutí NSS úYad odmítal pravomoc vykonávat dozor nad zadáváním veYejných zakázek malého rozsahu. Zde ji neodmítá, jen uvádí, ~e u postupu mimo zadávací Yízení na základ výjimky podle § 29 ZZVZ mo~e vykonávat dozor pouze z moci úYední. St~ovatelka (EDU) poukazuje na to, ~e ani NSS nebyl v popsané otázce jednotný. Závry judikatury NSS zákonodárce odmítl, neboe zcela vylou il pravomoc úYadu ve vztahu k veYejným zakázkám malého rozsahu. U § 29 ZZVZ zákonodárce zjevn vylou il pravomoc úYadu v pYípad návrhového Yízení (co do pYezkumu jednotlivých úkono zadavatele). <br/><br/>[20] Ze vaech uvedených argumento je zYejmé, ~e názor krajského soudu ohledn pYedb~né dovodnosti ~aloby je nezákonný. Podle rozsudku NSS ze dne 7. 8. 2024, j. 8 As 33/202476, . 4648/2024 Sb. NSS, platí, ~e jeli ~aloba pravdpodobn nedovodná, posta í i ni~aí veYejný zájem na plnní zakázky nad zájmem ú astníka na zabránní takového plnní. V této vci tak nebyly a nejsou dány dovody k naYízení pYedb~ného opatYení. NSS by jej ml zruait.<br/><br/>2.6 Krajský soud dostate n nezohlednil pravdpodobné dosledky pYedb~ného opatYení pro veYejný zájem a naYídil pYedb~né opatYení, ani~ bylo osvd eno, ~e veYejný zájem nepYeva~uje nad zájmem ~alobkyn<br/><br/>[21] Krajský soud u inil závr, ~e zakázka má významný dopad na energetickou bezpe nost R a její zpo~dní mo~e pYinést bezpe nostní rizika a nutnost dová~et elektYinu v situaci, kdy okolní zem nemusí mít na dovoz nezbytnou kapacitu. Nedostate n vaak zohlednil, co by taková situace ve skute nosti znamenala, tedy jaké dopady na eskou ekonomiku by s tím byly spojeny. Navíc to pak chybn pomYil s domnlým zájmem ~alobkyn na ochranu jejích práv ve vztahu k výbrovému Yízení. <br/><br/>[22] Negativní dosledky spojené se zpo~dním projektu nelze v ~ádném pYípad odovodnit tvrzením, ~e u obdobných projekto je b~né, ~e k njakému zpo~dní dochází témY v~dy. Extrémní slo~itost zakázky a její pYípadné zpo~dní i prodra~ení vlivem rozných okolností nijak neospravedlHují vydání pYedb~ného opatYení. <br/><br/>[23] Nesprávný a nepodlo~ený je závr krajského soudu, ~e nelze pYedvídat ani kvantifikovat následky zdr~ení v Yádu nkolika msíco. Krajský soud mohl a ml dovodit, ~e dopady na ekonomiku R zposobené zpo~dním projektu budou zna n pYevyaovat tvrzený ualý zisk na stran ~alobkyn. Jakékoliv dalaí zdr~ení výstavby nového jaderného zdroje dále zvyauje riziko budoucího nedostatku elektYiny v R, co~ by mlo obrovské dopady na témY vaechny oblasti fungování R a vedlo ke zvýaení ceny elektYiny a riziku blackouto. Pro srovnání, jeden den nedávného blackoutu ve `panlsku byl vy íslen a~ na 4,5 miliardy eur. Krom toho mohou výpadky vést k újmám na zdraví a ~ivotech lidí. <br/><br/>[24] Délku Yízení pYed krajským soudem nelze pYedjímat. I kdyby pYedb~né opatYení trvalo jen nkolik msíco, dopady na harmonogram projektu mohou být delaí. Existuje riziko, ~e v dob pravomocného rozhodnutí krajského soudu nebude ji~ nabídka vybraného dodavatele závazná (závaznost skon í na konci ervna 2025), popY. bude prodlou~ena za mén výhodných i nepYijatelných podmínek. Výstavba nového jaderného zdroje tak mo~e být pYedb~ným opatYením zcela zmaYena. Na závaznost nabídky je také navázána závaznost nabídek mnoha poddodavatelo v etn eských spole ností. <br/><br/>[25] Krajský soud u inil sám od sebe závr, ~e tvrzená újma ~alobkyn by byla enormní, a koliv je toto tvrzení spekulativní. Závr je nepodlo~ený a krajský soud nesprávn nahradil nedostatek dokazo a tvrzení ~alobkyn, namísto aby návrh na vydání pYedb~ného opatYení zamítl. Následn na základ veYejných informací dovodil, ~e po roce 2030 hrozí v R nedostatek elektrické energie. Krajský soud mohl a ml u init závr, ~e dopady na eskou ekonomiku zposobené zpo~dním projektu budou zna n pYevyaovat tvrzený ualý zisk ~alobkyn. St~ovatelka (EDU) pro pYíklad uvádí konkrétn vy íslené ro ní dopady na cenu elektYiny, dodate né náklady pYi nedostate né domácí a importní kapacit a dalaí dosledky (zpo~dní dekarbonizace promyslu, ohro~ení elektrifikace dopravy, ohro~ení rozvoje umlé inteligence aj.). <br/><br/>[26] Krajský soud nedostate n zohlednil, ~e výstavba nového jaderného zdroje v lokalit Dukovany pYedstavuje dole~itý veYejný zájem, který vyplývá pYímo z právních pYedpiso. V souvislosti s výbrovým Yízením si R s ohledem na potYebu ochrany základních bezpe nostních zájmo smluvn vyhradila (vo i st~ovatelce EDU) právo ukládat bezpe nostní po~adavky.<br/><br/>[27] Vzhledem k uvedeným skute nostem je zYejmé, ~e veYejný zájem na výstavb nového jaderného zdroje zna n pYeva~uje nad soukromými zájmy ~alobkyn na zabránní uzavYení smlouvy s vybraným dodavatelem. Krajský soud naYídil pYedb~né opatYení v rozporu s § 272b odst. 3 vtou druhou ZZVZ. Nadto je napadené usnesení nepYezkoumatelné, proto~e krajský soud vycházel z informací obsa~ených v listinách, které nejsou zalo~eny ve spise ( lánky na internetu), nevyplývají z obsahu spisu a ani nejsou obecn známou skute ností. <br/><br/>2.7 Krajský soud nezohlednil dosledky pro zájmy st~ovatelky (EDU), vybraného dodavatele a dalaích osob<br/><br/>[28] Krajský soud nezohlednil zájmy st~ovatelky (EDU), vybraného dodavatele (KHNP) a dalaích osob, ím~ poruail § 272b odst. 3 vtu první ZZVZ. Nekriticky pYevzal tvrzené zájmy ~alobkyn na zabránní uzavYení smlouvy s vybraným dodavatelem, ani~ ~alobkyn osvd ila hrozící vá~nou újmu. K zájmom EDU se krajský soud vyjádYil jen nedostate n. St~ovatelka (EDU) je spole nost zalo~ená za ú elem výstavby nového jaderného zdroje a nemá ani nebude mít pYíjmy z jiných obchodních aktivit. Dosledky jsou pro ni o to záva~njaí. Krajský soud se vobec nezabýval tím, o jakou újmu se u EDU mo~e jednat, jaké výae taková újma mo~e dosahovat, a proto ani nemohl Yádn vzít v úvahu její zájmy. St~ovatelka EDU podrobn specifikovala újmu, která jí hrozí za ka~dý rok zpo~dní projektu i pYi jeho zmaYení. <br/><br/>[29] Krajský soud ani nevzal v potaz, ~e naYízení pYedb~ného opatYení den pYed podpisem smlouvy s KHNP negativn ovlivní povst st~ovatelky (EDU), skupiny EZ i R jako takové, zejména pYed korejskou stranou i v o ích politické a obchodní veYejnosti. R má pYitom zájem rozvíjet s korejskými spole nostmi a korejským státem dalaí spolupráci. <br/><br/>[30] K zájmom KHNP (a jejích subdodavatelo) se krajský soud vobec nevyjádYil. Napadené usnesení je nepYezkoumatelné. Na stran KHNP pYitom hrozila i mohla hrozit pYinejmenaím obdobná újma, jakou tvrdila ~alobkyn. V pYípad KHNP navíc hrozí i újma spo ívající v ohro~ení i zpo~dní vstupu na evropský trh, kterému chce ~alobkyn zabránit. Právní jistota KHNP je sní~ena, neboe po nkolikaletých vyjednáváních je bránno podpisu smlouvy na základ tvrzení o hypotetické újm neúspaného uchaze e. To vae za situace, kdy výbrové Yízení podléhalo re~imu na ochranu základních bezpe nostních zájmo R. <br/><br/>2.8 }alobkyn neosvd ila hrozící vá~nou újmu<br/><br/>[31] Jak ji~ bylo uvedeno, ~alobkyní tvrzená újma je hypotetická a spekulativní. }alobkyn patrn vychází z toho, ~e by získala zakázku ona, jestli~e by ji nezískala KHNP. PYitom neexistuje ~ádné subjektivní právo ~alobkyn na uzavYení smlouvy. PYedpoklad je nesprávný také proto, ~e nabídka ~alobkyn nebyla výhodná a eská strana by takovou smlouvu nepodepsala: namísto toho by výbrové Yízení zruaila a vyhlásila nové. UzavYením smlouvy s KHNP tedy nemo~e ~alobkyni hrozit tvrzená újma, proto~e by zakázku na základ jí pYedlo~ené nabídky nezískala. Mezi tvrzenou újmou a uzavYením smlouvy s vybraným dodavatelem tedy neexistuje pYí inná souvislost. <br/><br/>[32] Jestli~e ~alobkyn domnlé ztráty nijak nedolo~ila, ml krajský soud návrh na vydání pYedb~ného opatYení zamítnout. Neosvd ení tvrzení lze pova~ovat za neunesení dokazního bYemene. To, co krajský soud pova~uje za zYejmé, nevyplývá z obsahu spisu, není obecn známou skute ností ani skute ností známou soudu z jeho innosti. Napadené usnesení je nezákonné, neboe nebyla splnna podmínka pro jeho vydání. Nadto minimáln srovnatelná újma hrozila nejen KHNP, ale i st~ovatelce (EDU), a pYedb~né opatYení bude mít záva~né nepYíznivé dosledky pro veYejný zájem. <br/><br/>[33] Pro krajský soud byl klí ovým argumentem ualý zisk ~alobkyn. Vy íslilali ~alobkyn svoj zisk jako enormní, svd í to pouze o nekonkurenceschopnosti její nabídky a byl to jeden z dovodo, pro  byla její nabídka  nepodepsatelná . Nadto zisková mar~e projektu závisí na Yad okolností, primárn na tom, jak Yádn a v as dodavatel bude zakázku plnit. Nelze mít tudí~ za osvd ené, ~e by ~alobkyn vobec njakého zisku dosáhla. Doba realizace a výae náklado mo~e být oproti plánom diametráln odlianá. Referen ní projekty ~alobkyn byly prodra~eny dva a~ aestkrát a sama ~alobkyn se v jejich dosledku v minulosti potýkala s finan ními problémy. K ji~ vynalo~eným nákladom st~ovatelka (EDU) uvádí, ~e jsou b~ným rizikem podnikání. <br/><br/>[34] K tvrzené újm v podob ztráty referencí a ovlivnní konkurenceschopnosti st~ovatelka (EDU) uvádí, ~e není zaru eno, ~e by ~alobkyn po~adované plnní dokon ila Yádn a v as. }alobkyn má navíc Yadu referen ních zakázek v Evrop i ve svt, a proto pro ni ztráta reference na jeden a~ dva bloky v R není klí ová a neohro~uje její konkurenceschopnost. <br/><br/>[35] Ovlivnní budoucího úspchu ~alobkyn v R je abstraktní. Je nepravdpodobné, ~e by v dohledné budoucnosti byly stavny dalaí jaderné bloky (s výjimkou opce na dva jaderné bloky v Temelín). }alobkyn není výbrovým Yízením nijak omezena v navazování místních partnerství a budování dodavatelských Yetzco. Nadto se má ~alobkyn podle doporu ení francouzského nejvyaaího ú etního dvora zamYit na domácí trh. <br/><br/>[36] Pro povst ~alobkyn jsou ur ující nyní budované i nedávno dokon ené projekty. Z dostupných zdrojo plyne, ~e zakázky realizované ~alobkyní bývají pYedra~ené a zpo~dné. }alobkyn také byla opakovan vyzvána, aby svou nabídku zveYejnila, ím~ by mohla odvrátit negativní dopad na svou povst. <br/><br/>[37] St~ovatelka (EDU) se domnívá, ~e ~alobkyn si je vdoma  nepodepsatelnosti své nabídky. Návrhem na naYízení pYedb~ného opatYení nesleduje legitimní cíl, nýbr~ zabránní vstupu nového konkurenta na evropský trh. Výbrové Yízení bylo opakovan prodlou~eno v návaznosti na ~ádosti ~alobkyn. }alobkyn neosvd ila zvýaenou intenzitu zájmu na zamezení uzavYení smlouvy. Zájmy ~alobkyn nepYevyaují veYejný zájem a jiné zájmy, které jsou pYedb~ným opatYením dot eny. <br/><br/>2.9 Nebyl vypoYádán po~adavek § 38 odst. 1 vty druhé s. Y. s. <br/><br/>[38] Krajský soud v napadeném usnesení nijak neodovodnil, zda lze po st~ovatelce (EDU) spravedliv ~ádat, aby jí byla pYedb~ným opatYením ulo~ena povinnost. Napadené usnesení je nepYezkoumatelné. <br/><br/>[39] St~ovatelka (EDU) navrhla, aby NSS zruail výrok I usnesení krajského soudu a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. <br/><br/>3. Kasa ní stí~nost osoby zú astnné na Yízení II<br/><br/>[40] Osoba zú astnná na Yízení II [dále také jako st~ovatelka (KHNP)] napadla výrok I usnesení krajského soudu kasa ní stí~ností. <br/><br/>[41] Namítá, ~e krajský soud nesprávn, resp. neúpln, posoudil skutkový stav podstatný pro naYízení pYedb~ného opatYení. Nezohlednil toti~ vaechny relevantní dosledky dopadající nejen na oprávnné zájmy st~ovatelek (EDU, KHNP), ale i na zájem veYejný. Pro vydání napadeného usnesení nebyly splnny zákonné podmínky ve smyslu § 38 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 272b odst. 3 ZZVZ. }aloba je navíc nepYípustná, neboe sleduje zjevné zneu~ití práva. Proto mla být odmítnuta a nemlo být ani vydáno pYedb~né opatYení. Ji~ z tohoto dovodu by ml NSS napadené usnesení zruait.<br/><br/>[42] Krajský soud opomnl zhodnotit újmu, která vzniká KHNP v pYímém dosledku zákazu uzavYení smlouvy s EDU. Dále nesprávn posoudil údajnou vá~nou enormní ekonomickou a reputa ní újmu hrozící ~alobkyni v dosledku uzavYení smlouvy na zakázku: ve skute nosti nebyla újma osvd ena. Krajský soud ani nepYihlédl k tomu, ~e podle veYejných vyjádYení EDU, resp. EZ, by EDU s ~alobkyní nikdy smlouvu neuzavYela. Dále nezákonn posoudil váhu a dole~itost veYejného zájmu na zajiatní efektivního soudního pYezkumu a postupu EDU pYi zadávání zakázky v porovnání s veYejným zájmem na zajiatní brzké výstavby a spuatní nových jaderných bloko. Váhu tchto veYejných zájmo nelze klást na roveH. }alobkyn svou ~alobou sleduje ochranu toliko své spekulativní újmy, co~ iní zájem na zajiatní efektivní soudní ochrany ~alobkyn zcela zanedbatelným. Oproti tomu veYejný zájem na výstavb nových jaderných bloko má absolutní prioritu. Dále krajský soud nezákonn posoudil dovodnost ~alobních bodo. }aloba je pYitom zYejm nedovodná. <br/><br/>3.1 }aloba se pYedb~n jeví jako nedovodná <br/><br/>[43] St~ovatelka (KHNP) podrobnji shrnuje dosavadní vývoj projektu. Poukázala také na § 162 odst. 2 zákona . 263/2016 Sb., atomový zákon. Smluvní rámec zakázky od po átku po ítal s výjimkou z re~imu zadávání veYejných zakázek podle § 29 písm. a) ZZVZ. Ve výbrovém Yízení bylo vylou eno podání námitek, neboe se zakázka zadávala mimo zadávací Yízení. Tato podmínka je pYitom nezbytným pYedpokladem pro pYezkum podle § 250 ZZVZ. ÚYad proto nemohl postupovat jinak ne~ Yízení zastavit. Skute nost, ~e v pYípad výbrového Yízení nebylo mo~né podat námitky, na povinnosti úYadu takto postupovat nic nemní. Opa ný výklad by znamenal rozaiYování posobnosti úYadu v neprospch zadavatele a vybraného dodavatele. ÚYad v posuzované vci postupoval správn. St~ovatelka (KHNP) podrobnji odovodHuje, pro  nebyly poruaeny základní zásady podle ZZVZ.<br/><br/>3.2 }alobkyn podáním ~aloby zneu~ila právo <br/><br/>[44] Celé výbrové Yízení probhlo transparentn, férov a zákonným zposobem. Reálným dosledkem ~aloby a napadeného usnesení je pouze oddálení podpisu smlouvy, co~ pYináaí enormní újmu EDU, KHNP i samotné R. Oproti tomu újma ~alobkyn je ryze hypotetická, proto~e podle vyjádYení pYedstavitelo eského státu by s ní smlouva uzavYena nebyla, i kdyby nebyla uzavYena s KHNP. }alobkyn jen zneu~ívá právní prostYedky ke komplikaci uzavYení smlouvy a zprostYedkovan k vylou ení KHNP z konkurence pYi výstavb nových jaderných bloko v R, EU i ve svt. `ance na zvrácení výsledko výbrového Yízení není reálná. }alobkyn je fakticky jediným západním konkurentem KHNP. I vzhledem k jinému stYetu v tendru ve Spojených arabských emirátech má st~ovatelka (KHNP) za to, ~e ú elem ~aloby je oslabení pozice KHNP na trhu. }aloba není pYípustná, neboe sleduje zneu~ití práva. <br/><br/>3.3 Krajský soud nesprávn posoudil podmínky pro vydání pYedb~ného opatYení <br/><br/>[45] St~ovatelka (KHNP) je pYesvd ena, ~e v asnost a dodr~ení náklado jsou jejími výhodami ve srovnání s konkurenty v etn ~alobkyn. Krajský soud nesprávn posoudil otázku veYejného zájmu, neboe podle nj veYejný zájem na brzké výstavb nových jaderných bloko a zajiatní (alespoH áste né) energetické sobsta nosti a sní~ení rizika geopolitických tlako nemo~e pYevá~it nad zajiatním práva na efektivní soudní ochranu a obranu práv ~alobkyn. <br/><br/>[46] }alobkyni nehrozí vá~ná újma, neboe se nemo~e stát dodavatelem zakázky z dovodu nevýhodnosti jí podané nabídky. Tvrzená újma nadto nesouvisí s pYedmtem tohoto Yízení, jeliko~ ani pYípadný úspch ~alobkyn jí nezajistí uzavYení smlouvy s EDU namísto KHNP. Krajský soud nesprávn vyhodnotil tvrzení o újm v kontextu této vci. <br/><br/>[47] Krajský soud nedostate n zohlednil zájmy dalaích osob v etn KHNP. St~ovatelce (KHNP) hrozí vá~ná újma spo ívající ve zvýaených nákladech v dosledku zpo~dní realizace zakázky, ualém zisku, marném vynalo~ení náklado a zmaYení obchodní pYíle~itosti. To krajský soud v rozporu s § 272b ZZVZ nevzal v úvahu. Újma je na rozdíl od tvrzené újmy ~alobkyn reálná, neboe st~ovatelka KHNP je vítzem výbrového Yízení. Zpo~dní podpisu smlouvy zpozdí realizaci projektu napYíklad i kvoli pracím vázaným na sezónní podmínky. U prodlou~ení trvání subdodávek také vzniknou vícenáklady, které v dosledku ponese st~ovatelka EDU a R. Také ualý zisk není hypotetický jako v pYípad ~alobkyn, ale skute ný a odvozuje se od nabídkové ceny a úspchu KHNP ve výbrovém Yízení. Dalaí náklady vznikly pYi pYíprav smlouvy na zakázku, smluv se subdodavateli i zajiatní kapacit v návaznosti na pYedpokládaný podpis smlouvy dne 7. 5. 2025. St~ovatelka KHNP specifikuje podrobn újmu hrozící pYi zpo~dní zakázky a pYi neuzavYení smlouvy. Nad rámec majetkové újmy se st~ovatelka KHNP obává té~ poakození povsti a dovryhodnosti na mezinárodním, eském i korejském trhu. Selhání projektu v Dukovanech by mohlo ohrozit schopnost st~ovatelky KHNP ú astnit se budoucích mezinárodních tendro. Podpis smlouvy ji~ byl naplánován, a proto je újma bezprostYední a konkrétní. Reputa ní povst ~alobkyn je utváYena ji~ realizovanými zakázkami (projekty elily obtí~ím, v etn zpo~dní a pYekro ení rozpo tu). <br/><br/>[48] Vzhledem ke vaemu uvedenému újma st~ovatelky (KHNP) zásadn pYevyauje tvrzenou újmu ~alobkyn, která by jí vznikla, jestli~e by napadené usnesení nebylo vydáno. <br/><br/>3.4 Krajský soud nesprávn posoudil veYejný zájem a ohro~ení energetické bezpe nosti R<br/><br/>[49] Krajský soud se vzhledem k omezenému asovému rámci musel opYít pouze o informace z médií. Ty vaak neposkytují komplexní pohled na otázku veYejného zájmu. Krajský soud tak nesprávn zhodnotil vzájemnou intenzitu veYejného zájmu a zájmo ~alobkyn a dalaích osob. Otázka veYejného zájmu se týká pYedevaím zájmo R na zajiatní energetické bezpe nosti, stabilního zásobování elektYinou a plnní klimatických i strategických závazko vyplývajících pro R z eské a unijní úpravy. Odpovdnost za zajiatní energetické bezpe nosti R je veYejnoprávní odpovdností státu, její~ naplHování bylo v oblasti výstavby nových jaderných zdrojo svYeno st~ovatelce EDU. <br/><br/>[50] St~ovatelka (KHNP) podrobn rozvádí fakta o dodávkách elektrické energie v budoucnu a souvisejících otázkách. Krajský soud nesprávn bagatelizoval mo~né dopady i relativn krátkého zpo~dní zakázky. Ka~dé zdr~ení toti~ vzhledem k dlouhodobé výstavb mo~e posunout termín dokon ení tak, ~e to mo~e být rozhodující pro vznik blackouto i odvrácení energetické krize. Jiné zdroje nebudou dostate né. Výstavba jaderných bloko má tedy pYímý dopad na bezpe nost, sobsta nost a ~ivotní podmínky obyvatel R (a plnní dalaích závazko, napY. dekarbonizace), a proto má absolutní prioritu. VeYejný zájem na okam~itém zahájení výstavby nových jaderných bloko výrazn pYevyauje jakékoliv individuální nebo obchodní zájmy ~alobkyn. V situaci, kdy v R hrozí deficit stabilních zdrojo energie, nelze upYednostnit zájmy uchaze e, který nebyl vybrán a jeho~ nabídka navíc byla ozna ena za zcela nevýhodnou a neakceptovatelnou ze strany zadavatele. Ohro~ení veYejného zájmu jako dosledek napadeného usnesení krajský soud vobec nezkoumal. <br/><br/>[51] Také z pohledu geopolitiky pYináaí odklad výstavby svá rizika. R bude nucena zvyaovat import elektYiny nebo zemního plynu pro plynové elektrárny. Odklad znamená také vyaaí náklad pro koncové spotYebitele a promítne se do veYejných rozpo to, cenotvorby a konkurenceschopnosti eského hospodáYství. Ani tyto dosledky nevzal krajský soud v úvahu. <br/><br/>[52] St~ovatelka (KHNP) navrhla, aby NSS zruail výrok I usnesení krajského soudu. <br/><br/><br/>4. VyjádYení ~alobkyn, úYadu a osob zú astnných na Yízení<br/><br/>[53] }alobkyn ve vyjádYeních ke kasa ním stí~nostem souhlasí s napadeným usnesením, které je Yádn odovodnné. Kasa ní stí~nost st~ovatelky (KHNP) mla být pro nepYípustnost odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. c) s. Y. s., neboe pYedb~né opatYení ukládá povinnost jen st~ovatelce (EDU), zatímco práva KHNP nejsou nijak dot ena. }alobkyn podrobn lí í svoj pohled na zájmy dot ené pYedb~ným opatYením, které podle ní svd í ve prospch jeho naYízení. Vyzdvihuje, ~e deficit elektrické energie bude R muset Yeait dYíve ne~ v dob, na kterou je plánována dostavba jaderných bloko v Dukovanech. Poukazuje na nkteré skute nosti související s asovým harmonogramem realizace zakázky a notifika ního Yízení u Evropské komise. asový dopad pYedb~ného opatYení hodnotí ~alobkyn oproti zmínným procesom jako zanedbatelný. Tvrzení st~ovatelek ohledn neakceptovatelnosti nabídky ~alobkyn jsou nepravdivá. }alobkyn poukazuje té~ na prodlou~ení platnosti své nabídky v návaznosti na po~adavek EDU. eskému státu hrozí dosledky v pYípad poruaení unijního naYízení o zahrani ních subvencích naruaujících vnitYní trh. }alobkyn cituje rozsudek NSS ze dne 26. 1. 2011, j. 2 Afs 132/2009275, jeho~ závry lze aplikovat také na tuto vc. V dosledku argumentace st~ovatelek by byla odebrána pravomoc soudo pYezkoumat zákonnost postupu zadavatele v re~imu mimo zadávací Yízení (a ~alobkyn by tak pYiala o ú innou obranu). Také z rozsudko Soudního dvora EU plyne povinnost zadavatele zohlednit zásady podle § 6 ZZVZ. St~ovatelka (EDU) chce uzavYít smlouvu za ka~dou cenu. }alobkyn podrobn argumentuje, z eho plyne a ím je tvoYena jí hrozící újma. St~ovatelka (EDU) zveli uje dosledky naYízeného pYedb~ného opatYení a bagatelizuje postoj Evropské komise. St~ovatelky ignorují evropský rozmr problému. EDU nemusí uspchat podpis smlouvy s KHNP, neboe elektYinu lze importovat a vyrábt pomocí malých modulárních reaktoro. V Dukovanech mohou být stávající reaktory bezpe n provozovány a~ do roku 2045. Argumenty o blackoutech jsou spekulativní. KHNP nedodr~uje slibované harmonogramy a ignoruje zájem na zákonném zadávání této strategické zakázky. Z § 248 ZZVZ plyne pravomoc úYadu konat dozor nad veYejnými zakázkami. }alobkyn navrhla, aby NSS kasa ní stí~nosti zamítl. <br/><br/>[54] ÚYad souhlasí se st~ovatelkou (EDU), ~e krajský soud nesprávn vystavl právní názor pYi pYedb~ném hodnocení dovodnosti ~aloby. Také ml více reagovat na závry úYadu z napadených rozhodnutí, nikoliv jen pYitakat ~alobkyni. Krajský soud dovozuje posobnost úYadu v rozporu s ústavními pYedpisy, pomíjí smysl a ú el výjimek podle ZZVZ, odstraHuje povinnost podat námitky jako jednu z podmínek pro Yádné podání návrhu a nezákonn aplikuje rozsudky NSS týkající se veYejných zakázek malého rozsahu. U ka~dé z výjimek podle ZZVZ se zásady podle § 6 ZZVZ projevují jinak (jak svým rozsahem, tak konkrétním provedením). V ~ádném pYípad vaak nebudou odpovídat jejich b~nému chápání a uplatHování v Yízeních vedených podle ZZVZ. ÚYad podrobnji rozvádí názor na procesní problémy, které názor krajského soudu pYináaí. Souhlasí se st~ovatelkou (EDU) v tom, ~e krajský soud rozhodl v rozporu s judikaturou, rozhodnutí týkající se zakázek malého rozsahu nejsou pYiléhavá a provedený výklad není eurokonformní. ÚYad uzavYel, ~e trvá na svých závrech z napadeného rozhodnutí. Dále pova~uje za nedostate né, jak krajský soud pomYil zájmy. Krajský soud dává veYejný zájem na misku vah s právem ~alobkyn na pYezkum, který vaak ze ZZVZ nevyplývá. Proto fakticky není co pomYovat se zájmem zadavatele na uzavYení smlouvy. Posuzování zájmo má následovat a~ po úvaze, zda má ~alobkyn vobec právo se n eho takového domáhat. Podle úYadu ~alobkyn neosvd ila tvrzenou újmu. ÚYad navrhl, aby NSS zruail výrok I napadeného usnesení a vc vrátil krajskému soudu k dalaímu Yízení. <br/><br/>[55] St~ovatelka (EDU) ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti st~ovatelky (KHNP) uvedla, ~e potvrzuje rovné podmínky pro vaechny uchaze e a transparentnost výbrového Yízení. EDU Yádn vyhodnotila nabídky a jako nejlepaí stanovila nabídku KHNP. }alobkyn napadla výbrové Yízení a~ v jeho závru, jakmile zjistila, ~e její nabídka neuspla. EDU pYitom mohla zadat zakázku dokonce napYímo, bez výbrového Yízení. K tomu popisuje, ~e projekt je ji~ v pokro ilé fázi. <br/><br/>[56] St~ovatelka (KHNP) se pln ztoto~nila s kasa ní stí~ností st~ovatelky (EDU). <br/><br/>5. Právní hodnocení<br/><br/>[57] NSS úvodem sdluje, ~e kasa ní stí~nost st~ovatelky (KHNP) je pYípustná. St~ovatelka je toti~ osobou zú astnnou na Yízení, v nm~ bylo pYedb~né opatYení vydáno. Není sporné, ~e EDU zamýalela uzavYít smlouvu s KHNP jako vybraným dodavatelem. Z toho je zjevné, ~e zákaz uzavYít smlouvu s vybraným dodavatelem, smYující vo i EDU jako zadavateli, nepochybn dopadá také na KHNP, se kterou mla být smlouva uzavYena. Podmínky pYípustnosti kasa ní stí~nosti jsou proto splnny. <br/><br/>[58] Kasa ní stí~nosti jsou dovodné.<br/><br/>5.1 Obecná východiska<br/><br/>[59] Podle § 38 odst. 1 s. Y. s. bylli podán návrh na zahájení Yízení a je potYeba zatímn upravit pomry ú astníko pro hrozící vá~nou újmu, mo~e usnesením soud na návrh pYedb~ným opatYením ú astníkom ulo~it nco vykonat, n eho se zdr~et nebo nco snáaet. Ze stejných dovodo mo~e soud ulo~it takovou povinnost i tYetí osob, lzeli to po ní spravedliv ~ádat. <br/><br/>[60] Podle § 272b odst. 3 ZZVZ platí, ~e pYi rozhodování o pYedb~ném opatYení soud bere v úvahu pravdpodobné dosledky pYedb~ného opatYení pro veYejný zájem i vaechny dalaí zájmy, které jím mohou být poakozeny. Soud pYedb~né opatYení naYídí pouze tehdy, pokud veYejný zájem na plnní veYejné zakázky nepYeva~uje nad zájmem ú astníka Yízení na zabránní takovému plnní; pYi posuzování tchto zájmo je mimo jiné povinen pYedb~n posoudit záva~nost a dovodnost ~alobních bodo, a to v etn toho, zda v pYedchozím Yízení u ÚYadu pro ochranu hospodáYské sout~e shledává takové vady, které mohly ovlivnit výsledek rozhodnutí ÚYadu pro ochranu hospodáYské sout~e.<br/><br/>[61] Obecná východiska posuzování návrhu na vydání pYedb~ného opatYení podle § 272b ZZVZ popsal NSS velmi podrobn v rozsudku j. 8 As 33/202476. Závry tam uvedené NSS rekapituluje a vychází z nich také v této vci. Dále lze v podrobnostech odkázat na rozsudky NSS ze dne 12. 11. 2021, j. 5 As 184/202128, . 4276/2022 Sb. NSS, ze dne 7. 8. 2024, j. 2 As 116/202468, a ze dne 12. 12. 2024, j. 1 As 248/202428.<br/><br/>[62] Zadávací Yízení není správním Yízením, nýbr~ kontrakta ním postupem smYujícím k uzavYení smlouvy s vítzným dodavatelem. Toté~ platí o zadávání zakázky mimo zadávací Yízení, jeli uplatnna výjimka podle § 29 písm. a) ZZVZ. <br/><br/>[63] I ve vztahu k pYedb~nému opatYení v oblasti veYejných zakázek je tYeba trvat na splnní podmínky hrozby vá~né újmy. Navrhovatel musí újmu alespoH rámcov tvrdit a osvd it (u init pravdpodobnými svá tvrzení), napY. pYedlo~it soudu kvalifikovaný odhad ualého zisku ve vztahu ke konkrétním okolnostem dané zakázky. Na tvrzení a osvd ení hrozící újmy tedy nelze klást pYehnané nároky. Z povahy vci budou tvrzení o hrozící újm asto obecná a  stereotypizovaná (jinými slovy, navrhovatel bude asto tvrdit ualý zisk, zmaYenou pYíle~itost, zásah do práva na podnikání, nemo~nost efektivn zvrátit výsledek Yízení v pYípad uzavYení smlouvy, zmaYení ú elu soudního Yízení a souvisejících náklado apod.). I kdy~ jsou vaak ur ité situace stereotypní a nevytváYí pYílianý prostor pro odliaení jednotlivých pYípado, nevylu uje to, aby soud konstatoval dostate né osvd ení hrozící újmy. <br/><br/>[64] Osvd ená hrozba vá~né újmy je nezbytnou vstupní podmínkou pro rozhodování o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení. Následn se zaYazuje mezi dalaí kritéria, která je podle § 272b odst. 3 ZZVZ soud povinen zohlednit. Osvd íli navrhovatel dostate ným zposobem tvrzenou újmu, neznamená to jeat, ~e je rovn~ osvd ena zvýaená intenzita jeho zájmu pYi pomYování zájmo (tedy ~e je splnna dalaí z podmínek pro naYízení pYedb~ného opatYení). Jinak Ye eno, pomYování zájmo ve smyslu citovaného ustanovení musí probíhat zvláae, nezávisle na tom, jak byla osvd ena hrozící újma (bye bude pYirozen vycházet ze shodných tvrzení a podklado).<br/><br/>[65] Nad rámec zkoumání obecných podmínek pro vydání pYedb~ného opatYení (§ 38 s. Y. s.) musí soud v oblasti veYejných zakázek vzít podle § 272b odst. 3 ZZVZ v úvahu 1) pravdpodobné dosledky pYedb~ného opatYení pro veYejný zájem i dalaí zájmy, které jím mohou být poakozeny; 2) zda veYejný zájem na plnní veYejné zakázky pYeva~uje i nepYeva~uje nad zájmem ú astníka Yízení na zabránní takovému plnní; 3) pYedb~né posouzení záva~nosti a dovodnosti ~alobních bodo; a 4) takové vady v pYedchozím Yízení u úYadu, které mohly ovlivnit výsledek jeho rozhodnutí. <br/><br/>[66] Soud musí v prvé Yad zjistit, zda existuje njaký veYejný zájem, jen~ mo~e být naYízením pYedb~ného opatYení poakozen. Existenci a obsah veYejného zájmu je tYeba zjiaeovat v ka~dém jednotlivém pYípad. U toho ovaem nemo~e soud ustrnout, neboe musí zohlednit také relevantní, v úvahu pYicházející zájmy, které mohou být naYízením pYedb~ného opatYení negativn dot eny. Mo~e se tak jednat i o ist soukromé hospodáYské zájmy ur ité osoby (napY. vybraného dodavatele). Podstatné bude nejen to, co tvrdí navrhovatel, nýbr~ i skute nosti zjevné ze spisové dokumentace, kterou má soud k dispozici. Zájem na plnní veYejné zakázky bude zpravidla zYejmý ze skutkových okolností, napY. z toho, o jak zásadní potYeby se jedná a jak jsou naléhavé. PYi posuzování (a vá~ení) zájmu ú astníka na zabránní plnní veYejné zakázky jsou podstatné zájmy na kontrole zadání veYejné zakázky a zájem na ú inné (soudní) ochran ú astníka. <br/><br/>[67] Dále musí soud pYi pomYování zájmo zohlednit, nakolik je pravdpodobné, ~e ~aloba bude úspaná. PYedb~né posouzení ~alobních bodo v sob zpravidla zahrnuje i zhodnocení, zda správní Yízení pYed úYadem bylo zatí~eno vadami, které mohly ovlivnit výsledek jeho rozhodnutí. Jeli ~aloba pravdpodobn nedovodná, pak posta í i ni~aí veYejný zájem na plnní zakázky, aby pYevá~il nad zájmem ú astníka na zabránní plnní. V takovém pYípad by nebyl dán dovod pro naYízení pYedb~ného opatYení. Naopak jeli pravdpodobné, ~e ~aloba mo~e vést ke zruaení napadeného rozhodnutí, pak soud na pomyslné váze pYidá záva~í k zájmu ú astníka na zabránní plnní oproti veYejnému zájmu na plnní zakázky.<br/><br/>[68] Podmínky uvedené v § 272b odst. 3 ZZVZ nelze vnímat izolovan. Naopak musejí být posuzovány ve vzájemné souvislosti tak, aby bylo dosa~eno takového rozhodnutí, které správn vyvá~í zájem na uskute nní veYejné zakázky na jedné stran a co nejvyaaí míru efektivity soudní ochrany práv ú astníko Yízení na stran druhé. Pokud napYíklad bude existovat zYetelný veYejný zájem na uskute nní veYejné zakázky, ml by soud podrobnji uvá~it a poté odovodnit, pro  naYizuje pYedb~né opatYení, s dorazem na záva~nost a dovodnost ~alobních bodo. Podrobnost odovodnní rozhodnutí krajského soudu tak bude v~dy v konkrétním pYípad záviset na tom, jaké zájmy budou pYedmtem vá~ení.<br/><br/>[69] Jestli~e se soud v odovodnní svého rozhodnutí dostate n nezabývá podmínkami podle § 38 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 272b odst. 3 ZZVZ, zatí~í usnesení vadou nepYezkoumatelnosti. PYi hodnocení, zda je rozhodnutí o pYedb~ném opatYení pYezkoumatelné, je vaak tYeba postupovat zdr~enliv. Soudy jsou toti~ povinny o naYízení pYedb~ného opatYení rozhodnout rychle, pYi em~ pYedb~ná opatYení jsou do asného charakteru a nezasahují do práv a povinností ú astníko Yízení kone ným zposobem ani nepYedjímají výsledek Yízení ve vci samé. Na soud nelze klást ani po~adavek na detailní prostudování celého spisového materiálu. <br/><br/>[70] V Yízení o kasa ní stí~nosti proti usnesení o pYedb~ném opatYení se uplatní § 109 odst. 5 s. Y. s., podle nho~ se v Yízení nepYihlí~í k novým skute nostem, které st~ovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ú innou soudní ochranou, v ní~ lze uplatnit nové skute nosti a dokazy, je postup podle § 38 odst. 4 vty první s. Y. s. Jinými slovy, NSS vychází pouze ze skute ností a podklado (dokazo), které mohl zohlednit krajský soud v dob rozhodování o pYedb~ném opatYení (tedy pouze ze skute ností, které bylo mo~né pova~ovat za osvd ené v dob rozhodování krajského soudu). NSS je sice povinen posoudit zákonnost napadeného usnesení, avaak není oprávnn zohledHovat zmnu pomro (tu posuzuje nejprve krajský soud postupem podle § 38 odst. 4 s. Y. s.). Ve vztahu k mo~nosti právn argumentovat se aplikuje § 104 odst. 4 s. Y. s. Nemlli tedy ú astník mo~nost uplatnit své dovody pYed krajským soudem, bude je moci uplatnit v Yízení o kasa ní stí~nosti. Nové právní dovody se ovaem nemohou opírat o nov uvedené skute nosti i dokazy (viz § 109 odst. 5 s. Y. s.). <br/><br/>5.2 Aplikace obecných východisek na nyní posuzovanou vc<br/><br/>5.2.1 Nkteré tvrzené skute nosti jsou nové (nepYípustné) ve smyslu § 109 odst. 5 s. Y. s. <br/><br/>[71] NSS konstatuje, ~e Yada argumento a tvrzení st~ovatelek se opírá o nové skute nosti ve smyslu § 109 odst. 5 s. Y. s. <br/><br/>[72] St~ovatelka (EDU) zejména uvedla, ~e zdr~ení výstavby nového jaderného zdroje zvýaí ceny elektYiny a povede k riziku blackouto, nabídka KHNP ji~ nemusí být po ervnu 2025 závazná i bude prodlou~ena za jiných podmínek, co~ mo~e vést ke zmaYení zakázky. Dále EDU poukázala na konkrétní vy íslení náklado a specifikaci dopado zpo~dní zakázky a také na dosledky pro své obchodní aktivity. Argumentovala rovn~ tím, ~e naYízení pYedb~ného opatYení mo~e mít dopad na její povst i povst EZ a R jako takové. Relativn konkrétn zmínila újmu hrozící KHNP a pYedstavovanou zpo~dním i zabránním vstupu na evropský trh a sní~ením právní jistoty. EDU rovn~ sdlila, ~e ~alobkyn by v ~ádném pYípad zakázku nezískala, neboe její nabídka byla  nepodepsatelná a nekonkurenceschopná. Konstatovala také prodra~ené a zpo~dné referen ní projekty a finan ní problémy ~alobkyn. Dále EDU vyslovila názor, ~e ~alobkyn má Yadu jiných zakázek, a proto pro ni není zakázka v R klí ová a neohro~uje její konkurenceschopnost. Argumentovala té~ doporu ením francouzského ú etního dvora. <br/><br/>[73] St~ovatelka (KHNP) zejména uvedla, ~e EDU by s ~alobkyní nikdy smlouvu na výstavbu nových jaderných zdrojo neuzavYela. KHNP také podrobn shrnula vývoj projektu a sdlila, ~e ~alobkyn jen zneu~ívá právní prostYedky ke komplikaci uzavYení smlouvy a zprostYedkovan k vylou ení KHNP z konkurence. Uvedená tvrzení KHNP spojila s námitkou, ~e celá ~aloba je projevem zneu~ití práva, a proto není pYípustná [§ 68 písm. f) s. Y. s.]. KHNP rovn~ podrobn specifikovala svou hrozící újmu, uvedla konkrétní fakta týkající se jak dodávek elektrické energie v budoucnu, tak svých konkuren ních výhod, a argumentovala hrozbou blackouto a dopady na veYejný rozpo et, cenotvorbu i kone né spotYebitele. <br/><br/>[74] Argumenty shrnuté v bodech [72] a [73] tohoto rozsudku se opírají o skute nosti, které nelze pova~ovat za tvrzené a osvd ené v dob rozhodování krajského soudu. V tomto Yízení se tak jedná o nepYípustné skute nosti a NSS k nim nemohl pYihlí~et (viz bod [70] tohoto rozsudku). <br/><br/>[75] Toté~ platí o dokazech pYilo~ených ke kasa ním stí~nostem. Konkrétn se jedná o tyto podklady pYedlo~ené st~ovatelkou (EDU): první provádcí smlouvu, usnesení vlády, webové lánky týkající se blackouto, nedostatku elektYiny, nabídky ~alobkyn i výstavby jaderných bloko v Dukovanech, Británii i jinde, dále lánky ohledn probhu výbrového Yízení, dopisy MPO, prezentaci EZ o dopadech zpo~dní realizace projektu, webové stránky ~alobkyn, ~ádosti ~alobkyn o prodlou~ení lhoty k podání nabídek, dopis KHNP o prodlou~ení závaznosti nabídky a podklady, z nich~ má plynout pokro ilejaí fáze projektu (zakázky v Dukovanech). Ani usnesení Mstského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2025, j. 9 A 34/2025303, není pro posouzení kasa ních stí~ností jakkoliv pou~itelné. <br/><br/>[76] Pro úplnost NSS zmiHuje, ~e st~ovatelkou (EDU) zmiHovaný lánek  K otázce výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech pou~il krajský soud v odovodnní napadeného usnesení. Osvd oval jím, ~e protahy s dokon ením a zvyaování cen provázejí výstavbu jaderných elektráren takYka v~dy. Tímto lánkem ovaem nelze osvd ovat nové tvrzené skute nosti v Yízení o kasa ní stí~nosti, jak iní EDU (která jím chtla osvd it údaje ohledn nové skute nosti týkající se jaderné elektrárny Hinkley Point C). <br/><br/>[77] NSS nemohl na základ shodných dovodo pYihlédnout ani k následujícím podkladom, je~ pYedlo~ila st~ovatelka (KHNP): estnému prohláaení ohledn újmy KHNP, webovým lánkom o preferovaném dodavateli, nabídkách KHNP a ~alobkyn a o KHNP i ~alobkyni a jejich innosti. <br/><br/>[78] NSS dodává, ~e také ~alobkyn ve svých vyjádYeních uplatHuje nová, nepYípustná tvrzení. NSS nepYihlédl ani k podkladom pYedlo~eným ~alobkyní. Jednak se týkají nových skute ností, jednak by to bylo pro posouzení vci nadbyte né. <br/><br/>5.2.2 }alobkyn osvd ila tvrzenou újmu<br/><br/>[79] St~ovatelky shodn namítly, ~e ~alobkyn neosvd ila tvrzenou újmu. Krajský soud ml proto návrh na vydání pYedb~ného opatYení zamítnout, nikoliv nahrazovat nedostatky tvrzení a dokazo. <br/><br/>[80] }alobkyn popsala v bod 3.6 ~aloby a návrhu na vydání pYedb~ného opatYení, v em spatYuje hrozící vá~nou újmu. Konkrétn tvrdila ztrátu pYíle~itosti stát se dodavatelem zakázky a získat tak významnou referen ní zakázku a posílit svou pozici na (zejména evropském) trhu. Postupovalali by EDU Yádn, vyhodnotila by nabídku KHNP jako nesouladnou se zadávacími podmínkami. V pYípad nenaYízení pYedb~ného opatYení tak podle ~alobkyn existuje bezprostYední riziko vzniku újmy, neboe její mo~nost stát se vybraným dodavatelem není pouze vzdálená a hypotetická. Dále ~alobkyn tvrdila ekonomickou újmu spo ívající v marném vynalo~ení náklado, ualém zisku, ztrát referencí, dopadu na povst ~alobkyn a oslabení její pozice na relevantním trhu. Kone n té~ ~alobkyn poukázala na zmaYení ú elu soudního pYezkumu. Vy íslení újmy ~alobkyn provedla v pYíloze . 11 k ~alob.<br/><br/>[81] Krajský soud posoudil tvrzenou újmu ~alobkyn v bodech 1316 napadeného usnesení. V nich zrekapituloval tvrzení ~alobkyn a poukázal na to, ~e ~alobkyn vy íslila ualý zisk velmi vysokou ástkou (která je pYedmtem obchodního tajemství). Naopak ztrátu ji~ vynalo~ených náklado ~alobkyn nedolo~ila, pYesto je podle krajského soudu z pYedmtu a povahy zakázky zYejmé, ~e bude enormní. Krajský soud také pYisvd il tvrzené újm v podob ztráty referencí, povsti, konkurenceschopnosti, zmaYení pYíle~itosti a dosavadní procesní obrany a náklado s ní spojených a nemo~nosti vybudovat v R dodavatelský Yetzec. Podle krajského soudu mají námitky ~alobkyn o to vtaí význam, ~e byla jedním ze dvou finálních uchaze o. Mo~nost uplatnní nároku na náhradu akody podle krajského soudu nezaru uje plnou reparaci pYípadné újmy. <br/><br/>[82] NSS ve shod s krajským soudem konstatuje, ~e ~alobkyn dostate n tvrdila a osvd ila hrozící újmu (srov. bod [63] tohoto rozsudku). Vy íslila toti~ rámcov svoj potenciální ualý zisk a náklady vynalo~ené na ú ast ve výbrovém, správním i soudním Yízení. NSS se seznámil se specifikací ekonomické újmy ~alobkyn, která je pYedmtem obchodního tajemství, a v tomto ohledu áste n koriguje názor krajského soudu, ~e nebyla dolo~ena ztráta vynalo~ených náklado. }alobkyn je sice odhadla jen áste n, podle NSS vaak tento rámcový odhad ~alobkyn posta í, a to práv s ohledem na povahu a pYedmt zakázky. Také dalaí aspekty tvrzené újmy se jevily  z pohledu krajského soudu v dob jeho rozhodování  jako pravdpodobné, a to rovn~ ve vztahu k pYedmtu a povaze zakázky. Není sporu o tom, ~e ~alobkyn byla jedním ze dvou finálních uchaze o, a proto se krajský soud mohl oprávnn domnívat, ~e ~alobkyn hrozící újmu nejen tvrdila, ale také osvd ila. <br/><br/>[83] Pro úplnost NSS zmiHuje, ~e odkaz st~ovatelky (EDU) na usnesení NSS ze dne 4. 11. 2020, j. 1 As 375/202074, není pYiléhavý. NSS v citované vci zamítl návrh na vydání pYedb~ného opatYení, neboe jeho navrhovatelka spatYovala zásah do své majetkové sféry ve vynalo~ení náklado spojených s výstavbou sítí (tj. realizací zakázky) a ve sní~ení výnoso. ScénáY tvrzených akod byl vaak jen teoretický a zalo~ený na pYedpokladu, ~e se navrhovatelka vobec zú astní výbrového Yízení a bude v nm úspaná. Navrhovatelka toti~ spojovala návrh na vydání pYedb~ného opatYení s návrhem na zruaení opatYení obecné povahy spo ívajícího ve vyhláaení výbrového Yízení. Tvrzená ekonomická újma se tedy v odkazované vci týkala zcela jiné fáze výbrového Yízení (teprve jeho vyhláaení), a proto NSS kladl doraz na to, ~e újma nebyla dostate n podlo~ena (osvd ena). V této vci ovaem bylo pYedb~né opatYení naYízeno bezprostYedn pYed uzavYením smlouvy a ~alobkyn byla ve výbrovém Yízení jedním ze dvou finálních uchaze o. Skutkové okolnosti této vci jsou tedy významn odliané. <br/><br/>[84] NSS shrnuje, ~e kasa ní námitky nedostate ného osvd ení tvrzené újmy a nesprávného posouzení této otázky krajským soudem nejsou dovodné. <br/><br/>5.2.3 Krajský soud vypoYádal po~adavek podle § 38 odst. 1 vty druhé s. Y. s.<br/><br/>[85] Podle st~ovatelky (EDU) krajský soud nezdovodnil, zda lze po EDU spravedliv ~ádat, aby jí byla pYedb~ným opatYením ulo~ena povinnost.<br/><br/>[86] NSS s názorem st~ovatelky (EDU) nesouhlasí. Krajský soud v bod 37 napadeného usnesení stru n, ale dostate n vysvtlil svoj názor na to, pro  lze po EDU spravedliv ~ádat, aby strpla omezení vyplývající z odlo~ení plnní veYejné zakázky. Kasa ní námitka chybjícího odovodnní popsané podmínky není dovodná. Vcné hodnocení EDU v kasa ní stí~nosti nezpochybnila, a proto jej NSS neposuzoval. <br/><br/>5.2.4 }aloba se pYedb~n jeví jako nedovodná <br/><br/>[87] St~ovatelky namítly, ~e krajský soud pochybil svým pYedb~ným úsudkem o dovodnosti ~aloby. Nesprávn uzavYel, ~e a koliv ZZVZ neumo~Huje podat námitky vo i jednotlivým krokom zadavatele pYi postupu mimo zadávací Yízení na základ výjimek podle § 29 ZZVZ, má úYad pravomoc meritorn rozhodnout o návrhu ~alobkyn vo i jednotlivým krokom zadavatele. Podle st~ovatelky (EDU) je navíc napadené usnesení nepYezkoumatelné, proto~e se krajský soud opírá o ustálenou judikaturu, která neexistuje.<br/><br/>[88] NSS pYedn konstatuje, ~e námitku nepYezkoumatelnosti neshledal dovodnou. Z napadeného usnesení (zejm. bodo 27, 30 a 31) je zYejmé, jakou judikaturu ml krajský soud na mysli. Krajský soud zjevn zastává názor, ~e (ustálená) judikatura týkající se zakázek malého rozsahu je aplikovatelná i na tuto vc, a proto se mají také v nynjaím Yízení uplatnit zásady podle § 6 ZZVZ a dalaí soudy vymezené principy. K vcné (ne)správnosti názoru krajského soudu se NSS vyjadYuje ní~e. <br/><br/>[89] V dané vci není sporu o tom, ~e st~ovatelka (EDU) zahájila postup smYující k zadání veYejné zakázky mimo zadávací Yízení s vyu~itím výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ. Sporné není ani to, ~e se jedná o tzv. sektorovou zakázku, neboe je zadávána pYi výkonu relevantní innosti [§ 151, § 153 odst. 1 písm. c) ZZVZ]. Sporným zostává výklad ustanovení ZZVZ. Pro pYedb~né posouzení dovodnosti ~aloby je tYeba vyjasnit, zda ~alobkyn mohla podat návrh na pYezkum úkono zadavatele (EDU), jestli~e zákon nepYipouatí podání námitek. S tím souvisí posouzení pravomoci a posobnosti úYadu, tedy zda mohl meritorn rozhodnout o návrhu ~alobkyn na pYezkum úkono EDU. <br/><br/>[90] Ze ZZVZ jsou relevantní tato ustanovení:<br/>- Podle § 29 písm. a) ZZVZ zadavatel není povinen zadat veYejnou zakázku v zadávacím Yízení, pokud by provedení zadávacího Yízení ohrozilo ochranu základních bezpe nostních zájmo eské republiky a sou asn nelze u init takové opatYení, které by provedení zadávacího Yízení umo~Hovalo.<br/>- Podle § 241 odst. 1 ZZVZ námitky mo~e podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veYejné zakázky nebo se zvláatními postupy podle ásti aesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele pYi zadávání veYejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veYejné zakázky podle § 158 odst. 1 [& ]. Podle odst. 2 lze námitky podat proti<br/>a) vaem úkonom nebo opomenutím zadavatele v zadávacím Yízení a zvláatnímu postupu podle ásti aesté, v etn stanovení zadávacích podmínek [& ];<br/>b) volb druhu zadávacího Yízení nebo re~imu veYejné zakázky, nebo<br/>c) postupu zadavatele, který smYuje k zadání veYejné zakázky mimo zadávací Yízení v rozporu s tímto zákonem.<br/>- Podle § 249 ZZVZ se Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele zahajuje na písemný návrh st~ovatele nebo z moci úYední.<br/>- Podle § 250 odst. 1 písm. f) ZZVZ návrh lze podat proti vaem úkonom i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejich~ dosledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti postupu zadavatele, který smYuje k zadání veYejné zakázky mimo zadávací Yízení.<br/>- Podle § 251 odst. 1 vty poslední ZZVZ je sou ástí návrhu [& ] v pYípad návrhu zasílaného ÚYadu pYed uzavYením smlouvy na veYejnou zakázku rovn~ doklad o doru ení námitek zadavateli.<br/>- Podle § 257 ZZVZ ÚYad zahájené Yízení usnesením zastaví, jestli~e [& ] <br/>d) k návrhu zasílanému ÚYadu pYed uzavYením smlouvy na veYejnou zakázku není pYipojen doklad o doru ení námitek zadavateli,<br/>e) návrh nebyl doru en ÚYadu a zadavateli ve lhotách podle § 251 odst. 2 nebo 3 [& ],<br/>h) návrhu nepYedcházely Yádn a v as podané námitky [& ].<br/>- Podle § 263 odst. 7 ZZVZ ÚYad zadavateli zaká~e pokra ovat v návrhem napadeném postupu, pokud v Yízení o návrhu proti postupu zadavatele, který smYuje k zadání veYejné zakázky mimo zadávací Yízení, zjistí, ~e postup zadavatele je v rozporu s tímto zákonem nebo jej obchází.<br/><br/>[91] Podle l. 24 odst. 2 sektorové zadávací smrnice se tato smrnice nevztahuje na zakázky a sout~e o návrh jinak nevylou ené podle odstavce 1, pokud ochrana základních bezpe nostních zájmo lenského státu nemo~e být zaru ena pomocí mén omezujících opatYení, jako napYíklad stanovením po~adavko zamYených na ochranu dovrné povahy informací, které zadavatelé v probhu zadávacího Yízení zpYístupHují pYi zadávacím Yízení podle této smrnice.<br/><br/>[92] Podle l. 1 odst. 1 písm. a) sektorové pYezkumné smrnice lenské státy pYijmou nezbytná opatYení k zajiatní ú inného, a zejména co nejrychlejaího, pYezkumu rozhodnutí zadavatelo [& ] z dovodu, ~e tato rozhodnutí poruaila právo Spole enství v oblasti zakázek nebo vnitrostátní pYedpisy je provádjící, pokud jde o postupy pYi zadávání zakázek, které spadají do posobnosti smrnice Rady 90/531/EHS [nyní sektorové zadávací smrnice, pozn. NSS]. <br/><br/>[93] V dovodové zpráv k § 29 písm. a) ZZVZ zákonodárce uvádí, ~e tato výjimka pokrývá situace, v nich~ zadavatel nemo~e provést zadávací Yízení z dovodu ochrany základních bezpe nostních zájmo R (za splnní podmínky, ~e nelze provést taková opatYení, je~ by umo~nila provést zadávací Yízení). Co se rozumí základním bezpe nostním zájmem R, lze dovodit z ústavního zákona . 110/1998 Sb., o bezpe nosti eské republiky. Tento ústavní zákon reagoval na existenci hrozeb pro samotné základy státu, jeho kvalitu a fungování. Podle l. 1 ústavního zákona o bezpe nosti R je základní povinností státu zajiatní svrchovanosti a územní celistvosti eské republiky, ochrana jejích demokratických základo a ochrana ~ivoto, zdraví a majetkových hodnot. Podle l. 3 odst. 2 tého~ zákona jsou státní orgány, orgány územních samosprávných celko a právnické a fyzické osoby povinny se podílet na zajiaeování bezpe nosti eské republiky. Rozsah povinností a dalaí podrobnosti stanoví zákon. <br/><br/>[94] Podle NSS je zYejmé, ~e zakázky zadávané v re~imu výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ mají zvláatní povahu, která ze své podstaty mo~e bránit realizaci standardního postupu zadávacího Yízení. Ostatn i unijní právní úprava jednozna n stanoví, ~e zakázky týkající se základních bezpe nostních zájmo lenského státu jsou vyHaty z její posobnosti (nemo~eli být ochrana tchto zájmo zaru ena pomocí mén omezujících opatYení). Argument ~alobkyn o tom, ~e st~ovatelky ignorují evropský rozmr problematiky, nijak nevyvrací jednozna né znní výae uvedených unijních smrnic (a podrobn jej lze posoudit k ~alobní námitce, bylali uplatnna, pYi meritorní pYezkumu, nikoliv v tomto Yízení). <br/><br/>[95] Specifika postupu podle výjimky mimo zadávací Yízení plynou z jednotlivých ustanovení ZZVZ. Z § 29 písm. a) ve spojení s § 241 odst. 1, 2 písm. c) ZZVZ plyne, ~e rozsah ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele je omezen. <br/><br/>[96] Námitky se musí vcn týkat pouze toho, ~e nejsou splnny veakeré podmínky k zadání veYejné zakázky mimo zadávací Yízení, tedy ~e veYejná zakázka nespadá pod uplatnnou výjimku [co~ plyne z jazykového i teleologického výkladu § 241 odst. 2 písm. c) ZZVZ]. Obsahov jiné námitky podat nelze, neboe to ZZVZ nepYedpokládá. Vý et mo~ností podání námitek podle § 241 odst. 2 ZZVZ je toti~ taxativní. Popsané omezení je ospravedlnno (legitimizováno) práv onou zvláatní povahou výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ. Zákonodárce zde jednozna n upYednostnil ochranu základních bezpe nostních zájmo státu (tedy veYejný zájem) pYed standardním probhem zadávacího Yízení (a zájmy uchaze o o veYejnou zakázku i dalaími mén dole~itými zájmy). Jinými slovy, b~ný postup v etn mo~nosti podat námitky proti postupu a jednotlivým úkonom zadavatele je upozadn ve prospch elementární bezpe nosti R, jak je vymezena na ústavnprávní úrovni. Pro úplnost NSS poznamenává, ~e ~alobkyn neuplatnila námitku, která by svým obsahem odpovídala § 241 odst. 2 písm. c) ZZVZ, a tedy by byla pYípustná (a podléhala vcnému pYezkumu úYadu). Obsahov její námitky smYovaly jinam. <br/><br/>[97] Z § 250 odst. 1 písm. f), § 257 písm. h) a § 263 odst. 7 ZZVZ lze dovodit, ~e úYad má pravomoc rozhodnout výhradn o návrhu na pYezkum úkono zadavatele, kterému pYedcházely námitky uplatnné v souladu se ZZVZ. NSS opakuje, ~e v posuzované vci mohli uchaze i namítat pouze nesplnní podmínek k zadání veYejné zakázky mimo zadávací Yízení v re~imu výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ (tj.  slovy zákona  ~e bylo mo~né u init takové opatYení, které by provedení zadávacího Yízení umo~Hovalo). Z toho plyne, ~e úYad má pravomoc rozhodnout výhradn o návrhu, jemu~ pYedcházela popsaná námitka. O ~ádném jiném návrhu rozhodovat nemo~e, neboe to zákon nepYedpokládá. Jestli~e návrhu nepYedcházela Yádn a v as podaná  a pYedevaím zákonem pYedpokládaná  námitka, úYadu nezbývá ne~ Yízení o návrhu usnesením zastavit [§ 257 písm. h), podporn té~ § 251 odst. 1 poslední vta a § 257 písm. d) a e) ZZVZ].<br/><br/>[98] Pravomoc úYadu rozhodovat i o jiném návrhu (napY. o návrhu, jemu~ nemohly pYedcházet námitky, neboe je ZZVZ nepYipouatí) nelze dovozovat z judikatury týkající se veYejných zakázek malého rozsahu (a to ani z ~alobkyní citovaného rozsudku NSS j. 2 Afs 132/2009275). Jejich pYedmt je zna n odlianý od veYejných zakázek, které mají strategický, resp. elementární bezpe nostní význam pro R. Proto nelze judikaturní závry týkající se tohoto typu veYejných zakázek vztahovat na nyní posuzovanou vc. VeYejné zakázky malého rozsahu nemusí být zadány v zadávacím Yízení (zadavatel je ovaem v ka~dém pYípad povinen dodr~et zásady podle § 6 odst. 1 a~ 3 ZZVZ, viz § 31 ZZVZ). Dovodem vyntí ze zadávacího Yízení je neefektivita v praxi. Zákonodárce tedy sledoval odbYemenní související administrativy, podporu menaích dodavatelo atp. Odpov na to, pro  nelze podat námitky pYi postupu mimo zadávací Yízení v re~imu výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ, tkví v úpln jiných skute nostech. Je tomu tak proto, ~e zákonodárce upYednostHuje bezpe nostní po~adavky státu a veYejný zájem na snadnjaí realizaci zakázek souvisejících se základními bezpe nostními zájmy R. Popsané aspekty se vá~ou na samotnou podstatu a smysl výjimky. NSS pro ilustraci uvádí krajní pYíklad. Podle NSS je zYejmé, ~e nelze srovnávat napY. nákup kanceláYského vybavení pro obecní úYad (zakázka malého rozsahu) s výstavbou nových jaderných zdrojo v jedné z nejvtaích elektráren v R [pYedmt zakázky zadávaný v re~imu výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ]. Odovodnní napadeného usnesení je v daném ohledu chybné, neboe krajský soud je opYel o nepYiléhavou judikaturu a vyvodil z ní nesprávné právní závry.<br/><br/>[99] NSS zastává názor, ~e ze ZZVZ ve spojení s ústavním zákonem o bezpe nosti R plyne zYetelný veYejný zájem na ochran základních bezpe nostních zájmo R u zakázek zadávaných v re~imu výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ. Zákonodárce zjevn pYedpokládal i to, ~e omezenému rozsahu pYezkumu postupu a úkono zadavatele bude odpovídat omezená mo~nost nejen správního, ale rovn~ soudního pYezkumu. Krajský soud v napadeném usnesení správn uvedl, ~e soudní Yízení správní je v R zalo~eno na kasa ním principu, co~ mj. znamená, ~e soud pYezkoumává rozhodnutí úYadu a z tchto mezí nemo~e vybo it (a tedy jako první nalézat o právech a povinnostech osob). <br/><br/>[100] Jinými slovy, zastavíli úYad Yízení o návrhu, neboe o nm nemohl vcn rozhodnout, soud mo~e na základ ~aloby pYezkoumat pouze to, zda byly splnny podmínky pro zastavení Yízení pYed úYadem. Vedle takového Yízení má neúspaný uchaze  mo~nost domáhat se náhrady újmy (akody) v civilním Yízení. NSS nesouhlasí s krajským soudem, ~e soudní ochrana zde není zaru ena v dostate né míYe. Nelze se domáhat vtaího (vcného) rozsahu soudní ochrany, ne~ která odpovídá rozsahu námitek, které mohl pYezkoumat úYad. NSS rozumí tomu, pro  se ~alobkyni mo~e zdát, ~e je omezena  v pln efektivní soudní ochran . Jak ji~ ale bylo Ye eno výae, práva a zájmy uchaze e o veYejnou zakázku ustupují dole~itému veYejnému zájmu, který je zalo~en na ústavních a zákonných ustanoveních. Tomu odpovídá také rozsah a podoba soudního pYezkumu. Dosledkem je také to, ~e se nad rámec výae popsaných mantinelo nelze domáhat pravomoci úYadu a pYezkumu (správního i následného soudního), zda byly dodr~eny zásady zadávání veYejných zakázek podle § 6 ZZVZ. <br/><br/>[101] NSS souhlasí se st~ovatelkou (EDU), podle ní~ je smyslem výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ umo~nit zadavateli v pYípad existence rizik hrozících základním bezpe nostním zájmom R, aby (nelzeli realizovat zadávací Yízení) postupoval v neformálním re~imu mimo zadávací Yízení, v jeho~ rámci (na rozdíl od zadávacího Yízení) nelze jednotlivé kroky zadavatele napadat námitkami a tím ani následným návrhem k úYadu ( i pYímo ~alobou ve správním soudnictví). Závry krajského soudu je tYeba odmítnout také proto, ~e by prakticky jakýkoliv dodavatel mohl dosáhnout blokace výbrového Yízení pYímo podáním návrhu k úYadu bez pYedchozích námitek (tedy jeat snazaí cestou ne~ v pYípad zadávacího Yízení i zakázek malého rozsahu). Bylo by absurdní, aby základní bezpe nostní zájmy byly ve výjimkovém re~imu podle § 29 písm. a) ZZVZ de facto snadnji  blokovatelné , ne~ pokud by probíhalo standardní zadávací Yízení i výbr zakázky malého rozsahu. I v tomto ohledu je právní názor krajského soudu chybný. }ádný jiný závr nelze dovodit ani z ~alobkyní citovaného rozsudku Soudního dvora ze dne 7. 12. 2000 ve vci C324/98 (Telaustria a Telefonadress). Ten Yeaí obecnou povinnost zadavatelo dodr~ovat základní zásady veYejných zakázek, nikoliv to, zda a jak se zásady uplatHují ve výbrovém Yízení v re~imu výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ. <br/><br/>[102] Vzhledem k pYedmtu tohoto Yízení pova~uje NSS za nadbyte né blí~e rozvádt úvahy o tom, jaké pravomoci má úYad v rámci Yízení zahajovaného z moci úYední a zda v nm mo~e pYezkoumávat zásady zadávání veYejných zakázek podle § 6 ZZVZ. Ze stejného dovodu se NSS blí~e nevnoval ani obaírnjaímu výkladu § 248 ZZVZ. Pro posouzení zákonnosti napadeného usnesení jsou toti~ takové otázky bezpYedmtné. <br/><br/>[103] NSS uzavírá, ~e krajský soud provedl chybný výklad relevantních ustanovení ZZVZ. V této souvislosti nelze za sou asného stavu vci souhlasit se závrem krajského soudu, ~e se podaná ~aloba jeví jako dovodná (resp. ~e má úYad pravomoc vcn rozhodnout o návrhu ~alobkyn). <br/><br/>[104] Kasa ní námitky nesprávného pYedb~ného posouzení dovodnosti ~aloby, v etn díl ích námitek (rozporu s rozhodovací praxí soudo a odbornou literaturou, popYení smyslu výjimky, poruaení povinnosti vykládat ZZVZ ústavnkonformn a eurokonformn a nepYiléhavosti judikatury k veYejným zakázkám malého rozsahu) jsou dovodné. O dosledcích s tím spojených NSS pojednává ní~e. <br/><br/>5.2.5 Krajský soud nedostate n a nesprávn pomYil jednotlivé zájmy<br/><br/>[105] St~ovatelky namítly, ~e krajský soud nesprávn a v ásti nepYezkoumateln posoudil otázku pomYování zájmo. Krajský soud údajn nezohlednil vaechny relevantní dosledky naYízení pYedb~ného opatYení. St~ovatelka (EDU) pova~uje napadené usnesení za vadné také proto, ~e krajský soud vycházel z internetových lánko, které nejsou zalo~eny ve spise, nevyplývají z obsahu spisu ani nejsou obecn známou skute ností.<br/><br/>[106] NSS se nejprve zabýval námitkou nepYezkoumatelnosti. NSS pYipomíná, ~e krajský soud byl povinen zohlednit relevantní zájmy, které mohou být pYedb~ným opatYením negativn dot eny. Podstatná jsou tvrzení ~alobkyn, ale i skute nosti zjevné ze skutkových okolností a pYedmtu Yízení v dob rozhodování krajského soudu (viz bod [66] tohoto rozsudku). PYi pomYování zájmo pak soud musí zohlednit, nakolik je pravdpodobné, ~e ~aloba bude úspaná (viz bod [67] tohoto rozsudku). Popsané povinnosti krajský soud nedostál. Vobec toti~ nezohlednil zájmy st~ovatelky (KHNP) a jejích subdodavatelo. Ty jsou pYitom z obsahu spisu a pYedmtu Yízení zcela zYejmé, neboe KHNP je vítzným dodavatelem, jen~ ml uzavYít smlouvu na plnní zakázky, a ú ast subdodavatelo je s ohledem na rozsah zakázky evidentní. Tím, ~e krajský soud opomnl nkteré relevantní zájmy, zatí~il celé pomYování zájmo vadou nepYezkoumatelnosti. Celá jeho úvaha o pomYení zájmo stojí na neúplných pYedpokladech. Kasa ní námitka nepYezkoumatelnosti pomYování zájmo (ve svtle pYedb~ného posouzení dovodnosti ~aloby) je tedy dovodná. <br/><br/>[107] St~ovatelka (EDU) krajskému soudu vytkla také to, ~e vycházel z internetových lánko, ani~ je u inil sou ástí spisu i by byly obecn známou skute ností. <br/><br/>[108] Z judikatury NSS plyne, ~e provádíli soud dokaz webovými stránkami, musí jejich obsah zachytit k rozhodnému okam~iku (zde vydání rozhodnutí). V opa ném pYípad toti~ nelze ovYit (napYíklad pYi kasa ním pYezkumu), jaké informace se na webových stránkách v daném okam~iku nacházely. To ovaem neplatí, uvedeli soud odkaz na webovou stránku pouze v rámci podporné argumentace k obecn známé skute nosti (notoriet). Pak lze takový odkaz zpravidla pYirovnat k  informa nímu odkazu na judikaturu, literaturu apod. (srov. rozsudky NSS ze dne 3. 12. 2020, j. 7 As 177/201935, bod 18, a ze dne 28. 1. 2022, j. 10 As 249/202023, bod 19). <br/><br/>[109] NSS pYipomíná, ~e Yízení o návrhu na vydání pYedb~ného opatYení je specifické. Soud zpravidla neprovádí dokazování a musí rozhodovat bezodkladn. Nachází se tedy v nelehké situaci. Návrh hodnotí na základ neúplných a tYeba i kusých podklado a mnohdy i bez vyjádYení dalaích ú astníko i osob (aby nebyl zmaYen ú el pYedb~ného opatYení). NSS v tomto pYípad nepokládá za chybné, ~e krajský soud pYi rozhodování o návrhu na pYedb~né opatYení zohlednil obsah webových stránek ( lánko). Naopak, takový krok se v dané situaci jeví jako logický a ~ádoucí, neboe krajský soud mohl mít v okam~iku rozhodování o návrhu pouze vyjádYení jedné ze stran. Ostatn skutkové okolnosti se v Yízení o pYedb~ném opatYení nedokazují, ale toliko osvd ují (srov. bod [63] tohoto rozsudku). I tak by ale jist bylo vhodnjaí, aby soud v soudním spise zachytil obsah webové stránky k rozhodnému okam~iku (nejednáli se o informa ní odkaz na notorietu). Neu inilli tak, jedná se v tomto konkrétním pYípad toliko o drobnou vadu, která vaak nemá vliv na zákonnost Yízení o pYedb~ném opatYení. <br/><br/>[110] Krajský soud odkazoval na webové stránky v bod 21 napadeného usnesení. V nm shrnul skute nosti, je~ pova~oval za dole~ité pro posouzení veYejného zájmu a zájmu EDU na v asném uzavYení smlouvy. Obsah webových stránek vaak v soudním spise nezachytil, ím~ se dopustil drobného pochybení. Kasa ní námitka je tedy dovodná, namítaná vada ovaem nemá vliv na celkové posouzení zákonnosti. <br/><br/>[111] A koliv NSS výae konstatoval vadu nepYezkoumatelnosti (a ji~ proto je namíst zruait výrok I napadeného usnesení), pova~uje za vhodné vyjádYit se i k tomu, jakým zposobem krajský soud pomYil jednotlivé zájmy. Úvaha krajského soudu o veYejném zájmu a jeho pomYení s tvrzenými zájmy ~alobkyn je toti~ sama o sob pYezkoumatelná (bye z pohledu § 272b odst. 3 ZZVZ je nedostate ná). NSS se k závrom krajského soudu vyjadYuje vcn pYedevaím proto, ~e jsou chybné. iní tak s ohledem na zásadu hospodárnosti Yízení, aby krajský soud napYíat mohl své nesprávné závry pYehodnotit ( ím~ se mo~e zabránit dalaímu kasa nímu pYezkumu).<br/><br/>[112] }alobkyn v návrhu na vydání pYedb~ného opatYení uvedla, ~e pYedb~né opatYení nezposobí EDU ani tYetím osobám újmu neúmrnou ú elu sledovanému ~alobou, tj. ochran práv ~alobkyn na spravedlivé a zákonné zadání veYejné zakázky. EDU podle svých vyjádYení povodn plánovala uzavYít smlouvu ji~ v bYeznu 2025, co~ podle ~alobkyn  potvrzuje, ~e naYízení pYedb~ného opatYení nebude mít okam~itý dopad na realizaci veYejné zakázky a není zde akutní potYeba na stran zadavatele k okam~itému uzavYení smlouvy na plnní pYedmtu veYejné zakázky. Nadto zadavatel ml být pYi vyhláaení veYejné zakázky pYipraven na mo~nost soudního pYezkumu a s tím spojených omezení . Podle ~alobkyn je zdr~ení pro EDU ~ádné i zanedbatelné. Oproti tomu ~alobkyni hrozí nevratná újma. <br/><br/>[113] Z uvedených tvrzení vycházel krajský soud, který si byl vdom, ~e musí rozhodnout bezodkladn [proto~e v pYípad uzavYení smlouvy, nov plánované na 7. 5. 2025, by ji~ pYedb~né opatYení pozbylo smyslu, srov. § 242 odst. 1, § 250 odst. 2, § 257 písm. j) ZZVZ]. Krajský soud vymezil následující zájmy (resp. argumenty pro a proti), které pomYoval.<br/><br/>[114] Ve prospch naYízení pYedb~ného opatYení podle krajského soudu hovoYí zájem ~alobkyn na odvrácení hrozby vá~né újmy, zájem na zajiatní efektivního soudního pYezkumu a ú inné obrany pYed nezákonným postupem zadavatele, a také to, ~e neuzavYení smlouvy není spojeno s bezprostYedním ohro~ením ~ivoto, majetku a osob, elektrickou energii lze zajistit jinými zdroji, následky pYípadného zdr~ení v délce nkolika msíco nelze exaktn pYedvídat a kvantifikovat a bude posílena právní jistota KHNP, nebudeli ~aloba úspaná. <br/><br/>[115] V neprospch naYízení pYedb~ného opatYení krajský soud uvedl, ~e vzniká finan ní újma na stran státu a EDU, existují rizika spojená s odlo~ením výstavby, je zde veYejný zájem na brzké výstavb nových jaderných bloko a zajiatní ( áste né) energetické sobsta nosti. Na tomto míst NSS pYipomíná, ~e je tYeba hodnotit záva~nost ka~dého ze zájmo ve vztahu k okolnostem posuzované vci (není dole~itá kvantita zájmo, ale jejich významnost). <br/><br/>[116] Podle krajského soudu jsou kolidující zájmy srovnatelné a ~ádný zájem tedy nepYeva~uje. NSS vaak s tímto názorem nesouhlasí (a to ani ve svtle skute ností tak, jak byly známy krajskému soudu v okam~iku vydání napadeného usnesení).<br/><br/>[117] Nelze a priori pYedpokládat, ~e zdr~ení zakázky v dosledku pYedb~ného opatYení je ~ádné i zanedbatelné. }alobkyn pYedevaím své velmi pauaální tvrzení nijak nedolo~ila ani nerozvedla. NSS je názoru opa ného, a sice ~e z povahy uplatnné výjimky je tYeba mít za to, ~e zájem na v asném uzavYení smlouvy a zapo etí plnní zakázky je zde enormní. K posouzení této otázky pYitom nelze pYistupovat jen  po povrchu . Je nutné si  bye v obecné rovin  pYedstavit, co s sebou zakázka takové povahy a rozsahu pYináaí. Kolik subdodavatelo, skladovacích prostor, dopravních, pYepravních i jiných kapacit apod. je tYeba zajistit a vzájemn na sebe navázat. Není nic neobvyklého, ~e ve stavebnictví obecn (a tím spíae to platí pro obrovskou zakázku výstavby jaderného bloku, která má základní bezpe nostní význam, uplatHují se v ní bezpe nostní po~adavky eského státu a lze pYedpokládat Yadu dalaích specifik) platí jakýsi domino efekt, vázaný napYíklad na práce podléhající sezónním podmínkám. PYi zpo~dní jedné fáze výstavby se mohou odsunout dalaí fáze a~ do dalaí sezóny, neboe jejich realizace je spjata s pYírodními podmínkami. Je notorietou, ~e nkteré stavební práce nelze provádt pYes zimu, popY. ~e pYepravu nadmrných náklado je nezbytné dosledn plánovat v návaznosti na Yadu faktoro v doprav (a po trase). Logickým dosledkem zpo~dní s jedním z kroko výstavby (zahájení plnní zakázky) pak mo~e být také obtí~njaí navázání kapacit subdodavatelo a s tím spojené komplikace i vícenáklady. Jinými slovy, podle NSS nelze ke zdr~ení plnní veYejné zakázky pYistupovat pauaáln s názorem, ~e  nkolik týdno i ni~aích jednotek msíco nehraje roli a nelze je kvantifikovat , proto~e realizace má probíhat nejmén 10 let. Stejn tak neobstojí tvrzení, ~e zadavatel a vítzný dodavatel mají po ítat s pYípadnými zdr~eními v dosledku pYezkumu výbrového Yízení (srov. bod [123] tohoto rozsudku). Naopak je nezbytné si pYedstavit, jak rozsáhlý Yetzec inností a zále~itostí se s takto náro nou zakázkou nese, a ~e jakékoliv zdr~ení i komplikace se mo~e do poslední ásti takové návaznosti a vzájemné podmínnosti propsat, neboe kroky na sebe navazují. Výae popsaný domino efekt bezpochyby mo~e nastat a je nutné jej zvá~it s ohledem na konkrétní okolnosti zakázky a nenechat ho bez povaimnutí. <br/><br/>[118] Je zYejmé, ~e výae popsaný Yetzec inností, který je u nyní posuzované zakázky rozplánovaný na více ne~ 10 let, bude extrémn rozsáhlý. NSS tedy pova~uje za mylné domnívat se, ~e následky pYípadného zdr~ení v délce nkolika msíco nelze kvantifikovat, nejsou spojeny s bezprostYedním ohro~ením ~ivoto, zdraví a majetku a elektrická energie mo~e být zajiatna jinými zdroji. Posouzení krajského soudu je zalo~eno na nedostate né úvaze o dosledcích zpo~dní projektu. Jinými slovy, závr krajského soudu je pYília pauaální a v dosledku chybný (jakkoliv si je NSS vdom specifik Yízení o pYedb~ném opatYení, pYedevaím bezodkladnosti rozhodování na základ toliko osvd ených skutkových okolností).<br/><br/>[119] PYedmtem zakázky v posuzované vci je výstavba nových jaderných zdrojo v jedné z nejvýznamnjaích elektráren v R. Není pochyb o tom, ~e realizace zakázky je ve veYejném zájmu, neboe výroba a dostatek elektrické energie jsou pro základní bezpe nost a fungování státu nezbytné [srov. § 3 odst. 2 zákona . 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákono (energetický zákon)]. Výstavba jaderných bloko je veYejným zájmem také vzhledem k pYechodu R k nízkouhlíkové energetice [srov. § 2 písm. a) a § 9b zákona . 367/2021 Sb., o opatYeních k pYechodu eské republiky k nízkouhlíkové energetice a o zmn zákona . 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie]. Popsané veYejné zájmy jsou východiskem pro vymezení veYejného zájmu na v asném uzavYení smlouvy, a tedy brzkého zapo etí s plnním zakázky.<br/><br/>[120] NSS optovn zdorazHuje, ~e pYedmt zakázky je otázkou základních, tedy elementárních a zcela zásadních bezpe nostních zájmo R [skute nost, ~e zakázka je zadávána v re~imu výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ, ~alobkyn nenapadla, a proto ji NSS bere jako výchozí pYedpoklad svých úvah]. Na pYípadný nedostatek elektrické energie z logiky vci mohou navázat ne~ádoucí a nebezpe né situace, napY. geopolitická závislost, ochromení hospodáYství, ohro~ení energetické bezpe nosti, obranyschopnosti a prosazování zájmo R na diplomatické úrovni a v nejhoraím scénáYi i ohro~ení zdraví a ~ivoto (nejen) ob ano R. Sám krajský soud v bod 21 napadeného usnesení poukázal na informace plynoucí z veYejných zdrojo. Podle nich hrozí v R v blízké budoucnosti nedostatek elektrické energie. Stát proto musí mít zájem takovému riziku pYedejít. Projevem toho je i podpora jaderné energie. <br/><br/>[121] NSS tedy hodnotí veYejný zájem na v asném zahájení plnní zakázky jako zna n intenzivní, jednozna n pYevyaující soukromý zájem ~alobkyn (tvrzenou újmu). I kdyby byly hrozící újmy EDU a ~alobkyn srovnatelné, jak uvedl krajský soud (a NSS to vzhledem ke zde podanému názoru ji~ blí~e nehodnotí), podle NSS zde pYeva~uje veYejný zájem na v asném zapo etí s plnním zakázky. <br/><br/>[122] }alobkyn ve svoj prospch argumentovala také veYejným zájmem na tom, aby byl dodavatel vybrán v souladu s právními pYedpisy a zadávacími podmínkami výbrového Yízení. Taktový zájem nepochybn existuje. ZároveH zde ovaem existuje veYejný zájem na v asném zapo etí s plnním zakázky a zajiatní dostatku elektYiny (s ním~ se pojí dalaí veYejné zájmy, viz výae). Zájmy je tYeba vidt ve vzájemné souvislosti. VeYejný zájem na v asném zapo etí s plnním zakázky nelze relativizovat a upozaovat ve prospch zájmu na perfekcionistickém souladu výbrového Yízení s právními pYedpisy (a souvisejícího zájmu na efektivním pYezkumu). Tento pYezkum bude ostatn následovat pYi meritorním pYezkumu ~aloby. NSS opakovan zdorazHuje, ~e zakázka byla zadávána mimo zadávací Yízení v re~imu výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ (jeho~ podstata legitimizuje omezení pYezkumu zakázky pYed úYadem i soudem, viz ást 5.2.4 tohoto rozsudku). Nadto nelze pYehlédnout, ~e argument veYejným zájmem na zákonném probhu výbrového Yízení ~alobkyn nepochybn spojuje se svou tvrzenou hrozící újmou, tedy se svými ist soukromými zájmy. Jak ji~ NSS nazna il výae, výklad, ~e oba uvedené veYejné zájmy mají srovnatelnou intenzitu a dole~itost, by vedl k popYení smyslu a ú elu výjimky podle § 29 písm. a) ZZVZ. Ta umo~Huje specifický re~im pYi zadávání zakázek, které jsou jednozna n spjaty s elementární bezpe ností a strategickými zájmy R. Na této úvaze nic nemní ani ~alobkyní odkazovaný rozsudek NSS j. 8 As 33/202476, neboe citovaná vc mla podstatn odlianý pYedmt Yízení. NeYeaila toti~ veYejnou zakázku v re~imu mimo zadávací Yízení podle § 29 písm. a) ZZVZ. <br/><br/>[123] Nad rámec nezbytného NSS zmiHuje, ~e není rozumné ani spravedlivé po EDU a KHNP po~adovat, aby pYi plánování popsané zakázky po ítaly se zdr~ením v dosledku jejího pYezkumu. Argument ~alobkyn se toti~ podle pYedb~ného posouzení ~aloby opírá o chybný právní názor (viz ást 5.2.4 tohoto rozsudku), a tedy jej lze oprávnn vnímat jako irelevantní. <br/><br/>[124] Vzhledem ke vaemu výae uvedenému NSS uzavírá, ~e kasa ní námitky nesprávného posouzení otázky pomYování zájmo jsou dovodné. <br/><br/>5.2.6 NSS shrnuje, ~e krajský soud nezákonn a nepYezkoumateln posoudil podmínky podle § 272b odst. 3 ZZVZ<br/><br/>[125] S ohledem na výae uvedené závry je zYejmé, ~e NSS shledal dovodnými kasa ní námitky nesprávného a nedostate ného posouzení naplnní podmínek pro naYízení pYedb~ného opatYení (§ 272b odst. 3 ZZVZ). Výrok I napadeného usnesení je zatí~en vadami nezákonnosti a nepYezkoumatelnosti. <br/><br/>[126] Krajský soud jednak nezákonn posoudil pYedb~nou dovodnost ~aloby, jednak nepYezkoumateln hodnotil otázku pomYení vaech v úvahu pYicházejících zájmo. Pokud by krajský soud posoudil uvedené podmínky pro naYízení pYedb~ného opatYení správn a úpln, dospl by k závru, ~e je namíst návrh ~alobkyn zamítnout. <br/><br/>[127] NSS pro úplnost zmiHuje, ~e jeli ~aloba pravdpodobn nedovodná, posta í i ni~aí veYejný zájem na plnní zakázky, aby pYevá~il nad zájmem ú astníka na zabránní takovému plnní (v této vci je ovaem veYejný zájem enormní). Také proto nelze pomYení zájmo provedené krajským soudem pYijmout. Je toti~ vystavno na nesprávné premise, ~e ~aloba se pYedb~n jeví jako dovodná. <br/><br/>6. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[128] NSS dospl k závru, ~e kasa ní stí~nosti st~ovatelek jsou dovodné (bye nkteré z námitek, resp. argumento, byly nedovodné i nepYípustné). Vzhledem k tomu, ~e výrok I napadeného usnesení je jednak áste n nepYezkoumatelný, jednak nezákonný, nezbylo ne~ jej zruait a vc vrátit krajskému soudu k dalaímu Yízení (§ 110 odst. 1 vta první s. Y. s.). V nm je krajský soud vázán právním názorem vysloveným NSS v ruaícím rozhodnutí (§ 110 odst. 4 s. Y. s.).<br/><br/>[129] NSS ovaem pova~uje za vhodné zdoraznit, bye se neztoto~nil se závry napadeného usnesení, ~e krajský soud ml na posouzení návrhu na vydání pYedb~ného opatYení velmi krátkou dobu (v Yádu hodin). PYes tento extrémní asový tlak se vaak sna~il návrhu ~alobkyn poctiv vnovat. <br/><br/>[130] Výae uvedené posouzení nepYedjímá výsledek Yízení ve vci samé, neboe nemo~e hodnotit vaechny relevantní okolnosti a nezohledHuje komplexní argumentaci ú astníko a osob zú astnných na Yízení.<br/><br/>[131] O náhrad náklado Yízení o kasa ních stí~nostech rozhodne krajský soud v rozhodnutí o ~alob. Xízení o kasa ní stí~nosti proti procesnímu rozhodnutí krajského soudu je toti~ vnoYeno do Yízení o ~alob (viz bod 50 rozsudku rozaíYeného senátu NSS ze dne 29. 11. 2023, j. 5 As 84/202230, . 4554/2024 Sb. NSS).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostYedek pYípustný.<br/><br/><br/>V Brn dne 4. ervna 2025<br/><br/><br/>OndYej Mrákota <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>