<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 As 17/2025- 66 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 As 17/2025 - 69<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Vojtcha `imí ka (soudce zpravodaj), soudkyn Michaely Bej kové a soudce OndYeje Mrákoty ve vci povodního ~alobce: Mgr. A. H., a jeho procesního nástupce: Mgr. M. H., zastoupen advokátem Mgr. Michalem StaHkem, Opletalova 1525/39, Praha, proti ~alovanému: Ministerstvo ~ivotního prostYedí, Vraovická 1442/65, Praha 10, proti rozhodnutí ministra ~ivotního prostYedí ze dne 5. 9. 2024, j. MZP/2024/290/1349, v Yízení o kasa ní stí~nosti procesního nástupce ~alobce Mgr. Marka Hostiny proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2025, j. 18 A 76/202487,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>Podstata nyní posuzované vci spo ívá v tom, zda mají být pozemky ve spoluvlastnictví st~ovatele (X, k. ú. L.) zahrnuty do CHKO Soutok.<br/><br/>1. Popis vci a probh pYedchozího Yízení<br/>[1] Povodní ~alobce ve vci (Mgr. A. H.) podal námitky ve smyslu § 40 odst. 4 zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny (ZOPK) proti zaYazení pozemko, jejich~ je spoluvlastníkem (dot ené pozemky), do zámru na vyhláaení zvláat chránného území CHKO Soutok. }alovaný tmto námitkám nevyhovl. }alobce následn podal rozklad, který ministr ~ivotního prostYedí zamítl a rozhodnutí ~alovaného potvrdil. Proti rozhodnutí ministra podal ~alobce ~alobu k Mstskému soudu v Praze.<br/>[2] Mstský soud ~alobu zamítl. UzavYel toti~, ~e:<br/>- dovod zvolené ochrany byl nále~it vysvtlen; <br/>- nebylo mo~né sjednat smluvní ochranu namísto ochrany zvolené; <br/>- neshledal dovodné pochybnosti o nestrannosti Agentury pro ochranu pYírody a krajiny; <br/>- probíhající pozemkové úpravy se nijak nedotýkají veYejných subjektivních práv ~alobce;<br/>- mo~nosti vyu~ití dota ních nástrojo v pYípad ochrany evropsky významných lokalit (EVL) a CHKO nemají vliv na nosné dovody rozhodnutí;<br/>- a koliv ~alovaný o námitkách nerozhodl ve lhot stanovené zákonem, nezposobil tímto postupem nezákonnost rozhodnutí. <br/><br/>2. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/>[3] }alobce podal proti rozsudku mstského soudu kasa ní stí~nost z dovodo, které podYadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s. [Poznámka NSS: kasa ní stí~nost podal povodní ~alobce, nicmén na jeho místo následn nastoupil Mgr. M. H. a pYijal tak stav Yízení, který tu byl v dob jeho nástupu do Yízení (§ 107a odst. 3 ve spojení s § 107 odst. 4 o. s. Y.). NSS jej proto ozna uje jako st~ovatele.]. PYi pYíprav a pYijímání naYízení vlády, kterým byla vyhláaena CHKO Soutok, byly prý poruaeny l. 4 a l. 11 Listiny základních práv a svobod (Listina) a rovn~ byla poruaena nkterá ustanovení ZOPK. <br/>[4] Zásah do vlastnického práva spatYuje st~ovatel zejména v tom, ~e zaYazením dot ených pozemko do CHKO Soutok doalo ke sní~ení jejich hodnoty. Nezákonná je dle st~ovatele rovn~ forma tohoto omezení, neboe CHKO byla vyhláaena naYízením vlády, nikoliv zákonem. <br/>[5] St~ovatel se domnívá, ~e bylo omezeno rovn~ jeho právo na podnikání ( l. 26 Listiny). Dot ené pozemky jsou toti~ z velké ásti obhospodaYovanou podou. Jejich zaYazení do CHKO Soutok je nepYípustné, neboe na tchto pozemcích chybí jakýkoliv pYedmt ochrany. <br/>[6] ZaYazení dot ených pozemko do CHKO je údajn v rozporu i s § 25 ZOPK. V zámru na vyhláaení CHKO je toti~ uvedeno, ~e zemdlsky intenzivn obhospodaYované pozemky nejsou pYedmtem ochrany (viz str. 2, ást 3). V zámru chybí rovn~ vý et dlouhodobých cílo ochrany pYírody a krajiny (viz str. 3, ást 5). Zemdlsky obhospodaYované pody nejsou uvedeny ani ve II. zón CHKO, zahrnuty jsou pouze v zón III CHKO. Z toho je prý zYejmé, ~e na intenzivn obhospodaYovaných podách neexistuje dovod ochrany, proto nemohou být zaYazeny do navrhované CHKO Soutok. Jsouli toti~ v dosledku vzniku CHKO zasa~ena ústavn zaru ená práva vlastníko pozemko, je nezbytné prokázat smysl této ochrany. Ten vaak nemo~e být naplnn v pYípad, kdy se na dot ených pozemcích pYedmt ochrany léta nenacházel. V § 25 ZOPK je stanovena  kvalita území (významný podíl pYirozených ekosystémo lesních a trvalých travních porosto). Podle st~ovatele se vaak v pYedmtném území ~ádný (nato~ významný) pYirozený ekosystém lesních porosto nevyskytuje a vae je pouze dosledkem innosti lovka. <br/>[7] }alovaný ani mstský soud se nevypoYádali s opakovan vznesenou námitkou týkající se (ne)vyu~ití smluvní ochrany podle § 45c ZOPK. Podle tohoto ustanovení ml ~alovaný zaslat vlastníkom dot ených pozemko výzvu smYující k uzavYení smlouvy k ochran dot ených pozemko. To vaak neu inil. Ochrana EVL má být pYitom pYednostn chránna v sou innosti s vlastníky pozemko. }alovaný nicmén pYistoupil (rovnou) k vyhláaení zvláat chránného území, co~ nelze odovodnit ani odkazem na test proporcionality. Sami vlastníci dot ených pozemko se toti~ ~alovanému ozývali se zájmem o uzavYení smluvní ochrany. Chtlli ~alovaný smluvní ochranu obejít, ml nejdYíve zruait ochranu EVL a následn vyhlásit CHKO. Z uvedených dovodo st~ovatel navrhl rozsudek mstského soudu i ob rozhodnutí ~alovaného zruait. <br/>[8] }alovaný ve vyjádYení zdoraznil, ~e dosavadní ochrana území (pozemky jsou sou ástí EVL), které je sou ástí zámru CHKO Soutok, není dostate ná. Od doby jejich vyhláaení toti~ doalo ke zhoraení stavu nkterých pYírodních biotopo. ásti tohoto území jsou chránny rovn~ jiným nástroji (napY. jako krajinné prvky), ty nicmén nejsou schopny zajistit potYebnou komplexní ochranu. Území obou EVL, která pokrývají oblast zámru, je v sou asné dob chránno rovn~ maloploaným zvláat chránným územím (národní pYírodní památka, národní pYírodní rezervace, pYírodní rezervace a pYírodní památka). Smluvní ochrana podle § 39 ZOPK proto ji~ není právn mo~ná. Je rovn~ ne~ádoucí, aby území navrhované jako CHKO bylo rozdrobeno do nkolika rozných re~imo ochrany. Ji~ prvostupHový orgán uvedl, ~e smluvní ochrana namísto vyhláaení CHKO na pozemcích zahrnutých v zámru není uskute nitelná, a to zejména s ohledem na majetkové pomry v území (roztYíatnost vlastnických vztaho) a pYírodní specifika území Soutoku. Dle ~alovaného nelze ze smluvní ochrany obecn vylou it ani vtaí území, nicmén vaechna ji~ zmiHovaná území se od území Soutoku odliaují práv majetkovými pomry, kdy smlouvy chránící tato vtaí území musely být uzavYeny pouze se dvma subjekty (Ministerstvo obrany a Vojenské lesy a statky, s. p.). V pYípad pozemko dot ených zámrem CHKO Soutok se vaak jedná o pYibli~n 6870 subjekto, se kterými by muselo dojít k uzavYení smlouvy. Nadto ~alovaný podotkl, ~e není kompetentním orgánem k uzavírání smluvní ochrany. K tomu je povYen krajský úYad. To, jak postupoval pYísluaný orgán ochrany pYírody (kraj) v pYípad smluvní ochrany, nemá na nyní posuzovanou vc pYímý vliv.<br/>[9] Smluvní ochranný re~im se nadto vztahuje pouze na vlastníka pozemku a neposobí vo i tYetím osobám. Ze zákona sice plyne zákaz takto chránné území poakozovat (§ 39 odst. 2 ZOKP), avaak takto formulované pravidlo je velmi obecné a nezajistí efektivní ochranu území. Na druhou stranu je tento zákaz velmi pYísný, neboe z nj není mo~né udlit výjimku. Re~im CHKO je  flexibilnjaí  ve vyhlaaovacím pYedpisu lze stanovit bli~aí podmínky u~ívání pozemko a rovn~ lze udlit výjimky ze zákazo (dle § 43 ZOPK). <br/>[10] Ve správním Yízení byla zva~ována té~ mo~nost vyntí pozemko st~ovatele ze zámru. }alovaný vaak dospl k závru (i na základ stanoviska Agentury pro ochranu pYírody a krajiny), ~e pozemky st~ovatele byly do zámru zahrnuty z dovodu celistvosti území a jednotlivých typo krajinných celko v niv Yeky Dyje. Pokud by byly ze zámru vyHaty, ztí~ilo by to zajiatní pYedmtu ochrany a také by to zhorailo mo~nost zachování pYírodních funkcí nivního ekosystému Yeky Dyje. <br/>[11] Stát vyhláaením CHKO nenaruail ~ádná ústavn zaru ená práva st~ovatele a nedoalo ani k poruaení zákona. Jednotlivé fáze vyhláaení CHKO Soutok byly uskute nny v souladu se zákonem. Zámr byl Yádn vyhláaen; st~ovatel podal námitky, které ~alovaný vypoYádal; návrh zámru proael meziresortním pYipomínkovým Yízením a nakonec byl schválen vládou. V Yízení o námitkách ~alovaný vyhodnotil míru dot ení práv vlastníka a zmínil rovn~ mo~né nástroje na kompenzaci pYípadného ztí~ení hospodáYské innosti (§ 58 ZOPK). }alovaný st~ovatele rovn~ upozornil na skute nost, ~e vyhláaení CHKO jeho vlastnické právo nijak neovlivHuje  st~ovatel mo~e dot ené nemovitosti dále u~ívat a provozovat hospodáYskou innost. K tomu ~alovaný podotkl, ~e ji~ v sou asnosti jsou vlastníci pozemko v EVL limitováni v nkterých innostech s ohledem na výskyt zvláat chránných druho rostlin a ~ivo icho v území. <br/>[12] Tvrdilli st~ovatel, ~e pozemky v oblasti jsou neprodejné a v dosledku toho pYijde o desítky miliono korun (ani~ svoj odhad jakkoliv dolo~il) a ~e pYijde o pYíjem z pachtovného, je dle ~alovaného podstatné, ~e pozemky st~ovatele nejsou v katastru nemovitostí vedeny jako orná poda a podíl st~ovatele na nich nedosahuje ani 1 %. Nezanedbatelná ást z dot ených pozemko se navíc ji~ ve zvláat chránném území nachází (NPP, NR). Jakkoliv proto vyhláaení CHKO zposobuje jistá omezení, nemohla ~ádná z (obecných) tvrzení st~ovatele jeho vyhláaení zabránit. <br/>[13] Závrem ~alovaný uvedl, ~e ochrana pYírody a krajiny je veYejným zájmem. Ka~dý je povinen pYi u~ívání pYírody a krajiny strpt omezení vyplývající ze zákona, a to i z vyhláaení zvláat chránného území. PYi ochran ~ivotního prostYedí jsou zásahy do vlastnického práva pYípustné, jeli omezení zalo~eno zákonem a jsouli vyvá~eny soukromé a veYejné zájmy. To potvrzuje Evropský soud pro lidská práva (rozsudek Turgut a dalaí proti Turecku ze dne 8. 7. 2008 . 1411/03). <br/>[14] K námitce chybjícího pYedmtu ochrany v pYípad orné pody ji~ mstský soud vysvtlil (bye pozemky st~ovatele nejsou vedeny jako orná poda), ~e dotváYí harmonicky utváYenou krajinu s typickým krajinným rázem a rovn~ plní pYírodní funkci krajiny z dovodu provázanosti orné pody s vodním re~imem. Smyslem ochrany orné pody je proto zachování krajiny a jejích pYírodních funkcí. Zahrnutí hospodáYsky vyu~ívané krajiny do CHKO je prý b~né. Nelze toti~ opomenout vzájemnou provázanost jednotlivých ekosystémo (s ohledem na rozmno~ování ~ivo icho, biodiverzitu, podmá ení lokalit atd). K námitce st~ovatele, ~e se v oblasti nenachází ~ádné pYirozené lesy, ~alovaný uvedl, ~e za pYirozený les je v odborné terminologii pova~ován také les, který vznikal pod vlivem lovka. Proto ~alovaný navrhl kasa ní stí~nost zamítnout.<br/><br/>3. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/>[15] Jeat pYed samotným posouzením kasa ních námitek st~ovatele pova~uje NSS za vhodné uvést, ~e  jak st~ovatele ostatn upozornil ji~ mstský soud  obecn platí, ~e míra podrobnosti rozsudku je dána pYedevaím kvalitou ~alobní argumentace. Stejn jako ~aloba je vaak kasa ní stí~nost velmi obecná a stru ná a v podstat jen kopíruje ~alobní námitky. St~ovatel toti~ témY nijak nereaguje na rozsudek mstského soudu a na argumentaci v nm obsa~enou a v zásad jen opakuje svá pYedchozí tvrzení. Takováto podoba kasa ní stí~nosti je proto na samotné hranici jejího vcného posouzení (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/>[16] Proto~e st~ovatel rozsudek mstského soudu ozna il za nepYezkoumatelný, vnoval se NSS nejdYíve této kasa ní námitce. Podle st~ovatele mstský soud rozsudek nedostate n odovodnil a nevypoYádal námitku týkající se smluvní ochrany pozemko. <br/>[17] S tím vaak NSS nesouhlasí. Mstský soud toti~ vaechny námitky st~ovatele pe liv vypoYádal a neopomenul uvést ani obecná východiska ochrany pYírody a krajiny. St~ovatel ostatn blí~e neupYesnil, které své závry mstský soud dostate n neodovodnil, pYípadn které ~alobní body opomenul vypoYádat. KupYíkladu ~alobnímu bodu ohledn smluvní ochrany se mstský soud vnoval v bodech 44 48 rozsudku (v ásti zvané Smluvní ochrana pozemko). Z kasa ních námitek je proto zjevné, ~e st~ovatel ve skute nosti nesouhlasí se samotným právním posouzením, provedeným mstským soudem, co~ ovaem nelze zamHovat se zmínnou nepYezkoumatelností. Jednoduae vyjádYeno, nesouhlas s vcným názorem mstského soudu je nco zcela jiného ne~ tvrzení, ~e tento názor v rozhodnutí vobec obsa~en není. NSS proto iní díl í závr, ~e rozsudek mstského soudu je pYezkoumatelný. Proto pYistoupil k vcnému posouzení pYípadu. <br/>[18] St~ovatel v kasa ní stí~nosti pYedlo~il v zásad dva st~ejní argumenty. První námitka se týká chybjícího pYedmtu ochrany na intenzivn obhospodaYované pod st~ovatele a zásahu do jeho vlastnického práva. Druhá námitka st~ovatele se týká nevyu~ití smluvní ochrany dle § 45c odst. 5 ZOPK. <br/>[19] V § 45c odst. 4 ZOPK je stanoveno: K zajiatní udr~ení pYíznivého stavu evropských stanoviae nebo stanoviae evropsky významných druho, které jsou pYedmtem ochrany evropsky významných lokalit, lze území evropsky významných lokalit nebo jejich ásti vyhlásit za zvláat chránná území nebo zde zYídit smluvn chránná území podle § 39. Vy~adujeli udr~ení pYíznivého stavu pYedmtu ochrany evropsky významné lokality pYísnjaí ochranu ne~ podle odstavce 2, stanoví vláda naYízením u této evropsky významné lokality nebo její ásti kategorie zvláat chránných území, ve kterých je pYísluané orgány ochrany pYírody vyhlásí, nebudeli tato ochrana zajiatna smluvn. Takto vláda postupuje v pYípad, ~e tato evropsky významná lokalita není dosud vyhláaena za zvláat chránné území a její ochrana není zajiatna ani smluvn podle § 39.<br/>[20] Dále v § 39 odst. 1 ZOPK stojí: Ochrana evropsky významných lokalit je zajiaeována pYednostn v sou innosti s vlastníky pozemko. Pro evropsky významné lokality lze namísto vyhláaení národní pYírodní rezervace, národní pYírodní památky, pYírodní rezervace, pYírodní památky nebo památného stromu, v etn jejich ochranných pásem, prohlásit území za chránné nebo strom za památný, pokud ji~ nejsou zvláat chránny podle tohoto zákona, na základ písemné smlouvy uzavYené mezi vlastníkem dot eného pozemku a pYísluaným orgánem ochrany pYírody. Smluvn lze dále chránit i stromy nebo jiná území se soustYednými pYírodními hodnotami, kde jsou zastoupeny významné i jedine né ekosystémy v rámci pYísluané biogeografické oblasti nebo stanoviat vzácných i ohro~ených druho ~ivo icho a rostlin, pokud ji~ nejsou zvláat chránny podle tohoto zákona. Smlouva musí obsahovat zejména: a) vymezení ochranných podmínek chránného území nebo památného stromu, b) zposob pé e o chránné území nebo strom.<br/>[21] Dle st~ovatele se ~alovaný ani mstský soud nijak nevypoYádali s námitkou nevyu~ití postupu podle § 45c ZOPK. Dle st~ovatele byl poruaen zákon, neboe k vyhláaení zvláat chránného území doalo, neboe zpracovatel naYízení vobec neoslovil st~ovatele se ~ádostí o uzavYení smluvní ochrany dot ených pozemko a místo toho rovnou vyhlásil zvláat chránné území. <br/>[22] Jak ji~ bylo uvedeno, z rozhodnutí ~alovaného (resp. rozhodnutí o rozkladu) i z rozsudku mstského soudu je zYejmé, ~e se oba tyto státní orgány otázce smluvní ochrany vnovaly (viz body 44 a~ 48 rozsudku; str. 6 a~ 8 rozhodnutí ~alovaného), pYi em~ uvedly, ~e vzhledem k roztYíatnosti vlastnických vztaho na území zamýalené CHKO Soutok je smluvní ochrana území fakticky neproveditelná. Nadto ~alovaný podotkl, ~e smluvní ochranný re~im upravuje vztah pouze k vlastníkovi pozemku jako~to smluvní stran, nikoliv vztah ke tYetím osobám, a zdoraznil rovn~ neefektivnost takového Yeaení. <br/>[23] Jak je patrné z citovaných ustanovení ZOPK, pro EVL (kam spadají rovn~ dot ené pozemky) lze namísto vyhláaení národní pYírodní rezervace, národní pYírodní památky, pYírodní rezervace, pYírodní památky nebo památného stromu, v etn jejich ochranných pásem, zvolit ochranu na základ písemné smlouvy uzavYené mezi vlastníkem dot eného pozemku a pYísluaným orgánem ochrany pYírody. Z textu zákonného ustanovení je zjevné, ~e smluvní zposob ochrany EVL je alternativou pYedevaím k vyhlaaování maloploaných zvláat chránných území, bye smluvní ochranu nelze apriori vylou it ani u vtaího území (viz také HANÁK, J. § 39 [Smluvní ochrana]. In: VOMÁ KA, V., KNOTEK, J., KONE NÁ, M., HANÁK, J., DIENSTBIER, F., PRnCHOVÁ, I. Zákon o ochran pYírody a krajiny. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 285, marg. . 2 3.). To se vaak v tomto pYípad nestalo. }alovaný pYi posuzování pYedmtu ochrany v rámci testu proporcionality vá~il jednotlivé mo~nosti ochrany, pYi em~ s ohledem na majetkové vztahy v území, efektivitu ochrany a charakter dot ených pozemko uzavYel, ~e smluvní ochrana není vhodná ani proveditelná. Co se tý e dot ených pozemko, je vhodné pYipomenout, ~e st~ovatel je jejich spoluvlastníkem, pYi em~ výae jeho spoluvlastnického podílu dosahuje pouze 0,9 %. Po et spoluvlastníko dot ených pozemko dosahuje nkolika desítek. To by zjevn znamenalo neúmrnou administrativní zát~ ji~ na malém zlomku pozemko z celkového území CHKO Soutok. <br/>[24] Jak je patrné z § 39 odst. 1 ZOPK, pro evropsky významné lokality lze namísto vyhláaení národní pYírodní rezervace, národní pYírodní památky, pYírodní rezervace, pYírodní památky nebo památného stromu, v etn jejich ochranných pásem, prohlásit území za chránné nebo strom za památný, pokud ji~ nejsou zvláat chránny podle tohoto zákona, na základ písemné smlouvy uzavYené mezi vlastníkem dot eného pozemku a pYísluaným orgánem ochrany pYírody. Nkteré z dot ených pozemko st~ovatele jsou vaak ji~ pod zvláatní ochranou podle ZOPK  jedná se o pozemky v národní pYírodní rezervaci, o národní památky a národní pYírodní památky. Jejich smluvní ochrana by proto nebyla dle pravidel v ZOPK ani právn mo~ná. S ohledem na výae uvedené proto NSS uzavYel, ~e tato námitka není dovodná.<br/>[25] K námitce chybjícího pYedmtu ochrany na dot ených pozemcích se ji~ vyjádYil mstský soud, jako~ i ~alovaný (bod 35 rozsudku; str. 4 rozhodnutí ~alovaného o rozkladu). St~ovatel ji~ v námitkách (jako~ i v ~alob) uvádl, ~e orná poda nemo~e být pYedmtem ochrany, resp. ~e na dot ených pozemcích chybí po~adovaný smysl ochrany. V kasa ní stí~nosti st~ovatel pou~ívá spojení  intenzivn obhospodaYovaná poda , ani~ by vaak blí~e specifikoval, jakým zposobem na pozemcích hospodaYí a jak konkrétn bude v dalaí innosti omezen. Rovn~ tvrzení stran omezení vlastnického práva ponechal st~ovatel v obecné rovin. St~ovatel nijak nedolo~il ani sní~ení hodnoty pozemko. <br/>[26] Jak ji~ uvedl mstský soud, dot ené pozemky jsou z velké ásti lesními pozemky i vodními plochami (v menaí míYe se jedná rovn~ o zastavnou plochu a nádvoYí), nikoliv ornou podou, jak st~ovatel uvádl v ~alob a námitkách. Vlastník nemovitosti je pYitom dle § 40 odst. 4 ZOPK oprávnn uplatnit námitky jen proti takovému navr~enému zposobu nebo rozsahu ochrany, jím~ by byl dot en ve výkonu svých práv nebo povinností. Vzhledem k tomu, ~e dot ené pozemky nejsou ornou podou, není zYejmé, jak je st~ovatel reáln omezen ve své hospodáYské innosti a jak se jej zaYazení jiných pozemko do zámru, které jsou ornou podou, dotýká. I pYesto vaak mstský soud pYesvd iv vysvtlil, pro  rovn~ orná poda spadá do pYedmtu ochrany (viz ást rozsudku IV.4. Orná poda coby pYedmt ochrany). Rovn~ tato námitka proto není dovodná. <br/>[27] St~ovatel v kasa ní stí~nosti namítl, ~e k omezení jeho vlastnického práva doalo na základ naYízení vlády, nikoliv zákona, a proto byl poruaen l. 11 odst. 4 Listiny. Ani tomuto argumentu vaak nelze pYisvd it. Vznik CHKO je toti~ sice vyhlaaován naYízením vlády, nicmén práv mo~nost vytvoYit CHKO, zposob vzniku CHKO, jako~ i základní podmínky ochrany CHKO stanoví pYímo zákon (§ 25 a násl. ZOPK). Je proto podstatné, ~e pro vydání naYízení vlády existuje odpovídající zákonná úprava, na kterou toto naYízení (pro jeho~ vydání není tYeba zákonné zmocnní, jeliko~ toto zmocnní obsahuje ji~ l. 78 Ústavy) pYímo navazuje. Ostatn i l. 11 odst. 4 Listiny, který limituje nucené omezení vlastnického práva a ze kterého st~ovatel vychází, pou~ívá pojem  na základ zákona , a nikoliv (pYímo)  zákonem .<br/>[28] Lze tak uzavYít, ~e NSS v postupu a obou rozhodnutích ~alovaného ani mstského soudu neshledal ~ádné pochybení. Dot ené pozemky byly do zámru CHKO Soutok zaYazeny v souladu se zákonem, pYi em~ námitky st~ovatele na tom nemohly nic zmnit. Nelze jist zpochybnit, ~e vyhláaení CHKO s sebou pYináaí jistá omezení, st~ovatel ovaem svá tvrzení nespecifikoval a napYíklad ani netvrdil a nedolo~il, ~e omezení jsou natolik záva~ná, aby bylo tYeba pYehodnotit rozsah stanovené ochrany. St~ovatel byl upozornn na skute nost, ~e v pYípad ztí~ení zemdlského hospodaYení v dosledku vyhláaení CHKO Soutok má dle § 58 ZOPK nárok na finan ní náhradu; smysl a ú el zvolené ochrany byl nále~it vysvtlen ji~ správními orgány a pYi vyhlaaování CHKO byl dodr~en zákonný postup.<br/><br/>4. Závr a náklady Yízení<br/>[29] NSS na základ shora uvedených dovodo dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není dovodná a podle § 110 odst. 1 s. Y. s. ji zamítl. <br/>[30] O náhrad náklado Yízení zdejaí soud rozhodl podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatel neml v posuzované vci úspch, proto mu právo na náhradu náklado nenále~í. }alovanému, který byl ve vci úspaný, ~ádné náklady nad rámec jeho úYední innosti nevznikly.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 30. kvtna 2025<br/><br/><br/>Vojtch `imí ek <br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>