<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 Afs 151/2024- 35 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 Afs 151/2024 - 38<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/><br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Michala Bobka, soudkyn Lenky Kaniové a soudce Ivo Pospíaila v právní vci ~alobkyn: I. V., zast. Mgr. Jakubem Hajdu íkem, advokátem se sídlem Slune ní námstí 2588/14, Praha 5, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 21. 6. 2021, . j. 22538/21/510041453711335, o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 6. 2024, . j. 57 Af 21/2021100,<br/> <br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá. <br/><br/>II. }alobkyn nemá právo na náhradu náklado Yízení. <br/><br/>III. }alovanému se náhrada náklado Yízení nepYiznává.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci a pYedchozí Yízení<br/><br/>[1] Finan ní úYad pro Karlovarský kraj (dále  správce dan nebo  finan ní úYad ) pYiznal ~alobkyni rozhodnutím ze dne 25. 11. 2020 podle § 254 odst. 1 zákona . 280/2009 Sb., daHový Yád, ve znní do 31. 12. 2020 (dále  daHový Yád ), úrok z neoprávnného jednání správce dan ve výai 32 575 K . Dovodem bylo zruaení rozhodnutí, jím~ finan ní úYad shledal ~alobkyni vinnou ze spáchání pYestupku podle zákona . 563/1991 Sb., o ú etnictví, (dále jen  zákon o ú etnictví ) a ulo~il jí pokutu 100 000 K . }alovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zmnil rozhodnutí finan ního úYadu ze dne 25. 11. 2020 tak, ~e v souvislosti se zruaením rozhodnutí finan ního úYadu o pYestupku ~ádný úrok z neoprávnného jednání správce dan podle § 254 odst. 1 daHového Yádu nevznikl. <br/>[2] }alobu proti rozhodnutí ~alovaného Krajský soud v Plzni (dále jen  krajský soud ) shora ozna eným rozsudkem zamítl. Podstatu sporu spatYoval v otázce, zda v této vci bylo namíst postupovat podle § 254 odst. 1 daHového Yádu, ve znní ú inném do 31. 12. 2020 (tj. ve znní zákona . 170/2017 Sb.), podle nho~ úrok nevzniká v pYípad pen~itého plnní v rámci dlené správy. <br/>[3] Krajský soud nejprve pYipomnl úpravu vymezení tzv. dlené správy v § 161 daHového Yádu. V té~e souvislosti poukázal také na usnesení zvláatního senátu zYízeného podle zákona . 131/2002 Sb. ( konfliktní senát ) ze dne 16. 9. 2021, . j. Konf 11/202017. V pYípad ~alobkyn se jednalo o pokutu ulo~enou za pYestupek podle zákona o ú etnictví. Vzhledem k tomu, ~e zákon . 250/2016 Sb., o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich, (dále jen  pYestupkový zákon ), jeho~ bylo tYeba u~ít jako pozdjaího pYíznivjaího zákona, neupravoval otázku výbru a vymáhání takových pokut, pou~ila se obecná úprava v § 106 odst. 3 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, která pro vybírání a exekuci pen~itých plnní pYikazovala uplatnní postupu pro správu daní. <br/>[4] PYi ukládání pokuty vystupoval finan ní úYad v pozici správního orgánu rozhodujícího o pYestupku, procesním pYedpisem pro pYestupkové Yízení byl pYestupkový zákon, podporn pak správní Yád. }alobkyni ulo~ená pokuta proto pYedstavovala platební povinnost na základ  nedaHového zákona, a to finan ním úYadem, který pYi tom nevystupoval v postavení správce dan. Sou asn ulo~ená pokuta tvoYila pYíjem státního rozpo tu, proto naplnila legální definici  dan podle § 2 odst. 3 daHového Yádu. A~ navazující procesní postup výbru pokuty podléhal re~imu daHového Yádu. Zde ji~ finan ní úYad na základ § 106 odst. 3 správního Yádu vystupoval v postavení správce dan. Jednalo se tak o pYípad tzv. procesní dlené správy ve smyslu § 161 odst. 1 daHového Yádu. Krajský soud proto dospl ve shod s ~alovaným k závru, ~e na pYípad ~alobkyn dopadalo omezení vzniku úroku podle § 254 odst. 1 daHového Yádu. <br/>[5] Krajský soud dále nepYisvd il námitce, ~e ~alovaný ztratil funk ní pYísluanost k rozhodnutí o odvolání ~alobkyn proti rozhodnutí finan ního úYadu, a to v dosledku novely daHového Yádu provedené zákonem . 283/2020 Sb. s ú inností od 1. 1. 2021. <br/><br/>[6] Kone n pokud alo o namítanou protiústavnost § 254 odst. 1 daHového Yádu v rozhodném znní, krajský soud se ve smyslu § 95 odst. 2 Ústavy R obrátil na Ústavní soud, aby posoudil soulad vty poslední uvedeného ustanovení s ústavním poYádkem. Ústavní soud v nálezu ze dne 7. 5. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 8/23, dospl k závru, ~e posuzovaná úprava nepYedstavuje neústavní diskriminaci. Krajský soud proto ani tuto námitku ~alobkyn neshledal dovodnou. <br/><br/>II. Kasa ní stí~nost, vyjádYení ~alovaného a replika ~alobkyn<br/>[7] }alobkyn (dále  st~ovatelka ) podává kasa ní stí~nost z dovodo, které podYadila pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní (dále jen  s. Y. s. ). Navrhuje napadený rozsudek krajského soudu zruait a vc mu vrátit k dalaímu Yízení.<br/>[8] Podle § 37ab zákona o ú etnictví pYestupky projednává finan ní úYad. Zákon vaak nestanoví, co se míní projednáním pYestupku. St~ovatelka tvrdí, a krajský soud se dle jejího názoru s touto námitkou nevypoYádal, ~e projednáním pYestupku se rozumí celý proces v etn vymáhání trestu (pokuty). Pokud pak zákon o ú etnictví ani pYestupkový zákon neupravují vymáhání pokuty, je tYeba analogicky aplikovat úpravu v daHovém Yádu. Pojem projednání pYestupku tak zahrnuje i vymáhání pokuty podle daHového Yádu, tudí~ pokuta pYedstavuje daH ve smyslu § 2 odst. 3 písm. b) daHového Yádu. K tomu lze obdobn dospt na základ názoru krajského soudu v bodu 44 napadeného rozsudku. S tímto názorem je vaak v rozporu závr krajského soudu v bodu 49 napadeného rozsudku, ~e jsou naplnny podmínky podle § 2 odst. 3 písm. c) daHového Yádu. <br/>[9] St~ovatelka v ~alob tvrdila, ~e pravomoc projednat pYestupek byla zákonem o ú etnictví svYena finan nímu úYadu. Není tak splnna podmínka podle § 161 odst. 1 daHového Yádu, neboe správce dan se s nikým o kompetenci nedlí. Krajský soud proti tomu uvedl, ~e o dlenou správu se jedná i v pYípad, kdy finan ní úYad vystupuje jednak jako orgán ukládající pokutu a jednak jako orgán pokutu vymáhající. Vyael pYitom z citovaného usnesení konfliktního senátu . j. Konf 11/202017, jeho~ závry vaak myln interpretoval. Zvláatní senát toti~ posuzoval situaci, kdy plnní ukládá orgán, který není správcem dan, co~ vaak v pYípad st~ovatelky nenastalo. V jejím pYípad  pokutu ukládající orgán byl správce dan stejn jako orgánem veYejné moci pokutu ukládající . <br/>[10] Zákon o ú etnictví neposkytuje oporu pro rozaiYující výklad, podle nho~ o dlenou správu jde i v pYípad, kdy finan ní úYad má dv role, jak uvedl krajský soud pYedevaím v bodu 45 napadeného rozsudku. Výluka pauaální náhrady akody podle § 254 odst. 1 daHového Yádu je výjimkou z pravidla, kterou je nutno vykládat restriktivn. Finan ní úYad je dle st~ovatelky pYi projednávání pYestupko podle zákona o ú etnictví  ve smyslu § 10 odst. 2 daHového Yádu správním orgánem, který je zároveH správcem dan. V projednávané vci se tak o (procesní) dlenou správu nejednalo. <br/>[11] }alovaný navrhl kasa ní stí~nost jako nedovodnou zamítnout. Ztoto~nil se s argumentací krajského soudu a závrem, ~e v posuzované vci se jednalo o dlenou správu. Pokuta byla st~ovatelce ulo~ena podle zákona o ú etnictví, který nesporn není  daHovým zákonem. K projednání pYestupku podle § 37ab tohoto zákona je povYen finan ní úYad, nikoli správce dan obecn. St~ovatelka soustavn pomíjí, ~e Yízení o pYestupku podléhalo procesnímu re~imu správního Yádu, pokuta ulo~ená st~ovatelce pYedstavuje plnní ulo~ené ve správním Yízení. DaHový Yád se jako procesní pYedpis uplatnil a~ pYi placení, výbru i vymáhání pokuty. Teprve v této fázi ml finan ní úYad postavení správce dan. <br/>[12] Proti tomu staví st~ovatelka nepYesvd ivou konstrukci, podle ní~ ml zYejm finan ní úYad po celou dobu konat jako správce dan. St~ovatelka hned na po átku navazuje § 37ab zákona o ú etnictví na ustanovení daHového Yádu, není vaak zYejmé, na základ eho tak iní a jakou má tato úvaha zákonnou oporu. Mezi pojmy finan ní úYad a správce dan nelze klást rovnítko. Zákon o ú etnictví na ustanovení o vymezení pravomocí správce dan a to, kdo je správcem dan pYi správ daní, nikterak neodkazuje. Úvaha st~ovatelky selhává i v tom, ~e na jedné stran tvrdí, ~e finan ní úYad konal pYi ukládání pokuty jako správce dan, na stran druhé vaak pYipouatí, ~e k aplikaci daHového Yádu doalo a~ pYi placení daní. Ve správním Yízení vaak správní orgán nemo~e konat jako správce dan, postup správce dan je sou asn upraven výhradn daHovým Yádem a jde v~dy o správu daní. <br/>[13] Analogickou aplikaci daHového Yádu, jí~ se domáhá st~ovatelka, pak vylu uje výslovný odkaz na daHový Yád v § 106 odst. 3 správního Yádu. Ke zmn procesního re~imu v Yízení vedeném správním orgánem tak dochází na základ konkrétního zákonného podkladu; práv tato zmna je ur ujícím znakem procesní dlené správy. Ani ostatní díl í námitky pak ~alovaný nepova~uje za dovodné. <br/><br/>III. Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/>[14] Kasa ní stí~nost je pYípustná. St~ovatelka ji podává z dovodo podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s. a Nejvyaaí správní soud neshledal nedostatky podmínek Yízení i jiné pYeká~ky, které by bránily dalaímu postupu a rozhodnutí ve vci. Napadený rozsudek proto pYezkoumal v rozsahu a z dovodo vymezených v kasa ní stí~nosti s pYihlédnutím k pYípadným vadám, které je povinen zkoumat z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/>[15] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/>[16] Jak ji~ konstatoval krajský soud, skutkové okolnosti jsou mezi ú astníky nesporné. PYedmtem sporu je tudí~ právní otázka, zda st~ovatelce v návaznosti na zruaení rozhodnutí finan ního úYadu o pYestupku nále~í úrok z neoprávnného jednání správce dan. }alovaný v tomto ohledu tvrdí, ~e vznik takového úroku je v souladu s § 254 odst. 1 in fine daHového Yádu vylou en s ohledem na skute nost, ~e se jednalo o pen~ité plnní v rámci dlené správy. <br/>[17] Podle § 254 odst. 1 daHového Yádu (ve znní zákona . 170/2017 Sb.):  Dojdeli ke zruaení, zmn nebo prohláaení nicotnosti rozhodnutí o stanovení dan z dovodu nezákonnosti nebo z dovodu nesprávného úYedního postupu správce dan, nále~í daHovému subjektu úrok z ástky, která byla daHovým subjektem uhrazena na základ tohoto rozhodnutí nebo v souvislosti s tímto rozhodnutím[.] & Tento úrok nevzniká v pYípad pen~itého plnní v rámci dlené správy. <br/>[18] Vymezení dlené správy obsahuje § 161 odst. 1 daHového Yádu:  K dlené správ dochází, jeli rozhodnutím orgánu veYejné moci, který není správcem dan, vydaným pYi výkonu veYejné moci ulo~ena platební povinnost k pen~itému plnní ur enému do veYejného rozpo tu a postupujeli se pYi jeho placení podle tohoto zákona nebo podle jeho jednotlivých ustanovení. <br/>[19] Na prvním míst NSS posoudil namítanou nepYezkoumatelnost napadeného rozsudku, kterou st~ovatelka spatYuje v nevypoYádání jejího argumentu ohledn analogické aplikace daHového Yádu a vzájemn rozporných závrech krajského soudu. <br/>[20] Napadený rozsudek je pYezkoumatelný. Krajský soud pYedevaím v bodech 41 a~ 49 rozsudku srozumiteln a dostate n vysvtlil, jak dospl k závru, ~e z dovodu dlené správy pen~itého plnní (pokuty ulo~ené st~ovatelce) je dána výluka vzniku úroku podle § 254 odst. 1 daHového Yádu. Jak vyplývá z ustálené judikatury NSS, soudy nemají povinnost reagovat na ka~dou díl í argumentaci a tu obsáhle vyvrátit. Jejich úkolem je vypoYádat se s obsahem a smyslem ~alobní argumentace (srov. napY. rozsudky NSS ze dne 3. 4. 2014, . j. 7 As 126/201319, i ze dne 31. 5. 2022, . j. 4 Azs 242/2020  47). Obdobn konstatoval Ústavní soud v nálezu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08:  Není poruaením práva na spravedlivý proces, jestli~e obecné soudy nebudují vlastní závry na podrobné oponentuYe (a vyvracení) jednotliv vznesených námitek, pakli~e proti nim staví vlastní ucelený argumenta ní systém, který logicky a v právu rozumn vylo~í tak, ~e podpora správnosti jejich závro je sama o sob dostate ná. <br/>[21] Napadený rozsudek není ani vnitYn rozporný. Krajský soud v odovodnní napadeného rozsudku nikde neuvedl, ~e pokuta ulo~ená ~alobkyni pYedstavuje daH ve smyslu § 2 odst. 3 písm. b) daHového Yádu. Takový závr z konstatování krajského soudu v bodu 44 napadeného rozsudku dovozuje teprve st~ovatelka, a to pomocí své vlastní argumenta ní konstrukce. Krajský soud konstantn argumentoval, ~e v pYípad pokuty ulo~ené st~ovatelce se jednalo o daH pouze ve smyslu § 2 odst. 3 písm. c) daHového Yádu. Proto té~ argumentaci st~ovatelky, která popírá, ~e v tomto pYípad alo o dlenou správu, pova~oval za rozpornou, neboe v takovém pYípad by pokuta vobec nemohla být daní ve smyslu § 2 odst. 3 daHového Yádu. Krajský soud v bodu 44 napadeného rozsudku uvedl pouze tolik, ~e pokuta pYedstavovala plnní v rámci dlené správy, neboe pomocí odkazu v § 106 odst. 3 správního Yádu se na její výbr a vymáhání uplatnil postup pro správu daní. <br/>[22] Pokud jde o namítanou nezákonnost napadeného rozsudku, v kasa ní stí~nosti lze vstYícnou interpretací nalézt dva argumenty, jimi~ se st~ovatelka sna~í podpoYit své pYesvd ení, ~e se v tomto pYípad nejedná o dlenou správu. První z nich spo ívá v konstrukci, podle ní~ zákon o ú etnictví nestanoví, co se rozumí projednáním pYestupku, které je tímto zákonem svYeno finan nímu úYadu. Projednáním pYestupku se proto dle st~ovatelky míní rovn~ vymáhání pokuty. Jeliko~ vaak zákon o ú etnictví ani pYestupkový zákon otázku vymáhání pokut neupravují, je tYeba analogicky aplikovat úpravu v daHovém Yádu. Pokuta proto pYedstavuje daH ve smyslu § 2 odst. 3 písm. b) daHového Yádu. Z uvedeného pak st~ovatelka dovozuje, ~e se nejedná o dlenou správu. <br/>[23] Tento argument není správný. Jak ji~ uvedl krajský soud v napadeném rozsudku a zdoraznil ~alovaný ve svém rozhodnutí i ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti, st~ovatelka byla pokutou posti~ena za pYestupek podle zákona o ú etnictví. Xízení o tomto pYestupku, jeho~ vedení svYuje § 37ab zákona o ú etnictví finan nímu úYadu, podléhalo úprav pYestupkového zákona s podporným pou~itím správního Yádu. Jedná se o zvláatní druh správního Yízení a nemo~e být sporu o tom, ~e se nejedná o postup pYi správ daní ve smyslu § 1 odst. 2 daHového Yádu. Na projednávání a rozhodnutí o pYestupku se proto daHový Yád nepou~ije. <br/>[24] Na uvedeném nic nemní skute nost, ~e zákon o ú etnictví, stejn jako i jiné slo~kové zákony, které upravují pYestupky v ur itých oblastech veYejné správy, ani pYestupkový zákon neobsahují úpravu vybírání i nuceného výkonu ulo~ené pokuty. Tuto úpravu neobsahuje ani správní Yád, který práv proto v § 106 odst. 3 stanoví, ~e pro exekuci, vybírání a evidenci pen~itých plnní se uplatní postup pro správu daní. Tím správní Yád zakládá posobnost daHového Yádu v otázce nuceného zajiatní úhrady pen~itých plnní, která jsou ulo~ena ve správním, nikoli daHovém Yízení. Postup pro správu daní podle daHového Yádu se proto uplatní pouze v rozsahu exekuce, vybírání i evidence pen~itých plnní ulo~ených ve správním Yízení. <br/>[25] K tomu st~ovatelka, bye pravda bez bli~aího odovodnní, s poukazem na ji~ zmínný bod 44 odovodnní napadeného rozsudku uvádí, ~e i z tohoto dovodu tedy pen~ité plnní musí pYedstavovat nikoli daH ve smyslu § 2 odst. 3 písm. c), nýbr~ podle § 2 odst. 3 písm. b) daHového Yádu. Podle tohoto ustanovení se daní pro ú ely daHového Yádu rozumí pen~ité plnní, pokud zákon stanoví, ~e se pYi jeho správ postupuje podle tohoto zákona. <br/>[26] Daní podle § 2 odst. 3 písm. b) daHového Yádu se vaak rozumí ta pen~itá plnní, pYi jejich~ správ se postupuje zcela v re~imu daHového Yádu (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 15. 9. 2016, . j. 9 Afs 128/2016  39). Jinými slovy jde o  pen~ité plnní, u kterého bude zákonem stanoveno, ~e je spravováno podle daHového Yádu (jde o rozné odvody, úhrady apod.). [NOVÁKOVÁ, Petra. § 2 [PYedmt správy daní, veYejný rozpo et, daH]. In: LICHNOVSKÝ, OndYej, ONDRÝSEK, Roman a kol. DaHový Yád. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, s. 8.]. V pYípad pokuty za pYestupek podle zákona o ú etnictví se jedná o pen~ité plnní ulo~ené rozhodnutím vydaným v správním Yízení, u nho~ se podle daHového Yádu postupuje  na základ § 106 odst. 3 správního Yádu  pouze ve fázi jeho výbru i exekuce. Argumentace st~ovatelky by vedla k absurdnímu dosledku, neboe kategorie daní podle § 2 odst. 3 písm. c) daHového Yádu by se s ohledem na Ye ené prakticky vyprázdnila [plnní v rámci dlené správy by musela být daní ve smyslu § 2 odst. 3 písm. b) tohoto zákona]. <br/>[27] Pokuty za pYestupek podle zákona o ú etnictví (stejn jako pokuty ukládané za pYestupky podle Yady jiných pYedpiso) jsou tedy typickým pYíkladem pen~itých plnní podléhajících re~imu dlené správy. St~ovatelka se tento závr sna~í zpochybnit druhým argumentem, a sice tvrzením, ~e o dlenou správu se jedná pouze v pYípad, jeli platební povinnost k pen~itému plnní ulo~ena rozhodnutím orgánu veYejné moci, který není správcem dan. Jeliko~ finan ní úYad, který pokutu ulo~il st~ovatelce, je správcem dan, o dlenou správu se nejedná. <br/>[28] Tento druhý argument je áste n provázán s argumentem prvním. St~ovatelka toti~ dovozuje, ~e finan ní úYad vystupuje pYi projednávání pYestupko podle zákona o ú etnictví jako správní orgán a sou asn jako správce dan. Tento svoj závr zakládá na ji~ zmínné analogické aplikaci daHového Yádu pYi projednávání pYestupku, za jeho~ fázi pova~uje placení, respektive výbr, a vymáhání pokuty. Nejvyaaí správní soud vaak výae v bodech [23] a [24] vysvtlil, ~e taková argumenta ní konstrukce je zcela lichá. DaHový Yád se pou~ije pouze v rozsahu exekuce, vybírání i evidence pen~itých plnní ulo~ených ve správním Yízení, jím~ je i pokuta v Yízení o pYestupku podle zákona o ú etnictví. Xízení o pYestupcích podle zákona o ú etnictví podléhá úprav pYestupkového zákona s podporným pou~itím správního Yádu. Teprve na základ § 106 odst. 3 správního Yádu je zalo~ena posobnost daHového Yádu, to vaak pouze pro fázi výbru a exekuce pen~itého plnní ulo~eného ve správním Yízení. <br/>[29] Bez podpory tohoto argumentu st~ovatelky se pak její konstrukce o postavení finan ního úYadu jako správce dan v Yízení o pYestupku zcela rozpadá. Správcem dan se ve smyslu § 10 odst. 1 daHového Yádu rozumí správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základ zákona svYena posobnost v oblasti správy daní. Jak ji~ bylo Ye eno, u pen~itých plnní ulo~ených ve správním Yízení, jakým je i pokuta v Yízení o pYestupku podle zákona o ú etnictví, podléhá postupu pro správu daní pouze jejich nucený výkon (exekuce) i výbr, pota~mo evidence. Finan ní úYad proto v souvislosti s pokutou za pYestupek podle zákona o ú etnictví vystupuje jako správce dan pouze v rozsahu, v nm~ provádí postup v oblasti správy daní, tedy pYi exekuci, vymáhání i evidenci takové pokuty. <br/>[30] St~ovatelka se proto mýlí, pokud dovozuje, ~e finan ní úYad vystupoval pYi ukládání pokuty v postavení správce dan. Skute nost, ~e finan ní úYady jsou správními orgány, jim~ je podle zákona . 456/2011 Sb., o Finan ní správ eské republiky, svYena posobnost v oblasti správy daní, neznamená, ~e veakerou posobnost v oblasti veYejné správy finan ní úYady vykonávají jedin v postavení správce dan podle § 10 odst. 1 daHového Yádu. Naopak pYi projednávání pYestupku podle zákona o ú etnictví, jako~ i pYi rozhodování o nm, v postavení správce dan nevystupuje a pokutu ukládá jako správní orgán rozhodující o pYestupku.<br/>[31] Krajský soud poté zcela správn odkázal na citované usnesení konfliktního senátu . j. Konf 11/202017, v nm~ je vymezena tzv. procesní dlená správa (§ 161 odst. 1 daHového Yádu), o kterou se jedná i v projednávané vci:  Dlená daHová správa mo~e nastat ve dvou pYípadech. Prvním z nich je situace, kdy je orgánem veYejné moci, jen~ není správcem dan, ulo~ena ur itá platební povinnost osob, která není daHovým subjektem (§ 161 odst. 1 daHového Yádu). K ulo~ení této pen~ité povinnosti doalo na základ  nedaHového zákona. Jde o tzv. procesní dlenou správu, neboe orgán, který pen~ité plnní ulo~il, vybírá, vymáhá a eviduje toto pen~ité plnní a pYi úkonech v rámci výbru, vymáhání i evidenci plnní pou~ívá daHový Yád. Tento orgán veYejné moci má postavení, jako by byl správce dan, a osoba, která je povinna tohoto plnní hradit, má pak postavení obdobné daHovému subjektu. Toto pen~ité plnní se rovn~ pova~uje za daH. <br/>[32] V projednávané vci doalo k ulo~ení pen~itého plnní (pokuty) na základ  nedaHového zákona, a to správním orgánem, jen~ pYi tom nevystupoval v postavení správce dan. Tento orgán (finan ní úYad) vaak pYi následném výbru, vymáhání i evidenci plnní pou~íval daHový Yád, a to na základ § 106 odst. 3 správního Yádu. V tomto rozsahu a rovn~ z tohoto dovodu, nikoli proto, ~e podle § 1 zákona . 456/2011 Sb., o Finan ní správ eské republiky, jsou finan ní úYady obecnými orgány správy daní, vystupoval finan ní úYad v této vci v postavení správce dan. <br/>[33] K tomu lze dále poukázat na závry citovaného nálezu Ústavního soudu ve vci Pl. ÚS 8/23. Ústavní soud zde rekapituloval vývoj právní úpravy úroku z neoprávnného jednání správce dan, a to v etn judikatury NSS, která § 254 odst. 1 daHového Yádu ve znní do 30. 6. 2017 vykládala tak, ~e dopadá i na pYípady plnní v rámci dlené správy. Zákonodárce proto novelou provedenou zákonem . 170/2017 Sb. reagoval práv na tuto praxi a  jeho cílem bylo zakotvit pravidlo, ~e nárok na tzv. pauaalizovanou náhradu akody ve form úroku vzniká jen tam, kde orgán, který pYísluané pen~ité plnní ulo~il, byl v postavení správce dan a ú astník Yízení v postavení daHového subjektu. (zvýraznní doplnno  pozn. NSS). Stejn tak Ústavní soud pYi posouzení pYípadné diskrimina ní povahy dot eného ustanovení rozliail dv skupiny situací podle toho, jeli nezákonné rozhodnutí vydáno podle daHového Yádu v nalézacím Yízení na stran jedné, nebo postupovalli správní orgán podle jiného pYedpisu na stran druhé. <br/>[34] Pro úplnost lze doplnit, ~e vylou ení kompenzace formou úroku z neoprávnného jednání správce dan v uvedeném druhém typu situací, tj. pYi dlené správ pen~itého plnní, není podle Ústavního soudu neústavní. Je tomu tak mimo jiné proto, ~e z hlediska hmotného práva je i v tchto pYípadech nárok na náhradu akody zachován, jen je nutno jej uplatnit v procesním re~imu zákona . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za akodu zposobenou pYi výkonu veYejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úYedním postupem a o zmn zákona eské národní rady . 358/1992 Sb., o notáYích a jejich innosti (notáYský Yád).<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/>[35] S ohledem na výae uvedené NSS zamítl kasa ní stí~nost jako nedovodnou (§ 110 odst. 1 vta poslední s. Y. s.). <br/>[36] O náhrad náklado Yízení rozhodl podle § 60 odst. 1 za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatelka ve vci nemla úspch, nemá proto právo na náhradu náklado Yízení (výrok II. tohoto rozsudku). }alovanému, který byl v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaný, ~ádné náklady nad rámec jeho b~né úYední innosti nevznikly. NSS mu proto náhradu náklado Yízení nepYiznal (výrok III. tohoto rozsudku).<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/>V Brn dne 15. kvtna 2025<br/> <br/><br/><br/>Michal Bobek<br/>pYedseda senátu <br/></body> </html>