<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 Afs 133/2024- 67 - text</title> </head> <body> ÿþ 7 Afs 133/2024 - 71<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy Tomáae Foltase, soudce Jana Kratochvíla a soudkyn Lenky Krupi kové ve vci ~alobkyn: eská televize, se sídlem Na HYebenech II 4, Praha 4, zastoupená JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M, advokátem se sídlem Jungmannova 24, Praha 1, proti ~alovanému: Generální finan ní Yeditelství, se sídlem Lazarská 7, Praha 1, o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2024, j. 15 Af 20/202372,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení. <br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] Nejvyaaí správní soud v tomto rozsudku potvrdil svou judikaturu ohledn pYípustnosti pou~ití tzv. výnosové metody pro ú ely výpo tu pomrného nároku na odpo et DPH v situaci, kdy eská televize pou~ila pYijatá zdanitelná plnní, jak v souvislosti se svojí ekonomickou inností, tak v souvislosti s inností, která DPH nepodléhá. Dále se Nejvyaaí správní soud zabýval splnním podmínek § 13 odst. 4 písm. b) zákona . 235/2004 Sb., o dani z pYidané hodnoty ve znní ú inném do 1. 1. 2025 u seriálu První republika. DaHové orgány eské televizi domYily DPH z ceny tohoto díla, neboe je pova~ovaly za nehmotný majetek, jeho~ vytvoYení podléhá DPH. Nejvyaaí správní soud tento závr potvrdil.<br/><br/>[2] V dané vci jde konkrétn o domYení DPH za zdaHovací období záYí a~ prosinec 2014. Finan ní úYad pro hl. m. Prahu ~alobkyni domYil daH za tato období v reakci na rozhodnutí Soudního dvora EU ve vci eský rozhlas (rozsudek ze dne 22. 6. 2016, . C11/15), ~e poskytování veYejné slu~by v oblasti veYejnoprávního vysílání není ekonomickou inností. }alobkyni tak vzniká nárok na odpo et DPH na vstupu, avaak pouze v áste né výai. Nárok na odpo et dan vzniká pouze u pYijatých zdanitelných plnní pou~itých v rámci ekonomické innosti ~alobkyn. innost ~alobkyn financovaná televizními poplatky nezakládá nárok na odpo et dan.<br/><br/>[3] Správce dan pomrný koeficient ve smyslu § 75 odst. 3 zákona . 235/2004 Sb., o dani z pYidané hodnoty ve znní do 30. 6. 2017 (neníli dále uvedeno jinak, rozumí se  zákonem o DPH v~dy tento zákon ve znní do 30. 6. 2017, které bylo aplikovatelné na projednávanou vc) stanovil na 9 %. Podle tohoto ustanovení se pYísluaná výae odpo tu dan v pomrné výai vypo te jako sou in dan na vstupu u pYijatého zdanitelného plnní, u kterého má plátce nárok na odpo et dan v pomrné výai, a pomrného koeficientu. Pomrný koeficient je podíl pou~ití pYijatého zdanitelného plnní pro ú ely svých uskute nných plnní dle § 72 odst. 1 zákona o DPH.<br/><br/>[4] Správce dan pomrný koeficient stanovil na základ celkových výnoso ~alobkyn. Z její výro ní zprávy zjistil, ~e 90 % výnoso pYedstavují televizní poplatky, 9 % tr~by za vlastní výkony a zbo~í a 1 % jsou ostatní výnosy.<br/><br/>[5] Správce dan také rozhodl, ~e audiovizuální dílo  seriál První republika je dlouhodobým obchodním majetkem vytvoYeným vlastní inností ~alobkyn ve smyslu § 4 odst. 4 písm. e) zákona o DPH. Proto jeho dokon ení, respektive uvedení do stavu zposobilého k u~ívání, pYedstavuje dodání zbo~í za úplatu, které je pYedmtem dan z pYidané hodnoty. Podmínky pro ur ení, zda jde o takový majetek, upravoval § 32a zákona o daních z pYíjmo.<br/><br/>[6] Odvolací finan ní Yeditelství prvostupHové rozhodnutí v pYezkumném Yízení zmnilo tak, ~e pomrný koeficient zvýailo na 10 %. Dovodem bylo chybné zaokrouhlení.<br/><br/>[7] }alovaný odvolání ~alobkyn proti rozhodnutí Odvolacího finan ního Yeditelství v pYezkumném Yízení zamítl.<br/><br/>[8] }alobu proti rozhodnutí ~alovaného Mstský soud v Praze v záhlaví ozna eným rozsudkem zamítl. <br/><br/>[9] Mstský soud vyael z existující prejudikatury správních soudo. Rozhodl, ~e ~alovaný volbu metody výpo tu pomrného koeficientu ~alobkyni neznemo~nil, nýbr~ navrhovanou metodu neakceptoval, pYi em~ v napadených rozhodnutích svoj názor zdovodnil. Správní orgány oprávnn vyu~ily metodu výpo tu pomrného koeficientu vycházející z výnoso ~alobkyn, a to na základ údajo z výro ní zprávy o hospodaYení ~alobkyn za rok 2015.<br/><br/>[10] Co se tý e seriálu První republika, tak mstský soud souhlasil s daHovými orgány, ~e § 32a odst. 1 zákona o daních z pYíjmo v písmenech a) a~ c) vymezoval tYi podmínky odpisu nehmotného majetku, které musí být splnny sou asn. Ty splnny byly. Doplnil, ~e na správnosti shora uvedených závro nic nemní ani skute nost, ~e První republika byla v ú etnictví ~alobkyn vedena jako zásoba. Nesprávné ú tování o tomto televizním seriálu nemo~e nic zmnit na jeho povaze jako dlouhodobého nehmotného majetku.<br/><br/>[11] Nakonec mstský soud neshledal dovodnými ani námitky ~alobkyn týkající se ulo~ení daHového penále. Uvedl, ~e povinnost hradit penále vzniká ze zákona. Dosplli proto ~alovaný k závru o nezbytnosti zmnit daHovou povinnost ~alobkyn oproti jí podaným dodate ným daHovým pYiznáním, neml prostor pro úvahu o tom, zda byly v posuzované vci splnny podmínky pro to, aby mohl uplatnit výjimku ze stanovení daHového penále<br/><br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/><br/>[12] }alobkyn (st~ovatelka) se proti rozsudku mstského soudu bránila kasa ní stí~ností. Kasa ní námitky rozdlila do následujících okruho. <br/><br/>1) Sní~ení nároku ~alobkyn na odpo et dan je v rozporu se zásadou legality dan.<br/><br/>2) Dalaí kasa ní námitky se týkají výpo tu pomrného koeficientu. Rozsudek mstského soudu je dle st~ovatelky nepYezkoumatelný. Mstský soud se nevypoYádal s argumentací st~ovatelky týkající se výnosové metody pro výpo et pomrného koeficientu. Rozsudek je také nezákonný, neboe výnosovou metodu nebylo mo~no pou~ít. Závr, ~e nealo pou~ít metodu navrhovanou st~ovatelkou, je nesprávný. <br/><br/>3) Nesprávné a nepYezkoumatelné jsou i závry mstského soudu ohledn povahy seriálu První republika. Nebyly splnny podmínky pro závr, ~e jde o dlouhodobý nehmotný majetek.<br/><br/>4) Potrestání st~ovatelky daHovým penále bylo protiústavní.<br/><br/>[13] }alovaný navrhl kasa ní stí~nost zamítnout. Ml za to, ~e rozhodnutí mstského soudu je správné. <br/><br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[14] Nejvyaaí správní soud pYedn uvádí, ~e vtainou otázek nadnesených touto kasa ní stí~nosti se ji~ nedávno zabýval. A to v Yízeních zahájených stejnou st~ovatelkou (rozsudky NSS ze dne 11. 11. 2024, j. 5 Afs 184/202344; ze dne 24. 1. 2025, j. 8 Afs 280/202372; ze dne 6. 3. 2025, j. 1 Afs 101/202464). Prvn citovaný rozsudek obstál i v pYezkumu Ústavním soudem. Ten ústavní stí~nost st~ovatelky prohlásil za zjevn neopodstatnnou (usnesení ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. I. ÚS 3431/24). Nejvyaaí správní soud nemá dovod se nyní od tchto rozsudcích vyjádYených závro odchylovat. Zde tedy ji~ pouze stru n zopakuje argumentaci z tchto rozsudko, co se tý e námitek, které jsou vzneseny i v tomto Yízení. V podrobnostech lze odkázat na odovodnní citovaných rozsudko.<br/><br/>III.1 Rozsudek mstského soudu je pYezkoumatelný<br/><br/>[15] K námitkám nepYezkoumatelnosti rozsudku mstského soudu Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e podle ustálené judikatury nepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí i opatYení pro nemo~nost zjistit v nm jeho obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno (usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 19. 2. 2008, j. 7 Afs 212/200676). Zruaení rozsudko krajských soudo pro nepYezkoumatelnost pYipadá v úvahu pouze tehdy, neníli z odovodnní rozhodnutí krajského soudu vobec patrno, jak soud hodnotil podstatné dovody i skute nosti uplatnné v rámci ~alobních (návrhových) bodo. Naopak nelze pova~ovat za nepYezkoumatelné takové rozhodnutí krajského soudu, z jeho~ odovodnní lze (bye i zohlednním celkového kontextu dovodo uvedených v odovodnní) seznat, jaký názor krajský soud zaujal vo i dole~itým skutkovým a právním otázkám podstatným pro rozhodnutí projednávané vci. NepYezkoumatelnost pro nedostatek dovodo nemo~e být zalo~ena tím, ~e odovodnní krajského soudu je pouze stru né i argumenta n chudé, popY. ~e krajský soud nevyvracel ka~dý díl í argument uplatnný ú astníky. RozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu pYitom trefn zdoraznil, ~e  pYezkoumatelnost rozhodnutí krajského soudu není hodnotou sama o sob. Zruaení rozhodnutí krajských soudo zpravidla pro ú astníky i osoby zú astnné na Yízení, v etn toho, který podává kasa ní stí~nost, neznamená ~ádný pYínos. Výsledkem je naopak pravideln prodlou~ení a prodra~ení soudního Yízení. I proto je nutné k aplikaci kasa ního dovodu spo ívajícího v nepYezkoumatelnosti pro nedostatek dovodo pYistupovat krajn zdr~enliv (usnesení rozaíYeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, j. 2 As 196/2016123, body 2930). <br/><br/>[16] NepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo je zejména takové rozhodnutí, v nm~ soud zcela opomene vypoYádat nkterou z uplatnných ~alobních námitek, na ní~ je postaven základ ~aloby (rozsudek NSS ze dne 14. 7. 2005, j. 2 Afs 24/200544). Krajský soud nicmén mo~e odkázat na závry správního orgánu, pokud se s nimi ztoto~Huje, shodujíli se ~alobní námitky s námitkami odvolacími a z rozhodnutí ~alovaného je zYejmé, pro  ~alovaný nepova~oval právní argumentaci ú astníka Yízení za dovodnou (rozsudek NSS ze dne 20. 1. 2023, j. 8 Afs 92/2022239, bod 46). <br/><br/>[17] Takto vymezenou nepYezkoumatelnost rozsudku mstského soudu Nejvyaaí správní soud neshledal. }e nejde o rozsudek nepYezkoumatelný nakonec vyplývá i z toho, ~e s ním st~ovatelka obsáhle vcn polemizuje. Nejvyaaí správní soud tedy vypoYádá vcné kasa ní námitky st~ovatelky. <br/><br/> III.2 Legalita dan a namítaná protiústavnost postupu ~alovaného<br/><br/>[18] Nejvyaaí správní soud shledal shodnou námitku st~ovatelky nedovodnou v rozsudku ze dne 6. 3. 2025, j. 1 Afs 101/202464. Na podrobné vypoYádání této námitky, se kterým se nynjaí senát ztoto~Huje, lze odkázat. Ve stru nosti lze uvést následující.<br/><br/>[19] Podmínky zakládající daHovou povinnost musí být stanoveny v zákon. Z toho nicmén neplyne, jak se myln domnívá st~ovatelka, ~e nad rámec stanovení daHové povinnosti by rovn~ ka~dý detail výpo tu dané povinnosti musel být stanoven pYímo zákonem. Z judikatury Soudního dvora vyplývá, ~e zásada legality dan vy~aduje, aby vaechny hlavní prvky definující podstatné znaky dan byly stanoveny zákonem.<br/><br/>[20] Vzta~eno k projednávané vci, rozsah nároku na odpo et bylo mo~no pYedem stanovit zejména s ohledem na § 72 zákona o DPH, je~ odpovídá l. 168 smrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o spole ném systému dan z pYidané hodnoty (smrnice o DPH). Skute nost, ~e rozhodná eská právní úprava neupravovala konkrétní metodu výpo tu podílu výdajo pYipadajících na ekonomickou innost, tudí~ nezposobuje rozpor se zásadou legality dan.<br/><br/>[21] I v tomto pYípad st~ovatelka mla mo~nost pYedestYít vlastní metody výpo tu pomrného koeficientu. DaHové orgány se touto metodou zabývaly, ale neshledaly ji pou~itelnou (viz napY. zpráva o daHové kontrole, j. 4095629/17/200460566110086). Teprve poté daHové orgány pYistoupily k aplikaci výnosové metody.<br/><br/> III.3 Výnosová metoda stanovení pomrného koeficientu<br/><br/>[22] I tímto okruhem kasa ních námitek se Nejvyaaí správní soud zabýval v rozsudcích citovaných výae v bod [14] a neshledal je dovodnými. Na podrobné vypoYádání námitek lze opt odkázat na tyto rozsudky. Pou~ití výnosové metody jako mo~né metody pro výpo et pomrného koeficientu je ji~ sou ástí ustálené judikatury Nejvyaaího správního soudu.<br/><br/>[23] Zohlednní výnoso v této metod slou~í k ur ení podílu hodnoty ekonomické innosti na celkové innosti st~ovatelky. Tuto hodnotu stanovuje pomocí výnoso, a sice jednak výnoso za podnikatelskou innost (pYijatých plateb od odbratelo st~ovatelky za jí poskytovaná zdanitelná plnní  zbo~í a slu~by, napY. reklamu) a jednak výnoso, respektive zdrojo v podob televizních poplatko. Výnosová metoda zachovává základní pravidlo, ~e pomrný nárok na odpo et je dán v rozsahu pou~ití zdanitelných plnní pro ú ely ekonomické innosti. Tento rozsah odpovídá podílu ekonomické innosti na celkové innosti, jen~ je zjiatn pomocí výnoso. Výnosová metoda tak ur uje podíl ekonomické innosti na celkové smíaené innosti plátce dan. Vychází z pYedpokladu, ~e veakerá pYijatá zdanitelná plnní jsou k ekonomické innosti pou~ita práv v tomto pomru. V pYípad ur ení pomrného nároku na odpo et výnosovou metodou proto stále platí, ~e nárok na odpo et DPH zaplacené na vstupu je dán pouze v pYípad pou~ití pYijatých zdanitelných plnní pro ekonomickou innost, tj. pro ú ely uskute Hování inností podléhajících DPH s nárokem na odpo et. <br/><br/>[24] Výnosová metoda je akceptovatelným zjednoduaením. Naprosté pYesnosti lze st~í docílit jakoukoli metodou výpo tu, nato~ máli být taková metoda rovn~ prakticky pou~itelná. Princip výnosové metody tak rozhodné právní úprav, a to ani ve svtle závro judikatury Soudního dvora, neodporuje.<br/><br/>[25] Pokud poté st~ovatelka v kasa ní stí~nosti namítá, ~e hodnota  erpání fondu televizních poplatko uvedená ve Výro ní zpráv za rok 2014, ze které vyaly daHové orgány, nevyjadYuje  výnos , nýbr~ skute nost, ~e se polo~ka financovaná televizními poplatky stala v daném období nákladem, nic to nemní na pou~itelnosti daHovými orgány zvolené metody výpo tu pomrného koeficientu. Ve výpo tu pomrného koeficientu by jist bylo mo~no pou~ít  abstraktní výnos odpovídající sum vybraných televizních poplatko za pYísluaný kalendáYní rok. Tato suma vaak reflektuje toliko zákonem ur ená kritéria, tedy po et poplatníko a výai poplatku, nikoli nutn uskute nnou neekonomickou innost v daném roce. Proto Nejvyaaí správní soud naopak shledává vhodným pou~ít ve výpo tu pomrného koeficientu údaj o  erpání fondu televizních poplatko .<br/><br/>[26] Pro výpo et pomrného koeficientu nelze pou~ít metodu navrhovanou st~ovatelkou, která vychází z podílu náklado na výrobu programového obsahu programo T 1, T 2, T 4 Sport spolu s programovým obsahem na internetu ku nákladom na výrobu veakerého programového obsahu st~ovatelky. <br/><br/>[27] Tato metoda evidentn odporuje základní podmínce vzniku nároku na odpo et DPH podle zákona o DPH v podob pou~ití pYijatých zdanitelných plnní v souvislosti s ekonomickou inností k uskute Hování plnní, která jsou pYedmtem DPH. Rovn~ na programech T 1, T 2, T 4 Sport i na internetu st~ovatelka primárn poskytovala svoji hlavní slu~bu, kterou je v souladu s § 2 a § 3 zákona o eské televizi veYejná slu~ba v oblasti televizního vysílání. Na uvedených programech st~ovatelka v relevantním období poskytovala zároveH naprostou vtainu z celkového rozsahu této veYejné slu~by. Poskytování veYejné slu~by v oblasti televizního vysílání ovaem DPH nepodléhá, proto DPH na vstupu zaplacená za pYijatá zdanitelná plnní, která jsou pou~ita v souvislosti s touto hlavní inností st~ovatelky, nelze ode íst. <br/><br/>III.4 Seriál První republika<br/><br/>[28] St~ovatelka nesouhlasí s tím, ~e by seriál První republika byl dlouhodobým nehmotným majetkem, který by byl pYedmtem DPH. DaHové orgány a mstský soud vaak mly za to, ~e vaechny podmínky zákona pro konstatování, ~e alo o zdanitelný dlouhodobý nehmotný majetek, byly splnny.<br/><br/>[29] Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH pYedmtem dan je dodání zbo~í za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskute Hování ekonomické innosti s místem plnní v tuzemsku.<br/><br/>[30] Podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona o DPH platilo, ~e dlouhodobým majetkem vytvoYeným vlastní inností je dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických inností vyrobil, postavil nebo jinak vytvoYil. Podle písm. d) bodu 2 tohoto ustanovení dlouhodobým majetkem je obchodní majetek, který je odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona upravujícího dan z pYíjmo.<br/><br/>[31] Podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH platilo, ~e za dodání zbo~í za úplatu se také pova~uje uvedení do stavu zposobilého k u~ívání dlouhodobého majetku vytvoYeného vlastní inností, pokud plátce pou~ije tento majetek pro ú ely, pro které má nárok na odpo et dan podle § 72 odst. 6.<br/><br/>[32] Podle § 32a odst. 1 zákona o daních z pYíjmo ú inného do 1. 1 2016 platilo: <br/><br/>Pro ú ely tohoto zákona se odpisují zYizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v ú etnictví jako nehmotný majetek vymezený zvláatním právním pYedpisem (dále jen  nehmotný majetek ), pokud<br/><br/>a) byl<br/><br/>1. nabyt úplatn, vkladem lena obchodní korporace, tichého spole níka, pYemnou, darováním nebo zddním, nebo<br/><br/>2. vytvoYen vlastní inností za ú elem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a<br/>b) vstupní cena je vyaaí ne~ 60 000 K  a<br/><br/>c) doba pou~itelnosti je delaí ne~ jeden rok; pYitom dobou pou~itelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek vyu~itelný pro sou asnou innost nebo uchovatelný pro dalaí innost nebo mo~e slou~it jako podklad nebo sou ást zdokonalovaných nebo jiných postupo a Yeaení v etn doby ovYování nehmotných výsledko.<br/><br/>[33] St~ovatelka v kasa ní stí~nosti rozporuje splnní hned tYí podmínek pro to, aby vytvoYení seriálu bylo pYedmtem DPH: 1) seriál nebyl veden v ú etnictví jako nehmotný majetek; 2) seriál nebyl vytvoYen v rámci ekonomické innosti st~ovatelky; a 3) seriál nebyl vytvoYen za ú elem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování. Nejvyaaí správní soud vaak argumentaci st~ovatelky ani v jedné ásti neshledal dovodnou.<br/><br/>[34] Ohledn první otázky se Nejvyaaí správní soud ztoto~Huje s názorem mstského soudu, ~e povaha ú tování není bez dalaího rozhodující.<br/><br/>[35] PYedn je tYeba si uvdomit, ~e smysl § 32a odst. 1 zákona o daních z pYíjmo je regulovat daHové odpisy nehmotného majetku. Odpisy si daHový subjekt sni~uje základ dan z pYíjmo a náklad je rozlo~ený v ase. Zákon stanovil tYi podmínky pro daHové odpisy v písmenech a) a~ c). Návtí tohoto ustanovení ~ádné dalaí podmínky nestanovuje. Pouze popisuje, jakých druho nehmotného majetku se týká  jde o zYizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software a ocenitelná práva. Vý et není taxativní, neboe návtí dále uvádí  jiný majetek, který je veden v ú etnictví jako nehmotný majetek . Smyslem tohoto dodatku je, aby daHovým odpisom podléhaly vaechny mo~né druhy nehmotného majetku.<br/><br/>[36] Skute nost, ~e vedení v ú etnictví jako nehmotného majetku, není obecnou podmínkou, aby majetek podléhal daHovým odpisom, vyplývá ji~ z toho, ~e ~ádná taková podmínka neplatí pro zmínné  nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva . Dovtek  který je veden v ú etnictví jako nehmotný majetek se toti~ vá~e pouze k  jinému majetku . To svd í o tom, ~e nejde o podmínku pro uplatnní odpiso, ale pouze o popis majetku jako majetku nehmotného.<br/><br/>[37] Pro posouzení této vci je dále zásadní, ~e zposob, jakým daHový subjekt o nehmotném majetku ú tuje, není z pohledu zákona o daních z pYíjmo relevantní. Zposob vedení ú etnictví neovlivHuje daHovou povinnost daHového subjektu. Ta se Yídí daHovými pYedpisy, a nikoliv pYedpisy o ú etnictví. <br/><br/>[38] To samé musí platit pro ú ely zákona o DPH. Podle zákona o DPH, pokud nejde o nehmotný majetek, který se odpisuje dle § 32a odst. 1 zákona o daních z pYíjmo, tak tento majetek nepodléhá DPH. DaHové subjekty tak mohou být motivovány tvrdit, ~e nejde o odpisovaný nehmotný majetek. Nelze akceptovat, aby daHový subjekt sám rozhodoval, podle toho jak o majetku ú tuje, zda bude z nj odvádt DPH i nikoliv. To by bylo v rozporu s ú elem DPH, kterým je v tomto pYípad zdanní vytvoYeného díla, které mo~e být obchodováno a tvoYí tak ocenitelnou majetkovou hodnotu. <br/><br/>[39] Lze tedy uzavYít, ~e pro ú ely definice dlouhodobého nehmotného majetku podle zákona o DPH návtí § 32a odst. 1 zákona o daních z pYíjmo ~ádnou zvláatní podmínku nestanovilo. Tato námitka tedy není dovodná.<br/><br/>[40] St~ovatelka dále namítá, ~e seriál nebyl vytvoYen v rámci její ekonomické innosti. Podle mstského soudu a daHových orgánu vaak posta uje, ~e st~ovatelka seriál áste n bude vyu~ívat i pro ekonomickou innost.<br/><br/>[41] Nejvyaaí správní soud s tímto názorem souhlasí. Ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH bylo ur eno práv, a dokonce pouze, pro vytvoYený majetek ur ený pro tzv. smíaené ú ely, tj. áste n pro ú ely s nárokem na odpo et dan a áste n pro ú ely bez nároku na odpo et dan. Toto ustanovení odkazovalo na § 72 odst. 6 zákona o DPH, podle kterého pou~ijeli plátce pYijaté zdanitelné plnní jak pro ú ely, které zakládají nárok na odpo et dan, tak pro jiné ú ely, je oprávnn uplatnit nárok na odpo et dan jen v ásti pYipadající na pou~ití s nárokem na odpo et dan. DaHové orgány pYitom pYezkoumateln vysvtlily, ~e st~ovatelka seriál vyu~ila rovn~ ke komer ním ú elom, a tedy v rámci své ekonomické innosti (bod 80 rozhodnutí Odvolacího finan ního Yeditelství ze dne 12. 12. 2022).<br/><br/>[42] Odvolací finan ní Yeditelství ve svém rozhodnutí odkázalo pYedevaím na koproduk ní smlouvu pYi tvorb seriálu. Seriál byl tedy od po átku vytváYen nejen za ú elem vysílání v televizi v rámci veYejnoprávní innosti st~ovatelky, ale také za ú elem distribuce seriálu do jiných zemí a dalaího komer ního vyu~ití jako je prodej na DVD.<br/><br/>[43] V souladu se zákonem je také dosledek, ~e za vytvoYení díla je vymYena DPH z celkové hodnoty poYízeného díla, ale nárok na odpo et si st~ovatelka mo~e uplatnit pouze v pomrné výai, tedy v tomto pYípad pYedstavovaném pomrným koeficientem. To vyplývalo z § 72 odst. 6 zákona o DPH, podle kterého je plátce DPH na základ § 72 odst. 6 oprávnn uplatnit pouze áste ný odpo et DPH z dovodu, ~e tento majetek vytvoYený vlastní inností slou~í jak pro ú ely, u kterých je mo~no uplatnit nárok na odpo et DPH, tak i pro ú ely, u kterých nárok na odpo et DPH uplatnit nelze. <br/><br/>[44] Nejvyaaí správní soud se ú elem této úpravy zabýval v rozsudku ze dne 6. 9. 2021, j. 2 Afs 232/202070. Zde odkázal na judikaturu Soudního dvora EU k této otázce (rozhodnutí ze dne 8. 11. 2012, vc C299/11, Gemeente Vlaardingen, a ze dne 10. 9. 2014, vc C92/13, Gemeente'sHertogenbosch). Jak Soudní dvor vysvtlil v prvn citovaném rozsudku, smyslem této úpravy je zajiatní rovnosti mezi sout~iteli. Aby se na takovou osobu povinnou k dani vztahovala stejná daHová zát~ jako na osoby, které vykonávají stejnou innost osvobozenou od dan prostYednictvím zbo~í, které zcela nabyly (napY. nakoupily) u tYetí osoby, musí dojít ke zdanní DPH veakerého vyrobeného zbo~í, jejím~ základem je celková hodnota tohoto zbo~í (viz body 27 a násl. citovaného rozsudku Gemeente Vlaardingen). Pokud by tomu tak nebylo, tak pYi koupi zbo~í by daHový subjekt DPH zaplatil v cen zbo~í (bez nároku na odpo et), co~ by jej uvedlo do nerovného postavení se subjektem, který by stejné zbo~í vytvoYil.<br/><br/>[45] Nakonec, pokud jde o st~ovatelkou sporované naplnní podmínky § 32a odst. 1 zákona o daních z pYíjmo, ~e nehmotný majetek musí být vytvoYen vlastní inností za ú elem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování, tak ani této námitce Nejvyaaí správní soud nevyhovl. PYedn je tYeba Yíci, ~e tato podmínka se do zna né míry pYekrývá ji~ s pYedchozí podmínkou, ~e dílo bylo vytvoYeno v rámci ekonomické innosti st~ovatelky. Pokud je dílo vytvoYeno za ú elem obchodování, tak jde práv o ekonomickou innost, kterou st~ovatelka vykonává vedle své veYejnoprávní funkce. <br/><br/>[46] Se st~ovatelkou lze souhlasit v tom, ~e není podstatné, ~e st~ovatelka mohla seriál vysílat v televizi opakovan. VeYejnoprávní televizní vysílání toti~ není poskytováním slu~eb za protiplnní, tedy ani poskytování ve smyslu § 32a odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o daních z pYíjmo. Na této skute nosti vaak rozsudek mstského soudu ani rozhodnutí daHových orgáno nestojí. <br/><br/>[47] Mstský soud svoj závr o naplnní podmínky, ~e nehmotný majetek byl vytvoYen za ú elem obchodování s ním, zalo~il na skute nosti, ~e koproduk ní smlouva o tvorb seriálu zakotvovala dalaí oprávnní ~alobkyn mimo vysílání v televizi. Rozdlení pYíjmo z poskytnutí oprávnní k u~ití seriálu dalaím subjektom pak bylo smluvn upraveno tak, ~e se dlí mezi ~alobkyni a koproducenta. Touto otázkou se také podrobn zabývalo Odvolací finan ní Yeditelství ve svém rozhodnutí ze dne 12. 12. 2022 v bodech 71 a~ 79. Vyalo z toho, ~e seriál nebude pouze vysílán v eské televizi, ale bude dále distribuován mimo jiné v zahrani í.<br/><br/>[48] Není pYitom podstatné, ~e vytvoYením seriálu st~ovatelka plnila také svoj veYejnoprávní ú el. Podstatné je, ~e jejím zámrem ji~ od po átku, jak pYesvd iv daHové orgány dovodily, bylo seriál pou~ít také ke komer ním ú elom. Tento alternativní ú el posta uje pro naplnní podmínky § 32a odst. 1 písm. a) zákona o daních z pYíjmo.<br/><br/>III.6 DaHové penále<br/><br/>[49] Údajnou protiústavností vymYení daHového penále st~ovatelce se ji~ Nejvyaaí správní soud také zabýval. V rozsudcích ze dne 11. 11. 2024, j. 5 Afs 184/202344; ze dne 24. 1. 2025, j. 8 Afs 280/202372, a ze dne 28. 3. 2025, j. 1 Afs 157/202457, tyto námitky dovodnými neshledal. Nejvyaaí správní soud nenaael dovod se od tam uvedených závro nyní odchýlit a v úplnosti na n odkazuje.<br/><br/>[50] Zde pouze stru n opakuje, ~e v reakci na závry daHové kontroly a rozsudek SDEU eský rozhlas vydal správce dan dodate né platební výmry, jimi~ st~ovatelce stanovil odlianou daHovou povinnost, ne~ jakou tvrdila. V takové situaci tedy daHové orgány nemly jinou mo~nost ne~ stanovit penále, resp. tato situace odpovídá podmínkám judikatury, za kterých má dojít ke stanovení penále. }alobkyn nesplnila svoji povinnost tvrdit daH ve správné výai, resp. správn tvrdit povahu televizních poplatko a pomrný koeficient, pYi em~ k tomuto závru musel správce dan dojít a~ na základ daHové kontroly.<br/><br/>[51] Co se tý e individuálních rozmro pYípadu, tj. specifických okolností, které by mly vést k prominutí penále, tak ty mají svoj prostor v Yízení o prominutí penále podle § 259a daHového Yádu. V tomto ohledu tedy lze souhlasit s mstským soudem, ~e v nyní projednávané vci ~alovaný neml mo~nost správního uvá~ení.<br/><br/>[52] Mstský soud ani v tomto pYípad nevybo il z mezí vyty ených judikaturou Nejvyaaího správního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. Není sporu o tom, ~e daHové penále má povahu trestu ve smyslu l. 6 evropské Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod. Z l. 6 vaak pouze vyplývají ur itá procesní práva pro daHové subjekty v pYístupu k soudu a v Yízení pYed soudem. Mstský soud pYitom ~alobu st~ovatelky namítající nezákonnost penále vcn pYezkoumal. PYístup k soudu byl st~ovatelce zaru en. }ádné procesní pochybení st~ovatelka v kasa ní stí~nosti nenamítá. Nesouhlasí pouze s vymYením penále. Nesouhlas s výsledkem soudního Yízení vaak není otázkou, kterou by jakkoliv reguloval l. 6 Úmluvy, tedy právo na spravedlivý proces.<br/><br/>[53] St~ovatelka také zcela dezinterpretuje pasá~ z rozsudku ESLP ve vci Lucky Dev proti `védsku (ze dne 27. 11. 2014, . 7356/10, § 67). ESLP shledal zjevn neopodstatnnou námitku st~ovatelky, které bylo ulo~eno daHové penále. Penále pYitom bylo ulo~eno na základ presumpce, ~e  nepYesnosti zjiatné v probhu vymYování dan jsou zposobeny neomluvitelným jednáním daHového poplatníka a ~e není zjevn nepYimYené ulo~it mu daHové penále jako sankci za toto jednání . Z rozsudku nelze nijak dovodit, jak iní st~ovatelka, ~e penále je v souladu s Úmluvou, pouze pokud jsou tyto podmínky splnny. Naopak dle ESLP bylo v zásad pYijatelné, pokud nic takového avédské daHové orgány nezjiaeovaly, ale pouze to presumovaly.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[54] S ohledem na výae uvedené Nejvyaaí správní soud zamítl kasa ní stí~nost jako nedovodnou (§ 110 odst. 1 vta poslední soudního Yádu správního). <br/><br/>[55] O náhrad náklado Yízení rozhodl podle § 60 odst. 1 a 7 za pou~ití § 120 soudního Yádu správního. St~ovatelka nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti, neboe ve vci nemla úspch; ~alovanému náklady Yízení nevznikly. <br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 7. kvtna 2025<br/><br/><br/>Tomáa Foltas <br/> pYedseda senátu<br/></body> </html>