<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 52 A 45/2024- 80 - text</title> </head> <body> ÿþ10 52 A 45/2024<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Hradci v Králové  pobo ka v Pardubicích rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy senátu JUDr. Jana DvoYáka a soudco Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry a JUDr. Aleae Korejtka ve vci<br/>~alobco: a) X, narozený X<br/>bytem X <br/>b) X, narozená X<br/>bytem X <br/>oba zastoupeni advokátem JUDr. Pavlem Kiranerem, LL.M.<br/>sídlem Rumunská 1720/12, 120 00 Praha 2  Nové Msto<br/>proti <br/>~alovanému: Krajský úYad Pardubického kraje, I  70892822<br/>sídlem Komenského námstí 125, 532 11 Pardubice <br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 22. 7. 2024, . j. KUPA-11042/2024/53/OMSXI/Fi-3 <br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>1. Souzená vc se týká vyhodnocení sousedských námitek vznesených v Yízení o dodate ném povolením stavby zahradní terasy zbudované pYi spole né hranici pozemko. Terasa pYitom navazuje na spole nou dlící ze dvojdomku umístného v mstské zástavb. <br/>I. Podstata vci a napadené rozhodnutí<br/>2. K ~ádosti stavebníka X (dále jen  stavebník ), vlastníka domu .p. XA na parcele st. . X v ulici X v X, Magistrát msta Pardubic, stavební úYad (dále jen  stavební úYad ) rozhodnutím ze dne 3. 4. 2024, . j. MmP 45727/2024 (dále jen  dodate né povolení stavby ) dle § 129 odst. 2 a 3 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Yádu (stavební zákon) ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  stavební zákon ) dodate n povolil stavbu terasy u rodinného domu .p. XA o rozmrech 4,15 m x 4,0 m ve výace 0,72 m od rostlého terénu. <br/>3. Stavební úYad stanovil podmínky dokon ení stavby terasy. Odovodnil, pro  ~ádosti o dodate né povolení stavby vyhovl. Reagoval na námitky souseda (~alobce) vznesené v probhu Yízení o dodate ném povolení stavby.<br/>4. Proti dodate nému povolení stavby podal ~alobce jako vlastník sousedního domu p. XB odvolání, ve kterém namítal provedení stavby bez jeho souhlasu. Namítal, ~e nemla být povolena nová stavba terasy zhotovená pYi samotné spole né hranici pozemko. Ml být dodr~en odstup 2 metry dle stavebního zákona a provádcí vyhláaky. Dosledkem provedené stavby bude docházet k imisím pohledem na pozemek a do domu v jeho vlastnictví. Soud k situaci na míst podotýká, ~e rodinné domy .p. XA a .p. XB tvoYí historicky dvojdom a za domy (pohledem pYístupu od ulice) navazuje za ka~dým z domo zahrada v linii spole né dlící zdi dvojdomu.<br/>5. }alovaný ~alobou napadeným rozhodnutím odvolání ~alobce zamítl. Ve výrokové ásti u inil formula ní zmnu a nahradil sousloví  stavební povolení za text  dodate né povolení stavby. Ve zbývající ásti rozhodnutí stavebního úYadu potvrdil. Výhradám ~alobce, prakticky zopakovaným i v odvolání, nepYisvd il. VypoYádání námitek bylo zalo~eno pYedevaím na situaci v území a na charakteru zástavby. U dvojdomu se spole nou hranicí pYísluaná vyhláaka umo~Huje konstrukce staveb bez nutnosti dodr~ení odstupové vzdálenosti 2 metry. Dále pYitom lze pYedpokládat, ~e po~adavky na soukromí budou v mstské zástavb daného typu omezeny práv jejím charakterem, co~ pYináaí zcela jist omezení pro oba sousedy. }alovaný i stavební úYad zdoraznili, ~e ~alobci mají ke svému domu pYipojenou obdobnou terasu té~ slou~ící mimo jiné jako pYechodový pYístup ze zvýaeného podla~í domu do zahrady. <br/>II. }aloba a její obsah<br/>6. }alobce a ~alobkyn podali spole nou ~alobu, kterou napadli rozhodnutí ~alovaného potvrzující rozhodnutí o dodate ném povolení stavby. Navrhli, aby soud rozhodnutí ~alovaného zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. Okruhy ~alobních námitek lze vymezit následovn.<br/>7. }alobci namítají nepYezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, a to i ve spojení s rozhodnutím o dodate ném povolení stavby. NepYezkoumatelnost spatYují v tom, ~e i pYesto~e v probhu celého Yízení poukazovali na naruaení soukromí a pohody bydlení, tak stavební úYad se tmito ob anskoprávními námitkami nezabýval a ~alovaný toto nenapravil. Tvrzení ~alovaného, ~e stavba je nemo~e do budoucna ruait ani obt~ovat nad míru pYimYenou pomrom, je nepYezkoumatelné. Názor stavebního úYadu, ~e takové námitky spadají do ob anskoprávní problematiky, která není v jeho kompetenci, je v rozporu se stavebním zákonem. Stavební úYad byl povinen tyto námitky vypoYádat. Pokud tak odmítl u init, ~alovaný stav nenapravil, rozhodnutí poté trpí nepYezkoumatelností. <br/>8. V dalaí ásti ~aloby ~alobci rozvinuli shora zmínnou námitku sousedských imisí a navázali na ni naruaením své pohody bydlení. Namítali zejména imise pohledové od sousedo na jejich pozemek a té~ do obytných prostor. Stavba terasy naruauje zavedené místní pomry a dochází k naruaení soukromí. Argumentovali pYitom výakou hrani ní zdi, která po vybudování terasy tuto pYevýaí pouze o 150 cm. Takto zmínné okolnosti nebyly stavebními orgány správn, resp. témY vobec posouzeny. }alobci shrnují, ~e pou~íváním zhotovené terasy stavebníka dojde k naruaení soukromí a pohody bydlení ~alobco nad míru pYimYenou pomrom. <br/>9. Spolu s námitkami o imisích pohledem ~alobci pYipomnli, ~e terasa stavebníka je umístna na samé hranici pozemko. PYitom pou~ití ustanovení § 25 odst. 6 vyhláaky . 501/2006 Sb., o obecných po~adavcích na vyu~ití území (dále jen  vyhláaka . 501/2006 Sb. ) nebylo stavebním úYadem ani ~alovaným Yádn odovodnno.<br/>10. Závre ný okruh námitek smYoval k neprokázání splnní obecných po~adavko na výstavbu. Terasa je rozmrov naddimenzovaná. K tomu hrozí aíYení hluku a vibrací kvoli dYevné náalapné vrstv. Mla být dolo~ena hluková studie. V této souvislosti zopakovali námitku nerespektování odstupové standardní vzdálenosti dle vyhláaky . 501/2006 Sb. Namítli nesprávné a nedostate né vyhodnocení charakteru zástavby ze strany ~alovaného. <br/>III. VyjádYení ~alovaného<br/>11. }alovaný s ~alobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. VyjádYil se k jednotlivým okruhom ~alobních námitek. Nesouhlasil s námitkou nepYezkoumatelnosti, pYipomnl, ~e správní orgány nemají povinnost se vypoYádat s ka~dou jednotlivou námitkou, pokud proti tvrzením ú astníka postaví svoj právní názor, v jeho~ konkurenci námitky neobstojí. Námitky je mo~né v závislosti na jejich obsáhlosti redukovat. K námitce soukromoprávních imisí a umístní terasy ~alovaný zopakoval, ~e rozpor nebyl shledán, a to pYedevaím s ohledem na charakter zástavby i charakter stavby sousední. Odmítl argumentaci ~alobco smYující k nutnosti vy~ádání hlukové studie. Závrem shrnul, ~e ~alobci z jisté ásti vy~adují reakci na dovozované ob anskoprávní námitky plynoucí z mo~ného omezení práv ~alobco u~íváním stavby stavebníka, které vaak stavební orgány nemohou Yeait. Lze se domáhat po protistran zdr~ení se imisí, avaak cestou soukromého práva. <br/>IV. Posouzení vci soudem<br/>12. }aloba byla podána v as [§ 72 odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. )], osobami k tomu oprávnnými (§ 65 odst. 1 s. Y. s.), ~aloba je pYípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. Y. s.).<br/>13. Napadené rozhodnutí soud pYezkoumal v rámci uplatnných ~alobních bodo dle § 75 odst. 2 s. Y. s., podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování ~alovaného ve smyslu § 75 odst. 1 s. Y. s. <br/>IV.a. Charakter území, v nm~ je provedena stavba a výchozí úvahy soudu<br/>14. Soud na úvod poznamenává, ~e po faktické ani právní stránce není sporu o tom, ~e ~alobci a stavebník jsou vlastníky mezujících stavebních pozemko, na nich~ jsou historicky umístny dva rodinné domy tvoYící tzv. dvojdom. Dvojdom je umístn v mstské lokalit X, ve které podle katastrální mapy zalo~ené ve správním spise, je stabilizovaná zástavba dvojdomy velmi astá. Takto daný charakter zástavby v lokalit je proto tYeba vzít za jedno ze základních východisek veakerých úvah pro vc, odvíjejících se od charakteru území a pYípadných pomro v nm. Nesporný je rovn~ fakt, ~e ~alobci mají u svého domu zbudovanou obdobnou terasu, bye menaích rozmro. <br/>15. Sama mstská zástavba, a o to více zástavba s vyu~itím konceptu dvojdomo, které v mstském prostYedí mohou mít svoj dovod ve vztahu k po~adavkom na hustotu zástavby, s sebou pYináaí jisté omezení soukromí vlastníko i u~ivatelo nemovitostí. TémY jist pak nebude mo~né dosáhnout úplného soukromí co se tý e pohledových, hlukových a dalaích mo~ných imisí spojených s b~ným vyu~íváním prostoru ur eného k bydlení, a to v etn zahrady nále~ející k rodinnému domu. Takto jistým zposobem implicitní omezení práva na soukromí v daném prostoru nelze úspan pomYovat s pomry v jiných typech zástavby, které mohou umo~Hovat airaí zachování po~adavko na soukromí.<br/>16. Napadené rozhodnutí a rozhodnutí stavebního úYadu iní pro ú ely pYezkumu soudem jeden celek. Pokud tedy ~alovaný souhlasil se závry stavebního úYadu, nebylo nutné pYedchozí argumentaci ponovu opakovat, a to i pYes pYípadný setrvalý odpor ~alobce.<br/>17. Ostatn stejn tak mo~e u init i soud, pokud na závrech správních orgáno nedostatky neshledá. Nebude nutné opakovat jejich závry, i popYípad jinými slovy sdlovat optovn toté~. K tomu napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, . j. 8 Afs 75/2005-130 publikovaný pod . 1350/2007 Sb. NSS, i rozsudky tého~ soudu ze dne 2. 7. 2007, . j. 4 As 11/2006-86, a ze dne 29. 5. 2013, . j. 2 Afs 37/2012-47. Rozsudky správních soudo jsou dostupné na www.nssoud.cz. <br/>18. }alobci vytýkají správním orgánom, ~e se jejich námitkám nevnovaly dosta ujícím zposobem, aby z odovodnní rozhodnutí bylo zYejmé a jasné, pro  námitkám nebylo dáno za pravdu. K tomu soud pova~uje vhodné pYipomenout, ~e a koliv je povinností orgáno veYejné moci svá rozhodnutí Yádn odovodnit, nelze tuto povinnost interpretovat jako po~adavek detailní odpovdi na ka~dou námitku i její specifikaci (ve vztahu k soudom srov. napY. odst. 61 rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve vci Van de Hurk v. Nizozemí, . 16034/90 ze dne 19. 4. 1994, dostupné na stránkách tohoto soudu https://hudoc.echr.coe.int).<br/>19. Orgán veYejné moci mo~e na ur itou námitku reagovat i tak, ~e v odovodnní svého rozhodnutí prezentuje od názoru ~alobce odlianý názor, který pYesvd iv zdovodní. Tím se s námitkami ú astníka Yízení v~dy, minimáln implicitn, vypoYádá. Nelze proto bez dalaího uzavYít, ~e absence odpovdi na ten i onen argument ~alobce v odovodnní ~alovaného rozhodnutí zposobuje nezákonnost rozhodnutí i dokonce jeho nepYezkoumatelnost. Takovýto pYístup by toti~ mohl vést zejména u velmi obsáhlých podání a~ k absurdním dosledkom a k poruaení zásady efektivity a hospodárnosti Yízení.<br/>20. Dále platí, ~e samu okolnost, ~e soud nepYisvd il argumentaci ú astníka Yízení, nelze bez dalaího pova~ovat za poruaení jeho práv. Právo na spravedlivý proces nelze vykládat tak, ~e jde o právo jednotlivce na vyhovní jeho návrhu i na rozhodnutí v jeho prospch (srov. napY. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2773/11). <br/>IV.b. K námitce nepYezkoumatelnosti rozhodnutí<br/>21. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nepYezkoumatelnosti. Shledal pYitom, ~e napadené rozhodnutí není nepYezkoumatelné a je z nho patrné, jaké dovody vedly ~alovaného k závrom pYijatým v jeho rozhodnutí. Bez zásadních pochybností z rozhodnutí vyplývá, ~e dovodem zamítnutí odvolání je podoba a charakter umístní dodate n povolené stavby terasy. Tedy pYedevaím charakter zástavby, která umo~Huje umístit stavbu a~ na hranici pozemku. Za rozhodné hledisko byla rovn~ vzata pYimYenost ve vztahu k místním pomrom. O tom, ~e rozhodnutí netrpí zásadní vadou nepYezkoumatelnosti ostatn svd í i to, ~e ~alobci byli schopni v ~alob na vydané rozhodnutí vcn reagovat a vést se závry v nm vysloveným polemiku. <br/>22. Dle rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, . j. 8 Afs 267/2017-38, body 15 a 16 platí, ~e  NepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo musí být vykládána ve svém skute ném smyslu, tj. jako nemo~nost pYezkoumat ur ité rozhodnutí pro nemo~nost zjistit v nm jeho obsah nebo dovody, pro které bylo vydáno. Není pYípustné institut nepYezkoumatelnosti libovoln rozaiYovat a vztáhnout jej i na pYípady, kdy se správní orgán, resp. soud podstatou námitky ú astníka Yízení Yádn zabývá a vysvtlí, pro  nepova~uje argumentaci ú astníka za správnou, bye výslovn v odovodnní rozhodnutí nereaguje na vaechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se (toliko) díl ího nedostatku odovodnní. Zruaení rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost je vyhrazeno tm nejzáva~njaím vadám rozhodnutí, kdy pro absenci dovodo i pro nesrozumitelnost skute n nelze rozhodnutí meritorn pYezkoumat. NepYezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek dovodo tak má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán i soud na námitku ú astníka zcela (tedy i implicitn) reagovat. Tedy skute nost, ~e ~alovaný (optovn) nedal za pravdu námitkám ~alobce, není znakem nepYezkoumatelnosti rozhodnutí, pro kterou by soud musel rozhodnutí zruait. <br/>23. }alobci v ~alob pYedevaím poukazovali na to, ~e nebyly vyvráceny jejich námitky o naruaení soukromí a pohody bydlení. V Yízení pYed stavebním úYadem ~alobce námitku souhrnn pokrývající otázku obt~ování pohledem zakomponoval po roznu do více oddlených námitek (výaka terasy, pohyb osob na terase, výaka hrani ní zdi, pYípadn té~ pYedimenzovanost terasy). Stavební úYad na námitky reagoval, pYi em~ mimo jiné odkázal na skute nost, ~e ~alobci mají u svého domu terasu umístnou v obdobném míst a v témY stejné výace, a to i ve vztahu ke spole né hrani ní zdi. Stavební úYad rovn~ nebyl nucen výslovn vypoYádávat námitku týkající se naruaení pohody bydlení (kvality prostYedí), neboe ~alobce v Yízení pYed stavebním úYadem takto výslovn svoji námitku neformuloval. <br/>24. V odvolacím Yízení pak ~alobce koncipoval námitky stru nji a napadal pYedevaím umístní terasy pYi spole né hranici pozemko v rozporu s pYedpisy. NepYezkoumatelnost neuvádl. Námitka imisí pohledem byla zmínna vcelku stru n, a pYedevaím ve vazb na to, ~e chováním lidí na terase (pohledy) bude docházet k obt~ování. }alovaný reagoval obdobn jako stavební úYad, odkázal na charakter zástavby, dané pomry v území a k námitkám sousedského chování uvedl, ~e toto nelze pYedb~n posuzovat ve stavebném Yízení. Odkázal na mo~nou ochranu cestou práva ob anského.<br/>25. Soud dává ~alobcom áste n za pravdu v tom, ~e práv opakované odkazy v rozhodnutí stavebního úYadu na ustanovení § 1013 zákona . 89/2012 Sb., ob anský zákoník s tím, ~e není v kompetenci stavebního úYadu se ob anskoprávními námitkami zabývat, nejsou v obecné rovin jist správné. Tato skute nost ostatn plyne napY. z ustanovení § 114 odst. 3 vta druhá pYed stYedníkem stavebního zákona, podle kterého platí, ~e  nedoalo-li k dohod o námitce ob anskoprávní povahy, stavební úYad si o ní u iní úsudek a rozhodne ve vci. Uvedenou nepYesnost je tedy tYeba korigovat.<br/>26. V pYedmtné vci vaak stavební úYad a posléze ~alovaný nereagovali na ob anskoprávní (sousedské) námitky ~alobce tak, ~e by je zcela pominuli a odmítli se jimi zabývat, jak tvrdí ~alobci v ~alob a jak by bylo mo~né dovozovat z konstatování ásti rozhodnutí, ~e stavební úYad se ob anskoprávními námitkami zabývat nemo~e. Lze si jist náhledem ~alobco pYedstavit více propracovanou reakci správních orgáno, zejména stavebního úYadu, na ~alobcovy námitky obt~ování pohledem. Soud vaak ji~ uvedl, ~e v základu pova~uje námitku za vypoYádanou, a to pYedevaím implicitn práv odkazem na § 1013 ob anského zákoníku a poukazem na charakter zástavby, podobu terasy a pomry v území. Charakter stavby a pomry v území byly stavebními orgány realisticky popsány. <br/>27. Krajský soud se k námitce imisí pohledem vyjádYí ní~e a osvtlí, z jakého dovodu má za to, ~e není v posuzované vci dovodná. I pokud by tedy bylo lze dospt k názoru, ~e vypoYádání provedené stavebním úYadem nebylo snad v dostate né míYe konkrétní, jednalo by se toliko o vadu áste nou, která nemohla mít a nemla vliv na výsledek Yízení. Tento závr pak vede soud k tomu, ~e není na míst rozhodnutí pro nepYezkoumatelnost ruait.<br/>28. Problematické chování sousedo ozna ené a nastolené v ~alobních tvrzeních ~alobco je pYedevaím patrn dosledkem ne zcela vhodn nastavených sousedských vztaho. VeYejnoprávní ochrana je sice mimo jiné poskytována do budoucna z dovodu ochrany sousedících osob a pYedcházení mo~ným sporom budoucím, které lze pYedvídat ji~ ve fázi správního rozhodování. Avaak ochranu pYed potenciálními budoucími zásahy nahodilými, mén pravdpodobnými, i pYesahujícími rozumné nároky na Yízení podle stavebního zákona, ji~ poskytuje soukromoprávní ~aloba. Sem pak práv mohou spadat námitky pohybu vtaího po tu osob po terase, i s tím spojeného nadmrného hluku. Sou asn je tYeba pYihlédnout k tomu, ~e stavební úYad nevyhodnocoval toliko mo~né dopady do budoucna, jeliko~ vedl Yízení o stavb, která byla z podstatné ásti dokon ena a u~ívána.<br/>IV.c. Pohledové imise a naruaení pohody bydlení<br/>29. }alobci namítali, ~e povolená stavba terasy povede k zásahu do jejich soukromí tím, ~e umo~ní pohledy pYes hrani ní ze a do obytných prostor a té~ naruaí pohodu bydlení. Soud ji~ v úvodu svého posouzení uvedl, ~e ob anskoprávní námitku je tYeba posoudit a nahlí~et skrze koncept tzv. míry (ne)pYimYené místním pomrom. Sou asn platí, ~e imise pohledem je pova~ována na tzv. nepravou imisi. Správní orgány osvtlily svá východiska a uvedly, ~e se jedná o zástavbu v podob dvojdomu se spole nou hranicí. Z obsahu správního spisu rovn~ vyplynulo, ~e historická podoba obou domo po ítala s umístním (menaí) terasy jako pYinejmenaím pYechodového prvku mezi zvýaeným podla~ím domu a pYilehlou zahradou. Z fotografické dokumentace poYízené v míst je zYejmé, ~e obdobnou terasu se zrcadlovým umístním vyu~ívají té~ ~alobci u svého domu. Nadto jejich dom zahrnuje té~ balkonovou terasu, která rovn~ umo~Huje relativn neomezený rozhled do okolí.<br/>30. Za takto daného stavu vcí pova~uje soud za obtí~né pYistoupit na argumentaci ~alobco, ~e stavebník zasáhl do pomro lokality zposobem, který výrazn mní její pomry. Ke zmn pomro mohlo subjektivn dojít na stran ~alobco, avaak nikoli nepYedvídateln a tak, ~e by jejich práva byla ruaena nad míru pYimYenou. <br/>31. }alobci mají pYinejmenaím mo~nost záclonami zamezit pohledom do svých obytných prostor. Terasy obou sousedních domo, jak je patrné z fotodokumentace, mají slou~it pro venkovní posezení a odpo inek. Pochozí pohyb osob po terase samozYejm není vylou en, avaak soud pYedpokládá, ~e není prvotním dovodem existence terasy. Povodní terasa u domu stavebníka svojí velikostí rekreaci témY neumo~Hovala, nicmén její novou koncepci jako plochy pYímo navazující na obytný prostor soud nemá za ímkoli výjime nou. Ostatn obdobnou koncepci terasy zvolili ~alobci. áste ná rozmrová odlianost dle soudu nepYedstavuje podstatný rozdíl. <br/>32. Zásahy imisí pohledem do práva na soukromí byly v rozhodovací praxi soudo vcelku asto Yeaeny, a to jak civilními, tak správními soudy. Souhrnn lze konstatovat, ~e obt~ování pohledem je mo~né pova~ovat za imisi jen v mimoYádném pYípad, pokud je soustavn a záva~n naruaováno soukromí vlastníka nebo u~ivatele sousední nemovitosti. K tomu viz napY. rozsudek NSS ze dne 30. 7. 2013, . j. 4 As 97/2013-40. Tento rozsudek se rovn~ týkal dodate ného povolení ocelové konstrukce terasy Yadového bytového domu. Soudy konstatovaly nepYimYený zásah do soukromí, avaak v situaci terasy umístné nad úroveH stávající ohradní zdi pYímo na hranici pozemku. Terasu pak Nejvyaaí správní soud v nadsázce pYirovnal k tribun. V nyní souzené vci vaak terasa takové pYedpoklady nemá. Stav v míst je rovn~ odlianý.<br/>33. Soud samozYejm pYipouatí, ~e vyu~íváním terasy mo~e být, resp. patrn bude soukromí ~alobco áste n omezeno i naruaeno. Avaak vzhledem k charakteru zástavby a k pomrom na území (viz té~ terasa a balkon ~alobco) nepojde o zásahy i omezení nad míru pYimYenou místním pomrom ve smyslu § 1013 ob anského zákoníku. Tato úvaha je dole~itým korektivem pYi vyhodnocování soukromoprávních námitek. Po~adavky ~alobco na vcelku vysokou míru soukromí je toti~ tYeba pomYovat charakterem zástavby, v ní~ se tohoto soukromí do~adují. <br/>34. Není pak na míst ve stavebním Yízení dojít k Yeaení, pYi kterém jeden dom terasu mít bude, resp. ji~ má a sousední dom pak nikoli. Práv tento závr je projekcí zásady pomYování ve vztahu k pomrom v území. Z uvedeného dovodu pak soud na rozdíl od ~alobco nijak nevytýká správním orgánom to, ~e pYijaly závr o tom, ~e stavba do budoucna nemo~e ruait vlastníky sousedních nemovitostí nad míru pYimYenou pomrom. <br/>35. Námitku naruaení pohody bydlení s vyu~itím práv toho neur itého právního pojmu pYinesli ~alobci výslovn a~ v ~alob. Zhodnotit zachování kvality prostYedí (za dYívjaí právní úpravy ozna ované jako  pohoda bydlení ), je úkolem stavebního úYadu, neboe mu to ukládá zákon s provádcí vyhláakou. Jde toti~ o jeden z obecných po~adavko na výstavbu. Stavební úYad tak v rozhodnutí obecn u inil. K tomu je tYeba dodat, ~e hodnocení toho, jaký dopad bude mít stavba na kvalitu prostYedí ve svém okolí, s posouzením ob anskoprávních námitek úzce souvisí. Nejedná se vaak o jedno a toté~. Zachování kvality prostYedí stavební úYad posoudí z úYední povinnosti, jde toti~ o pojem a koncept veYejného práva. PYitom stavební úYad vezme v úvahu zejména ochranu veYejných zájmo, jako je napY. rozumné urbanistické uspoYádání celé lokality. <br/>36. V nyní souzené vci ~alobci naruaení kvality prostYedí (dYíve pohody bydlení) odvíjeli zejména od svých ob anskoprávních námitek, ke kterým se soud vyjádYil shora. Soud tak mo~e uzavYít, ~e svým rozsahem omezená stavba terasy nemá dalaí potenciál jakkoli více vést k významnému zhoraení kvality prostYedí v míst. Tento závr soud iní práv s odkazem na to, jak se vypoYádal s mo~ným naruaením soukromí ~alobco.<br/>IV.d. Odstup stavby a po~adavek hlukové studie<br/>37. }alobci namítali, ~e stavba terasy nemla být povolena pro rozpor s obecnými po~adavky na výstavbu ve smyslu § 129 odst. 3 písm. c) stavebního zákona. Poukazovali pYedevaím na umístní terasy pYi samé hranici pozemko spojené s hlukovým zatí~ením. Odkázali na ustanovení § 25 odst. 5 a 6 vyhláaky . 501/2006 Sb. Pokud správní orgány argumentovaly ustanovením zmínného § 26 odst. 6, mly argumentaci blí~e podlo~it.<br/>38. Podle § 25 odst. 5 vyhláaky . 501/2006 Sb. vzdálenost stavby gará~e a dalaích staveb souvisejících a podmiHujících bydlení umístných na pozemku rodinného domu nesmí být od spole ných hranic pozemko menaí ne~ 2 m.<br/>39. Podle § 25 odst. 6 vyhláaky . 501/2006 Sb. s ohledem na charakter zástavby je mo~no umístit a~ na hranici pozemku rodinný dom, gará~ a dalaí stavby a zaYízení související s u~íváním rodinného domu. V takovém pYípad nesmí být ve stn na hranici pozemku ~ádné stavební otvory, zejména okna, vtrací otvory; musí být zamezeno stékání deaeových vod nebo spadu snhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její ást nesmí pYesahovat na sousední pozemek.<br/>40. Z citovaného ustanovení § 25 odst. 6 vyhláaky . 501/2006 Sb. plyne, ~e umístní terasy jako stavby související s u~íváním rodinného domu a~ na hranici pozemku je mo~né. Jako hledisko pro tento výjime ný postup v odliaení od po~adavku odstupu 2 metro dle odst. 5 tého~ ustanovení slou~í vyhodnocení charakteru zástavby. <br/>41. K charakteru zástavby (historicky rodinný dvojdom) se soud ji~ vyjádYil opakovan a obdobn tak u inili ~alovaný i stavební úYad. Soud k tomu nemá co více dodat. Po~adavek ~alobco na dalaí a detailnjaí odovodnní není dle soudu na míst. Samotná historicky daná dispozice obou domo prakticky pYedpokládá konstrukci navazující terasy v tsné blízkosti spole né hranice. Ostatn terasa u domu ~alobco je prokazem toho, ~e argumentace ~alobco je nepYípadná. <br/>42. }alovaný rovn~ v rozhodnutí stru n odovodnil nevyhovní námitkám mo~ného hlukového zatí~ení v situaci, kdy ~alobce ke svým tvrzením nepYedlo~il jakékoli dokazy. Soud souhlasí se závrem stavebních orgáno, ~e stavba a následné u~ívání terasy v sob nenesou zYejmý potenciál k tomu, aby okolí bylo obt~ováno nepYípustným i nadlimitním hlukem. Za tohoto stavu se pak podává, ~e zat~ovat stavebníka dokládáním hlukové studie nebylo na míst. Vzhledem k tomu, ~e jde o pochozí terasu, soud nemo~e ani jakkoli blí~e vyhodnotit obecnou obavu ~alobco z vibrací. <br/>43. Námitka ~alobco k obt~ování hlukem a vibracemi vaak spíae smYuje do soukromoprávní roviny tak, jak tomu bylo u námitky obt~ování pohledem. I o této námitce si musí stavební úYad u init úsudek. Úsudek vaak nemo~e být inn zcela voln, nýbr~ na základ skutkových zjiatní a v souladu se zákonnou úpravou. K tomu viz § 3 správního Yádu. To vaak pYi Yeaení ob anskoprávních námitek neplatí bez dalaího. Rozhodování stavebního úYadu se v otázce ob anskoprávních námitek velice blí~í rozhodování v ob anskoprávním sporu.  Proto není namíst klást na bedra správního orgánu povinnost zjiaeovat skutkový stav jen na základ pouhých tvrzení dot eného ú astníka Yízení v takovém rozsahu, jaký si vy~aduje posouzení souladu stavby s veYejnoprávními po~adavky. Za rozumný lze ozna it po~adavek, aby ú astník vznáaející ob anskoprávní námitku dokazn podlo~il svá tvrzení alespoH do té míry, aby na stran stavebního úYadu vyvolal dovodné pochybnosti o tom, zda stavba zposobuje (pYíp. bude zposobovat) obt~ování nad míru pYimYenou pomrom i nikoliv (pYimYen lze odkázat na dokazní standard ve sporných Yízeních podle § 141 odst. 4 správního Yádu). PodaYí-li se vlastníkovi sousední nemovitosti objektivn vyvolat popsané pochybnosti na stran stavebního úYadu, pYesouvá se dokazní bYemeno, tedy povinnost prokázat, ~e k obt~ování nad míru pYimYenou pomrom nedochází (pYíp. nebude odcházet) na stavebníka, který usiluje o zptnou legalizaci své stavby. Citováno z rozsudku Nejvyaaího správního soud ze dne 11. 11. 2014, .j. 6 As 207/2014-36, bod 17. }alovaný proto správn uvedl, ~e ~alobce své námitky dokazy nepodlo~il. <br/>44. K rozmrom dodate n povolené terasy soud uvádí, ~e stavbu nepova~uje za rozmrov jakkoli nepYimYenou. Okolnost, ~e ~alobci mají terasu menaí, nemo~e být pova~ována za rozhodné mYítko. Soud by mohl námitku pova~ovat za podstatnou jak ze stavebntechnického, tak sousedského hlediska za situace, kdy by terasa zvýaená nad úroveH terénu zasahovala nadmrnou plochu zahrady a ukazovalo by se, ~e funkce odpo inkového posezení u vstupu do domu není skute ným ú elem terasy. Tak tomu vaak v daném pYípad není. Potenciální chování návatv pohybujících se na terase stavebníka nemo~e být pYedmtem jakéhosi pYedb~ného vyhodnocování ob anskoprávních námitek stavebního úYadu. Tento závr ji~ soud shora vysvtlil. <br/>V. Závr a náklady Yízení<br/>45. S ohledem na výae uvedené soud dospl k závru, ~e námitky ~alobco nejsou oprávnné. }aloba tak není dovodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. Y. s. zamítl. }alobci na svých právech zkráceni postupem ~alovaného nikterak nebyli.<br/>46. O náhrad náklado Yízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s. Y. s. }alobci nebyli v Yízení úspaní. }alovanému podle obsahu správního spisu nevznikly takové náklady soudního Yízení, které by pYesahovaly rámec b~né úYední innosti.<br/>Pou ení:<br/>Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doru ení ú astníkom Yízení. <br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/>Pardubice 2. duben 2025<br/>JUDr. Jan DvoYák v. r. <br/>pYedseda senátu<br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje X.<br/></body> </html>