<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 31 Af 40/2023- 84 - text</title> </head> <body> ÿþ 10 31 Af 40/2023<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Petra `ebka a soudco JUDr. Václava `tencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve vci <br/>~alobce: Centrum pro zjiaeování výsledko vzdlávání, státní pYíspvková organizace, I O 72029455<br/>sídlem Jankovcova 933/63, 170 00 Praha 7<br/>zastoupený advokátem JUDr. Josefem Donátem, LL.M.<br/>sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha<br/>proti <br/>~alovanému: ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e<br/>sídlem tYída Kpt. Jaroae 7, 604 55 Brno<br/>o ~alob proti rozhodnutí pYedsedy ~alovaného ze dne 3. 8. 2023, . j. ÚOHS-29242/2023/162,<br/><br/>takto:<br/>I. }aloba se zamítá.<br/>II. }alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení.<br/>Odovodnní:<br/>I. PYedmt Yízení<br/>1. }alovaný rozhodnutím ze dne 7. 8. 2015, . j. ÚOHS-S1091/2014, S354/2015/VZ-21931/2015/542/JVo, uznal ~alobce vinným ze spáchání dvou správních delikto podle § 120 odst. 1 písm. a) a c) zákona . 137/2006 Sb., o veYejných zakázkách ve znní ú inném k 31. 10. 2014 (dále jen  ZVZ ). Ml se jich dopustit tím, ~e a) nedodr~el postup stanovený v § 21 odst. 2 ZVZ, jestli~e dne 31. 10. 2014 uzavYel smlouvu v jednacím Yízení bez uveYejnní s dodavatelem z dovodu krajn naléhavého pYípadu, ani~ by k tomu byly splnny podmínky stanovené v § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ, pYi em~ tento postup mohl podstatn ovlivnit výbr nejvhodnjaí nabídky, a b) uzavYel smlouvu s dodavatelem bez uveYejnní oznámení o zahájení zadávacího Yízení podle ustanovení § 146 odst. 1 ZVZ, a koli byl povinen toto oznámení uveYejnit. Za tyto správní delikty ~alovaný ulo~il ~alobci pokutu ve výai 500 000 K . PYedseda ~alovaného následn rozhodnutím ze dne 6. 9. 2016, . j. ÚOHS-R277/2015/VZ-36916/2016/322/KBe, zamítl rozklad ~alobce podaný proti prvostupHovému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil. Toto rozhodnutí bylo následn zruaeno Krajským soudem v Brn, nejprve rozsudkem ze dne 26. 9. 2018, . j. 31 Af 80/2016-85, a posléze (poté, co byl tento rozsudek zruaen rozsudkem Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 1. 2022, . j. 5 As 340/2018-64) rozsudkem ze dne 2. 11. 2022, . j. 31 Af 80/2016-164 (kasa ní stí~nost proti tomuto rozsudku Nejvyaaí správní soud zamítl rozsudkem ze dne 11. 5. 2023, . j. 9 As 220/2022-33). PYedseda ~alovaného proto o rozkladu rozhodoval znovu a rozhodnutím ze dne 3. 8. 2023, . j. ÚOHS-29242/2023/162, potvrdil výrok prvostupHového rozhodnutí o vin ve vztahu k prvnímu ze správních delikto a v této ásti rozklad zamítl (výrok I.), zruail výrok o vin ve vztahu k druhému ze správních delikto a Yízení o nm zastavil (výrok II.), zmnil výrok o pokut tak, ~e ji sní~il na ástku 350 000 K  (výrok III.), a zruail výrok o ulo~ení zákazu plnní smlouvy a Yízení v této ásti zastavil (výrok IV.).<br/>II. Stanoviska ú astníko Yízení<br/>2. }alobce se domáhá zruaení správních rozhodnutí obou stupHo a vrácení vci ~alovanému k dalaímu Yízení. Namítá, ~e ~alovaný u inil nesprávný závr o tom, ~e stav krajní naléhavosti v Yíjnu 2014 zposobil ~alobce sám svým jednáním. Nesprávn toti~ vyhodnotil objektivní okolnosti, které vedly ke zpo~dní se zahájením povodního Yízení. Zdr~ení zposobilo Ministerstvo akolství, mláde~e a tlovýchovy (dále  M`MT ) z pozice normotvorce. V této otázce ~alovaný neprovedl vlastní hodnocení pYedlo~ených dokazo. }alovaný vychází z nesprávného závru, ~e dovodem zpo~dní povodního Yízení byly zmny provádné v dob od dubna 2014. Pronáaí pYitom nevhodné a nerealistické úvahy o tom, jak ~alobce mohl zmnit pYedmt plnní povodního Yízení tak, aby zadávací Yízení stihl dokon it. Úvahy ~alovaného odporují podkladom rozhodnutí a ignorují dYívjaí argumentaci ~alobce. }alovaný také inil nesprávné a arbitrární úvahy ohledn lhot, které ml ~alobce zohlednit v rámci pYípravy harmonogramu. }alovaný inil vcn nedovodný rozdíl mezi bhem bloka ní lhoty jako samostatným zákonným institutem a mezi zdr~ením zposobovaným vydáním pYedb~ného opatYení ~alovaným. Poruail dále povinnost rozhodnout v pochybnostech ve prospch obvinného a ignoroval apel krajského soudu, aby pYihlédl k okolnostem zdr~ení se zahájením povodního Yízení jako k okolnostem, které vylu ují odpovdnost ~alobce za pYestupek, ani je neposoudil jako poleh ující okolnost pro sní~ení pokuty.<br/>3. }alovaný ve svém vyjádYení uvádí, ~e jeliko~ nedoalo ke zmn skutkového i právního stavu, postupoval v souladu se závazným právním názorem krajského soudu. Odkazuje na prvostupHové rozhodnutí, napadené rozhodnutí, svá vyjádYení v pYedchozích soudních Yízeních i rozsudky soudo a dále se vyjadYuje pouze k nov uplatnné argumentaci. Setrvává na závru, ~e zdr~ení povodní veYejné zakázky je dílem interních zále~itostí v rámci ~alobce a M`MT jako jeho zYizovatele. Mediální výstupy nejsou reálnou normotvorbou. }alobce ne ekal na legislativní zmnu, nýbr~ výhradn na souhlas ministra. Argumentace ~alovaného týkající se lhot, s nimi~ má zadavatel po ítat, byla v~dy konzistentní. Tvrdí-li ~alobce, ~e nejzazaím termínem uzavYení smlouvy bylo 31. 10. 2014, ignoruje první závazn stanovený milník v podob akceptace provádcího projektu do 30. 9. 2014, stanovený v zadávacích podmínkách. Neexistuje ~ádná pochybnost o pYí in zdr~ení ani o tom, s jakými asovými úseky ml ~alobce v povodním zadávacím Yízení po ítat. }alobce odpovídá za opo~dný souhlas ministra jako svého zYizovatele. }alobce se proto nemo~e zprostit odpovdnosti tvrzením, ~e udlal fakticky vae správn, aby se nezákonnému jednání vyhnul. Jistý apel na ~alovaného pYi ústním vyhlaaování rozsudku zaznl. Byl ale pronesen neur it a krajský soud nepova~oval za dole~ité jej zanést do rozsudku. Tím mén by ml být ~alovaný povinen jej v napadeném rozhodnutí zohlednit. I kdyby jej zohlednil, nemohlo se jednat o aplikaci § 121 odst. 1 ZVZ, ale maximáln o díl í poleh ující okolnost, která by se v pokut odrazila minimáln. <br/>4. Na vyjádYení ~alovaného reagoval ~alobce replikou. Nad rámec ~alobních námitek doplHuje, ~e se právní stav podstatn zmnil nazíráním krajského soudu vyjádYeným ji~ v rozsudku ze dne 26. 9. 2018 a následným pYedlo~ením dokazo ~alobcem. S nimi se napadené rozhodnutí vypoYádalo nedostate n. }alobce ozna uje argumentaci ~alovaného za hrub manipulativní a poukazuje na relevanci mediálních zpráv jako dokazu o pYíprav legislativy. Závry o tom, ~e normotvorná innost neprobíhala, nemají oporu ve správním spise. }alobce brojí také proti úvahám týkajícím se zapo ítávání bloka ních lhot. }alovaný podle nj nesprávn zamHuje formální nastavení zadávacích podmínek a reálné potYeby a mo~nosti ~alobce. }alobce reáln mohl smlouvu uzavYít a~ do 31. 10. 2014. <br/>5. PYi ústním jednání ú astníci setrvali na svých stanoviscích.<br/>III. Posouzení vci krajským soudem<br/>6. Krajský soud v Brn na základ v as podané ~aloby pYezkoumal napadené rozhodnutí ~alovaného a Yízení pYedcházející jeho vydání v mezích ~alobních bodo (§ 75 odst. 2, vta první zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní; dále  s. Y. s. ). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dob rozhodování správních orgáno (§ 75 odst. 1 s. Y. s.). Podkladem pro rozhodnutí byl obsah správního spisu, nad jeho~ rámec nebylo potYeba provádt dokazování.<br/>7. PYedn soud uvádí, ~e se v tomto pYípad jedná o opakované posouzení vci (viz shora citované rozsudky Krajského soudu v Brn a Nejvyaaího správního soudu), v rámci nho~ ji~ není prostor pro optovné posuzování tých~ otázek a polemiku s dYívjaím právním názorem (viz usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 2. 2022, . j. 1 Azs 16/2021-50). Závazným právním názorem krajského soudu je pYi dalaím rozhodování v té~e vci vázán nejen ~alovaný, ale také sám krajský soud. <br/>III.a Postavení M`MT pYi vzniku stavu krajní naléhavosti<br/>8. Nejprve se soud zabýval postavením M`MT pYi vzniku stavu krajní naléhavosti, která byla dovodem pro zadání veYejné zakázky v jednacím Yízení bez uveYejnní. Krajský soud v rozsudku ze dne 2. 11. 2022, . j. 31 Af 80/2016-164, vyael z toho, ~e samotná existence krajní naléhavosti nebyla mezi ú astníky sporná. Krajní naléhavost spo ívala v nemo~nosti dokon ení povodního zadávacího Yízení, v nm~ jeden z dodavatelo podal návrh k ~alovanému na pYezkum úkonu zadavatele. }alobce ml vznik této situace zapYí init pozdním zadáním veYejné zakázky, které mlo být zposobeno pozdním souhlasem ministra M`MT, jen~ byl pro zadání veYejné zakázky nezbytný. Spornou byla v prvé Yad otázka, zda je pozdní souhlas ministra M`MT pYi itatelný ~alobci. Krajský soud rozliail situace, kdy ministr M`MT vystupuje z pozice zYizovatele ~alobce a kdy ministr i M`MT jako celek vystupují jako normotvorce. V prvním pYípad se jedná fakticky o interní úkony ~alobce, které jsou proto pYi itatelné ~alobci. V druhém pYípad M`MT stanovuje obecn závazná pravidla, která jsou platná nejen pro ~alobce, ale erga omnes (primárn jde o pravidla obsa~ená ve vyhláace . 177/2009 Sb., o bli~aích podmínkách ukon ování vzdlávání ve stYedních akolách maturitní zkouakou). V druhém pYípad tedy M`MT i ministr vystupují v roli, která je od ~alobce oddlená, a takové jednání proto není ~alobci pYi itatelné. <br/>9. Krajský soud ve svém rozsudku ze dne 2. 11. 2022, . j. 31 Af 80/2016-164, u inil k této otázce následující závry:  PYedn konstatuje, ~e samotná existence vnitYní smrnice o zadávání veYejných zakázek by nemohla být dovodem pro vyvinní ~alobce s tvrzením, ~e odpovdnost za zpo~dní zakázky nese jeho zYizovatel, pokud by se jednalo pouze a výlu n o interní vztah ~alobce a jeho zYizovatele. Takovým dovodem by mohla být pouze situace, kdy by soud shledal za prokázané, ~e ministerstvo v dob relevantní pro zadání veYejné zakázky (první polovina roku 2014) podnikalo kroky k pYijetí nové právní úpravy ovlivHující její pYedmt, a zároveH bylo reáln mo~né tuto právní úpravu pYijmout v as tak, aby byla ú inná ji~ ve vztahu ke státním maturitám roku 2015. V takovém pYípad by toti~ bylo ze strany ~alobce jako~to adresáta normativního aktu ministerstva nutným postupem vy kat rozhodnutí ministerstva a pose kat s realizací zadávacího Yízení. PYípadná následná nutnost zadat jej v jednacím Yízení bez uveYejnní by nemohla být pYi ítána ~alobci.<br/>O takovou situaci se vaak v projednávaném pYípad nejedná. }alobce ve svých podáních odkazoval na Yadu dokumento, které mly prokázat jednání o zmn podob státních maturit ji~ od roku 2015. Soud se tmito dokumenty zabýval, provedl je na ústním jednání jako dokaz, a shledal, ~e neposkytují dostate nou oporu pro závr, ~e zámr ministerstva zmnit podobu státních maturit byl realizovatelný ji~ od roku 2015. Naopak má za to, ~e ji~ v dob vedení jednání o zmn podoby státních maturit bylo vysoce nepravdpodobné, ~e by tato nová podoba mohla být realizovatelná u~ ve vztahu k roku 2015. <br/>10. Konkrétnji se pak soud zabýval dokumenty nazvanými Zápis z 27. porady vedení ze dne 4. 8. 2014 a Ustavení národních kulatých stolo pro vzdlávání z bYezna 2014. Uvedl pak, ~e  [z]e ~alobcem dolo~ených dokumento sice vyplývá, ~e v první polovin roku 2014 probíhala jednání o mo~né zmn modelu státních maturit, avaak z ni eho nevyplývá, ~e by se taková zmna mohla reáln udát ji~ ve vztahu k roku 2015 tak, aby se jednalo o skute nost relevantní pro postup ~alobce pYi zadávání povodní veYejné zakázky. <br/>11. Následn pak soud uzavYel, ~e  v nyní projednávaném pYípad doalo k odlo~ení zahájení povodního zadávacího Yízení nikoli z dovodo posobících erga omnes, nýbr~ z dovodo na stran ~alobce, resp. jeho zYizovatele, které jsou ist interní zále~itostí. Jinými slovy krajský soud jednozna n uzavYel, ~e odlo~ení zahájení povodního zadávacího Yízení (v jeho~ dosledku doalo ke vzniku stavu krajní naléhavosti) zapYí inilo jednání M`MT smYované výlu n k ~alobci. M`MT vystupovalo v roli zYizovatele ~alobce, jednalo se tak o interní úkony pYi itatelné ~alobci. Dovodem odlo~ení nebyla innost M`MT v roli legislativního orgánu, tj. innost smYující erga omnes. <br/>12. Uvedený závr pYedstavuje závazný právní názor, jím~ byl pYedseda ~alovaného v dalaím Yízení vázán. PYedseda ~alovaného proto nepochybil, jestli~e rozhodl v souladu s tímto závazným právním názorem, a krajský soud nemá ~ádný prostor pro to, aby se od nj odchýlil. Nelze souhlasit se ~alobcem, ~e by doalo ke zmn právního stavu, která by takové odchýlení ospravedlHovala. PYedn by taková zmna musela nastat po vydání rozsudku krajského soudu ze dne 2. 11. 2022. SpatYuje-li tedy ~alobce zmnu právního stavu v názoru krajského soudu vyjádYeném v rozsudku ze dne 26. 9. 2018, pak se nemo~e jednat o zmnu právního stavu nastalou po vydání rozsudku ze dne 2. 11. 2022. Zmna právního stavu nemohla nastat ani nov pYedlo~enými dokazy, jak namítá ~alobce. Ty by mohly vést toliko ke zmn zjiatného skutkového stavu. Ani k tomu vaak nedoalo. <br/>13. }alobce po vydání rozsudku ze dne 2. 11. 2022 poukázal na mediální vyjádYení ministra M`MT na zpravodajských webech www.denik.cz, www.parlamentnilisty.cz a www.aktualne.cz. Hodlal jimi prokazovat své tvrzení, ~e nebylo vylou eno, ~e koncep ní zmna maturit bude provedena ji~ pro rok 2015. S ohledem na to, ~e ~alobce tmito lánky neml v úmyslu prokazovat ~ádnou formalizovanou legislativní innost M`MT, nebylo vobec mo~né v nich uvádné skute nosti pova~ovat za nové skute nosti, které by odovodHovaly odchýlení se od závazného právního názoru krajského soudu. Z rozsudku ze dne 2. 11. 2022 je toti~ zcela zYejmé, ~e pouhá hypotetická mo~nost legislativní zmny ji~ od roku 2015 nemohla být posta ující. Prosté nevylou ení legislativní zmny ji~ od roku 2015 ze strany ministra M`MT není projevem ani dokazem konkrétní legislativní innosti smYující k této variant. Není podstatné, zda je legislativní proces M`MT v~dy dostate n formalizován. Podstatné je, ~e dokud tento proces není nijak formáln zachycen, nemo~e se jednat o legislativní proces, který by mohl v zadavateli vzbuzovat potYebu vy kávat na jeho ukon ení. Vzta~eno k nyní projednávané vci, zpo~dní povodního zadávacího Yízení nebylo zposobeno legislativní inností M`MT, neboe neexistuje ~ádný formalizovaný podklad, který by o takové legislativní innosti vypovídal a který by mohl být reálným dovodem pro pozdní zadání veYejné zakázky. <br/>14. }alobce si klade otázku, zda existuje jiný rozumný, logický dovod pro odkládání souhlasu ministra ne~ ten, který pYedkládá ~alobce. Problém vaak mo~e spo ívat práv v tom, ~e mohl také existovat dovod (respektive spíae pohnutka), který nebyl rozumný, a práv proto nemohl ospravedlHovat poruaení pravidel stanovených v ZVZ. Takovým nerozumným dovodem mohlo být vy kávání proto, ~e legislativní zmna stále není jeat na 100 % vylou ena (co~ není takYka nikdy). Pro posuzování dané vci pYitom není potYeba zjistit pohnutky ministra (soud proto neprovádl ~alobcem navr~ené dokazy svdeckými výpovmi ministra M`MT  ohledn jeho skute ných zámro v únoru 2014 i blí~e neur ených pracovníko M`MT, kteYí mli dosvd it  skute né úvahy a zámry projednávané na M`MT ), nýbr~ pouze to, zda existoval pro oddalování souhlasu rozumný dovod v podob pYípravy (nikoliv pouhého nevylu ování) legislativní zmny. Takový rozumný dovod zjiatn nebyl, respektive jeho existence byla vyvrácena.<br/>15. Lze uzavYít, ~e po vydání rozsudku dne 2. 11. 2022 nedoalo k relevantní zmn skutkového ani právního stavu. Pro úplnost pak lze poznamenat, ~e závazný právní názor krajského soudu nelze zvrátit ani poukazem na úvahy vyslovené soudy v pYedchozích rozsudcích. Krom toho, ~e se nejedná o skute nosti nastalé po datu 2. 11. 2022, soudy se v dYívjaích rozsudcích ani uvedenou otázkou vcn nezabývaly. <br/>16. }alobce tedy ve své ~alob fakticky pouze polemizuje se závazným právním názorem vysloveným v rozsudku krajského soudu ze dne 2. 11. 2022, . j. 31 Af 80/2016-164. Tato polemika vaak nemo~e být dovodem pro to, aby se krajský soud od svého závazného právního názoru odchýlil. }alobní námitky týkající se postavení M`MT pYi vzniku stavu krajní nouze jsou nedovodné, pYi em~ v podrobnostech soud odkazuje na uvedený rozsudek. <br/>III.b Lhoty, s nimi~ ml ~alobce po ítat pYi zadávání povodní veYejné zakázky<br/>17. Dále se krajský soud zabýval námitkami, které smYují k otázce, s jakými lhotami ml ~alobce pYi zadávání povodní veYejné zakázky po ítat. Tato otázka je relevantní pro závr, zda skute n bylo povodní zadávací Yízení zadáno pYília pozd, co~ je jedním z pYedpoklado pro závr, ~e stav krajní nouze zavinil ~alobce. <br/>18. Také touto problematikou se krajský soud zabýval ji~ v rozsudku ze dne 2. 11. 2022, . j. 31 Af 80/2016-164. Konkrétn bylo tehdy, stejn jako nyní, sporné, zda ~alobce ml pYi zadávání povodní veYejné zakázky po ítat jak s bloka ní lhotou stanovenou v § 82 odst. 1 ve spojení s § 110 odst. 4 ZVZ (lhota pro podání námitek proti rozhodnutí o výbru nejvhodnjaí nabídky), tak s dvma bloka ními lhotami dle § 111 odst. 5 ZVZ (lhota pro podání návrhu na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele, a je-li tento návrh podán v as, lhota 45 dno ode dne doru ení námitek). Krajský soud k této otázce zaujal zcela jednozna né stanovisko, ~e pro dané ú ely není dovod bloka ní lhoty rozliaovat a zadavatel musí se vaemi tmito lhotami po ítat. <br/>19. ZároveH krajský soud v uvedeném rozsudku vysvtlil, pro  není potYeba naopak po ítat s celou délkou mo~ného správního Yízení pYed ~alovaným, pro  vnímá rozdíln situaci, kdy je jako výjime ný institut pou~ito pYedb~né opatYení, a pro  se ve svých úvahách na první pohled áste n odchýlil od svého pYedchozího rozsudku, ve kterém ovaem inil závry pouze v otázce pYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. <br/>20. Namítá-li ~alobce, ~e pYedseda ~alovaného ve svých úvahách odmítá zohlednit, ~e reálný nejzazaí termín uzavYení smlouvy byl 31. 10. 2014, nikoliv 30. 9. 2014, pak opt fakticky rozporuje závazný právní názor krajského soudu. Také tuto otázku toti~ krajský soud závazn posoudil v rozsudku ze dne 2. 11. 2022. Výslovn uvedl, ~e dle harmonogramu mla být akceptace objednatelem realizována nejpozdji 30. 9. 2014. Vycházel stejn jako pYedseda ~alovaného z toho, ~e tento termín byl prvním závazn stanoveným milníkem, k nmu~ mla být ukon ena akceptace provádcího projektu. Operuje-li ~alobce s jakýmsi reálným nejzazaím termínem, pak ten nemá v zadávací dokumentaci oporu. PYi zadávání povodní veYejné zakázky sám ~alobce s ~ádným takovým nejzazaím termínem zjevn nepo ítal. Chce-li snad nyní tvrdit, ~e reáln nemusel formální podmínky, které sám nastavil, splnit, pak se mýlí a zcela popírá smysl zadávací dokumentace. Pouze na okraj lze dodat, ~e i kdyby ~alobce skute n mohl termín akceptace provádcího projektu ignorovat, nezohledHoval by ani jím uvádný reálný nejzazaí termín vaechny výae uvedené bloka ní lhoty. <br/>21. V podrobnostech k otázce lhot, které mly být pYi zadávání povodní veYejné zakázky zohlednny, soud opt odkazuje na odovodnní svého rozsudku ze dne 2. 11. 2022, . j. 31 Af 80/2016-164. I v tomto pYípad toti~ ~alobce v ~alob pouze polemizuje se závazným právním názorem vysloveným v tomto rozsudku. Lze zopakovat, ~e taková polemika nemo~e být dovodem pro to, aby se krajský soud od svého závazného právního názoru odchýlil. }alobní námitky týkající se otázky lhot, s nimi~ ml ~alobce po ítat pYi zadávání povodní veYejné zakázky, jsou proto nedovodné.<br/>III.c K mo~ným zmnám provádným po dubnu 2014<br/>22. Nad rámec zpochybHování závazného právního názoru krajského soudu ~alobce samostatn zpochybHuje dv díl í úvahy pYedsedy ~alovaného, které se týkají obou výae uvedených sporných (avaak krajským soudem ji~ v pYedchozím rozsudku vyYeaených) otázek. Zaprvé, pYedseda ~alovaného v odstavci 53 napadeného rozhodnutí uvedl, ~e jestli~e zadavatel po dubnu 2014 mnil parametry veYejné zakázky a tyto zmny mly za dosledek zdr~ení zahájení povodního zadávacího Yízení, nelze je pYi ítat jiné osob ne~ zadavateli. Zadruhé, v odstavci 67 vyslovil úvahu, ~e ~alobce mohl v zadávacích podmínkách povodního zadávacího Yízení slevit ze svých po~adavko.<br/>23. Krom toho, ~e ani tmito námitkami nemo~e ~alobce zvrátit dYíve vyslovený závazný právní názor krajského soudu, jedná se o námitky nedovodné také proto, ~e ~alobce uvedené úvahy vytrhává z kontextu a pYisuzuje jim význam, který pYedseda ~alovaného nechtl vyjádYit a nevyjádYil. <br/>24. V pYípad první úvahy pYedseda ~alovaného výslovn uvedl, ~e i kdy~ byly zmny zposobeny zYizovatelem zadavatele, nejedná se o takovou okolnost mimo vliv zadavatele, která by ho zproaeovala povinnosti zadat veYejnou zakázku v Yízení, které zajiaeuje otevYenou a transparentní sout~. PYedseda ~alovaného tedy rozhodn nechtl vzbudit dojem, ~e dovodem zdr~ení nebylo jednání M`MT. <br/>25. V pYípad druhé úvahy pYedseda ~alovaného pouze uvedl pYíklad toho, jak mohl ~alobce pYizposobit podmínky nebo harmonogram povodní veYejné zakázky. Nejedná se vaak rozhodn o nosný dovod rozhodnutí, ani o výslovný po~adavek, jak ~alobce postupovat ml. Jedná se toliko o úvahu pYímo navazující na závr, ~e si musel být ~alobce vdom toho, ~e s ohledem na zákonné lhoty bylo pYedvídatelné, ~e stanovený harmonogram povodní veYejné zakázky nebude mo~né dodr~et. Správnost i nesprávnost této doplHující úvahy nemo~e nic zmnit na závru, ~e stav krajní naléhavosti byl zposoben inností ministra M`MT v pozici zYizovatele ~alobce, která byla tudí~ pYi itatelná ~alobci.<br/>III.d Povinnost rozhodnout v pochybnostech ve prospch obvinného<br/>26. }alobce dále namítá, ~e byl pYedseda ~alovaného povinen rozhodnout v pochybnostech v jeho prospch na základ § 69 odst. 2, vty druhé zákona . 250/2016 Sb., o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich. <br/>27. PYedn je nutno upozornit, ~e citované ustanovení pYedstavuje zakotvení zásady in dubio pro reo do pYestupkového Yízení. Tato zásada se pYitom vztahuje výlu n k pochybnostem ohledn zjiatného skutkového stavu, nikoliv k pYípadným pochybnostem o výkladu zákona. Poruaení daného ustanovení tedy nemo~e pramenit z údajné arbitrárnosti úvah o tom, které bloka ní lhoty ml ~alobce zohledHovat. Jedná se zde výlu n o právní otázku, nikoliv o spor ohledn zjiatného skutkového stavu. <br/>28. Krajský soud má za to, ~e nevznikly ~ádné reálné pochybnosti o tom, ~e se skutek stal tak, jak jej ~alovaný v prvostupHovém rozhodnutí popsal. Pokud jde o tvrzenou legislativní innost M`MT, nejen~e je nepravdpodobná (ostatn sám ~alobce zde hovoYí toliko o jakémsi normotvorném úmyslu ministra), ale ve vci lze mít za jednozna n prokázané, ~e opo~dné zadání povodní veYejné zakázky bylo zapYí inno jednáním ministra M`MT jako zYizovatele ~alobce.<br/>29. Soud proto uzavírá, ~e napadené rozhodnutí není v rozporu s § 69 odst. 2 vtou druhou zákona o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich. <br/>III.e Nerespektování pokynu soudu<br/>30. }alobce dále namítá, ~e ~alovaný nerespektoval závazný právní názor krajského soudu, jestli~e ignoroval apel soudu vyslovený pYi ústním vyhlaaování rozsudku ze dne 2. 11. 2022, . j. 31 Af 80/2016-164.<br/>31. Soudce zpravodaj pYi ústním odovodHování uvedeného rozsudku na závr adresoval vo i ~alovanému ur itý apel, aby zohlednil povahu ~alobce a jeho postavení vo i M`MT a aby k tmto otázkám pYihlédl v rámci stanovení sankce. Tento apel pak nebyl výslovn promítnut do písemného vyhotovení rozsudku. Krajský soud se ostatn samotnou pokutou v písemném vyhotovení rozsudku pro nadbyte nost nezabýval (odstavec 126 rozsudku). Tehdy napadené rozhodnutí se toti~ vztahovalo ke dvma správním deliktom a krajský soud shledal, ~e u jednoho z nich zanikla trestnost. V písemném vyhotovení rozsudku proto k pokut toliko uvedl, ~e  [t]ou se bude zabývat ~alovaný v novém posouzení vci a znovu posoudí, jaká sankce je vzhledem k vytýkanému správnímu deliktu vhodná. Tato úvaha áste n s ústn vysloveným apelem koresponduje, neboe v nm krajský soud takté~ de facto po~adoval, aby ~alovaný pYi stanovení sankce pYihlédnul ke vaem okolnostem dané vci.<br/>32. Pro posuzovanou vc je pYedn podstatné, ~e uvedený apel nepYedstavoval závazný právní názor. <br/>33. Za závazný právní názor lze pova~ovat pouze konkrétní pokyn, jak má správní orgán v dalaím Yízení postupovat, nebo soudem provedený výklad i aplikace právního pYedpisu, který má správní orgán pYi svém dalaím rozhodování respektovat. I s ohledem na zásadní význam závazného právního názoru pro dalaí postup správního orgánu musí být z tohoto názoru jasn patrné, ~e jeho nerespektování by pYedstavovalo protiprávní postup. Nemo~e jít tedy o pouhé doporu ení i o neformální po~adavek, který z právní úpravy neplyne. <br/>34. Mohou se vaak vyskytnout situace, kdy na jednu stranu ur itý postup není zákonem stanoven jako povinný, na stranu druhou ale mo~e být z praktického i lidského pohledu ~ádoucí. Obdobn mo~e dojít k tomu, ~e postup správního orgánu není pYímo protiprávní (pota~mo nemá za následek nezákonnost rozhodnutí ve vci samé), avaak opt ze spíae mimoprávních dovodo není vhodný. V tchto pYípadech soudy nkdy pYistupují práv k ur itým apelom vo i ~alovanému (napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 4. 2. 2021, . j. 1 Azs 500/2020-24, nebo ze dne 13. 11. 2019, . j. 6 Azs 170/2019-50), ~alobci (napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 8. 8. 2024, . j. 10 As 280/2023-123) nebo i obecn ve vztahu ke krajským soudom (napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 10. 2017, . j. 2 Afs 245/2016-43). I z formulace tchto apelo je zpravidla zYejmé, ~e nejde o závazný právní názor, který by ml správní orgán i soud promítnout konkrétním zposobem do svého rozhodnutí. Naopak, jak je patrné z odkazovaných rozhodnutí, tyto apely jsou asto výslovn uvádny  nad rámec nutného odovodnní . Nejinak tomu bylo i v nyní projednávané vci. Krajský soud skute n na ~alovaného toliko apeloval a neuvedl, ~e by ml v dalaím Yízení konkrétním zposobem postupovat, aby dostál ur ité zákonné povinnosti. Uvedený apel tedy nepYedstavoval závazný právní názor, jeho~ nerespektováním by mohl pYedseda ~alovaného poruait § 78 odst. 4 s. Y. s. U~ vobec pak tento apel nesmYoval k tomu, ~e by ml pYedseda ~alovaného v dalaím Yízení zvolit zcela konkrétní postup, ae u~ v podob u inní závru o zproatní odpovdnosti i závru o nutnosti sní~it pYímo z tohoto dovodu pokutu konkrétním zposobem. <br/>35. PYedseda ~alovaného by se tedy mohl dopustit nezákonnosti jedin tím, ~e by ur ité skute nosti konkrétním zposobem nezohlednil, a koliv mu to zákon ukládá. }alobce v ~alob namítá, ~e ml pYedseda ~alovaného alternativn postupovat dvma zposoby. První mo~ností podle nj bylo zohlednní povahy ~alobce a jeho postavení vo i M`MT jako okolností vylu ujících odpovdnost za správní delikt. Druhou mo~ností bylo zohlednní jako poleh ujících okolností. <br/>36. Pokud jde o první variantu zohlednní, dle ~alobce jedinou vhodnou, ta podle názoru soudu nepYicházela v úvahu a k ní ani zjevn výae uvedený apel nesmYoval. <br/>37. Podle § 121 odst. 1 ZVZ právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestli~e proká~e, ~e vynalo~ila veakeré úsilí, které bylo mo~no po~adovat, aby poruaení právní povinnosti zabránila. Soud zcela jednozna n konstatoval jak poruaení právní povinnosti, tak to, ~e toto poruaení zapYí inila osoba, její~ jednání je pYi itatelné ~alobci. Jinými slovy, není mo~né oddlit jednání ministra M`MT týkající se povodní veYejné zakázky od jednání ~alobce. Nelze tudí~ ani tvrdit, ~e poruaení právní povinnosti zapYí inil ministr M`MT, kde~to ~alobce naopak vynalo~il veakeré úsilí, které bylo mo~no po~adovat, aby poruaení právní povinnosti zabránil. }alobce takové úsilí nevynalo~il, neboe jednání ministra, které je ~alobci pYi itatelné, naopak pYímo k poruaení povinnosti vedlo. Ministr naopak mohl poruaení právní povinnosti zabránit, pokud by ~alobci udlil souhlas s povodní veYejnou zakázkou v as. <br/>38. Druhou mo~nost zohlednní pak ~alobce pouze vágn zmiHuje, netvrdí, ~e by ulo~ená pokuta mla být pYi zohlednní vaech zákonných kritérií ni~aí, proti ulo~ené pokut fakticky vobec nic nenamítá a navíc v závru ~aloby uvádí, ~e  je pYesvd en, ~e jedinou vhodnou formou zohlednní je práv aplikace § 121 odst. 1 ZVZ. }alobce tedy svou výtku vo i pYedsedovi ~alovaného v ásti týkající se mo~ného zohlednní uvedených skute ností jako poleh ujících okolností fakticky popYel. Na danou námitku nadto mo~e soud s ohledem na její obecnost reagovat také pouze v obecné rovin, a to tak, ~e výae ulo~ené pokuty se jeví jako pYimYená vaem okolnostem daného pYípadu (~alobce ostatn ani netvrdí opak). Ml-li snad ~alobce na mysli to, ~e by mu mla být ulo~ena ni~aí pokuta, ne~ jaká mu byla ulo~ena povodn prvostupHovým rozhodnutím, pak je nutno upozornit, ~e k takovému vývoji skute n doalo, bye primárním dovodem bylo sní~ení horní hranice mo~né pokuty (nov bylo mo~né stanovit cenu veYejné zakázky) a uplynutí delaí doby od spáchání správního deliktu. Výrokem III. napadeného rozhodnutí pYedseda ~alovaného pokutu sní~il z 500 000 K  na 350 000 K . ZároveH má soud za to, ~e významný podíl zYizovatele ~alobce na spáchání správního deliktu není pYímo poleh ující okolností (jak je vyjmenovává § 39 zákona o odpovdnosti za pYestupky a Yízení o nich), neboe jde o jednání pYi itatelné ~alobci. Tato skutková okolnost je tedy  pouze jednou z Yady okolností, k nim~ musí ~alovaný pYi stanovení pokuty dle § 121 odst. 2 ZVZ pYihlí~et. Povinnost pYihlí~et k okolnostem, za nich~ byl správní delikt spáchán, vaak neznamená povinnost vaechny tyto okolnosti zaYadit bu do kategorie poleh ujících okolností nebo do kategorie pYit~ujících okolností.<br/>39. Ani tyto námitky proto soud neshledal dovodnými.<br/>IV. Shrnutí a náklady Yízení<br/>40. Krajský soud na základ shora provedeného posouzení neshledal ~alobu dovodnou, a proto ji zamítl ve smyslu § 78 odst. 7 s. Y. s.<br/>41. O nákladech Yízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. Y. s. Podle nj má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il, proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml. V dané vci neúspaný ~alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení a ~alovanému v souvislosti s tímto Yízením ~ádné náklady Yízení nad rámec jeho b~né administrativní innosti nevznikly.<br/><br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 1. dubna 2025<br/>Mgr. Petr `ebek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>